Svoboda. (La Grange, Tex.), Vol. 26, No. 32, Ed. 1 Friday, April 21, 1911 Page: 2 of 8
eight pages: ill. ; page 22 x 15 in. Digitized from 35 mm. microfilm.View a full description of this newspaper.
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
eston VENlae
SVOBODA.
Ma rica
a mnohem dráže se ten
* než teď.Ze to vše jíl
w se přesvěděiti-z našich |
te platilo nedivila by
J, muzete put léta, a
, ale je tomu sotva
e ,"koste
eh pisni.
Povidka ze Slavonie.
Napsal — J. Lovretič.
(Pokračování.)
“Nekárej mne! Jak jsem koupil,
tak prodávám. Slyšel jsem to a umí-
nil jsem si, že se tě zeptám, nebot
se lidé durdí, že se v novinách proti
tomu píše.”
“A proč vy obcházíte naše kuče a
pozorujete každou maličkost? “Bra-
jine” můj, přiveďte mi takového
“slepce” do našich kučí, at se podí-
vá na hraničářské věci dříve, než o
nich vyjeví světu svou nevědomost.
Jmenuje takový sukni košilí či jak?
A kam dal rozum?
Marica se ujala slova. "Piše-li ta-
kový člověk o našich věcech a o na-
šem kroji nepravdy, měla Růža pra-
vdu, že mu řekla “slepec;” takový
at nenapadá náš lid, na který dorá-
žejí se všech stran. Slyšela jsem, že
prý chtějí, abychom se strojily po-
dle "Švábů.” Ale řekněte mi, jsou
oni lepší než my? a Ve smetí se rodí
ve špíně žiji."Světnice jejich na pr-
vní pohled,zdá se pěkná, ale posto-
jíš-li v ní,chvili, zalkneš se nečisto-
tou. A muže-lixse nazvati jměním
takový peníz, ^.plesniví v přitruhlí?
Ci budetelje,chváliti, že půjčují pe-
níze ajžádají.dvojnásobný úrok, ne-
pamatujíce na Boha ani na duši? Já
s klidnou myslí,vyměním své peníze
za dukáty, zdobím se jimi a nemu-
sím se báti, ani svého svého [svědomí
ani Boha."
"Jen nenavěs na sebe tolik, abys
Toho jsme my mladší nevymyslili a
když naši staří zpívali, zajisté věděli
co zpívají. Jestliže se tak nenosili,
odkud ty jejich pisně? Zajisté nebu-
dete toho popírali, když neznáte ani
dokonale našeho lidu ani jeho kroje?’
"Vy, který nám namlouváte,” do-
ložila Růža, “abychom se odřekly
svého vyšívání a zlata, abychom se
popanštily jako kapitánova Marta?
Proto ji vyprovázíte ze stanu do se-
la a já nevěděla proč. Teď se mi vy-
jasní vál”
“Snad se ti právě zatmělo?. Sešli
jsme se náhodou, a když mi začala
vyprávěli o Milanovi, šel jsem s ní
do sela, až jsem došel k vám.”
• “Zajisté vám napovídala, že jest
Milan nemocen?”
Proč by mě klamala?” Kdyby byl
zdráv, zajisté by přišel někdy do
svého sela."
“Podivné nehody! Ti páni snadno
onemocní. Beze vší práce projdou
se hezky po ulici, aby si prohlíželi
slečny. Některá jim odnese duševní
klid, oni pak celou noc nespějí a rá-
no jsou utýráni, jakoby dříví štípali.
