Svoboda. (La Grange, Tex.), Vol. 17, No. 35, Ed. 1 Thursday, September 4, 1902 Page: 4 of 8
eight pages: ill. ; page 22 x 15 in. Digitized from 35 mm. microfilm.View a full description of this newspaper.
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
8VQBQPA
“ SVOBODA”
Mocnější králů.
Z Washington*.
VrcMií kahtf čtvrtek v UGruH.Tti*.
12.50
Bvery Tharsday at LaGratije. Texas.
LaGrange, Texas, 4. zátí.
Školní rozpočet.
Spolkový ná vládní Knox do-
stal opětný rozkaz, že masařský
trust musí být stůj co stůj roz-
bit. Rozumí se, že rozkaz ten při
šel opět jen od presidenta Roose-
velta, jenž cestuje různými městy
a poznává činnost trustu toho a
jiných a slyší stížnosti na ně. Pro
ti témuž trustu, jak známo, bylo
již dříve zakročena, ale pouze na
oko, k oklamání lidu, ba i zásta-
vo vací rozkaz vydán byl proti né
mu spolkovými soudy, ale přes to
vše organizoval se masařský dá-
le a prodával dílce, jakoby se ne-
Rooseveltovy řeči jsou dobré,
protože jsou předneseny presiden
tem Rooseveltem; kdyby je však
přednesl někdo jiný, nestály by
za nic a nikdoby je neposlouchal.
—Cibule zraje v Texas v dubnu a
květnu, tedy v době, kdy může
být táž půda oseta ještě plodina-
mi jinými. Cena cibule v trhu je
obyčejně 80 ctů. za buši. Těžit z
mála půdy hodně zajisté je mou-
dřejší než z mnoha půdy málo.
MF" Každému, jemuž bylo ukřivděno -v
tom nejmenšftn proBtřednictvím “SVO-
BODY,” jest doholeno, ba je žádán, aby
Za krátko budou otevřeny vel-
ké jatky ve Fort Worth, načež ce
na všeho dobytka stoupne, poně-
vadž pohledávka bude čilá. K
čemu se tedy trápit s pilousy?
Lord Milner, guvemer anglic-
kých osad v jižní Africe, uložil na
každého muže a každou ženu $10
hlavové daně. To jistě se mu stý-
ská po válečném ruchu.
při tom, že prý trochu přetáhli.
Na dobu nynější bylo tam více
lidí než jsem očekával a mnoho
jich pamatovali na “Svobodu,”
za což jsem jim díkem zavázán.
Kandidáti tam byli téměř všich
ni a někteří z nich též řečnili. Ně-
kolik rodáků žádalo mě bych pro-
čeká, že by republikánský kongres
co proti trustům podnikl a z téže
příčiny zůstane i přání presidenta
Roosevelta, aby s Cubou zavede-
na byla vzájemná obchodní smlou
va, zůstane pouhým přáním, jeli-
kož si toho cukerní trust nepřeje.
Republikáné nezakročí proti trus
tům ani tehdy, kdyby věděli, že
jim hrozí úplná porážka.
Roztříďovací setba v posled-
ních letech osvědčila se bvt pra-
vým dobrodiním pro Texas. Vy
jímku tvoří posud několik sta-
rých bavlnářských okresů, kde
pilousová královna trůní dále.
Jižní přádelny zpracovaly za
minulých 12 měsíců 2 miliony bá-
lů bavlny. Z toho poznáváme
náležitě, jak daleko je Texas v
průmyslu pozadu za ostatními
jižními státy.
Republikáné Severní Karoliny
schválili přijatý dodatek k ústa-
vě, jímž mnoho černochů zbaveno
bylo hlasovacího práva. Shledá
li asi, že se bez černých bratrů do
bře obejdou.
Tex&sští republikáné už mají
dva kandidáty do kongresu ‘ ‘ ven-
ku.” Však se “do vnitř” nedosta
nou.
Z neodvislých distriktů nqvíce
dítek má zapsáno San Antonio,
a sice 11.063, z těch je černých
1409, nejméně Carlton, 7 bílých
dítek. Galveston vykazuje všech
dítek pouze 4749.
Předseda republikánského vý-
boru pro volby kongresníků,
Babcock, oznamuje, že volební
fond je vyčerpán. New-Yorská
bursa ve Wall ulici, středisko to
všech amerických trustů, rozhod-
ně odepřela na republikánský vo-
lební fond přispfvati, jednak pro-
to, že president Roosevelt proti
trustům mluví, a jednak, že Bab-
cock a jiní republikánští západní
zástupci v kongresu setrvávají v
odporu proti trustům.
