Svoboda. (La Grange, Tex.), Vol. 16, No. 10, Ed. 1 Thursday, March 14, 1901 Page: 4 of 8
eight pages: ill. ; page 22 x 15 in. Digitized from 35 mm. microfilm.View a full description of this newspaper.
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
SVOBODA.
4
Pronásledováni Poláků.
Vychází každý čtvrtek v LaGrsxge. Texas.
ADRESA:
Svoboda, LaGrange, Tex.
Every Thursday at LaGranJs, Texas.
Xntered at the Postofflce at LaGrange. Texas.
as second elass matter.
Výnosnžjái než rýžováni zlata
běhat po ulic
v Alašce.
£
LaGrange, Texas, 14. března.
opatrní. • Oni opatrují nejnnLyc, prpsj&čli idga gja-
•|>e.ot*j, nytírž i ty, které jnvtří^,|K.|ll,li zbývat nebude.
.átHHÉg .'
obliby.
■
Za minulý- rok koupily Spojené
Státy v Mexiku o $7,500,000
stříbra více než roku předešlého.
Čtěte pozorně prof. Maily-ho
popis a činnost bavlnového pilou
Senátor Morgan z Alabama,
jeden z nej přednějších přátel pro-
kopání kanálu Nícaraguanského,
vzdává se již myšlénky té, pro
niž po dlouhý čas všemi silami
pracoval řka, že sotva dožije se
doby, kdy s prací tou bude zapo-
čato. — Pokud republikáné bu-
dou u vládního vesla, potud k
Minulý týden lynčován byl ve
státu Indiana jistý černý zloči-
nec, druhý tam, že je na nej lepší
ceqtě ho následoyat a musí být
dnem i nocí hlídán státní milicí a
třetího zachránila před lynčová-
ním v Chicagu jen rychlá pomoc
poličie. To vše událo se v jedi-
ném týdnu. Ale ty časopisy, jež
podobné občasné případy pozo-
rovaly na Jihu, mají teď před oči
ma mlhu a mlčí o tom jak ryby.
ny prameny příjmů pohltí moc-
ná armáda vojska, velké válečné
loďstvo a stále vzrůstající pense.
V každém městečku a městě ve
státu mluví a jedná se o zakládá-
ní různých průmyslových podni-
ni do soukromých ani do státních
úřadů, polská řeč je v jejich ško-
lách zapovězena a místo ní musí
Malé podvody trestají se dlou-
holetým žalářem, obrovské pod-
vody ve světových bavlnářských
trzích docházejí obdivu celého
světa jako obchodní bystrost.
‘Svoboda má značný počet od-
říí^elů*.. jsou skutečně vel-
Jistý blázen ve státu Indiana
vede malý grocerní obchod týmž
prý spůsobem, jako by ho Kris-
tus vedl. Neprodává ani dout-
níky, ani tabák, není pojištěn a
prodané zboží nerozváží. Kris-
tus ovšem nikdy grocerií neměl,
protože vše vždy chudým rozdal,
ale to náboženským podvodní-
kům nevadí, jen když ohlásí sc
jako křesťané. U některých no-
vinářů můžeme pozorovat totéž.
Na veřejnosti samý kříž, ale v
srdci samý nešvár a ničemnost.
Nejen na Filipínech,ale také na
Kubě a Porto Riku převládá ji-
tření a zášť domorodců proti A-
merikánům, kteří při každé příle
žitóstíji pociťují. Onehdy udál
se v San Juan na Porto Riku po-
vážlivý výstup, jejž zúčastnilo se
přes 1500 osob, jenž dokazuje ne
návisť, jakou domorodci proti
Američanům pociťují. Kdyby na-
še vláda měla trochu více na zře-
teli spokojenost a blahobyt lidu
v osadách těch než blahobyt
svých vyvolenců, jež v tamní úřa
dy dosazuje, aby si tam ku jmění
dopomohli a obsazovala veřejné
úřady občany domorodými, bylo
by hnedle po nepřátelství. Avšak
zájmy hladových politikářů jsou
vládě bližšími než zájmy lidu o-
sad těch, jenž vidí se v důvěře své
v americký národ sklamán.