chodil ani týden
a již jej rodiče hnali, aby si vzal Ko-
letu. A co se stalo? Opa jej odbyla,
místo co ae měla pyšnit, že za ní
chodí. Věděla zajisté, jak to vypadá
srdce. Ješ
u nich. Otec a matka by nebyli ani
spaseni, kdyby dopustili, by u nich
jiný hospodařil. Přišel opět k nám,
když mu Koleta odřekla, a já jsem
pustila svou Marici" jako loďku po
vodě a jeho jsem se nezeptala, proč
byl dřív u Kolety. Snad Bůh usou-
dil mé Marici, by zhynula, když ji
ani matka ve štěstí neporodila. Ale
Aur vlasti do hejtmanstvu Tresti-1 zad
čkeho * a iokresu • Nepralo [ 9
kdež jsem’na ′ prazdsesssosho sin
Clen Narodniho vad 9
technického - ovšefs
(poněvadž jer
Do Nepong
gou‘Pacalede
jeho dru ha ’ ■
mek’ nade
dosud pe
re jdeen
noristi, and
droždi ale už
je škoda. Jeh
leko široko
to by se všechno přetrpělo, kdyby pani co hli
nebylo nového neštěstí. Před čtyřmi
dny ztratilo se jejich domácím nově
nevěděla 88
rista toho
koňské náčiní. Seděli právě u veče- mišli kdež
ře, když tu zavrznou dvířka do uli-
ce. Jeden a nich vyšel, aby zachrá-
nil příchozího před psem. Šel, ale
neviděl ani Žívá duše, a vrátil se do
světnice. A když povečeřeli, šel o-
nen muž do stáje podívati se na ko-
ně. Zde viděl, že je koňské náčiní u-
kradeno, svolal ihned ostatní domá-
cí a ti rozběhli se po selu hledat. —
Před naší kuči sešly se dívky a pře-
dly vlnu. Bylo tu také několik ho-
lnebo v te Rig
i Šel jsem tediy
hlavně zajímal 1
na “ Hora $ (něn
per
Sielali tu zábave-
chvili dostanou ve
peou šunku a p
čas ubíhal nepoda
je ani‘ne podmas
lili se tedi že jede
tatit! a iarboslucl
Dthco pa<
VAismi že hi
li take
=1
CIGARETTES
Tak bylo také s ubohým Milanem, chů, k nimž se přidal i Marko, místo
Nemůže zapomenouti na svou dra- aby šel hledat náčiní. Odněkud se k
hou, naříká, bloudí světem, zatím co
doma jeho otec svou svatbu chystá.’
“Je-li možná? Starý?” *
• “Starý, ano. Nedivte se, není to
tak neobyčejné, že pětačtyřicetiletý
muž vezme si mladou dívku sotva
devatenáctiletou. Povídá se také, že
je ta dívka velmi krásná. Nu, zaji-
sté se mají rádi, a kdo proti ním
může co namítali? Jsem však žádo-
stiva viděli, až ten mladý párek pů-
nim tiše připlížil jeho strýc Ilija a
spustil na chudáka Marka, aby prý
šel raději hledat, co se ztratilo a za-
jel si také na Marici. Tys, řekl jí,
vším vinna, že neposlouchá rozkazů
kdež za onoho ‘
bozi zvaui PohaW
( kdiž ho napadne ■
‘st‘anski kniže pard
(Dřive bila 1 Zelen
I hraběte .Šternperl
dal panu Martinicu
drženi 4 šlechtiJizy
Mansfeldi t ktersl s
lfeldemt od Vinoh]
Cdla ovšem nikdi
tari po šavli ani po
a
1(/o 104
miti T
sto přiroze-
ze ti herci
F—mně san
santož jsem
HaKmněg nil
M jsem inko
Ol s‘nimž se
Hostech obch
Bnrelže dosta
■aspoň pře
Neo k zapiti.
Hichtajne t
Aisevihovět
Demenuto bíle
Tlesk — toho
i z Pradla ze z
Bhletl jsem, se mez
ladil nebo někam
5 bilo me neštěstí
wn.mnefzalvrehn/
i jí pomoci. Zaslechnuvši kroky vy-
svého otce. Pomátlas mu hlavu tak li ji pomoci. Zaslechnuvši kroky vy-
že nevidí ani neslyší, co mu staří při- běhla na ulici a spatřila Iliju, strýce
to neunesla.”
“Bylo by lépe, než abych se opičí- jde poprvé po selu.”
Když jsem si dosti pohovořil, roz-
la po panstvu,”jak nás k tomu navá-
Tich nanixky *no8í hodinkv loučil jsem se 8 dívkami a vrátil se
Qejl. Jejich Panice, 6.064 BOUIAY, -
řetězy, brože, náramky a Bůh ví ja-
ké kamení, ale,když to vyjde z mo-
dy, prodají to za poloviční cenu. A
málo kdy uvidíte selskou dívku, aby
měnila,dukát za stříbro nebol papír.
Dukáty sejušetří a z drobných peněz
co se po domácku strží, kupuje se o-
děv a obuv.”
‘V čemž právě se jeví váš přepych.’