Zástupce v kongresu Fr. M.
Eddy z Minnesoty, republikán.
nosti známo a proto následoval
druhý, určitější rozkaz. To do-
kazuje, že má president ve stáva-
jící protitrustovní zákony pevnou
víru, ačkoli při každé příležitosti
tvrdí, že zákony ty jsou neposta-
čitelny.
Ná vládní Knox nepodal druhou
žalobu, nýbrž prostě uvědomil
^>i<Hallettsville, Tex., založen
byl silný spolek pěstitelů zelenin.
Otázka teď je, mnoho-li členů bu-
de zeleninu pro trh pěstovat.
Texané nepotřebují v kongresu
kyvadla, nýbrž rázné pracovní-
ky.
B. R. Burrow z Yorktown, re-
publikánský kandidát do kongre-
su z 9. distriktu, lépe by udělal,
kdyby si hleděl dále chovu svého
dobytka, jemuž rozumí, než dělat
Z Texas bylo letos vyveženo
přes 2000 kar zeleniny. Pro se-
verní města byla to prý kapka v
moři. Nuže, pošleme jim jí příště
více.
Kdo hodláte pěstovat zeleninu
pro trh, věnujte nejméně půl akru
pro každý druh, chcete-li totiž či-
nit pouhé pokusy. Kdo však
chce něco vytěžit, musí oset kaž-
dého aspoň akr, neboť s méně
ztratí mnoho času. Úspěšnost
zelinářství je dokázána nade vše-
cku pochybnost, proto je nedůvě-
ra nemístnou.
Státní dozorce škol, vydal roz-
počet pro neodvislé školní distrik
ty zároveň s počtem žáků bílé a
černé pleti a obnos, který .každá
škola dostane. Na každé do ško
ly zapsané dítko připadne letos
ze školního fondu $4.80*. Uvádí-
me jména školních distriktů, v
nichž našinci jsou usazeni, a po-
čet bílých a černých dítek. Z to-
ho bude lze učiniti si též úsudek o
poměru mezi bílými a černými
osadníky v každém místě. (Pod
slůvkem “bílé” vyrozumívá se po
čet bílých dítek, pod slůvkem
“čer.” počet dítek černých.
Kterýsi dopisovatel “Galves-
ton News” píše, že zúčastnění se
černošské konvence přimělo ho
změniti svůj úsudek o dodatku
placení hlavové daně — bude prý
hlasovat prd jeho přijetí. Myslí
si ten občanek, že dodatkem tím
nadělá se z volebního dobytka
řádné občanstvo?
lo jsem se pobavil ve zdejší soud-
ní síni při konvenci republikánů.
Měli tam řečníky černé i bílé, a
všichni dokazovali, že nynější pe-
něžní systém, který republikáné
zavedli, osvědčil se být pro ame-
rický národ velikým dobrodiním
—všude je prý dost peněz a kaž-
dý má prý dost peněz. Měli jste
vidět ty čeraé tváře. Jak seblaže-
-»BY—
A. HAIDUŠEK, Editir&Prop’
ADRBS1:
Svoboda, LaGrange, Tex.
Slibuje Fllipincům ueodvislost.
Tak zvaná Liga proti-imperia-
listická, jejíž sídlem jest Boston,
Mass., a k níž patří četní milioná
ři a státníci této země, oznamuje,
že svou činnost proti směru nyněj
ší vlády prozatím zastavuje, jeli-
kož jí president Roosevelt se vší
určitostí přislíbil, že Filipíncům
bude dána úplná neodvislost, jak
mile ujme se nynější vláda Taffo-
va a shledá se, že jsou Filipínci
sebesprávy mocni. Slib tento
zdráhá se president učiniti veřej-
ně a tak zemi ku splnění jeho za-
vázati, avšak liga přec ve slovo
jeho důvěřuje.
Slib tento, jak zřejmo, nebyl u-
činěn dobrovolně, z vlastní vůle,
nýbrž z nutnosti, aby se Roose-
velt uchránil před agitací
těchto vlivuplných členů společ-
nosti proti-imperialistické. Až
posud dokazovali nám republiká
né jen, že je naší povinností Fili*
pince držet v ochraně, aby se jich
jiný národ nezmocnil, ale jaké po
zádí mají za tím dokazováním,
posud zapoměli sdělit. Jsou to
opět jenom imperialistické chout-
ky. Filipíny mají tvořit bránu
k dálnému Východu. Teď mož-
ná poznává Roosevelt, že přes
přání lidu těžko se k vytknutému
cíli brát a proto raději volí ústup
než porážku.
