Svoboda. (La Grange, Tex.), Vol. 24, No. 70, Ed. 1 Tuesday, August 31, 1909 Page: 2 of 8
eight pages: ill. ; page 22 x 15 in. Digitized from 35 mm. microfilm.View a full description of this newspaper.
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
tou
2
SVOBODA.
BANKROT.
Napsal Konrad von Bolanden
přeložil pro "Svobodu",
Rev. C. J. Beneš.
DÍL PRVÝ.
(Pokračování.)
"Budete, milý pane, tak laskav
a přistoupíte blíže?" promluvil k
němu.
Duval popošel po špičkách ku
předu a snažil se usmívati. Ú
směv se mu nepodařil, poure se
pitvorně šklebil.
“Co pak mi poskytuje tu česť
vaší návštěvy, milý pane?" tázal
se Rovere.
"Jsem kovář Duval z Nodu, va-
ší milosti nejoddanější poddaný.
Dera Madla mne sem vede."
"Dcera vás sem vede? Snad ne.
trpíte pakostnicí?"
Duval se podíval ostře na hra
běte, a v jeho chytrácké tváři by
lo psáno: "Vida,chlapeček si chce
ze mne dělat blázna jako ze tka
dice Tomáše Gilberta!" Hrabě
byl však příliš hloupý, aby tohle
z jeho rysů vyčetl.
"Chtěl jsem pouze říci, vaše mi
losti," pravil Duval pokorně, "že
mne sem přivádí záležitosť mé
dcery. Nyní -- račte přece vědě,
ti, milostivý pane hrabě!" — a
chytráku se podařilo pronésti ta
slova hodně hloupě a drze při
tom.
"Vím, že pan Duval z Nodu má
nejhezčí děvče za dceru a proto
jsem si dovolil, vybrati si toto
děvče pro svoji službu, — totiž,
jest-li pan otec Duvallaskavěsvo
1."
"Madla je nevěstou tkalce To:
máše Gilberta z Limoges," odpo-
věděl Duval.
"Právě se mi dostalo té veliké
cti, seznámiti se s tím pánem. Při
tom jsem mu ovšem blahopřál k
tomu vkusu, jaký jeho volba pro
zrazuje. Ted’ rozhodne laskavý
otec, máli se Madla stkvěti svojí
krásou na zámku Rovere, čisnad
v Limoges."
“Pak ovšem jde má dcera do
Limoges," pravil krátce kovář
Duval.
"Opravdu, pane Duvale? Pak
jednáte se svojí yrcliností velice
nemilosrdně."
"Ale otcovsky se svojí dcerou a
pro sebe také moudře."
au-ova Emila naleznete v každém
domě v celé Francii, vyjímaje o-
všem zcela bigotní rodiny."
Zřejmě to nebylo Roverovi mi
lé; neboť svobodomyslnosť uchu
diny se mu zdála přece jen příliš
na pováženou.
"Kdyby vaše milosť se stýkala
s lidem, pak byste to již dávno
věděl," pokračoval Duval."Jsem
filosofem, a proto vaši zálibu v
mé dceři nepovažuji za žádný
hrozný přestupek. Pro mne, ať
si k vám jde do služby, — však
vaše milosť nebude požadovat slu
žeb jejich zadarmo, -- to se samo
sebou rozumí." Dodal, mžoura
je chytrácky očima. “Já však
mám za ženu velikou modlitbu a
k tomu několik nepřátel, — kdo
pak by těch neměl? K tomu je fa-
rářem starý modlil. Tihle důleži
tí lidé porvédnou ohromný po-
křik. Proto bych vaše milosti
prosil, abyste to nějak rozumně
provedli."
Hrabě se již nesmál uštěpačně.
Že kovář je jeho soudruhem ve fi
losofickém smýšlení, zdálo se mu
přece příliš snižujícím. Vévodu
to netrápilo. Líbilo se mu, žeko
vář je ochoten ke všemu.
"A jak to myslíte: rozumně?"
tával se.
"Slovo rozumině pochází od slo
va rozum, milosti!" odpovídal
učeně kovář a filosof Duval. "Nad
rozum není, ten je nade všecko;
rozum zaujal, jak to povídá Vol-
taire, trůn božství. Rozum je
jediný, pravý bůh. K tomu tře-
ba takové věci dáti pěkný nátěr.