Opět se vmísila,Růža do řeči: "V
tom snad vyšívání, co my jmenuje-
me zlatem,"nebo v látce, která není
ani koudel ani hedvábí? O, můj pa-
ne, rozvažte co mluvíte a nekřivděte
ubohému lidu.Považte jen, že nej-
lepší dívka sotva utratí nějakou de-
sítku ročně za saty a ty jí vydrží po-
kud je dívkou, pokud se nevdá. Ani
potom ještě nezahodí svých ozdob-
ných šatů, nýbrž její děti je nosí o
svátcích po požehnání a večer na be-
sedách. Viděl jste snad, že by si
vdaná žena hned po svatbě nakoupi-
la nových^šatů? A kdyby — byla by
to bílá vrána v našem selu. Selský
domů. Netrvalo ani celé dvě neděle,
přišla k nám jednou odpoledne Ma-
ričina matka. Byl jsem sám doma,
zaměstnán jakousi prací, když jsem
zaslechl klepání na dvéře. Dovolím
vstoupili; do jizby vešla Kata, smut-
ná, utrápená. Ptala se, je-li někdo
doma;‘když jsem ji řekl, že jsem
doma sám, sedla na židli a povzdy-
chla si: “Kde by byla slza než v o-
ku? — Proto jdu k vám.”
"Přihodilo se vám něco zlého?”
ptám se jí. A
"Řeknete snad, že to není nic zlé-
ho, nepovážíte-li, 2 jak by asi bylo
vám, kdyby vás takový zármutek
stihl. Jaké prokletou stíhá mé ne-
těstí od mé mladosti do' dnešního
dne, ano uchvacuje již i mé děti.
Kdyby,nebylo těch dětí řekla bych:
Staň se vůle Boží! A trpěla bych, až
bych dotrpěla, ale takto mi srdce
puká, když vidím, že mé vlastní dí-
tě je nešťastno. Strhl se křik a hluk!
A kdyby,bylo proč! Ale je mi divné,
že se pan farář dat zaslepiti zlými
lidmi, že věří lživému hlasu. K ně-
mu bych se vlastně měla utéci ve
kazují, ale běhá jen pořáde za te-
bou. Bůh ví, jakým jedem jsi jej o-
mámila! — Moje chudinka myslila,
že žertuje a odvětila mu též žertem:
Omámila jsem jej vonným kořením
v najdu ještě jiné byliny, abych otrá-
vila tebe i jeho. — Měl jste slyšeti,
kterak křičel, jakoby se minul rozu-
mem. Zaklínal se, že co živ bude,
ona nesmí do ieho kuče. Druhého
dne Marko opravdu onemceněl a po-
slali pro babu čarodějku. Přišla,
trochu ho prohlédla a řekla prý, že
je otráven. Sebral se hned strýc Ili-
ja a šel k panu páteru, aby tu Mari-
ci křivě obvinil. Páter hned věřil té
hřišné duši, nebot viděl jste sám,
jak ta duše umí mžourati očima, ja-
koby byla svatá. Nosí korouhev na
procesí, klepá s mužskými is baba-
mi a ví, na čem svět stojí. Zda-li pak
Markova, an odchází z domu někam
za selo.
“Posilni mě, Bože!" vzdychla dív-
ka a spěchala k Markově kuči. "Ne-
ní strýc doma,” řekla u sebe. “Pů-
du k Markovi, jak mu je!” •
U Markova lože sešlo se více sta-
rých žen. Radily se, litovaly, vzdy-
chaly: “Zdopuštění Božího!”—Tak
mu zajisté sudičky usoudily.” “Na
jedináčka se slunce Štěstí neusmívá.’
Dr. Karel H. Breuer
český lékař a operatér.
Léčí všecky chronické nemoce a ne-
moce ženské a koná všecky operace na
lidském těle. Má svoji vlastní nemo-
eniči co nejdokonaleji zařízenou, če-
ské ošetřovatelky a každý se může v
mateřské řeči domluvili. Nemocnice,
v čísle 1004 North 5th St. Lehčí pří-
pady léčí také poštou a pošle léky.
Vypište mu Váš případ. Úřadovna,
číslo 324 Austin Street, Waco, Tex.
Dopisy adresujte: C. H. BREUER,
324 Austin Street, Waco, Texas.
Tak a podobně mluvily. Hádaly, při- I - -
jde-li smrt. Marka čím dále více sví- PADOUCNICE
rala bolest, až sebou v hrozných mu-" * =
(FITS - EPILEPSY)
VYLÉCENA.
kách lomcoval na lůžku.
