Svoboda. (La Grange, Tex.), Vol. 25, No. 44, Ed. 1 Friday, June 3, 1910 Page: 3 of 8
eight pages: ill. ; page 22 x 15 in. Digitized from 35 mm. microfilm.View a full description of this newspaper.
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
SVOBODA.
3
DOPISY.
Chicago. III., 25. května.
Až do nedávná byla Evropa, hlav-
je na Harrison ul. a Wood. kde jsou vel- zrentoval si kus toho pařezitého po- te prohibičáky jako fanatiky, vý-
ké bilogické sály, se zviraty vžeho dru- zemku, 0 němž jeho syn píše, nastě- středníky a pokrytce. To ukazuje,
rováni desedaniy nlacéerkamdr 22r9 hoval se na něj a chytil se jak se že neznáte pravého účele, za jakým
ně Paříž, Vídeň a Praha Mekkou
mladí lékaři naučí přípravu všech léči- jak se patři práce, čehož následek
bvl, že si dostatečně brzy pomohl, a-
vých antitoxinú a všecky způsoby zkou-
všech lékařů, snažících se poučíti se šení nových léků na zvířatech, a v jiném by mohl poslati pro svou rodinu, což
mezi světovými mistry, az Ameriky “x “ čkvtraclénerktonarse i také učinit: ted je jeho rodina zde
posud každý rok jede mnoho lékařů všeho druhu pathologická a fysiologická v obstojných poměrech, a jíž zakou-
do Evropy, kde navštěvují proslulé pozorování. Prof, Renton Turek na Mi- pil dobrou farmu, a s pomoci své
době dobře
kliniky slavných lékařů.
Však od chigan Ave., a 18 ul. má zvláštní biolo- rodiny si může v krátké
nedávná začíná Chicago dělati evrop-
ským velkým městům citelnou kon-
kurenci v tomto oboru, neb se v Chi-
cagu vyvinuly kliniky, které si neza-
logickou laboratoř, kde se konají podob- stát.
ne pozorování a zkoušky jako v Rusho-
vě laboratoři a hlavní se tam koná vi-
visekceta zkoušeni léků na zvířatech a
účinky různých operaci na těle, tedy pů-
vodní fyziologická pozorov ání. Dále jsou
Co se týče mne. já se
již více ne-
minim stěhovat. Já jsem si zde kou-
pil 332 akrů lesnatého pozemku,
když jsem se sem nastěhoval a po-
malu jsem s dětmi zdělával, pole, a
každý rok dělal obstojné {úrody, a
prohibičáci pracuji za účelem odstra-
nění zla, jež pochází z piti lihovin, a
za účelem povzneseni lidu. Jest prav
da, že se mezi nimi také najdou po-
krytci. ale těch jest málo a podle
nich nemůže býti posuzována celá
prohibični strana. Píšete, že musím
být krátkozraký, když nevidím, že
skoro všichni pili. Ano, to máte prav-
před polednem a poněvadž vlak,
kterým jsme měli jet dále na východ
byl už pryč a na druhý jsme museli
čekat až do večera, tak jsme si pro-
hlédli město, jež nás dosti svou veli-
kosti zajímalo, neb čitá přes 85.000
obyvatel.
V 6:30 hod. večer, jsme vsedli na
vlak dráhy T. P. a uháněli dále na
východ do Mineola, cíli to naší cesty
kam jsme přijeli v 10 hodin. Po
vyhledání hotelu šli jsme spát, neb
du že pili. Ale před dvaceti roky se každý už byl tak velkou cestou utr-
zde dělávaly dobré úrody a pozem- mácen.
ky byly laciné, a kteří sem přišli, a Druhého dne ráno, náš průvodči
mírně pili, ti si brzy dopomohli k J. Drozda, vyhledal bývalého senátu-
farmě Ale kteří chlastali, zajisté ra R. N. Stafforda, a hned nás vše-
daji mnoho od nejslavnějších klinik
evropských. A na těchto klinikách podobné laboratoře v Chic ago Postgra-
. . 1 .. duate School na Dearborn a 24. ul. a v
se vyvinuly talenty lékařské, které Chicago Clinical School na Honore a
se mohou již směle stavětí po bok i Harrison ul. Nejlepší z chemických la- , _-----' ------•-------------- "- —
slavným lékařům evropským. boratoří má chicagská universita, však nim 502 akrů pozemku, nejsem na Piti a chlast jsou dvě rozdílně věci, i přáhnouti do třech kočárů a pak
Za těch několik týdnů, co jsem zde | chemických škol jest v Chicagu velmi něj dlužen ani centa, dobytka tažné- Mladý prohibičák.
