Čechoslovák and Westske Noviny (West, Tex.), Vol. 36, No. 53, Ed. 1 Friday, December 31, 1954 Page: 4 of 8
eight pages : ill. ; page 21 x 17 in. Digitized from 35 mm. microfilm.View a full description of this newspaper.
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
m
O E C H O 8 L O V A K ^ WEST. TEXAS
V pátek, dne 31. prosince 1984
ČECHOSLOVÁK
A WKSTSKÉ NOVINY
Published Everv Friday by
ČECHOSLOVÁK PUB. CO.
WEST, TEXAS
OFFICERS:
rar. F. Holásek, President
erome Kopecký, Sec’y-Tre«*s.
DTRECTORS:
F. Holásek, F. J. Čoček, J. A.
Orbsnevský, Jcc Pavlíček,
Jrrome Kopecký, Frank
Marák, ml.
rrdpmné — $3 00 Subscription
munismu vůbec kdy Spojené stá- spíše ne pro národ doma! Roz-
ty zbraní použily. umní lidé budou usilovat vždy o
Pozor na hrobaře demokracie! demokracii, jejímž nejvyšším cí-
Vykládal mi jeden starousedlý lem je křesťanská náplň. Vše
krajan v žertu, ře prý pro konec- ostatní, zvláště pak stranické zavedli by nás až do šedého sta-
robní útoky a dopis✓ urážlivého
pnsahu nebudou uveřejněny.
Ceny oznámek sačH se na
požádání
ídvertlsing rates upon
rěquest
NOVÝ ROK.
Přátelé, ten čas utíká,
zas přichází Nový rok,
minulých dvanáct měsíců
zdá se nám jak krátký skok.
*JÍ 'l|!
To nejlepší všem čtenářěm
na Nový rok přejeme,
až zas rok sse s rokem sejde,
ať se v dobrém sejdeme.
Štěstí, zdraví, dlouhá léta
a v kapse ty dolárky,
nechť se splní všechna přání,
novoroční mé dárky.
A naším starým čtenářům,
aby dobře se měli,
aby ještě dlouhá léta,
na to čtení viděli.
Sta nnvýrb odběratelů
přeji Čechoslováku,
a aby náš vydavatel
peněz měl jako máku.
Dr. P.
nou dohodu s komunismem bude škorpení škodí! Krajané tomu
uspořádán velký parádní průvod, beztak nerozumí, co která stra-
vě kterém na zlatém kanónu bu- na doma znamenala a jaký pro-
de vezena všechna uranová ruda gram měla! Tady jde o program
vyrobená ve Spojených státech, americký a kdo se mu přizpůso-
V tomto průvodu prý půjdou vši- bí a kdo ho bude provádět než
chni zrádci atomových zbraní, krajany i exulanty, ten bude
půjUuu prý i zásiupci znaroane- nejlepšim služebníkem svému
ných velkých podniků, kteří ura- národu i za oceánem!
novou rudu budou používat ne- Víra a naděje ve spravedlivé
jen pro pohon energetických zá- j vítězství!
vodů, ale budou s touto rudou Letošní rok 1955 nám připo-
obchodovat a budou ji dodávat mene řadu národních buditelů a
za vodku do Sovětského svazu, velkých výročí, která byla po-
Tak Molotov, Tito, Mendes- vzbuzením pro celý národ v do-
France půjdou prý v průvodu! bách ponížení a utrpení! Bude-
Velká většina Američanů a me -li čerpat z těchto velkých ná-
zvláště ti nově přijetí na takové rodních a historických odkazů,
uspořádání průvodu nevěří pro pak budeme dobrými pracovníky
rok 1955. Většina dosud věří, že s pro Spojené státy a tím dodáme
největším podvodníkem na světě chuti, víry a naděje a těm, kteří
žádných dohod uzavíráno nebu- k zahraničí vzhlíží jako ku spá-
oa kdy byl jazykem sil- Ucházející ze země plyn se | of New Jersey, naleznuvší ole-
Prnvrtlf v, , , lvzňal a hořel a člověk byl vždy J°vé zřídlo u Sadi el Feiran as
tJríL!?y u,yly S 0Vní p°- inakloněn ^ožňovati něco, co se j 90 mil jižné od Suezu, podél po-
a ,mu Zdálo nadpřirozeným. Tak ti břeží Suezského zálivu. Byl to
vyznavači uctívání ohně dosud prvý objev oleje v onom území,
žijí, vlastně jich potomci a jme- když již na prozkoumání véno-
nují se Parsové. Dokud se v Per- | vala 12 milionu dolaru v Egyptě,
sii netěžil olej, mnoho se o té|A přece se rozhodla upustí ti od
n • ... . zemi nevědělo. Jen britičtí stát-1 další činnosti, protože různá
Východ, máme i \ níci, ti včděli, že Persií vede i nařízení ji velice ztěžovala tě-
kt* ir as ,pies Kbybar Pass cesta do In-jžení.
í^7tr^nnirrJIPÍíhl^i“=“5e<Íldic a u vu ^ sfcracnovali, byla | Američtí olejářští znalci dlou-
í!!L rJ:®n,..Tr!:1}C,ie trpI para" cennou kořisti. Zloděj má vždy ho pohlíželi na Egypt jako vel
'rověku.
