Svoboda. (La Grange, Tex.), Vol. 17, No. 2, Ed. 1 Thursday, January 15, 1903 Page: 4 of 8
eight pages: ill. ; page 22 x 15 in. Digitized from 35 mm. microfilm.View a full description of this newspaper.
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
SVOBODA.
4
Útlocit Američanův
Co kořalka dokáže.
Zprávy okresu Vktorla.
LaGranze,Texas. 15. ledna..
lb. živé váhy, by QšiviUá^Ňeehen vývoebyieastnven. Tiší
Izrlitrvív mlí rtolrrlzv »xeir»ťril ■"» *»** v v e á . • •**•*.»
těší se na značnější ještě výdělky„ vrátili po odchodil vojska zpět
opustila vyhledat ptáci v Havaj,
sku, kde jsou nyní jako otroci dře
IGF" Kužtiéjnu, jemui bylo ukřivděno v.
ztom nejmeniím prostřednictvím ‘^»V<)-
BOD\," jvdt dovoleno, ba je žádán,” ato
Vn<
chli z I
* losi. '
lomili
a prd
Dne
distřll
civilní
da a r
stí o r
nů vol
mc po
bycho
Kovy kandidát v okresu Lavaca.
Náš český lékárník p. Nik. Mo-
ris v Hallettsville se uchází doú-
řadu k vyřizováni objednávek
pro Balsamii a jiné léky, které on
výrábí a žádá překupníky, aby
• jej drželi vždy pilně zaměstnané-
•1 — 5 dol. tuna. Kukuřice^je po
60c buši, vejce 25c tucet, máslo
20c lib. a bavlna 8c lib.
Ku konci přeji redakci t. 1. a
všem čtenářům šťastný nový rok.
Victořan.
' Mo
v obi
ve ml
■tů PJ
ber.
Nyi
psaní
přáte
aspoi
žijem,
sti ne
jlm‘vi
■ntarwl at tbe Poatofltoa at baGrangú, TVxhm,
i*h second cl&88 niatter.
cí.zpět na sever, aby se vrhnulo
horkým slunečním paprsk?im,-jež
by mu sháitku po potravě ztěžo-
valy. U nás je^stěhiívavý pták
pouzjj hostem, na severu však do
movem, a proto nemá tu žádné-
ho zvláštního místa, jež by ho
táhlo zvláštními upotpínkami.
Jednou uchylují se velkou houfy
do jednoho, po druhé do jiného
okresu, a,následovně, může-li lid
v 58 okresech ptáky zabíjet, žabí
jí ptáky náležející všeobecnosti.
Jedni zabíjí ptáky z pouhé suro
vosti, jiní ze žádosti po ptačím
mase. a jiní konečně^ir o v v délek.
Pro jakou příčinu rolníci je hubí,
věru nevím. Bývalo strnadů v
našich polích velká hejna, proto
že tu bylo vždy hojnost hmyzu,
jinak by se tu strnad nezdržoval.
Když zasetá kukuřice vylézá, po-
važuje ji asi strnad za ponravu a
• Waller, Texas.
Podzim jsme měli tuze mokrý
a následkem toho nikdo nemůže
posud do pole aniykročit. Zima
trvá už od svátkp, a potrvá-li je-
ště déle, budeme brzy moci do po
le xymašfrovat. _i
Dne 24. prosince, totiž ná Ště- _
drý den, jsem'sobě lyjel do Hou-
stonu navštívit mého švagra p.
W. Paula, který na mě již čekal
na nádraží. P.-^k jsme šlí na jed-
nu, a]e pořádnou a pák vedl mě
“SV.OBODA
— Velkou taneční zábavu pořá-
dá školní výbor’ve škol, Plum v
neděli 18. ledna 1903. Čistý vý-
nos této zábavy věnován bude ve
prospěch školy. O hojnou návště
vu uctivě žádá Školní výbor.
držení ostrova, ale clo na dovoz
jeho plodin a výrobků sem neod-
volala, a jelikož cizina všechen
obchod s ním zastavila, octli se
Portoričané na holičkách, A co
učinili štědří Američané, lyte-rí o-
chotni byli podporovat chudé v
dálné cizině?' Nic. . I -
Naše vláda-zpustošila přední a
nej úrodnější ostrovy souostroví
Filipínského, nenechajíc nikde tvo
ADRESA: ' “
Svoboda, Lafíráttge.Tex.