Za dob nynějších není zapotře-'
bí pěstovati blázny, oni rostou
sami od sebe a v některých mí-
stech v počtu dosti četném.
Legislatura státu Indiana při-
jala zákon proti lynčování, a si-
ce v tom smyslu, aby šerif, jemuž
byl vězen davem lynčovníků
vzat, byl služby hned zbaven.
Což myslí ti smoliči zákonů, že
by měl šerif do přesily roztrpče-
ných spoluobčanů pálit, pokud
jich několik nezabije a sám nepad
ne pro jednoho ničemu? Proč ne-
pátrají, jak bylo by lze roztrpče-
ňosti předejít?
Není žádné bolesti hlavy, ner-
vósnosti, nespavosti, duševního
rozrušení a zmalátnělosti po hý-
ření, aby Severovy Prášky proti
bolestem hlavy a neuralgii nepo-
mohly. Cena 25 ctů.
Napínavé poměry obyčejně
prasknou a nejednomu spůsobí
škodu. Proto každý, nechce-li
utrpěsi nějaké škody, by měl jed-
nati tak, aby takovýmto pomě-
rům docela se Vyhnul.
• Statistiky dokázáno, že ve
Spojených Státech žije nejméně
350 milionů slepič, které za rok
snesou 14,000,000,000 vajec v
ceně asi $175,000,000.
Každý je Vašim úhlavním ne-
přítelem, kdo chce Vám ublížiti
anebo Vám ublíží a pak nechce s
Vámi se smířiti. Člověk takový
je skutečně podlé povahy.
Německo získat, ginančně ztrá- 1
cí, neboť vydržování armády špic i
lů a kupování polských usedlostí '
za vysoké peníze—to vše stojí kaž
doročně slušnou sumu. A že by
tím získalo v ohledu mravním,
sotva asi kdo by chtěl tvrdit.
Čím byla Anglie než začala ha-
nebnou válku v Africe a čím je ny
ní? Finančně zřícenirfbu a mrav
něxpoálOUnČím jsou Spojené Stá-
ty, jež po příkladu Anglie a Ně-
mecka vnucuje Portoričanům,
Kubáncům a Filipíncům svou řeč
do škol i úřadu? Zde ovšem ta-
ková politika nemusí mít delšího
trvání, prQtožgjrepublikáné ne. ř
budou pamatovat pro vždy, ale
proto přec měly by si Spoj. Stá-
ty lépe povšímnouti výsledků ná-
silné politiky Německa a Anglie a
jí se stříci a nikoli ji následovati.
Každý člověk, který nemá dů-
věry v sebe, jest politování hod-
ným slabochem, neboť takový u-
poslechne jiné i v jednání, kte-
rým si uškodí.
znal, ale zároveň se jej optal, co
má dělati ten, který pracuje pocti
vě a při všecké své práci nezacho
vá tolik, aby mohl zapravit svou
hlavovou daň? Odpověděl, že ta-
kový by neměl míti hlasu při vol
bě. Při tom jsme se rozešli a já
mu slíbil, že se přičiním všemožně,
aby zmíněná předloha byla pora
žena, až bude o ní hlasováno.
Ještě mám asi dvě stě kalendá-
řů ‘Nová Vlasť’ a ‘Amerikán,’ z
nichž pošlu jeden každému odbě-
rateli, který odešle mně dva dola
ry na ‘Svobodu’; nechť je to tře-
ba jen doplatek. Každý si může
odraziti potřebné výlohy spojené
se zásilkou. Jiné premie též mám
ještě v zásobě, ale tyto obdržíjen
předplatitele s doplatkem.
Bývalý spolkový senátor Car-
ter z Montany dostal už za svou
otrockou práci při poražení před
lohy o úpravě řek a přístavů za-
placeno—president jmenoval jej
komisařem pro výstavu Y__St,
Louis s ročním platem $5,000 a
při tom ‘džab’ ten potrvá tři ro-
ky. I zaprodajnvm lidem daří se
někdy dobře.
Někteří zástupci v kongresu na
rvali senátora Cartera z Monta-
ny “špmavým psem.” — Nu, o-
všem, kdo cti nemá, nemůže mu
jí nikejo poškodit.