asistoval na klinice prof Ochsnera, i mnoho a každý si má z čeho vybrat ho, hovězího i vepřového mám dost,
sešel jsem při příležitosti ‘většinu vel- .Na operace se asi řadí stejně k sobe krmiva pro něj také dost, ba jsem i
kých nemocnic, kde jsou nejlepší kli-1 gustina a pak prof. Murphyho v nemoc-. hodně korny odprodal, domov mam
niky a sešel jsem se tam s lékaři z nici Mercy. Oba mají světovou pověst obstojný, zdělávám teď asi 65 akrů, kotel silně vře co se týče uchazečů, ta hlína, celkem zem vypatlá úrodná
celého světa. V měsíci dubnu byla a závodí mezi sebou kdo koná lepší a Celkem jsem hrdým nad svou far- do úřadu guvernéra. Před včerej- jenže příliš hornatá. Ale tak vel-
v Chicagu celá společnost -lékařu z/prospésmější operační práci. Při obou mou. Nejsem nikomu ni ^dlužen a škem byl zde Poindexter a večer kých, mladých a rovných stromů
Vídně a Prahy, kteři se zde zdrželi klinikách lseuéostati ohidas misto jako mám dost na hotovosti v banku na mluvil v operní síni, která byla na- jsem skutečně ještě nikde jinde ne-
celý měsíc a navštěvovali pilně klini- tolik, lese to vzdálenému lekari Jen ne vyplaceni druhé farmy. K těmto plněna lidmi Když vystoupil na řeč-viděl, jako tam. Jsou to všechny
ky prof. Ochsnera a Murphyho a Be- kdy podaří se tam dostat. Zato ale jest jsem si dopomohl v okresu Houston niště byl uvítán bouřlivým potle- stromy listnaté, různých druhů, kte-
operačních klinik v Chicagu více než v s osmi úrodami, a znám zde více na-! skem. Mluvil dosti dlouho, a jeho ré ani neznám jmenovat. O úro-
kterémkoliv městě na čelem světě, a tak šinců. co si zde pomohli a nemají ani řeč se zdála, že měla dobrý vliv na dách se tam ještě mnoho nemůže
v některé klinice se dá již nějaké místo i myšlénky se stěhovat jinam.
^“zko^ky XX^’^^ z Omelinova dopisu by člověk ro- prohibičák a že jim vždycky byl. že | tam nespoléhají jen na bavlnu a kor.
jsou v Rushově kolleji lékařské, Illinois | zumel, zde J’z vice našinců neby-, nikdy neschvaloval piti lihovin. Že nu, oni pěstují všechnu možnou ze-
Medical College. Northwestern Univer- vá, a přece je jich zde nejen tolik, on má za to, že prohibice by prospě-leninu, při každé farmě uvidět též
splácel na pozemek, takže dnes vlast- jeJtě nemají farmy podnes. Mírné
chny jemu představil. Ten dal za-
Mart,[28r května.
jsme jeli na venek. Krajina v okoli
Mineola je celkem písčitá, bílý, sivý
a červenohnědý písek, promíchaný
V našem městě a okolí politický hlínou, spodek je všude červeno-žlu-
p
v
van.
Nyní kdy jsem se seznámil trochu po
všech nemocnicích s tamními profesory
a lékaři, měl jsem příležitost seznámit
se s praktikanty z celého světa, kteří
přišli do Chicaga jako asistenti na klini-
ky v různých nemocnicích, aby seznali
zdejší způsoby operaci a zdokonalili se
pod dozorem zdejších profesorů a auto-
rit. Nalezl jsem zde mladé lékaře z Ber-
lína, Vidně, Prahy, Londýna. Manily.
Tokia. Petrohradu, Benátek, Stockhol-
mu, Rio Janeira, Santiaga a jiných měst
z celého světa. V naši nemocnici jest
jeden mladý Japonec z Tokia a dva Fili-
pinci z Manily. Pravili mi. že každý
rok sem jede z Evropy celá řada mla-
dých lékařů, k zdokonalení se a také
když sejdeme všecky hlavní kliniky, tak
nalezneme zde lékaře z celého světa.