Američané mají ve světě povřsť,
jako lid štědrý a útlocitný vůči'
nešťastným, trpícím lidem. Před
několika lety, když američtí mi-
sionáři rozhlásili zde, žy Arméni
hlady zmírají, byly hnedle stati-,
sice dolarů pohromadě k ulevení
bídy Vzdáleného tohotolidu, aniž
by se kdor ptal, byly-li peníze ty
opravdu- mezi Armény -rozdány
anebo uvázly-li v kapsách misio-
ná řů. Tjiké pro hladomorem zmí-
rající lid v kritické Indii odeslány
lyly odťud četné lodní náklady
životních potřeb a množství pe-
něz. Pro vykoupení šedině misi-
onářky z moci tureckých lupiýů
sehnáno ve dyou dnech $65.000.
Pro Boery válčící , za samostat-
nost své*ýtmrtt proti JVngHčaňům
sebrány zde statice dolarů. Pro
--
VrcMilksMyitvrttk > UCruii.liui.
ne
o-
až na jaře fořt-worthské jatky za-
čnou práci. Na Severu museli kr-
mit vepře půl roku sklizenými su-
chými pícninami, zde však krmí
se sami na různých plodinách, jež
se v různý čas sejí. Hlavně ti,
kdož mají vojtěšku, mají práce s
chovem vepřů velmi málo a dokr
mování kukuřicí pro trh je nepa-
trné. Mohou-li scverlií rolníci do
Texas přistěhovalí tčžiti z chovu
• vepřů,‘proč nemohli by Texané?
Třeba jen mít dobré plemeno.’’ I
bez voitěšky a při nemnoho ku-
kuřice musel by se zde rolník do-
dělat dobrých výsledků. Na jaře
a v létě je cukrová třtina, sladké
brambory, bob na podzim a v zi-
mě řepiy. Řepa, nechť vodnice ne
bo cukrovka, uroste zde veliká a
poskytuje krmivo velmi bohaté.
.0 trh nebude' příštím rokem nou
ze. '.Třetí dobytčí král, Cu<Jal;y z
Om-ahy, hbdlá zpe též nčkdežalo-
žityelké jatky. Nuže,covícertám
chybí? Jen dost kukuřice a růz-
ných pícnin, Rentýři je arci těž-
ko chovu vepřů se věnovat, pro-
tože není usazen, ale. rolník vlast-
nící farjnu nemusí se s bavlnou
,více lopotit. Tím zmenší výrobu
bavlny, zvýší její cenu a učiní vše
stranně rolničení výnosným. Pře-
mýšlejte o tom trochu, nuž se roz
bodnete oset všecka svá pole ba-
vlnou.
na, hodně vepřů, ale ne v- pěně,
nýbrž v pastříku nebo’ jinak to
nejde. Pak herefordský atexaský
rohatý hovězí dobytek, ušlechti-
lé koně a muly a kde je moc buší,
angorské kozy. V’ těžkých pů-
dách pěstujme něco bavlny a hod
ně kukuřice, cukrovou třtinu na,
melas a cukr, řepu cukrovou, mi-
letu a ostatně vše, co se dá vypě-
stovat vůbee; hlavně dobré seno
'a Všelijaké jiné pícniny sedají do-
bře Zpeněžit, pak rýži. Pak pě-
stujme dost“ bramborů a slad-
kých pafáků, ale jen v pískové
půdě, nám brambory mohou uži-
tek přinést. Naše zde vypěstova
né brambory se vždy lépe urodí
než severní, jenom pro ranní trh
jsou moc pozdní a my nrtisíme k
tomu hledět, bysme vše vypěsto-
vali, co můžeme nejrannější,když
chceme za to obdržet slušnou ce-
nu, obzvlášť brambory a melou-
ny. Vpravte se jen do tohp, rol-
níci, a uvidíte, že tomu všemu po
málu navyknete, když jinak již
není. _ Zpravodaj.
