Svoboda. (La Grange, Tex.), Vol. 26, No. 14, Ed. 1 Friday, February 17, 1911 Page: 4 of 8
eight pages: ill. ; page 22 x 15 in. Digitized from 35 mm. microfilm.View a full description of this newspaper.
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
“SVOBODA”
. % 1 v112292............-
SEMI-WEEKLY.
Published Tuesdays and Fridaye at
A. HAIDUSEK,
JOS. KOSS,
Proprietora and Publishers.
SUBSCRIPTIONPRICE:
One year.............-.........................$2.00
Half a year. ••••.■••••■•.••••••••.••••••••••• •••$1. ^Ů
To Foreign Countries. ------------------- .$3.00
ADDRESS: ‘
Svoboda, LaGrange, Tex.
LaGrange, Texas, 17. února.
Upozornění: Kdo si‘přeje změniti adre-
su, musí udati starou i novou adresu.
Přísloví, že mluvit jest stříbro a
mlčet je zlato, se neosvědčuje v A-
merice. Ovšem, každý musí vědět,
kdy má mluvit, co má mluvit a jak
má mluvit. Nikdo by však se ne-
měl obávat promluvit v pravém
směru a na pravém místě.
New-yorská legislatura už po ně-
kolik týdnů volí spolkového senáto-
ra, a dosud žádného nezvolila, a jak
se zdá, bude to ještě dlouho trvali,
než bude zvolen. Nemohou se tam
dohodnouti. Kdyby volba byla svě-
. řena lidu, byl by senátor zvolen za
jeden den beze všech obtíží a dle
přání lidu.
Náš senátor Culberson na četné
dotazy z Texasu, jakého jest smýšle-
ní vůči předloze, zakazující špekula-
ci s bavlnou se vyslovil, že jest roz-
hodně ve prospěch této předlohy, ba
že jest ve prospěch toho, aby Speku-
lace se všemi rolnickými plodinami
byla zakázána. Tak má býti. “Svo-
boda” má za to, že všichni poslanci
v kongresu z Texasu jsou proti špe-
kulaci. ________
časopis na prvním místě má čte-
nářům podávali dle své možnosti
přehled důležitějších událostí a otá-
zek světových, a zvláště věnovat po-
zornost událostem místním. Časopis
též může podali své náhledy o růz-
ných otázkách, ale nemá práva nutí-
ti (čili raditi) Čtenáře, aby přijali
náhledy a dle nich se řídili. Novi-
nář ovšem může raditi svým čtená-
řům, ale přijde na to, od koho rada
pochází. _
Hledme na ‘svět více z praktické
stránky. Vždycky se přidržme to-
ho, z čeho nám kyne také praktický
užitek. Mnozí "vlastenci" naříkají
nad tím, že zdejší mládež se odná-
rodňuje, že zapomíná svou mateř-
skou, českou řeč. Jest to smutné,
ale smutnější ještě jest, když zde v
Americe narozený český mladík se
nenaučí anglicky tolik, aby si mohl
bez cizí pomoci vyříditi všecky své
záležitosti. _____1
lik roků v káznici spolkové vlády.
Teto nařízení bylo vydáno, protože je s to podali způsob, dle něhož mů-
Pamatujte, že guvernér Colquitt, n®Se vláda spolková je přátelská s * 1 4 1
vládou mexickou a je proti revoluci-
třebas nemusel, ale podepsal prohi-
biční dod atek, který bude předložen
voličům k odhlasování dne 22. čer-
vence 1911. Tento dodatek zakazu-
je prodej lihovin, ale dovoluje lidu
pěstovali víno pro svoji potřebu do-
mácí. To nám nebude tak zle, tře-
bas prohibice bude zavedena, když
budeme míti domácí víno. Já už
. mám dvě révy, na jednom z nich by-
ly loni tři hrozny, ale ani ty nedo- ■
zrály. Letos snad'bude toho více.
