Svoboda. (La Grange, Tex.), Vol. [22], No. [32], Ed. 1 Friday, April 19, 1907 Page: 1 of 7
seven pages: ill. ; page 22 x 15 in. Digitized from 35 mm. microfilm.View a full description of this newspaper.
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
MAPI:.....
shaignneieusgonnnmiaorcnutanoliifinasoincoanoningnnfiopoeinarambalay
.........................z".........
SVOBODA.
ISPAL,
—: ANEB .-
Román ve dvou dilech od paní
E. D. E. N. Southworthové.
— DÍL I.—
Pokračování.
Klaudie se svými černýmikade
řemi, svýma jiskřícíma černýma
a bohatým ruměleem vy-
hlížela v patnácti letech jako mla
dáma, kdežto Išmael v šest-
nácti dosud jako chlapec.
Chovala se také jako mladá dá
ma vůči chlapci.
Vzala jej za ruku a prohledla
jej od paty k hlavě a otočila jej;
pak s vítězným úsměvem obráti-
la se ku svým družkám zvolajíc:
"Podívejte se nyní na něho! Ne
ní elegantní v svém novém oble-
ku? Světlo-sedé mu sluší —jeho
obličej jest krásný a čistý! Ani je
den chlapec z okolí se mu nevy-
rovná! Není krásný?"
zpříma k ní. Ale nežli mohlobý-
tj vyměněno slovo, ozvučí zvon
volající dívky do školy.
Dlouhý, společenský- pokoj,
který se otvíral pouze jednou neb
dvakráte do roka pro večerní zá
bavy, byl upraven a ozdoben pro
tuto slavnosť.
Níi hořením konci pokoje bylo
postaveno jeviště a na něm vel-
ký dlouhý stůl; za stolem byla se
dadla pro zkoušející výbor; před
Byla to krutá zkouška pro I-
šmaele. Ostatní dívky obstoupí
ly Klaudii a prohlížely jej hooblí
bence.
Išmael cítil žár svého obličejea
zdálo se mu, že stojí v ohni.
“Není, není hezký, Bee?” po-
kračovala nelítostná Klaudie o-
slovuj‘eSveousestřenku.
Beatrice rdě a se ze soucitu s
rdícím se mladíkem.
“Pravím, není hezký, Bee?”
stála na svém neustupná posuzo
vatelka otáčejíc jej k lepšímu | ro
blednutí.
“Ano, jest velmi krásný pejsek!
Divím" se, že inu nedáš obojek a
neuvážeš jej na řetízek, aby tibo
nikdo neukradl, Klaudie!" zvo-
lala náhle zarmoucená díykaada
la se do pláče.
"Hruza! co se stalo?" zvolala
Klaudie pustíc svou obět, od níž
všeobecná pozornost byla nyní
odvrácena.
“Co se stalo, Bee? Co jest ti?"
tázaly se ostatní dívky kupíce se
kolem ní.
Beatrice vzlykajíc odpovídala
trhavé:
"Nic, pouze mne Klaudie drá-
ždí."
"Hle, hle, žárlivého diblíka!"
smála se Klaudie.
"Nežárlím, pouze se hněvám,"
vzlykala Beatrice.
"Proč?" zněla všeobecná otá
zka.
Ale Beatrice odpovídala pouze
slzami a vzlykotrm. Toto nej-
menší ze všech stvoření bylo roz-
hněváno! Stalo se to neočekáva-
ně a tak hrozivě!
"Ráda bych věděla, co se s te-
bou děje, pošetilé dítě! Proč se
tak hněváš na mne! Jest to vel-
mi nevděčné!” pravila Miss Mer
linova nevědomky cítíc se trochu
zahanbena.
“Nehněvala bych se na tebe,
kdybys s ním slušně zacházela,
jako s mladým gentlemanem a
ne jako s psem! Zacházíš snímja
ko s tvým Fido," pravila tato
mladá děvuška káravě a pak se
obrátila a odcházela.
