Svoboda. (La Grange, Tex.), Vol. 25, No. 50, Ed. 1 Friday, June 24, 1910 Page: 4 of 8
eight pages: ill. ; page 22 x 15 in. Digitized from 35 mm. microfilm.View a full description of this newspaper.
- Highlighting
- Highlighting On/Off
- Color:
- Adjust Image
- Rotate Left
- Rotate Right
- Brightness, Contrast, etc. (Experimental)
- Cropping Tool
- Download Sizes
- Preview all sizes/dimensions or...
- Download Thumbnail
- Download Small
- Download Medium
- Download Large
- High Resolution Files
- IIIF Image JSON
- IIIF Image URL
- Accessibility
- View Extracted Text
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
W
I
1
me-mmrn
4)
========----
«(GVARADAP Státní předseda demokratického
D V V DU DA ! výboru nařídil, že demokraté musí
SEML-WEEKLY.
Published Tuesdays and Fridays at
LaGrange, Fayette Co., Texas.
A. HAIDUSEK,
JOS. KOSS.
Proprietors and Publishers.
SUBSCRIPTION PRICE:
One year.........................
Half a year........................
To Foreign Countries.......
ADDRESS:
pořádati primární volby v každém
okresu. Mluvilo se, že v některých
okresech nebudou pořádány primár-
ní volby, že kandidáti se navrhnou
| v okresních konvencích, jak se to
| dělávalo za starých časů, kdy pře-
vládala pravá demokracie. Nyní
| převládají politikáři, a voliči musí
$2.00 mlčeti. Tak to stanoví volební zá-
$1 00 kon, a voliči mlčí jako ryby.
$3.00
| "Svoboda" nežádá své čtenáře, a-
, . by volili pro některého kandidáta do
Svoboda, LaGrange, Tex. guvernérského úřadu, ale žádá je.
LaGrange. Texas. 24. června, aby se přesvědčili o každém kandi-
dátu a koho uznají za nejlepšího, že
. . . . by se hodil do guvernérského úřadu,
polyS l tak pukcináh práva jako miy ho pumpa. Podlibne 1
všemi jinými úřadníky. Tim vyko-
nemožná k provedení.
Žádný člověk to nepřivede daleko,
který čeká pouze na štěsti, aniž by
se rám pricinil.
nají svou občanskou povinnost, a ne,
když budou voliti pro toho, o kom
jim někdo něco namluví, jenž ani ví-
ry nezasluhuje. Pouze bdělost ob-
čanú zajisti nám dobré úřadníky.
Pochybujeme, že by se kdo chtěl ktecii budou kunati věrně své úfadní
rozděliti se svým těžce nastřádaným povinnosti.
majetkem s nějakým pohodlným le-1
nochem.
Protiprohibičáci, kteří pracují pro-
ti prohibici se sklenici piva aneb
pajntíkem whisky v ruce, spíše pro-
spějí, než uškodi.
Pouhé naříkáni a lamentování na
SVOBODA.
v primární volbě připadne jeden hlas
ve státní konvenci taktéž i na kaž-
dou větší polovici pěti set. Dejme
tomu, že v okresu bude odevzdáno
při primární volbě pro guvernéra
2.251 demokratických hlasů, tedy o-
kres ten bude míti pět hlasů ve stát-
ní konvenci. Kdyby v kterém okre-
su nebylo odevzdáno pět set hlasů,
ani ne polovice pěti set hlasů, okres
ten přece bude míti jeden hlas ve
státní konvenci. Demokraté každé-
ho okresu by se měli přičiniti, aby
všichni šli k primární volbě a ode-
vzdali své hlasy, by nabyli co nejvíce
hlasů ve státní konvenci. Čím více
hlasů má který okres ve státní kon-
venci tím vice je vážen mezi poslan-
ci z jiných okresů. Ale do konven-
ce může býti vysláno tolik poslanců,
kolik který okres uzná za dobré.
S. P. York do státního senátu.
Tento muž se uchází o úřad stát-
ního senátora 27 distriktu, jenž sklá-
dá se z okresů Hamilton, Coryell,
Bosque a Bell. On je z Gatesville,
okresu Coryell. Poslední čtyry ro-
Mezi jinými důležitými předloha-ky úřad ten zastává E. B. Mayfield.
mi, jež byly přijaty v nynějším zase-
dání kongresu, nalézá se také před-
loha, stanovící poštovní spořitelny.
