Svoboda (La Grange, Tex.), Vol. 32, No. 2, Ed. 1 Thursday, January 11, 1917 Page: 4 of 8
This newspaper is part of the collection entitled: Fayette County Area Newspaper Collection and was provided to The Portal to Texas History by the Fayette Public Library, Museum and Archives.
- Highlighting
- Highlighting On/Off
- Color:
- Adjust Image
- Rotate Left
- Rotate Right
- Brightness, Contrast, etc. (Experimental)
- Cropping Tool
- Download Sizes
- Preview all sizes/dimensions or...
- Download Thumbnail
- Download Small
- Download Medium
- Download Large
- High Resolution Files
- IIIF Image JSON
- IIIF Image URL
- Accessibility
- View Extracted Text
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
■trans 4
SVOBODA
Ve čtvrtek, dne 11. ledn 1917.
becúováni.
ne
hledu ua Rakousko-Uhersko. Chceme ne-
Texasu je asi devět set tisíc hlasů
době, kdy působení jejich nám slibuje
vaři, přistupte a složte ave přisp
V závěrku |MMl<»týkám, že nemíním si
farmy vynaloženo bylo. V za lidně-
zeinkij vyšroubovány do výše $100
daní
Česko slovenský neodvislý stát.
na jiném místě pokousán.
Ta nešťastná sjednoce-
ními nedemokratickou kooperaci, neplod
Ten.
nárudu
* Překlad T. K. (.
sám
vol lič.
IdédnMl nutnost organizase a
se Cechové
Farmařeni a farmerský úvěr.
‘ České veřejnosti!
Na jiném místě
majitel farmy.
velko
ži-
mu.
to opatření.
neriráenómii vývoji. Národ bojující
mohl dáti český průmysl a český ge- npbo bvl "loženým z plemene
....... nvch iilemcn. a každí mluví
děleny a podnět proti 10M bojují. Cí-
lili sire oživil tuto mrtvolu, nle tn je
také podědili pokus. Rakousko se vzda-
lo. Ztratili jsme veškerou důvěru v je-
zůjniy. rolnktvil, dotud budou bez-
mocnými loutkami velkokapitálu.
složil ua ně- $1UOU.. zálohy. jest, .ua
tom daleko lópp než onen. který
til útlakem malých národu. Příspěvek
Nkandinavcú ke kultuře, a civilinaci je
Zatím co mazlí a miliskují se
němbétí představitelé národa s na
nebylo. šedesát roků na prvního
ledna minulého, měl by zaplatit
svoji hlavovnu daň, kdykoliv bě-
Ceský národ je dnes přesvědčen, že
se musí starati sám o sebe. Rakousko
bylo poraženo nejen Ruskem, ale i ma-
lým pohrdaným Srbskem a je nyní pou
další bezohlednou ponorkovou
kampaň, která příčit i se bude
všem pravidlům mezinárodní titulu
»sti mo-
ťederál-
hu a konečné i v případě neúrody
neb nahodilé nemoci v jeho rodině,
váni příliš často volbami, z té pří-
činy mnoho voličů nejde k volbě.
Oni si myslí, že volba se odbude
re. která by zájmy jejich hájila a
velkokapitál na kolena přinutila.
Kapitalisté bez rolnictva, byli by
Než Rakousko Uhersko jako podvodná
obluda stalo se utiskovatelem všech,
med kolem úst. Měl by dát proto
Strýc Sam dvojnásobně pozor, a
ne doma. Naše legislatura, jež za-
sedla v úterý zajisté předloží vo-
ličům k odhlasování tři dodatky k
naší ústavě, všecky velice důleži-
té, proto každý občan, jenž je zpil
sobilý stati se voličem měl by si
opat rit i v ras všecko, čeho je za-
akru stejně drahého pozemku. To
dá se lehce dokázati: A koupí 50
akru pozemku po $50 za akr a slo-
ží $10(10 co první splátku. Zbu-
o O O O O 0-0 o o o o
CENY OZNAMEK:
Orná niky z běžného novinář-
ského písma 15 centů každá řád-
Jtfk jsme přáli Hughesovi. a-
by v presidentských volbách pro-
hrál, tak právě přejeme mu, aby
tentokráte jistě vyhrál. Chce faj-
tovat “lligh cost oť living.”