Išmael posp šil za ní, uchopilji
za ruku a tiskna ji pravil souci-
jevištěm byla sedadla prokaždou
tříduzvláštní. V prostředku po
koje stály sesle prodiváky. Ste-
ny byly ozdobeny zelením a věn-
ci.
Určitě ve dvanáct hodin zase-
dli zkoušející výborové na svá mí
sta a zkouška počala.
Zkoušející výbor pozůstával z
hodnostářů sousední koleje, to-
tiž z professoru Adamse, dokto-
Martina a pana Watkinse. Sko
la byla rozdělena na tři třídy.
Počali s nejnižší a postupně po-
kračovali až k nejvyšší. Zkouš-
ka těchto tříd dopadla k uspoko
jení přítomných hostí. Po zkouš-
ce těchto tří tříd zbývalidva nikl
díci, Walter Middleton a Išmael
Worth, kteří nemohli tvořili úpl
nou třídu. Byli tedy zkoušeni
společně a obstáli čestně, jeden
jako druhý. V matematice vy-
nikl Walter Middleton, kdežto v
literatuře vynikl Išmael; v novo-
věkých řeěíeh byli si rovni; ne-
zbývalo nic, než čtení obou ře-
ckých thesí k rozhodnutí poměr-
ných zásluh těchto dvou velko-
myslných soupeřů. Obě skladby
byly doručeny výboru bez udání
jmen jich spisovatelů, aby se ne-
mohlo říci, že se rozhodovalo
strannicky. Bylo ujednáno, že
výbor sám přečte obě these, po-
jedná a rozhodne pak o nich. Co
se tato porada děla, byla škola
prozatím propuštěna, žáci ode-
brali se na pažit a ostatní hosti
vyšli ven a rozmlouvali mezi se-
bon. -*
"Nuže, podívám se, zda-li mou
tak zavraždí,” pravil Walter
Čtoucí počal a pokračoval bez
chyby až do konce.
"Tot jest divné, nerozumím to
mu!” pravil mladý Middleton.
Išmael se usmíval; ale neodpo-
vídal.
Professor Adams zaklepal na
stůl a zavolal školu k pořádku;
pak dosud drže v ruce skladbu
Walterovu, pravil: _
“Nejvyšší odměna v rukouzku-
šebního,výboru — zlaté hodinky
— uděluje se spisovateli této the-
se, kterou držím ve své ruce.
Nechť onen mladý pán vystoupí
a přijme odměnu."
“Vidíš, Waltře! Co jsem ti po-
vídal? Blahopřeji ti milý hochu!
Nuže, “jdi, kile té sláva očeká-
vá,"," šeptal s úsměvem Išmael.
“Rozumím tomu nyní, Iš! Ro-
zumím tomu úplně! Ale nepřijmu
tu oběť, hochu," odvětil Wal-
ter.
“Přistoupí onen mladík, který
psal tuto thesi, aby přijmul za-
slouženou odměnu?" pravil sko-
ro netrpělivě professor Adams.
Walter Middleton vstal.
“Já jsem pisatelem posledně
čtené these; ale nejsem oprávněn
k odměně; stala se mýlka ”
"Waltře!" zvolal naň otec ká-
ravě.
Zkoumatelé pohlíželi na mladé-
ho řečníka v překvapení a v zmat
držel odměnu. A takto dosáhl komyslnosť. Měl jsi bý i dříve
svého účele; potlačením čistého | spravedliv k sobě než velkomysl-
opisu, který by byl obdržel pr-ný vůči svému příteli. Nezbývá
vní odměnu a podáním hrubého nám nic než tuto chybu napravi
náčrtu.
Jest to možné?" uvažovalpan
I ti." Pak ukrátil se k professoru
1pan Adamsovi řka:
Middleton.