Co je škaredě natřeno, odpuzuje;
naopak, co je hezky natřeno, líbí
se, láká. Proto si děvčata nema-
lují tváře umrlčí barvou, — to by
odpuzovalo, — dávají si na tvář
čerstvou růžovou barvu, to pou
tá. A tak se to má i s našimi
skutky. Kdo chce provésti něco
špatného, ten se neomaluje tak,
jakoby byl darebákem, totiž ne-
okazuje se hrubcem, násilníkem,
naopak, namaluje se hezky době
la: dělá se laskavým, upřimným,
úslužným - asi jako já se cho.
vám k vašim milostem. Když te
dy pravím, že se celá záležitosť
musí provést rozumně, pak tím
míním, že bude třeba, aby Ma:
dla sem by la přivedena ve vší slu
šnosti, dle zákonů. Co je dle zá
konů je dobré — zákonitosť za-
"A vysvětlíte mi laskavě lako- kryje všecko. Krádeže, podvo.
nické odpovědi, jež mi vaše mou- dy, vraždy se mohou páchati.
drosť uděluje?”
jen když se to déje po zákonu.
"S radostí, vaše milost! Tady Přijde li sem Madla podle záko-
hle je vysvětlení: Když se dceřipo na, pak nikdo nemúže vaši milo,
starám o dobrého manžela, jenž sti nic vyčítati; vždyť pán má
ji uživí, pak je to otcovská staro právo na své poddané. A pak
stlivosť. Postarám-li se o to, a mi též nikdo nemúže dělati výči.
by se o mé dceři zle nemluvilo, tek: já musím přece poslouchati
pak to je moudré pro mne, zace rozkazů své vrchnosti."
pou se daremné huby lidské. Jest | ! To je omáčky k malému kou-
li nějaká skvrna na dítěti, pak i sku masa, — dalo by se tořícidvě
a zasloužil byste si doktorský di-
plom!” smál se Henry.
“Já jsem, vaše milosti, už dá-
vno doktorem. Dovedu velmi ú-
spěšně pouštět volům a býkům ži
lou, — však jsem to i dnes doká-
zal."
Kavalíři se smáli netušíce skrv-
tý smysl kovářovy řeči.
“Poněvadž vaše milostijsouku
mně tak laskavi," pokračoval
Duval, "dovolím si naznačiti,jak
by se Madla dostala do pravěko
várny nejsnáze. Neboť 1 tohle
musí míti pěkný nátěr."
“‘A jak to: do pravě kovárny?
Co to znamená?" tázal se vévo-
da.
"To je Chatel, zámek vaší milo
sti."
"Chatel že je -- kovárnou? Jak
vás může tohle napadnout?" zvo
lal vévoda.
"Pan Duval má pravdu," pra-
vil hrabe Jindřich. "Chatel je ko-
várna, vévoda kovář a pan Du-
val je mezi sobě rovnými."
“Tak nikoliv, milosti. Pravou
kovárnou nazýváme my prostí li
dé to místo, kam se jistá věc ne
bo osoba právě hodí. Když jsem
seznal ze řeči Madliny, komu se
opravdu líbí, kdo by ji měl rád.
ve své službě, pak považuji zá
mek Chatel za pravou kovárnu
pro ni."
"Můj zámek kovárnou! — bu-
diž! Teď nám povězte, jak ji tam
bez pohoršení dostat."
"Opět zcela jednoduché, vaše
milosti. Nejmilostivější panhra-
bě pošle Madlu s každou maličko
stí na Chatel, když si pan vévo-
da bude přáti služeb Madliných."
"To je opravdu nezaplatitelné"
pochvaloval si Chatel.
“Ale poněvadž nejsme nuceni
vaši milosti žádné služby proka-
zovati, pak ovšem ráčíte to sluš-
ným honorářem vyrovnati po vé
vodsku."
"A co tím vlastně míníte?" tá-
zal se Chatel.
“Je to ovšem trochu nejasné,
jak už to je zvykem filosofu!"’ pra
vil Rovere. "Náš učený filosof
chce tím říci, že veliké služby,
jichž nemusí panu vévodovi pro-
kazovati, musí byti také po vé
vodsku zaplaceny a to hotově, ne
na dluh.
