Svoboda. (La Grange, Tex.), Vol. 26, No. 32, Ed. 1 Friday, April 21, 1911 Page: 3 of 8
eight pages: ill. ; page 22 x 15 in. Digitized from 35 mm. microfilm.View a full description of this newspaper.
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
SVOBODA. .,
DO Ldval OUSIrCOIVEY-
1878-1911. Po třicet roků předčí všechny ostatní. A
První úspěšná odstředivka byla vynalezena a patentována drem. i
De Lavalem roku 1878. *
• Odstředivka De Laval byla pionýrem.
Byla první v trhu a po třicet roků před-N.
čila kteroukoliv a všechny nové.
Odstředivka De Laval byla vždy první v i
zlepšování odstředivek. Její zlepšení ú-
plně převrátilo mlékařství, a učinila *
než co jiného ve prospěch vyplácení se
mlékařstvi.+. Lepší jakost odstredivost De .
Laval jest tak uznávána mlékaři a máslaři, i
že 98 procent všech másláren na svstě pou- i
žívá odstředivek De Laval, dávajíce jim před-
“ nost před druhými.
V čistotě odstředování, jakost odstředě- 2
né smetany, jednoduchost soustavy a trvan-
livosti, odstředivka De Laval předčí všecky 40
is ostatní, m
• 2 Čím více budete věděti o odstředivkách, tím více budete dávat M
V přednost odstředivce De Laval a dříve či později st jednu koupíte. *
W ■ THE VON ROSENBEG CO., LaGrange, Texas.,)
39.9m=2***2222=22=2=
Mám na skladě
150 rozličných druhů postrojů
na jedno i dvoje spřežení. Ruč-
ně zhotovené postroje za $9.00
až $15.00, zaručené na dva roky.
Ohromnou zásobu kožených, *
/ gumových a plátěných postrojů.
do vozů, 450 rozličných cho-
moutů, těch nejlepších podkla- •
dů, “cowboy” sedel toho nej-
lepšího vkusu, kartáče, hřebelce, kůže na podešve, rozličné nýtky, pro-
vazy za 10c. libra, ty nejlepší oleje na postroje i kočáry. Přijďte a
přesvědčte se. Ujišťuji vás, když budete se mnou obchodovat, ušetří-
te až 20 procent neb mám ten největší český sedlářský závod v Texasu.
Neotálejte a pište si o cenník. Zboží se zašle vyplacené až na vaší sta-
nici. Peníze se nežádají až po obdržení zboží. Adresa:
(11-y) F. A. BEZECNY, Schulenburg, Texas.
F. Zima & Company.
Galveston, Texas.
jediní zástupci firmy F. MISSLER, BŘEMEN.
Prodej lodních lístků do Evropy a z Evropy
pro všechny paroplavební linie a přes veškeré přístavy. Lodní lístky
do New Yorku na “Mallorv Line,”přeplavy do Jižní a Střední Ameri-
ky. Obstarování volných lístků (Freikaret) pro přátele ve staré vlasti.
Zasílání peněz do staré vlasti rychle,jistě a lacino, laciněji a rychleji,
než pošta. Vyřzování veškerých právních záležitostí v celé říši
Rakousko-Uherské."
Vymakání dědictví jest naší specialitou. .
Cheete-li býti obslouženi co nejsvědomitěji, obraťte se s důvěrou na nás.
Naše firma fest anod garukot
ptáci nebeští, nesejou ani nežnou,
jen tím se od nich líší, že neživí je
otec, nebeský, nýbrž pozemsky. Dá-
vají se od něho Živit do třiceti i vice
let a necftf ani, že to není * pranic a-
ristokratické, že to jest vlastně han-
ba i v takovém případě, kdy otec je
živit může a že to je zločinem v pří-
padě, kdy otec sám zápasí s hmotný-
mi svízely.
Okolí krčí útrpně nad takovými
lidmi rameny. “Nevyléčitelná le-
nost”, řekne se. A dodává se ještě:
‘‘Takový Inteligentní, sečtělý, vzdě-
laný člověk! Je ho Skoda!”