"Můžete se sám o tom přesvěd
čit. Zavolejte Išmaele. Víte, že
nebude lháti. Optejte se ho, zda
li nepotlačil čistý opis a nepodal
prvopis. Máte k tomu právo.
tně:
“Děkuji ti, Beel Děkuji ti, dra-
há, nejdražší Bee! Jednalas šle-
chetně!"
Dívka obrátila svůj zaslzený u-
smívající se obličej k jinochovi a
odvětila:
"Ale nehněvej se na Klaudii.
Ona myslí vždy dobře; ale ona
jest —”
"Co jest?" tázal se mladík zvě
davě; neboť neměl ve své sbírce
knih žádnou, kterou by tak stu-
studoval, jako Klaudii. Nestá-
valo žádného odvětví vědy, s kte-
rou si přál býti tak dobře obe-
známen jako s povahou Klau-
Za hodinu zavzněl zvon, žáci
seřadili se do svých tříd, hosti
zasedli mi svá místa a udělování
odměn počalo. Odměnováníby-
lo tak štědré, že skoro každý ob-
držel odměnu buď za to neb ono
— nebyla-li odměna udělena za
vyniknutí v tom neb onom před-
mětu, byla udělena za dobré cho
vání, mravy neb pilnost. Oba
Burghové, kteří byli nevědomí,
leniví, svéhlaví a nedbalí, obdr-
želi odměny za pilné navštěvová-
ni školy, k čemuž byli den coden
otcem popoháněni. Walter Mid
dleton obdržel nejvyšší odměnu z
matematiky; Išmael Worth z li-
teratury; oba odměnu z moder-
ních řečí; tak dalece byli stejně v
zápase; nezbývalo nic než nejvýš
ší odměna, pozůstávající ze zla-
tých hodinek, kterou mělo se do
stati nejvyššího vyznamenání a
cti obdařenému. Než byla po-
slední odměna udělena, byly obě
these čtěny ku prospěchu těch nč
kolika učených, jež znali řečtinu.
Professor Adams je čtl. Vstal a
otevřel první listinu; byla to
skladba Išmaelova. Za čtení u-
pírali oba mladí zápasníci, kteří
seděli vedle sebe, své oči na ně-
ho.
“Oh, já to věděl napřed, že ty
dostaneš odměnu! A s radostí ti
ji přeji, milý hochu!" šeptal Wal
ter. , ...
“Oh ne, vím jistě, že se tak ne-
ku na sebe.
"Odpusťte: mi, otče; dovolte
pánové; ale stala se velká mýlka
kterou vám mohu dokázali a
doufám, že nebudete žádati, a-
bych já ní měl výhodu,” trval
mladík pevně.
“Mlč nyní. Waltře a scdni,"
šeptal Išmael v rozpacích.
"Nebudu," odvětil mladý Mid
dleton pevně.
"Waltře, poje sem a mluv ur-
čitěji; jsi povinen podat! vysvě-
tlení a omluvu za tvé nevčasné
přerušení jejich jednání a tvé po-
chybování o jejich rozsudku"
pravil pan Middleton.
"Otče, chci podati vysvětlení a
mé vysvětlení bude nejlepší omlu
vou,ale než počnu, prosím,abych
směl nahlednouti do prvě čtené
skladby,” pravil Walter přistu-
puje ke zkoumatelům.
Listina mu byla podána. Po-
hledl na ní a usmál se
"Nuže, mladý příteli; co tím
míníš?” vyzvídal professor A
die.
"Co jest?" tázal se opět dychti
vě.
"Jest slepa, kdy se jedná o te-
be.”
“Myslím též tak,” zašeptal I-
šmael, stiskl dívce ruku a odkvá
pil.
Odvrátil Išmael svou věrnost
od své “vznešené dámy?" Ah, ni
koliv! Klaudie mu snad neporo-
zuměla, pokořila a zranila jej; a-
le dosnd byla “jeho hvězdou,”
hvězdou jeho osudu. Vrátil se
stane! Ty ji dostaneš! Uvidíš!"
odvětil Išmael.
