Svoboda. (La Grange, Tex.), Vol. 16, No. 45, Ed. 1 Thursday, November 14, 1901 Page: 2 of 8
eight pages: ill. ; page 22 x 15 in. Digitized from 35 mm. microfilm.View a full description of this newspaper.
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
SVOBODA
KŘE
2
Výlet parníkem,
Humoreska od C|ias. Dlckense.
3,437,200, Chi-
Elektřina jako silič půdy.
Podivný lid.
V
Střední část ostrova Sumatry
obývá zcela zvláštní lid, nazva-
ný Kubusové, který snad jediný
to města New
Filadelfie, St.
zvláštním způsobem, aby ozná-
mil, že se dostavil. Uslyševše
zvuk Kubusové vynášejí z lesa ty
předměty, které nashromáždili,
postaví je na zemi na známém
místě a ukryjí se rychle v houšti-
ně; davše znamení na gong, že je
vše hotovo.
Obchodník popojde na to fcvol-
na ku předu, položí na zem lát-
ku, nože a jiné předměty výmě-
ny, které přinesl, v ceně, již pova
žuje za rovnoměrnou, udeří na
gong a skryje se. Jsou-li spokoje
ni, vezmou si zboží, udeří na gong
i odejdou a obchodník sebere si
to, co mu byli zanechali na zemi.
Nejsou-li spokojeni, uberou si ze
svého zboží trochu a tak smlou-
vají, až obchod buď uzavrou neb
zruší.
Mají takový strach z lidí, kteří
nepatří k jejich plemeni, že spatři
vše někoho, ihned pouštějí vše na
zemi a prchají, jak jen mohou.
Nepěstují sami ničeho a živí se
hlavně hady, které pojídají hlta-
vě syrové. Ovoce, vepřové maso
a zvěřinu vyměňují si od Malaj-
ců. Nevědí o božím světě napro-
sto ničeho a neznají té nej menší
práce. Nože a všeobecně užívané
kopí, kterým jsou ozbrojeni, ku-
pují od Malajců. Ani mužové,
ani ženy nenosí šaty a chodí ve
stavu zcela přirozeném. Někdy
si chytí ptáka, aby jim zpíval a
tu a tam vydržují si také vyhu-
blého psa. Nepracují naprosto
ničeho a přijdou-li k nějaké říčce,
místo aby ji hleděli překročiti,
vracejí se domů a přerušují svou
cestu. Vlasů nikdy nečeší.
Své mrtvé nechávají na místě,
kde dokonali, nepohřbené, jen je
ohrazují jakýmsi plotem. Osoby
vznešenější pochovávají obráce-
né tváří k zemi a kladou kus ků-
ry pod a kus nad ně. Udržuje se
sledkyjsou velice zajímavý, ne-
boť zjištěno, že proudy elektrický
mi zvyšuje se teplota půdy, vlh-
kosti půdy ve značné míře přibý-
vá a přizpůsobovací (assimilační)
síla rostlin je mohutnější!
Tytéž výsledky zjistil Francouz
Berthelot. Jako při každém no-
vém bádání a objevu vyškytá se
také mnohý ‘nepodařený,’ tak
jest i zde. Než to neodstrašuje
elektrokulturníky od dalšího bá-
dání na prospěch stavu zeměděl-
ského. Podaří-li se upotřebitl
elektřinu v zemědělské výrobě
plodin tak, jak se již stalo v ji-
ných oborech práce společnosti lid
ské, pak snad se dočkáme rychlej
šího konce krise agrární a blaho-
byt zavládne tam, kde nyní je
nedostatek.
Vždy nový obor ovládá síla e-
lektrotechnická: tak je činnou v
lučbě, metallurgii, osvětlování,
topení, dopravnictví, lékařství a
pod. Snad poskytne také země-
dělství pomocné ruky ku dosaže-
ní snazších, jistějších a větších vý
sledků. Snad kouzelná její síla
co nejdříve rozproudí nový život
v zemědělství o jakém máme ta-
ké svoje—domněnky.