My však musíme hledět do bu-
doucna a stavět na tom, co je
dnes a co bu4e zítra.
případě střelby, vydal se tiše po
cestě v před. Poslal jsem 6 lidí
na pravou a šest na levou stranu
a řekl jsem jim, jakmile přijdou
na místo, zahájiti rychlou palbu
po předběžných dvou ranách do
vzduchu, aby “nepřítel” nemohl
uznat, že je nás tak málo. Tak
se i stalo. Asi za deset minut byl
Letouny pomáhají
v australském
rolnictví
lysou, Anglie už má jenom odlesk
královského trůnu, Itálie žebrá-
ckou mošnu. Z bývalých evrop-
ských mocností zůstaly jenom
dějiny.
Jsme na prahu nové éry, která
vtiskne ráz lidstvu na několik
de i přes to, že i vládní kruhy se pro osvobození z otroctví a dobně, jako idea prvního kře-
Dunajská Federace
Jan Burian
V rakouském Salzburku vydá-
ván jest periodický časopis ústa-
S vírou a nový-
mi nadějemi do
roku 1955!
(A. J. Jandáček)
Rozhovory s Američany, kra-
jany českého původu a nově při-
jetými exulanty v době vánoč-
ních svátků, daly mi námět k té-
? to novoroční úvaze. Budou tedy
. názory v článku tlumočené ne-
jen mými, ale jako výsledek dis-
jsou nakloněny určitým smír- dodáme jistotu, že jejich utrpení
ným dohodám. Zastánci oprav- je přechodné a že spravedlivá
dové svobody nemohou připustit, věc nakonec zvítězí!
aby hrozné zotročení malých ná- |
rodů za železnými oponami zů- !
stalo trvalým skutkem. Nevěří se
také, že by další malé národy
měly padnout za opony jenom
proto, že někdo chce dělat po-
chybný mír!
Komunistické nebezpečí všechny vem kterýž si vytkl studovati ži-
sjednotí! i votní otázky podunajských stá-
Ideálním programem pro rok tů.
1955 by bylo, kdyby obě velké a | Tento časopis jest rozesílán i
vládnoucí politické strany měly zde ve Spojených státech všem,
o komunismu více vědomostí, kteříž měli nebo mají jakýsi
kdyby všichni členové kongresu vztah k tomuto území,
a senátu znali nebezpečí infil- I jíž z prvního čísla jest vidno,
trace a místo osobních a nechut- ! že tendence tohoto ústavu smě-
ných šarvátek soustředili pozor- řuje k tomu, aby na rozvalinách
nost do boje proti komunismu! bývalé říše Habsburků vzrostl no-
Rychlé uskutečňování demokra- | vý útvar, který by vystřídal bý-
tických zákonů by nejlépe posí- | valou monarchii,
lilo posici presidentovu i vlády a j Chápeme snadno tyto snahy
bylo by nejlepší odpovědí komu- rakouských kruhů a víme, že fe-
nistickému rozvracování. ^ | derace podunajských států dala
V ohledu hospodářském by . by malým národům v tomto pro-
mělo býti starostlivě přihlíženo stranství žijícím mnohem více sí-
k problémům zemědělské pro- | iy vůči svým mocným sousedům
dukce i odbytu zemědělských vý- j jak z východu, tak i západu i v
robků. Starostlivá péče o farma- j otázkách mezinárodních vůbec,
ře je stejně důležitá jako starost j to vědomí zde jest všade, ale
o zaměstnanost v průmyslu. Hod — aie . . . !?
noty, které vyrůstají z pilné a j — Ale jest otázka praktického
houževnaté práce celého národa, rozřešení. A praktické řešení už
mají směřovati k ustavičně zlep- předem klopýtá přes přízrak ně-
šovanému životnímu standardu mecké hegemonie, kteráž myslím
všech lidí bez rozdílu. Tak by ce- • neopustila i tento ústav kterýž
strach, aby mu to jiný zloděj mi důležitou spojku středový-
neukradl. Že Anglie neměla v; cn-jdm olejové hospodářské o-
lásce 'Rusko, ba ani Slovany je ' bla.sti, velmi důležité ve svém o-
známou věcí, tak nás Čechy ho- | lejnem bohatství na světě. Dr.
dill na vážku ku nasycení Hi-j Leeston dále praví, že ačkoliv
tlerovy řvavé tlamy. Nedávno, | středovýchod postrádá dostateč-
snari stniptí <? ct "T—|stary Iišak Churchill, vypil o ně- ,ně vyvinutou dopravu, může ješ-
mnniímn. ^ í trany ko‘ • Jakou sklenku koňaku více a tak tě soutěžit! s olejem z jiných
k0nlUnímem IhIoupě vyžvanil, že v poslední míst následkem menších pro-
mns’ -i ka?italís' i světové válce na jejím sklonu : aukčních výloh. Je téměř jisto,
který také žádným či- telefonoval zvláště polnímu mar- | ie v dohledné době budou všech
šálkovi Montgomerymu, aby hle- ' ny dopravní prostředky zlepše-
děl všechny německé zbraně u- ny i se spojovacím rozvodním
klidit pečlivě, že se mohou upo- j potrubím.
třebiti ku vyzbrojení • německé j The “World Geography of Pe-
armády proti Rusku. V britic- j troleum” vydáno “American Geo
kém parlamentě vyvolalo bouři graphical Society zmiňuje se ná-
toto oslovské prozrazeni tajných sledovně o těch význačných u-
plúnů Anglie, když se stále pro- j kázkách možné větší těžby ole-
hlašuje, že nechtí válku, že je | je v Suezském zálivu, což již
to vlastně sovětský svaz jenž se j vzbuzovalo dříve pozornost ole-
chystá k válce a vzbudilo to pářských společností. Ale velmi
rovněž nemilé překvapení i ve složitá soustava a složení spod-
Washingtonu, že Churchill tak nich vrstev přivodilo mnoho ne
hloupě vyžvanil, proč se usilu- zdaru ve zkušebných vrtech.
mus
stým kapitalismem už není.
