Svoboda. (La Grange, Tex.), Vol. 6, No. 6, Ed. 1 Thursday, February 19, 1891 Page: 4 of 8
This newspaper is part of the collection entitled: Fayette County Area Newspaper Collection and was provided to The Portal to Texas History by the Fayette Public Library, Museum and Archives.
- Highlighting
- Highlighting On/Off
- Color:
- Adjust Image
- Rotate Left
- Rotate Right
- Brightness, Contrast, etc. (Experimental)
- Cropping Tool
- Download Sizes
- Preview all sizes/dimensions or...
- Download Thumbnail
- Download Small
- Download Medium
- Download Large
- High Resolution Files
- IIIF Image JSON
- IIIF Image URL
- Accessibility
- View Extracted Text
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
bez obalu o každé otázce, ar se to
spoléhat i na jiné, že mn k něčemu
ti by na tom špat
uikd
komrt
v pádu, že by onen bytek byl znač
cház každý čtvrtek y La Grange, Tex
ný,pak doxozně-ilo
nu
Se
oravy aroky, tedy by moblt doxozné xždy
Železniční lemis.
ládati náhon
našeho státu—tedy třaba dále O této
Stávající řevnivost mzi Čechy
nATE$ ov aDVENwTsEMENT.
yr
80.--
((La Grange, 19, 1891.))
DOPISY.
Pecan, 7, února.
proti druhé, nýbrž účelem jím jest
Jako Čoši tak i Morava jsou
- jeden aruhého
nenttřeba vfce"kedníkt:
z c2" “ •r mgemmmHtewmm reunmmsgnmmdhimMMMAMAMeeemMHAMem
Em cábku, neb Jak obyčejné říkáme —
isti
Fevnivost. Napreď to považoval
. Lednického. Není také divu, ne
KW
knžec vie-ec
bot
lý kapitál, z kterého železniční spo-
koti vmnohychotzkách azvýsted- tnanše ztzentjakona nějakoutteč mosttjsow oprávněny bráthúrokyr
ně, třeba jí dobře povědomo, že tato
záležitost, po níž žudnénu niv není,
Pak by se mělo vynajiti, kolik která
bude." „Weit, mož
za oprav} a náhrady za spsoveué
hle dřé
/02i
litice neodvislý, je obojetný, ať je
to jednotlivec nebo časopis, a nechá eti vj uašemu zřízení—odtud tedy
• •"m-.UY U"TTH2 " "V L ""“3 """3" — MM H.- iv* M"I,-*2 niv "IM5 ME M*5M । —uVMIE" ji % JDM1 -IIIYMV9MOGY>
se koupiti. Ovšem že tím nemíní- pochází ta hrozná nedbalost ti lidu: by se vynajiti, jak mnoho obnáší k nimž dospěla bližžfm pozorováním
me. že by nenize vřial. ale v»dv • našeho <> veřiná >hlešitesti. co ie ' roční „Hime žulnznic a v iXehta w*; atvků Moravan « čuh
bité bfokuvuiee Siru
sobě nepopudil. Jinými slovy: ne-
I u veřejném Životě. Každý našinec
nutí sirkou
ma Svoboda: tolik neytinese. Už odyislý i vždy se vyhýbá pro- by měhbýtipamětliv, že tato kraji-
. T ... nušaní dsndkn té ktaré ntáenn nN in iohN HnmnvinAi ša in nwwhe
jiné
něn jako Kdokoliv jiný ke všen. yý-
krylo běž Čechové tak jako Morata
sou
nikdy se nebála podati svůj úsudek
asusadtam A am «a amudnesainm
w® IWih - 164 6
W
dey
Larger space accordiug to special
■ centract.
ny dovozného určila, protože prý to
mu nerozumí a kdyky tomu i roz-
ohledu, neboť opovrhuje vším, co
je obojetné. Kdo tvrdí, že je v po-
poukázati na to, jak špatn
lo jesť/ když dítě svých
bratr bratra nenávidí.
