Svoboda. (La Grange, Tex.), Vol. 3, No. 4, Ed. 1 Thursday, February 9, 1888 Page: 4 of 8
This newspaper is part of the collection entitled: Fayette County Area Newspaper Collection and was provided to The Portal to Texas History by the Fayette Public Library, Museum and Archives.
- Highlighting
- Highlighting On/Off
- Color:
- Adjust Image
- Rotate Left
- Rotate Right
- Brightness, Contrast, etc. (Experimental)
- Cropping Tool
- Download Sizes
- Preview all sizes/dimensions or...
- Download Thumbnail
- Download Small
- Download Medium
- Download Large
- High Resolution Files
- IIIF Image JSON
- IIIF Image URL
- Accessibility
- View Extracted Text
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
eVQBWA
SVOBODA
ěli
: WWá každý čtrrtck v La Graw, Tei
ch
Evcry Thursday at La Granze, Tem
i
“ La Grange, dne 9. února 1888.
kli]
Kaše Veřejné školatvá
DOPISY.
■ tezóidejlpě pana
ství kazínaši mládež, je urá&ou by fomčžTak dobřeMTfy-
urozené, panstvo *á kněze uplatili
ani panujících ani poddá- sud bledneme jaksi ponížeností toto není na tom stupni, kde by
líkfl, příjem bude asi tak velký ja-
Velká a malt perota.
Onehdy chicagská „Svornost1
ho je
pouze několik dolarů a ty jsem si BDee » to ®° nejdřív. Náaled
- Átarié íáta; ixi! »flU » »)6ÍÍ 1 ltxi)e. 4fttt9&ák. :
ten nemá jiných práv než "t>d rána
do večera sě dřfti ha tířůzenó, měně
80
•O t0
Děny,
bfrám
můj ji
považoval náš lid to za pravdu, co
ve „Slovanu“ někdo n a k d ti k á.
můata
Pivec
zase!
městnáni.
.„Mně se zdá, Že jsou jiná plodi
mladík znasilil mladé děvče a že
porota, před níž případ byl kone-
čně přelíčen, uznala jej za nevina.
„Svornost“ se tomu diví, že vy-
vázl á podotýká, že i,„vě!ká poro-
ta“ uznala jej vinným .(1) -
lek. Zdejší Amerikánů hodlají tu
též založí ti Spolek ,ťarmer’s AI li.
kem poslední ,poledovice‘, kteráž
zde pasovala 15. a 16. ledna, po
šlo mnoho dobytka. Ani teď ne-
a ve všem slepě jo poslouchali.
Taková\auka ve školách Evrop-
ských mládeži se vfftěpnje od dob
Larger spacc srcording to speciál
eontract. _____
tělně třeba, aby vyučování nábo-
ženství bylo ze.škol těchto úplně,
výtoučeno. Ani fitink to nettí iti‘ >žtio,'
neb kdyby vyučování náboženství
býlo ve školách*těcl> pttVoléno,
pak by sb minuly účelu, za kte-
rýmž byty zařízeny. Ovšem že
toto zařízení zle pálí rfěkteré sekty
náboženské, jež by rády vládly.
Odtud přichází, že ony školství na-
šemu se nejen protiví, nýbrž i smý-
šlenkami si pomáhají, hlásajíce, že
veřejné školy mládež naši kazí.
Monarchové a jich stoupenci též
ustavičně křičí, že lidovláda pro
lid se nehodí, lid sám že si vlád-
nout aedovede. A přece leží na-
bíledni, že lidé pod naší lidovlá-
měl býti činěn Žádný rozdíl mezi
boháči a chudými. Vládní bře-
mena měla být stejnoměrně na vše-
cky občany vložena a každý měl
požívati stejných nártikft na Ýýho-
dy, jichž vláda lidem pwskytuje.
Aby toto vše se uskutečnilo, vědě-
li, že misí zaříditi všeobecné škol-
ství, které by skytalo všem dítkám
stejnou příležitost duševně se vy-
viněni i n taktoeje nepůsobilo k vy
konávání všech občanských povin-
nosti.