Každému z čtenářů těchto řád-
ků známou je zvláštní vůně orni-
ce, jakou za teplého a vlhkého po
časí zvláště orná půda vydává.
Po mnohých domněnkách a bez-
výsledném destilátu Berthelota i
Andréa, jakož i nic nevysvětlující
bromovou maceraci Phipsona,
podařilo se dr. Rullmanovi v
Mnichově zjistiti, že původcem o-
né zemní voňavky jest zvláštní
druh bakterií. V každé zemi žije
značný počet a mnoho druhů bak
terií, ne arci stejné množství.
Tak ve dvou librách půdy špatné
a písčité nelézá se průměrně jeden
milion bakterií, kdežto ve dvou
kala, že hrozně se v něm zklama-
la, netušila prý nikdy, že by byl
schopen takové špatnosti.
Pan Percy Noakes je posud živ
tak bezstarostně a vesele, jako
před oním nešťastným výletem.
Z anglického přel. I. Š.
(KONEC.)
Guvernér státu Massachusetts,
známý svou nedávnou řečí proti
politickému i jinému fanatismu,
měl obsaditi těchto dnů uprázd-
něné místo vyššího státního soud
ce. Ucházečů bylo mnoho—vších
ni republikáné — jen jeden demo-
krat. Znal je všechny a proto u-
stanovil demokrata, protože se
pro úřad ten nejlépe hodil.—Kéž
by i ostatní guvernéři i president
příklad ten si v srdce vštípili a
vybavili soudnictví z rukou poli-
tikářů!
nemá žádného ponětí ani potu-
chy o nějakém posmrtném životě.
‘Umřeme-li, jsme mrtvi na dobro,’
pravili úsečně známému přírodo-
zpyte! Henrymu Forbesovi, jepž
strávil pět let zkoumáním Suma-
try a který snad byl jediným bě-
lochem, jenž nějakého Kubusa
spatřil.
Stavějí si jen dočasné příbytky
z několika větví na nízkém lešení.
Jsou tak bázliví a ostýchaví, že
jen málo komu se podaří je zočiti.
Před panem Forbesem je snad z
blízka žádný běloch neviděl, leda
že je spatřil z daleka jako plachou
zvěř. Ve svých obchodních sty-
cích s Malajci zařizují věc tak, a-
by žádna strana nespatřila dru-
hou. Malajský obchodník dosta-
ví se na některé inísto, kam oby-
čejně docházejí i Kubusové, udeří
Ruský učenec, věnující se bá-
dání o historií Čech.
• Povětroň zapálil.—‘Kijevlja-
nin’ přináší zprávu o velmi po-
divné nehodě, jež se těchto dnů
udála ve vsi Višeňkách, vzdálené
as 20 verst od Kijeva. Onehdy
večer byli obyvatelé vesnice výru
šeni zvláštním sykavým, hříma-
vým zvukem, připomínajícím vý-
buch projektilu. Mnozí zpozoro-
vali nade vsí pruh jasného světla,
jenž zanechával za sebou modra-
vou ohnivou dráhu, a hned nato
vzplanula dřevěná stodola, plná
obilí. Několik děvčat, jež stálo
poblíže stodoly, vypravovalo, že
stodola byla v pravém slova smy
slu roztržena a že se půda pod ni-
mi zatřásla. Pohoda byla úplně
jasná, obloha bez mraku, tak že
lze toliko předpokládat, že. stodo
la zapálena byla spadlým pově-
troněm. Třesk výbuchu slyšen
byl ve vzdálenosti až 18 verst.
Oheň vypuklý v stodole rozšířil
se s neobyčejnou rychlostí a zni-
čil za 40 minut 14 selských stat-
ků.
Dne 28. září profesor kyjevské
university A. N. Jasinský měl ve
velkém sále university dissertaci:
'Nákresy a bádání o sociálně a e-
konomické historii Čech ve střed-
ním věku; základy sociálnéhozří-
zení českého národa v době, kdy
panovalo obyčejné právo.’