Slované — dítky jedné a
ky Slavie a co takoví jsou k
bratry; vzdor tomu ale přec
tvrdí, že le-
hodí, aby ce-
e„Svoboda”
nám ukáže.
ozve
sorty
ani pot
dle potřeby změniti.
Ti, kteří chtí kom
gislatara se k fontu
„Svoboda” už vícekráte o této
otázce se zmínila, avšak jato otázka
velké důležitosti nejen pro železnič-
D
ro
hl
3
4
S
Kmotr
mhf
pod-
anéb
otázce se zmtniti.
V legislatuře podané předlohy,
jichž účelem je ustanoviti železniční
komia a nadati tuto komis mocí, aby
mohla pravidlovati působení železnic
v každém ohledá, nasahnjí tak dale-
ko v osobní práva jednotlivců, že
účinek železniční komise obecnému
dobru více uškodí než prospěje. Sta
včnf železnic je podnikem úplně sou
kromým, stát a ním nemá nic jiného
k činění, jen dovoliti jistému počtu
občanů založiti spolek, a tento spo-
lek nadati právem a miocí, jež přiná
leží takovým spolkům. Tyto spolky
jsou tělesem od státu utvořeným, te
dy stát má právo dohlížeti na půso-
bení téhož tělesa. Takové dohlíže-
ní má býti konáno dl zákona a to a
té příčiny, že jednání každého jed-
notlivého občana je pod dozorem zá
koná. Ať kdokoliv zákon přestoupí,
má za to býti potrestán. Taktéž má
býti nakládáno s železnicemic Když
tyto jakýmkoliv spůsobem zákon
přestoupí, mají za to být držány
zodpovědnými. A vykonávání těch
to zákonů že má býti ponecháno těm
M8kno" a vychvalováno, může za to za
Matiti. Svoboda není vydávána.
za výbuchy nerozumu jednotliv
měl za4o, že vyvolány byly jeh
řeďním jednáním, kterému lid
všeho dobře nerozuměl; když ale
znal, že jak Češi tak i Moravané
ho úřednímu jednání rozuměli,
nářstvu spíše uškodí ne
neboť může popuditi Čec
ravanům nebo naopak, a
nn to raděj nebude číst,
však vybízí každého, by ú
pozorně přečetl a obsah je
promyslil. Není psána s
jednu čásť naší
jednoho místa. I my přišli jsme
"takřka * Jedné a té varné k
: bude na té zásadě vydávali, že
.mu přinese, dost peněz, aby vyživil
Evou rodinu. Jakkmile však shledá,
opchoduíku a to bezplatně; který
pbehodník chee její pomoc, musí za
ni zaplatili. .Svoboda' je teď vydá-
vána ze stanoviska ryze obchodního,
tože její vydavatel mázu to, když
me, že by peníze přijal, ale vždy našeho o veřejné zaležitoati, což je
hledí vše tak konati, aly jiné proti1 na závadě našemu rozvoji a pokroku
sova a dole v rákosí se
děná ropucha z té věčí
vše; po nějaké jiné zvěi
. Již kráčíme směrem k
škody. Takto vyplacené peníze by r v mnohých pádech za trývá ryzost
představovaly běžné výlohy-—což je;povahy, jakou jen u Moravanů Mhle
též kapitál, ale nestálý. Dále mělo! dáváme. To jsou náhledy Svobody,
liv
dine
ho
ké”
Horn
dme
tráme
dáli
býval, % čehož následuje, že ím
o bedlivěji směr těchto časopisů
sleduje, nabývá tím větší lhostejno-
továnf všelijakých těch ,Street
’ pravým mistrem. ‘
hdy vyšli jsme si H přítelem
bon. Leč přisámprach, brat
e jak jsem starý hříšník, tak-
ještě nikdy nebyl ušakem
■ jako tentokráte, a vsfdmm
podobnou švandu nezažil
sobě nepřejí. Vědomí, že
' zi lidem naším-řevnivosti a n
bolestně dotýká se Svobody a
ohledu tato se pokusí, by as
tečně obě zmíněné neenosti p
la. Doba Ukáže, jak dalece i
to podaří.