Bez dlouhého rozpakování dílo
své započali a v průměrně krátké
době na to bylo veřejné školoví v
jednotlivých státech zavedeno.
Ačkoliv „Svoboda“ už vícokrá-
te jednala o otázce našeho veřej-
ného školství, přece nebude nemíst-
né zase o této otázce se zimniti.
Školství se týká .každého občana a
tudíž je třeba, aby se školním za-
’ řízením co^nejpodrobněji se sezná
mil.“ Kde lid vládne, tain nutno,
aby každý jednotlivý občan byl
dostatečně duševně vyvinut, aby
inlthi pochopili a stále hájiti pravé
í -zásady lidovláduího zřízení. Toto
duševní vyvinutí nám usnadňuje
g* • nejlépe naše veřejné školství, pro-
čež na každém záleží, aby zřízení
toto nejen podporoval, nýbrž, ce-
ou silon hájil před; každým úto-
kem na něj činěným. Na tomto
školství závisí duševní Vývin naší
mládeže a mládež tato je zárukou
trvání a blahodárného účinku naší
lidovlždy. ~‘"V'
Jisté je známa našemu čtenář-
stvu, že v Pašem vládním zřízení
jednotliví občané tuito země tvoří
naší vládu jt že každý jednotlivec
sám o sobě je ueodvislon části vlá-
ář . dy této. Z toho následuje, že kajt
dý občan má právo činiti, cokoliv
nzná za dobré, ale nemá práva
svým jednáním jakýmkoliv spů
Bobem jinému oblititi, ať jíž na
majetku, právech neb osobě. Když
Safír práVa tohe nemá jednotlivec, samo
ADREHriA !
Svoboda,“ La Granite, Texas
Jak můžeme očekávati nějakých
úspěchů od krajanů v Chicago,
když redaktor, tedy učitel lidu, ani
na to se dosud nevzmolil, aby znal
nejdůležitější státní zřízení.
---j»—•------
FEUILLETON,
jednotlivců třeba sebe větší, práva
toho též nemá; Když každý má
právo činiti to, co za dobré uzná,
tedy nepotřebuje žádného svolení
. oďpného k uskutečnění svých či-
■ .nfi. Jako íě ij<|iotfc<7»jízdného
svolení od jiného ku svým činům,
též nemůže býti jiným donucen
proti své vůlí něco učíniti^ Ovšem
že práva tato .stávají pouze mezi
lidem ve stavu přírodním, neboť v
přírodě všichni lidé jsou si rovni.
Příroda neuznává boháčů, ani že-
straně tak asi čtyry mílo od města;
jsou též krásné prérie, ktqrýji wmfc.
"bizčjí ke koupi za 3 až 5 dolarů
mně n
■ l-VHt
b tm
ku sv.
vMvál
podržel,abych měl na ten ,pajntík‘,
až začnu zase v poli pracóvat.“
Nejsem jeden z těch, kteří
THE SVOBODA,
ii rvBi.isHzn
pl >icely j ako bavlna, a nestálý bý
nás tolik práce.. Mámě na pří-
klad rárni a jutu, které prý u nás
dobře bý sb dařily a cena obou též
je nej’
Yěť
tnoldo býti, upříti se nedá, to však
není vinou školství, nýbrž lidu sa
mého. Lidé až dosud příliš málo
o ně dbají, poněvadž byli uvyklí
spolehati se na jiné. Jakmile však
nahlédnou, že břemeno naší
vlády má všechny . občany
stejnoměrně tlačiti, což se dá do-,
cíliti pouze duševním vývinem, a
že vývin tenttf nejlépe usnadní ve-
řejné Škplství, pak školy tyto, sta-
nou se více užitečnými, neboť lid
bude o ně lépe pečovali než dosud, b.vch 25 balíků sebral, neb ú-
lělio.
se pré
Not
jenom
ba něl
liým i.
bái ati
ní neu
s úet«
Ceny o hlášek:
. čtverec O mésícŮ $7. 12 wísítů CIO.
I- ...... m..... i«.