Jsou to dva tábory, dvě idee
vzájemně se potírající asi po-
lé velké soustátí bralo podíl ne
jen na výhodách politické svobo-
dy, ale bylo by docíleno i svobo-
děni všeho nezávislého a svobod-
ného podnikání. Ruku v ruce de-
mokracie politická i hospodář-
ská budou nakonec nejsilnější
oporou proti diktatuře jakého-
koliv směru.
Sociální spravedlnost všem!
Zlepšování sociální úrovně a
zabezpečení pracujících proti ne-
mocem, úrazům, stáří a nenadá-
lým nehodám a nezaviněným
katastrofám — to by měla býti
nejpřednější starost všech kon-
gresníků a senátorů a veřejnost
by měla tyto skutky nejen žá-
dat, ale býti jim nápomocna!
Jen dobře placený, proti stáří a
úrazům ochráněný zaměstnanec
kuse o tem, qo a jak by mělo být, [ dy hospodářské, která jejsákla
abychom v roce 1955 došli k lep-
j ším výsledkům.
Velkou a dosud nikým nezod-
pověděnou otázkou je, zda sé' dě-
I savadní napětí mezi západním a
východním světem zakončí vel-
Jcou třetí světovou válkou? Jinou
otázkou je, zda dosavadní stude-
?J|á válka bude nadále pokračo-
j vat a zda z ní budou nadále těžit
rudí anebo zdali se světový mír
dá smluvit za konferenčním sto-
lem při tak zvané oboustranně
dojednané kooexistenci? A čtvr-
tou velmi důležitou otázkou do
liového roku je, zda se nakonec
Velké mocnosti nedohodnou na
účet malých národů a zda zájmy
těchto malých národů nebudou
obětovány za zájmové dohody
jnezi velmocemi?
Neupřímným smlouvám se
- nevěří!
i Do třetí světové války se po-
chopitelně nikomu nechce. Ko-
munistická Moskva ji zatím ne-
potřebuje, protože prostředni-
ctvím studené války dostává vše
Co je v programu jejich světo-
Vlády. Skutečnou válku by na-
íflejvýš uvítala, kdyby do ní šla
především zkomunisovaná a roz-
kazů Moskvy poslouchající Čína.
Spojené státy americké nikdy
Válku nezačaly a pro ně není
žádná válka sympatická, protože
na výboj válku dělat nepotřebu-
jí a americké matky by jen s
největším rozhořčením přijaly
zprávy, že jejich synové mají už
po třetí za cizí zájmy padat na
cizích bojištích. Z atomových
zbraní je strachu dost nejen v
llvropě, ale i mezi Američany,
protože strach z toho, že by moh-
la skončit existence celého svě-
ta, je dost značný. Ostatně mezi
opravdově a vlastenecky založe-
ným Američany je dosti strachu
y toho, že v rozhodnou chvíli by
mohla selhat domácí fronta,
hodně silně prolezlá zrádci a za-
prodanci cizím režimům. Bláho-
vé sny, jako by i s komunisty
byla možná nějaká spolupráce
dodala hodně odvahy těm míro-
má jméno “Forschungsinstitut
fůr Fragen des Donauraumes”.
Vyplývá to již z několika prv-
ních článků ve kterýchž se odvo-
lávají pisatelé na nespravedlnost
spáchanou ve jménu sebeurčení
riárodů po první světové válce.
Všechno co se stalo, jest hříchem,
nespravedlností a proto začínaje
od roku 1918 musíme tyto křivdy
napravit.
A proč právě má být napra-
ven chod dějin od data, kdy se
rakousko - uherské mocnářství
rozpadlo? Proč má tento mo-
ment býti brán za východisko
stavu, jaký byl v době pro Něm-
ce v říši i Rakousko-Uhersku
nej příznivější? Mělo Rakousko-
Uhersko čestný podklad? Bylo
založeno na pravdě,, poctivosti a
spravedlnosti?
Kdo vlastně měl největší pro-
je silnou oporou vládního pro- J spěch z Rakousko-uherska?
gramu, dobrým zastancem na-1 Byli to čegi slováci, Chor-
rodní prače a nejlepšim ochran- vaW Rumuni> Itaiové? Museli se
cem proti infiltraci komunismu., Němci učit chorvatsky> éesky(
Sila v národních odkazech _ . polskyi itaisky aby mohli býti
Program kulturní a umělecky • úřednikem nebo už tím kaprá.
má miti dostatečné zastaní, pro- j, nrmádv
tože i mezi Američany ustavičně
sťanství a autokratickým Ří-
mem césarů.
Konečný možný výsledek —
zničení toho, čemu se ještě dnes
říká komunismus i kapitalismus
a nej bližší éra bude pravděpo-
dobně — sesocialisování velko-
výroby průmyslové a zeměděl-
ské. Bude-li socialisování, bude i
zdemokratisováni a bude i státní
plánování výroby, prodej q, vzdě-
lání. Při účtování národní poten-
ce stane se jasnou otázka závis-
lost státního neb národního ho-
spodářství u souseda na západě,
východu, severu i jihu — dojde-
me k světovému plánování v
otázce hospodářské, sociální a
politické a kulturní.
Otázka národní však nám na
krku zůstane ještě na dlouhá a
dlouhá léta.
Hospodářské vyhlídky v Podu-
nají jsou nejenom dnes jiné než
byly v roce 1918, ale jejich orien-
tace do budoucna musí býti da-
leko rozšířena, aby zapadla —
nejméně, do evropského kruhu.
