Svoboda. (La Grange, Tex.), Vol. 16, No. 45, Ed. 1 Thursday, November 14, 1901 Page: 4 of 8
eight pages: ill. ; page 22 x 15 in. Digitized from 35 mm. microfilm.View a full description of this newspaper.
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
SVOBODA.
4
Kapitola o naiich spolkách.
Přistil
VnUO k.U, čtvrtek v UCru«*.T<ua.
SVOBODA.
►
LaGranKe, Texas, 14. listop-
Preuiie.
T
Až nadejde
bude zde více
sem samo sel
■
chtí v úřadech být, aby mohli ně-
kterým členům to “já” hodně ča-
Čím více křičí demokraté o im-
perialismu a trustech, tím více a
pevnější půdy republikáné—tvůr-
ci obého—nabývají. To mělo by
být důkazem, že si americký lid
imperialismus i trusty zamiloval.
Když přijedete do Wešt, jděte
do hostince k Josefovi Janákovi,
u něj obdržíte všecko, co lidi “po-
silňuje”. Jeho bílá režná kořálka
je lepší než kterákoliv jiná, proto
že v ni nejsou nijaké přísady.
Jistý odběratel “Svobody” ob-
viňuje mne, že nedržím své slovo,
že jsem slíbil podarovati “Svobo-
du” na celý rok darmo těm, kte-
ří utrpěli škodu, již jim loňská
bouře způsobila, a letos že žádám
peníze po každým i za ten loňský
rok. Věru, nevím, co jsem spá-
chal tak hrozného, že někteří z
našich rodáků pomluvají mne
tak hanebně. Na tuto pomluvu
Jak.se věci posud mají, nedočká
se Texas tak brzy většího továr-
ního ruchu, leč že by zajel do vlast
ní kapsy. Severní a východní pe
něžnící nebudou moci náš proti-
trustovní zákon překročit.
Čtyry úžemí — Nové Mexiko,
Arizona, Oklahoma a po případě
i Indiánské území — budou letos
opět, a to houževnatěji, žádat
kongres za přijetí do svazku Unie.
Nové Mexiko čítá 200,000, Ari-
zona 125,000, Oklahoma 500,-
000 a Indiánské území též asi to-
lik obyvatel. Ze všech těchto nej
lepší naději na přijetí má Oklaho
ma, poněvadž nelze její politickou
barvu určit, avšak Nové Mexiko
a Arizona, jež jsou demokratické,
budou muset asi čekat dále.
dosavadního stavu zůstávají ne-
zužitkována. Chce-li tudíž stát
Texas obrátit přistěhovalecký
proud sem, potřebuje nutně a pře
devším dobré zkušební stanice v
okresech posud pustých, půdy
však bohaté.
Anglie se rozhodla, většinu těž-
ké pěchoty v jižní Africe zaměnit
za jízdu. Cena koní v Texas vy-
stoupí.
Kapitán Filley od spolkové ar-
mády má být souzen vojenským
soudem pro opilství. Soud ten
bude stát zemi více než $150.000.
Spojené Státy mají pokladně
mnoho peněz a vojenské úřady
asi hledí, aby jich ubylo.
Dobré cesty přinesou dobré ce-
ny za rolnické plodiny, protože
dopravní výlohy jsou jimi značně
sníženy. Vypočítává se, že do-
vozné plodin na vzdálenost 10
mil po špatné cestě rovno jest v
ceně dovoznému po dráze na 500
mil.
Letos se odstěhovalo několik
našinců z Texas do Oklahomv a
že prý se jim tam líbí.
Minulý týden jsem napsal, že
náš rodák Vác. Kazetský, má v
El Campo stále čerstvé na čepu,
ale sazeč vysázel “Kozelský”.
Doufám, že p. Kazetský tuto chy-
bu promine. Jestli ne, tak nechť
přijde na nás sem do LaGrange
a. dobře nám “vyterentí”, nás
tím nepohorší.
“Milerád dosvědčuji, že Seve-
rův Balsám pro plíce jest neoce-
nitelným lékem. Měl jsem nesmiř
né bolesti v prsou a plicích, a-
však nabyl jsem okamžité úlevy
Severovým Balsámem pro plíce.
Odporučuji jej všem. Jos. Kon-
caba, Praha, Texas.”