1 ,• 1.1..... 2.1.
i„- .. .. . w>, .. „ 8a.
V8tM ohlilíkv <lb- xvlžStnf úmluvy.
Jos. P. Kohut
Rockdalf, 4. února. — Milá „Svo-
bodo!“ Opovážila jsém se taky
několik řádků do tvých sloupců
já ti <
dlouh
UATE1OF AnVF.KTIREMUNT:
snuarí e nonths 87, 19 monrtis 9to.ee
,, „ «tlO..... 18.—
. „ „ Í1B..... 25.—
. Jt ....... .. ■ » a5--
rozlušt
. bání n
,i,Sv<>b
Stu "l
N:i Hi-
fi rozli
vnější
1 b.
dání o
-
„Svoboda“ nechápe, kterak ča-
sopis, za jaký se „Svornost“ stále
vydává, jest a věcech, jež u nás
školní dímy vědí, tak nevědomou-
stojí vypsáno, v čem obvinění zá-
leží. Tím je obviněný uvědomen
proti čemu se má hájiti. Pak je
mu dovoleno svědky nechat dbe-
slati, a když nadejde den přelíčení
jeho případu, vybere si porotu z
porotců, kteřrjsou pro to období
určeni. Kdyby se tnu tito nelíbili,
pak předvoláni jsou jiní. Tato,
porota Zove se -(malá jiorota' a
skládá se z dvanácti občanů, kte-
rým se předloží svědectví celého
případu. Pak do nich advokáti
celé* hodiny křičí a na to dá‘soudce
porotě návod a ponechá jí, aby n-
važovala, zdali obviněný je vinen
či nevinen. ■ Zní-li výrok : vinen,
určí soudce, obviněnému trest, a
jestli: nevinen, je obžalovaný beze
všeho propuštěn a nesmí býti více-
krjit^ pro Jý|.zločin stíhán, třeba
—i Vy si pěstujte rami a jutu a
já ate přidřžím ae bavlny. Minulý
rok nebyl bavlně velmi přízniv a
já ze 40 akrů přece jsem sebral
25 balíků bavlny, již'jsetn prodal
jednu při druhé po 84 centu a po
zaplacení džinování a belinkn zů
stalo mi něco přes osm set dolarů
v hotovosti, které jsefe půjčil
pod dobrou záruku na 10 procent
ročně. Když letos keberu 23 ba-
každého řádného amerického ob-
čana, neboť zásady tolíoto školství
jsou tak ryzé jak jen lidský důmysl
psát i, dříve se ,o tom přesvědčil.
S pozdravem na všechny čtenáře a
čtenářky ,,Svobody“
í * ■ < L JQ8e^ Adámek.
BUinger, 4 února. — Ct. redakce !
Psal bych vátn něco nového, není
tú nic tak důležitého.' ’ O zimě už
psali všeei druzí, proto už to není
nic vzácného. Teď neustále prší,
ale dnes se už trochu vyjasfiuje,
sotva to alo dlouho potrvá. '
Obchody jdou teď bídně, poně-
vadž okolní občané neníohou do
města pro špatné cesty. Za po-
sledních dnů jsme tu ale měli tro-
chu živěji, neboť byl zde assesor
daní a tu se lidé přece trochu více
sešli. Také vám musím oznámit,
že v síni „Čechomoravan“ ae bude
odbývat velký maškarní ples * na
12. února, při čemž se těšíme hoj
né návštěvě od naších krajanů.
Vstupné obnáší jen 60 ctů. a ma-
sky mají vstup volný. Uctivě
zve všechny výbor č. S. P. 8.
Dokazuje to zjevně, že „Svornost1
jest vydávána, aby ti kteří lidé z
ní bohatli. Vždyť každý člověk,
jenž má jen nějaké ponětí o na-
šem zřízení, dobře ví, že vyšetřo-
vání zločinů velkou porotou je taj-
n^^jedďíJMranné', vel-
ké poroty není, póřWati irad ob-
viněným rozsudek, zdali vinen či
nevinen. Velká porota pouze vy-
šetřuje, zdali proti obviněnému
stává dostatečného svědectví, aby
proti němu byla podána žaloba.
