Svoboda. (La Grange, Tex.), Vol. 20, No. 34, Ed. 1 Thursday, August 24, 1905 Page: 4 of 8
eight pages: ill. ; page 22 x 15 in. Digitized from 35 mm. microfilm.View a full description of this newspaper.
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
4
President Roosevelt.
A. HAIDUŠEK, Redaktor.
LaGranře, Texas, 24. srpna.
nosti evropské se přTčifiujf, aBv m*U !»«•«** vás odchovaly
r r ~ vraú/. vlocfní rrtoiVw? TX 4-Xkr«X
H "
<;
Zkažené mléko.
fl
kaž.
pěni
ne
pok
svobodáři
rodáci žili
nezvratně
svobodářů
Prodám lacino svoji pekárnu
ve Flatonii, Tex. Je to dobrá mí-
sto pro českého pekaře, prodá
denně od 80 až 100 bochníků
chleba. Též místo pro luně. Pište
na H. Langa, Flatonia, Tex. [36]
byl mír uzavřen a váléení skon-
čeno. Kdyby ruský car byl muž
širokých rozhledů a pevné vůle,
zajisté by uzavřel mír třebas i za
nepříznivých podmínek, ale on je
ovládán rádci, jimž se nejedná o
nic jiného než aby se udrželi v
sedle, a mohli odírati obený lid.
Prpto jsou proti míru.
Do
někd
ford,
Naši rodáci, jež přebývají v
Chicago, přece jen musí býti "za-
bednění.’’ Mají ve svém středu
všechny přední hlasatele osvíce-
nosti, a dosud tam mají pouze
dvě Svobodné Obce, jak ukazuje
organizátor Dr. Iška ve svoji
zprávě. Možná, že tato osvíce-
nost je proniká tolik, že pro sa-
mé světlo nevidí žádné důležito-
sti v těchto obcích, proto se k
nim nepřidávají. Ukazuje to, že
lid náš i v Chicagu je věren nau-
kám, které zdědil po svých před-
cích.
Booker T. Washington do ne-
dávná byl dosti účinlivýmčinite-
lem u vzdělání svojich souktne-
novců, protože běloši přispívali
značně na vydržování jeho kolle-
je, v níž P° několik let se vyučo-
valo četný počet mládeže černé
pletí. Jakmile však začal se mil-
kovat! s bělochy na severu, začal
ztraceti na své účinlivosti, neboť
nejen běloši, nýbrž i negři počali
nahlížeti, že jeho působení škodí
negrům, že vštěpuje do nich my-
šlénku, že jsou bělochům ve všem
rovni. Jeho uvedení Wanama-
ker-ově dcery k obědu onehdy
vzrušilo bělochy na Jihu do té
míry, že neslyšeti o něm než opo-
vržlivé poznámky. Myšlénka, a-
by negři zaujímali rovné posta-
vení společenské mezi bělochy, za-
jisté se hnusí každému bělochu,
který cti sebe a svoji rodinu. Ne-
gři mohou býti rovni bělochům
před našimi zákony, ale v život? -
společenském nikdy.
Rodáci!—Žádáme Vás, abyste
si neobtěžovali pověděti Vašemu
sousedovi, že “Svoboda" hájí lé-
pe zájmy našeho lidu, než který
koliv jiný časopis; že přináší čte
ní, které jc prospčšno našim rol-
níkům v každém ohledu; že dává
zdarma rády svojim čtenářům v
Jakýchkoliv záležitostech; že se
přičiňuje se vší své síly povznésti
naší národnost, hlavně naší mlá-
dhž, na níž závisí budoucnost na
si národnosti v Americe. Když
to uděláte, zavážete si nás trva-
jícím díkem, a též prospějete celé
naší národnosti. Pamatujte na
to, A. Haidušek.
Jos. Koss.
Publlshed every
Thurnduy at
LaGrange, Texaa-
Proprielufn.
Rodáci!—Když píšete úmrtí a
"díkůvzdání, napište jména dotyč
ných osob dost zřetelně, aby-
chom nemuseli hádati, co které
jméno jest. Zajisté, že si myslíte,
že to postačí, když to naškrabe-
te třeba ,olů vkem ‘jakum takum,'
že my budeme vědět co to je. Pře
čteme ledajaký rukopis, ale občas
obdržíme dopisy, které jsou na-
psané tak špatně, že je nelze pře-
číst. U dopisů by to ješě prošlo,
ale úmrtí by mělo býti napsáno
(hlavně jména) zřetelně.