Že by nějaký hmotný užitek z
Filipín Spoj. Státům kynul, je
pravdě nepodobno a ani vláda
tomu nevěří. Náš obchod s Fili-
pínami nejlépe to dokazuje. Celní
úřady zde vybraly za posledních
5 měsíců cla z filipínského zboží
celkem $11.194, což sotva zapla-
tí práci celníků. Jiný prospěch
není v dohledu. Mnohým členům
republikánského kongresu zdálo
se, že by americký kapitál mohl
zmocniti se prý boha týčit přírod-
ních pramenů Filipín, ale tu ta-
ká doprava je v cestě a konečně
byli by to přec jen jednotlivci, kte
ří by z ostrovů těch nějaký užitek
táhli. Proto zdá se, že slib Roose-
veltův je opravdově míněn.
SVOBODA.
PUBLISHED
Fayettevlllská slavnost.
Má ae vůbec la to, ie lidé jedou
na slavností, aby ae obveselili.
Slavnosti účinkuji rozmanitě;
mnohé obveselí, kdežto zase jiné
příliš “posilní,” někdy až do té
míry, že se cítí dost silnými rvati
se s celým světem. Fayettevill-
ská slavnost, jak jsem pozoroval
měla jiný účinek na přítomné, než
jiné slavnosti. Nepozoroval jsem
že by kdo tam byl rozveselen ane-
bo příliš posilněn; všichni se zdáli
býti v obyčejné náladě a jen ně-
kolik z těch dospělejších bylo tro-
chu “posilněno.” Měli prý veli-
Stav bavlny klesl v posledních
í S měsících o více než 20 bodů. V
i květnu, jak fnámo, vykazoval
průměr přes 91 bodů, ku konci
■ minulého městce již jen 70. V
Texas udáván je nynější stav na
52 bodů, což by byla sklizeň jen
poloviční. K tomu třeba jen při-
pomenout, že dosavadní sucho
MčfvŽecky lepší vyhlídky do bu-
áoucnosti.
Hledá se učitel nebo učitelka
pro školu “Slovan", Bordovice, *
Tex. Hlaste se u F. J. Bača neb 1
I. P. Rek, Fayetteville, Tex. i
Bntered at the Postofflce at LaGrange. Texas,
aa aecond elass matter.
sály, že je tolik peněz—a~ojiudáci,
pochybuji, že by byli mezi sebou
sebrali 25 centů, ač jich tam bylo
asi 150. Lidem těmto marně by-
ste vykládali a dokazovali, že
jsou pouhým nástrojem v rukou
bílých úřadolovců, kteří ochotni
jsou “prodat prvorozenství své
za přehoušli čočky,” kteří, nad
dobré lehké živobytí tužby jqich
nesahají, kteří byli by ochotni re-
publiku pohřbít, kdyby jim z to-
ho hmotný zisk kynul. A tito li-
dé jsou to, kteří z týchž pohnutek
sobeckých namáhají se sesílit stra
nu republikánskou a moc trustů
několika zástupci do kongresu z
tohoto státu. Uvěří občané ne-
smyslným Jejich povídačkám o
blahobytu, o hojnosti obchodu a
peněz, jako oni nevědomí černoši
v LaGrange? Ne, protože rozum-
ný člověk posuzuje celkový stav
podle stavu vlastního. Rolník
vidí, že je okrádán a to pomocí
republikánů a následovně nebude
zajisté sesilovaťsílu lupičů.
vadní .nechuť vůči gem Milesovi,
vrchnímu veliteli vojska, neboť
na třetí žádost tohoto, aby po-
slán byl do Filipín k vyšetření sta
vu tamního vojska, bylo mu sdě-
leno válečnou úřadovnou, že pre-
sident žádosti jeho vyhovuje a že
asi v polovici t. m. má se gen.
Miles odebrati do Filipín a vyše-
třit zdravotní stav vojska, záso-
by potravin atd.