Země dnešního Rakouska po-
strádají specifické váhy průmy-
slové, zemědělské, jejich přírod-
ní bohatství — kromě přírodních
krás Alp — nemůže jim nahra-
diti dominující postavení za
Habsburků. Rakouské země nej-
snáze získají, budou-li pokračo-
vat v načaté cestě rozvíjení tur-
ismu, který bude přinášeti cizí
valuty méně pracněji nežli prů-
myslová výroba. Vídeňská “ge-
mútliehkeit”, salzburgský centr
klasické hudby, divadla s ins-
bruským smyslem pro turismus
zajistí jim přátelství nejenom ci-
ziny — ale hlavně svých slovan-
je o vyzbrojení Německa, kde
proto vyzbrojení není velké ná- !
lady.
Klíží se to, jak je to jen mož- l
no, a každou chvíli do toho fu 1
šaření něco vleze. Nyní se to za- '
se sbortiln. a je to to saarské ú-
zemí; francouzští a němečtí po-
slanci nejsou spokojeni tím u-
--——.
Životopis
Františka Vašuta
tam všichni cei ti zenu. j pastviště. Tato operace pro zú-
Za chvíli na to se strany ne- rodnéní půd potrvá po tři mě_
přítele” byla zahajena palba a ^ g použitím tří aer0piánú,
°n za;*al utocltl \ s^a"1U) j rozsévajícím superfosfátu a ne-
Hk! kwílmítemkaam vysvěť- ' ros“ých ilvln Přl ******
lil o co se jedná, zahájil proti
nim takovou palbu, že ti na nic
dlouho nečekali a hledali honem,
kde nechal tesař díru.
ti tun na hodinu, v pustině jiho-
východní části Jiřní Austrálie.
Je to největší svrchní mrve-
ni Konané v Austrálii a celkgm
' ' bude použito 4,000 tun supqr-
MUJ poručík a my všichni jsme , IosJ.tu rozséyaných aetopJ2,y
se smáli až jsme se za břicha po- , ě letlít Déje se ^ d d0.
padali nad ^ zorem AustraUan Mutual PrpV
Na ru y en search Organization. Tento prio-
hejtman do kanceláře, dal mi .__-
zlatku na pivo a byl tomu straš- , J k a yk 11(iAVAnr^ ^
ně rád, že naše setnina naprás- , vysledek> jak udava zprav* ope
kala třem druhým a mohla je
organisace.
^^Lcem,av,!^««S
Teď se provádělo *>„ fvJe®
(Pokračováni.)
Odpoledne jsme šli za kasárna
a tam nám důstojník ukazoval
jednáním Mendes Francéa a A- různé vzdálené body a my jsme
denauera. Tak se to zase začne museli říkat, jak jsou asi dale-
klížiti, kdy již v Anglii a ve Wa- ko Každá odpověď se zapisovala
shingtoně stávají se nad tou fu- a hned se i měřila. Při tom po-
řařinu netrpělivými. rovnávání se stalo, že důstojník
Houston jako “oil Capital of se obrátil na poddůstojníka (če-
the world” musí býti všude, kde taře), který byl určen k odhadu
je naděje na olej, tak naši Texa- a povídá mu: “sejměte ten od-
sáni vydali se na pouť do té znak zaměřovače a podívejte se
staré země faraónů. Odjedou na ten kříž u cesty. Jste četa- _ _______
tam prozkoumat! tu koncesi 75,- řem zaměřovačem a odhadl jste předpisu jsem měl mít rozstup
000 ctverecnich mil, udělenou vzdálenost na 3000 metrů. Správ- na 3 kroky. On mi položil ruku
Egyptem společnosti Coronado ně je to 1500 m. Teď se ale podí- ] na rameno a povídá: “právě pro-
Petroleum Corporation, souhrn vejte: naproti vašemu odhadu je hlížím záznamy o výcviku no-
to společností utvořených z Con- zapsán odhad nováčka Vašuty,1 váčků a vidím že vy jste první v
tinetal Oil Company, Ohio Oil který to odhadl na 1450 m. Z vo-
Company, Cities Service Oil jenského hlediska jest to správ-
Company a Richfield Oil Corpo- ně, protože na zastřelování vět-
ration. Po předběžném prozkou- ších vzdáleností máme patrony
mání, koncese budou převedeny dum-dum, které při dopadu se
Dnes jeden akr vystačí pro dyě
ovce a vlna, ze 14,000 ovcí V 0-
nom okolí přinesla nejvyšší ge-
nu na trhu y Adelaida v záýí. tya
tomto území, známém prvotném
Byl jsem zařezen do slgnali- osadníkům jato devadesitj mllo-
sační školy ale vždy jsem se to- I ™ P™stg skW)ffa
mu vyhýbal, až to už i poručíka Im.
dopálilo. Jeanono krásného dne J“r “ ůu.m,i zauosuvy Plan re-
do kanceláře k nlcky.. zhotovených obyffl9h
delší, stálé místo služby. Ustano-
vili se hloučky do kuchyně, hlíd-
kové služby, slgnalisační odděle-
ní i poddůstojnickou čtyřměsíč-
ní školu.
jsem zavolán
hejtmonovi. Hrklo to ve mně ja-
ko ve starých hodinách a pomy-
slel jsem si, že dostanu trest za
tto, že jsem se stále vyhýbal té
třetí skupině.