Je málo lidí, kteří skutečně pro
spívají, nei^di-li své záležitosti
způsobem obchodnickým;kdežto
ti, kteří mají ve všem pořádek
skoro oplývají blahobytem. Pro-
to každý rolník i ten rentýř, měl
by věsti ve všem vzorný pořá-
dek, aby věděl jaké má příjmy a
jaké výdaje. Jakmile uvidí, že je-
ho výdaje jsou větší než jeho pří-
jmy, tož by se měl pozastavit! a
přemýšlet!, co by měl dělati, aby
zmenšil svoje výlohy. Nikdo ne-
má míti větší výlohy než jsou je-
ho příjmy, chce-li se dodělati ale-
spoň obstojného žití. "Svoboda”,
nenutí nikoho, aby to dělal, ale
bylo by to pěkné i dobré, kdyby
to všeci dělali.
Pan J. J. Král, redaktor orgá-
nu Jednoty Č.S. P. S. a zarytý
to svobodář, se vyslovil ve svoji
řeči přednesené 10. srpna v Ná-
rodní síni v Chicago, takto o p.
Iškovi: “Jen proto “Svornost”
špiní všechny svobodomyslné pra
covníky a okřikuje každého jiné
ho, jako by pan Iška mel nějaký
patent na řečnění. Jen proto se
Žádost, již podali dva zástup-
ci Korie presidentovi Roosevel-
tovi, udává,že Japaijii žádali
Korei, by mohli v táhnouti se
svým vojskem do Korie, za to,
že budou nápomocni vládě oné
země v každém ohledu, ale dosud
že nesplnili ani jediného ze svých
slibů; ale naopak, že zanechali v
Korei několik tisíc mužů vojska
nevycvičeného, které nakládá
děsně s obyvateli oné zemč. Pro-
to žádají, presidenta Roosevelta,
by byl nápomocen Korii. Roose-
velt je uvědomil, by podali svoji
žádost prostřednictvím vyslance
Korie, který jé ve Washingtonu,
což oni též učinili.
Eutored at the Poatofflce at LaGrangefTexaa,
bn tMtcond cIbhm matuur.
John A. 0’Connor, jenž byl ob-
viněn, že vzal padesát dolarů Dr.
J. B. Burfordovi, bydlícímu v
Rosebud, okresu Falls, být od-
souzen na dva roky do státní
káznice. Je to zvláštní případ.
Dr, Burford dal $50 obviněnému,
aby je doručil pí. Bďrfordové, jež
doby té byla v Sán Antonio. Ob-
viněný prý si podržel peníze. Ale
při soudě že dokázál písemním
dosvědčením, že peníze odevzdal.
Pí. Burťordová však odpřísaba-
la.že peněz neobdržela a že neda-
la nikomu nijakého dosvědčení.
Toto by si měl zapámatovati
každý člověk, jemuž jsou svěřené
peníze by je jinému doručil, ale
on si je podrží. Zákon považuje
takového za zloděje.
Že někteři chicažti
nechtěji, aby naši
svorně, dokazuje
schvalování těchto
Išková působení. Člověk ten
prý svvmi přednáškami způsobil
nešvary na několika místech me-
zi rodáky, a přece oni svobodáři
vydavajice se za dobré pracovní-
ky ve prospěch naši národností,
schvalují Iškovopúsobeni. Mož-
ná. že oni nepovažují za naše ro-
dáky ty našince, kteří včří v ná-
boženství, proto nechtějí žiti s
nimi ve svornosti.
adresa:
Svoboda, LnGratige, Tex.
Čím starší je člověk, tím více
nabývá příležitosti naučiti se ně-
čemu. Celý vzdělaný svčt, ba i
ti největší myslitelé světoví uzná
vají bibli za to nejlepší dílo, jež
bylo dosud v oboru vědeckém
nebo literárním zhotoveno. Bible
Obsahuje nauky, které ještě ni-
kdo nepolepšil, ale přes to tak
zvaní svobodáři zavrhují tyto
nauky. A proč? Jednoduše pro-
to, že je*”neznají. "Svoboda” ne-
míní nauky náboženství, nýbrž
nauky týkající se vezdejšího živo
ta lidského. Mojžiš položil zákla-
dy zákonů, na nichž jiní myslite-
lé budovali, ale ani jediný z nich
je nezlepšil. Co še týče mrato
uky, není spisn na světě, který
by podával tuto nauku tak jas-
ně a všestranně jako nový zá-
kon.