Má se za to, že zavedení poštovních
spořitelen prospěje lidu. To může
býti, ale ještě více prospěje republi-
kánské straně, která naléhala na to.
z okresu Bosque, a letos měl býti
zvolen senátor z okresu Hamiton, a-
le postoupil to okresu Coryell. York
je demokrat; narodil se v Gatesville
a tam též vyrostl. Je tam velice
oldu nám nic nepomůže. Každý prá-aby poštovní spořitelny byly zave-
ce schopný člověk, který zde naříká
na bidu, zaslouži spíše opovrženi než
politování. A to proto, že jest si
svou bídou sám vinen.
Nyni, když Nové Mexiko
na budou přijaty za státy
Unie, nastává jim práce
a Arizo-
deny. Až budou poštovní spořitel-
ny zavedeny bude zapotřebí o něko-
lik tisic více úřadníků s tučným pla-
tem. Do těchto úřadů budou zase
ustanovováni jen náhonči republiká-
nu a úřadolovci, kteří budou tučněti
oblíben, což dokazuje, že
devadesát procent čelných
téhož města odporučili ho
aby se ucházel o týž úřad.
více než
občanů
písmně.
Udává,
že bude pracovali ve prospěch zlep-
ústavy. Oba státy vsak bezpochyby
nebudou tak pošetilými, aby zavedly
do naši z peněz lidu na úkor domácích ban-
utvořeni kovních podniků.
Tak jako rakovina jest nejhorší
ústavní prohibici jako to učinila o- nemoci těla, tak závist jest nejhorši
klahoma, neb jest tam již nyni dost nemoci duše. Tak jako rakovina
sucho.
polrývá lidské zdraví, až jej neod-
Colquitt. kandidát do guvernér-! vratné podryje, tak závist podrývá
kéhe úřadu, koneéné také zodpoví-všechen lidský cit duše. Závisti tak-
na otázky, jež byly uchazečům fka Silený člověk jest schopen téměř
% ruvernérskéhe úřadu spojenými Ficho, aby svou oběť udolal. Běda
ja niky v Texasu předloženy a jež tomu, koho si vyhlédne za oběť zá-
buly uveřejněny v jednom z minu-vist. A musíme říci, že tato nepě-
N.ch ciseal "Svobody." Ve své od-kna vlastnost jest značnačně mezi
pavodi udal. že souhlasi s požadavky námi rozšířena a nás hubí,
délniků si některý % nás svou pili a svým
Sotva
přičiněním k něčemu dopomůže, již
Jes veřejným tajemstvím, že re-se najde dosti takových lidiček, kte-
publikánšti vůdcové v Texasu pod-ři by jej nejraději strhli dolu, tam,
p ruji Cone Johnsona za guvernéra,kde sami vězí. Je-li však právě ná-
aby % rad demokratů, kteří jsou pro-hodou jiné národnosti než naší, tu
ti prohibici, ziskali volicu, v pádu by mu i paty líbali.
dominování Johnsona neb P‘oindex- -------
tera. Republikánská státní platfor- Poslední zprávy udávají, že Cone
ma bude totiž protiprohibiční. Inu, Johnson, prohibiční kandidát do gu-
politika je politika.
| vernérského úřadu, nabývá značné
obliby. Cone Johnson jest výborný
Naše spolková vláda plýtvá příliš řečník, a svými řečmi přivádí své
penězi na stavbu nádherných posto- posluchače k pohnuti.
Dovede úto-
vních budovy v ruzných městech, čiti na lidský cit. Při své řeči v San |
Potřeba vyšších škol na | již dříve podotknuto, kdyby dva neb
venkově, | vice školních venkovských distriktu
_ se spojilo 2a účelem postavení střed-
První příčinou, proč na venkově ni školy. Ovšem, napřed by musel
by měly býti zařizovány vyšší školy býti zaveden zákon, jenž by něco ta-
(High Schools) právě tak jako ve kového dovoloval. Pak by takovéto
městech jest ta, že venkovským dit-distrikty, skládající se ze dvou neb
kám by měla býti poskytnuta právě více menších distriktů mohly odhla-
taková příležitost k vzdělání jako sovati vydání bondů v určitém obno-
dítkám ve městech. Ony jsou k to-su, jež by potom byly spláceny daní
mu oprávněny. Ony mají zapotře- 50 centů ze sta dolarů, a jichž by
bí právě takového vzdělání jáko dit- bylo upotřebeno k postavení důklad-
né školní budovy. Tím by se záro-
ky ve městech.