Třebas řiditel „Svobody” bý
více let ve stálém styku jak s
vany tok i Čechy, nikdy ani ■
žeby mezi nimi stávalo nějaké
rozpěje;
roti Mo
pojed
voboda
u tuto
vážila
yslem
váti
Skutečnému rozvoji a pokroku v
životě veřejném, naši národnosti v
Americe nejvíce překáží české časo-
pisy. Některé jsou řízeny spůso-
betu, jako by naše národnost zde ne
byla zdomácněla—jako by zde byla
úplně cizou a tudíž neměla nic do či
nění s Mm, co zde se děje. Jiné za-
se_praoujík tomu cíli aby lid náš
byl sloučen v Jeden celek a takto
utvořil zde jakousi novou Čechij.
Ovšem že obě tylo myšlénky naše-
mu lidu lichotí a oněm časopisům
nesou užitek—ony rozmnožuji počet
jich odběratelů Které srdce je tak
Dle „Pokroku Západu” Svoboda
prý konala halapartnickou službu a
jinou špinavou práei tím, že praeo-
. vala proti Hoggovi ' před tím, než
byl navržen za guvernéra, a"po na-
vržení že jej podporovala. Takové
jednání považuje za ,špinavou práci’
jedině ten, kdo postrádá politického
přesvědčení, člověk bez policichó-
ho přesvědčení nechá se koupiti a
to za dosti laciný peníz—a takovým
zajisté je redaktor „Pokroku Zápa-
To je stanoviskó „Svobody” yci
železnicím, ba každého, kdo byl pro
Ti železniční komisi. Avšak občané
našeho státu při minulé volbě jinak
rozhodli o této otázce. Dle rozsud-
ku občanů, působení železnic musí
se diti dle zákona, ale ti úředníci,
které stát nyní má, že neposrač’, by
onen zákon- v platnosti udržovali,
tož mají k tomu býti ustanoveni jiní
úředníci a mají být nadáni mocí,
aby nejen k tomu přihlíželi., by že-
leznice ve svém působení dle zákona
se řídily, nýbrž, mají míti právo
stanoví neobmezené ražení stříbrné
měny, způsobilo to hro mé rozčilení
mezi demokraty po -elém Soustátí—
mm z nichž více Jak tk čtvrtě ne vysloví
lo, že Cleveland tímt svým výro-
kem ztratil úplně vyhlídky na obdr-
žení nominace aa presidenta roku
1802. Od tohoto jeh. výroku ješě
ani týden neuplynul a tu zase viděti,
že mínění o Clevélandovi se mění,
že prý přece on m pravdu, že by
bylo nebezpečno naši zemi stříbrem
roční příjmy železnic, a z těchto při -styků Moravanů s Čechy.
jmů musely by ‘se odrazili napřed ! . Teď se tuženi laskavého čtenááetva
výlohy, které tvoří nestálý kapitál a zdali Čechové mají příčinu k pohrdá
ji přesune vydávali a
Toto vysvětím
djist-časii
„Svoboda” je díkem zavázána
všem, kdož jí zaslali jména svých
sousedů, kteří dosud „Svobodu” ne-
odbírají. _______ _______
pracuj* t
všech otázkách, které uznává za pro
• „Svoboda” lituje, že časopis, ja-
kým je „Pokrok Západu”, má na
prodej své přesvědčení,, jak on sám
0 sobě svědčí svým domněním, žě
není nádennikem strany—nechá se
koupiti od toho, kdo více nabídne.
uměla, že nechá se ___ ____
čím železničních spol¥ nostt. Mož'
ní Moravany, aneb zdali tito jseu o-
právnčni k nenávidění Čechtr
„Svoboda” rozhodně trvá, Že
J I 65 • • 11 • "e l " •
t . nešení úsudku o té které otázce, na je jeho domovinou, že je opráva
sta- když má za to, že by tím"své odbě- L . ig
ratele proti sob popudil. Svoboda bodám, jel tato krajina poskytuje.