"Svoboda” udáváš potěšením,
že její snaha potlačili zlo, jež ško-
dí velice naší mládeží, dochází u-
znánf u našich rodáků, a to i
tčeh,'kteří dlouhou dobu byli pro
ti “Svobodě.” Náš rodák p. F.
A. Parma z Prahy píše: “Víte
dobře, že nebyl jsem přítelem
“Svobody" po mnoho uplynu-
lých let, avšak nyní pozoruji ten-
denci "Svobody” po více let—ob-
čas, ovšem,—v posledních asi 6
měsících, velmi pravidelně; zvlá-
ště pak její rozhodné vystoupení
proti znemravňujícímdupandam
atd. Jsem nucen v zájmu pravdy
a práva změniti svůj úsudek a
stá ti se přítelem "Svobody.“ ”—
Za toto uznání "Svoboda” se cí-
íí zavázána p. Parmoví trvaiícím
díkem, a ujišťuje jej, že se přičiní,
aby svým,působením ho nezkla-
mala v jeho náhlou vysloveném
vůči “Svobodě.”
Máme zákon v Texas, který za-
povídá hráni v karty na jakém-
koliv místě veřejném, ale přes to
jsou konstebli, škvajerové, okres
ní a distriktnínávladní i distrikt
ní soudcové, kteří hrají karty v
knajpách a knajpy jsou veřejný-
mi místy, v nichž je zapovězeno
hráni v karty. Dokud budou vo-
lení do úřadů lidé, kteří, to dělají
nemůžeme se nadíti, že jiní lidé
zanechají karbaqu na veřejných
místech. V soukromém domě,
každý může hráti v karty, ale na
veřejném místě hráni je zapověze
no zákonem.
vem i
rodin
povíd
<li >ti
Kde
na pů
Kd;
Koi
kteří
jíny
nás i
pod s
mavé
Ka
ny ze
Sid
ho
zor
réi
dis
jíb
ti č
učo
ske
vy
sti
ton
čité
pro
Ale
učil
nýc
kre
nik
kte
nen
doz
nen
ško
'ško
ly v
to i
nikl
Čtěme nauky svých matek"
Kolik je vás mladíků, kteříjste.
Prodám lacino úrodný poze-
mek při East Bernard, Tex. Do-
bré školy i kostely blízko. Vypla
tí se to každému, kdo přijde se
podívati na tyto pozemky. Po-
drobnosti zodpovídá
L. PIETZCH,
East Bernard, Texas.
du, i
lény
djsti
Byl
váti 1
| proto
ny, a
cepq
přece
... sezná
" šel js
,,Svo
děje
Con
ka b
“Svc
v o
Cotr
trikt
Dist:
lepší
vají
mu,
škoh
■-kuli
mohi
posil
uděl;
V Muskogee, I.T. započalo za-
sedání poslanců v pondělí, kteří
se shromáždili, aby zhotovili ú-
stavu pro svůj nový stát. Větši-
na poslanců pracuje, aby Indián
ské území bylo přijato samo za
stát, jiní zase chtějí, aby se spo-
jilo s Oklahomou a obě, aby
byly přijaty jako jeden stát. Me-
zi shromážděnými poslanci pře-
vládají obchodníci a rolníci. Dá
se tedy očekávali, že sestaví do-
brou ústavu.
“Vaše odsouzování tanečních
zábav je nespravedlivé a zabíhá
až do krajnosti. Naše mládež
musí míti nějakou zábavu, aby
pookřálá po namáhavé práci.”—
Tak mi píše náš krajan, rozumný
to muž. Divím se velice, že můj
přítel nepochopuje jaké zábavy
taneční “Svoboda” odsouzuje.