K vynesení každého Irčana z
anglické sněmovny bylo třeba 19
policistů. Poměr ten je skoro
tak velký, jako ve válce anglo-
africké.
Máte-li revmatické bolesti, na-
moženiny, ptekliny, stuhlé svaly,
bolesti v kříži, Severův Olej sv.
Gotharda vám ppmůže nej rychle- t
ji. Cena 50 ctů.
chem tím netknut, jakoby více
obchodního života nepotřeboval.
Náhled, že nesoulad v politice ne-
má na obchod a společenský styk
místa žádný vliv, není v La
Grange pravdivým — cokoli jed-
na strana podniká, druhá boří.
Za tokových poměrů nelze se di-
vit, že LaGrange obchodně klesá.
MajorGeo. Willrich, LaGrange,
Texas, žádá o jména všech mužů,
kteří byli zapsáni do kumpanie
H., ať byli přijati nebo zamítnutí,
aby mohl jim odeslati dodateční
plat.
Republikáné nepotřebují mlu-
vit o násilném zabrání Kanady
—ta více či méně náleží již ku
Spoj. Státům celá, aspoň ve srny
slu obchodním. O to postaraly
se již americké trusty, jež tam
vlastní téměř všechny dopravní
prostředky, železné hutě a slévár
ny, uhlodoly, největší bankovní
závody a různé velkoobchody.
Zem náleží sice Kanaďanům, ale
jejich peníze americkým trustům.
“SVOBODA”
přeci mno
vyprováze
cestě. Za
cí manželk
ných, nevk
A nyní o
před jest o
daň platí?
Víme, žc
zemi zákoi
měl tak v
jetku, žádJ
né sumy uše
obci veliké 1
lo.
Toto jest
Náš poslanec Lané byl tyto dni
doma a povídal, že hlasoval pro-
ti předloze, která stanoví, aby je-
dině oněm voličům bylo dovole-
no hlasovati při volbě, kteří za-
platili svou hlavovou daň; že ale
toho lituje, že proťi předloze té
hlasoval, že nyní vidí, že nejednal
správně*. Že každý kdo chce upo
třebiti svého hlasovacího práva
a tím určo váti, kdo má řídit na-
še vládní záležitosti, že má platit
hlavovou daň a když to neudělá,
že nemá míti hlasu při volbě na-
šich úřadníků. Dále tvrdil, že
stát je velká rodina a že členové
Dle odměny, možno soudit, že
Cartér z Montany nebyl ani tak
spolkovým senátorem jako zjed-
naným nád<nníkem, jehož mzda
měří se dle práce. Protože pora-
žení předlohy o úpravě řek a pří-
stavů byla práce důležitá, je i
plat pro ledajakého politického
pozemku rech, což všichni téžuČi-
nili a v krátkosti všechna ta rov-
ná půda byla rozebrána.
První rok obdělal něco půdy s
nemalými obtížemi, protože byl
beze všech prostředků, a osázel
rýží. Sklizeň byla dobrá adopo-
mohla mu k opatření si všech po-
třebných strojů a potahu. Po-
zvolna obdělával stále víc a více
půdy a rýží oséval a sousedé vi-
douce jeho úspěch, chápali se to-__
ho též, tak že za nedlouho pustá
a bařinatá dříve krajina přemě-
něna byla ve velice výnosnou a
bohatou. Před nedávném nabíze-
no bylo Cary mu za jeho 350 a-
krůjež koupil před 17 lety za I
$35, $35.000. Mimo to vládne
slušným kapitálem na hotovosti
na rýži vydělané- ----L
Cary dlí přítomně v Texas a
jakost půdy, poloha a všecky o-
statní podmínky pro pěstování
rýže líbí se mu zde daleko lépe
než v Louisianě a předpovídá
texaským rovným krajinám pří-
mořským jasnou budoucnost.