Přijdu tam, vzdám vojenský
pozdrav a vidím, že i náš poru-
čík tam sedí. “Pojďte sem blíž,
já se vám chci podívat do očí,”
povídá hejtman. Poodešel jsem
tedy až k němu, třeba že dle
zaměřování nejenom tohoto roč-
íarmářů dosti. 0J
a pracují jen za nepatrnou ob-
měnu jako zaměstnanci austral-
ské Mutual Provident Society.; v
V onom území činí roční sp^d
deště od 17 do 21 palců
ale postačitelný pro chojý q,ycu
Je to vlnitý, níže položenýma za-
lesněný kraj. Byl ale pouští,Jak
učenci seznali, protože postrá-
dal jistých nerostných ^vijú.
Nyní se mu dostává měďpatého
a zinkového sulfátu rozsevápípí
v malých částech ze vzduchp.
totiž rozséváním pomocí, aero-
piánů. íenérrr
Osívání se provádí v podspin^íř,
na jiné odbočné společnosti hlav roztrhávají a zvedají prach; tím
spektivy odlišné.
Jest velikou otázkou, kolik by
se dnes našlo těch nespokoje-
ných Slováků nebo Chorvatů,
kteří by měli tolik síly aby se
potkali se souhlasem většiny je-
že vojny ne vyhrává ten, kdo je
nimi společnostmi tohoto sáru- je lehko poznati, kde dopadly a
žení. Že to míní opravdově, do- lehce možno naříditi další zamě-
kazuje vyslání dvou prozkum- řování na cíl. Žádný z přítom-
ných společností do onoho egypt ných poddůstojníků neodhadl
ských sousedů, kteří mají per- IskéHd území, Robert R. Ray Cbm vzdálenošť ánl na 6—800 metrů, i udělalo mI žádnou radost Kdy-
- * z Hčůštóhu' & SeismogTaph Stydíňť sé,''Se si 'VáďňoVáekové -Wal0.S\?a5.n?“..ra?0SC-. ^ay
Service Corporation, 2S Tulsa, strčí do kapsy už pří prvním cví-
Oklahomy. čení. Někteří z nich také pře-
Texasská skupina zařídila si mrštili, ale zdaleka ne tak, jako
již stanový tábor blíže středu vy- Že nováček Vašuta má na 50
hutnosti obyvatelstva Egypta, v metrů menší odhad ve většině
jich národů na budování nového 1 Alexandrii a MersaMatrrugh. íest docela správné a proto
Rakousko-Uherska. iVíce než za milion dolarů tělní- °d této chvíle jest on zaměřova-
Dunajská federace není možná 1 bo zařízení bylo tam zasláno z čem, což i budu hlásit panu hejt-
bez Československa, Jugoslávie, Houstonu do Alexandrie. Petro- manoví.”
niku u setniny ale u celého plu- ! když kořeny byly vytahány, sp&
ku od jeho založení. Potom ty lény a pozemek srovnán, psetí
noční manévry, co jste vy svoji i Jetelem tuto proměnu pouétě
chytrostí vyhrál. Dobře se říká.! promění ji ve výborné pastviště.
.......Ono sdružení věří, že tento po-
kus změní poušť porostlou jen
bezcenným býlím a křoviskovým
porostem v dobré pastvišté pro
chov tučných ovcí, skýtající .do-
brou vlnu a skot.
Pisatel by rád viděl, - kdyby
naši vyspěli farmáři a Čechoslq-
vané jsouce velmi dobrými ^ax^
máři, také občas něco napšáíi $0
Čechoslováka o rolnictví a pě-
stění různých plodin; mnópté 'z
silný a veliký, ale ten, kdo je
chytřejší. Máte všechny vlastno-
sti dobrého vojáka ale to, co mi
dnes řekl váš pan poručík, ne-
by to udělal někdo jiný, byl bych
ho už potrestal a proto teď ruku
na srdce a ven s tím. Proč ne-
chcete jít do školy poddůstojní-
ků?”
přibývá těch lidí, kteří přestali
považovat dolary za konečný cíl
svého úsilí, ale našli v penězích
i vhodný prostředek k podpoře a
splnění odkazů uměleckých, kul-
turních a národních. I když za-
tím v americké kultuře a umění
Byli rakouští Němci a Maďaři
tak vysoce kulturními národy,
aby měli aspoň jakési morální ne
právo, ale povinnost stavět! se
výše?
Vyhoštění Němců z Českoslo-
venska zavinili Češi?
Proč se jich zbavovali i odvěcí
ré vlasti zanechá beztak poušt a
znehodnotí všechny hodnoty a
vě a růžově naladěným, že už j proto je třeba tím více usilovat o
jakoukoli válku vyloučili. Ovšem | aby ge§tí umělci dnes po svě-
nechybí dosti hlasů proti falešně 1
naladěným prorokům, kteří by
nej raděj i v pohodlné koexisten
cl zapomněli na národní povin-
převládají prvky evropské ktere 1 přáteléj Maďaři? Proč Jugosla-
sem přinesu přistěhovalci ruz- , viej Rusk0) Poiáci? Proč dělal
ných národů, přece jenom v ně- ( Hltler přesídleni Němců v Po-
kterýph nhnrerh se jeví vlastní i baiti.? ^,3^ t0 nedělal ani je-
směr nejen v literatuře, hudbě, den stát z důvodů hospodář-
malířství a uměni v vytvarnéPV I ských, nýbrž politických.