Dissertaci měl za tím účelem,
aby se mu dostalo titulu dokto-
ra všeobecných dějin.
R. 1895 A. N. Jasinský po dis-
sertaci ‘O pádu zemského zřízení
v českém státě’ obdržel titul ma-
gistra všeobecných dějin a připu-
štěn k docentuře na kyjevské uni
versitě. Ale již roku 1896 byl
(Dokončení.)
Společnost zatím dospěla k cíli
své cesty a chystala se k návra-
tu, Vítr, který jim po celou
cestu byl přízniv, vál jim vší
silou do očí, obloha počala se za-
tahovat!; nebe, voda, břeh, vše
bylo zabaleno těžkou, dusnou Še-
dou mlhou.
Již skoro půl hodiny krápalo a
spustil se notný liják. Vítr byl
prudcí a kormidelník předppví-
dal, že bude velká bouře.
Loď již počala prudčeji se kolé-
bati, což naplňovalo celou společ
nost ne příliš lákavou předtu-
chou věcí příštích. Při každém
pohybu ozval se praskot, jako
kdyby loď byla nějaký proutěný
košík na prádlo.
S mořskou nemocí má se to asi
tak, jako s věrou v duchy, každý
při vzpomínce na ni má zvláštní
nepříjemné city, ale málo kdo
troufá si přiznati se k nim. Tím
se stalo, že většina společnosti
snažila se vypadati pokud mož-
no blaženě a spokojeně, ač téměř
všem bylo uvnitř dosti nevolno.
‘Už prší?’ tázal se starý pán, o
němž již dříve jsme se zmínili,
když všichni po dlouhém strkání
a tlačení se dostali na svá místa
ke stolu.
‘Myslím, že prší trochu,’ odvě-
til pan Percy Noakes, slyše sotva
vlastní slova, neboť takový hluk
byl na palubě.
‘To tak hučí vítr?’ tázal se ně-
kdo.
mezi nimi podání, že pocházejí od
tří bratří, z nichž jeden zvolil si
les za své bydliště.— ’
Jednoženství převládá mezi ni-
mi; jen někteří mají dvě i více žen.
Jestli muž vyvolil si dívku, hledí
si jejího otce nakloniti dary: no-
žem, kopím, voskem nebo ovo-
cem. Jestli dary uspokojily otce,
svolávají se všichni okolní Kubu
sové, aby oslavili sňatek. Když
se byli usadili pod strom, otec ne
věstin jim sděluje, že vdává svou
dcery za toho neb onoho. Jeden
ze společnosti udeří palicí do stro
mu a prohlašuje je za ženaté. Na
to následují hody. Malajové si
zřídka kubusskou ženu berou, ne
boť považují Kubusy za velmi
nízké plemeno. ‘Ty Kubuse!’ je
u nich nadávkou. Kubusové ne-
mají žádného jmění, kromě co no
sí sebou. Živočichy pojídají nej-
raději ve stavu poloshnilém. Na-
jde-li Kubus v lese strom se vče-
lami, učiní do něho záseku,, mu-
mlaje při tom jakási kouzelná slo
va, a tím naznačil tento strom
jako své vlastnictví.*
S kopím svým zacházejí mrštně
a kamenem házejí výborně. Po-
staví se za strom a mrští kame-
nem po ptáku, jenž sedí na jiném
stromě, s takovou jistotou, že ho
na jediný hod srazí. Z léků znají
jen jediný, totiž ten, jímž ženám
pomáhají od porodu.
Tito zvláštní lidé liší se svými
zvyky a způsobem života ode
všech ostatních obyvatelů ostro-
va, a vědátoři nevědí,jsou-li zbyt
kem nějakého jiného plemene, ne-
bo pokrevenci těch lidí, kteří žijí
kolem nich, a jen před pronásle-
dováním prchli do lesů, v nichž
rm iim Xn—™ ----_
tHsvni ztuttnitr, protože v
nich našli přístřeší i ochranu.