Někteří senátoři jsou prý proti
tomu, aby byli voleni přímo lidem,
že na jihu jest černochům upíráno
hlasovací právo, a že kdyby byli vo-
leni přímo lidem,(černochům by ne-
bylo dovoleno hlasovat při takových
volbách. Někteří zase žádají, aby
v pádu volení senátorů přímo lidem,
kongres měl dozor nad takovými
volbami. Lepší nějaká výmluva než
žádná. Proč se tito senátoři také
neozvou, že jest černochům upíráno
hlasovací právo také při jiných vol-
torů přímo lidem není vůbec žádné- shfrettz m schopnosti leželi ladem,
a nějaké důvody vymysleti.1
Guvernér Colquitt se vyslovil ur-
čitě, že nepodepiše ani jediné char-
ter, která stanoví “initiative and
referendum and the recall.” Tím u-
kazuje Colquitt že je demokratem • Z řeči senstoraBaileyho, kterou
tento v senátu přednesl ve prospěch
starého vydání a že se nechce opičiti
po Bryanovi a demokratech jeho
druhu. “Initiative a referendum a
the recall” jsou populistické myšlén-
ky, které si přivlastnili novomodní
demokraté, a zdá se, že takových je
nyní mnoho. Jsou to hlavně bývali
populisté. Ona myšlénka není tak
zlá jak se zdá, kdyby se dala prová-
děli. .
Guvernér Colquitt připravuje po-
selství legislatuře, v němž,hodlá ro-
zebrali podrobně otázku vládních
příjmů. Že prý bude tlačiti‘na le-
gislaturu, aby ona určila obnos da-
ně, že se to protiví státní ústavě, a-
by to bylo ponecháno výboru, který
je na to ustanoven zákonem. V tom-
to ohledu Colquitt má pravdu. Dále
prý ukáže legislatuře, že mimo běží-
cích výloh státních, bude třeba asi
dva miliony dolarů, aby se kryly
výlohy, jež jsou povoleny a státní
pokladna že je prázdna. Dále udá-
vá, že v řízení státních káznic bude
schodek $750.000 ročně, budou-li
káznice řízeny dle nového zákona,
jenž byl zaveden za úřadování gu-
vern éra Campbella.
Sledujte pozorně jednání legisla-
tury v Austině. Nelíbí-li se vám
která podaná předloha, napište pro-
test, dejte podepsati co možná nej-
většímu počtu svých sousedů a pode-
pište sám, a pošlete svému zástupci
v legislatuře. Přejete-li si však, a-
by ta která předloha se stala záko-
nem, dopište svému zástupci, aby se
přičinil o přijetí takové předlohy a
žádost rovněž dejte podepsati svým
sousedům. Přejete-li si zavedení
nějakého zákona, jehož předloha ne-
byla v legislatuře podána,‘napište co
si přejete, aby se stalo zákonem,
dejte podepsati svým sousedům a
pošlete svému poslanci. Neostýchej-
te se dáli své smýšlení na jevo. Pak
nebudete muset naříkat, že byl za-
veden nějaký vám nepříznivý zákon.
Guvernér Colquitt vydal onehdy
nařízení, že žádný z obyvatelů státu
Texas nesmí poskytnouti revolucio-
nářům v Mexiku nijaké’pomoci; že
se nesmí k nim přidali a bojovali s
nimi proti mexické vládě; že jim ne-
smí dodali nijaké zbraně ani nijaké-
ho střeliva, slovem, že jim nesmí do-
dali ničeho, co by mohlo býti upo-
třebeno při jejich válčení s Mexi-
ckou vládou. Kdyby se stalo a] ně-
kdo z obyvatelů Texasu porušil toto
nařízení, bude za to stíhán kriminál-
ně a bude-li odsouzen, bude potre-
stán peněžní pokutou nepřesahující
dva tisíce dolarů a uvězněním*něko-
onářům.
