Svoboda. (La Grange, Tex.), Vol. 29, No. 25, Ed. 1 Thursday, June 18, 1914 Page: 3 of 8
eight pages: ill. ; page 20 x 14 in. Digitized from 35 mm. microfilm.View a full description of this newspaper.
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
Rolnická Národní
BANKA
Seymour
Přebytek
Je mno
a církvi
právní
> tářské
spatřiti ni
strom
odůvodniti svoji
postavení
všichni znáti V Mexiku daří
melounu, který
jeděny zapečené
jsou chytány
Frank Rundus
mnohý řečník
Pozoruji toh
to je, že něk
Nevím
U ifd
lo vzděfan
roce
dborníků
konstituci tak perfektní jako kte
lobyté v této
Poteri del Llano
rožitných vozech, tažených párem na společnost
dopravních automebi přišla na pramen
volů
yjadřování osobního
váni
jeden druhého
italským krajkám. Indiáni zhoto-
podle nejmodernějších jako v té
nou jsme nevěděli, ku které víře
lobré, tím
ženého cí-
lehkých
e g
nosívá
, Jenž
že po
papou-
jsou
tento
užívány a
Lana-Grač
Dokázala
je z toho
nům zdál
přece* je
nalézá se
přece široké
nejchudší ze
o nákladní
obdivuhod-
svých šesti
Žádná
jižně od
val 100,000 sudů petroleje denně
Z Mexika každoročně vyveze se
bsahuje dle
600,000,000
přesvědčení, tu bychom se podi
vili, jak se liší od těch, s který
v srpy, a nepozdvihne národ pro
ti národu meče a nebudou se ví
ce učiti boji.
V každé společnosti
Jméno
Pošta.
odhadu <
tun železné
Dobře i
obrá jích
NOCI. (
té blaže
když po
přináš
ce, jaké není možno
kde jinde. Jest zde.
sf stalo
Tarorfmr,
Allišovali
tím je
platí o
****
i společ
sám vyňálezc
automobil poskytuje
ný pohled, když se na
, lehce vylezl na tu
načež zase po dru
550.000.00
$35.000.00
smýšlení.
Ne:bf si
židovské a
mi národnostmi. Ná bohatstvími
síkcráte větší než ono Midasovo a
brzo. Co se mne
ani lepšího času
dočkati.
Na konec chci
zvedajících a
lech a ručních vozících, ve sku
tečnosti na všech dopravních pro
této země, vedl
petroleje, měla '
koli se jemu uzdá za
wog:Jaw3**fLiame od' 1
svou stranu
naději proroctvím Jeremiášovým, škům. Když malí papoušci
i z nich
S pond
i čtenáře,
týče, já bych
nad ten nep
než příjem těchto železnic byl 40,000.
nebo 000 ročně. Vláda vlastní kontro
všech ostatních. M
právě zdáli býti v souhlasu
W. T. BRITTON, pokladník.
G. A. MORRIS, výp. pokladník.
Jak podílníci této banky, taktéž i
každý, kdo obchoduje s touto ban-
kou, může si blahopřáti, že jeho zá*
ležitosti peněžní jsou ve spolehlivých
rukou, neboť řiditelé i úřadníci jsou
nejen rozumní, ale i poctiví, což do-
kazuje to, že přebytek banky je zvět-
šen o deset tisíc dolarů, to činí
$85.000.00 základního kapitálu. Ú-
řadníci této banky jsou vlídní ke kaž-
dému a váží si malých vkladek tak
dobře jako velikých. Máte li pení-
ve, nedržte je doma, ale uložte je
do této banky, budou tam docela ji-
sté, doma jsou nejisté.
který opatřo-
massy lidové jsou zná hora v Durango
ly na petrolej v okolí Tampico
náleží k nejdůležitějším na celém
světě.
Lidové umění Indiánů mexic.
Pána, proto že mne
.budou od nejmenšílu
do největšího z nich
vem na "Svobodu"
Doan‘s Kidney Pills byly
vyléčily. Bylo to povědíno
nům. Doba sesílila důkaz,
trvanlivé vyléčení. Důkaz
města a je nezvrátný.
váného světa a přece je márodno
stí, jejíž presidenti byli vždy dik
tátory.