Kovář přikyvoval.
"Samo sebou se to rozumí!"
promluvil Chatel. “Já si od Ma
dly nepřeji žádné služby ze kře
sťanské lásky, totiž bez odplaty
Přijděte na Chatel, a tam nejdu
ležitější věci dojednáme."
"Neopomenu se dostaviti, milo
sti!"*
"Zbytečně mne o tom ujištuje-
te! Filosofové jsou vždy neomyl-
nými zvláště ve věcech hmotných
a x bádání vědeckém." Posmí-
mim J
I.MMMS E_M • I •. ML •... Mm •
STŘEŽTE SE PŘED LETNÍ CHOROBOU. •
Toto je čásť v roku, kdy lidské tělo následkem •
horka je seslabené, tělesná soustava a životné =
L orgány vystavěné různým krutým chorobám. A
1 Neodkládejte s léčením. když Vám jest potřebno •
N ihned. Píšte našlia světoznámým lékařům po •
český n hned To Vás muže •
u hrámiti pred váznou chorobou
N budoncí z.y-- •
Nezáleží na jakou nemoc M
trpíte, — nezál i jak špatně i
- 1 se cítíte, BUDE VAM IHNED •
s
Letní čas jest o
nejhorší dobou MAN
NTO MALÉ SeR
DÍTKY. ).,
Nenechte ma-PTW
lické, jichž mi-Cuhg The
lujete nadevše SER,
jiné—vystaviti trýzni a osla-77. .en.ln wcuan
hifinimu rut skrz ned. byli vyičceni námi.
Proneste jich ku nám. neb0 VYLSCDI I
doinite pro poradu po český a SAT R
budete sta-tui, vidouce syé VAS.
dikyménazdravé skra podi-N
vuhodné lily naších lékařů *
Profesorů. * MA CO AT
E
a
-
%
a
a are Pešlite 10 ccutú Y známkách
U A J E. ST E I) N Es a obdržíte od I ra.
m Collinse původně napsanou knihu VŮDCE
.2 KU ZTRAVT, kt rá Vám poví, jal. se
• uzdravili, stanote-li.
ULEHČENO.
■
Tisíce tredetel,
kteří vádali ne ná- N
ději na uzdrave
9
u
■
na otci hana spočine "
ma slovy!” zvolal Chatel.
"Toje velmi moudré rozumné, “Odpusťte, milosti, příliš mno-
pane Duvale! Dle toho tedy my
slíte, že pobyt vaší Madly v zám
ku Rovere je nebezpečen její cti?"
“Zlý svět tomu bude věřiti a
ho omáčky nikdy neškodí, když
se tím všecko pěkně osvětlí."
"Ten člověk má pravdu!" pra
vil Henry, jenž se po slovech ko-
val se Henry.
"Rozumíme si tedy, vaše milo-
sti?" Tázal se Duval opatrně.
"Dozajista, milé pane!" odpo
věděl hrabě Henry. "Celá záleži.
tost je ku cti filosofie důkladně o
světlena ze všech stran."
velmi rád to zaslechne, vaše mi
vářových znovu rozjařil. "Pan
COLLINS NEW YORK MEDICAL INSTITUTE
140 West 34th Street
New York City.
N
S
w Dr. I. .J. McGlade. Dr. .J. F. Coyle, lékařští riditelé. BT •
H-RXÍRODY o lohed. r.no. doss odpal Vucdel BnT E
• ivesvateki orl 1o do 1 odp. l‘terek a pátek o1 7 do S večer. WE •
E.R • • • • O • m m • mER • Mm •
11
- a tomu se velice divila. Byla
ode dávna zvyklá jedním ohni
vým pohledem všecka mužská srd
ce smrtelně zraniti a tak svojí
krásou nejhrdější kavalíry připou
tati ku svému vítěznému vozu, a
teď se to nedělo — mladý muž ji
překvapil. Ten neodložil odmě
řenou vážnosť a skromnou zdrže
livosť ani na okamžik. A tento
klid i jistota v chováníjí byly tím
podivnější, když v rozhovoru se-
znala, že Valfort je živé povahy,
citlivý, že má smysl pro krásu.