Do nedávna se evropští lékaři útrpně
usmívali když se mluvilo o amerických
lékařích, ale nyní toho honem nechali a
museli uznat, že se v Americe vyvinulo
lékařství nyní v takovém stupni, že si
vynutilo uznání celého světa.
V Americe jsme byli ovšem dlouho v
některých věcech pozadu, ale jak pokra-
čujeme ve všem tak také došla řada na |
přitomné. O prohibici pravil, že je ted psát, neb jsou tuze malé, ale
sity, Jenner Medical College a v násle-jako jich zde kdy bývalo; co se ně-la velice lidu, že by na sta rodin žilo větši neb menši broskvový sad.
dujících nemocnicích: (Cook County kteři odstěhovali, zase se druzi na-jštastněji. Ale že on chce, aby pro-1 Pole jest všecko vykáceno z lesa a
a ona žalo boawel. FranelXwit h wem i stěhovali, vždyť se lidé stěhují i z ■ hibični dodatek byl předložen lidu k i následovně s kolovetry tam nic ne-
ley, Presbyterian, Norwegian. St Jo-těch nejvychvalenejsich agnejlepsich odhlasováni, jak to stanoví naše ú-lsvede mezi samými pni, oni tam pra-
seph‘s, Alexian Brothers, Mercy. Tabi-pozemků každý rok. Také zde má-stava, a když to se stane, že on bude| cuji ještě všecko po starém způsobu,
tha, Diaconesses, German, Chicago, Ma- i tne několik tisic akru preriového po-i spokojen docela s tím, jak to lidé roz- I ručními pluhy oborávají a pak se
a má 2400 posteli. Francis Willard, Wes-
Ale že on chce, aby pro-
Pole jest všecko vykáceno z lesa a
ry Thompson. North Chicago. Calumet.|zemku, ale ten je o něco dražší, nežli hodnou. Že on je proti tomu, aby
Lalteside, German Lutheran a mnoho ji-lesnaté pozemky. Stavební dřevo legislatura zavedla zákon, který by
asistenta, pak pomáhá při operacích těm je zde lacině, dřiví dost, vody a vlá-nařídil prohibici po čelem státu, že
nejlepsím operátorům, ošetřuje nemoc- hv také dost, celkem je zde výborná
ne po operacích až do jich propuštění pod 1 krajina, obzvláště pro člověka o men-
dozorem profesora a pomáhá při prohlíže | ších prostředcích, který by, si rád do-
ní nemocných, a musí konati všecka po-
zorování v laboratoři pro profesora, tak
ze se mu dostane vzácné zkušeností . Když
lékař vystuduje na škole, tak není ještě
hotov, ale pak má jít na některou kliniku
aneb do některé nemocníce neb laborato-
ře za asistenta, aby dostal skutečnou zku
senost a dostal cvik a naučit se skutečnou
Pomohl k dobrému majetku, pokud
| je laciný.
Jan Pecha, st.
Nelsonville, 22. května.
Po dlouhotrvajícím suchém počasí
jsme dostali vydatné deště. Kuku-
____________________________________. práci konat. Pak lékaři, kteří jsou jižirice jest hodné povalena. Dnes také
násu, kteři věnovali ohromné sumy na dlouho vpraksi, nedostanou doma nikdy neco krup padalo, ale bylo jich málo
poscavení a zařízení velkých nemocnic, tu příležitost, aby mohli konati původní 1 v •
universit a klinik, velkých laboratií a pozorováni, aneb aby poznali nové vymo-
t. d. a peníze ovšem zmohou ne-li vše ! ženosti a vynalezy a jest jich povinností
cko tak zajisté velmi mnoho. Máme zde jeti často do takových středisk a poznali
lékařskou védu. Nalezlo se dost mece-
také nadace, z nichž se nadaní mladí lé- všecko nové. V Chicagu se jim toho vše-
kaři vydržují a posílají do celého světa ho dostane. Z Texasu nás zde bylo v jed-
k nabytí zkušenosti a tito přinesli s se- né nemocnic: najednou pět, což zajisté
bou vědu z celého světa a zde ji uplat- svědčí dobře o lékařích z Texasu, kteří
nili. Nyní již toho není tak třeba, aby nelitují času a peněz na své zdokonale-
se muselo pro všecko lepší do Londýna ní. Dr. Karel H. Breuer.