kdyby mít někdo nabídl 5 ctů., že
je to málo. Někdo drahotu tu
svaluje na nedostatek kukuřice,
ale je v omylu, protože na ševeru
jé kukuřice.dost. Rolníci, využit?
kujte stoupání cen masa p věnuj-
te, aspoň na zkoušku, trochu po-
zornosti chovu vepřů, ale nejlep-
šího a pro Texas nej vhodnějšího
- plemene.
Dělný lid ve městech se diví, že
cena masa stoupá, ač není tu, če-
mti/se diviti. Lidu přibývá, rol-
níci zabírají stAle více nových půd
. a jakož pastvin tak Ubývá i dobyt
ka, Spotřeba masa, tudíž stou-
pá,kdežto stáda dobytka Sy měn
Ší. Před málo lety ještě byl rol-
nik rád, dostal-li za vepře'3 cty.
všecko nářadí zničeny ohněm, do
máčí zvířata pozabíjena, polezpu
stošena, aby domorodcům neby-
lo iňóžno.je obdělá váti. Účel to-
ho byl, aby povstalcům nedosta-
lo Se prostředků k udržování od-
boje. A vskutku, dosáhlo ameri-
ckévojsko skvělých výsledků.
Když se zalůianí domorodci na-
Poč
chlad
níci u
do ko
zmýlii
koste
■ vV**'
našim
xas; c
jel, ne
, nežil n
Když
dva a
platili
každé
stává
sil chy
mi špi
Dloi
dost,
ztratí
revoh
Mus
hřát s
,há zir
_dč.
r-j ------—r----- ------------- -,.
bo. Sv. Nikodéma Bal jjimm jest I Z těctfo dvou přfpxi
úplně zdokonalený lék a jistě ule-Isvét přesvědčit, že jý.
ví vždy i ty povážlivé případy [drost á útlocit Avneněnm příště vštfvil své přátele pa Bluffu a v
(lícních nemocí, jako kašel, atd. [americký — humbug, vypočítaný LaGrange a v úterý jel domů.
SVbBODA,
--1‘UBUSflED
se přihlásil a spfiyoliená křivda se ná-
pťavj. Nemíníte nikomu v ničem křivdit.
■M celý rok...........
na půl roku.........
Do Bvropy roční
Najiném místě je krátká zprá-
va o velké zpronevěře -B. S. Wet-
termarka, majitele soukromého
bankovního závodu v Necogdo-
ches, Tex. Jak bylo .mu možno
tak vtáikou sumu peněz v tak ma-
lém městě zpronevěřit, je oprav-
du hádankou a dokazuje jen, že
lidjlů věřuje-li komu, důvěřuje mu
zcela, ač mnohdy objevují se'okol
nosti, jež by prozíravého k po-
chybnostem musely věsti.
Wettermark býval obthodní-
ketn a Spekulantem velice činným
‘a že požíval důvěry neobmezené,
dokazují čytné úřady, jimiž byl v
Necogdocnes poctěn. Byl taje-
mníkem á pokladníkem kompres-
ní společnosti, pokladníkem ole-
járny, pokladníkem několika pod
půrnýeh spolků—a ti všichni želí
víceiméuč ztráty své hotovosti.' ■
Pokud’ byl střídmý, všímal si
svého obchodu a prospíval. Pak
ale začal pít a zároveň obchod Za-
nedbávat a když nestačily vlast-
ní jeho peníze, sábž na cizí a když
i ty došly, padělal směnky a poul"
kázky na bavlnu. Čím více peněz
mu chybovalo, tím více pil a.tím
více klesal. , ' .