“Ať zvíme rozhodnutí Boží!” uja-
la se slova jedna baba. “Brzy, Fran-
ikA nřeříkei tu dlouhou modlitbu a Mohu přisežně dokázati, že doktor
u přerikej tu dlouhou modutbnA GRANT vyléčil mého syna z padoucnice.
je-li vůle Boží, ať mu na rubáš stn-i
nemohl on sám něčeho Markovi na-
michati, jen aby se Marici pomstil?
Ale páter mu příliš věří, proto vzká-
zal dnes po Růži, aby se Marica neo-
povážila v neděli sedati v kostele me-
zi dívkami, nechce-li, aby ji přede
vším světem zahanbil. Tak se svezlo
neštěstí na mou Marici. Páter je, jak
víte, dobrák, každého poučí, každé-
mu dobře poradí, ale chce, abychom
hneme.’
(Pokračováni.)
C. A. BURDA, Hayfield, la.
Jedna láhev na zkoušku zdarma. Udejte
věk, pošlete štemplik, a pište česky, že
kroj je pořád,stejný, jeho moda se
jen pomalu‘mění.) Ale panská? Kaž-
dý rok jiná, stále se kupují šaty dle
nové mody a staré se házejí za pec. své tísni, ale on sám mi tíseň ještě
Tomu vy rozumíte a řekněte tedy
těm, kteří‘nás chtějí přemluvili, ať
raději obleknou své,ženy do těch šá-
tů, co nosily před svatbou a strojily
se tak, abychom myZjim nemusily
ničeho vytýkati, když na “nás dorá-
Pžejí. Ostatně i takoví, když nepro-
pijí své peníze, přijdou do lepší spo-
lečnosti ve”svátečních Šatech, natá-
hnou rukavičky a na Hlavu nasadí
nejlepší klobouk. A takoví nejvíce
křičí, jakoby byli povoláni svět obra-
ceti.”
“Částečně mají pravdu: neboť je
dnes mnoho, čeho za starodávna ne-
bylo.”
“I my jsme jiní, než naši staří,”
zvětšuje. Proto jdu k vám, abyste
vy nebo vaši se za mne přimluvili, u
pana faráře, at si třeba neukazuje
ke mně žádného milosrdenství, jen
at hledá pravdu. Vám to udělá k vů-
i, nebot s ním nikdo v selu tak v
ozvala se Marica. “Jak by to vypa-
dalo. kdybychom všechny své práce
, po starodávnu konali? Kdo by po-
fom řekl, že něco umíme? Nikdo.
Ale říkalo by se, že když nám stář
jmění zachovali, my sedíme se zalo-
dobrém nežije, jako vy a vaši. To
jsou dvě kuče jako jedna.”________
“Povězte, co se stalo?” ptal jsem
se netrpělivě. 4, a
"Začala bych, ale nevím ani, kde
začíti. Snad znáte toho mého nesou-
zeného zetě Marka? Na neštěstí ne-
chala jsem na jaře svou Marici, aby
s ním besedovala. Povídám, má nej-
lepší kuču, je Švarný junák, myslila
jsem, že je to jedno, dříve nebo po-
zději. Jednou tak býti musí. A když
>o také poslouchali. Co se přistěho-
val do našeho sela, napomíná nás den
jako den, abychom nechali čarování
a hádání. Ale kterak? Nám starým
je těžko odvyknouti tomu, čemu nás
naše matky naučily; ale nynější mlá-
dež neyěří ani tomu, co Bůh yelí,
neřku-li něčemu takovému. Vím,
když se někde starší zmíní, že byl na
příklad uhranut, nebo že viděl v no-
ci víly, hned se mu mládež do očí
vysměje z plna hrdla, Že něčemu ta-
kovému věří. Tak i mé dvě dcerky
se nebojí ani hromu, ani tmy, ani o-
hně, ani kouzel a kdybys je zlatem
zasypal, nepřiměl bys jich, aby si da-
ly vyložili karty, neřku-li, aby mé
Marici napadlo někoho otrávili. Ale
páter věří Ilijovi a uvaluje hroznou
hanbu na mou chudinku. Neběží mi
o její místo v kostele. To i já jsem
půl léta před svatbou stávala mimo
Premie rolníkům.
Řiditelé První Národní Banky v
LaGrange nařídili, aby zde udané
premie se daly rolníkům na plodiny
vypěstované letos v okresu Fayette.
Kdo přiveze první balík nové bavlny
do LaGrange,* obdrži $5.00, kdo při-
váže druhý balik dostane$3.00.