Dr. Karel H. Breuer.
aby nějakou škodu nadělaly.
takový zákon by se protivil naši ú-
I stavě, a on že by jej zamítl, kdyby
| byl guvernérem. Takovýto zákon,
| že chce Cone Johnson, že on je jedi-
ný, jenž tvrdí, že zákon ten se ne-
protiví naší ústavě. Potom rozebíral
jiné otázky podrobně. Tvrdil, že na-
še soudní zřízeni by mělo býti opra-
veno, a vysvětloval jak by se to mě-
lo státi, aby pachatelé zločinu nemo-
hli uniknouti trestu, jako se prý ny-
štoksvíbem prostředek rozoře a má
tím dvakrát oborané.
V neděli odpoledne polovic nás od-
jelo do okresu Van Zandt. Tam jsme
zastavili v městečku Wills Point: to-
to okoli už nám lepe lahodilo, neb
zde už uvidí velké lány pole a ještě
větší prerie, tu a tam kus lesa též,
ale pole je vše vyděláno z prerie
prosté pnu; země jest bledočervený
a černý písek, promíchaný hlínou,
spodek tvoří žlutá hlína. Zde jsou
úrody už větší. Korny byly dosti
krásné, ovsy též pěkné, už začínají
neb do Berlína neb Vidně, ale máme zde
již dost vysoce vzdělaných a zkušených
profesorů, a máme zde mnohem dokona-
leji zařízené laboratoře než mají v Evro-
pě, jak mně bylo mnohými návštěvníky
z Evropy sděleno. Zde se na vypraveni
laboratoři věnuje mnohem více peněz a
jsou Opatřeny všemi nejnovějšími a nej-
lepšími přístroji a to v míře velmi boha-
té. V těchto laboratořích a ve velkých
nemocnicích zdejších, je stále dost míst
k zadání, za asistenty pro mladé neb i
starší lékaře, kde mohou nabýti zkuše-
nosti a velkých vědomostí pod dozorem
profesorů. Asistenti musejí konati vše-
cky práce sami a podávali o tom podrob-
• né písemné zprávy a protokoly a jejich
práce jest pak kritizována profesory z
lékařských škol. Profesoři jim napřed
dají návod jak se co dělá a provádí a u-
káži jim těžší manipulace a pak musí a-
......sistenti konati všecka pozorování. -
Na operačních klinikách jest také
Lovelady, 28. května.
Cítím se nucen, a byl jsem požá-
dán některými zdejšími rodáky, a-
bych odpověděl na dopis ve “Svobo-
Tak Vy pane pozorovateli od Coo-
kes Point jste myslel, že Mladý pro-
hibičák utekl z bojiště, kdvž bylo na
něj tolik stříleno. To jste se mýlil,
já neustanu, až úplně zvítězím, kdy-
by třebas všichni na mne útočili. Já
nemyslím, že člověk může býti mi-
lovníkem “ducha života“ a při tom
zatracovat opilství, jak Vy píšete.
To dokazuje, že chcete jezdit na
dvou koních najednou, ale pochybuji
že se na nich udržíte. Také nemys-
dě", v čísle 30., který psal Štěpán lím, že někdo může hájit osobni svo-
Omelina, jr. Nejsem žádným písa-bodu nitím kořalky. Že by kořalka
sářem, ale vím že každý dopis v ča-byla léčivým prostředkem, také není
sopisech je čten mnoha lidmi a nese pravda. Mně ještě lékař nikdy ne-
ssebou svůj dojem, ať je dobrý nebo.dal kořalku místo léku, ačkoliv jsem
ne, a ovšem, kdo nezna pisatele neb byt nemocen několikrát. Písete, že
věci o niž se píše, tedv obyčejně já neupřu, že milující žena nemá na
ni děje, a to že zavinuje lynče, a dá-
le ukázal, že soudy jsou drahé, že
chudobný člověk se nemůže soudit s
boháči, že často se raději vyrovná.