Jsou to dupandy, ponejvíce pořá
dány v soukromých domech, při
nichž převládá nepořádek, popi-
jení lihovin, kouření doutníků,
necudná mluva a výskání. Vy-
žaduje-li naše mládež takových-
to zábav, "aby pookřálá po na-
máhavé práci,” věru, že doba je
zde, by rodiče mládeže nedovolili
pořádání takovýchto zábav; ne-
boť při nich se páchají všemožné
neřesti. Jsem o tom přesvědčen
nejen dopisy, nýbrž i výpovědmi
mladíků i děvčat, jimiž jsem byl
požádán o poradu. Zachrání-li
“Svoboda” svojim vystupová-
ním proti těmto dupandám jedi-
né děvče před zkažením, vykoná
dílo, jehož cena se nedá occniti
penězi, a mě to bude těšiti celý
můj život.
krejčí, ševei a řezníci se opovažu-
jí míti svůj rozum a pletou se p.
Iškovi do jeho oboru. Já však
soudím, že spíše lze čerpati pouče
ní od zkušeného krejčího, ševče,
nebo řezníka, nežli od člověka,
kterému vzalo téměř čtyrycet let
života, nežli poznal, že to, co ká-
že jako slovo boží, je vlastně
humbug.”—To je úsudek skuteč-
ného svobodáře o svobodáři za
peníze. Naši svobodáři v Texas
zajisté přestanou odebírali or-
gán Č. S. P. S., když jeho redak-
tor mluví tak urážlivě o p. Iško-
vi. “Svoboda” své doby nepsa-
la nic takového o p. Iškovi a za
to naši nikloví svobodáři byli by
Haidnška skoro až zasypali nráž
livými dopisy, a někteří ihned za-
stavili "Svobodu.”
V mnohých případech přičítali
lékaři letní průjem nečistému a
zkaženému mléku. Nejen dítky,
nýbrž i dospělí trpí touto nemo-
cí, jejíž příčiny jsou mnohé jiné
mimo požívání nečistého mléka.
V horkém počasí lidé často nemo
hou potravu dobře ztráviti, což
se za chladných dnů nestává. Ne-
ní-li něco podniknuto k upravení
vnitřností, stanou se zažívací or-
gány sídlem rozličných bakterií.
Spolehlivou úlevu v křečích,koli-
ce a letní nemoci zjednává Seve-
rův Lék proti choleře a průjmu,
který sesflízažívací ústrojí a uve-
de je v pravidelnou činnost. Pan
Fr. Skala z Mitchell, Tenn., píše:
“Měl jsem tak silné křeče, že už
jsem myslel, že bude po mně ve-
ta. Láhev Vašeho Léku proti
choleře a průjmu působila přímo
kouzelně a úplně mne uzdravila.
Budu míti tento lék vždy v do-
mě.” Cena 25. a 50c. U všech
lékárníků aneb u W. F. Severa
Co., Ccdar Rapids, lowa.
Předplatné:
na celý rok......................................*2.00
na půl roku.......*.............................*1.00
Do Bvropy roťní...........................*2.50
Chlast, karban a ženské jsou
hlavními podnčcovately rodin
ných rozbrojů, které obyčejně při
vodí rozvody. Chcemc-li míti
svorný život rodinný, musíme
zanechali chlastu, karbanu a
ženských.
Pan Geringcr by neměl povída-
li ve svých časopisech,co kdyžá-
dal po něm který redaktorjiných
listů, a že je nespokojen, když to
neobdržel. Každý člověk má prá-
vo žádati jiné o to, co mu libo;
neobdrží-li to, má právo ukázati
svoji nespokojenost. V tomto
právu by neměl býti nikdo zkrá-
cován, ani ne redaktoři českých
časopisů. .
Na 9. září, což připádá na so-
botu, má býti odbývána prohi-
bičnf volba v okresu Williamson.
Tentokráte, že prý zvítězí prohi
bičáci, neboť jsou prý dobře při-
praveni. Bude-li zavedena pro-
hibice v onom okresu, bude to
nepříjemné, protože tam nemají
podmáslí, jímž by mohli hasiti
žízeň. Je pravda, že tam mají
dost dobré vody; ale voda prý
Konají úTadníci (voje povin-
nosti?