Během r. 190J, vytěženo bylo
ve Sp. St. 3,805.500 uncí zlata a
stříbra v ceně $78,666.700, což
je o půl milionu dolarů měně než
r. 1900. V Texas vytěženo bylo
za $500 zlata a $283.440 stří-
obávaje se neblahých následků
na ostatní trusty, jež by přísné
provodění zákona o trustech ná-
sledovaly, opětoval rozkaz ten
řiditelům masařského trustu —
a bylo hotovo. Jediný pokyn
Morganův byl mocnější než přá-
ní všeho národa a než všecky zá-
kony a všichni soudcové. Až tak
daleko přivedla to republikánská
vláda, že obyčejný švingulantský
peněžník postaven je nad všeehen*
americký národ, nad ústavu a
zákony země a nad vládu její. J.
P. Morgan je samovládcem, císa-
řem, ba mocnější než jsou císařo-
vé—tyranem ve Spoj. Státech.
Finanční lupič panovníkem repu-
bliky! UéňTtď ironie? Ani ruský
car nemá moci libovolně bohatou
korporaci rozpustit, jelikož tato
odvolala by se k zákonům a soud
cům, ale z rozkazu Morganova
není odvolání, musí ho být upo-
slechnuto. To však není jediný
důkaz neobmezené moci Morga-
novy. Když se těchto dnů vra- *
cel z Evropy, jelo mu naproti ně-
kolik zpravodajů, aby zvěděli, u-
končí-li stávku uhlokopů. Ano,
ukonči li Morgan stávku. Ame-
rický svět tedy již věděl, že jediný
Morgan může obrovskou stávku
140.000 uhlokopů jediným slo-
vem v jedné hodině skončit — a
snášel to mlčky? — Na všecky o-
tázky zpravodajů neměl Morgan
žádné odpovědi. Když však při-
šel k němu výbor občanů s pokor
nou prosbou, aby stávku ukon-
čil, odvětil mu pánovitě, že se tak
stane jenom tehdy, když se dělní-
ci vzdají trustu uhlobaronů na
milost a nemilost. A šel ještě dá
le: Rozkázal, že se v uhlodolech
musí pracovat. Jinými slovy,
dělníci musí být podrážděni k od-
boji, aby připravené vojsko mo-
hlo do nich pálit. Také na jeho
pokyn dán byl rozkaz vojsku, aby
bylo připraveno pro ostroirstřel-
bu a hromadné vraždění. Jest
tedy J. P. Morgan pánem nad
majetkem i životy občanů “svo-
bodné” republiky severo-ameri-
cké! Není tento nekorunovaný
císař mocnějším, tyranštějším,
surovějším a hrabivějším než sám
císař Nero? A kdo mu tu moc
dal? Republikánská vláda a re-
publikánský kongres.
Psalo se nedávno o obavách,
že se všechny trusty spojí v jeden
celek a tak pTerostou všemu ná-
rodu přes hlavu. Mhivilo a psa-
lo se o možnosti, kdežto ve sku-
tečnosti bylo to hotovou udalo*
stí, jak tyto dva případy dosvěd-
čují. Americké trusty tvoří jeden
mocný celek a J. P. Morgan je vv
konnou hlavou.
Chce americký národ více ještě
důkazů, že republikánská strana
pracuje na zhroucení ústavy této
země a na zotročení všeho 80mi-
lionového národa tuctové bandě
zlodějů a lupičů?
R. C. De Graffenreid ž Long-
view, Tex., zástupce v kongresu
ze starého 3. distriktu téhož stá-
tu, zemřel ve Washingtonu v pá-
tek náhle. O 2. hod. odpoledne
pocítil jakousi nevolnost, i šel si
ulehnout, ale lékaře nepovolal. O
10. hod. večer přepadlo ho dáve-
ní a v 5 minutách byl mrtev.
Příjmy za minulý měsíc převy-
šovaly vydání o téměř 6 milionů
dolarů — jinými slovy, přívoz
zboží z ciziny stoupá anebo vý-
voz klesá.
New-yorské banky nebudou mít
dosti peněz pro nastávající ob-
chod s rolnickými plodinami a
proto budou se muset — vypůj-
čit. Americký obchod béře na se
povážlivou tvářnost — nějaký o-
třes způsobiti může ohromnou
paniku.
Dočasný předseda spolkového
senátu a mluvčí domu jmenovali
výbor, který má doprovoditi
zesnulého texaského zástupce R.
č. De Graffenreida k poslednímu
odpočinku. (Zesnulý pohřben byl
v Longview, Tex., v úterý).