Kdo přinese dvanáct klasů nejlepší
kukuřice, obdrží $3.00; kdo přinese
druhých 12 nejlepších klasů dostane
$2.00; třetích nejlepších 12 $1.50 a
čtvrtých nejlepších dostane $1.25.
Za největší vodní meloun $3.00,
za druhý největší $2.50, za třetí nej-
větší $2.00, za Čtvrtý největší $1.50,
za pátý největší $1.00 a za šestý nej-
větší 75 centů.
jste četli ozuámku ve “Svobodě."
Dr. F. E. GRANT, z Ridge Bldg.,
Kansas City, Mo.
Frank Reichert,
obchodnik s nábytkem;
Prodává koberce, rámy, obrazy, rak-
ve, barvy, nástěnný papír, rohožky atd.
Obchod na rotí První Národní Banky
v LAGRANGE, TEXAS,
Žádný neobdrží více než jednu
premii na samou plodinu. Premie
na bavlnu se vyplatí ink bude přive-L
zena. Na melouny na prvního září a
na kukuřici na prvního listopadu.
Banka si podrží melouny i kukuřici.
Řiditelé banky snědi melouny; pak
rozdají semeno z melounů i kukuřice,
těm již neobdrží premie. V patřící
dobu výsledek bude otištěn.
DR. RICHTERS
PA IN-D
EXPELLER
Muži iženy, těžce pra-
cující a vystavení vlivu
počasí snadno uženoust /%
pakostnici, bolení v sá- 0
dech ajiné nemoee. Procg ,
3 to chovej každý v domě Samoy
Dra Richtera Pain Er-
peller a vydat-
ně ním tlí bo- A
lestná míst azá /
hyzažene bole- Z JI
sti, otoky, od- An
lehčí a hojí: 7
Všude vi 2
* . lékár- %
A 1 nách 25
J a 50 etik. A
“Y lahvička A
kruh dívek a přece mi vystrojili nej-
nž je tak, at se alespoň dobře vede, lepší svatbu. Ale já jsem se sama
Víte, jak to je u nás venkovanů.
Hledíme, jak bychom zvelebili sta-
tek a neptáme se na ženicha, jaký
je a podobně. Jaké by to bylo štěstí,
kdybych se byla dobfe vyotaln. Ne-
. zela metre
provinila, a mou Marici ostouzí, že
je čarodějnicí a travičkou. Vzali jí
štěstí na vždy. Proto jsem přišlá vás
prosit, abyste se jí chudinky ujal u
pana pátera, ať všecko do podrobna
vyšetří, aby ji-aspon tu černou skvr.
A. HAIDUŠEK, předseda.
JNO B. HOLLOWAY, kasíř.
Tato Banka měla 7. března 1911:
Půjčených peněz....................$269,624 35
Vládních dluhopisů................60,000.00
Cena bank budovy a nábytku 14,600 00
Hotových peněz.....................157,767 16
poulr.-e-eeeeeee.....$501,991.51
------------Povinnosti.------------
Olejárna
HILLJE BROS..
ve Weimar,
vzdává dík za přízeň, které se jí dosta-
lo v minulé sézoně a ujišťuje své přáte- ′
le, že se příště přičiní Je stejně ne-li
lépe uspokojiti. Zařízeni jest nyní r
nejlepším pořádku ku zpracováni: Vale-
ho semene a budete dobře obslouženi.
— Krásné nejnovější, též české a
Evropské dopis/ice, 25 za 28c, 50 za
s oase mukne zlatem a hedvabim Jer už štěstí se nedožila. Kdyby to trva-stála Marica doma na dvoře, čekajíc
, | movane? Všecko zůstalo po. starých | lo aspoň rok, co s Markem beseduje, na matku, až se vrátí s noviňou, je-
■ CL
Základního kapitalu....ms 60,000,00
P yte a užitek...............
Bankovek» oběhu.................60,000.00 55e, 100 za $1.00, , velice krásné
Obnos vkladek......................330,484.81 pěticentové 20 zn 60c. Cistern Post
Souhrn...........$501,991.51 Card co mosrsi (dz)
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Matching Search Results
View two places within this issue that match your search.Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Svoboda. (La Grange, Tex.), Vol. 26, No. 32, Ed. 1 Friday, April 21, 1911, newspaper, April 21, 1911; La Grange, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth1655326/m1/2/?q=Lamar+University: accessed June 10, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu; crediting Fayette Public Library, Museum and Archives.