Není ani na škodu, že technické 1 Němci vysídleni z Česko-
vymoženosti Ameriky dávají ně- slovenska> protože Hitler vy-
kdy umění a kulturnímu a his- vragdd a umučil statisíce če-
torickému snažení svůj vlastni ských žen & mužů? Jistě ne, To
ráz. Tím spíše je ovšem nutné, b ge dajQ objasnR jg^o zběsilo-
aby naše československé uměni a 1
vzácné kulturní poklady proni-
kaly do všeobecné známosti ne-
jen krajanů, ale i zde rodilých
Američanů. A protože českoslo-
venské umění a kultura není v
ničem pozadu a má svou národní
a starou historickou tradici, mají
býti exulanti i krajané dobrými
strážci národních a uměleckých _________________________
odkazů! Komunismus v naší sta- Siovácích) chorvateh i sovětském
Maďarska, Rumunska, Bulhar-
ska — a Ruska!
Už je tedy jasné, že dominující
síly jsou slovanské a jistě by to
nebyl ani německý jazyk, ani ra-
kouský lid, ani žádný Habsburg,
který by svým potenciálem mohl
udávati tón. ‘ 1 :
-o-
Po Saudi
Arábii Egypt
My, Texasané, totiž jistá část
nás jsme rozlezlí po celém svě-
tě, všude, kde to páchne olejem.
hu jiti do té školy, já nemohu na 1 ^te°l ^ám
lidi křičet a jednat s nimi tak, zajímá ^ 0 to. A mezi čtenáři*
jak oni s námi jednají! — I ___1___
lej byl používán v Egyptě v růz- I Nás stařičký hejtman byl uz Ach, to je ta příčina? Práv-
ně formě po šest tisíc let. Ale 3ako kadet při okupaci Bosny a da, je to uvážení hodné, ale co
moderní vývoj těžby v možno- Hercegoviny v roce 1878 a při- | chcete dělat? chcete jít za “puc-
stech zdrojů v Egyptě, o nichž I cházel už jenom některé dny do
geologové se domnívají, že jsou 1 kanceláře naši setniny. Výcvi-
značnými, byl pomalým a míst- j kem nováčků byl pověřen poru-
bím. Území, jež bude prvně po- i čík Teplý. Byl to syn českých ro-
drobeno prozkoumání táhne se, dičú, velmi dobrý, přísný, ale
od přístavu v Alexandrii jižně j spravedlivý. Padl jsem mu hned
asi dvě stě mil a západně asi tři, oka a ísem Se u něho do-
sta padesáte mil ku hranici Li- b^e-
Když jsme se učili přelézati a
přeskakovati různé překážky,
skočil jsem místo na špičky, rov-
nou na plné paty a — odrazil
jsem si maso na patách. Ležel
bye Rovněž egyptské středomoř-
I ské pobřeží, ty tak zvané, “tide
lands” budou prozkoumány, pro
sdružení Conorado.
stí.
Ale 00 znamenalo jejich volá-
ní, “Heim in’s Reich”? Jaké měli
právo žádat přivtělení krajů Re-
publiky? Kde se najednou vzal
“Sudetenland”? Proč ještě dnes
se ohání tím Sudetenlandem o
kterém ví, že byl výtvorem fana-
tické, šovinistické propagandy?
Pisatel tam píše o ujařmených
nosti k obraně opravdové demo-
kracie a zachováni všech svobod.
Nechybělo ani málo hlasů, které
v koexistenci spatřovaly hrobař-
kou cestu k pochodování demo-
kracie. Jistý exulant mi dokonce
řekl, že takové řeči o koexistenci
nemají daleko k pučovému pro-
gramu a že by výbor pro neame-
rickou činnost měl zasáhnout
proti takovýmto řečem a přáním.
Mezi americkým lidem je velké
roztrpčení nad tím, že byla pro-
zrazena výroba atomových zbra-
ni nejúhlavnějšimu nepříteli a
někteří přestávají věřit, že by
při ustavičném ustupování ko- nými programy pro krajany, tím
t
režimu. Myslí to vážně nebo jest
to jen propagační fráze?
Že jsem Čech, nechci zavírati
—„------- , oči nad chybami, kterých se Češi
tě roztroušení mohli jednou na- dopustili Chci býti objektivním
rodu předat hodnoty věčnt, trvá- a pr0^0 bych rád slyšel i objek-
lé a povzbuzující. tivní odpověď:
Našim starousedlým krajanům , Kolik bylo Slováků dle úřed
je třeba do nového roku přát | ní statlstiky v Maďarsku roku
úspěchy všestranné a je k nim ^
třeba vznést prosbu, aby ve svor- , 2^ Kolik měli §koi obecných,
nosti a lásce konali všechny ve - 1 mg§t>anskýcbt středních, odbor-
ké národní akce společně. Už by n^ch^ unlversit
měly navždy býti zapomenuté 3 ) KoRk vlastnili průmyslo-
doby, kdy se spolky a jednotlivci yých závodů> kolik zemědělské
vzájemně osočovali. Není zdravé, p^dy^
že v některých spolcích a takzva- ( 4 ) Kolik jich bylo státními
ných celostátních organlsacích ^fedn|ky) profesory, důstojníky?
dosud rozhodují lidé se sociali- g } Tutéž statistiku v roce
stickým ražením, kteří otevřeny 1{j38
protest protisocialistický nazvou 6 )' Jaký byl CÍ1 slovanských
lacinou frázi o fašistické spodi- národních Vůdců od roku 1848?
ně. Ani socialismus, ani fašis- 7) |^dy byi0 Slovensko samo-
mus nejsou správnými a potřeb- statné a čí to bylo zásluhou?