Vypětování nad spotřeby rýže ne
třeba se obávati, jelikož tato vý-
chodní lahůdka dochází mezi ci-
Během posledních tří roků zvý-
šil sklářský trust ve Spojených
Státech ceny tabulového skla o
150 procent, jinými slovy — ta-
bule skla, jež stála před 3 roky
20 ctů., stojí nyní 50 ctů. Čiré
toto otupování lidu možno je
pod republikánskými celními zá-
kony, jež na cizí sklo ukládá od
8 do 35 centů cla, dle velikosti
tabule. Jaký jiný účel clo to by
mělo mít? Americké sklo vyrov-
ná se nyní kterémukoli cizozem-
skému a při zdokonaléném způ-
sobu výroby možno ho zde mno-
hem laciněji udělati než v Evro-
pě. Proto kdyby všechno clo by
lo na sklo odstraněno, nemuseli
by se zdejší skláři evropské sou-
těže obávat, ale zároveň nemohli
by ceny libovolně zvyšovat a lid
odírat. Je tedy republikánský
celní zákon vlastně jen dovolením
k okrádání celého národa několi-
ka pouze jednotlivci. To samé
platí více neb méně o všech ostat
nich oborech průmyslových. Vše-
chny zněkolikanásobily cenu
svých výrobků, avšak mzdu ne-
zvýšily — namnoze spíše snížily.
stále.“ Donutil říšský snem k po-
volení 100 milionů marků, pro
jediný ten,účel. Kdykoli vypro-
dával okolnostmi donucen pol-
ský sedlák neb zeman svou živ-
nost byli tu již vládní agenti, kte
ří živnost koupili pro vládu a ča-
sto draze zaplatili. Živnost ta-
ková nesměla se více Poláku pro
dat, dostala se vždy do rukou
protestantského Němce. Tímto
způsobem měla Polska přecházet
pozvolna do rukou Němců a Po-
láci měli být roztrkáni po říši
neb do ciziny. Ničemný tento
plán dobře byl narafičen, ale se-
lhal. Poláci dobře spozorovali
úskok vlády a dovedli se ráně na
ně vedené uhnout. Živnosti vlá-
dou koupené nemohli sice od ní
koupit znovu, ale kupovali je od
nově přišlých Němců, kteří byli
volni prodat. Zůstalo v Polsce
od té doby asi 200,000 Němců,
ale místo co měli dle očekávání
Bismarka Poláky poněmčit, stal
se úplný opak — Němci se s nimi
smísili, naučili se polskou řeč a
dnes jako Poláci zpívají: Ješče
Polska nezgynula.
Vůle a trpělivost Poláků jsou
obdivuhodné, avšak,moc němec-
ké vlády je silnější a Poláci bě-
hem času podlehnou přec — tak
hrubému násilí nedovede odolat
žádný národ na světě. Odpor je-
jich protáhne se na dlouhou do-
bu ještě—snad na celé století, ale
konečně přec bude zlomen, proto
že,—jak již praveno, německá vlá
da není u volbě prostředků vybí-
ravou.
Nyní je otázka, čeho tím chce
Řiditelem nového obrovského
železářského trustu je C. Schwab
a za svou práci dostává ročně
$800,000. Je to sice více než dvě
samostatné železárny měly svého
kapitálu, ale tento polyp shltne
daleko větší sumy ročně a může
proto tak královský platit svým
úřadníkům. __
Anglie je dnešních dnů pilně za-
městnána slibovaným vzdáním
se několika vůdců Boerů za míř-
ených podmínek. Co na tom však
je pravdy, neví nikdo. Že si Boe-
rové hmotně stojí velmi špatně,
je pravdou. Střelivo dochází a s
potravinami závisí téměř pouze
ua kořisti, kterou Angličanům se
berou. Budou-li moci setrvat ve
vydatném odporu ještě nějaký
čas, dají jim Angličané důstojné
a pro jich vlast výhodné podmín-
ky. Nalezají-li se však v tak zou
falém po vstavení, jak se oznamu-
je, pak arci nezbydejim nežvzdá-
ti se bezvýminečně. Boeři nema-
jí na své straně jediného pomoc-
ného přítele, kdežto Angličané
mají Spojené Státy a Portugal-
sko, jež je zásobují zbraněmi, stře
livem, potravinami a všemi ostat
nimi potřebami a Portugalsko
konečně i mužstvem. Nebojuje
tudíž proti Boerů m jen Anglie,
nýbrž tři světové moci.