spěšné lidu vůbec, a odsuzuje kaž-
dou otázku, o níž se domnívá, že by
lidu uškodila. .Svoboda* proti Hog-
govi pruhovala, protože jej nepova-
žovala za to, zač se vydával, ale
když byl navržen za guvernéra od
demokratů, nezbývalo jí nic jiného,
než jej podporovali, což též učinila
se vší silou. Před konvencí, jel na
vrhuje kandidáty pro jednotlivé úřa
dy, každý má právo podporovali ko-
ho uzná za nejlepšfho, ale jakmile
konvence kandidáty navrhne, je
mravně zavázán kandidáty ony pod-
porovali, třeba" by ani jediného z
ních nepovažoval za dostatečného
zastávali úřad, pro který byl navr-
žen. V tom musí se podrobili vůli
většiny. To je vše, co Svoboda uči
nila • též i budoucno bude činiti. V
politice každý člověk má právo činiti
co mu libo, ale musí se spokojili s
tím, co mu dáno- Kdyby české ča-
sopisy v Americe zaujaly a podržely
rozhodné stanovisko v politice buď
pro tu neb onu stranu, věru, že ná-
rodnost naše by požívala úcty, již
požívají praví američtí občané—ne-
bylo by námi na všech stranách po-
hrdánu, jak až posuď sc děje. Ale
to ony časopisy neudělají—ztratily
by tím některého odběratele, což by
uškodilo jich vydavatelům.
opomohou,vzdy-, .
nic neobdrží. Tak je to s naší ná-
rodností. Mý musíme sami se do-
Ten nejhorší čin, jaký mžem
spáchali vči našemu dbifžnímu je.
když mu se chválíme, že nám dobře
vědouce, že jej stíhá ne-
12-00
11.00
18. IP
ticeje demokratickou od zásady, ni-
koliv ve prospěch nčjakáho užitku.
usi. Takových není mnoUů. JHUU
lo ponejvíce lidé, kteří jsou ve stá-
lém styku se svými nejúhlávnějšími
nepřátely a těmito nepřátely jsou
dn§- jiný -Tito lidé
smi sobě nespravedlivými"
a kdo je vůči sobě nespravedliv, je
svým úhlavním nepřítelem.'
inch 8 moths •», 18 months $8.00
$8, » » 15.-
* " " -9 •• " 21.—
aa-... u...:,__—
dy anebo nenávisti. Když ale
ský „Slovan” počal na nej útoč
teprve shledal, že mezi Čechy a E
že „posaunna to já.
no, at je
Když se tak někdy přihodi,že buď
to já, nebo můj strýc,
anebo kdokoliv
wE Kd\ ž Grover Cleveland minulý
M2" týden ** výsiovil proti předloze, Jel
ADRESSA :
.Svoboda,“ La Grange, Texas.
zbyté«, pakli nějaký byl, ukazoval
by čistý užitek anebo vhrstně úroky
ze stálého kapitálu. Kdyby přijmy
vice neobnášely než co l
to může být také zákonem určeno,
kolik dovozného mohou železniční
společnosti - požadovali—a kdyby to
se ustaovilo, pak by nebylo třeba
k tomu komisařů.
Že se to ustanoviti nechá, tvrdí-
me rozhodně. Napřed by se muselo
vynajiti, kolik stálo, postavení želez
nic. Takový obnos představuje stá-
Zajisté nejeden čtenářřrečta teo
ohlavení sobě pomyslí, asi Svo-
boda pojednává o otázce, terá čte-
»čunakl." Kdybychom na lodičku
tu vedl; a veslovali po lavých vln- .
kách řeky směrem jihovýchodním,*
otli bysme se pak po mnohých okli
kách v místech, kde druhdy bývala
„féra ’ a na levém břehu hned vedle
cesty do Ellinger vedoueí malá, útul
ná chaloupka, sídlo to hranatého ne-
gra, majitele „féry" a převozníka.