Druhou příčinou jest, že vyšší ven získalo i dosti dítek, že by mo-
školy jsou přípravnými školami pro hly býti rozděleny na několik tříd, a
vyšší učeliště, university a kolleje. několik dobrých učitelů vydržováno.
Každý, kdo chce studovati na někte- Jedna nesnáz by v tom ale spočívala,
rém vysokém učelišti, musí se pro- a sice ta, že pro nekteré ditkyby ta-
kázati jistým předběžným vzděláním | ková škola byla příliš vzdálena. Tato
které poskytují vyšší nebo-li střední nesnáz by se však dala překonati
školy. Tudíž rodiče, kteříchtějí dá-tam, kde by bylo de statek dobré vů-
své dítko na studie, musí jej nejdří-
ve posílati do střední školy. Z toho
jest viděti, že venkovské dítky, kte-
ré nemají příležitosti navštěvovati
střední školu, nemají ani příležito-
sti navštěvovati školy vysoké. To je
možná i částečná příčina, proč tak
málo studentů naší národnosti stu-
duje na státní universitě a jiných
vysokých učelištích. Můžeme říci,
že 95 procent občanů naší národno-
sti v Texasu zabývá se rolnictvím a
bydlí na venkově. Tudíž skoro vše-
chny dítky naší národnosti jsou od-
kázány pouze k návštěvě venkov-
ských jednotřídních škol, v nichž vy-
učování trvá průměrně šest měsíců.
Z 914.000 bílých dítek školního veku
šení průmyslu v Texasu, a zároveň,
aby byla šetřena práva dělnické tří-
dy lidu. Bude proti zákonům jež
by zdržovaly kapitál z Texasu. Chce
aby správa káznic byla změněna, a
vzata z rukou politikářů. Pro cho-
romyslné aby byla zařízena útulna, |
by nemusili býti držáni v okresních
vězeních mezi trestanci. Chce, aby
bylo povoleno více peněz na vydržo-
vání obecných škol, by se prodlouži-
la doba vyučovací. Chce, by o kon-
federační vysloužilce a jejich vdovy
bylo příslušně postaráno, jako činí
spolková vláda pro své veterány. Je
protiprohibista, a chce, aby lid řídil
své záležitosti místní. Vůči otázce
předložené voličům k odhlasování
prohibičního dodatku praví, že se
bude řiditi rozhodnutím voličů sena-
toriálniho distriktu. Jestli oni roz-
hodnou svými hlasy ve prospěch
předložení prohibičního dodatku vo-
ličúm k odhlasování, že on pohlasuje
aby dodatek byl předložen; ale, že
pohlasuje proti předloženi dodatku,
rozhodnou-li se voliči proti němu.
"Svoboda" má za to, že p. York je
rozumný muž, a že udělá dobrého
senátora, bude-li zvolen. Ostatně
ponechává voličům, by činili to, co
sami uznají za nejlepší.
v Texasu má pouze 136.000 příleži-
tost navštěvovat střední školy. Více
jak milion bílých dítek školního vě-
ku v Texasu jest úplně z dosahu
vzdělání, jakého lze nabýti na střed-
ních školách, a to dítek často nada-
ných, toužících po vzdělání. Ven-
kovský mladík neb dívka, toužící po
přípravném vzdělání do vysokých u-
čelišť, aneb chce-li nabýti lepšího
vzdělání než mu může poskytnouti
venkovská škola, jest nucen navště-
vovati střední školy v některém mě-
stě. To je spojeno se značným vy-
dáním pro rodiče, a za druhé rodiče
jsou nuceni ponechati dozor nad
svým, právě dorůstajícím a dozoru
nejvíce potřebujicim dítkem cizím
lidem. Zařizování středních škol na
venkově se staví v cestu ovšem růz-
né překážky. Jest to především
vzdálenost farem jedna od druhé.
Střední škola musi pro sebe míti vět
ší distrikt než obyčejná škola ven-
kovní. Obyčejný venkovský školní
distrikt není s to vydržovati střední
školu. Také není s to poskytnouti
dosti dítek. V tom ohledu mají mě-
stečka a větší osady před venkovem
výhodu. Aby mohla býti střední
škola, s několika třídami, moderním
zařízením a všemi potřebnými škol-
ními pomůckami opatřená, a s do-
le. Vzdálené ditky by během týd-
ne mohly bydleti u rodin, jež by by-
ly blíže skol, aneb by při Skole pro
vzdálené ditky mohly býti zařízeny
levné byty. Někdo jest ovšem spo-
kojen s vzděláním, jež poskytují ven-
kovské školy, ba někdo ani toho
vzdělání svým dítlám nedopřeje.