Zákon našeho státu zakazuje
prodej lihovin nedospělým, rov-
něž i zakazuje nedospělým zdr-
žovali se v hostincích, ale “Svo- ,
bodá" tvrdí, že z těch 78 hostin-
ců, které jsou v okresu Fayette
není ani jediného, jenž by se řídil
dle tohoto zákona. Našim úřad
níkům je dobře po vědomo, že ten-
to zákon je rušen, že hostinští
prodávají lihoviny mladíkům,
jimž není 21 roků, a že dovolqjí
mladíkům, kteří nedosáhli 21 ro-
ků svého věku, se zdržovali v ho-
stincích, hráti pool, domino ane-
bo karty, ale ani jediný z nich ne-
zakročí, aby rušitelé téhož záko- ,
na byli stíháni. Takové je to sko
ro v každém okresu, v němž mají
přistěhovalci převáhu; a to z té
příčiny, že prý tito občané ne-
chtějí, aby tento zákon byl pro-
váděn. Takováto výmluva jedo-
cela dětinná. Dejme tomu, že by
některý z okresů našeho státu
byl obydlen lidmi, kteří by ne-
chtěli, aby vůbec jaký zákon byl
prováděn, ale aby každý obyva-
tel téhož okresu sám sobě byl zá-
konem; postačovalo by to úřad-
níkům téhož okresu za omluvu,
kdyby se tam udal nějaký zločin,
a oni odepřeli zatknouti pácháte
le spáchaného zločinu? Voliči
zvolí svoje úřadníky, by tito ko-
nali svoje povinnosti, jak je před
pisuje zákon, nikoliv k tomu, by
povinnosti kodali pouze 'v těch .-
případech, kde si toho lid přeje.
Ostatně, “Svoboda” tvrdí roz-
hodně, že lidé, kteří platí daně,
okromě saloníků, nejsou ti, kteří
nechtějí, aby úřadníci nekonali
svoje povinnosti. Jsou to hlavně
lidé, kteří nepřispívají ničím k
vydržování naší vládní správý,
aje svojimi slovy chtějídokázati,
že na nich závisí trvanlivost celé-
ho zřízení vládního. Každý úřad
nik, jakmile se dostane do úřa-
du, začne si klestiti cestu k novu
zvolení, proto nedělá nic, co my-
slí, že by mu odebralo některý
hlas. Snad, nadejde doba, že ty
to neutěšené poměry se změní.
Voliči by to změnili, kdyby chtě-
Dokud to ještě potrvá, než
mnozí z českých novinářů přes-
tanou povidati našemu lidu, že
tento lid potřebuje vůdců, kteří
se mají stera ti o záležitosti téhož
lidu? Jsou naši rodáci skutečně
tak neuvědomělí, že nejsou s to
sami nahlednouti, co byjím pros-
pělo? Každý člověk obdržel od
svého Tvůrce rozum a svobod-
nou vůli, jehož povinnosti tedy
iest, aby se ve všem těmito řidil.
Pochybuje-li kdo o správnosti
některého ze svých činu, a není s
to dospěti k závěrku po důklad-
ném uvážení, nechť se poradí ji-
ného, o němž je přesvědčen, že
mu správně poradí.
"Svoboda” nevěděla, že každý
svobodomyslný člověk musí bytí
socialistou, až to vyčetla oneh-
dy z řeči p. J. J. Krále, redaktora
orgánu Č. S. P. S. Ale i přes to,
že to" pravil p. Král, přece tomu
nevěříme; neboť socialisté doka-
zují svými skutky, že oni nejsou
svobodomyslní. Člověk svobo-
domyslný dělá to, co sám uzná
za nejlepšf a jiným v ničem neško
df ani nepřekáží, ale nechá je též
dělati to, co oni uznají za nejlep-
ší. Neodsuzuje jiné za to, že oni
dělají něco, s čímž on nesouhlásf.
Protože jemu je dobře povědo-
mo, že jiní by jej též mohli odsou
Jak neuvčdomnělí a neznalí
stávajících poměrů jsou redakto-
ři některých časopisůčeských, do-
kazuje jejich ušklebovánf z naše-
ho presesidenta Roosevelta, že
strká nos do všeho, a že ničemu
nerozumí. Pak ty sarkastické
poznámky, že Roosevelt se staví
na roveň státníkům evropských
mocností, aniž by se jim rovnal v
tom nejmenším svými vědomost-
mi, dokazují, že jich pisatelé žva
nili o záležitostech, o nichž nemá
jí nejmenšfho ponětí. Roosevelt
je vzdělán všestranně — graduo-
val na jedné z nejlepších univer-
sit v Americe — k tomu je muž
silného i rázného ducha, jenž je sto
pochopili a správně rozřešili, a
to rychle, skoro každou otázku.