Jinou oblasti jež je prozkou
................ mávaná dle udání z kruhu tex- jsem s tím asi 10 dnů na posteli,
Pravilo-li se, že každý rodilý! asských olejářů je onen z bible íékař mi na to nedával nic a tak
Pražan je křtěn Vltavou, recte známý poloostrov Sinaj. Dnes, pofuflk’ kdyz šel v pol^ne
vltavskou vodou, mohlo hv Se denní těžba oleje v Egyptě je z důstojnické ji„e.ny, zastavil se
říci o Texasanech, že páchnou i odhadována na 46,000 sudů ze
u mne a dělal mi masáž. Staří
olejem. Nejen že jako ohaři ma- 150 studní ze šesti těžních úze- ^°-ia^ hnpd ai ,prPZ
jí zvláště vyvinutý čich pro ole-. mí v Suezském zálivu, oiejář-! Lajt^ant°va stydhva. devcon-
jový zápach. Vyšťouráme na ze- Utí ekonomové praví, že je to o ' ka • .Pravda’ 1 sem jeste
měkouli každé místečko, kde tu- I třetinu méně ku krytí potřeby yelmi “\ladě- Tvare jsem mel ja-
šíme, že pod tím svrchním po- ' země. Koncese Conoráda je sta- í^+J^vT
kry vem země by mohl býti olej, novena na 30 roků s výhradou "
a k tomu čichu máme také hráč- obnovení na dalších 30 roků.
skou odhodlanost jej z té pod- Pronajaté území má na 440 ro-
fleka”? (důstojnický sluha v ra
kouské armádě)”.
“Dobrá,” povídá”. Vidím, že už , Life Insurance C.,
při cvičení ve střelbě jste ne- | Shiner, Texas,
mohl cítit vedle sebe instruktora,
že jste člověk citově založený. Za
“pucfleka” vás dát nemohu, pro-
tože tam se dávají lidé, kteří se k
ničemu kloudnému nehodí. Po-
starám se ale o to, abych vás i $2,000.00 pojistku po úmrj;l ň&še
odběrateli Čechoslováka má&e
farmářů.
___u_ v mvJ1
Shiner, Texáš.
Mr. Joseph Muras, 1 .Uab
Gen. Agent Pan-American 1 f’š
Aovbs
7 ojyá
Milý pane Muras: — on A
Srdečně děkujeme Vám á Paň1-
American, na život pojiŠťújiěí
společnosti za rychlé a slítá^tté
vyplacení $5,042.46 za $ll009.b0!<4t
bez důstojnické školy dostal tam,
kde je vaše místo. Prozatím ko-
nejte svoje povinnosti tak dobře
a svědomitě jako dosud. Abtre-
ten!” (Jděte).
Spadl mi kámen ze srdce, pro-
tože hledět během půl hodiny
přímo do oci starému, vážnému
ho milého dobrého syna Victor 8.
Michalec, který zemřel náhtídóu
utopepím se v Lake Charlěá;4&,
11. prosince 1954, ve věku 27’ lét.
(Podepsáno) >q cm
' Steve Michalec, ^t.men
Christina MífchSléé.
(Pd. advert.)
—o--
9 j V
Í97J3J8
čal teprve ve dvaceti pěti létech.
Po uzdravení začali jsme cho-
dit na střelnici a hned první ku-
SSSSSiSSSS 2
onů. Pro ty mnohomilionáře je čtverečních mil s těžbou oleje, ’ ^.y .... ’ ’
ZR5SXTÁ.*hry ~
Když padne eso, tak se jím ta koná, společnost, na žádost vlá- úkoí má v době váíkv přední
sázka vyplatí, když přijdou k (dy, musí ji prodati až ku 20 pro- stráž?» odDoyéděl ise y P
nalezení oleje, neb kde je jed- j centům své olejové těžby. I P J
no zřídlo objeveno, lze se nadí- { V úmluvě je rovněž stanoveno,
ti, že v tom místě lze dostati ví- že všechny studně s vodou a ar-
ce zřídel. Dnes je olej velice hle- ! cheologické nálezy stanou se
danou tekutinou a není všu-1 egyptským majetkem. Mimo to
de a ty země, kde se ten olei 1 zaměstnanci v těžbě musí se sklá
nalézá jSou velmi šťastnými I dali » 75 procent Egypťana a SS^SSSS v led-
Naš velký Texas Je mezi nimi, j zbývajících 25 procent mohou né nocl za městem. Tma byla ja„
ten je podkladem našeho ne- bytí cizinci. J» nym podalo si k„ v tlj „1 setniny dělaly ne-
rostného bohatství, je stěžej- přes dva tisíce Egypťanů pn- řít , _ , J stáll iako
k°; kteréh0 se vše hlášky o zaměstání. Americký o- odřezani. Našim úkolem byl0>
otáčí Mnoha lidi je to ten je-|lejársky průmysl se zdrahal pu- dostat se fes tuto .«nepřátei-
jich, abychom tak děli, denní stiti se do větší činnosti v těže- skou„ llnii k télesu k němuž
chlebíček. Olej je tekutinou, jež ní oleje vzhledem ku krajnímu jsme byli přiřazeni.’
musí
všechno vidět, vědět, sama ne-
smí být viděna a o všem podat
nej rychleji zprávu svému velite-
li. — “Ano, krátce a dobře řeče-
no”, odpověděl poručík.
Výcvik nováčků zakončoval se
podporuje naše vysoké školství.