“Trpěl jsem ohromné bolesti v
kříži po čtyry měsíce. Zkoušel
jsem různé léky, ale Severův Olej
gv. Gotharda osvědčil se lékem
nejlepším. Když vypotřeboval
jsem dvě lAhve, byl jsem úplně
zdráv. Od té doby mám jej stAle
v domácnosti.”
Jan Pavlásek, Cornhill, Tex.
“Ochotně odporučuji Severovy
Prášky proti bolestem hlavy a
neuralgii, které již po několik ro-
ků máme doma. Osvědčily se při
každé příležitosti, neboť vždycky
přinesly rychlou úlevu. Joe L.
Faltejsek, Shiner, Tex.”
IOT Každému, jemuž bylo ukfívdéno v
tom nejmenším prostřednictvím “SVO-
BODY,” jest dovoleno, ba je žádán, aby
ae přihlásil a spftsobená křivda se na-
praví. Nemíním nikomu v ničem křivdit.
Prof. Maily po letoších opět-
ných zkouškách s hubením pilou-
sů oznamuje, že setrvává na
všech svých loňských návodech
a hlavně odporučuje texaským
bavlnářům, aby příště nejvíce po
zornosti věnovali zkušebním řád-
kům, čímž si mnoho práce ušetří.
Náš přítel J. J. Mikulik z Walis
poslal peníze na ten “anarchisti-
cký” časopis, že se mu velice líbí,
že ho rád čte, ať má jméno jaké-
koliv, jen když se bude držeti smě
ru, který sleduje. Dokud budu
řídit “Svobodu” přičiním se vše-
možně, by byla čtenářům co nej-
více užitečnou. Ovšem neočeká-
vám, že při tom vyhovím všeckým
čtenářům. Vždyť Kristus byl sy
nem Božím a přec ho ukřižovali
za to, že prý pobouřoval lidi nau
kami, které hlásal. JA jsem chy-
bujícím, avšak ti, co by mě rádi
uškrtili a “Svobodu” zničili, též
nejsou dokonalými. Oni hned u-
vidí každou steblinkuzamýmiňa
dry, ale celé klady ve svých očích
nevidí. K tomu jsou docela slepí.
President McKinley ve své po-
slední řeči v Buffalo, jež jeví se
dnes jako závěť, zanechaná stra-
ně republikánské i celému nárfi-
du—pravil jasně a srozumitelně,
že dosavadní snaha naše, všech-
no své přebytečné zboží cizině pro
dávati, ale nic od ní kupovati,
vésti musí, dále-li sledována, k
úpadku našeho obchodu, a že
nutno clo buď snížiti anebo vý-
měnný obchod rozšířiti, abychom
cizině dokázali, že s hí chceme po
čtivě obchodovat/ President
Roosevelt, následník jeho slíbil
směr v řeči té naznačený sledo-
vat, avšak po dnes nejeví se znám
ky žádné, že by vskutku mínil o
prosazení slibu svého se zasaditi—
—aspoň v ohledu uvedeném ne.
Mluví se cosi o výměnném obcho
du s Kubánci, avšak na roztrpče-
nou Evropu nezdá se nikdo nále-
žitého zřetele brát. Ostatně pře-
svědčíme se záhy, jak dalece ho-
dlá republikánská strana posled-
ní vůli zesnulého presidenta Mc-
Kinleye sledovati. _________
Říká se, že šetrnost je dobrá
ctnost, ale někdy je škodnou ne-
ctností. Texané žádali zákono-
dárnu o povolení tří zkušebních
hospodářských stanic pro různé
části státu, ta však povolila jen
jednu, jelikož je prý nutno šetřit.
V jižním Texasu jest jedné stani-
ce třeba, v severním též a v zá-
padním nutná potřeba. Leží tam
ladem miliony akrů dobré půdy,
pro nedostatek deště však pro-
sté. Zřídelné vody jest tam všu-
de dostatek, což stále se množící
artézské studny, majetek jedno-
tlivých dobytkářů, dokazují.