Naše spolková ústava nařizuje,
že žádný nesmí býti stíhán pro ně-
jaký zločin, dokud velká porota
proti němu nepodá obžaloby. Zří-
zení velké poroty podobá se v
mnohém bývalé inkvisici, vyjma
že inkvisice ortel nad obviněným
pronášelo, trest určovala á její po-
chopové jej vykonával i, kdežto vel-
ká porotu pouze žaloby podává
proti obviněným.
Po udání žaloby je obviněnému
Edna, .faeksnn to. ^kr. 1. tutora.-
Milá „Svobodo l“ Musí„,‘£l^—-
z toho našeho zákoutí něco sdělit,
aby s věděla, že ještě žijem. Ně-
jsein jde tuze dávno domovem, a
proto nemohu se také širofe roze-
pisovali o zdejším kraji, ale něco
přec. —Naše okresní město Edna,
bylo založeno v roku 1884, .ale už
dnes sveu rozsáhlostí předčí mno-
há starší města. Příčinou tak ná-
hlého vzrůstu a rozkvětu města je,
že zde existuje SÍT n á železná drá-
ha. Město' loží uprostřed krásné
roviny, kteráž při nejmeuším ob-
náší asi 37 čtverečních mil, anebo
23.680 akrů většinou dobré písči-
té půdy, kteráž jest kolkolem o-
vroubena krásnými ^esy. Výcho-
roky ■ půjčených peněz budou ob-
nášeli 180. J
.„Kdybych já ' byl ' takovým
skrblíkem jako vy, možná Že by
"g bavlny též něco zachoval: U- "
dělal jsem třicet balíků, ale než
jsem poplatil „kredit,“ zbylo mi
FkEDELATfcÉ:
u <<>lý rok................... .$9.00
na plil roku.........................v 1.00
Do Evropy ročně..................$2 .10
pro ,ná
kcdlUK
Mm
a jaký
upíchl
veiiee.
dřidla.
prádla
bíe na
zdravu
body“
/>«Cl
^jiých. Příroda stále dokazuje
nade vši pochybnost pravost toho-
to, yýroku. Pobledněte na dítě
nejbohatšího neb nejmoenějšího
člověka ůa světě. Toto přijde na
avět též tak nahé jako dítě nej-
nuznějšího žebráka. Onot není
jen nahé, ale zrovna tak křehké
jako toto. ■ Dejme torna, že by
j dítě žebráka aí do své plaoletosti
bylo obsýpáno těmiž výhodami,
jichž pežívá dítě císaře, trváme
rozhodně, že by mezi oběma neby
levelkého rozdílu. Naopak podrob
ma největšího panovníka na světě
těm samým svízelům, kterým je
žebrák podroben neuhlídáme, Že
budou \níti na mocnáře ještě yětší
^účinek než na žebráka. A přeee
ae má za ta, že panovníci jsou ústa
noveni na světě z milosti Boží. Je
to milost lidu a nikoli milost Boží,
že panovníky nad sebon trpí. Jak-
koliv prtvdy tyto jsou tak jasné,
šesti mil teče velký Navidad, za
kterýmž též tisíce ukrů krásného
dělal
na p<
dakce
dělat,
kolik
mine
kolo ‘t
zapadl
dloUh<
takže
I člunn
•Fnf
í.-.