Tam, kde taknyiti orcané převláda-
jí, by byla a jest každá práce, smě-
řující k zlepšeni naseho školství, těž-
ká, ba nemožná. Každý takový o-
tec okrádá své ditky o to nejcen-
nější, jež jim může poskytnouti, o
vzdělání. Že vzdělání jest nezbyt-
nou podmínkou lidského pokroku,
netřeba dokazovati. To dokazuje
minulost a dokazuje to přítomnost.
Země a národy, které dbají málo o
vzdělání, jsou a budou vždy pozadu
za těmi, jež o vzdělání dbají. Že
střední školy na venkově by se o-
svědčily k velikému prospěchu ven-
kovu, jest samozřejmým: Na tako-
vých školách by mohl býti vydržo-
ván jeden neb dva učitelé, kteří by
vyučovali hochy moderním a pokro-
čilým způsobům rolničení, a dívky
opět domácím pracem a pod. ÚčE
činek toho by byl na venkově brzy
znatelný.
J. V.
Voličům okresu Bell.
Na jiném mistě pod ohlavením
Okres Bell," uvidite oznámku, jež
ukazuje, že prof. J. S. Morgan, z
města Troy ve vašem okresu, se u-
chází o úřad okresního dozorce škol-
ství (County School Superintendent)
vašeho okresu a žádá vás o laskavou
podporu a vaše hlasy o primární
volbě v sobotu 23. července 1910.
Prof. Morgan skončil veřejné školy
státní, pak dvě akademické školy
soukromé a potom šel na universitu
ve státu Kentuckv. Po skončení na
Po únavě.
táto universitě stal se učitelem a
dvacet roků se zabýval tímto vznc-
šmným povoláním. Celých šestnáct
rokú vyučoval ve státních školách
ve vašem okresu a pouze na své přá-
i
M
Mnohdy jsou jesté dedli jgbré ude: Antonio měl onehdy mnoho poslu- Zas objevila se sensační zpráva, že
lům svým úplně vyhovu jies postovn’
budovy strhány dolu, z žádány peni-
ze na nové, jenom proto, že staré
nebyly dost nágherné T‘n by nemě-
to býti.
Němci, Cechové a všichni pristě-
hovalci prý budou podporovati Vol-
quitta za guvernéra,.....protože Cule
quitt jest pravým demokrat *N1, a je
pro mistní samosprávu. Vida, když
jest přistěhovalců zapotřebi vlast-
ne pouze jejich hlasů tu jsou při-
stébovalei hned dobrými občany, jin-
dy jsou pouze neuvědomělými bar-
bary.
Na rozeslané dotazy bankéřům,
aby udali svá mínění, který z ucha-
mečů o guvernérský úřad obdrží nej-
více hlasů v jejich okresu obdržené
odpovědi ukazuji. že Colquitt je prv-
ním v 335 okresích, a tyto okresy ma-
jí 110.296 hlasů. Poin lexter je prv-
ním v 30 okresich a tyto okresy maji
118.489 hlasů. Johnson je prvním
v 13 okresích a okresy ty maji 28.
brými a schopnými učiteli postavena . .
. 1 změnil mista. Je znám po celém
a vydržována, musely by se dva neb I ‘
chaču, % nichž polovice slzela. On berlínský profesor Loewy nalezl lék,
připouští, že prohibice omezuje čá- jejž. nazval spermin, který má učini-
steéně naši osobni svobodu, ale udá-ti konec veškeré únavě, vyčerpáni
vá, že lidé by se měli zříci části své sil, skleslosti tělesné. Proč nový lék
několik školních distriktů spojiti ke
vydržování takové školy, a to ještě
v hustěji osazených okresích. Di-
strikty, jež maji ve svém středu osa-
Texasu jako jeden z nejlepších uči-
telu ve střednim Texasu. Ma se vu.
bec za to, že udělá jednoho z nej-
lepších dozorců školních, bude-li
zvolen. Rodáci, pamatujte, že do
úřadu okresního dozorce školství by
měl býti zvolen muž, který má do-
bré vzdělání a zároveň rozumí dobře
řízení škol. Máme za to, že prof.
Morgan je takovýmto mužem, proto
něco podniknouti. Avšak i kdy by ho odporučujeme vaší přízni, kojíce
všecky takové distrikty postavily snadeji, že mu neodepřete své pod-
střední školy, přece mnoho dítek poty: ....
dy s nék'ohka sty obyvateli, (jako na
osobni svobody, kde toho dobro člo- má takový účinek, nedovedl vyná-př. Fayetteville a Ellinger v našem
věčenstvá vyžaduje. V tomto tvr- lezce posud vysvětliti.