Již v polovici minulého století
vznikly domněnky, že četné prou-
dy elektrické, jež povrchem zem-
ským stále krouží, budou míti
vliv na životní energii rostlinstva.
Než zůstalo to při pouhém domní
vání a praktický pokus žádný se
neprovedl.
Koncem předešlého století po-
čaly se ve Francii konati některé
pokusy, by se zjistilo, je-li možno
zvýšiti úrodu plodin umělým při-
váděním elektrických proudů v
půdu rostlinami zastíněnou. Vý
sledky byly příznivé, úroda byla
větší, plodnost půdy se elektrický
mi proudy u značné míře oživila,
životní energie rpstlin se velice
zvýšila a přece se v pokusech ne-
pokračovalo, poněvadž se věci sa
mé braly za pouhý pokus, zajíma
vou hříčku a pěkný fysikální zjev.
Později—teprve před nedávnou
dobou—zahojeny větší praktické
pokusy v Americe a Rusku. Vě-
decké zprávy ruské zvláště se zmi
ňují o zajímavých v té věci výsled
cích, jichž docílili statkáři Spěs-
kov a Kravkov v Rusku. Když
se byl Spěškov přesvědčil na obi-
linách, že rostliny elektrisované
daly dva až šestkráte tolik zrn a
lepší jakosti nežli rostliny neelek-
tnsované, přikročil ku pokusům
librách půdy úrodné, velmi dobré
dosahuje jich počet průměrně je-
denáct tisíc milionů.
Jest vědecky a řadou pokusů
zjištěno, že většina bakterií spo-
lupůsobí při výživě rostlin, roz-
kládajíce látky ústroj né, přivádě-
jíce rostlinám dusík vzdušný a
přetvořujíce mnohé sloučeniny v
rychlqi působící živiny. Bakte-
rie, která vydává onu zvláštní
vůni ornice, zove se vřetenatka
vlasová či vůněrodá. Má život
velmi tuhý, vzdoruje suchu i mra
zu, vlhku i horku. Žije hromad-
ně ve zvláštních chumáčích, které
se podobají chuchvalečku sádry
nebo vápna. Jakmile se značnou
měrou rozmnoží, vydává onen zá
pach či vůni ornice, která vyniká
zvláště když po dešti slunce svítí
a hřeje, tu nastane na povrchu
půdy účinné vypařování vody a
s vodní parou prchá ona charak-
teristická vůně.
Poslední dobou snaží se bádáte
lé zjistiti při této vřetenatce vů-
něrodé, jaký jest její přímý nebo
nepřímý vliv na život rostliny ať
přirozené nebo kulturní, a je-li
pravdou, že by bez ní rostlinný
život vůbec—přestal.___
Tak snaží se věda svými výzkú
my raziti cestu novodobému ze-
mědělství, odkrývá četné záha-
dy a buduje pevně ne na domněn-
kách, nýbrž z výzkumů skuteč-
ných. Taká práce přináší všemu
lidstvu požehnání!
zbledlť, umlkl a pohlížel ncobyčej
ně podivně kolem sebe) ‘jelfož na
dání, jehož cesty, jehož roztomi-
lost—’
‘Odpusť, Edkinse,’ pan Percy
Noakes ho náhle přerušil ; ‘Hardy,
co se děje? Co^pe ti stalo?’
‘Nic,’ odvětil tento vtipný a žer
tovný pán, jenž měl právě tolik
sil, aby ze sebe mohl dostat! toto
slovo.
‘Chceš trochu kořalky?’
‘Nechci!’ odvětil Hardy s opovr
žením, tváře se při tom, jako by
se napil pelyňku. ‘Proč bych pil
kořalku?*
‘Nechceš jíti na palubu?’