Kdyrpotom už není nikoho, kdo
by takového člověka chtěl živit, když
ocitne se takový mladý muž Ipojed-
nou uprostřed boje o život, boje bez-
ohledného, v němž nikoho nikdo ne-
šetří, objeví se mu najednou jeho
neschopnost k životu v pravém svět-
le; ale ani to ho nevyburcuje z jeho
apathie, ani to neprobudí jeho vůli,
a energii. Než by bojoval, raději
sáhne po revolveru a zbaběle zbaví
se života.
To jsou dnes již zjevy tak časté,
že nelze již je považovat za výjimky.
Lékaři praví, že ochromená vůle je
příznakem nervové choroby, kterou
nazývají neurasthenií. V mnohém
případě tedy lenoch, jehož celé oko-
lí plísní, je vlastně člověkem nemoc-
ným, který by potřeboval léčeni.
Ale je-li tomu skutečně tak, při-
bývá-li takových neurastheniků mě-
rou tak povážlivou, pak věru jsou
Dravým dobrodiním pro mládež ony
výborné anglické knížky, kterými se
autoři snaží povzbudit ye čtenáři
chuť k životu a posílit jeho vůli. Do-
spělý člověk nedovede si ani před-
stavit, jaký ohromný vliv má ona
kňiha na dozrávající mysl a tím na
celý další život dítěte. Je vskutku
hříchem, říkati před dětmi: “Ach,
my ničeho na světě nedokážeme! Mv
máme ve všem neštěstí!” Naopak,
nutno jim stále opakovat tak, jak to
činí tito autoři angličtí: Všeho mů-
žeš docílit. budeš-li úsilovně chtít!
Nic není nemožno! Věř v sebe sama!
V poslední době vyšlo několik ta-
kových výborných knížek anglických
v českých překladech. Swett Marde-
nův spis “Vůle a úspěch”, měl by
čísti každý mladý český hoch; potom
by snad vyrostlo pokolení, které by
se mladým Angličanům podobalo
odvahou, houževnatou pílí a vytrva-
lostí.
“Nečekej na svoji příležitost. Vy-
tvoř si ji. Vytvoř si ji, jako si ji vy-
tvořil Jiří Stephenson, uče se v do-
lech sám, bez učitele, zákonům ma-
Krajané za hranicemi.
Ze “‘Samostatnosti”.
Hodláme ve stálé této rubrice své.
jak ostatně jest prostou povinnosti
naší, věnovati i zájmům, potřebám
informaci krajanů našich, počtem
celého milionu za hranicemi i ve vel-
kých osadách usedlých, soustavnou
a bedlivou pozornost svoji. Ovšem
prosíme je za stálé, a laskavé zprá-
vy o jejich činnosti.
Až dosud málo věnoval denní tisk
opravdové pozornosti těmto kraja-
nům zahraničním. A přece v těchto
krajanech našich, kteří si dovedli vy-
bojovati za hranicemi dobrá posta-
vení, a proti veškeré soutěži také si
je uhájiti, tkví tolik energie dušev-
ní i tolik hmotné síly, že soustředění
síly té rozumnou a dokonalou orga-
nisací znamenalo by nejmohutnější
oporu existence naší národní ve sty-
cích mezinárodních, i nej prospěšnější
rozšíření hospodářské naší základny
Zabloudí-li prostý tulák český na př.
do Zélova na rus. Polsku, jak po-
okřeje, octne-li se tu udiven, náhle
mezi tisíci lidí česky hovořících a se-
stoupí-li po nekonečné jízdě vlakem
přes Rakousy, Štýrsko, Kraňsko a
Chorvatsko až kdesi ve Slavonii, sta
kilometrů od hranic českých, v malé
na př. stanici daruvarské, jak žasne-
slyší-li ve mlýně hned pod stanicí
české povely pana starého a zahlédne
jeho typickou tvář českou s pravým
plnovousem Podřipáků našich. A jak
úžas jeho vzrůstá, když bloudí dále
če” s krajany zahraničními přede-
vším i "český konsul” ministr Lan-
tner. Vedle této organisace vznikl
v Sev. Americe zcela samostatně
přímo bezpočet českých spolků za-
hraničních, jež se pojily v různá bra-
trstva a svazy, a jejich síly soustře-
dí se teprve nyní v Národní radě
Čechů amerických, o jejíž založení
zvláště Vráz se přičinil. Až dotud
věnována byla spolková činnost Ce-
chů amerických hlavně k účelům
podpůrným, a projevila se také ve
zřízení dvou úmrtních pokladen pro
Čechy v Německu.