Že my Cechové zůstáváme pozadu
v mnohých ohledech za ostatními
národnostmi, není proto, že bychom
neměli dost schopnosti, ale proto, že
těchto schopností nehledíme) využit-
kovati, že je necháváme leželi la-
dem. Toho podávají důkazy] čeští
studenti na různých amerických vyš.
ších školách. Tito se vždy výrovna-__„___,________.___, -p.-
ji svým jinonárodním spolustuden- sob, proti němuž není co k namítání,
tům, aneb je ještě předči. Vezmě-
me českého a amerického^mladíka a
dejme jim stejné vzdělání, a uvidíte,
že český mladík, nepředčí-li ameri-
ckého, jistě se mu vyrovná. Čecho-
vé, zaměstnaní v různých zodpověd-
ných místech, skoro vždy vyniknou.
Jediné, co nám schází jest, že mno-
ho svých nadaných a schopných sil
necháváme leželi ladem, že jim ne-
poskytneme příležitost kYuplatnění
se. Takovým způsobem nedojdeme
daleko, ale budeme vždy podnožím
jiným národnostem. Proto nene-
[ ale hleďme je uplatňovali všude, kde
jen možno. Poskytněme svým na-
SVOBODA.
daným synům a dcerám vzdělání, a
by mohli upotřebit! svého nadání ku
prospěchu svého národa.
očistění senátora Lorimera, vysvítá,
že on má za to, že ačkoliv byly hla-
sy pro něho koupeny, senátor
Lorimer o uplácení nevěděl a
že některé Členy illinoiské legi-
slatury spise uplatili jeho političtí
odpůrci, aby jej pak mohli zničili.
V tomto ohledu by byl tedy, podle
náhledu Baileyho, Lorimer nevin-
ným. Dále ve své řeči Bailey tvr-
dil, že zvolení Lorimera jest plat-
ným, když se odečtou hlasy, které
byly koupeny, kterých bylo
sedm. On má za to, že těchto
sedm hlasů musí býti odečteno z ce-
lého počtu hlasů, odevzdaných illi-
noiskou legislaturou při volbě Lori-
mera. Všech hlasů bylo odevzdáno
202; odečteme-li sedm koupených
hlasů, zbývá 195 hlasů. Z těchto jeti Faraóna v FawNtx zdálo se
Lori mer obdržel 101 čistsch,hlast, - HAXP -
což dělá většinu a byl tedy právo-
platně zvolen. Bailey dále obhajo-
val ve své řeči charakter senátora
Lorimera, na který prý bylo jeho
nepřáteiy útočeno. To jsou asi vše-
cky příčiny, proč Bailey je proti vy-
loučení Lorimera ze senátu. Jiných
příčin nemá, ale tyto příčiny ospra-
vedlňují Baileyho v jeho hájení Lo-
rimera.- \
Všichni demokraté chtějí, aby clo
bylo sníženo, ale čelní demokraté se
líší ve svých náhledech, jakým způ-
sobem by se mělo clo snížili ."Champ
Clark, jenž bude předsedou domu
poslanců příštího kongresu, má za
to, aby nynější zákon celní byl opra-
ven po kusech a clo, jež zákon sta-
noví, takto sníženo. Guvernér Har-
mon ze státu Ohio, jenž je tlačen ku
předu svými stoupenci, aby byl na-
vržen za kandidáta do presidentské-
ho úřadu, což je možné že se stane,
Vyslovil se určitě, že americký ná-
rod si přeje, aby clo bylo sníženo, že
on je proto, aby se nevybíralo více
cla než je zapotřebí k zapravení
vládních výloh nadělaných co nejše-
trněji. Toto je pravá zásada demo-
kratická. Naše vláda má býti šetr-
na a dle spravedlnosti nemá práva
vybírali větších 'poplatků než potře-
buje na své vydání a její vydání má
býti šetrné v každém ohledu. Ne-
má mrhali penězi jak se to (děje už
po mnoho roků. Ani nemá práva
zaváděti zákonů, které byly zavede-
ny za úřadování republikánů a po-
máhalyjistým třídám lidu bohat- V dějinách světských se dočteme
nouti a tím jiné třídy lidu odíraly a
dosud odírají. Nebýti takovýchto
zákonů, nebylo by zde na tisíce mili-
onářů a na miliony chuďasů, jako
jich nyní jest. Náš senátor Josef
W. Bailey praví, že on má za to, že
že býti clo sníženo a že jeho způsob
může vyhověli každému demokratu.