To jí bylo hádankou.
Aby se mohla bez vyrušení od.
dati svým myšlénkám, zaměnila
své zamilované místečko na bal
koně za skrytý zahradní domek.
Tam stál ve výklenku bůžek Pán
a pískal na svoji píšťalu. Jemu
po boku se chlubily dvě jiné figu-
ry z téže božské rodiny svojí na-
hotou. Křoviny, které stály ko
lem a pletivé rostliny, jež se pnu
ly po oknech zahalovaly vše v The
sídce pološerem. Dvéře, svrchu
skleněné, byly zavřeny. Isabella
seděla proti dveřím pod sochou
Pána. Bílý šál, malebně ovinu-
tý kolem ní zahaloval její posta-
vu. V temnu ji leckdo mohl po
važovati za dokonalou krásnou
mramorovou sochu.
Samota nechránila hraběnku
20000000949049090000cmes
*
%
%
Kareš a Stocký
v Bremen,
jediná českoslovanská
výpravna pro cestující z
Bremen do Ameriky
Kdo by povolával své známé neb
příbuzné do Ameriky, račiž adresu
těchto nám oznámiti a my je rych-
le zpravíme o všech podmínkách,
po případě pak co nejsolidnéji pře-
pravíme.
Peněžní výplaty.—Kdo by si přál
peníze do staré vlastiodesílati, mů-
že tak učiniti vložením do registro
vaného dopisu, neb na “money or-
der," na naší adresu a my vyplatí-
mne je dále dle denního kursu na u-
danou nám adresu.
Návštév níci staré vlasti neopomeň,
te v Bremen českou kancelář naší
• navštíviti. Dopravu Vašeho nákla *
# duijízdnílístky obstarámeochotně #
a Krajané!—Budete-li pamětlivi he- a
• sla "Svůj k svému," vždy dobře po- *
% chodíte. Pište na adresu: #
:KaresaStocký2
# Bahnhofstr 29, Bremen, Germany. #
encoueunsaauceesuccucansan
*************
# Lone Star
** je pivo, kterénabývá obli- #*
#5 by u lidu, a to prý proto, #
že je v něm více chmele a
4
*,4 sladu než obsahujíjiná pi-
, . . t : A va. K tomu je čisté a říz
před vyrušením Brzy mely bytí 1 , , E
. .* né. Rodák PAUL STAS-
jeji úvahy přerušeny směšní m při N .
#* NY v Taylor. Texas je a-
během TVR * "J ‘ TOF
n4 gentem téhož piva. Udě-
Petr, věrny syn Vendée, zavedl
2 1 . 1 .te láte nejlépe, když se pře-
DO ranni projiždce kone do stájí, A .,.. . . . :
: . . . , 1 svédčitesaii O jeho jako-
opatřil je řádně, O sebe se také 1
postaral a pak si vyšel do sadů. #h sti, proto všuc e ž ie cite, #h
.. : -“4 aby Vam nateli
Vše, CO viděl, bylo mnu podivu-
hodným. Zámek Valfort měl T C+a "
všem také zahrádu, kde se pěsto " Lone D idI "
vala zelenina a réva vinná a mi-
hodným. Zámek Valfort měl
mo to i růže a všelijaké květiny;
★
ale téhle zahradě nebyla podob sesesessssss:
ná. Zeleniny tu vůbec nebylo a ** * *F se % * ******
Klaně se ustavičně, vyšel kovář květin, jež Petr znal, ještě méně.
losti! Svět by ani nebyl zlým, kdy kovářje rozeny filosof, jak se po- T ze d veří. Sotva za ním zapadly, f Co tu rostlo, bylo mu vše cizí. I 1 T T p p D
by neměl zálibu ve hříchu a rka-dobá; neboť on zkoumá vše až zaslechl hlasitý smích. ta tráva, jež byla úhledně přistři 1e • • YY DDLK
ženosti.’
do základů. Co je rozumné, je
"Velmi moudře řečeno, — moje božské; nátěrem je zákonitosť,—
maličkost ovšem myslila a posud to se přece mělo dokázati. A filo-
myslí, že by se muž mohl pozved sof Duval to dokázal tak, jak by
nouti nad sprostý úsudek obe to ani Voltaire, Rousseau, Helve
cného lidu," vysmíval se Henry, tius a jiní filosofové nedokázali.