Walter zakroutil hlavou. Ale
postupem čtení hleděl Walter pře
kvapen, pak roztržit a konečně
všecek zmaten. Konečně obrá-
til se k svému soudruhu a tázal
se:
"Iš! co to tropí ten stařecs
tvou skladbou? Vždyť čte vše fa-
lešně?'’
"Čte co jest psáno, myslím,"
odpověděl Išmael.
"Pravím, že nečte! Já to vím,
dams.
"Pane, míním to, co jsem tu-
šil: že listina, kterou držím v ru-
ce, není tou listinou, která byla
připravena pro zkušební výbor;
tato, pane, jest původní hrubý
náčrt these, a ne na čistěopsaný
opis, který byl ustanoven pro
zápas o hodinky," pravil Walter
pevně.
“Jakých pohnůtek máte pro
tento náhled?" tázal se profes-
sor Adams.
M lady Middleton se usmál a od
pověděl:
“Viděl a četl jsem čistý opis;
nebylo v něm chyby a v každém
ohledu vynikal nad muj."
"Pak-li pravda, co pravíš, a
jsem přesvědčen, že pravdu víš,
jak přišel tento původní náčrt
sem a proč ue čistý opis?" tázal
se pan Middleton.
“Otče," odvětil Walter duše-
ným hlasem — Išmael to učinil
zúmyslně, aby váš syn obdržel
hodinky. Vím to jistě; ale já ne-
mohu přijmout jeho šlechetnou
oběť! Otče, zajisté tomu nechce-
te!”
“Ne, Waltře! Ne, hochu! Ani
kdyby to bylo království místo
hodinek! Nesmís tě it z jeho zře-
knutí se, stává-li zde nějaké zře-
knutí se. Víš to jistě?”
“Dokážu to, pane. Včera ze
zvědavosti, abych seznal své vy-
Poručte, ať přinese čistý opis, a
by jeho schopnost mohla býti
spravedlivě posouzena.” pravil
Walter.
Pan Middleton sklonil hlavu
na prsa a uvažoval.
Zatím posluchači stávaly se ne
trpělivými divíce se, co asi děje
se u stolu zkušebního výboru.
Pouze ti, kdož byli nedaleko, za-
slechli slovu Walterova, neboť
hovor tento vedl se polohlasitě.
Po chvilce zvedl pan Middle-
ton hlavu a pravil:
“Uposlechnu rady méhosyna."
Pak zvolní
tIšmae i Worthe, pojď sem!"
Išmael tuše co asi se u stolu dě
je, přistoupil a v slušné vzdáleno
sti očekával dalších rozkazů.
Pan Middleton vzal thesi s ru-
kou Walterových a podávaje ji 1
šmaelovi pravil:
“Pohledni na tuto listínua po-
věz mi, není-li to první hrubý ná-
črt tvé these."
—"Ano, pane " dosvědčoval mla
dík všecek zmaten.
“Máš čistý' opis?" tázalsepan
Middleton.e
“Ano, pane."
“Kde? Někde v dosahu?”
“V zásuvce mého stolku veško
le, pane."
“Jdi, proň, ať se přesvědčíme
o tvých schopnostech,“ porou-
čel pán.
Išmael odešel av několika mi-
nutách vracel se s úhledně slože-
nou listinou, kterou doručil panu
Middletonovi.
Ten ji rozbalil a díval se na ní.
Povrchní prohlídnutí dokázalo
velkou přednost před původní.
Pan Middleton ji opět složil a po
hlížeje Išmaelovi do očí tázal se:
“Byl hrubý náčrt poslán zkou-
matelům snad nějakým nedopa-
třením s tvé strany? Odpověz
pravdivě."
"Ne, pane," odvětil Išmaelhle
dě dolu.
“Stalo se to vědomky?"
“Ano, pane."
“Pane, smím prosit, olaskavé
přečtení této skladby?”