Plyne mu příjem 'z pronajatých
pozemků. Tu a tam nějaký mno-
homilionář se prašti přes kapsu
a uštědří tomu neb onomu uči-
lišti nějakou nadaci. O těch
texaských milionářích můžeme
říci, že nejsou skrblíci, dají to
ještě za živa a zařídí to tak, než
se odebéřou do věčných lovišť,
že v závěti pamatuji na dobro-
činné účele.
politickému a hospodářskému Poručík mne udělal velitelem
nacionalismu;, jež dle vyjádřeni hlidky ze 16 mužů Vzal jgem sl
jednoho olejářského znalce hra- jednoho muže ssebou a ostatní
ničí v zášti proti cizincům. To jsem roztrousil po dvou až čty-
ztěžuje cizí investice a jež činí j.ecb mužíCh vzadu, za námi. Šli
jinak slibné těžení oleje málo jsme tak asi 20 minut a tu na-
vábivým pro cizí společnosti. jednou slyším řeč. Byla to “ne- „„„„„„ UCuiuc.u,iih ^
Dle vyjádřeni Jednoho olejář- přátelská” hlídka, poslaná a po- Jsem myslel že lak dotdeTřert £!,
ského znalce a geologa, egypt- stavena okolo cestťy. Právé ,s.era 2e )ak d°Jde Pred- ledna.
ské těžní zákony činí těžbu ole- stau r0zkaz, aby, uslyší-li střel-
je velmi obtížnou, že společno- bUi šii lhned k hlavnímu svému
sti dokonce uvažovaly zanechá- útvaru, který byl asi 3 km nale-
ní těžby. Poukázal na případ Vo u malého lesíka.
člověku, který mluví jako otec,
není jeunu a Loiéž, jakou Koukat /
do očí třeba hodinu nějaké mo- j ^ VIC5ia a V^KFeSU
drooké platinové blondýnce. | _ chief a pí. A. C Haberl S
Jsem prostý člověk, zvyklý pocti- dítkami z Kingsville a Henry, Tór
vě jednat a smýšlet s každým a • bola s rodinou z Grand Prairia a
proto zkušený člověk hned při a-2c a pí. James Alfred Snelson
prvním setkání už vycítí, koho , z Amarillo dleli zde návštěvou
má před sebou. Často se stává, že . rodičů, manželů Frank Holačkp-
takový první dojem rozhodne o ! vých a dalších příbuzných přes
"" r'nW’ Vánoce.
— V ponděíí byl pohřben ž ka-
tolického kostela v Tours, 33 tét
starý Otto Heine, který přfšél ^
život v automobilovém néšiěští
na Štědrý den v pátek v 8 Ýitidfn
jak přijdu, vezmu si svých pár , večer, jednu míli severiiě od
švestek a pojedu do “basy” (leh- Hene. Heine, nyní usazeííý' Y
čí druh vojenského vězení). Na- ' Irene, dříve zde, nalézal se ha
ši poddůstojníci už jim stačili zpáteční cestě z Leroy do inýfti;
vyložit, že jsem dvakrát narušil kde se j.eho auto převrátiló1.'’’1 ,: 5'
disciplinární řád. Velice kroutili! _. ’ .. * , ' ,
nad tím hlavami, že jsem do ba- ■ w . ay ^ebb’ spolumajitel
sy nešel a shodli se na tom, že 1 ^ a P ’ JeWfU
ze San Benito, California, byli
životě člověka na celý život. Ne-
chci se zde chlubit. Musím však
říci, že moje poctivé a upřímné
jednání získávalo mi vždy dobré
přátele a štěstí mi také vždy
přálo.
Všichni nováčkové čekali že
jsem. “stydlivá děvucha” pana
poručíka.
(Pokračování.)
Inez, Texas.
Ctěná redakce:
Tady vám dávám vysvětlení,
jak povstalo naše nedorozumění.
oddáni ve Waco minulý čtvrtek^
23. prosince. Pí. Ellis jest původ-
ně Jewell McCoy*ž West. Manže-
lé Webbovi usadí se trvale ve
West.
* +
ČESKÝ NÁBOŽENSKÝ
ROZHLAS doq
Já jsem se přestěhoval z Inez do ' Milí přátelé:
Port LavEica a tam jsem byl jen Oznamujeme vám, že bude vy-
4 měsíce. Tam jsem onemocněl, sílán “Český Náboženský Roz-
a mne převezli do Ganado, tam hlas” každou neděli ve 4:30 hod.
jsem y1 dva roky. Víte, tam jste odpoledne ze stanice v Mariin,
posílali Čechoslovák na dluh. Já Texas — KMLW _ 1010 Kc. 2.
Ten podzemní surový olej a
plyn vytvořil také jedno nábo-____________________________ u
8.) Kdo vnutil Slovákům český ženství, vyznavačů ohně v Per- odbočku Standard Oil Company tom vzkaz a připomenul, aby v
platné, že noviny zastavíte. i Prosíme, oznamte to i vašim
*e{Vlm; Jestli toto budete moci známým a nechte nám vědět, že
p ečíst. Ja kje*84 roků, pak už to posloucháte tyto programy.
neÍr*’ , ... 1 Naše adresa je: ,oo i
Tady vam posílám šest dolarů
Standard Oil Company of Egypt, Posial jsem ihned poručíkovi o a vfccW váí'^ozdra\nxji.WI“1 “ ReV' KareI Bohatec»
John Koutný.
P. O. Box 441
St. Peteraburg, Flotil
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Matching Search Results
View three places within this issue that match your search.Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Čechoslovák and Westske Noviny (West, Tex.), Vol. 36, No. 53, Ed. 1 Friday, December 31, 1954, newspaper, December 31, 1954; West, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth782879/m1/4/?q=Lamar+University: accessed June 7, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu; crediting UT San Antonio Libraries Special Collections.