Řízeni káznic odsoudil, že by mělo
býti opraveno, aby nebylo v rukou
politikářů. Penězi, že je mrháno, že
máme mnoho nepotřebných úřadni-
ku, kteří mají dobrý plat. Že by-
chom měli pracovali, aby se vyvino-
val průmysl v našem státu, což prý
se nestane dokud bude ohrožován ka-
pitál. jako se děje už po několik ro-
ků. Trusty, že by měly býti trestá-
ny, ale ne ukládáním jim pokuty,
které potom lidé musí platit, ale i i-
ditelé trustů, nebo některý z nich,
aby byl oblečen do štráfovaného o-
bleku, že by postačilo, kdyby jeden
byl poslán do káznice. Též rozebíral
přijme takový dopis za pravdivý, ob- I svého muže žádný vliv. Dejte mi | naše školství a vyslovil se, že by mě-
je sekat, bavlna je ještě malá. Zde
je dosti zdělených farem na prodej
od $20 až do $35 akr, ale čtvrtinu
až třetinu chtějí hotově, kdežto při
Mineola může koupit i docel chudob-
ný bez peněz, jen když se tam usa-
dí a bude pracovat.
Následující krajané zakoupili při
Mineola farmy: Anton Hala 600 a-
kru, R. Čadan 167 akru a Tom Kajš
106 akrů. Při Wills Point mají též
dva zamluvenou jednu velkou a krá-
snou farmu u města.
Po prohlédnutí tohoto okoli vyda
li jsme se na zpáteční cestu k domo-
vu. Úrody podél dráhy až do Dallas
vypadaly dobré, ovšem jen korna a
oves, bavlna je všude ještě malá.
Všude dobře a doma nejlip! Ale
mně se vedlo doma hůř, neb jsem z
té cesty onemocněl a tři dny jsem to
zvláště když žádný nedá další vysvět-
lení. Štěpán Omelina jr. je nedo-
spělý mladík, kterého sem přivedl
před několika roky ze staré vlasti
důkazy, kde opilec odvyknul piti na lo býti zlepšeno, aby doba vyučování |
připomenuti své manželky. Kdyby ve školách venkovských se prodlou-
jej sebe více milovala a napomínala, žila, a školy, aby byly tak zařízeny,
aby piti odvyknul, pochybuji, že by aby každé dítě mělo,příležitost na-
odležel.
S. Kelárek.
Westhoff, 27. května.
Minulé dva týdny nám zde hodně
jeho otec. Kdo čte jeho dopisy v to na něj účinkovalo, jak toho máme býti vzdělání. Že vzdělanost je nej- zapršelo, více než bylo třeba a vypa-
časopisech, by si myslel, že je to ně-Héetné dukazy.—Dokážu Vám, i mno- - lapit zárukou trvanlivosti našehozři-dá to, jak by chtělo ještěpršet.------------
jaký starý zkušený texaský rolník a zi jiní čtenáři Vám mohou*dokázati - zeni lidovládníhe. -Mně se jeho řeč vel Černoch jménem Cartwright byd-
ne Kazdy asistent, “ktery se zde dost | ono je to právě naopak. Ve zmině- četné případy, že opilec, poslal svou lice líbila. Zdá mi se, že by udělal líci asi mili a půl od Westhoff. když
dlouho drží, příležitost asistovali přiném dopisu popisuje zdejší pozemky ženu do pole a sám šel do salonu. Ja- dobrého guvernéra. B.1 1
všech operacích a tak nabýti zkušenosti I a poměry zdejších farmářů. Já jsem kých prostředků'se má potom ubohá
a zručnosti a když se osvědčí, brzy jsou | také farmář a přistěhoval jsem se žena chytit, než jit dolpole aby si
mu svěřeny různé operace, jež profeso-do okresu Houston několik let dříve vydobyla živobytí pro selte a své ma.
tirmr cninonc jonevabid aemo toul Mae nežli mlady Omelina viděl Ameriku,
z celé Unie do nemocnic. Tedy není po-Také jsem farmařil \ jiných okre-
třeba pro mladé lékaře jezdit do Evro-sích v Texasu, dříve nežli jsem se
mnoho míst stále k zadání a zde dosta-
py, ale zde v Chicagu, se jim dostane zde usadil a moje zkušenost nesou-
dost příležitosti, a když má potřebné hlasí s Omelinovou. Predné‘pise. že
vědomosti aby mohl obstáti při zkou-l. 1 3.1,(1. 1 1.