Takových případů zpronevěry,
ač he v takových rozměrech, udá-
vá se pod vlivem kořalky všude
hojnost, ale všecky ty výstrahy
'pranic nespoináhají. Vezměme za
příklad rolníka, .otce četné rodi-
jlJiČlMauželka. a dítky dřou do
úpadu a lehkomyslný otec do ťí-
padu chlastá—snaží se, aby pro-
pil, co rodjna jeho vydělá. Tako-
vý člověk je větší zločinec, než o-
nen; kterýž zpronevěří peníze cizí.
Wettermark zpronevěřil peníze
obchodníků, ale óehlasta — otec
zpronevěřuje moz’oly své rodiny—
prolévá hrdleďi jejich krev, jejich
zdraví, štěstí a spokojenost. A
přec* není ■zákona, který by ho
ztrestal za zločin ten, jakoby pó-
trestaj prvního, který zpronevě-
řil část majetku, tedy majetek.pře
by tečný, lidí cizích.' Óehlasta je
světu 'břemenem, protože okráda-
je dítky nemůže jim dát, ba vlast
nějnedbá dát vychování a vzdělá
ní patřičného, aby se z nich stali
kdysi řádní občané.
Pokutování ochlasty 10—20
dolary je nespravedlivé, jelikož
nepito on, který poknttf'plátí,
nýbrž opět jeho rodina, která tím
tížeji musí pak pracovat,. aby
takto povstalý schodek se výrov
nal, neboť ‘ťx-hlasta jistě se neu-
.skrovní. Odklizení do zvláštního
ústay.u, kde by byl léčen, jako lé-
čeni jsou ehoromyslní, ’ bylo .by
asi nej Správnějším rozuzlením té-
to otázky.
do svých krajů, nepoznali ani',-
kde vlastně domov jejich stával.
Obydlí snadno sice si zrobili, ale
pole obdělat a oset nebylo čím:
neljylp ani tažného dobytka, ani
nářadí, ba ani potravy nebylo,
nebqť i zvěř v lesích a polích ame
rické vojsko vyhubilo. Odpor je-
jich ovšem byl zlomen, zlomen na
dobro, neboť hlad je nejmoenčj-
ším- zotročoyatelem. Následky
byly tu brzy. Objevil se hlaiho-
nior, nikoli na jednom místě jen,
jak lži zprávy oznamovaly? ný-
. brž na četných a v různých pro-
vinciích několika ostrovů téměř
současně. Zprávy »Filipín udá-
valy tehdy, že mor byl tam zavle
čen, ale neprhvilo se, odkud p
kým. Svět však ví, žc tam by]
zavlečen a rozšířen amčrickým
vyjskeiií"
Každá zbraň má prý dvoje o-
stři:’jedno zasahuje ;oběť. druhé
toho, kVojí zachází. Ilruzovlá-
da amerického vójsfca zasazuje
teď smrtelné rány nejtn Filipín-
cům, ale i vojsku. Filipíneu pod-
lehlo moru přes sto tisíc, pokud
zpátno, ztráty vojáků počínají
růst do set. Hladomor řádí me-
zi Filipínci a přenáší se na vojsko,
nikoli fak zbídačelé, hladem, jako
onino, ale přec námahami výprav-
vysílené. Je ilokázáno nade .vše-
cku'pochybnost, že hladomor či
jinak černý mor zvaný povstal z
nyzměrné bídy mezi domorodci, a
co učinili útlocitní, štědří Ameri-
čané pro ulevení bídy té? Nic, le-
da že tam posílají nové vojenské
sbory, aby pomáhaly šíření se
moru, ve skutečnosti t však jdou
tám naši vojáci jakoby na jat-
ky. .....’ .