"Ovšem, milosti. — ráčejí míti A když už při tom jsme, můžete
pravdu!Kdo však četlspisy Rous nám povědět, jak můžeme celou
seau-ovy a Voltairovy,kdo se po věc přibarvit, aby Madla sem dle
vznesl nad hloupé náboženské ná zákona mohla?"
"Smějte se, hloupí chlapečko-žena, nebyla travou vendejskou.
vél" povídal si kovář. "Zavařil Květiny nádherných barev a kve
jsem vám dobrou polévku, — jen toucí keře ozdobné vydávaly až“ I aGrange, I ex.
obchodník se smíšený m zbožím
*
zory fanatiků, toho velice málo
se dotýkají pomluvy pobožnůst-
kářů."
"Šlechtici‘pohlédli na sebe udi-
"Je to zcela jednoduché, milo-
sti; vy jste vyzval moji dceru do
služby. Ale kovář Duval je tvr-
dohlavec, neposlucha, a jeho dcer
veni a pak pozorovali kováře Du-_____------------------------
chnosti nezbývá nic jiného, leda
ka rovněž. A proto milostivé vr-
dolů s ní, — jed je v ní! Ano, jed omamující vůni. Stezky se vinu-
pro malé i velké tyrany!" ly sem a tam, jako k tomu byly, |
MÝLKY. aby jen lidi pomátly. Zvláště so
Hraběnka Isabella uznávalalé chy bohů a polobohú vzbuzovaly
pe nežli její bratr tělesné předno-jeho podiv. Ode dávna znal již
sti svého hostě. Jak jeho chová-ďáblovy růžky i kopyta, — nesly
Pojišťuji proti bouři kostely,
obchodní zboží i budovy, džiny a
mlýny, také obydelní domy. Po-
jistné s obydlí obnáší za pět let z
každého $1000 6 dol.
vala.
“Vy — vy jste filosof? Vy že
smýšlíte jako Rousseau a Voltai
re?"’ zvolal Henry nesmírně pře-
kvapen.
"Proč pak ne, milosti? Rousse-
ní tak i držení těla bylo jí zcela
neobyčejným. Chování modních
panáčků tak přepjaté, bylo proti
vné, zdálo se jí nemužným. To
ho nesnižovalo v její očích. K ně-
mu se mohla chovati zcela přiro-
zeně, nebylo třeba ledovosti a
| vyslati četníky, aby Madlu dle
platných zákonů zavedli tam,
kam patří "
"Znamenitě!" zvolal Chatel.
Milý pane, vy byste měl míti.
škrobenosti. Poprvé učinila ve
šel však nikdy o lidech s kozími
kopyty, o děvčatech s rybími o-
casy a dokonce o tom hrozném
chlapu, jenž měl tělo lidské, ale
hlavu býčí. Jsa prostým synem
cudné vlasti, nemálo se pohoršo-
val nad nahotou mužíků a ženek.
Padoucnice :
: Vyléčena.
Fits—Epilepsy.
)
, . . S .: austavičně mu cosinašeptávalo,
svém chování ku pánum výjimku L ‘
věnovala Valfortovi zvláštní po-
zornosť Ale přes to jí ani slovem
nezalichotil, nikdy se jí neklaněl.
aby tu smějící nahotu faunů při-
kryl svým pláštěm.
(Pokračování.)
Mohupřísežně dokázati že Dr. Grant
vyléčil mou dceru z padoucnice. Váš lék
jest nenahraditelný. ANTON ŽIŠKA,
Spencer, Neb
Jedna láhev na zkoušku zdarma. Udej,
te věk, pošlete štemplík, a pište česky, že
ste četli oznámku ve "Svobodě."
Dr. F. E. GRANT, z. Ridge Bldg..
Kansas, City, Mo:
1
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Matching Search Results
View two places within this issue that match your search.Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Svoboda. (La Grange, Tex.), Vol. 24, No. 70, Ed. 1 Tuesday, August 31, 1909, newspaper, August 31, 1909; La Grange, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth1617676/m1/2/?q=Lamar+University: accessed June 10, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu; crediting Fayette Public Library, Museum and Archives.