musíme nejprve
inriinic, že americký federální
I umožněn na podklade anglo-
tradic a kultury. Ať se nám
které by jinak ladem ležet i muse-
ly. Protože ale velkokapitalista
zná slabou stránku ťarmerovu, vy-
užije jí ku svému prospěchu a při
bálů bavlny, které by pří 6c za li-
bru přinesly $350. Po odražení vý-
loh na domácnost a pft zaplacení
úroků zbývá vždy ještě prvním ro
kem čistých $10 a znamená to pou
hé prodloužení vyčkávací lhůty.
Kdyby to i tak dalece došlo, že A
zůstal by jeden rok $100 dlužen,
jest obnos, který při prňmůrné fi-
nálě dá se lehce uhraditi. Kupová-
ní velké rozlohy pozemku s ma-
lým kapitálem na ruce jest speku-
lací, ve které není pražádné jisto-
ty, že setká se se zdarem. Jest
touha po rychlém zbohatnutí,
touha po vlastním domově.
tn záminku, aby nemnseti nic dáti, na
leznou i potom výmluvu a neduji za
xistenei. Svou neschopností, dobrovol-
ným podřízením se Německa přesvědči-
lo svět, že dřívější víra v poslání Ra-
kouska je překonána, navždy vyvráce-
nu evropskou válkou. Ti, kdož obhajo-
vali užitečnost neb dokonce nutnost Ra
kousku n po ně jaký čas velký český dě-
jepisec a státník byl je-duha z nich, kto
ří pláli si Rakousko jako federální sv-
od 50ti do 100 akru, které dalc I
ko lépe a lehčeji, pakli koupeny!
pra vdovou smrtí dne, kdy uznán
bude Spojenými Státy za skuteé-
hehó“ přěšulěnta McKÍsfcé' rcpůbli
ky.-^
vých?
Jednou velikou chybou, které
dopouští se mnoho začátečníků,je
kupování pozemku ve velikém mě-
řítku. Jest to nemoudré úvalová
ní břemeno dluhů na bedra tako-
vého kupujícího, který s malou ho-
tovostí na ruce uvazuje se v drže-
ní mnohdy několika set akrů, z
nichž obyčejně sotva polovinu sta-
čí obdělali. Takovou spekulaci
dnes schvalovat i nelze a končí o by
ěejně ztrátou celé farmy i toho, co
to válka je posledAÍ, v níž mohou Spo-
jené Wfltv fttstati neutrálními.
■a rok—ono year..............92.00
Ha půl roku—iuůf a year .......91.00
>o lámovi—to foreign countriea. 92.50
do velké míry mařil snnhy ítnM záhrn
niční delegace. Khždý rozumný a u
Tímto základem pro budoucí projed-
nání nepochybně je tó, co zveme zá-
sadou národnosti či jinými slovy zása-
du, dle níž každý národ, ať již jakého
koliv počtu příslušníků má právo sám
se spravovali dle vlastního uznání bez
vnějšího zasahování. Cena .malých ná
rodů je teprve nyní správně chápána.
Malé národy s vlastní řečí, vlastní lite
raturou ve vlastních dějinách nebyly
nikdy živější, nikdy důležitější než dnes
v tomto konfliktu obrovských říší.
Správně nedávno prohlásil Lloyd Geor-
ADRESA:—ADDRES8:
SVOBODA, LA GRANGE, TEX.
A. HAIDUAEK,
JOH. KO8H,
GEO. L. HAIDUfiEK,
Majitelé a vydavatelé—Proprietors
Publishers.
íieč zástupce Ces. Národního Sdružení p.