S deštěm skončil starý rok a
nový s ním započal, a bude-li po-
řád pršet, jako minulé tři měsíce,
tedysejetos nedostáném, ani k
orání,- V minulé “Svobodě“ jsem
četl, le ze shnilých patetů je do-
brý hnůj. Tož toho dobrého hno-
je máme v našem okresu dost neb
většina patetův zůstala na poli
do “krysmusu“ a teď už je doce:
la po nich neb všude je vody že
by i Noemová archa mohla snad-
no doplout až do zálivu. Zahrad-
níci si letos libují, že nemusejí za-
vodňovat ajistějsou rádi,že svá
tý ťetr stavidla tak často spou-
ští. Zelí se-povedlo a přítomně
se prodává po % centu libra, ale
zakrátko bude ještě lacinější. •
Předplatné:
$2.00
$1.00
$2.50
francouzského ostrova SJartini-
que byly v krátkosti hotovy celé
náklady lodní.různých potřeb ži-
votních. Podobné případy koná
pí dobročinnosti v cizině mohii
bychom uvádět témčř do nekoneč-
na. Je to celkem chvályhtidné,
pamatovat na trfiící a pomáhat
dle možnosti, ale měli byqhom se
trochu oljjúdnout kolem sebe, ne-
ní-li pomoci třeba v našem sou-
sedství dřívp než v cizině anebo
nepotřebťúe-li pomoci lid, který
byl námi do bídý uvržen.
1’airfatujčňne se,že když se naše
řláda z^nocnila ostrova Porta
Riga, zavládla tajB v, krátkost;
bídp Hezmérn.'; průmysl padl a
Ti
nov
tak
zde,
Na i
poh:
stro
rozd
pole
skro
Zat
Boží
je če
tím.
dy C
dle C
ků ci
nost
a vzí
ten c
přijě
ne, (
. krou
tane
Vine
■ Šil s
Táni
kant
byla
. Zdej
sle.
necb;
posti
nal z
an, p
hibič
sami
chvál
Jcs
ří jsn
užívt
Od tú doby, kdy rozhodnuto
bylo o stavbě, velkých—jatek ve
Fort Worth, začaly se sev.ěro-
texaské okresy rychle zalidňovnt
rolníky ze severních1 států, kteří tu živíhó; obydlí domorodců á
tam domovy své prodali a jiné
lacinější v Texas koupili. A líbují
si zde. Nepěstují arci bavlnu,ale
věnují všechnu svou pozornost
jodni chovu vepřového dobytka,
jiní sadařství. Praví, že chov ve-
přů vyplácí se jim zde daleko více
než ve státech severních, aékolíje
postpl trh vzdálenější, irie zároveň
ftí-li dosti hluboko zaseta, poško-
dí.* Aby se škodě té rolníci vy-
hnuli, rozhazovali po. ppli otrá-
venou kukuřici tak je vyhubili;
a to obyčejně v dj^ič, kdy kukuři
ce byla poněkud už odrostlá a ne
‘mohla být poškozena/ Jak to-
hle by čtenář nazval, neviní, ale
mnč se to podobá Značně sebe-
vraždě.
Během několika po*sled<tích let
dospěly poměry tak /daleko, že
potrviyí-li mnohem déle ještě, ne-
bude se tu moci rolník při vštsvé
píli uživit,'protože stále- se tuno:
žíčí hmyz všecku práci jeho zničí.
Považme jen, co způsobil pilous
už zla. Umělé ho hubení prospě-
lo sice portěkud, ale ne dosti, áby
škoda nebyla citelná. A přiroze-
ných hubitelů jeho, ptactva,' ne-
máme,'protože jsme je vyhubili.
Je však naděje na zlepšení. Rol-1
níci uznali konečně prospěšnost
ptactva, chrání je -dle možnosti
na svých polích před lidskými
škůdci a tito pozorujíce hnutí ve
prospěch ptáctva, netroufají si
ani v surovosti své pokračovat.
Rada zákonodárců dála už své
ujištění, že hlavními předměty, o
nichž v zákonodárně bude jiMná-
no, bude ochrana ptáctva a stav
ba dobrých čest. Je to program
zajisté dobrý a doufejme, že bude
dokonale proveden.