Kdyby stát zřídil na obecních po
zemcích zkušební stanici, jež by
skutkem dokázala, co mnozí před
pokládají—že jest možno pustou
tu krajinu zavodňováním v úrod
nou a bohatou pro rolníky pře-
měniti, byla by za nedlouho tisí-
ci rolníky osazena. Dobrých a
zároveň laciných farem počíná
být pořídku. Staré severní stá-
ty jsou již přelidněné a tu tisíce
rodin jest nuceno hledati sidomo
viny ve státech nových. Násle-
dek je, že ceny pozemků v rolnic-
kých krajích stoupají do úžasné
.výfiky?.. V Oklahomě na příklad,
kde ješ|ě před 2 neb 3 roky byly
dobré pozemky na prodej za $5—
$8 akr, vystoupily do dneška na
$15—$30. To samé můžeme po-
zorovat i v mnohých, hlavně no-
vých okresech texaských. Texas
má dosti místa pro několik mili-
onů rolnických rodin, je však tře
ba dříve dokázat; že kraje za su-
choparné považované mají v so-
bě vláhy dostatek, aby přinesly
pilným rolníkům dobrý a zaslou-
žený užitek. Mimo to mohou být
vrtáním odkryta přemnohá bo-
ským štváčům podařilo se vyrý-
pati mezi nimi propast přímo ne-
překročenou, tak že členu jedno-
ty jedné zapovídáno je býti čle-
nem jednoty druhé, ačkoli účel je
obou stejný. Tím se stává, že li-
dé, kteří chtí mít dobrou vůli s
oběma stranama, přistupují ra-
ději k americkým, značně dražším
ložím anebo k pojišťujícím spo-
lečnostem, o což arci jednoty na-
še stávají se slabšími. Mnoho-li
členů čítají všecky ty jednoty v
Texas? Jistě ne mnoho přes 2000,
ač-li tolik. Čtenáři, a hlavně vy
předáci spolků, otažte se sami se-
be jednou, nehubí-li se takto náš
společenský život zúmyslně a zda
li sami neodpuzujeme mnohé a o
dobrodiní podpory spolků našich
je neokrádáme? Bylo by na ča-
se, aby se ve štvaní ustalo a při-
kročilo ku společné práci —jest
zde posud mnoho a mnoho k vy-
konání.
Mnozí krajané, kteří nejsou do-
statečně znalí angličiny, aby k
anglickým ložím přistoupili a po-
jišťujícím společnostem nedůvě-
řují, rádi by stali se členy našich
jednot, ale obávají se pronásledo
vání strany druhé. Jiní pojištěni
jsou třeba u K. I. Ú. J. a nedůvě-
řujíce v jednoty státní, chtíce
však pojištění své zvětšit, rádi
by přistoupili k Č. S. P. S., ale
nemohou — k Hermann’s Soehne
však ano — aspoň do nedávná,
jak několik set českých členů této
německé jednoty dokazují.
Nemyslím, že pouze strana jed-
na zodpovědná jest za tuto zhoub
nou rozháranost — štváči jsou
všude, v každé vrstvě a v každé
třídě lidu; výdělkáři a ctižádos-
ti vci jsou to, kteří nejraději v kal
nvch vodách loví. Ovšem žc jim
lidé nemusí a neměli by sluchu po
přávat, avšak kdo z nás nedá
víry klepu raději než se o pravdě
přesvědčit? Ano, tak už jsme vy
spěli a pokročili, že raději vylha-
nou špatnost o sousedech svých
slyšíme než něco pravdivého o
poctivosti. Tak tomu je s jedno-
tlivci i spolky.
Co proti tomu máme Činit? Pře
devším je nutno vnitřní poměry
každého spolku uspořádat, aby
nebylo příčin ku stížnostem, ne-
boť každý omyl, každá rada, kte
rými by někteří členové trpěli,
rozhlásí sc záhy po okolí a tím se
jiní od přistoupení odstraší. To-
ho možno se však uvarovat vo-
lením spolehlivých a poctivých
členů za úřadníky. Chraňte se
volit ctižádovce, kteří nikoli pro
Xntered at the Poatofflce LaGrange, Texas,
as secoDd class matter.