To dokázal nezvratně svojimi
skutky. Celý vzdělaný svět u-
znává jeho schopnosti, proto po-
zornost celého světa je obrácena
k němu v naději, že onsprostřed-
kuje dohodnutí o sporných poža-
davcích Japonska proti Rusku.
Okolnosti nasvědčují tomu, že
Roosevelt to uskuteční. Jakmile
zvěděl, že Japonsko nechce upus-
tit! od svých požadavků, a Rus-
ko že je skoro zamítlo, poslal pro
ruského vyslance barona Rosena
a s tímto měl dlouhou rozmluvu,
aby jej přesvědčil, že Rusko udě-
lá lépe, když postoupí Japoncům
ostrov Sakhalin, a dá jim něja-
kou náhradu. Poukazoval na
to, že zmíněný ostrov málo pros-
pěje Rusku, kdyby jej podrželo,
protože jeho loďstvo je skoro
zničeno, a že to vezme několik
let než zbuduje své loďsto. Že vy-
hlídky na vítězství jsou velice ble
dé, protože jeho poměry domácí
jsou rozervané, a kdyby konečně
zvítězili Japonci, na co mají
skvělé vyhlídky, že by uškodili
Rusku více než co by obnášel zmí
něný ostrov a nějaká peněžní ná-
hrada, potože Japonci by mohli
vžiti Rusku kus Sibiřská. To
ukazuje, že Roosevelt nemluví
jako muž, který nerozumí niče-
mu. Jeho důvody se nedaj; vy-
vrátili, a tolik též uznal baron
Rosen. Roosévelt vynaloží celou
sílu, by přiměl Japonce ku ztflfně
ní svých požadavků. Navrhl jim
aby najali ostrov Sakhalin na
několik let a požadavek o peněž-
ní náhradu sníždi. Všechny moc
vyp
rok,
klac
trik
mí
díle
trik
doze
zi šk
ho,
ré š
bvls
lách
škol
ikol
(list
vaše vlastní matky? Já téhož
potěšení neměl, neboť smrt za-
chvátila moji matku brzo po
mém narození. Mělť jsem však
nevlastní matku, již jsem se na-
učil ctíti, nikoliv však milovati,
jako bych byl miloval svoji vlast
ní matku. Kolik je vás, jež milu
jete svoje matky tak, že byste v
pádu potřeby qpsadili za ně svo-
je životy? Mám za to, že všichni
byste to udělali. Měli byste to
rdělati, neboť vaše matky by se
za vás obětovaly bylo-li by toho
zapotřebí. Matka neopustí své
dítě, i kdyby jej všichni zavrhli.
Za svého provádění právnictví
bájil jsem vrahy, paliče, paděla-
tele, j zloděje rozličných věcí. Pa-
matuji se, že v některých přípa-
dech i otcové i bratři obviněných
tyto zavrhli, ale matky vždy stá
ly při nich a obětovaly všecko,
co měly, na jejich obhájení. U vá-
dím toto, abyah dokázal jak pev
ná a stálá je láska matky ku
svým dětem, ale mnohé děti, ob-
zvláště pohlaví mužského, když
povyrostou, si neváží této lásky,
protože zlehčují, ale i se posmívá
jí naukám, jež jejich matky pova
žovaly za posvátné. Není tomu
dávno slyšel jsem jednoho z těch
„moudrých" našinců se vyslovili,
že když jeho rodiče byli osli — že
on nemusí býti oslem. Pamatuj-
te mladíci na to, že ten člověk,
který se posmívá naukám svoji
vlastní matky, je nebezpečnější
lidu než morová rána. Taková-
to rána usmrcuje lidské tělo,
kdežto postnívač nauk svoji mat
ky usiluje o usmrcení lidského du
cha. Usmrcen-li duch, život ve-
zdejší nestoji za žití, neboť je
prázden veškeré naděje.