Karla Perglera, na konferencí odvislých
a utlačovaných národu ve Washingtone
D. 0. dne 11. prosince 1916.
kěin nepatrným zadlužením, nemá :
je žádné opory, ztrácí cennou far- ;
mu, na níž dobrou splátku byl slo-
žil a snad i větší obnos k zvelebe-
ní jejímu vynaložil. Názor pana
Kováře a jak máme za to i mno-
hých jiných našinců, že rentýř je
na tom lépe než farmer, jest napro
sto mylný. Jest ovšem pravdou, že
začátečníku s malým kapitálem je
překonávali veliké překážky a tak
mnohé musí si upřít i, co zatím sou
sed jeho rentýř bez velikých sta-
rostí očekává výsledek každoroční
sklizně. Dobře jest ale takovému
začátečníku, dovede-li všechny v
cestu se mu stavící obtíže překo-
nat i a nevěší li hlavu, pak li nejde
vše dle jeho výpočtů, vždyť ten-
kráte ani soused jeho při špatné
úrodě neb veliké láoi produktů ne
vězí v blahobytu. Kdyby splácení
farmy i patnácte let trvalo, zna-
mená to pro jejího majitele skvě-
lý úspěch, dovedl-li si s malým ka
pit alem v začátcích k farmě do-
pomoei. Může-li někdo vysvětlili,
z čeho žije mnohý měšťák, který
vlastní dejme tomu asi 300 akrů
půdy, kterou pronajímá rontýřňm
ze čtvrtého dílu, a kterýžto poze-
mek rozdělen jest na čtyři, či více
farem! Rentýř nemusí vkládati do
oprav, které taková farma rok có
starostný měšťák, kterému užitek
z faVmy plyne, aniž by při tom pr-
stem pohnul! Kdo zapře že není
takových majitelů Tar<‘m.~zTjTendi
”l<» saského původů často se bezděky
printthnjí pW užívání hliglósaskýrti met
hod myšleni a budováni na anglo-sas-
„SVOBODA"
TÝDENÍK- WEEKLY
TyehAri ve Čtvrtek-Published Thursday
LA GRANGE, Fayette Co., TEXAS.
takže celá po 10ti letech vyplace-
ná farma má cenu ne $2500, ale $4.
000—5,000, holi více. ■ |
B koupí 150 akrů za těehžo pod
mínek. Po splátce $1000 zbývá mu ,
$6.506 dluhu, který rozdělen na de
set splátek, obnáší $650 ročně.Prv
ní rok musí zaplatili úrok $351,
což dohromady se splátkou činí
$1001, příštím rokem a každým ná
sledujícím vždy o $39 méně, tak-
že pátým rokem musí složití vždy
ještě velikou splátku $806, pak li o
všem tak velké břímě, naň každým
rokem ukládané vydržel. Třebas
by obdělával pouze sto akrů, na
obdělání jich sám nevystačí a mu-
sí si přibrat dělníky, kteří jej sto
jí asi $500, sbírání bavlny v to po
čítaje. Výlohy na domácnost činí
asi $300, potřebuje tudíž prvním
rokem $1801, aby dostál svým po-
vinnostem. Při dobré úrodě a ce-
ně bavlny nebylo by ani obtížím
obnos takový vytěžiti, v jakém po
staveni ale octnul by se B. v roce,
jakým byl ku př. rok 1914, kdy ba
vlna prodávána byla za 6e libra.
Ne vžily urodí sc na dvou akrech
bal bavlny a lehce by se mohlo stá
ti, ž« celý zisk za bavlnu neobná-
šel by víee než $800, zbývalo by
tedy $1001 dluhu. Taková dvě za
sebou jdoucí léta musela by B. zni-
čili. Oproti tomu A, byť právě
tak postižen, daleko lépe přestojí
krisi třebas i tříletou, kterou je-
den následující dobrý rok mdle
zcela zažehnati. Poěítáme-li s
.rodům.
T<» jest směrodatně vyjádření české
' Každý, koho se to tyče, může však
bytí ujištěn, že se s veškerými příspěv-
ky imiIoží poctivě, a k účelům, nu kte-
ré jsou složeny. Pokladník Sdružení
jest známý český bankéř, p. Atýpinn,
vání, připomínám tu ncvynmzatelnou
kteří nemající druhých listů ob
éanských, třebas by zaplnríli svou
nius, kdyby národ ten nebyl nucen po
staletí bojovat o svou holou existenci f
žádný myslící člověk, žádný rozum-
ný člověk nemůže věřiti doktriné nad-
člověka, jaká se vyvinula v Nčmccku -
“néchceme zajít tak daleko, abychom ji
nazvali německou. Nikdo do krajno-
stí zajisté se nepodá učení o národech
nad národy.