Obyvatele státu Texas jsou vý-
hradně sami demokraté, kteří při
každé státní konvenci ostře od-
suzují působení národních bank,
tvrdíce, že tyto banky škodí roz-
květu naší země. Už po mnoho
let téměř v každé platformě nalé-
zá se odstavec, který tvrdí roz-
hodně,* že demokrati jsou proti
množení se národních bank. Když
člověk čte něco takového, pomy-
slí si, že demokraté přece pracují
ve prospěch obecního dobra, a-
yšak uváží-li, že národní banky
se množí hlavně v Texas, jako
houby po dešti, tu jest nucen do-
znati, že platformy jsou zpraco-
vané hlavně za tím účelem, by
přilákaly co nejvíce voličů. Za
poslední rok bylo zařízeno v Tex-
as přes stopadesát národních
bank, jichž podílníci jsou *téměř
sami demokraté. Možná, že ti
sami budou posláni jako vyslan-
ci do příští státní konvence a
tam podporovat platformu, kte-
rá odsoudí národní banky. “Svo-
boda” nesouhlásí rozhodně s ta-
kovou politikou, neboť ona jen
lid šálí a to tím více, protože ná-
rodní banky jsou dobrým zaříze-
ním. Ony jsou lidu prospěšnými
v mnohých ohledech a kdyby by-
ly odstraněny věru, že by se tím
uškodilo lidu vůbec tolik, že spů-
sobená škoda by se nikdy nena-
hradila.
‘‘ SVOBODA”
PUBLISHED
Kvery Tluirsday ab LaGrange, Texas.
Rodáci! Kdo bydlíte v okolí
Taylor, Texas, a jste oprávněni
k prémii, hlaste se o kalendář u
obchodníků Štasný a Holub v
Taylor.
Kdo bydlíte v okolí Granger,
Texas, hlaste se o kalendář u ob-
chodníka J. R. Machů v Granger.
Odběratele v okolí Moulton,
Texas, jděte pro kalendářk naše-
mu rodákovi Martinovi Pastuš-
přistěhovalec
ven? Byl by
dek. rozstrka
né ploše, pol<
putkami mez
stavit. Podařilo se jim mnohé
svým camráním od dobrého ú-
myslu zvrátit a o pilouse se ne-
starat, čehož následek byla ne-
patrná sklizeň a rozmnožení se
pilousů pro příští rok.
Když některé texaské časopisy,
hlavně “Svoboda“ — počaly' na-
pomínat rolníky, aby nedovolili
ptacto hubit, jelikož jim pomá-
há všechen škodný hmyz ničit,
nalezli se někteří rolníci, kteří se
hodlali o udání tom přesvědčit. .
Zastřelili koroptev, hrdličku i ji-
né polní ptáky a téměř v každém
nalezli listové i bolcové housen-
ky a množství pilousů. Nález
jejich přišel arci záhy ve známost
a rolníci počali své farmy “po-
stovat.“ To se oVšem nelíbilo
mnohým městským i venkov-
ským sportům, kteří o blaho rol-
níka se nestarají, ač by bez něj
hlady pošli a ti ihned rozhlásili i
v časopisech uveřejnili, že ani ko-
roptev ani hrdlička hmyzem se
neživí, nýbrž jen travou a seme-
nem. Ba mnozí šli ve své drzosti
tak daleko, že veřejně odměnu
slibovali za každou koroptev,
jež by měla ve voleti pilouse ne-
bo jakýkoli hmyz; ovšem že se o
odměny takové nikdo hlásit ne-
musel z jednoduchého toho dů-
vodu, že by nebyl nic dostal. O-
pět byli někteří rolníci uvedeni
v rozpaky, zvláště ti, kteří si rá-
di vystřelí a místy počalo hubení *
užitečných těch ptáků na novo, i
Leč přátelé ptactva nelenili a o- \
pětnými zkouškami přesvědčili
sebe i jiné, že udání časopisů je
pravé a přesvědčení své v časo-
pisech uveřejňují. Setkáváme se
s nimi občas v Post i News a
mnohé z okresu Fayette. Tito
v několika případech dokazují,
že vc voleti koroptve nalezeny
byly housenky i pilousi.
Rolníci, přidržíte-li se rad oněch
škodolibých ničemů, přijdete do
škody opět. Chraňte ptactvo za
každou cenu jako nejmilejšího
přítele a nedovolte nikomu na
vašich pozemcích po něm střílet.
Nebude-li ptactvo na vašich far-
mách plašeno, zůstane tam a po-
může vám vydatně zahubit hmyz
a následovně ochránit vaši úro-
před záhubou. Chraňte se mluv-
ků, kteří chtí své hloupé rozumy
do každého cpát!