zovati, kdyby udělal to s čímž by
nesoublásili. Socialisté nejednají
tak. Tito odsouzují ba i proná-
sledují lidi, kteří snimi nesouhlá-
sí, a to do té míry, že by je i ukří
žovali, kdyby jim to bylo dovole-
no. _______
Geo. Willrich, okresní soudce
okresu Fayette oznámil bankám
v okresu, by'do 10. září podaly
nabídky, která z nich bude plati-
li okresu nejvčtší interes s peněz
okresních. Nový zákon stanoví,
aby komisaři každého okresu u-
stanovili některou banku ve svo-
jim okresu, do níž by se ukláda-
ly okresní .peníze, a banka ta má
platiti interes z těchto peněz ne
méně než jedno a půl procenta
ročně. Aby však se obdrželo vět-
ší procento, okresní soudcové
jednotlivých okresů mají žádati
nabídky od bank, a která nabíd-
ne nejvíce, ta má býti ustanove-
na, a u ni budou uloženy všech-
ny peníze okresní.
Když človčk se nemůže vyhnou
ti hádkám s jinými, měl by tyto
vždycky tak zaříditi, aby právo
zůstalo na jeho straně. Toho do
cíli velmi lehce. Neměl by se s ni
kým nikdy hádati.
pisu
bude
to n<
jisté,
chce
jej pc
y žádá
svoje
sí se
stane
sko, i
mu n
k ton
má m
Čwhů, Moravanu a Slezáků
budě asi půl miliona ve Spojených
Státech, ale různic a nešvarů je
mezi nimi též asi tolik. Kdo za-
viňuje tyto různice a nešvary ?
Věřící v náboženství povídají, že
to zaviňují nevěrcí, kdežto tito
tvrdí rozhodně, že to zaviňují vě-
řicí. “Svoboda” svým pozoro-
váním dospěla k n^filedu, že obě
strany jsou v chybě, protože činí
na sebe občas útoky. Prostře-
dek proti těmto různicím a neš-
varům je snadný. Zanechejme
těchto útoků a bude po různicích
i nešvarech. V našem životě do-
mácím (soukromném) každý čiň
to, co sám uzná za nejlepší, ale
takovýmto činěním nesmí uško-
dit nikomu v životě však veřej-
ném, jednejme svorně s úmyslem
prospčti celé národnosti naši.
Posuzujme Činy pouze těch osob-
nosti, jichž působeni je veřejným
majetkem; o jiných pomlčmedo-
cela. Každé působeni je veřej-
ným majetkem, za které platí ve-
řejnost a k němnž má přístup
každý člověk. Nn přiklad: Úřa-
dní výkony každého čůadníka, “Svornost" tak rozčiluje, že už i
jsou veřejným majetkem, proto'1—x—1 * x-------x“
mohou býti kritizovány.
“SVOBODA”
VyehAsí IibM/
etvrtok
▼ LaťirBDge, Tox,
MylMM ...
A. HA1DUSEK,
JOS. KOSS, Jr.\
49.
••■Předplaťte si “SVOBODU.'
Do Yoakum a Hallettsville.
Jiřík Haidušek, syn starého
Haiduška z LaGrange, pojede v
pátek 2Í». srpna do Yoakum, zdr-
ží se tam celý den v sobotu a bu-
de vybírati peníze na ‘Svobodu.’
Odtamtud pojede do Hallettsville
a tam zůstane celý týden, aby
poskytl příležitost odběratelům
“Svobody” v okresu Lavaca, by
mu odevzdali piníze. Proto žá-
dáme tamější' rodáky, aby si ne-
obtěžovali přijeti do Yoakum v
sobotu a jiní do Hallettsville na
přes týden, a pozeptali se pó Jiří
koví a s ním se vyrovnali. -Též
můžete objednali u něj “Svobo;
du,” tím ušetříte výloh i času.
• A. Haidušek.
Jos. Koss.
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Matching Search Results
View three places within this issue that match your search.Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Haidusek, A. Svoboda. (La Grange, Tex.), Vol. 20, No. 34, Ed. 1 Thursday, August 24, 1905, newspaper, August 24, 1905; La Grange, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth1315153/m1/4/?q=Lamar+University: accessed June 10, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu; crediting Fayette Public Library, Museum and Archives.