Právo malých národů existuje a ne-
potřebuje ani pod zorným úhlem čisté
utilitaristických názorů nějaké pracné
obhajoby jako důležitý činitel pro po-
krok rasy lidské.
Zásada národnostní hájí tedy důleži-
tou silu, s níi nutno počítati ve vé-
cech lidstva...
Německa, o dosáhnou II konečně Čecho-
vé neodvislysti, bude to výhradně jen
následkem činnosti této delegace, kte
rá jevilo tak telké míry odkázána na
hmotnon podporu amerických Čechů. My
nesmíme nyní čekat! nesmíme nechat i
přijímá veškeré peníze, a mimo toho bdí
nad nimi zvláštní výbor sestávající ze
zástupců Sokol.stva, podpůrných jednot,
a všech českých čelných spolků, který
Mdí zásilky do Evropy. Celá věc jest na
prosto poctivé vedena a nedůvěra vznik
nouti muže pouze v myslích ne vyspě-
lých, aneb u těch, u nichž se vlastní po-
vaha zrcadlí v podezření, které vrhají
na jiné. Jak praví “Zpravodaj” české-
ho Nár. Sdružení, “jen zlí lidé vzbuzují
nedůvěru k nám. Národ, který nemá dů-
věry sám k sobě, není zralý pro svobo-
du. Ve strašných chvílích, kdy celí ná-
rodové hynou, jen bídáci byli by schop
ni uloupit i peníz, věnovaný z lásky k
národu. Studem se rdíme při myšlénce,
že bychom mohli být i bezdůvodně pode-
zříváni my, neb naší vůdcové z takých
nízkostí, ve chvílích, kdy naší bratři u
míra jí.
Přijde chvíle, kdy složíme úcty z kaž
dého centu, a., kdy ti, kdož nás dnes
štvou, zastydí se ve své duši.
Ten, kdo sám je poctivý, nebude u ji-
ných v takovéto době hledati nepocti-
vost. Jen so nedejme strhnout! pokout-
ním šeptem několika slabochů, aneb do-
koatMr krákoráním ještě menšího počtu
zlomyslných krkavců. Dnes národ český
potřebuje podporu každého upřímného
syna, každá věrné dcery, dnes nesmíme
ztráčeti mysle, a nesmíme dopustiti, a
by nás dokonce malichernosti dělily.
Za druhé, čes. Národní Sdružení ny-
ní soustřeďuje své síly a prostředky na
politickou a diplomatickou činnost. Až
nadejde pravá chvíle, soustředíme vši-
chni veškeré síly ku podpoře zubože-
ného lidu v Čechách—avšak nyní se
II.
Požadavky Čechů jsou vyjádřeny v
manifestu českého Zahraničního Výbo-
ru vydaném 14. listopadu 1915 v Paří-
ži, v němž se praví: “Všechny české
politické strany dosud bojovaly za ne-
udvislost svou uvnitř hranic Rakousko-
Pherska. Než události této hrozné vál-
“Jste národem v jistém smyslu je-
dinečného typu. Každý jiný národ jo
* * 1 * ' ’ 9 neb růz
ných plemen, a každý mluví svou vla-
stní řeč; vy jste národem utvořeným
sloučením plemen různých jazyků,jenž
z jakési vyšší pohnutky mluví řečí.jei
, je_<K*dictvíin této země. Jiuýaú slovy,
Jste národem, utvořeným z národů z
vlastní jejich vůle. A zde leží všechen
rozdíl; jste utvořeni volným vystěho-
valectvím, nikoli podmaněním ...
První a největší důsledek objevení
Amc^ky na civilizaci, který bych rád
sdůrasnil, je: objevení obrovské pev-
niny, určené, aby byla novým domovem
starých evropských ras, kde by se se-
šly a smísily a mluvily jedinou řečí,
rok vyžaduje, žádného kapitálu, i dobrým obděláním pozemku, může
milní tak éiniti onen měšťák, kte- i v čas neúrody A skl^iti 8—10
rý’jak asi většina takových činí,
<1A ochotně peníze na vše, čeho je
na farmě nutně zapotřebí. Ač bé-
jfBávTňu, vyzísTčá tím,^žeTiuď dři
ve či později za tu nejvyšší cenu
prodal—nejvýše pár dolaru a ten.
kdo obdělává více pozemku a sklí
zí větší úrodu, vyzíská tím nejvý-
še nějaké to sto.