I když vyná okresu, které také nedávno odhlaso-
zeni jest mnoho pravdy, jest však o- lez ten se osvědčí, nebude v dosahu valy vydání bondů v obnosu několi-
tázkou, zdali zavedení prohibice za- lidu, protože jest dáván podkožním
mezí zlo, jež pochází z pití lihovin. vstřikováním. My jsme častěji upo-
Svoboda vyzývá své čtenáře, kte-zornili na to, že v případech únavy
rí bydli y prohibičním státu Oklaho- i a skleslosti nejlépe účinkuje Trinero-
mi aby nestranné a správně popsali vo Léčivé Hořké Vino, protože rych-
účinky, jaké má státni prohibice na le přiměje žaludek a vnitřnosti k
tamní poměry.
práci, vyrobí novou krev a zvýši ry-
chlost jejího oběhu.
ka tisíc dolarů na postavení škol ve
svých distriktech) již spíše mohou
školního věku na venkově zůstalo
by % dosahu vzděláni, jež poskytují
Tím dostane střední školy.
Statni konvence demokratická bu- se tělu nové sily a vytrvalosti, úna- Nedávno byl zaveden dodatek k
de letos odbývána v Galvestoně, Te-l va všechna zmizí. Ono jest zname-naší ústavě, jenž stanoví, že venkov-
xas. To nařídil státní dlemokratický nitým lékem při všech chorobách, z ni školní distrikty si mohou odhlaso-
výbor výkonný. Nag. srpna o 12 nimiž jest spojena nechuť k jídlu, vati daň 50 centů ze sta dolarů na
Kupujte léky a jiné potřeby u
T. S. Hrušky, ve West, Texas a bu-
de vám možno pak u něj obdržeti
pojištění proti nahodilé smrti neb ú-
razu na $1.000 na jeden rok za 34
centů. Jest to řídká příležitost.
a 1 1 .pročež byste neměli opomenout ku-
hodinách \ poledne tato konvence brzká únava, bolesti v žaludku nebo stavbu škol. Do té doby, než byl,0
bude zahájena. P‘očet hlasů v tétolv životě, zácpa, obtíže při jídle, skle-tento dodatek zaveden, požívala té rvats amen arni te zboži. v
konvenci se bule zakládati na počtu slast nesli i aylékarnichi Jos. T ri- výhody jen města. Avšak i kdyby * • est. Texas. (52)
hlasú, které budou odevzdány při Chicago. III. Pisemni lekarská pora-si málo obydlený venkovský školní
primární volbe ve prospěch guverné- | da zdarma. | distrikt odhlasoval daň 50 centů ze
ra v kaž iém okresu. Čím vice hla-__---- -___sta dolarů na školu, přece to nestačí
bude zahájena. Počet hlasů
Díkůvzdání.
Tímto—vzdávám........srdečné........diky
252 hlasů. Davidson je pr-nim v es-su bude o levzdáno v kterém okresu - V pondělí byla na kat. hřbito- aby Fy3ši střední skola mohla býti vlvšem, kteři se súčastnili pohřbu mé.
okresích a tyto okresy mají 7.149 ve prospěch guvernéra, tím více hla- vě v Dubině pohřbena manželka p. takovém distriktu vydržována. Zde ho drahého manžela, Franka Jandy,
hlasů. Někteří odpověděli, že Poin- sú bude míti okres ten ve státní kon-Jos. Přatky, pí. Anna Přatková. Ze- by muselo býti sáhnuto ještě k ji- a všem, kteří jemu nějakou službu
Na každých pět set hlasů o-mřela po několik roků trvající trap- ným prostředkům. Jeden prostře- a mně soustrast projevili.
dek by se možná osvědčil, a sice, jak|
dlexter nabývá hlasů, ale neudali jak
stojí jiní kandidáti.
oeenginnoo
venci.
devzdaných ve prospěch guvernéra né nemoci.
Anna Jandová.
-*-=*
1
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Matching Search Results
View three places within this issue that match your search.Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Svoboda. (La Grange, Tex.), Vol. 25, No. 50, Ed. 1 Friday, June 24, 1910, newspaper, June 24, 1910; La Grange, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth1617758/m1/4/?q=Lamar+University: accessed June 2, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu; crediting Fayette Public Library, Museum and Archives.