Jdete-li Po ulicích kteréhokoliv
většího města, můžete viděti do
pravovati náklady na oslu, sta
Nešťastné Mexiko, země velkého
bohatství a chudoby.
nom bloku ulice můžete: spatřiti.
pouliční dráhy, železníci, automo j
bily, vozy tažené dobytkem a
nádherné kočáry. Takových pro
. Ma Cenu $10.00 Pro Každého Postiženého Muže.
Pak-liže trpíte I teroukoliv nemoci mužům trk vlastní, tedy Vás žádáme, byste si
sali o jednu s těchto obdivuhodných knih. V tés jednoduchý ni a srozumelelným
sobem píše, jak každý muž trpící otravu krve, životní slabostí, povšechnou ztrátou
, rheumatismem, nemocemi ustrojí, žaludku, jater, ledvin aneb nemoci měclýfe,
e býti trvale vyléčen ve svém vlastním domově. Jste-li žklaman a znaven peněžitými
tyřech dovedně a s dobrým uměleckým
rýkoliv organický zákon civiliso ! cenu než všec
mermomocí se svým rozumem cpe
do předu a všemu nejlépe rozu-
mí, přicházíme k závěru, že je je
ště hodně nevědomý.
Kde jsou lidé právě vzdělaní,
tam mezi nimi panuje rovnost,
není tam žádných předáků, žád
ných nadutých vůdců. Kde se
jiná země, nalézající se
řeky Rio Grande, není
-------- ZAŠLETE DNES TENTO KUPÓN NA KNIHU ZDARMA.
DR. J03. LISTER & CO., B. 727 Northwestern Bldg., 22 Fifth Ave., Chicago.
Pánové :—Zajímám se o Vaří nabídku, “ Knihu zdarma ” a tešilo by mne, kdybyste mi ihned jeden výtisk zaslali.
Když čtu dnes ty politické a
náboženské časopisy a vidím to
házení blátem po těch, kteří Re
odváží pronésti opáčné mínění,
tu se bojím, že jdeme spííe do
sadu než ku předu. Právě takové
jednání prozrazuje nevědomost a
mi sousedy, a přece o sobě nevě
děly, že je jedna katolická a dru
há evanjelická, až tam přišel ka
tolický kněz a evanjelický kaza
aby si své posluchače udržoval v
poddanství, vzbuzuje u nich před
sudek proti ostatním.
Řečník poctivý má pracovat k
tomů, aby každého postavil na
vlastní nohy; a vedl ‘ho ke tomu,
aby se učil samostatně přemýšlet,
aby se co nejdříve obešel / bez
nese ovoce takového tvaru
dobá se malým zeleným
čím dál tím větší rozkol ve smý
šlení? Jen v osobní. , náboženské
a společenské snášenlivosti!
Čím hroznější se nám zdá ta
myšlenka, že každý člověk má
nejen právo ku svému , osobnímu,
přesvědčení, ale. má zároveň prá
vo to přesvědčení žměniti, kdy
vejdu s domem Izraelským,
těch dnech praví Pán: Dám
kony své v mysl jejich a na i
cích jejich napíši je a budu
TEX
ffice
situ, jež založena byla dřív
NTA**
censore"
Arabe jeke mno se ighounais
ovoci. Podoba je tak přesnou, že
jejich nepřátelé, jestřábi, letí o
kolo, aniž by je uznamenali. Jiný
strom nese tu ovoce, které, je li
Snad nikde ve světě není země,
tak plné konstrastů, do očí bijí
cích,"jake.je Mexiko, zmítané ny
ní furiemi občanské války; psal
William Joseph Shewalter Ná
rodní geografické společnosti ve
Washingtoně. Mexiko má univer
stlými kaktusem, zvedají se hory vné krajkové šatečky, jsou obdi-
s věčným sněhem. Jedete po drá- 1 vovány všemi těmi, kdo je spatří,
ze třebas jen šestatřicet hodin a Figurky zhotovené z hlíny velmi
o se o Jamestównu, a ta, jednu devítinú"olova a jednu
to .země, jež v lékařství dvacítinu mědi. Minerální pro
tož totoť jest smlouva, v kterouž které činí je podobnými tomuto
jsou lidé, kteří proroctví toto
vztahují na sebe. Socialisté si
troufají, že až oni opanují svět,
zavedou na zemi ráj. Svobodáři
doufají, že až odstraní víry a po
věry, bude na světě blaze. Kato
líci se těší, že jejich víra opanu-
je svět a až budou všichni lidé
katolíci, že pak bude dobře. Kaž
dá z protestantských sekt si trou
fá zavěsti nejlepší pořádek. To je
všecko velmi chvalitebné, ale prá
vě v tom je ten hrozný omyl, že
někteří si doufají zavěsti pořá-
dek potlačováním sporných stran.