V neveliké vzdálenésti-odtudpři-
no na západ nachází se n aše městec
to Pecan, rozloženo jsouc v krás-
ném a půvabném údolí vedle potoka
téhož jmón, děkujícího za název
svůj stromům pekanovým (Caryaoli-
vformis), které zde v hojnosti ros
tou. Pecan není sicerposud žádným
veleměstem, jak již čtenářům Svebó
dy z dopisů p. Škopíka dostatečně Je
známo, leč vzdor tomu obchod páně
G. W. Lewis-v dobře prospívá, a to
ím více od doby, kdy zaměstnává v
zěna v mínění vůči Clevelandovi
je dobrým důkazem, že americký
národ potřebuje nějakého vůdce, což
je dostatečným návěštím každému
vlastenci, aby pilně bděl nad naším
zřízením—naší svobodou.
--- -e- . -' 7
Velice 'často se přihodí, že neje-
den z dopisovatelů .Svobody* popisu
je obchodníky své osady, vychvalu-
je jich zboží a vybízí čtenářstvo,
Haby u,nich zboží kupovalo. Tyto
čásíT oněch dopisů bývají vynechá-
ny, protože každý obchodník, jenž
I Mauez.1..... Krtuuza: axuxuratd2
I EroSeretS PTTOU JARKO
elikým lovcem před Hospo
vzdor tomu, že honební je-
se prostíral od „země tures
Kočinčíny,- Kamčtky a
itárie. Jen poslyšte- Cho
hvíli po botni, slídíme, pá-
> kde nic tu nic. Pouze v
L nepovažoval za špinavou práci. ,Svo
ř • bodá’ nehodlá jej koupiti. Demo-
kratická strana se bez něj obejde..
PĚEDPLATNÉt
na eelý roj.................
NpQÍ roku.............-
0 Evrópy řečně...........
by, se.snížiti,
Fahati # to, CO Mheeme; a toho dort Naše tegisttury zaaakazaeav
líne jedině tehdy, když budem ráz-
ně vystupovati-v životě veřejném.
nou, hrabduehé. listi n mech, hro
madíme všk dhrs— opatrně škrt-
—m se valí kouř
Pnósdutinskonu Jen *
mat-
nými
musíme d
žíme ostí
a kde mají postavili své stanice. Bu
deuto úředníci, jichž povinností bu
de, hájiti obany- před utiskováhím
ze strany železničních společností.
Tyto společnosti skládají se z obča-
nů, kteří vloží své peníze do želez-
nic. To udělají s úniyslem, aby ty-
lo peníze jim přinesly užitek—tedy
neberou ohled na nic jiného, jen o
svj zájem se starají. To činí s a-
kovou pozorností, že stále usilují o
to; aby všecko, ee je Je železnicemi
spojeno, využitkovali ve svůj pro-
spěch.
Často se přihodí, že jdou lak dále
ko, až lid utiskují. To dělají též i
jednotlivci, kteM vlastní kapitál a
jsou nesvědomitf Jednotlivcům je
tofakon ssas.
ledové, aby se nerozehřálo čtením
událostí, sběhlých v krajině, ježinu
dala život a byla jeho kolébkou? To
mu naši novináři dobře rozumí, tedy
to hledí využitkovati ve svůj pro-
spěch, aniž by o to dbali, že tím
hrozně škodí roz vej+a pokroku naše
ho lidu u veřejném životě. ílfzením
časopisů tímto směrem učí lid hledě
předpisovali železničním společnos- ravany stává vzájemná rnenávi
tem, kolik mohou žádat i za dovozné ř --*"-3" secextaa
záplaviti-to řekl Cleveland. ratotudělail xttězi.nade poohyh
” -- . . npst, neboť tím by se spojily západ-
co všechno dobrého alezniční ko-
mis zavede.
Jsme Jisti, že ta islatura ko-
mis ustanoví, která—j4 doufáme—
lidu prospěje.
jí vrány, cítíce Již na 1000
kroků ch, na vysokém jilmu za-
houká
w, Ceny.ohlášeka.
1 palec 6 měsíců 88 18 měsíců $8.
• :: „ i?::: „ 2
*” ” " « " " 28.
„ 1a „ 1°1 " "
V Mi ohlášky dle zvlítní úmluvy.