On chce, aby byl zaveden zákon,
který by stanovil, aby bylo , uloženo
clo na každou věc, která je sem při-
vezena z cizozemska, aby se tím na-
bylo peněz potřebných na vládní vý-
lohy; ale takovéto clo aby nebylo
vyšší než je zapotřebí na krytí vlád-
ních výloh. Dále udává, že chce, a-
by na potraviny nebylo ukládáno
žádné clo, aby tyto byly sem dová-
ženy bezplatně. Toto je dobrý způ-
“Svoboda” se obává, že demokraté
se neshodnou na způsobu,'dle něhož
by se mělo clo snížití, protože je
mnoho těch, kteří se drží Bryanova
náhledu o snížení cla. Bryan dosud
tvrdí, že skoro všechny suroviny by
měly býti přiváženy z ciziny docela
bez cla, že clo by mělojbýti ukládá-
no na hotové výrobky. Asi sedm
poslanců v kongresu z Texasu jsou
téhož náhledu a to hlavně z té pří-
činy, že náš senátor Bailey je roz-
hodně proti tomuto náhledu. On
chce, aby bylo uloženo do ha všecky
suroviny, z nichž hotový výrobek
Bailey tvrdí, že, když na suroviny
není cla, že tím se poskytuje příle- šila za maják. Za noci bývaloudržo-
žitost vyrabitelům hotových výrob-
ků z oněch surovin rychle zbohat-
nou ti, když je uloženo clo na ony
výrobky, protože koupí suroviny la-
cině a hotoyé výrobky z nich proda-
jí draze, když je na ně clo uloženo,
a toto clo, že jim pomáhá rychle
zbohatnouti. To je též pravda.
Číslo sedm.
—-— yv
Číslo sedm bylo oblíbeno” ještě, za
nepamětných dob a jak ukazuji dě-
jiny náboženské i světské, zůstalo o-
blíbeno i na dále.
■ Na začátku Bůh stvořil světlo, ze-
mi a nebeskou oblohu,[všechny vod-
ní i zemní Živočichy, a naposledy
člověka za šest dní a sedmého dne si
odpočinul.
Adamův syn Kain se vyslovil, že
byl pomstěn sedmkráte za to, že za-
bil svého bratra Abela.
Když byl Josef, syn Jakubův v za-
Faraonovi ve snách, že stál,nad po-
tokem, z něhož vycházelo sedm krav
pěkných a tlustých, které se pásly.
A potom že vycházelo sedm krav z
téhož potoka šeredných a hubených
a tyto krávy že sežraly oněch sedm
krav tlustých. Pak Faraón procítil.
Když zase usnul, zdálo se mu podru-
hé, že z jednoho stébla vyrostlo sedm
klasů plných a pěkných, pak sedm
klasů tenkých a usvadlých vycházelo
za pěknými klasy. Potom oněch
sedm klasů tenkých že pohltilo sedm
klasů pěkných a plných. Faraón se
probudil celý zkormoucený. Josef*
vyložil tento sen takto: Že bude sedm
roků úrodných a, že všeho bude v
hojnosti. Potom že bude následo-
vali sedm roků neúrodných a že bu-
de veliká nouze, což se taky stalo.