Komisař Jones pro záležitosti
Indiánů oznamuje, že přišel na
šmejdy několika bohatých kor-
porací, jež po delší dobu již pro-
rádi a bohatými pozemky Indiá-
nů. Pomoci některých vládních
úřadníků podařilo ae jim už zmoč
nití ae velkých lánů půdy za cenu
úžasně nepatrnou.
Rychloat nové váleěné lodi
"Maine" je znaěně menší než mě-
la být dle smlouvy a následovně
musí stavitelé platit náhradu.
dema ae vyrábí v lékárně Sv. Ni-
kodema v Hallettsville, a prodá-
vá všude po 50c. láhev. 35.
Předplatné:
na celý rok......................................|2.00
aa půl roka.....................................|1.00
Do Evropy roční
Do Hallettsville a okolí.
Příští týden budu v Halletts-
ville a zdržím se tam až do pát-
ku, abych dal příležitost odběra-
telům zaplatit mně “Svobodu.”
Proto žádám rodáky, by si neob-
těžovali zapravit “Svobodu,”
když přijedu do města. Jestli mě
neuvidí na městě, naleznou mě v
obchodu některého našince. Bu-
du míti sebou česko-anglické Tlu-
moče, Slovníky a Domácí Rádce.
4 A. Haidušek.
Některé babičky trpíkoltunem,
druhé vřediskem a jiné zase su-
chým lámáním v kostech. Ony
se léčí čím kdo radí, jen že to ne-
pomáhá. Kdyby se ony ale na-
mazaly Magnetickým Olejem Sv.
Nikodéma zajisté že by se jimule-
Z politického ovzduší.
Všecko jednání republikánské
strany v posledních 6 letech doka-
zovalo jistý cíl, všechny snahy a
tužby jqí za ním tíhly, ale mar-
ně: americký národ nechce silní
vlády, která by nad ním vládla—
on chce a bude mít vládu pod
svým dozorem a nikoli vláda ná-
rod. Až posud obcházeli republi-
káné cíl ten jako kočka talíř hor-
ké kaše, ale Roosevelt, jako hrdi-
na a velitel drsných jezdců, jde
přímo kcíli a řekne lidu, co si pře
je a co chce, aby mu bylo povole-
no. Ve své řeči v Bostonu problá
sil přímo, že má spolková vláda
málo moci, aby mohla úspěšně
trusty ovládnout a proto že bu-
de nutno, aby národ odňal jistou
čásť právomoci státům a vložilji
na národní vládu. Vláda musí
být silnou, aby otázky takové
mohla uspokojivě řešit.
Této neupřímnosti jsme se do
Roosevelta nenadáli. Chce mít
více moci—k čemu? Proč, jako
gentleman neřekne.jidu um yju..
, že to je nikoli nedostatek právo-
moci, rfybrž republikánský kon-
gres sám, který rozhodně odpírá
proti trustům zakročit. Když
žádali západní republikáné po-
změnění celních zákonů" a odstra-
nění cla s předmětů trusty vyrá-
běných, proč bylo jim východní-
mi kollegy jejich hroženo vykop-
nutím ze strany? Proč Roosevelt
jako gentleman nedozná dokáza-
nou pravdu, že republikánský
kongres řídí všecko své konání
dle přání trustů a proti lidu? Pro-
tože je praobyčejný politikář, ne-
lepší než kterýkoli politický boss.
Chce být lidovým kandidátem a
cpe do lidu věci, o nichž ví, že kdy
by byly v život uvedeny, zahubi-
ly bylidóvláduiósobnrsvóbbdů
pracujícího lidu a učinily by mi-
lionáře neobmezenými pány nad
celou zemí. A toho si žádá presi-
dent, vůdce lidu?
Dále praví president, že trusty
jsou důsledkem rychlého vývinu
našeho obchodu. Nikoli—trusty
jsou přímým důsledkem republi-
kánské politiky. Republikánská ,
strana je stranou milionářů a a-
by tato strana zmohutněla, zbo-
hatla ještě více, musel jí vydán
být všechen lid k neobmezenému
otupování.
Teď prý není zákona, pomocí j
jehož bylo by možno učiniti tru- .
sty neškodnými. Také to praví
president. A není odstranění o-
chranného cla nejednodušší obra
nou proti lupičským trustům? K
čemu potřebujeme trusty řídit a
vůbec se s nimi mazat? Nechť si
trusty zůstanou, rostou a mohut
ní podle libosti, ale nikoli na ú-
kor amerického lidu.