Státní prohibice a její následky.
Píše I. J. Gallia.
George H. Kingsloving biskup e-
piskopální církve, při své poslední
návštěvě v Houstonu prohlásil se ve-
řejně proti prohibici. / - *
On projel severní a východní o-
křesy státu Texas, a všude sobě vší-
mal oné otázky, která dnes zajímá
všecky občany v Texasu. Pravil:
“Jsem proti prohibici,ne však pro vy
soké povolení prodeje opojných ná-
pojů, a pro local option, t. j. místní
zápověd." Což znamená tolik: Který
okres neb město chce zápověď, nechť
sobě ji zavede většinou hlasů, ale
nechce, aby jeden okres mohl donu-
tit okres druhý, přijat zápověd proti
jeho vůli.
On píše dále: “Byl jsem po celý ži-
vot svůj, zdrženlivý od pití lihových
nápoiů. Já mám úplné právo polo-
žit zápověd na svůj žaludek, ale ne-
nekonečnými ulicemi ulicemi daru- mám právo položit zápověd na jiné-
varskými, a neslyší nikde jiný hovor
od obyvatelů tohoto města, nežli
český.
Napsali jsme již jednou v “Po-
zdravu ze staré vlasti” ve feuilleto-
nu “Češi všude”, že není místa za
hranicemi, ani v místech dosti odle-
hlých, kde bychom se nebyli setkali
s krajanem svým. Podali jsme k to-
mu i doklady. Ovšem musí je člověk
umět hledat, a nesmí se obestírat
zúmyslnou hluchotou, nebo slepotou.
Kde by snad ani nikdo netušil, tam
všude jsou krajané naši. Nemluvíme
o zemích evropských neb Spojených
Státech, ale objevili jsme Čechy i
v japonském Tokiu, korespondovali
jsme s Čechy v Šanchaji a Pekingu,
Kořenský je nalezl v Australii ano
i na Novém Zélandu, jsme ve styku
s českou hotelierkou v Malé Asii,
zjistili jsme Čechy v Turgestanu, v
ho, zařízením zápovědnických záko-
nů. Za svých školních let, viděl
jsem některé žáky piti víno, já jej
neužíval, necítil jsem pro to žádné
potřeby.
Když vidím někoho kouřit cigare-
ty, nemám právo tohoto přes ústa
plácnout, protože já nekouřím. Lo-
kální zápověd je dobrá pro některá
malá města. Viděl jsem, že někde je
velice prospěšná, avšak považuji to
za nerozumné, aby malá městečka
měla zápověd donutit na velká mě-
sta. Když se člověk opíjí,* a dělá
nepokoj má být dán do vězení. Mož-
ná, že někdo se mnou nesouhlasí.
Nemám ničehož proti jejich náhle,
dům. Jak mám já právo podat ná-
hledy své, mají oni právo podat o
mých náhledech svůj úsudek.
Proto jsem pro lokální zápověd, a
proti státní prohibici, jakožto nej-
spravedlivější zařízení pro celý stát.
Keclik.
Zhotovujeme spolkové odmnaky (regály), šerpy, korouhve a
prapory, lepši a laciněji než kterákoliv jiná firma. Máme na
skladě zlaté odznaky K. D., K. J.T., K.J.Ž. T. Z Č. K. J.
a vůbec pro všecky katolické Jednoty a spolky. Máme všecky
modlitební knížky a kancionálky. Zhotovujeme spolkové sigly
a máme všecky potřeby pro spolky. Zasíláme vzorky spolko-
vých odznaků až na místo vyplacené, pište si o ně. Zasíláme
rozpočty a vzorky praporů, Ku předu nežádáme žádných peněz
w o C 3105 w. 22nd Str.,
TI. IeCIKCO., CHICAGO, ILL.
thematiky, maje kousek křídy a za-
černěné stěny vozíku na uhlí,” praví
tento autor, a vypravuje nesčetné
příklady o tom, kterak chudí hoši
prací a inteligencí domohli se veli-
kého životního úspěchu. -
Budtež tu uvedeny ještě jiné citá-
ty z této knihy:
“Přítomnost, toť syrový materiál.