Professor Adams se uklonil,
vzal mu listinu a četl. Išmael a
Walter vrátili se dříve na svá mí
sta. Čtení trvalo asi patnáct mi
nut málo který z přítomnýchzpo
zoroval nějakého rozdílu. Wal-
ter a Išmael seděli zde hlavy po-
hromadě přisvěděujíe a usmíva-
jíc se společně. "Damon a Pyt-
hias," "Orestek a Pylades," by-
la jména přisouzena těmto dvě-
ma přátelům. Po přečtěnízkou-
matelé radili se chvilku. Pak po
vstal professor Adams aozná-
mil, že these, kterou pravě četl,
byla uznána za nejlepší a pisatel
její jest oprávněn k odměně.
“Nyní jest na mne tobě blaho-
přát! a říci: “Jdi tam, kde tě slá
va očekává, Išmaelil"šeptal Wal
ter příteli tiskna jeho ruku a po-
bízeje jej z místa.
Išmael dal si říci a kráčel ke
stolu. Professor Adamspovstal
hodil mu tenký, zlatý řetízek, kte
rý byl u hodinek, kolem krku a
pravil:
“Budiž tato dobře zasloužená
odměna zárukou dalšího a skvě-
lejšího zdaru."
Išmael přijal hodinky, uklonil
: Není lepšího :
hospodářského náčini jak
“STANDARD"
“Standard” oboravače,
"Standard” pluhy,
“Standard” deskové pluhy,
“Standard” sekačky,
"Standard" hrábě,
Y jsou tak dobře známé, že ne- X
I potřebují zvláštního odporu- {
• čení.—Jsme jednately pro ty- 9
4 to hosp. stroje bezmála po 30 A
i let a nikdy nedostalo se nám Z
X stížnosti na ně.
y Navštivte nás, nemůžete býti nikde ▼
• lépe obslouženi. •
i Cranz & Kessler, |
% Schulenburg, Tex. X
90099999999esccsccesscce:,
Novýo)
Dřevosklad,::
v Granger, Tex.
za hlučného potlesktr vrátil
*+©-- #
Převzali jsme bývalý dře- *
vosklad McFADDIN & CO. :
a zásobili nejlepším mater!- *
álem stavebním. Vyžaduje- $
me si obchod Čecho-Mora- #
hlídky na první odměnu, požá-
dal jsem Išmaele, bych směl na-
neboť jsem ji četl také, upama-
tuj se! Ujisťuji tě, že dělá jednu
až dvě chyby v každém postupci.
Myslím, že asi špatně zná řečti-
nu a zkazí nás oba takovýmčte-
ním!” zvolal Walter. .
“Mou čte dobře,” tvrdil Išma
clc.
Než mohl Walter pokračovati
ve svém odporu, Išmaelova the-
se byla dočtěna a Walterova vza
ta.
blednout! do jeho skladby a po-
dal jsem musvou. Vyměnili jsme
si listiny a každý přečetl skladbu
druhého. Išmaelova byla psána
přesně, logicky a výmluvně. Má
nemohla se rovnat! jeho v literár
ní přesnosti. Išmael nahlédl že
jemu připadne odměna. Vím to
jistě a také jsem se tak vyslovil
a blahopřál mu k jistému vítězs-
tví. Ale přeje mu zdaru snad jsem
prozradil své vlastní pokoření,
neboť Išmael trval, abych já ob-
se na své místo.
Zkouška byla ukončena aješto
se odpoledne chýlilo ku konci,
společnost se rozešla. “Obecen-
stvo,” které přišlo na zkoušku,
vrátilo se domů. “Přátelé,” kte
ří byli pozváni do plesu, odebra-
li se do jídelny, aby dříve požili
zákusku a pak do svých pokojů,
by upravili svou toiletu k večerní
zábavě.
XXX
šmael uslyší tajemství od ne-
přítele.