‘Nechci.’ Pan Hardy mluvil o-
pět tak rozhodně, ač hlasem tro-
chu podivným — mohlo to býti
mručení medvěda, ale i jako kdy-
by někdo mluvil do konve.
‘Odpusť, Edkinse, že jsem tě vy
rušil,’ pravil zdvořilý Percy; ‘ale
zdálo se mi, že našemu milému
příteli není zcela dobře. Prosím,
pokračuj.’ ■
Ticho.
‘Prosím, pokračuj.’
‘Pan Edkins zatím odešel,’ ně-
kdo zvolal.
‘Dovolte, pane,’ pravil plavec
přiběhnuv k panu Percy Noakc-
sovi, ‘tomu pánovi, co právě ode'
šel na palubu—tomu se zelenýma
brejlemi—je neobyčejně špatně, a
ten pán, co hraje housle, pravil,
nedostane-li hned trochu likéru,
že neručí za následky. Pravil, že
má ženu a dvě děti, jichž existen-
ce závisí na jeho zdraví a že prý
již myslí, půjde-li to tak dále, že
se musí rozloučiti s tímto slza-
vým 1 údolím. Flautistovi také
bylo hrozně zle, ale už je mu lépe,
la v zem zapuštěna deska mědě-
ná, ve di uhém deska zinková, j
byly spojeny měděnými dráty a
pole pak elektrisováno. Výsle-
dek byl opět nad vše očekávání
překvapující. Čásť pozemku e-
lektrisovaného dala třikrát tak
velikou úrodu jako pozemek elek-
tricky neoživený. Na poli tom
vysázena byla lepá ~a g-málř ~T
ječmen, ku kterému byly pomocí
kolíků dřevěných vedeny dráty
iňěděné na všecky strany, jimiž
procházel proud elektrický, dal
velice mnoho velmi pěkného i tčX
kého zrna a o dvanácte dní dříve
uzrál. O pokusech Spěškova, le-
tos konaných, nemáme dosud
zpráv.
Kravkov konal pokusy pouze
v laboratoři, aby zjistil příčiny
hojnějšího vzrůstu a větší plod-
rem na universitě jurjevské, již
zaujímá dosud. Mezitím zůstal
věren studiu českých dějin, jehož
plodem jest i nová jeho učená prá
ce. V ní dokazuje, že Čechy v
středním věku byly jednou z nej-
pokročilejších zemí západní Evro
py a že život český vyznamená-
val se črtami ostře vyjádřené sa-
mobýtnosti.
Disputant ukázal mimo jiné, že
v Praze byla založena prvá zápa
doevropská universita, že v Ce-
chách nejdřív ukázala se reakce
proti jhu, kterým svoboda my šle
ní sevřeha atd. Tak silné kultur
ní úspěchy Čechů Jasinský vysvě
tluje tím, že český národ, osvojiv
si západoevropskou kulturu, za-
choval si nicméně črty slovanské
samobytnosti.
Z oficiálních opponentů ujal
prý se slova prof. F. J. Fostin-
ský, ale neopponoval, nýbrž
vzdal badateli chválu, že nová je
ho práce z oboru českých dějin
prozrazuje ještě hlubší vniknutí
v minulý život českého národa,
než práce prvá.
Na to ujal se slova prof. slavi-
stiky T. D. Florinský. Vítal vře
le práci ruského učence, věnova-
nou dějinám Čech.
Titul doktora všeobecných dě-
jin udělen A. N.Jasinskému jed-
nohlasně za potlesku hojně shro-
mážděného obecenstva.