Egyptě, v Kapsku, v Transvaalu,
v jihoafrických osadách německých, Náš státní tajemník, (comproller)
Argentině. Brazílii, Alžíru i v Maro-
W. P. Laně, z Austin, Texas, píše v
Chuť k životu.
Každá doba má svoje nezdravé ú-
kazy, svoje choroby, jimiž trpí ne-
jen štěstí jednotlivců, ale i blaho a
úspěch celých národů. Někdy to by-
la přehnaná bojovnost, rvavost,jindy
zas přílišný romantismus a snivost,
opět jindy surový materialismus,
ziskuchtivost atd.
Naše doba trpí nedostatkem vůle.
Čím dále, tím větší jest procento li-
dí, kteří jeví jakousi podivnou apa-
thii k životu, kteří dají se jím smý-
kat, kam se mu zlíbí, a nemají dosti
energie, by se schopili a probíjeli
k úspěchu. — Každý z nás zná za-
jisté několik mužů v zralém věku,
kteří, ač jsou schopní, vzdělaní, inte-
ligentní, přece nedovedou se uživit.
Vskutku nedovedou.
muže, kteří mají všecky podmínky,
aby se úspěchu dodělali, kteří zamě-
stnání nalézti mohou a také nalézají
ale nikde nevytrvají. Počínají sice
to, počínají ono, ale první nezdar,
první neúspěch jim práci tak zproti-
vi, že jí zanechávají. A někdy ani
není třeba nějakého neúspěchu a ne-
zdaru; práce sama je prostě omrzí,
zachce se jim zase jiné. .
U jiných lidí opět jeví se tento ne
dostatek energie a vůle jakousi po-
.divnou netečností k životu Vůbec.
Do této kategorie náleží mladí lidé,
kteří celé dni jenom čtou a čtou, a
cele se pohrožují do světa vysněného,
zapomínajíce zcela na skutečný, ba
pohrdajíce jím. Povinnosti pro ně
neexistují. To co jim má žaložit ně-
kdy existenci, tedy studie a zkoušky,
nebo existence sama, je jím věci ve-
z něhož možno učiniti, co je libo.
Netruchli za minulostí, nesni o bu-
doucnosti, ale chop se přítomného
okamžiku.”
“Kdo rozumí svým vlastním scho-
pnostem, vždy se světem protluče;
kdo však jim nerozumí, nesvede ni-
kdy nic dobrého.”
“Čeho lidé potřebují, není tak na-
dání, jako dobrý úmysl; jinými slo-
vy, chybí jim nikoli možnost něco
svésti, ale vůle k práci.
A výborná slova cituje Fwett Mar-
den z knihy Reny Milnerové dívkám:
“Vy dívky spokojujete se prostřed-
ností a staráte se především o “hlav-
ní věc” — o sňatek. Uděláte-li “do-
brou”, t. j. bohatou partii, strojíte
se nádherněji, navštěvujete více spo-
lečností, přenecháte myšlení svému
muži a klesáte pod niveau bezvý-
dlejší, o kterou se nestarají. Jakýsi
nesprávně pochopený aristokratis-
mus zmocnuje se naši mládeže. Sta-
rosti finanční, honbu za skývou chle-
Nemám tu na myslí ono veliké
procento nezaměstnaných, kteří bez
---sve viny vobed nemohou naiezti prá-
U tch nelze mluvit o nedostatku
*22**2* noar takXl nízkého jich nedůstojného. Žijí jako
znamnosti; vdáte-li se z lásky za chu-
dého muže, perete, vaříte a dřete se,
bijete a obstaráváte své děti a vidíte
osvěžení v tom, můžete-li si hodin-
ku přes plot promluvit se sousedkou;
krátce netrávíte svůj čas lépe než
kuů u káry. Zvolte raději jakékoli
povoláni, nějakou činnost, i kterou
dokonalo ovládáta a vykonávejte ji
ku, ano ani Tripolis a Tunis není bez
bez zámožných Čechů.