Kdo má jen trochu rozumu, mu-
sí po bedlivém studování historie
doznati, že Čím vyšší vzdělanost
a osvěta, tím větší různost ve
smýšlení. Potlačení různých stran
je nemožné a zave lení jednoho
smýšlení se nedá uskutečniti. Jen
v krajinách zpátečnických a ná
rodech nevědomých jsou lidé vši
chni jednoho smýšlení, neb lépe
řečeno, nemají takřka žádného
spatříte lidi oblečené do
druhů šatů, nejlehčích,
těžších a nejtěžších, jaké
Cenv pozemků změněny.
Skrze spatné úrody v Texasu a ško-
dy j-ž učinily povodně náš pozemek
nebude zvýšen na $15,00 akr. pou-
ze i * $13.00, dolar na akr hotových
na deset let na splátky s še»ti pro-
cent úroků. Někteří se domnívají,
že voda, též zatopoje naše pozemky,
ale jsem jist, že do zátopy světa je
nezatopí. Pište: John Shupák,
Groveton, Texas, (dz
to, které turisté kupují si na pa
mátku. Malé panenky v Cuerna
vaca, které oblečeny jsou v úpra
hleupejst.; 4o je-ma iejenfutnejaf
tragedie života, když člověk celý
život pravdu hledá a nenalezne ji-
- Když jsem byl učitelem,/praco
val jsem o to, aby z mých žáků
byli též učitelé a mám z toho ra
dost, že tolik z mých žáků zapijí
má‘skvělejší učitelská postaveni
než já jsem zaujímal.
Účel řečníka má být ten, aby
své posluchače co nejdříve tak
osvítil, aby jeho řeči nepotřebo
vali déle. Jel jsem s jedním fa
rářem podlé jednoho velmi pěk
něho kostela. On mi řekl, že by
byl rád v takovém kostelíku u
sazen, aby v něm mohl pokojně
až do své smrti kázat. Já jemu
na to odpověděl, že já bych těm
lidem rád tak kázal, aby v čase
co nejkratším mých služeb více
nepotřebovali.
Tu jest tedy ta palčivá otázka:
budou se lidé věčně učiti a věčně
Úřadníci:
E. A. FANCHER, předseda.
které opakuje Pavel v.8. kapito poplašeni, zalétnou
le k Židům, verše 10. a 11: Pro-strom, kde zaujmou
Novomanželé obdrží -SvoBODF
. na půl roku zdarma.
m ocem šer
ovy a elek
ú kataru,
volání I ,
lepši na xw n--dckckt,
Žaludku a vůbec všech zastaralých
nemocí. Voda má téměř tutéž leči
vost jako v Karlových Varech y Če
enách. Majestic Hotel se svými kou-
____pelnami je nejlepším zařízením v lá-
senském oboru. KoupelnaBethesda
je zásobena toutéž vodou a je laci-
nější. Léčíme všechny chronické
nemoci nejnovějšími methodami v
naší nemocnici. Mluvíme i píšeme
Besky.’ Pište: Torbett Sanatorium,
F. J. Musil, ředitel,
« Mariin, Texas. (29x)
vkusem můžete v mnohých mí-
stech získati za levný peníz. Na-
leznete hlíněná zvířátka, psy, bý-
ky, oslíky a pod., která sloužila
by ku kreditu i uznaným socha-
řům, jejichž jména objevují se ve
velkých žurnálech světových. Je-
dno z nejpozoruhodnějších umě-
ní indiánských je hotovení obra
zů z různobarevného peří ptáků.