Bavlnový spekulant, dovede-li
ovšem dobře spekulovati a má-li
při tom jak se říká z pekla ště-
stí. dovede vydělati stonásobný ka
pitál v poměru k onomu mimořád-
nému a neočekávanému (vyspeku
lovanému) výdělku farmerově
to jeňom proto, že“ sprostředkuje
(nic jiného to není) koupi mezi
pravým spolřebovatelem bavlny a
skupinou ťarmerů—zcela dle ame-
rického obchodního zvyku. Dle to-
ho pak. jaký kapitál do svého ob-
chodů vloží a hlavně jJTe toho jaTca
jest obchodní jeho prozíravost,mů
že se od vážit i ku spekulaci na
vlastní pěsť a téměř beze ztráty
nésti veliké risiko. Jest přirozeno,
že při sebemenším výdělku na jed-
notlivém halu bavlny, jde tu o ce-
lé tisícovky. Celkem však vzato,
nemají Spekulanti na cenu bavlny
velkého vlivu.
Tento výdělek mohl by ale zů-
stat i v rukou ťarmerů, kdyby při-
kročili konečně k uskutečnění dáv
no již plánované organizace. Far-
mer, cokoliv ve městě koupí, mu-
sí platiti v takové ceně, jaká jest
od něho požadována. Dle poměrů,
jaké nyní jsou, zajisté zdálo by se
směšným, kdyby farmer, dostává
je tržní cenu kn příkladu 15c za
■tramieh pozorovat!—i my jsme
jej pocítili. Zajisté málo bylo těch,
kdo byli by pro letošek tak dobrou
cenu bavlny předvídali. Ale při
ěla a s ní zároveň musely dostavi-
li se náhledy a pátrání po příčině
táto nebývalé prosperity. Spotře-
ba bavlny přes veškeru obrovskou
sklizeň jest taková, že dovede ce-
nu její udržeti v přiměřené výši i
v následujících letech příštích a
zvláště pak tenkráte, nebudc-li dra
boty bavlny příliš využito k nad-
průměrnému jejímu osevu.
To jsou ovšem pouhé dohady,
které mohou dnes ještě neznámou
okolností býti úplně zvráceny, leč
který pak člověk, ať obchodník či
farmer nekalkuloval by aspoň čá-
stečně do nejisté budoucnosti?
Když v roce 1915 prodávána by-
la bavlna za směšnou cenu 6c za
libru, ozývaly se hlasy, aby záko-
nem stanovena byla pevná cena té
to plodirťy a věru našlo se dosti
takových, kteří v provedení toho-
to plánu věřili a mnoho v něj si
slibovali. Jaký prospěch by z to-
ho výstředního zákona měli far-
meři dnes, kdy bavlnu svou pro
dali po 20c za libru, ví každý laik.
Proto také dnes neozve se nikdo,
aby zákon takový byl zaveden.
Nechrne všechny bavlnové Spe-
kulanty stranou a vžijme se poně-
kud do situace. Každý jednotlivý
faěmer, když i za nejlepší v kaž-
dém roce běžnou cenu prodá svo-
• ka každé n&Mledujicí otištění. O- o
• anšniky prodeje pozemků 20 cen- o
• tů řádka jedno otištění a 10 cen- o
• tů řádka každé následující oti- o
• itění. Asi 5 slov činí řádku. O- o
• námky z většího písma 75 cen* o
• tů palec první otištění a 57Mi o
• eentu každé následující otištění, o
• Tyto ceny se sníží po osmém o- o
• tištění. Za méně než dollar se o
• neotiskne žádná oznámka. Otiště- >>
• ní úmrtí a díkůvzdání neb blaho- o
• přání stojí dollar. Plat za oznám ■ o
• ay hotovými v La Grangc, Tex. o
PŘEDPLATNÉ—SUBSCRIPTION
FRICE: .