Poslední zbytky anglického voj
ska, jež posud jsou služby schop-
ny, dostaly rozkaz nastoupiti ce-
stu do jižní Afriky. Pouze jeden
oddíl jezdců zůstane v Anglii. —
Až s těmi budou Boeři hotoví —
co potom? Nej rozuměj §í ’by pak
bylo, kdyby anglický lid sebral
pak všecky ty malé a velké lordy
a poslal ie tam okusit trochu vů-
ni ^racnu a lehtání boerských
Napsal
Z Angličiny
Ku
(Pokr
“Ale co se si
* boukem?“ řekl
ve Jan vzpomn
“Půjčil jsem
jsem ho,“ odpc
s očima sklope:
ho Otec káral;
zdraví a tak dl
Jest to část
hody, že stane-
ší důležitosti, s
kát zaujme n
Když se kláštei
mu, bylo viděti
prázdná — Bra
Ondřeje a Otce
služby právě p
slyšeti opět zv
zvukem než poj
< usoudili, že Bra
’ budil a vzpom
na svou povinř
Ale byl to Oti
mlčelivá, přísní
• te kárala bratr
ospalost a dnes
možen touž sla
se náhle málo p
hodinek, jež vis
slil si: “Ten os;
— já ho nau
(mnich spí ve si
chal ke zvonu a
pak chytil sloni
schodů, aby roz
mu. Když se o
sakristie s rozs\
v ruce a zmatke
Zajímavá číslice.
Zajímavé porovnání největších
měst ve Spojených Státech obsa-
huje třetí výroční dělnická stati-
stika, vydaná nákladem vlády
spolkové. Jsou
York, Chicago,
Louis a Boston.
New York má
cago 1,698,575, Filadelfie, 1,-
293,697, St. Louis 575,238 a
Boston 560,892 obyvatelů.
Rozložena jsou města ta naplo
še v akrech: New York 209,128,
Chicago 122,240, Filadelfie 84,-
933, St. Louis 39,297, Boston
27,251.
New York má 1753 mil dláždě-
ných ulic, Chicago 1324, Filadel-
fie 1091, St. Louis 4401, Boston
491.
Hostinců mají: New York 10,-
823, Chicago 6395, Filadelfie
1730, St. Louis 2150, Boston
986.
Policistů mají: New York 7345,
Chicago 3325, Filadelfie 2034,
St. Louis 1290, Boston 12JL1.
Zatčeno bylo během poslední-
ho roku v New Yorku 123,805, v
Chicagu 71,070, ve Filadelfii 65,-
630, v St. Louis 23,480, v Bosto
nu 33,655.
Berní assesoři odhadli majetek
těch pěti měst následovně: New
York $3,654,132,193, Chicago
$276,565,880, Filadelfie $909,-
103,285, St. Louis $390,841,822
a Boston $1,129,175,832.
Dle toho připadá průměrně na
jednoho obyvatele v New Yorku
za $1,063.11, v Chicagu $162.-
82, ve Filadelfii $702.72, v St.
Louis $677.44, a v Bostonu něco
přes $2,000 majetku.____________
Dluhů mají: New York $279,-
352,179, Chicago $32,989,819,
Filadelfie $41,967,326, St. Louis
$18,684,003 a Boston $15,395,-
763.
Za výčepní license pro hostince
vybere New York $5,674,710,
Chicago $2,174,003, Filadelfie
$1,715,141, St. Louis $1,001,-
573 a Boston $1,477,569.
Policie stojí v New Yorku roč-
ně $11,153,133, v Chicagu $3,-
773,423, ve Filadelfii $2,894,-
158, v St. Louisu $1,598,159 a
v Bostonu $1,672,342.
Hasičský odbor vyžaduje v
New Yorku $5,082,894, v Chica-
gu $1,617,225, ve Filadelfii $1,-
014,750, v St. Louis $749,593, v
Bostonu $1,209,047.
Na čistění ulic platí ročně New
York $4,462,563, Chicago $588,-
Q62L JFiladelfie $329,889^ St.
Louis $398,548 a Boston $514,-
490.
Veřejné školy stojí ročně v New
Yorku $16,293,656, v Chicagu
$6,200,432, ve Filadelfii $3,452,-
811, v St. Louis $1,507,108 a v
Bostonu $2,977;282.