President Roosevelt už prý pra
cuje delší dobu na svém poselství
příštímu kongresu. Že už má vět-
ší díl svého poselství napsán. Od-
poručí kongresu, aby byl zaveden
zákon, který by pravidloval
“trusty” a korporace, by působě
ní těchto nikomu neškodilo, ale
zároveň, aby byl chráněn kapitál,
jenž “trusty” a korporace vložily
do svých podniků. Dále že odpo
ručí, aby dílce (akcie) každé kor-
porace představovaly skutečnou
hodnotu nikoliv jen sumy na pa-
píře. Že takového zákona potře-
bujeme, dozná každý, jemuž leží
na srdci blahobyt lidu vůbec, ale
“Svoboda” pochybuje velice, že
příští kongres zákon takový za-
vede. Předloha stanovící něco
takového by vyvolala u kapita-
listů tak silný odpor, že tito by
upotřebili všemožných prostřed-
ků, aby takovouto předlohu po-
razili. Náš kongres u většině
skládá se z lidi, kteří jsou členy
buď “trustů” nebo korporaci a
tito nebudou pracovati proti
svým vlastním zajtffám. Chce-li
lid míti zákon, který by praštilo
val “trusty” a korporace, musí
voliti do kongresu muže, kteří ne
mají podílu v “trustech” a kor-
poracích.
“Svobodu” na celý rok každému
odběrateli, který byl za “Svobo-
du” dlužen a uvědomil mě, že mu
loňská bouře uškodila a zároveň
požádal, abych mu “Svobodu”
na jeden rok daroval. Kdo o to
nežádal, ovšem že tomu jsem
“Svobody” nedaroval, protože
jsem ši myslil, že nechce, abych
mu co daroval. Modlíme se kaž-
dý den: “Chleb náš vezdejší
dejž nám dnes.” Když já něco
chci a vím, že to obdržíjn, požá-
dám-li o to, tož se nestydím za
hubu. Držím se starého příslo-
ví “kdo se nestydí za hubu dosta
ne buď do ní neb po ní.”
Sčitatel Strejce Sama byl ven-
ku.—Tázal se dlouhou řadu otá-
zek, ale nič o vašem zdraví. Tato
otázka zbývá pouze pro vás a
jest nejdůležitější skutečně ze
všech. Ač nejste třeba v pravdě
nemocní, cítíte, že fysické síly
vám ubývá. To je čas k jednání.
Dr. Petra Heboko je lék, který
potřebujete. Vyčistí krev, povzbu
dí údy k činnosti a otuží tělesní
soustavu. Není to lékárnický
lék. Jest prodáván pouze zvlášt-
ními jednateli, nebo přímo maji-
telem. Adressa: Dr. Petr Fahr-
ney, 112—114, již. Hoyne ave.,
Chicago, Illinois.
Státy přestal v
nastal by tam
nictví v Němec
glii klesá větš
jakou se v Ai
__ Německu na p;
Houfec sobeckých politikářů ve
Washingtonu s námořním odbo-
rem v čele, nalézá se přítomně v *
nezávidění hodném stavu. Bude- ;
li Schleyův čestný soud stranic- ]
kým a proti němu (Schleyovi) ]
rozhodne, což se v některých bo- .
dech považuje za jisté, bude záro ]
veň odsouzen a pohřben celý ná- ,
mořní rozpočet, na nějž od nyněj-
ška již těší se president Roosevelt. .
Lid dobře zná příčiny štvaní pro
ti Schleyovi a bude-li odsouzen,
zdvihne se všeobecný protest a j
zástupci jeho v kongresu pohřbí .
v odvetu každý požadavek ná- 1
mořního odboru. Jak se dostat
z bláta ven a zůstat aspoň na po
hled čist? táží se nyní úřadnfei v (
námořním odboru. Nejmoudřej-
ší by každopádně byk>ř kdyby se 1
všichni úřadů svých vzdali a ne-
špinili déle svou špínou dobrou <
pověsť amerického národa.
Je to předmět nevděčný, jemuž
chci trochu pozornosti věnovat,
avšak stále vzrůstající řevnivost
'mezi našimi spolky vyžaduje již
nejen poukázání, ale důkladného
otřesu, aby se konečně probudili
naši “povolaní,” kteří dávají přá
telství či nepřátelství ton, a na-
hlédli, že nastává nej vyšší čas ku
změnění taktiky, nechtí-li celou
svou národnost v nešváru uto-
pit. Nebudou-li slova má něko-
mu lahodit, není mou vinou, jeli-
kož jsem to nebyljá, jenž smutné,
žalné poměry do našeho spolko-
vého života zavedl. Jsou však
pravdivá, jakou jest skutečnost,
že všichni napjatými poměry tě-
mi trpíme.