Naše legislatura zajisté zavede zá
kom jomzuudermti kaztetommj-
tele morgičů, deed of trustů a všeho
druhu not a směnek, tyto při udává
n majetku zápisníku daní opovede-
ti, aby byly -gapshvy a jich majitel
pak musel z ních daň platiti. Před
loha k tomu účelu byla podána. To
ukazuje, že úaši zákonodárci sami
nevědí, jaké zákony v našem státě
máme. Náš zákon nynější vyžadu-
je, aby každý udal, kolik má peněz
v hotovosti anebo půjčených na úro-
ky. Morgiče, deed of trust a noty
nebo směnky představují peníze, te-
dy ten kdo Jakové věci vlastní, měl
by Je při udávání majetku opovědě-
li. Každý, kdož majetek opovídá,
přísahá, že udal všecek svůj maje-
tek, jenž daním podléhá. Kdo tedy
všecek majetek neudal a přísahá, že
Jej udal, Je křivopřísežníkem a mů-
že zá to býti kriminálně stíhán. Je
však mnoho takových, že to nepova
žujt sa žádnou špatnost, když neudá
jí všecek svůj majetek zápisníku da
ní—spíše to uznávají za jakousi chy
trošt. Ať na to hledí kdo chce Jak
sady, že každý má právo se svým
majetkem tok naložiti, jak za nejlep
ší uzná,jen když jiným neškodi,, a
jedhak že na jednotlivcích tak velká
část lidu nezávisí jako na železni-
cích.
Ať je to jakékoliv, železniční spo
lečnosti mají téžprá-o se svým ma-
jetkem tak naložiti, jak za nej lepší
uznají, aby tento majetek přinesl
užitek, který by měl býti poměrně
tak velký, jako by byl užitek, který
by jim nesl jich kapitál jinak upo-
třebený; k většímu užitku nemají
práva. Zákon stanoví, kolik pro-
cent může žádati jeinotlivecze svých
peněz, pakli jich někomupůjčí; pro
ní státy s jižními a to postačí.
„Pokrok Západu” píše, že ,8vobo
da’ drží čtenáře své aa blázny, proto
že jednou jistila, že .Pokrok’ je ko-
vaně republikánský, a posledně prý
se vyslovila, že .Pokrok’ nebyl ni-
kdy pravým aepublikánem. Ano,
to ,Svoboda’ tvrdila a dosud na torů
stojí. Že Pokrok nebyl nikdy pra-
vým republikánem, sám to doznává
svým výrokem, že považuje za ná-
denníky strany časopisy, které pro
stranu pracují. Svoboda je stranic-
z Vás, _____
rodáci, rajtuje na muli, nebo na ko-
ni, anebo jeďes povozem přas La-
granžský železný most, spatří tam o
byčejně na levém břehu řeky Colora'
stávající nenávist čím dále tím ví_. ,, , ,
se vzmáhala, tu počal vše belivskévoděsvém českého prodavače p.
» “. I odninkáhA Nont +LA A:.... ___
b. ' Cheeme-li naši národnost v Ameri
B ve co nejdéle udrželi, třeba nám v
“~4 životě veřejném conejrozumějivy-
Sstupovati a v soukromém pilně pěs-
tovat! zvyky a obyčeje našich před-
ků. Prvním dobudeme si uznání u
M-m jiných národností a druhým přede-
jdeme odpárodňování se naší mlá-
-dež.
domovuotlačujeme v sob poma
lu zálus} chntnou zvěřinu, když,
v tom piD.. se pozastaví u mo-
hutného, e děravýho dabu. „Sej,
gpgn4a“ - “ ’ 1 2 '
v i nni”,
VMaff, aby jím své domnělé
přednosti nechali na sobě viděti.