Mnohé z těchto obrázků jsou po-
zoruhodné.
Indiáni mexičtí požívají četná
kúriosní jídla. Jedno toto jídlo je
vyráběno z vajíček jisté mouchy.
Tato moucha snáší vajíčka ve
velkém množství na různé vodní
květiny. Indiáni je sbírají a upra.
jí z nich jakési druhy koláčů. Ta-
to vajíčka nazývají vodní pšeni-
cí. Upomínají na rybí jikry a v
době postu jsou míchány s kuku-
řičnoy.moukou a vejci slepičími
a tvoří oblíbenou lahudku. rase
mouchy, které tato vajíčka snáší.
zase klesajících, pohybuje, když
zdolává hravé každý terén, kam
by automobil nemohl se nikdy
odvážiti. Vynálezce dal postaviti
na zkoušku dřevenou pyramidu
zvýši 32 stop se stoupáním 4ň
stupňů, Automobil, v němž seděl
Můj náhled je ten, že čekáme li
toho času, až budou všichni lidé
jednoho smýšlení, že se ho nikdy
nedočkáme, ale čekáme 1: toho ča-
su. kdy se lidé různého smýšlení
budou po bratrsku snášeti, tedy
doufám, že se. ho dočkáme dosti
přečte čtenář války
musí doznali, že ta
židů, že oni jsou tím
se zvláštní druh
nazýván je pa
hé straně sestoupil. Vynálezci do-,
stalo se obrovských ovací a pro-
slýchá se již nyní, že podaří-li »e
mu zvětšili rozměry svého vozu,
který má nyní jen 692 stopy dél-
ky, obdrží ihned větší objednáv-
ku od německé armádní správy.
Jako obyčejně zmocní se i tohoto
vynálezu- militarism, ale'tento •
utomobil bez kol znamenati může
vtěstě "kukuřičné • mouky. =
Nikde jinde ve světě není mo-
žno spatřiti okázalou nádheru ve
dle bídy a chudoby jako v Mexi-
ku. Potomci španělských uchva-
titelů zabrali většinu půdy a zo-
tročili chudou třídu peonů tak,
že tito vykonávají pro ně jakýsi
druh roboty. Za svoji práci peo-
ni jsou nepatrně placeni, tak že
sotva výdělek stačí na živobytí.
Tyto protivy a nespravedlivý
stav země je příčinou, proč revo-
i luče se tu vyvolávají tak snadno.
Ti, kdož slíbí peonům lepší bu-
doucnost, získají si jejich srdee.
me v zimě. Všude, kamkoliv se o
brátíte, vidíte protivy, jasná svě
tla vedle hlubokých temnot.
Mexiko má vegetaci pestřej‘í
než kterákoliv jiná země světa.
Zde daří se různým druhům ovo
jich Bohem a oni budou mým li chováno na teplém místě, výbuch
dem AHfebtrdont-zěiti jedenkaž ne značnou silou a rozhodí svoje
dý bratra svého řkouce: Poznej semeno na znachou vzdarerost.
tak dobře opatřena železnicemi,
jako Mexiko. Před Maderovou re
volucí mela 20.000 mil železnic
nejlepšího amerického , kte
ré obstaraly v roce dopravu 11,-
000.000 osoh, a dopravu -nákladu
ve váze 12,000,000 tun. Celkový
Vám proč
vraceno by
dište vědor
ho lidí, kteří začali s dobrým ú
myslem na poli národním neb ná-
boženském pracovali, ale nevědo:
mý lid je svým patolízalstvím a
pochlebenstvím zkazil. Lidé by si
často až nohy ubrousili běháním
za některým člověkem, jako by to
byl jejich Spasitel. Jaký div, že
takový člověk pak o sobě myslí,
že je velice důležitý. Místo aby ty
lidi za jejich patolízalství poká
ral, ještě je v jejich zatemnělosti
podporuje. Snad není mocnější
zbraně na zaslepení člověka nad
patolízalství. Kdo se tomu dove
de ubránit, je skutečný hrdina.