Ve zjeveni sv. Jana čteme: Janovi
se zdálo, že byl u vytržení ducha v
den Páně a slyšel za sebou hlas, jenž
mu pravil: "Co vidíš piš do knihy a
pošli sedmi sborům, kteříž jsou v A-
sii, do Efezu, do Smyrny, do Perga-
mu, do Tyatiru, do Sardy, do Fila-
delfie i do Laodicie.” Potom udá-
vá, Že yiděl knihu zapečetěnou sed-
mi pečetmi; pak že viděl sedm andě-
lů. jimž dáno sedm trub. Že slyšel
jak sedm hromů mluvilo hlasy svými.
Pak že viděl draka ryšavého, který
měl sedm hlav a na těch hlavách
sedm korun. Dále, že viděl sedm
andělů, kteří měli sedm morových
ran ku zničení světa.
Máme sedm darů ducha svatého;
sedm hlavních ctnosti, sedm svátostí
a k tomu sedm smrtelných hříchů.
o sedmi mudrcích v Řecku, o sedmi
divech světa, o sedmi spících mladí-
cích, o sedmi vrchách, na nichž je
zbudováno město Řím, o ostrově, na
němž je zbudováno sedm měst, o
sedmi hlasatelích křesťanství, o sed-
mi hvězdách, jež zovou kuřátka, a o
sedmi dcerách Atlasových. Asi šest
set roků před Kristem, žilo V Řecku - -----.
sedm mudrců: Solon, Chile, Pittacus, chal sebevraždu 26 roků starý Ště
Bias, Periander, Cleobulus a Thales.
Tito mužové se vyznamenali svými
naukami rozumnými, které se týkají
Pomník Karla Jonáše v Racine,
Wis., bude konečně postaven na
in inuzum ze učni: . T. PMPWYT na
__“Pamatui na jezerním břehu na místě, které vy-
• Pamatui na ko- hlédla umělecká komise.
lidského života a jsou podnes dobré.
Připisuje se oněm mužům že učili:
“Poznej sebe.” .
nec.” - “Poznej své příležitosti.”
— “Skoro všichni lidé jsou zlí.” —
“Pilnost překoná všecko.” — “Vy-
stříhejte se všechpřilišností.” —
Ručení za jiné je předchůdcem zká-
ze." — Já dodávám: "Cheete-li žíti
s někým v dobrém přátelství, nepůj-
čujte mu peněz.” Dále: “Cheete-li,
aby váš bližní se vám odměnil dare-
báctvím, prokazujte mu laskavosti
dotud, až si myslí, že se bez nich o-
bejde.” — Nauky zmíněných mudr-
ců byly napsány na tabulích v ko-
stele Delpion.
Sedá dive světa.
Starožitnosti udávají, že to byly:
První, pyramidy v Eyptě, které jsou
prý přes čtyry tisíce roků staré. —
Druhý, je Pharos, ostrov v zálivu
Alexandrie, na němž za vladaření
Ptolemy-Philadelpuse-byla zbudova-
na vysoká věž ze samé
váno světlo na vrchu této věže.
Třetí, byly zdě a visící zahrady v Ba-
bylóně. — Čtvrtý, kostel Diany v E-
fesu. — Pátý, postava Olympického
Jupitra. — Šestý, pomník, který da-
ta zbudovali Artemisia na památku
svému mužovi v městě Halicaruas-
sus, roku 852 před Kristem. — Sed-
mý, Kolos, jenž byl postaven v pří-
stavu Rhodes. Byl 105 řeckých stop
vysoký, a zhotoven asi 800 roků
před Kristem. Byla to mužská po-
stava takové velikosti, že bylo málo
lidí, kteří mohli obejmouti náručím
jeho palec. Tato postava tam stála
asi 56 roků, když byla sbořena ze-
mětřesením. Pověst z třetího stole-
tí udává, že v Efesu bylo sedm mla-
díků, kteří byli pronásledováni pro
své vyznání náboženské, že se ukryli
v Jeskyni, v níž byli nalezeni a tam
zazděni, že však usnuli a že spali
dvě stě roků. Koran se též zmiňu-
je o sedmi spících mužích.