Všechna přetvářka byla mar-
na; celá společnost se dovrávora
la na palubu; páni snažili se hle-
děti upřeně do oblak a dámy za-
baleny do šálů a plášťů, jež s se-
bou byly přivezly, ležely na lavi-
cích a pod lavicemi v hrozném
stavu.
Ještě nikdy žádná výletní spo-
lečnost neprožila takové trmáce-
ní, déšť, vítr a vlnobití. Mladé-
mu panu Fleetwoodovi dostalo
se ještě několik napomenutí jeho
starostlivými rodiči, ale ukázalo
se, že jsou zbytečná; mladý pán
zajisté vzhledem ke svému těles-
nému stavu byl naprosto nescho
pen každého uličnictví.
Ubohé dítě naříkalo, jak jen
mohlo, až už ani nemohlo, a pak
za nedlouho počala naříkatitaké
slečna Wakefieldova, jež v tomto
‘příjemném* stavu setrvala až do
konce plavby.
Za několik hodin někteří páni
spatřili pana Hardyho v posici,
jež nasvědčovala tomu, že se sna
ží proniknout! tajnosti mořských
hlubin; bylo jim jen divno, že se-
trvává tak dlouho v poloze, jež
je dosti nepříjemná, majíc v zápě
tí nával krve do hlavy.
Společnost dorazila šťastně o-
pět k celnici o druhé hodině dru-
hého dne, naprosto vysílena a u-
navena.
Slečny Tauntonovy byly příliš
umořeny, aby mohly se hádáti se
slečnami Briggsoýými a slečnám
Briggsovým bylo příliš špatně,
aby mohly pokoušeti slečny Taun
tonovy.
Na cestě z parníku ke drožce
ztratilo se jedno pouzdro i s kýta
rou, a paní Briggsová později
vždy tvrdila, že dámy Tauntono-
vy podplatily nosiče, aby ten dra
hoccnný nástroj někde hodil do
vody.
Ale pan Alexandr Briggs ne-
chtěl o tom nic vědět a pan Sa-
muel Briggs tázán po svém míně-
ní o této věci, slavnostně ujišťo-
val, že nemá vůbec žádné mínění.
Pan Edkins—ten mladý pán se
zelenými brejlemi — mluví dosud
při každé příležitosti, kde jen mlu
viti se dá, a doufáme pevně, že je-
ho výmluvnost záhy pomůže mu
k nějakému výnosnému místu.
Kapitán Helves kořil se dále
slečně Julii Briggsové a byl by asi
dostal její ruku, kdyby nebyla se
mu stala nemilá příhoda, že něja
ký pan Samuel ho dal zavřití pro
nepořádky a podvody, jichž se
dopustil při správě jeho jmění
(dával si totiž platí ti od všech
dlužníků pana Samuele, ale ni-
kdy si nepomyslil, aby peníze vy-
brané skutečně odvedl).
Paní Tauntonová dlouho naří-
pohled a ani ve
žeb nemohla i
■ tutlaného smíc!
K Byla to nepa
■ však rozptýlila
■ od fakta, že sch;
B a když se klášte
B do domu a shlef
B__dřej se vrátil ku
B úřadu vrátnéh
B smích a laškovr
■ Mnich je tak c
nej menší věc, je;
|M postačí, aby urč
ještě do hodiny
rozvlněn humor
‘Jp Ministra. Jedno
a né v refektáři —
C a Superior to , z;
■ nuv okem, řekl:
“Připadám si
vidění. Dvě z n
■ ’ oveček přišly do
hony za sebou.
i hledat třetí?“
B Jan Storm vsi
1 však jeden bratr
B usedl proto opět
■ mi a chvějícími s
■ síly, aby snědl si
B Předčitatel tý<
■ bii pro ten den a
B hu.již bratři pc
■ dle. Byl to “Zh
■ Ignatiusa ze sv.