Přítomně máme v Texas čtyry
podpůrné Jednoty: Č. S. P. S., C.
R. K. I. Ú. J. — rozvětvené po ce-
lých Spoj. Státech, a S. P. J. S. T.
a K. J. T. — obmezené na tento
stát pouze. Všechny tyto jedno-
ty — soudě dle jich základních
stanov, jsou dobré, spolehlivé »
laciné — spolehlivější a lacinější
než mnohé ty na Život pojišťující
společnosti a přece najdou se tu
a tam krajané, kteří spekulačním
společnostem dají přednost před
spolky bratrskými, aby prý ta
ani ona strana nemohla jim stra
nickost vyčítat.
Bratrské spolky naše byly utvo
řehy pro podporování členů v ne-
moci, neštěstí a smrtí a pro udr-
žení našého mateřského jazyka v
v této nové vlasti. Účel tento
sledují všecky stejně a proto ne-
mělo by být mezi nimi rozdílu
žádného, naopak — měly by pra-
covati svorně pospolu. Leč není
tnmii tak. Několika výdělkář-
t Všechny domácí plodiny pro- dobro spolků, nýbrž pro své “já1
dáte nejlépe v obchodu Křižan a
Janek ve West. Platí hotovými, tf
sobil. Přišl
většinou ch
vzdělá ní.I sv<
rolník-Ameri
s rolníkem |»
krátká mu m
a táhne dále
osídlených?
těžce pracov;
ké krve je do
ton, Texas.
Na Shiner náš rodál^Josef Ma-
cha dá Vám kalendáře, kteří jste
k nim oprávnění, a při tom Vám
naleje “čerstvého,“ když o něj po
žádáte.
Náš Jim. Vesmiřovský má ob-
chod v Hallettsville, Texas, u nČj
obdržíte kalendáře, kdo bydlíte
v okolí Hallettsville a jste opráv
něni ku kalendáři.
Každý odběratel, který zapla-
til na “Svobodu” více než tři do-
lary, ať nepředplatil, obdrží* ka-
lendář. A kdo doplatil a před-
platil do čís. 26 ročníku 17, též
obdrží kalendář. Mimo kalen-
dářů mám jiné prémie^ jako malé
i velké mapy, tlumače, slovníky,
Domácí Rádce a Americké právo.
Na tyto premie, vyjma.malé ma-
py, musí býti k předplatnému ně-
co připlaceno. --------
A. Haidušek.
spotřebu a v m
sely na Evropě;
nak — Evropa
na této zemi,
ubývá, Americi
přibývá; to nej
na stále stejné
sklizni Evropy
sklizni Amerikj
Roku 1870
Spoj. Státech 2
pšenice, 1.094 i
kuřice, 3 mili<
162 milionů lil
dobyto 83 mili
leje. Roku 19(
no: 522 milio
2,105 milionů
9,400.000 bálů
000 liber vlny,
troleje a v dok
vů a uhlí postí
v popřeni ceien
1870 byly nuc<
v cizině kupovi
ba naše byla v
těch více než z
Nyní přihlét
Před 30 lety n
tek obilí pro s
mnohdy zbývc
voz. A dnes?
Předplatné:
na celý rok......................................$2.00
na půl roku.....................................$1.00
Do Evropy roční ...........................$2.50
ADRESA:
Svoboda, LaGrange, Tex.
Příští kongres čeká tuhý kus
práce, bude-li chtít vyhovět růz-
ným požadavkům průmyslu a ob
chodu, pokud se totiž ochranného
cla týká. Jedni průmyslníci chtí,
aby s Dingleyovým celním záko-
nem nebylo hnuto, kdežto jiní žá
dají jeho zrušení a zavedení svo-
bodného obchodu. Výměnnému
obchodu nepřikládá se všeobecně
žádná důležitost. s Před několika
dny sešli se ve Filadelfii, Pa.,
všichni velkotovárníci obuvi, aby
otázku cla projednali. Jednomy-
slně uznáno, že Dingleyův celní
zákon obchod jejich hubí, jelikož
musí platit za kůže vysoké ceny.
Druhá strana však — majitelé a-
merických jatek, Armour a Swift
—raději by viděli zvýšení cla na
dovoz kůží a o výměně nebo do-
konce snížení cla ani slyšet. Jim
se ochranné clo znamenitě vyplá-
cí, neboť mohou prodávat kůže
za cenu, jaká jim právě napadne.