Během celé doby co řídím ‘Svo-
bodu’, a to už bude skoro pat-
náct roků, bedlivě jsem se učil se-
znati povahy odběratelů ‘Svobo-
dy’ a jich poměr vůči této. Tím-
to svým učením dospěl jsem ná-
hledu, že velký počet našeho lidu
si myslí, že koná jakési dobrodiní
vydavateli novin, které lid ten od
bíře. Přihodí-li se, že v novinách
je uveřejněno něco co se nelíbí to-
mu kterému čtenáři, tu hned pí-
še, aby noviny mu nebyly zasílá-
ny, že on nepotřebuje novin, kte-
ré uveřejňují to, co jemu se nelíbí.
Jiní zase pošlu dopisy, v nichž
jest málo toho, co hodí se pro ve-
řejnost, když ale dopisy nejsou
uveřejněné, tož hned přijde výpo-
věď novin. Lidé takoví-buď-ne-
vědí anebo nechtějí vědět, že no-
viny jsou jim k užitku tak dobře,
ba ještě více, jako ty peníze, kte-
ré novinář obdrží od takových li-
dí—člověk koupí šaty, aby je no-
sil a noviny čte, aby zvěděl co ve
světě se děje, a aby se čtením po-
bavil. Jestli některý čtenář si
myslí, že ‘Svoboda’ nestojí za to,
co za ni zaplatil, žádám jej, aby
ji zastavil a to hned. Nechci ani
jediného odběratele, který si my-
slí, že prokazuje mně nějaké do-
brodinní tím, že ‘Svobodu’ odebí-
ře. ‘Svoboda’ pracuje více ve pro
spěch našeho lidu nežli ve svůj
prospěch a kdyby její snaha byla
patřičně oceněna, nebyla by dra-
há ani za tři dolary ročně, kdež-
to stojí pouze dva dolary.
Pokud přádelnám stačí stále
docházející bavlna, potud cena
její yiudc zvýšena. Jakmile
proud ten ochabne, budou muset
cenu buď zvýšit neb přestat pra-
covat.
SVOBODA.
PITBLISHED
tam už se t
ťůškářství?
Onen cest
když dělá n
tahem. K<
nic. To a!
plat pro dě
pořádku a
co v Texas
Dne 7. bř
rabiš po dl
ské léto a ]
dina v šel ij
konečně si
še vyvolila
. I>i < z
Tocli- >ván
Pravidlo třech vlastnosti.
Každý člověk by měl ovládati
svůj jazyk a své chování. Všich-
ni by měli milo váti odhodlanou
srdnatost, příjemnou uslužnosta
upřímnou vděčnost. Nenávidět
by měl každý člověk surovou ur- .
valosť, drzosť a nevděk.
Obdivování zasluhují upřím-
nost, nenucené chování a pěkný
vzrůst. Každý by si měl přáti
zdraví, příznivost svých spoltv
bližních a veselou mysl.
Vyhvbati by se měl každý léno
sti, daremní žvatlavosti a necud-
ným žertům.
Hájiti by měl každý svou česť,
česť své rodiny a svou vlasť.
Každý by měl obdivovati du-
ševní vlohy, vznešenosť a skuteč-
nou uhlazenost.
Stále pamatovati by měl kaž-
dý na sebe, aby vždycky slušně
se choval, aby nikdy na smrt ne-
zapomínal a zároveň měl na zře-
teli věčnost’.
Kdo bude se řídit dle naznače-
ných pravidel sotva v čem pochy
bí.
^v^peqfže, ný
‘Svobodě.’ Oni čtenáři by se za-
vděčili mně velice, kdyby odeslali
mně ty peníze, které patří ‘Svo-
bodě.’ Já bych je též dobře opa-
třil.