Tato stejnost rozhledů vyvažuje mno-
ho odstředivých snah, způsobených,na
příklad různými hmfpodářskými záj-
my; snahy, jež by jinak mohly vážné
ohrožovat rovnováhu amerického stá-
tu—užíváním názvu amerického státu
—užívám stát v jeho nejširším smyslu
nemluvě o našich amerických poetic-
kých rozděleních.
XUrúznýeh novinářských komentářích
k smrti císaře Frant. Josefa bylo inož
no pozorovati narážky na rakouský
hyphenisin, jako kdyby americký hyp-
henism a touhy různých rakouských ná
rodností mohly býti srovnávány Nesmí
me nikdy z.apomenouti, že na příklad
češi v Evropě žijí ve vlastních histo-
rických hranicích, ve svém vlastním do
mově, kde byli kdysi pány vlastní vů-
le, kdo těšili sc právům, jichž byli zba-
veni, a o než jsou dosud připravováni
i násilím.
! Rozdíl mezi evropskými národy a
Spojenými Státy byl trefně označen
svém .oNeiia neu njoriisona. I před několika lety p. Joaquimem Nabu-
ťena českého písemnictví je stále málco’ b5’VftlX',u brazilským velvyslancem
‘ ’ Mistrovské dílo bv 'lo t‘‘to zenu'» následujícími slovy:
stále musí na opravu farnierskych
budov neb na čistění a udržování
pozemku v dobrém stavu přispíva-
li, prcce žije svůj městský pobudí
ny život, téměř nic nedělaje a krá
ti si dlouhou chvíli hraním golfu,
aš kopané, vyjížďkou na svém auto-
mobilu atd. Kdo jest na tom lépe
—onen v potu tváři na cizím po
ti světu Ibsena neb Bjornsona.
Uena českého písemnict
lo známa. Mnohé mistře,«,nv „1IU U5-
lo vytvořeno v ladné řeči tohoto náro-
da, žijícího v srdci Evropy. Než co
si pomohl a jsme jisii.žc tak mnozí
naši krajané zbavili se letos obtíž-
ného břemeno dluhů, za minulá lé-
ta nahromaděných. Léta lůl 1 a
však postí budou se dovolávali zásady ná-
’ 1.....*í vzhledem k určitým taktům,
lušti, lže vystoupí s určitým programem us-
u pu I poň zhruba načrtnutým, pokud se tý-
pasti, lká národnosti, již zastupují.
pod ' Tuto konference má účelem budovati
póru <4nuMkil bv tudíž bylo nutno ulo-I a jestliže "e k tomu nedospěje, pak
žiti do doby, kdv festa bude otevžeult. i koní W zbyteční- a nžžr naděje výkonu,
a proto věř tato nyní tak nespěeliii,— ti správný vliv na americké veřejné mi-
kdežto politické činnost jest právě nyní učni rozplyne se v záplavě slov, v pla-
nevyhnutelná, máme li upozornili vel ném kritizování a v pablesku seváeo-
moce na naše požadavky dříve, než
li nastane vyjednávání o mír.
Lidé, kteří poctivě míní přispívali
vdovám n sirotkům v břehách naleznou
nám jedná o získání národu naéemu Xemluviti o zásadě nžrodnostní zna-
dávno kěžené svobody, ťo bv to bylo mená, mluvit pouze všeobecně. Nej.
Platné, kdvbvebom po několik rn.-si.-u I spíše očekáváte, a to by .<■ mělo také
■podporovali i i k.lvbv to možné bylo. I zde jasné a bez okolků říci, že zástup-
trpící nešťastníky 'v ř.-.-hárh, a pak je| .-i různých zde zastoupených národ-
vydali v další otro.-tvif .Musilu.- y'-’- ........ 1.....* -'"-•>‘--•1
pamatovali, ž<- dnes není spolehlivé ve-1 rodností
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Svoboda (La Grange, Tex.), Vol. 32, No. 2, Ed. 1 Thursday, January 11, 1917, newspaper, January 11, 1917; La Grange, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth1315283/m1/4/?q=%22%22~1: accessed July 12, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu.; crediting Fayette Public Library, Museum and Archives.