Ačkoliv lak dělají pouze oni Če-
shové, kteř třeba jsou školovaní pře
ce nemají dost rozumu, aby rozezná
li slušnest od neslušnosti, .Moravané
se nad tím horší a hledí jim stejným
spůsobem spláceli. To však činí jen
ti Moravané, kteří nemají dost rz-
umu; aby doznali, že jich Jednání o
proti Čechům je směšné. Žádný-roz-
umný Čech ani Moravan neměl by
tím pohoršen býti, vidili jiného Če-
cha neb Moravaua dělati, co mu Sa-
mému škodí, a spíše měl by Jej poli
tovali. Ale kdo pak za to mMe, že
všichni na jednu a tu samou věcstej
ně nehledíme?
Celkem vzato u Čechů jest pozore
váti jakousi lepší vybroušenost než
u Moravanů, to však ještě uuuf dů-
kazem, že Čechové jsou rozumnější
a lepší než Moravané. Tato wbrou
šenos záleží hlavně v jich uhlazeno-
sti, pod níž — když *e podíváme —
často uvidíme to, co velmi zřídka u
Moravanů nalezneme. Jakkoli způ-
soby Moravanů jsou mnohdy drsněj-
ší než způsoby ucht,prec aniim
ještě neni dokázáno, že Moravané
nejuutakrpzuxnlanebotak.dobí.
jako Čechové, poněvadž tato drsnost
ná, že je to pravda,
, ní společnosti, nýbrži pro občany o tom pochybuje.
že jména míst, na nichž Jsme aek
dili, nejsou stejná, a proto každý Je
všestranně oprávněn k tomu, by je
uoval se dle krajiny, v niž se zrodit,, .
Na tom však nezáleží, zdali jsem
Čech anebo Moravan, zde jsme v-
ohni americkými občany a naší hlav
ní povinností Jest pracovali k tomu
cíli, bychom 00 nejvíc sobě prospěli
U porovnání s Jiným! národnostmi
Je nás zda jen velmi nepatrný počet, K
proto již zákon přírody — šachování
sama sebn — velí nám, bychom sami - 2
o sobe se starali Buďme jisti, žeji JI
né národnosti o nás starati se nebu. fi
dou, pakli my sami tak neuděláme. AI
Budemeli jeden druhého nenáviděli f '
nejen že nic nedokážem, ale stonem I
se směšnými n Jiných národností,kte I
ré budou konečně námi opovrhovali
a to docela oprávněně, neboť kdo ne
návidí svých rodáků, ten ani tr ciza:
ků za nic nestojí.
na každý P 1.. ale
— lionem tedy odlo
Už uplynulo čtyrycet lot od té do-
by, kdy první z našinců vstoupili na
pevninu Texasu. Během té doby —
n:p2224ntobapskévhtkymkak*±
rok našinců asSrn přibývalo, že dnes
naše národnost v Texas páčí se na
čtyrycet tisíc duší. Všichni jsou
usazeni v nejlepší části Texasu, a za
bývají se hladně rolnihtvfm. Našin
ci jsou považováni vůbec za nejlep-
ší rolníky v našem státu, čehož do-
brým důkazem je, že mnozí v po-
měrně krátké době nabyli značného
jínění. Je zde několik rolníků,
jichž majetek přesahuje až třicet ti-
síc dolarů, ačkoli s ničím zápas ži-
votpí začali. Ovšem že nabytý ma-
jetek nashromáždili svým neúnav-
ným přičiněním a rožumným.šetře-
ním. Kdo nešetří* ať sebe více se
přičifuje, přece nikdy nic neshospo
daří. O tom podávají nejlepšf dů-
kaz oni našinci, kt též pilně pra-
cují,’ jichž práce je dtlměována do-
brými úrodami, avšak jakmile něja-
kých genčz nabydou, nemohou je*
udržeti, tedy oddají se mrhání do-
tud, než poslední cent promrhají—
pak zase dále pracují. Též je zde
velký počet takových, kdož promrhá
jí nejedině to, co nadělali, nýbrž i
to, co nadělati míní, ale nikdy to
neuskuteční, čehož výsledek je, že
lito ifté stále věsí v dluhu až po
Republikánů kFičt, že kdyby stří-
bro bylo postaveno na rove zlatu,
že by tím stříbiné peníze se tak roz-
množily, že by zlato neslo prémium.