státu bydlí. Aby prý tato rodi-
na byla v stavu konati věrně své
povinnosti vůči nejen celku, ný-
brž i jednotlivým členům této ro-
diny, že každý člen je vázán děla-
ti to, co dělají jiní členové a když
to nedělá, že nemá míti hlasu v
řízení záležitostí této rodiny. Že
každý, kdo-stane se občanem stá
tu, že se zaváže podporovatistát
a když to neudělá, že by mé 1 býLi
k tomu donucen. Odpověděl jsem
na jeho důvody, že zní docela pěk
ně, ale že se nezakládají na zá-
kladech na kterých jsou zbudova
né skutečné lidovlády. Že všich-
ni lidé se narodí se stejnými prá-
vy, které jsou nezadatelné, a jed-
no z těchto práv jest hlasovací
právo. Že každý člověk má prá-
vo se vyšlo viti koho chce, aby jej
zastupoval v řízení jehto záležito-
sti. Doznal, že to je pravda, ale
jiamítu.ul, že když někdo někoho
— BY —
A. HAIDUSEK, Editor & Prop’r.
DO
lýnj v kostele v jich rodné řeči
přednášet a kázat—vše jen němec
ky, ač je málo těch Poláků, kteří
německy vůbec rozumí. Všecko
to násilí, barbarské utiskování
nepomáhá. Polák si vytrhnout
jazyk nedá a německy se učit ne-
chce a nebude.
Je-li účel hanebný, bývají taký-
mi i prostředky. Násilné poněm
čování Poláků je důstojnou sna-
hou jedině Němců, jichž vláda ne-
leká se žádného darebáckého pro
středku, aby svého poněmčovací
ho účele dosáhla. Dopis neb ja-
kákoli zásilka adresovaná v pol-
ské řeči zůstává nepovšimnuta a
nesmí být odeslána; prodávání
polských časopisů'u železničních
nádraží je zapovězeno; přednáš-
ky neb divadla v polské řeči jsou
zapovězeny Jména polských měst
byla vyškrtána a německými na-
hražena, atd. Podobných hru-
bých násilí dala bv se vyjmeno-
vat dlouhá řada.
Před 30 lety zosnoval arci-
násilník a pletichář Bismark jen
jeho hlavy hodný plán, jímž se
mělo dít poněmčování Polsky
pozvolna, krok za krokem, ale vilizovánými národy stále větší
Kdysi mocné království polské
rozděleno bylo, jak známo, před
105 lety mezi Rusko, Rakousko
a Německo. Roztrhání této země
bylo tak nespravedlivým, jako je
válka Anglie proti republice
Transválské a jako by bylo roz-
trhání českých zemí rakouskými
Němci. Byl to čin hodný jedině
surových starověkých barbarů.
Ruským a Rakouským Polákům
se ještě jakž takž vede, aspoň tro
cha té svobody je jim dopřána a
nebýt židovských pijavic, jež jim
krev a mozek z kostí ssají, stáli by
"si hffiotně d ostíu spokoj i vě. Hů-
ře však je Polákům německým.
O zbabělé surovosti Němců netře
ba se zvláště zmíňovati—je s do-
statek známa—zmíníme se pouze
o bídáckých prostředcích, jimiž
Němci pokoušeli a pokouší se stá
le houževnatěji Poláky poněmčit.
Svět se nedoví ani desátý díl poď
lostí, jaké se na Polácích pá&^i
věru, že zvíře u pluhu zapřažené
má více svobody neTnemecký Po'
lák. Avšak také zde osvědčuje se
přísloví, že ‘tlak vzbuzuje proti-
tlak.’ Každý Polák stále je pa-
mětliv zašlé slávy ubohé siré vla-
sti a nepřestává doufati v lepší
budóucnost. Polák nucen je pod
přísnými tresty vzdáti se všech
svých dobrých zvyků, vzdáti se
ky.
Je třeba
to je pro rot
stě mají-li
dítkům za<>]
učitelů a řid
vají často m
dítky po sl;
potřebovali
obce zaopat
lo by se vžd
počítá ti, ne
byl v. Obec
školní koup
viční cenu, t
Předplatné:
■a celý rok........................ *2.00
na půl roku............................ *1.00
Do Evropy rožni ............................*2.50
V hornatém kraji okresu I^resi-
dio, Texas, je asi 30 akrů čisté-
ho mramoru různých odstínů. Je
den mramorový vrch vypíná se
na 300 stop nad hladinou. Jižně
od Marfv jsou bohatá ložiska
rtuti, jiho-západně ložiska stří-
brné rudy, jinde opět — v témžo-
kresu. nalézá se hojnost vápence,
cementu, kaolínu, bílé hlíny či
porculánu a sádry. A k tomu
třeba připojit, že okres ten nikdy
nebyl náležitě prozkoumán. Ko-
lik je těch států v Unii, jež by se
mohly takovým přírodním bo-
: hatstvím vykázat?