„Nemyslíte, žo my rolníci by-
chom lépe dopásali, kdyby jsme
sázeli méně bavlny u více kuku-
řice!“ __
— Co vás to napadá, vždyť pě-
stování balny lépe se vyplácí než
cokoliv jiného. Je pravda, že
bavlna stojí mnoho práce než je
hotova k prodeji, avšak povězte
mi,*co bychom jiného dělali během
liffa, Husa, Luthera s mnoha ji
ných. Poslední úiuzdvé dali pod-'
hět k uo\ým myšlénkám, které sc
časemuchytily a měly v aápěti
přvvrat tehdejších poměrů." Jedni
z panovníků pokusili se stát od cír-
kve-oddělili. Aby to provedli co
aejdrive, začali - zsváděti obecné
školství pro své poddané; avšak
pro nedostatek sil učitelských -byli
nuceni vyučování mládeže kněž
skýni stavům svěřovati. To však
nijak účelu svému jievyhoydvalp,
a proto vlády samy vzaly konečně
školství do svých rukou. Arciť
žé školy tyto byly a v jistých stá-
tech dosud jsou založeny na zása-
dě, že lidstvo dělí se na třídy;
urozenou, méně nrdzeuou, pak pan-
stvo a kněžstvo a naposledy lid
obecný, ostání třídy živící. Dle
těchže zásad, člověk žačúuA-ud Ini-
před stavy a máme za tu, že člo-
věk od stavu, třeba ten největší
„1 u tn p“ na světě, je lepší než
my.
Po odkrytí Ameriky, naší nové
vlasti, stěhovali se sem lidé rozlič-
ných národností a náboženských
náborů. Mnohých pohnutka k o-
puštění domovů byla, uniknouti
pro politické a náboženské náhle-
dy <rým pronásledovatelům. Zde
zakládali osady, které z počátku se
řídily vůTf té které’vlády, jež na
obydlenou Čásť krajiny nároky či-
pil#. Konečně došlo k tomu, že
třináct těchto osad bylo pod sprá-
vou britické vlády. Vláda tato
svou hrabivosti tak daleko to při-
vedla, Že porušila každý závazek,
jenž s obyvateli osad těchto učini-
la Při tom je ve všem utlačova-
l» a popírala jim patřičného výsle-
chu jich stížnosti. Osadníci ne-
pravostem těmto se podrobovali,
si závidí. Člověk žije pouze jednou-
Nač tedy skrbliti. Nechápu, jak
jste mohl celých 30 balíků potře
1)ováti na hpiBčěBf kiulilu. Vždyť
rodina vaše je pon».e o jednoho
větší než moje, a já vás ujišťuji,
že též novyleju, ale já nekupují
na „pajntíky.“ To se neplatí.
Každý podzim několik nás společ-
ně objedná celý sud a pak se roz-
měříme. Takto obdržíme lepší
„locigu“ (čmrni), a nestojí nás tak
mnoho. Pak co se*kreditn týče,
toho se chráním. Pěkně děkuji, za
dření se na naše obchodníky. Já
kupují za hotové, aspoň vím, co
jsem koupil a co mě to stálo.
„Všichni nemůžem kupovati za
hotové a kdybychom kupovali, to
na věci nic nemění. Pravím vám,
že bavlna se nevyplácí.
Koku 1885 bylo 18.300.000
akrů zaseto bavlnou a sebralo se
6.575.300 balíků. Bavlna tato
přinesla f270i000.000 dolarů. A-
le rolníci vyplatili na každý ba-
lík 65.00, c<4 dělá 632.500.000.
To je značná část peněz, ale když
pomyslíme, že peníze tyto byly
rozdíleny mezi rolníky všech již-
iiíčli států, pak jim'•máto zbylo.-
Podíxejte sena rolníky v západních
státech. Tito množí všechno, co
potřebují, kdežto my zle nejen Že
kupujem všccopotřebújem, ale pla
tíme i za dovozné tohoto zbeží.
Povídám váni, Že rolníci nn jihu
bytněli pěstovati víee druhu plo-
din než pouze bavlnu a kukuřici.
Já aspofl v tom učiním začátek.
Hodlám učíniti pokus s rámi, ju-
tou, pšenicí a rží. Ať to dopadne
jak clíce. Též budu sázet více
kukuřice než obyčejně, neboť pro-
dám-lí tutu za 50 centů bušel, mno-
hem lépe se vyplatí než bavlna a
jestli ji neprodám, budu míti čím
krmit dobytek. — Mějte, se dobře.
Jurka.
| ovéh<
ťllbač
, aiciie.
myslil
HH .