A věru, že nepřítele spíše porazí
me pochlebenstvím než odporem.
Takový člověk, který se dá žasle
pit pochlebenstvím, není schopen
býti vůdcem. O takových řekl
Kristus, že když slepý slepého po
vede, oba do jámy upadnou. A
bohužel je mezi námi takových
zaslepených vůdců nadbytek.
Jsou zde na místě slova Kri
stova z 23. kapitoly Matouše:
"Ale vy nebývejte nazýváni mi
stři; nebo jeden jest Mistr váš,
Kristus, vy pak všichni bratří
jste. A otce nenazývejte sobě na
zemi: nebo jeden jest Otec váš,
který jest v nebesích. Ani se na
aýwejtesvdcové nebo jeden jest
vůdce váš Kristus. Ale kdo z vás
největší jest, buď služebníkem
vaším."......-_______2
Ve svém obcování s Aidmi na
lézám, že jsou většinou od pova-
by mírumilovnými, a nebýt toho,
že jsou proti sobě rozpalováni o
hnivými řečmi svých vůdců, ne
bylo by mezi nimi tolik různic.
Ivě století. Doly na tuhu‘v Sán!
ta Maria jsou největšími a nej-
lůležitějšími v západním světě.
Krajina při zálivu Mexickém
je velice bohata na petrolej. Jed |
30.000 tisíc liber nejlepšího
listového 3a 4 roky sterého tabáku.
Přiložte poštovní známku a pište sto
vzorky na Anton Vavřín, R. F. D. 5.
Box 34, Franklin, Kentucky. (d-
I
Nejlepší důkaz.
LaGrančané nemohou o něm pochybovat
jediným národem vyvolt
iin stala osudnou. To
nejen Židům, ale všem i
kteří se od ostatních -
v. domněnce, že oni jsou
diným národem.. Totéž
jednotlivcích, církvích.,
nostech. -
Jak se tedy dočkáme
né doby pokoje a míru,
stup vzdělání a osvěty
aneb kde se mermomocí cpe dru-
hým za vůdce, tam ještě není pra-
to podivné zemi, kde na jedné vují velké množství různých drob
straně jde pokrok mílovými kro ných předmětů, jež upoutali mají
ky a m druhé-pohyhem hlemýž. turisty. Jsou celé osady indián
dím. Cestujete li zemí, můžete ské, kde obyvatelé výhradně vě
nemocnici. Jer- Mexiko obstafava
wt Automobil.-bez kol. —- Veli-
kolepý vynález-byl demonstrován
v těchto dnech v Berlíně před o
becenstvem, sestávajícim hlavné
z důstojníků a vládních zřízen-
ců. Inženýr Vilém Goebel z Ber-
lína předváděl svůj vynález auto
paya. Terto meloun obsahuje pe -
psin, jímž rozpouští se kyseliný
žaludkové a tak meloun tento
platí za jeden z nejlepších pro-
středků proti nezáživnosti.
Arnold Ling, řezník, Flatonia, Texas,
praví: Mohu odporučit! Doan‘s Kidney
Pills, ony mně pomohly, když jiné pro-
středky se nezdařily. Cítíval jsem bo-
lení v zádech a při tom zmalátnělost.
Záda mě tak holívala, že jsem se nemo-
hl sehnouti, a když jsem se pohnul ry-
chle, míval jsem hroznou bolest v ledvi-
nách. Konečně jsem užíval tyto pilul-
ky a oný mně pomohly. Pan Ling dne
18. listopadu 1911 dále praví: "Ztvrzuji
to, co jsem pravil - o účinku Doan‘s
Kidney Pills.Vyléčily mě .rokv 1908 a
vyléčení to je tak dobré dnes, jak bylo
tehdy.* -—- =R
ha prodej ve všech lékárná-b Vel 4.