Škách. dostane zde dosti snadno misto zde zná rolníky, kteři ledva udělaji
jako asistent na některé klinice aneb v živobyti. Ja tvrdím, že kdo pracuje
některé nemocnici. Ovšem, místa sel všude živobytí udělá, ovšem se něk-
lé děti, neb ví, že její maž se nesta-
rá o jejich výživu. Píšete, že kdyby
ženy opilců měly trochu vzdělání,
tak by zajisté nešly dříve pracovat,
až by jeji muž šel s ni, a pracovali
by v lásce a svorně pospolu. Tak Vy
si myslíte, že kďvby ženy opilců mě-
ly trochu vzdělání, že by si mohly
Taylor, 29. května.
Chci podati čtenářům krátký po-
pis cesty do okresu Wood a Van
Zandt.
Dne 20. května vyjelo nás z Gran-
ger osm, v průvodu p. J.
sice následující krajané:
Marek, Anton Hala, Tom
dolf Čadan, Jan Čuvala a
Drozdy, a
Pp. Karel
Kajš, Ru-
moje ma-
ličkost, všichni od Granger a Taylor,
pěkně sednout a očekávat svého opi- a Petr Kristinik z Fayetteville. V
Černoch jménem Cartwright byd-
loborával bavlnu, byl zasáhnut bles-
1
i kem a okamžitě usmrcen.
P. Jos. Lesák, z Gonzales píše, že
mezi Yorktown a Wrightsboro pada-
ly nejvíce kroupy, ale při Yorktown,
směrem k Wrightsboro nepadaly.
Pane Lesák, ten mrak co jste viděl,
z toho jen pršelo, voda jim tam na-
dělala hodně škody. Potoky byly
všecky rozvodněné, též i řeka Gua-
daloupe. Tak v okoli Gonzales zni-
čily kroupy korny. Tak zase starý
Gonzales bude na přes rok bez kor-
nu. Loňského roku tam též neuč.
$
obsazují jen po odbytí přijímací zkoušky dy přihodí nějaké neočekávané ne-
a který dostane nejlepši procento zná-|štěstí, což zdržuje v pokračováni ale
—"Mez hele paimr ua tlavy J sol žae asi na- vyjma toho ment žádné výmtury.---to ztvotyt tpřsto samo. To se ha ze Sebesta, okres Burleson, pakt
mýlíte. Kdyby byla sebe více vzdě- ve Waco přisedli: Jos. Bartoš a A- nedelaji, neb jim tam vždy naroste
lois Kahánek od Penelope, okres dost trávy, --------_
sledující, na něž se mohou lékaři obrá- Pan Stepán Omelina st. se sem
titi: Postgraduate Anatomico Surgical přistěhoval'před několika roky za-
Laboratory, na rohu 24 a Dearborn ul. pletený v dluhu. Rodinu měl ve sta-
Pro původní práce v poli biologickém | ré vlasti, zkušeností o rolničení v
jest zařízena nejlépe a nejlépe podporo- Texasu neměl, ale koupil si na úvěr
vána laboratoř Rushovy lékařské kolle-slabý potah a jiné nutné potřeby.
lého mužička až přijde ze salonu. A Temple přisedl k nám p. Pavel Bla-
laná, tak by si musela sama s dětmi
živobytí vydobýt. Chcete být zastán-
cem žen, ale hlasu byste pro prohibi-
ci nedal. Jakým způsobem tedy
chcete být zastáncem žen? Popisuje-
P. Frank Parma nedávno koupi
Hill, a pak ve West Jos. Chuděj od
Ross, okres McLennan. Celkem nás 100 akrů prerie po $33 akr. Pan Jan
bylo dvanáct.
Do Dallas jsme přijeli v 11 hodin
Valek z Oak Forest si zde též mini
na přesrok zakoupiti. Ed. Valíček.
I
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Matching Search Results
View two places within this issue that match your search.Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Svoboda. (La Grange, Tex.), Vol. 25, No. 44, Ed. 1 Friday, June 3, 1910, newspaper, June 3, 1910; La Grange, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth1617752/m1/3/?q=Lamar+University: accessed June 7, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu; crediting Fayette Public Library, Museum and Archives.