Mezitím byl velký společenský
pokoj vyprázdněn a upraven pro
tance. Jeviště bylo upraveno
pro zkušební výbor, zaujalo ny-
ní šest černých hudebníků pod ří-
zením professora všeho umění.
Pokoj byl jasně osvětlen a podla
ha pro tančící schválně vyleště-
3 vanů v Granger a okolí, a *
• posloužíme jim k úplné spo- $
$ kojenosti. Vyhovíme s pla- *
• tem. S
í Mutual Lumber Co., I
: [24:y] Granger, Tex. :
20000000000000008590000002
C
P
d
a
d
V
i
ji
2
"Proč jsi potlačil čistý opis,
kterým bys byl získal hodinky a
proč jsi předložil hrubý prvopis
věda,že tak to odměnu ztratíš?”
Išmael stále bledě dolů nevěděl
co odpověděti.
"Mladíku, poroučím tiodpově
děti!" pravil pan Middleton.
"Pane, myslil jsem, žernám prá
vo naložili s mou vlastní sklad-
bou jak se mi libí,” pravil Išmael
zvedná hlavu a dívaje se přímo
do obličeje tazatele:
“Ovšem; to není odpověď na
mou otázku.”
"Prosím, nevnucujte mi tutoo
tázku."
“Ne, chci, abys ji zodpověděl."
"Tedy, pane, potlačil jsem či-
stý opis a poslal hrubý proto,po
něvadš jsem myslil, že jest zde ně
kdo jiný, kdo má za svou pilnost
lepších nároků na odměnu než já
a kdo by její ztrátu tak snadno
neoželil jako já; slovem, nechtěl
jsem se s ním pouštět do zápasu
a jehó porážka bolela by mneví-
ee než by mne těšilo mé vítězst-
ví," pravil Išmael.
Za vysvětlování Išmaelovu
zkoušitelé naslouchali, šepotali
a kývali na sebe na znamení sou-
hlasu.
Po té přistoupil Walter k své-
mu příteli, vzal jej za ruku ti pra
vil laskavě:
“Věděl jsem to, jakmile jsem o-
be these počal čisti. Bylo to od
tebe velmi šlechetné, Išmaeli; ale
zapoměl jsi, že bych tím nic nezí-
skal; také jsi se mýlil, že bych
byl pokořen, kdybych byl ztra-
til odměnu a ty co nejlepší žák ji
obdržel.”
“Ticho!” pravil pan Middle-
ton a přerušil další šeptání. “I-
šmaeli," pokračoval oslovuj
mladíka, “tvé jednání bylo vel
komyslné; zdali spravedlivé, o
tom pochybuji. Jedno staré pří-
sloví klade spravedlnost před vel
lial.
Brzy počaly se shromáždovati
dámy a pánové ze školy; dívky
ve svých nádherných oblecích zdo
bených rážemi poskytovaly krá-
sné vzhled; hoši měli růžová pou
pata v knof íkových dírkách. I-
šmaelova ozdoba byla rozmože-
na hodinkami, které obdržel co
odměnu. Všechny dívky i hoši
skupili se kolem něho ablahopřá
li mu k jeho úspěchu. Išmael byl
rekem večera; ale choval se z po-
1a radostné, a zpola smutně, až
Walter M iddleton k němu přistou
pil a uchopiv jej za ruku a vedl
jej na druhý konec pokoje, kdež
pravil:
"Nyní, Išmaeli, přestaň se za-
smušile tvářiti a raduj se ze své-
ho zdaru! Raduj se z hodinek, ho
chu! Vím, že nebýti mne, rado-
val by jsi se z nich více— není-liž
pravda?"
“Ano,” odvětil Išmael.
“Byl bys blahovým, kdybysse
neradoval. Tá nevěděl co počíti
radostí, když jsem dostal první
hodinky vzdor tomu, že byly la-
ciné stříbrné! Tedy, Išmaeli, ra-
duj se z nich bez dalšíhohlesnutí!