Nyní ještě zbývá nám otázka:
stačí chránění ptáků jen-v někte-
rých státech? ,Na první poliled
vidíme, že nestačí a že, chceme;li
se dodělati trvalých úspěchů, mu
sí věci té ujati se, buď .všecky stá-
ty v Unii anebo spolková vláda.
Stěhovavý pták musí být chrá-
něn ve všech státech stejně, pro-
tože všem státům je stejně užiteč-
ný- _______________
— Řídkým, ale vítaným1 hostem
I bývá u’nás v LaGrange p. Jan
Adamčík, bydlící nedaleko Smith-
,i ipohl se \ille. Přišel si ptm kalendář a li-
uiá lič- IxohI si. iv se mu dobředaří. Na-
Štěpné a plané růže.
Paní Rosalie Tlustošova z Ru-
skin, Neb., neřekla nic nežli svá-
tou pravdu, když ve svém dopise
ze dne 22. října t. r.’přirovnáva-
jíc Severový české rodinné léky k
jiným podotkla, že je to jako rů-
že štěpné a plané. Podávámcale-
spoň krátký výtah Sopisu, jejž
vděčností-jatá vyrabjteliposlala.
'•Ctěný p.‘ Severo: Jest tomu
dva měsíce, v* mému 121etému
hochovi začala noha otékati jako
by ho bylo něco jedovatého ští-
plo a lékař tvrdil, že se mu kazí
ktisť, Otettfel mu nohu a za ně-
kolik dní začala mu otekati—dra
há. Koupilajsetn Olej sv.Qothar-
da, mazala nohu a za krátký čas
bylo dobře. Tak si pořád my-
šlím, kdybych byla měla olej
hped, že to nemusilo přijít tak da-
leko. Ale jsem ráda, že jsem mh
aspoň jednu nohy vyléčila. Tady
dostaneme léky také, ale to je Jit-
ko štěpná růže a planá.”
Severů v OJej sv. Gotharda vy-
hojí každou bolest revmatické po
váhy, dnu a píchání u žeber a bo-
lest pomine Jbzvláště rychle uží-
vá-li pacienr při mazání Severo-
va Léku proti reumatismu. Olej
je dále nepřekonatelný při bolesti
v kříži a svalech, ^ymknutinách
a neuralgii, zahání otoky a po-
rpáhá při ranách a spáleninách.
Stojí jen 50 ctů. Na prodej u
všech lékárníků nebo přímo zasí-
lá vyrabitel, W. F. Severa.Cedar
Rapids, lowa. Hlaste se u svých
obchodníků s léky o Severův Vla-
stenecký kalendář na r. 19.03, do-
stanete jej zdarma.
$*•“‘SVOBODA’ stojí na rok $2.
Rýží má zde líý t óšé to letos Jsi
poň 15 tjsfc akrů, alemně,se zdá,
■ že těch tisíc bude míň. Zdejší Riee
and Irigation Co. měla loni ose-
to rýží asi 500 akrů, ale kdo ví,
jestli udělali aspoň tolik,' by měli
letos na setí dost. Sena či vlast-
ně slámy, udělali hodně. První
' ryže jim zaschla nedostatkem vo-
dy, neb kanál 6 mil dlouhý a asi
sto stop široký, nemohli naplnit
v pravý čas vodou,’ třeba hnali
stroje dnem i nocí. Potřebnou
vodil k tomu berou z řeky Guada
lupe. Pozdější rýže dala zrní neb
měla vody dost, ale přece ho mno
ho nedostali neb se museli o něj
dělit s kachnami, kterých bylo v
rvži tisíceylnetn i nocí a společ-
nost najímala honce za dolar, a
dolar a půl denně, aby stříleli
kachny.. Střeliva jim společnost,
zaopatřila a zabité kachny musi-
li společností odvést. Též i dva
srnce tam zastřelili na rýži. Jistý
Ratbone měl oseto rýže asi 40 a-
krů a sebral asi 45 bušlů po a-
krů.