Portugalsko je. v nesnázích a
celý svět mimo Anglii nijak mu
to nezávidí. Má totiž dobré na-
dání i vůli následovat šlépěje Tu-
recka v. placení dluhů, ale tako-
vý zvyk nechce Francie uznávat.
Otrocké Portugalsko by zaslou-
žilo, kdyby je některá moc tro-
chu přiškrtila, ne-li pro nic jiné-
ho, za své bídáctví vůči Boerům
by toho zasluhovalo.
ti a usnésti
středcích,jir
ho domáhal
Avšak sát
‘taťůškářsť
přikazuje ja
ti ve školác
pit. Ale za
t peníze, to n
V. tom má t
Že stát Neb
státu Texas v
Avšak jest po
státech velké
řadí, a proto
do států polet
na mnoho ná
Jsou laciné. ”
Co se týče '<
koná, musím
tor ve svém m
a zadřel si tří
sté každý uzi
moci slabším
mu. Proto t
kou výhodou
stě ve městečl
školy nemohl
mají knčh a r
hou koupit,
by se chudšín
vzdělání, než
• Praví se, že na Filipínech obje-
veno bylo zlato. Je-li to pravdou
a těžení ukáže se výnosným, udě-
lají Filipínci nejlépe, budou-li Mc-
Kinleye korunovat za svého císa-
ře, protože je Amerikáné —ovšem
ze samé jen lásky — více neopu-
stí,
čím jsou mladočeši ve vídeň-
ské sněmovně Němcům, tím jsou
irští zástupci v anglické sněmov-
ně Angličanům. Irčané jsou ve
stálé oposici a aby si strana vlá-
dy pomohla, nechala oposici po-
licajty jednoho po druhém vynést
nn zdravý vzduch.__
vům?
Avšak jen
p1--tákžpóždttH
kon přijali,
i lowa, chtějí
► bu, zda-li v
ten samý zák
ně školních.]
‘taťůškáři’ js
► 24. ‘Pravdy’
“Nejdůležit
bé teto bude
rozhodnouti,
vštěvující ma
ny školními ]
• chudým přiy
[ ko, dítkáml
by záopátřo
povinností <
všem dítkám
poskytla vš
vzdělání. M
je dítky chůd
mučkami uí
stvem, obuví
při návštěvě
lo. Obec na
by žákům v
I__Lotřila aspoň 1
I zvířena je už ve “smetaně” na
ší americké společnosti zastoupe-
na. “Osel” je velitelťm námoř-
ním a “špinavý pes” byl spolko-
vým senátorem. Nejvíce asi bu-
de tam opic a papoušků.
V Jenning, Louisiana, usadil se
před 17 lety jistý 6. L. Cary ze
státu lowa. Všecko jeho jmění
sestávalo z $35 hotových peněz.
Živil se prací, jaká se mu právě
naskytla. Okolí Jenning je rov-
né a na mnoze bylo bařinaté a
tehdy bylo úplně bezcenné. Cary
věděl cosi o pěstování rýže a po-
zoroval, že půda ta je pro účel
ten znamenitou a jelikož byla na
prodej po 10 centech za akr, kou-
pil jí za svých $35 350 akrů. Ce-
na ta zdála se mu poměrně nepa-
svým ..přátelům v
IfiT Každému, jemuž bylo ukřivděno v
tom ocimenžím prostřednictvím “SVÓ-
BODY,° jest dovoleno, ba je žádán, aby
se přihlásil a spůsobená křivda se na-
praví. Nemíním nikomu v ničem křivdit.
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Haidusek, A. Svoboda. (La Grange, Tex.), Vol. 16, No. 10, Ed. 1 Thursday, March 14, 1901, newspaper, March 14, 1901; La Grange, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth1304762/m1/4/: accessed August 15, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu.; crediting Fayette Public Library, Museum and Archives.