Bude pro kongres tvrdý oříšek,
ale výsledek dá se předpokládat.
Obuvníci mají sice svůj vliv, ale s
dobytčími krály přec se měřit ne-
mohou.
. — BY —
A. HAIDUŠEK, Editor &Prop’r.
sto dávát cítit. NezvoHteli je, i-
hned poznáte, z jakého materiálu
jsou děláni: Kdežto dříve jako
úřadnícl vymýšleli všechny ne-
možnosti, jen aby svou starostli-
vost ukázali, obrátí se po svém
pádu okamžitě proti spolku a bu
dou hledět — svým způsobem o-
všem —škodit. Netřeba se jich
bát — každý je zná a dle jednání1
toho pozná lépe.
Hlavně do sjezdů měli by voleni
být členové zcela spolehliví, spra-
vedliví a nestranní, o nichž jste
přesvědčeni, že budou pracovati
o zavedení oprav žádoucích vám
i celé národnosti. Majíce takto
v popředí svých spolků a řádů
Jednot muže poctivé, nestranné a
vlastenecké, bude hračkou dosa-
vadní rozháranost odstranit a s
jinými jednotami se spojit kuspo
léčné práci zdražení všech kraja-
nů v Texas ve spolky naše.
Můj přítel Jiří Macha z Wallis
mně píše, že loni nezaplatil za
“Hlas,” že prý neměl čím, ale že
prý obdržel kalendář od ‘Hlasu,’
ač mu byl dlužen několik čísel.
Nevím co tím p. Macha míní, že
mi to píše. Vydavatel “Hlasu”
nemá ani ženy ani dítek, jako já,
které musím živiti, protož jeho
výlohy u porovnání s mými, mo-
hou býti daleko menší než jsou,
moje, tedy může býti štědřejším
než jsem já, a to proto, že mně
nezbývá, abych dával kalendáře
i těm odběratelům, kteří jsou za
“Svobodu” dlužni.
tos 2,470.000
onu bušili) pšv
žita, 3,021.86
105.000 tun o
ho bylo tam s
tun pšenice vít
rv ve E ranci i i
v Anglii dalek
Německo čít
vatel, Spoj. St
dy asi o třetin
mecko sklidil*
pšenice méně i
jc poměr s poi
štvu obou zen
ný.
Klesání roh
k a zuje jen, že
bují se sem d
zabírají posut
a následovně
tolik, o kolik
Roku 1800
asi 5 milionů
Útoky Američ
hovalectvu nejs<
již žádnou řídk<
říci, že jsou zjevt
Proti přistěhovi
sopisy, peněžníc
natoři, dělníci, f
níci — všichni v
jich — v přistěht
překážku, ohroz
láni. Žádný mj
verku takovém
protože skuteči
jej, že to byli ječ
již zemi tuto uči
nyní jest — nejb
ta. Bohatství
však továrny, i
lávaní úrodné fi
přistěhoValectv
by světu žádnél
ší doklad toho
Půda tamni jé *
rolníků, kteří
Rusové jako J
rolníky: jsou p
co jim příroda 1
přinese.
Ještě před 501
Státy dost mot
Domácí škůdci.
Když loni a letos radil prof.
Maily texaským jižním bavlná-
řům, aby pilouse hubili a podá-
val jim k tomu návod, vyskytli
se ihned v každé národnosti pře-
mnozí rýpalové a přemoudřelí
vševědci, kteří — ač jim z toho
žádný prospěch nekynul, ba spí-
še škoda — podrývali důvěra
rolníků v něj a radili, aby slov
jeho nikdo nedbal, že on radí za
peníze, že tomu nerozumí a že pi-
lousi se ztratí tak náhle, jak se
byli objevili. Všecky důvody pro
tyto kazisvěty byly marné —
ani ta skutečnost, že v okresech
Bee, Victoria a DeWitt, mají pi-
louse po celých 6 roků a budou
je mít, pokud nebudou vyhubeni.
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Haidusek, A. Svoboda. (La Grange, Tex.), Vol. 16, No. 45, Ed. 1 Thursday, November 14, 1901, newspaper, November 14, 1901; La Grange, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth1304832/m1/4/: accessed July 16, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu.; crediting Fayette Public Library, Museum and Archives.