Ohledl
sk.-bo
kamen
na západní straně mocného Lava
ca, kdež jest tisíce akrů .černé pů-
dy nabízeno, k prodeji za 5 až 6
dolarů akr. Koupěchtivým naský-
taje se zde dobrá příležitost k zí-
skání laciné a dobré půdy, kteráž
v,několika' málo letech bude pro
dávána po 10 až 15 dolarů akr.
O zdejším zdraví nemohu mue-
ho psáti, neboť tepla a letního pa-
rna jsem ještě zde nezakusil a v
zimě jest zdrávo všude. Ale o-
sadníci zdejší, kteří zde již 10-15
let bydlí praví, že lékařů, ani. jich
léků ještě nepotřebovali, protože
jsou vždy zdrávi. Moravských re
din je zde celkem 10 a první o-
sadník Moravan byl zde p. F. Eia-
z Caídwell, aniž by věděl trefil W
nu pravého. Nupled jej týrářjiro-
to, že ť>ylo škodu, že inu.bylo své ’ ‘ 4-
řeno vychování dítek, poněvadž tb
prý tak daleko přivedl, až ho chtě
ly větší dítky lynčovati
Já sám mohu to -lépe věděti po-
něvadž jsem byl sám onoho žertíku
účastným svědkem. Ale iynčova
ti jej, to nám ani'žadnémWyíiena-
padlo. Kdyžjkem onen hanopis
přečetl, hned jsenfse ustanovil na
třeba byly nesnesitelný. A proč!
Protože bylo mnoho téci
tn nlu.n..ý lid práva
jiného než vládnoucí třídu ve všem
slepě poslouchali. Čím více lid
povoluje svým utiskovatelům, tím
více stávají se tito nesvědomitými,
a tak bylo u vlády anglické. Tato
čím dále tím více osadníky zdejší
utlačovala, už konečně povstal me-
jú nimi muž, jenž pronesl veřejně:
„Tyrane, dosud jsi páchal na nás
své nepravosti beze všeho slitová-
ní, ale teď ustaneš — neboť v pří-
rodě jame všichni rovní 1“ Pro-
volání toto zasáhlo každou chatrč
našich osadníků, že na 4. červen-
ce r. 1776 prohlásili celému světu
svou odhodlanost, vládnouti sami
sebon.
__t _
Krátce na lo shledali, aby jich
lidovláda blahodárně působila a
dovedla vzdorovali všemožným
nápadům se strany nepřátel, že se
musí lidu poskytnout! příležitost,
aby se duševně vyvinul. Oni vě-
děli, že to nepostačídt udržení lido-
vlády, když jen bohatší třída lidu
bude vzdělána, protože v lidovlá-
ífě, již naši pfcMkové založili, ne- ‘»1«»
Špustlíkem, jakým’jě] onen dopise
vatel činftaké nebyl ajámýslim,
že to. .iiújfrte^ ij^ijom k vAli ^Slo-
vanovi“ tak učinil a^>y se mu za-
vděčil. Já bych mu ale radil, by
ililupť
N<m
kolí t
hut
í
plitou)
li až d
ji nov.
zdaru
životě,
děné,
dokud
uictví
i '
že každý obyčejný člověk může je
nahleduouti, přece je malý počet
■ IUÍ, k-taM pratfdy typ, n/i. iyují u
dle nich ee řídí, kdežto ostatní jď
popírají a ustavičně je utlačují.
Proč tak činí!