Roosevelt se obává, že se tru-
sty stanou mezinárodními, totiž
že zmocní se celého světa. Prav-
da, bude-li odkládáno s odstraně
ním ochranného cla a trustotvůr
cům dána příležitost zakládat
trusty v Evropě a konečně vše-
cky trusty spojit v jeden mohut-
ný celek, aby i císařům a králům
přes hlavy přerostly—pak ovšem
bude pozdě, pak ani odstranění
ochranného cla nepomůže. Po-
tom jedině domácí občanské kr-
vavé války budou moci zpupnost
trustů zlomit—a věru, že tyto kon
ce jsou v dohledu. Mysleme tro-
chu o poměrech před 10 lety a o
poměrech dnešních — jak veliký
rozdíl se nám tu objeví. Rolník ,
při průměrné sklizni mohl být
slušně živ a některý dolar na stra
nu uložit a rentýř po několika le-
tě bedlivé práci k vlastnímu do-
movu si dopomohl. Dělník ač
práce nadbytek nebyl nikdy, vy-
dělat dost pro své potřeby, proto
že byly laciné a mzda vyšší. Dnes
i sta tisíce dělníků marně o práci
: prosí, rolník se spíše zadluží než
co zachová, zadlužený 8 farmy u-
tíká a rentýř při své těžké práci
trpí nedostatkem. Na druhé stra
ně z mála jen milionářů povstala
i během 10 let řada bilionářů. Oč
’ byl pracující lid ochuzen, o tolik
I byli boháči obohaceni — pomocí
i republikánské strany při vládě.
’ A tomu říkají republikáné “bla-
l hobyt.”
i V jednom ohledu přiznává pre-
■ sident barvu, a sice, že trusty sku
» tečně jsou škodné. Tvoří tedy
■ Roosevelt v ohledu tom výmin-
ku, jelikož ostatní předáci repu-
blikánští popírají posud, že by
jakých trustů bylo.
Letos opět přijdou k vám řepa
blikáné, abyste pod pórovali jejich
kandidáty do kongresu. Víte,
jak oni to umějí. Udělají vám
dlouhé výklady o velikých obcho
dech této země, o blahobytu, o
hojnosti peněz. Otažte se jich jen,
kdo má ty peníze, kdo má ten
obchod, když vy z toho všeho ne-
vidíte nic než těžkou práci a nedo
statek. Prostý lid často se nechá
omámit krásným líčením o blaho
bytu a zapomíná hried, že při
všem tom blahobytu jemu kručí
v břiše.
Mezi tamějšími farníky pozoro-
val jsem jakousi rozháranost, což
prý hlavně zavinilo to, že slav-
nost pořádána v německým Kasi-
no a to vzdor tomu, že našinci
tam vlastní prostrané místností.
Sebe menší rozháranost účinkuje
špatně nejen na účastníky slav-
nosti, nýbrž i na celou naší ná-
rodnost, protože nasvědčuje, že
naši rodáci nejsou s to působiti
sjednocené v ničem, ani v tom,
což čelí ku vznešenému cíli. Vý-
těžek této slavnosti má býti upo-
třeben jako začátek ku zbudová-
ní nového kostela na Fayettevil-
le, vznešený to účel, tedy z toho
ohledu mohla býti sjednocenost _
mezi tamějšími farníky a to bez
ohledu na to, kde slavnost pořá-
dána. Ovšem, že slavnost by by-
la bývala více národnostní, kdy-
by byla bývala odbývána v míst-
nosti našinců, a možná, že výtě-
žek by byl býval větší, neboť ne-
jeden z přítomných se vyslovil, že
do německé školy nepůjde. Mno-
ho jich tam nešlo.
A. Haidušek.
Škola
bílč
čer.
Bryan
504
535
Caldwell
227
__76
Cameron
502
264
Columbus
152
223
El Campo
199
000
Elgin
366
141
Ennis
852
287
Flatonia
179
71
Gonzales
499
190
Granger
146
68
Hillsboro
920
335
LaGrange
230
210
Port Lavaca
282
61
Rosebud
258
143
Sealy
165
89
Smithville
353
211
Taylor
672
462
Victoria
769
603
Wallis
82
65
Wharton
175
287
Yoakum
669
176
Yorktown
254
46
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Haidusek, A. Svoboda. (La Grange, Tex.), Vol. 17, No. 35, Ed. 1 Thursday, September 4, 1902, newspaper, September 4, 1902; La Grange, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth1304914/m1/4/: accessed July 17, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu.; crediting Fayette Public Library, Museum and Archives.