Sedm vrchů, na nichž je postave-
no město Řím se zovou: Aventine,
Capitoline, Coelian, Esquiline, Pala-
tine, Quirinal a Viminal. Tyto vr-
chy jsou asi sto stop nad řekou Ti-
ber.
Sedm hlasatelů křesťanství byli:
Sv. Jiří, patron Anglicka. Sv. De-
nis, patron Francouzska. St. Ja-
mes, patron Španělska., Sv. Ondřej,
patron Skotska. Sv. Patrick, patron
Irska a sv. David patron Waleska.
Staří spisovatelé se často zmiňuji o
oněch mužích. Mnozí lidé mají po-
dnes za to, že sedmé dítě v rodině
se obyčejně v něčem vyznamená.
Skoro jsem opomenul podotknouti
že Rakousko, za panování císařovny
Marie Terezie válčilo s Pruskem,
která válka začala roku 1756 a skon-
čila v únoru 1763. Trvala sedm ro-
ků a zmařila nedaleko miliona lid-
ských životů. ‘ Rakousko pozbylo
skoro celé Slezsko, a Prusko si doby-
lo postavení, jež vřadilo jej mezi
první mocnosti evropské.
Česko-americké zprávy.
— Za minulý rok získala Slovan-
ská Podporující Jednota Státu Te-
xas 476 nových členů. Dobrý to
pokrok.
— Hroznou smrtí sešel všera se
světa 35 let starý Michal] Trávek,
zaměstnaný v závodech Iroquis Iron
Works na 95. ulici Chicagu. Dostal
se ráno mezi koš těžkého nákladního
elevatoru a stěnu šachty, kde byl
v pravém slova smyslu rozmačkán.
Na jeho hrozné zoufalé výkřiky při-
chvátalo mu ku pomoci několik spo-
ludělníků, ale bylo jíž pozdě, neboť
ubožák utrpěl tak těžká poranění,
že jim za nedlouho podlehl.
— Krajan F. Jerome [Stárek, by-
dlící ve Washingtoně, D. C., byl u-
stanoven maršálem nového obchod-
ního spolkového soudu s platem
$3000 ročně.
— Nedaleko Wilber, Neb., spá-
pán Svoboda, syn váženého krajana
• JoB. Svobody. Požil karbolové ky-
1 seliny. , . "
Hrabě Apponyi, uherský poli-
tikář a zuřívý utlačovatel Slováků
v Uhrách, přijel v těchto dnech dc
Can
Las
cosa
li ad
KoR
a Ha
4.
Faxe
.
5.
Mon
Jacin
6.
Hard
gelin
Spoj. Států, aby prý” šířil nauku
světového míru. Bude řečniti v ně-
kolika větších městech. Hlavním
účelem jeho cesty jest [však setřít!
ve Spoj. Státech špatný dojem a na-
přímiti trochu pokřivenou pověst
toho rytířského” národa maďar-
ského, a zakrýti všemu vzdělanému
světu známé utlačování Slováků v
Uhrách se strany Maďarů. Zdejší
Slováci však, as nimi i Čechové a
jiní Slované, pozvedli ohromný pro-
test proti vystupování tohoto faleš-
ného hlasatele míru. Ve všech, mě-
stech chápají se Slováci čile různých
prostředků, aby ukázali Americe na y
pravou podstatu hrabste-Apponyi-ho-
Hulvedef alomcZednáni * zastupovaných Me
Sahir
7.
Camp
shur,
Smith
8. <
Hopk
i gue,V
10.
Ellis.
11.
Hiir, N
i 12.
lespie,
Culloci
I Colems
1 13.
: Coryen
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Matching Search Results
View two places within this issue that match your search.Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Svoboda. (La Grange, Tex.), Vol. 26, No. 14, Ed. 1 Friday, February 17, 1911, newspaper, February 17, 1911; La Grange, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth1655308/m1/4/?q=Lamar+University: accessed June 1, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu; crediting Fayette Public Library, Museum and Archives.