I • *
Příroda nadala každého člověka
rozameai a svobodnou vůli. Koz
um činí jednotlivce ctižádostivým
a ctižádost společně se svubrxlnau
vůlí ponouká jej k činnosti^ aby
uad jiné vynikl. Jakmile někdo
v čemsi vynikl, vzbudil tím n ji-
ných obdiv n úctu, což mu dodalo
odvahy- dále kráčeti. L’ři tom tň
osvojil práv mu nijak uepřisluší-
cích, ale z úcty a někdy i ze stra-
chu, jež jiní před ním chovali, ni-
kdo mu jich nepopíral. ' Takto
vznikli mezi lidem vůdcové, kteří
byvše napřed k vůdcovství voleni,
pak jej jeden po druhem dědili, až
to tak daleko přivedli, že uchvátili
vládu uad celými národy- Při
tom záhy seznali, že k stálému u-
pevněflí své svrchovanosti nad li-
dem jě třeba, aby' llď byt t dušev-
ně ovládán a proto hleděli si na-
klopiti strany kněžská. To se jim
brzy povedlo, když svěřili kbežstvli
úplnou moc nad veškerou duševní
správou lidu. Tehdy ovšem no
pomyslili, že moc kněžská i trůny
ohrožovali bude, jak skutečně se
stalo. Tito pastýřové lidských du-
ší, ačkoli jim bylo svěřeno starati
se pouze o duševní stav lidu, jak-
mile dufevně lid opanovali, po-
mýšleli též opanovali i své dobro-
dince v řízení svěstkých záležito-
stí, a to se jim povedlo v lakové
• tuTFe, Tě po kolik století téměř ce-
: lým známým světem vládli.
Toho všeho dovedli jediné tím,
i Žc byV duševně vyvinuti. *
Dokud mezi sobou svorní byli,
• moc'' jejich vzrůstala á byla by
• dnes ' u.éobmezenou, nebýti Wil^ zavádění těchto škol byl
” ' rán ohled na to, aby jich správa
zůstala v rukou lidu. A žó lid v
'každé osadě různí se ve. svém ná-
j bj W > přiznal, že jej spáchal.
ní počasí velmi vese|é, neboť prší,
jen to hučí. Příště více. 8 po-
zdravem na ▼šechy čtenáře „Bvo-
- A- 3 -
Wr»ley, 1. února. — Ct. redakce
„Svobody!“ Doufáme, še uveřej-
níte těchto několik naších řádků ve
vašem ctěném listu. Neboť čítáme
ve „Svobodě“ dopisy se všech té-
měř stran, jenom od nás málo. A
proto chopme ctěným čtenářům a
čtenářkám •oznámiti, jak se « nás
máme. — Zimu máme letos krutou
jokon už dávno jsme neměli. Ta-
ková povětrnost je pouze v Texas
možrwí, neboť jestli jeden den jest
pěkně, však za to hned zase dva
dui prší. ' Cesty jsou následkem
Častých déšťů velmi špatné. No-
vého ta není nic tak zajímavého.
Těm mladým v našem okolí musí-
me též oznátniti, že jednota „če-
fAosloviůifikých jnladíků“ hodlá ir-—
spořádat! dne 11. února maškarďf
ples a proto ať se každý připraví:
Srdečný pozdrav všem čtenářům a
čtenářkám. S úctou. __■ .
.Dva Wesley-Stf mladíci.’
Wasléy, 30. ledna. — Ct. redakce
„Svobody!“ - Dovoluji sobě vám
měkolik 4ádků podali n našehckňků....
lí, neboť člověk který odbírá ča-"*
sopis, snad by se ani nezdržel aby
něco do novin nenapsal. Od vá-
noc máme ustavičnou zimu n déšC
Žádnou práci v poli nelze započít
a člověk aby jenom u kamen stá-
le seděl a pomálu noviny četl.
Starší lidé povídají, že prý mla-
dý člověk nabývá zkušenosti z tjo-
vin. Já U> vskutku uznávám za
pravdu, ale kladu -přes, to tu vý-
jimku, Že kdyby se měl člověk do-
brých mravů znalý řídit dle „Slo-
vana“, tak by ničemu se nenaučil
kromě nadávání a utrhání fia čti
jeden druhému, což by nám mladí
kůin ale málo prospělo. Také, si
myslím, ž6 je to věc zeela zbytr
ční a prasprostá, aby jeden druhé-1''
mu na eti tak bídácky utrjial, jak
don lépe prospívají než pod /říze^ ®
■ítn monarchickým.
Tvrzení, Že naše veřejné škol-
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Svoboda. (La Grange, Tex.), Vol. 3, No. 4, Ed. 1 Thursday, February 9, 1888, newspaper, February 9, 1888; (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth1294702/m1/4/?q=%22%22~1: accessed July 16, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu.; crediting Fayette Public Library, Museum and Archives.