Zdejší železniční společnost
postavila nádržku na olej, ale
na vietorský olej — neb zdejší
lejový “bům” již utichl, nýbrž
beaumontský. Nádržka je 30
stop vysoká a 255 stop v obje-
' tnu.*,,--------------------~
Pořadatelé zdejší hospodářské
výstavy museli opětně doplácet',
jako předešle. Příjem byl $4.427
a vydání $4704, tedy museli do-
platit 367 dolarů.
Minulý týdesi byl zde pořádán
“Roping contest”, ale následkem
deštivého počasí byla návštěva
slabá. Zápasníků bylo asi 15,
ale zdá.se, Že v rppování neměli
nejlepší p'raksi. Will Reeves na-
ropová! a svázal vola v nejkrat-
ší době, totiž za 51 vteřin a po-
slednýn byl ,Oséar Scott; .tomuto
vzalo minutu a 36 vteřin než byl
se svým volem hotov.
.Zdejší obchodníci «e střižním
zbožím učinili vzájemnou smlou
vu, že všichni budou zavírat ob-
chody v 6:30 večer vyjmp sobo-
ty.
Jistý Mexikán. vjel do řeky, "by
tqipojilkonč a umyl povoz, ale
trefil do fakési díry, tak že kůň i
povoz se octl pod vp.dou a Mexi-
čany nesla voda pryč.' Náhpdou
byla na blízku ponioy, tak byl za
chráněn a kůů.s povozem též.
■ Krysmus se zde odbýval; my-
slím, jako kde jinde, střílením,
ale mnozí stříleli ze sklenic až
maršál a jeho příručí byli nuceni
několik těch střelců sebrat, neb
už neviděli na mušku a píchnout
je do basy. Jedni zaplatili poku-
tu a jiní si to oddělají nacestách.
Onehdy sebral policajt jednoho
Němce, venkovana, přotoSé měl
přebráno té “ode zdi ku zdi” a
dal jej pod zámek. Jaké bylo ale
maršálovo překvapení, když.jda
se na svého* nocležníka podívat,
našel zámek yp mřížových dveřích
rozbitý^ nocležník ten tam a do-
■sud prý se nepřihlásil zaplatit za
nocleh. ’ •.
* Úrody minulého roku byly vše
lijaké. Místy udělali až tři čtvr-
tě balíku po akru a o několik niil
dál sotva čtvrt balíku z akru.
Pilousi neškodí všude stejně a
pak kdo udržel ranní bavlnu, ten
vyhrál. Kukuřice se zde udělalo
dost vzdor'tomu, že nezapršelo v
pravý čas. O píci je trochu po-
tíž,, neb pro stálé deště nebylo lze'
na podzim dělat seno a v letě zas
nebylo co séct a mnozí čekají, až
se teď výčasí, žc začnou, dětati
seno neb tráva je ještě zelená.
Teď se prodává tuna po 8 — 9
dolarů, kdežto po jiné roky bylo
Ochrana jitactvn.
V zákoníku státu Texas je zá-
kon, trestiyící zabíjení některých
ptáků, hlavně zpěváčků, pokutou
od $5 do $15, ale 58 okresů, je ze
zákona toho vymměuo.-4- To je
tolik, jakobychoni žádnéhtfzAko-
n.THemčli. Máme zde sice někq-
lik druhů ptáků, kteří se na mí-
stě trvale zdržují, ale. ti npstačí
na tak úžasné množství hmyzu.
Severnj^táty nemají ptactva- tb-
lik zapotřebí jako státy jižní,
protože tam příroda fema nedo-
voluje přílišné množení-se hmy-
zu, a sice dlouhou, tuhdu zistrni.-
Avšak ani nám jihanům není pří-
roda macechou a dobře se o nás
postarala. Ptactvo ze severních
.států uchyluje se na .podzim k‘
nám, aby tu y mírnějším podnebí
v hlibitelské své čhúiosti vůči
hmyzu pokračovalo a setrvává
tu až do počátku Jeta, kdy se vra
pomínal: jen se tuze nekoukej, ^iť
se mi líeítratíš. A nebylo by di-
vil nebo se hemžilo všude lidu,
tak že nebylo lze ani projít. Po-
.díviU jsem se do Herikova obcho-
du, kde šlo vše jak na dračku, jen
to cvakalo, jak.dobré hodinky.