60 c e s ů.
Foster-M lburn Co ,
Buffalo. New York
■ jelnatlé pro Spojené Státy.
Pa patnjte jméno— Doan’s — a neberte
UČTE SE ANGLICKY!
Umíte dobře anglicky? Vite, jak vel-
ký užitek vám to přines , když se nau
cite dobře anglieky mluviti. čisti a psá-
til Víte, že ten, kdo neum- anglicky,
je v pravém slova smyslu v Americe
stracen? My, vás naučime anglicky ve
velmi krátké době a to po poště. Kde
se nyní přihlásí, toho budeme učiti del
li dobu zdarma. Pošleme vám úlohu na
zkoušku. Pište nám dnes na tuto adre-
w: BOHEMIAN ENGLISH SCHOOL,
2689 W. 22th St. Car. Millard, 1
tiv nenaleznete nikde jinde- na kých je pozoruhodné. Jejich vý
světě. Nikde jinde primitivní pro: šivky a pletené předměty vyrov
středky dopravní nenalézají se nají se svou krásou španělským €
stokráte Byli ve.ay.ch
očekáváních sklamáni
se který hlásí. Byly dvě,horlivé sku pustin se sněhem vysokých
křesťanské rodiny podle sebe a hor ještě na svých střevících
byly k sobě těmi nejupřímnější Nad rozsáhlými planinami, poro
středcích od doby Adama. V jed obrovité množství petroleje. Do |
de tak vzdělaný. Že dovede *-eue:
nat dle vlastního přesvědčení, a
druhému toho rovněž Udopřej, a
nabude jemu vnucovat přesvěd .
čení své. • •*
Demokracie je možná jen tam,
kde jsou všichni tak vzdělaní, že
se nemusí jeden na druhého spo
léhat, aby za něho občanské po-
vinnosti vykonával.. Kde ale jsou
někteří až příliš vzdělaní a něk
teří až příliš nevědomí, tam se
demokracie nedá uskutečniti.
Demokracie tedy neznamená,
že jsou všichni jednoho smýšlení;
naopak, znamená to tu největší
různost ve smýšlení, jaká je me
zi takovými lidmi množná. Mnoho
je lidí, kteří se neradi hádají a
neradi vzbuzují odpor,, proto své
přesvědčení raději potlačují, aby
byli v souhlasu s ostatními. Kdy
by ale byli pohádáni a podporo
zatemnělost.Jsou nadutí sobei.
kteří si myslí, že když se nančíli
mluvnici a pravopis a dovedou
ve složitých frázích nadávat, še
už jsou pokročilými a osvícený
mi. Když vidíme člověka, který se
Pozemky v Severovýchodním
======Texasu.=======
Rolničí se s dobrým prospěchem.
Může se pěstovat bavlna, korna i
drobné zboží. Ovoce se též daří.
Voda dobrá, podnebí zdravé. Jsem
rolník, ale kdo přijde ochotně mu u-
kážu pozemek. Žádám kolek.
P. Škrabánek, *
Ravenna, Fannin Co., Texas. (29
Smithville, „Tex., 10. června.
Myšlenka, která dnes vlévá ví
ce života do různých společností
a církví a hýbe světem více než
která jiná, je naděje lepší a bia
ženější doby v brzké budoucno
sti. O té blažené době píše Izaiáš
v druhé kapitole řka; A zkují
převádět? Když jsem byl na svě
tové výstavě v. Chicagu za světo
rvého koagresu všech náboženství,
byl jsem na obživujcí schůzi, v
které byly zastoupeny takřka
všechny křesťanské sekty ze
všech dílů světa. Bylo tam tako-
. vé Vřelé bratrství, že nikoho ani
nenapadlo, aby se sveho dmlm
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Matching Search Results
View two places within this issue that match your search.Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Svoboda. (La Grange, Tex.), Vol. 29, No. 25, Ed. 1 Thursday, June 18, 1914, newspaper, June 18, 1914; La Grange, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth1617867/m1/3/?q=Lamar+University: accessed June 11, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu; crediting Fayette Public Library, Museum and Archives.