Ujišťuji tě na svou čest, že jsem
tomu velice rád, že jsi je ty obdr-
žel! Ty jsi si je zasloužil a potře-
buješ je více než já. Neboť já již
mám jedny, které mi matka da-
rovala,” pokračoval Walter.
“Nuže, co bych dělal s dvěma?
Tedy, Išmaeli, raduj se, jinak se
budu hnčvati," dokončil oprav-
dově tisknouc ruku přítelovu.
“Waltře Middletone, proč od-
vádíš Išmaele? Můj majetek to
jest, jenž odvádíš! Išmael jest
mým chráněncem, mým podda-
ným! Přiveď jej zpět! Chci uká-
zat jeho hodinky mým spoludruž
kám!" velel pánovitý hlas slečny
Merlinové.
Pokračování.
DRA. FORMÁNKA LEKY.
Na prodej ve všech obchodech
s léky.
Dra. Formánka Regulátor žen- A
ckvrh namoci okamžitě uleví a vyléčí
SKycn nemocl veškeré slabosti, zmalát-
nělost, bolení hlavy, bolesti v zádech a podbři-
ší, uleví bolestem v čase Čmyry, léčí bélotok,
zapálení měchýře močového, vyléčí nervos-
nost a odstraní ptudené pocity nohou atd. --
Cena $1.00
Dra. Formánka Balsám pro plíce
jest spolehlivým prostředkem proti všem nes
mocem krku a plic. Okamžité uleví a vyléč-
nastuzeniny tfeba zástaralé, modrý kašel, ZA-
šlemování krku, plvání krve, ochraptélost, za-
pálení průdušnic a zápal plic.-Cena 26 a 50 ctů
Dra. Formánka Tabletky proti
bolení hlavy a neuralgii hymrte-
středkem proti všem nervovým nemocem, bo-
leni hlavy, trudnomyslnosti, zmalátnělosti,
bezsenostia a přepracování. — Cena 25 centů
Dra. Formánka Galvano-elek-
trik odpomůže všem bolestem ja-
li koodrheumatismu, neuralgii,
bolení v kříži, zapálení pohrudnice a jiným bo-
lestem. Jimž jest tělo člověka náchylno. — Ce-
na 50 centů.
Dr. F. Formánek Co.,
tovární lučebníci,
612 Throoo St., —Chicago, 111.
První Národní
—— Banka, —
v LaGrange, Texas.
Základní kapitál $50.000
Vklady peněz do této
banky jsou zajištěny.
A. Haidušek, předseda.
John B. Holloway, pokladník.
Revmatism.
Trpíte revmatisem, pícháním v
zádech, v kloubech, neb které ko
liv jiné části těla? Pakli ano, ob
jednejte si láhev
ROKO REVMATISM CURE.
Ručíme že vyléčí každý případ
revmatismu neb vrátíme peníze.
Cena $1 00 láhev. Pište na
A. JAROŠ. 388 W. 18th Str
(23y)
Chicago, III.
M FERNAU obchodník
ve Flatonii, Tex., má velikou zá-
sobu nábytku, kobercu, obrazu,
rámu na obrazy, barev a rozlič-
ného oleje. Prodává všecko vel-
mi lacino. Jděte k němu než
koupíte jinde.
— Nebyla ještě zatvrzelá zácpa,
kterou Cactol Sv. Nikodéma ne-
vyléčil. z.
V
š
P
u
d
T
i:
D
D
z
Z
N
z
A
se
Vi
C
ti
že
pr
M
I
•1
M
1
o<
s
—_*
vi
ci
n
1 \
n
a
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Matching Search Results
View two places within this issue that match your search.Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Svoboda. (La Grange, Tex.), Vol. [22], No. [32], Ed. 1 Friday, April 19, 1907, newspaper, April 19, 1907; La Grange, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth1617401/m1/1/?q=Lamar+University: accessed June 9, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu; crediting Fayette Public Library, Museum and Archives.