■ tola, k níž došli,
B tochvilnými přík
B | stech a slaboste
duch to snad vyl
ným vztahem k
B | neboť při každén
vrtěl se Otec Mi
^B bratři se dívali n
lili se s příchutí zlon
g^B nádechem škodo
» Janovy oči byl
Hla ře a srdce jeho s
||^B' posel sc nevrátí
Hgg když bylo po sn1
g^B perior, nečekaje i
|M |>1C.I . J. ► < < li
» . ' Zde hořel oheň
BF a pokoj byl vesel
^B paprsky sluneční
■ ko svítilo ve dvo
^B v ojíněných větví
■ krásné novoročn
B| čal vyprávěti čas
|B prostřed smíchu,
B < vrátil sc bratr la
B poselství. Bral
B možná nalézti, n<
B sledu nikde v dor
H “To je divné,“
V “Snadjevesvé
“Ne, není tam,
“a ani nespal.“
| “Nu, to mi né
l <( děl Otec. “Zdálc
*Ne — myslím, Že ne,’ odvětil
Hardy, snaže se namluviti samu
sobě, že vítr již se utišil; sedělť
blízko dveří, a chvílemi vítr div
ho neodvál.
‘Co nevidět se vyjasní,’ pravil
pan Percy Noakes, nutě se do ve-
selosti.
‘Oh, zajisté,’ zvolal jednohlasně
celý výbor. - — — -—
‘Nepochybujeme!’ ozvali se o-
statní členové společnosti, jichž
pozornost právě obrácena byla
k jídlu, pití a tak dále.
Avšak hučení větru a nárazy
vln byly prudčí a prudčí.
Veliká skopová kýta uprostřed
stolu třásla se jako rosol; vábná
svíčková pečeně chvěla se, jako
by byla dostala nějaké křeče, a
několik uzených jazyků na veli-
kých misách provozovalo nej po-
divnější skoky se strany na stra-
nu, shora dolů jako moucha v
převrácené sklenici. Ovoce a cu-
krovinky byly tak nepokojný, že
nebylo ani možno zmocniti se
jich a všichni se vzdali naděje, že
podaří se jim ulovitije.
Celý stůl se třásl, jako by měl
prudkou horečku, zdálo se, že i
jeho nohy křečovitě se svírají —
zkrátka, vše cítilo hrozný nepo-
kqj.
Nic nestálo na svém místě a
čím více dámy a páni se snažili
seděti pevně na svých místech,
tím větší snahu jevily lavice a sto
lice, sprostiti se svého břemene a
podívati se na palubu.
Zatím ozvalo se již také něko-
lik zlověstných žádostí o sklénku
likérů—Obličeje jednotlivých čle-
nů společnosti prodělaly v několi
ka minutách změny k víře nepo-
dobné.
Jeden pán prudce vstal od sto-
lu. aniž byla k tomu nějaká vidi-
telná příčina, a s neobyčejným
chvatem vystupoval z kajuty na
palubu, tak že prudce se srazil s
kuchařem, právě sestupujícím.
Ubrus byl sňat se stolu, kuchař
přinesl desert a všichni si naplnili
sklenice. Zmítání lodi bylo větší
a větší. Někteří byli již bledí a
vyhlíželi jako by právě byli vsta-
li z mrtvých.
Mladý pán s brejlemi, který po
nějakou dobu byl již ve stavu ná
ramně nestálém, brzo veselém,
brzo smutném, vyslovil přání, že
chce pronésti přípitek.
Po několika marných pokusech
udržeti se v rovnováze, podařilo
se mu uchytití se pevně za sloup,
k němuž stůl byl připevněn, na-
čež počal řečniti:
‘Dámy a pánové! Mezi námi je
jistý pán —mohu říci cizinec—’
(zde zdálo se, že řečníka uchváti-
la nějaká bolestná myšlénka;
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Haidusek, A. Svoboda. (La Grange, Tex.), Vol. 16, No. 45, Ed. 1 Thursday, November 14, 1901, newspaper, November 14, 1901; La Grange, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth1304832/m1/2/: accessed August 15, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu.; crediting Fayette Public Library, Museum and Archives.