.Tuto samou písničku zpívali repu"
blikáné, hlavně JohnSherman,kdy
byl spolkovým pokladníkem. Tehdy
on předpqidal, že jestli bude přija-
ta stříbrná předloha, již podal v do-
mě poslanců kongresník Bland, a
obnos stříbra dostoupí na pět a sedm
desát milionů dolarů, že zlato též
ponese prémium. Od té doby bylo
šakqerašennetžbga,žeiehashnos
dnes páůf se na čtyrysta patlest
milioidolr-azfato přece neno-
se premie. Dnes je asi třikráte to-
likzlata .ve spolkové pokladně, než
bylo když se začaly raziti stříbrné
dolary. Stříbro je měnou chudého
lidu, a čím více je stříbra v oběhu,
tím lépe pro tento lid. Avšak naší
vládě málo záleží na chudém lidu,
ona musí zaváděti zákony, jež hájí
kapitalisty, a chudý lid ať si pomůže
Mílii, .......-—._________...
Bývalý president Cleveland se vy-
slovil určitě proti neobmezenému
ražení stříbrných peuěz. Minulý tý
den kapitalisté N?w York olbývali
schůzi,- aby se vyslovili proti předlo
ze, jež byla v senátě přijata, n: dl
nalezajícfise v.don.ě poslanců v kon-
gresu a stanovící, by spolková vlň-
de měla právo raziti svobodně stří-
brné peníze. Do schůze sedostavlo
usi 700 boháčů, bývalý sekretář Fair
child byl hlavním řečníkem, a pak
přijato usnešenf, zmíněnou předlohu
odsuzující. Cleveland též byl k té-
to schůzi pozván, ale nedostavil se,
nýbrž poslal svůj připiš, v němž se
urči.č vyslovil proti svobodnému ra
žení ntšíbza.—náhledu ^Svoho-
dy” Cleveland tímto určitým vyslo-
yením se o stříbrné otázce upražil
své-vyhlídky na prezidentství. (Svo-
boda’ hned leni se vyslovila, že Cle
velunag 1m a*M‘zaHěssK
denta roku 1802 od demokratů, a v .
pádu, Že by tato strana tak dalece
se zapomčla a přece jej nominovala,
že bude zase poražen ato vtšívětši
nou, než se stalo roku 1888. Teď
„Svoboda” opakuje, že Cleveland
nominace neobdrží. Jestli demokra
té budou chtiti zvítězit, musí se ve
eyé platformě vysloviti ve prospěch
svobodného ražení stříbra a za presi
denta navrhnouti muže, který s tou-
to myšlenkou souhlasí. Když to
ť jak p. Lednický tak p. Lewis
m svojí ochotou a.vlídností dove-
u si okamžitě získat přízeň každé
rodáka. Skoda jen, že letos v
ď^^řádaj^ taueů.
CTWII Btšťé výlóČno platformě.
ového zde není mnoho. Poctivá
e starého našeho fotografisty
—— uřude " -- K
— ■ • H‘-C0. p.
v říši nad li vězí] nou, o lůna I-
va, kdež nebude potřebovat! žá
ativní desky více, a městeč. -
má ledy opět o jeden tuně
am
a
ann
pezorovat, by seznal hlavní příčin
a základ nenávisti té. Svým pozo
váním dospěl k náhledu, že hlavní
základem nenávisti a řevnivostFme
zi Čechy a Moravany stávající je
merozumyrěeš-pevažujssemaszdě
TaííČjsi než jsou Moravané a tudíž
mají za to, že jsou v každém ohledu
lepší Moravanů, proto i hledí na .Mo
THE SVOBODA,*
IS PUNLIBWED
Every Thursday atLa Brané, Texas.
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Svoboda. (La Grange, Tex.), Vol. 6, No. 6, Ed. 1 Thursday, February 19, 1891, newspaper, February 19, 1891; (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth1458042/m1/4/?q=%22%22~1: accessed July 7, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu.; crediting Fayette Public Library, Museum and Archives.