Jest tak nějaký milionek Čechů
rozptýlen za hranicemi staré vlasti.
A poněvadž jsou to zrovna Čechové
povah nejtužších, kteréž zocelili tím,
více v úporném boji s cizím prostře-
dím, jak obrovskou moc hospodář-
skou i kulturní by představovali,
kdyby byli soustředěni v řádnou or-
ganisaci.
Děly se již dávno o ní pokusy. Do-
konce před 50 lety založen byl v Be-
rlíně přičiněním pp. Samce a Pštro-
sa a jiných Českoslovanský spolek,
k jehož jubileu sejdou se letos v srp-
nu v Berlíně krajané zahraniční i z
dalekých zemí. — Zahraniční spolky
“Galveston News”, ze dne 27. břez-
na následovně:”
“Dne 22. července t. r. nejen na-
balsamujem,nýbrž upálíme a pohřbí-
me kořaleční obchod státu Texas,
nebudem spoléhat na žádné možnosti.
Vy můžete pít kolik chcete já ned-
bám, avšak my rozvedem stát Texas
od salonů, těchto domů plechových
trubačů a karbaníků, těchto odtoků
pekla, jest to moje pevná domněnka,
že dne 22. července pohřbíme kořa-
leční obchod tak hluboko, že se ni-
kdy více nepovznese.
Dle náhledu řiditelů státní prohi-
bice, může jednotlivec piti co chce,
a kolik bude chtít soukromně i po
zavedení státní prohibice, stává se
ona myšlénka čím dále tím lákavější
a kroužky rostly rychle zvláštěv Ně-=======........
i w g pro vsechny milovniky zákona a po-
mecku, a málem už před třiceti lety
bylo přikročeno k založení svazu je-
řádku ve prospěch státní prohibice.”
jich v Berlíně. Skorém součastně u-
tvořilo se v Praze ústředí těchto spol-
ků zahraničních, přezvané podle vel-
kého emigranta českého “Frič” spo-
lečnost to, postrádající rámce spol-
kového, tiše, ale velmi prospěšně
působící, a kteráž věnovala s počát-
ku služby své hlavně spolkům na zá-
padě evropském. Mnohem později
teprve utvořil se v Praze i ryze so-
ciálně demokratický sekretariát pou-
ze pro české zahraniční spolky, pří-
buzné k tomuto smýšlení odchýlné-
/ Costim míní p. Laně, náš státní
tajemník? Zdali ve výroku p. Lane-a
státní prohibice nezastaví pití liho-
vých nápojů, nač potřebujem státní
prohibici?
Podáváme tyto dva dopisy po so-
bě, jelikož oba poukazují na různé
náhledy výše postavených lidí. Pan
Laně nesmí zapomenout že se dostal
do tučného státního žlabu, nejen
prohibičáky, ale také pomocí strany
druhé, a že ona strana sobě dobře
zapíše jméno jeho pro příští dobu.
On má právo odporučit aneb odepřít
vydání státního povolení k prodeji o-
pojných nápojů. Tedy pro proti-
prohibiční stranu jeho úřad je dole-
mu, kdežto "Frič” soustředuje v so-
Vemni svými silami a jéntlihe pak 14-1be.npHimne CeemY bet fontu atr=
ska a manželstvibudou korunovati politicky. Vedielé o _
váš Život, propůjči Jen většího lesku žilých členů • tohoto ústředí obsta- žitý, a jeho jednání mělo by byt bed.
vaší práci.” — Olga Pastrová. rával sprostředkovací agendu ‘Fri- livě střeženo.
vaší práci.” -
Olga Pastrová.
livě střeženo.
t — i
Ur
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Matching Search Results
View two places within this issue that match your search.Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Svoboda. (La Grange, Tex.), Vol. 26, No. 32, Ed. 1 Friday, April 21, 1911, newspaper, April 21, 1911; La Grange, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth1655326/m1/3/?q=Lamar+University: accessed June 10, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu; crediting Fayette Public Library, Museum and Archives.