Na Boží narození šel jsem do ka-
tolického kostela sv. Patrika,
který jest nádherně zařízen. Můj
švagr mne povodiljio celém mě-
stě a všech ulicích, tak jsem měl
příležitost vše dobré prohlédnout.
Houston jest krásné město a jest
tam mnohých krásných koní.
Zdejší-Atnerikáné máji vskutku
horkou krev, neboť dne 3. ledna .
byl zde zase zastřelen Dr. Aren;
daje. Jak jsem zvědčir věci se ma
jí asi takto: Na svátky se Arcn-
daje vrátil ze studií a pohrozil ‘
prý T. BenfordOvizabitím. . Ten-
to se opatřil brokovnicí a seděl
v holíruě a když tam přišel Arcn-
dale, ptal se ho, jestli ho hledá a
Arendale odpověděl, že ano. Tu '
Benford namířil mu na hlavu, ho
lič mu brokovnici srazil, rána vy-
šla a zasáhla Arendale do břicha,
tak že byl za několik hodjn mrtev.
P. BÍlažke, který kterkuje zde ■
v obchodu Robinson a Grocče,
byl také na svátky u Svých rodi- 1
na Cnt Spring, ____________
Vejce se zde prodávají 15c tu-
cet, máslo 15c libra, špek llýíic
libra kukuřice 50c buši.
Zde zodpovím některé otázky
které byly uveřejněny v čísle 51
ve "Svobodě“ a sice:. Naši rolní
ci se profo málo /pojují v rolnic
ké spolky, že vyhledávají raději
zábavy, než.pojednání o hospo-
dářství; pak z nedostatku peněz,
potiěvač spolek bez'hotových ne-
může prospívat; dále, když něja-
ký spolek mají, nqmohou se mezi
sebou srotnať. Naším roláíkům
to přichází za těžko proti pilou-
sům něco počínat a jiné plodiný
pěstovat, nebo mnohý tomu ještě
nevěří, že má pilouse již na zadech
a myslí sobě: Však pilousi mpž-
ná mi škodit nebudoua jiní nechť
se starají, anebo půjdu tam, kde
pilousů ještě pf ní, a jaksi bylo a
jaksi bude. V pískovýclrpůdáeh
pěstujme něco málo bavlny, mno-
ho kornu, všyphnu zeleninu,^me-
iduny, zemské oříšbý, len akono-
pě, oves a dostatek dobrého se-
na obchodu. Americký národ
sám se kdysi dovolává! sůucitu
kvétá, Heď’ však nemá soucitu s
lidem, kterýž sám přivedl do da-
leko horších poměrů než kdysám
byl. Revqltoval proti násilným
Angličanům, sám však šíří mor
mezi lidem, kterýž domáhá se svo
body q samostatnosti. Tyto dvě
skvrny, bída na PortoRicu a hla
domor na Filipíneeh lpěti budou
pro' věčné časy na historii pokro-
čilého a^moeněho národa ameri-
ckého’
Bverj Tlwrsday at ba&rdifje, Texas.
A.^IAIDÚSÉK, Editor&í’rop’r.
Po
dý d<
ne bý
Co by
dá tr
krom
ná, ži
Tal
rozin
Texa
se set
la, p<
v to
jsem
si .na
svou
na, k
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Haidusek, A. Svoboda. (La Grange, Tex.), Vol. 17, No. 2, Ed. 1 Thursday, January 15, 1903, newspaper, January 15, 1903; La Grange, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth1315022/m1/4/: accessed July 16, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu.; crediting Fayette Public Library, Museum and Archives.