Svoboda. (La Grange, Tex.), Vol. 8, No. 50, Ed. 1 Thursday, December 28, 1893 Page: 4 of 8
eight pages: ill. ; page 22 x 15 in. Digitized from 35 mm microfilm.View a full description of this newspaper.
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
The
Id Po
Výi
výlohy SP
Ennis,
dek! Zasj
ný časopis
mi ji na dů
jej chci po
sflán, poni
všecku výl
penise odb
boda jest j
se mi líbí.
S pozdra
Huntsv
l do! Rád dl
f jen zřídka
A příčina toh
I dozvím, dr
5 Ba věru, ž
L padni dopi
Í mnou rovu
G čitelové vdi
" etnati, aby
| hého tak si
| lekne a běž
" po roku ví
stat na čes
totiž snaží
L láni učitele
| stáné. Lei
i pět Morava
r slečny.
[ Musím k
1 srdečným ]
I čtenářky 8
■ né vánoee j
| Huntsv
ř me sobotu
| dešli se pa
I strávit vám
| Většina vš:
I mezi nimiž
I moje malič
a Nemaje
I a chtě si
[ se trochu ol
' jsem se pot
městě, k če
měl. Nejd
of úřadovny
। ve společno
vniků, a prt
většinu roz
i ní káznici.
| cel pro zloě
í ny na malé
L do čtverce,’
jednou nad
■llik kněh, »t
každá z těcl
D skoro pfivab
I vrat jež kaž
Odtud jsi
I ny, kdež by
I naných krej
ně. Dále ji
Rčovské, tu b
■ně klepajfet
■jich tu byly
| vážených. F
I do dílny k
I rozličných č
I několik dělr
| děláním jicl
F přes dvůr d<
| pak do řezbi
natěračské i
r viděti skoro
pv každém or
b ny jinému p
r do oddělení
j dí řady tkal
I strojem, dát
[ dále snovad I
[ posadí pak 1
b yvrgb2ea
7 ■ -TmTJ"VN•N
f covalo asi tř
přišli do ode
však nepraní
lo viděli, tu
| vedl do oddi
a židlí, kdež
I Každý s d
i při jednom i
| Fayett
I Haidušek!
platné na •
I líbí, neb je
I tak by ji n
Co se tý
V bylo o jedí
A ale korný j
2 ) nic není, je
r jí orati; ta
I řád do koli
PRÁVY~ČESKOAMERICKÉ.
Douglas parku stalo.—Marinka sa*
Něco O škorpfonech.
scientifique” některá novější posoro-
vání. R. J. Pocock podává tuto
202
lamfnek
Cech, Vojtěch Proch z našeho města
zabýval se po dlouhá léta hloubáním, osvědčených a nadíti se mťžeme.
škorpion či ittrové nepáchají se-
bevraždu, jak se mnohdy tvrdí. O
měsíček zrádný díval se na Josefa
Šlaise a Marinku, jak na lavičce v
parku sedí, tulí se k sobě — nu a co
dále se děle, kdo nedomyslí se, at?
šeptá se měsíčka, ten to dobře viděl,
šk da jen, že nemže zavolán býti
čtverák k soudu, byl by se musel
dostaviti včera k soudci Dooleyovi a
dosvědčiti, co se tam na té lavičce v
“pád ministerstva,” nebo “svržení
ministerstva” nepatřily v této semi
mezi obrazné fráze. Nedaleko věže
nalesal se hřbitov, kde popravení
byli pohřbíváni. Nyní však zavladl
i v této říši druh pokroku a emír
nařídil, aby barbarská věž byla
sbořenaa popravy aby se konaly me-
čem. r L.,
j Povšechný součet vykazuje, že
sa minulý rok bylo zapomenuto
28,407 rozmanitýoh věaí v drožkách
v Paříži.
—---=
nmAas
uroDnosii.
1b bude to.dílo, třebas první toho
drihu, přece jíž dokonalé.. Aby
Národní Výbor pohnul firmu do
týčnou k vydání tak objemného a
nákladného díla, musil se zavázali
k odebrání 600 výtisků a sice
těch prvnfch, jež vydány budou.
Za to však vyhradil sobě, aby je
před vyjitím mohl nabízeti za cenu
sníženou a sice za 88.50.
Žádáme tudiž všechny uvědo-
mělě rodáky, kteří uznávají, že
vydáni dějin českých v řeši angli-
cké jest dílem záslužným a více
než co jiného bude sloužiti k po
wgéní a ocenění působnosti národa
českého vůbec, aby hojným přihla
ováním a objednáváním kuihy
neodkládali, tak aby Národní Vý
bor závazku svému dostáíri mohl.
Přihlášky a zásilky ndresovány
buďteš na tajemníka: R. .V. Miš
kovský, 1444 S 16rh st., Omana,
Neb. — Dobří a spoleb .o jedna
telé ve všech osadách českých se
hledají a poskytují se jim hodv.
jak by vynalezl “perpetum mobile”
čili věčný samohýb a neustále pra-
covalfia podobném stroji. Myšlenka
tato připravila jej však o rozum, ne-
boť prohlídkou lékařskou zjištěno,
že nešťastnému krajanu samým hlou-
báním se zvrátil mozek. Domníval
se, že jest již blízek rozluštění záha-
dy a žádal před krátkém městskou
radu, aby mu poskytla prostředky k
provedení svých plánů. Pomoc ta
ovšem byla mu odepřena.
« Great Arlington, Masa. 18. pros.
—Na Silver ulici v Sheffield, osm
mil odtud vzdáleném městečku vy-
hořelo obydlí Jana C. Rabáka, 75
letého starce až do základů. Nebo-
žák když byl nalezen, spálen byl na
uhel a jeho dcera Ida utrpěl z takové
popálení a jiná poranění, že životem
svým nevyvárně. Nebohá žena sko-
čila s okna druhého poschodí jsouc
oblečena pouze v nejnutnější noční
oděv. Žena Rabákova a služka uni-
kly bez pohromy.
1 Marinka Šimůnkova opustila té-
prv před dvouma lety Domažlice,
rodný svůj kraj a vystěhovala se do
nové, zaslíbené země a osud přivedl
ji až do Chicaga. Marinka jest malé,
drobné hezké děvčátko, dle vlastní-
ho udání 17 roků sstara—či mladá.
Před pěti měsíci sloužila u Zítků v
hostinci na Henry a Morgan ulici.
Bratru pí. Zítkové, Josefu Šlajsovi,
asi 22tiletému mladíku, nezůstala
Marinka lhostejnou, zakoukal se do
její čtveračivých oček a vybídl ji v
červenci, minulé léto, jednoho krá-
sného dne do Douglas parku. Ma*
řinka není nepřístupná, má dobré
srdéčko a dala si říci. Kdož by se
tomu podivil, oba mladí lidé, že brzo
pod stinnými stromy v parku počali
mluviti o látce a čas utíkal jim jako
dobře namazané hodiny. Dříve než
* Až do nedávná neměli kati a
popravčí v Buchaře v Střední Asii
co dělati. Měl-li býti nějaký pro-
vinilec potrestán trestem smrti, byl
obyčejně vyveden na tak zvanou
“černou věž smrti,” jež se uprostřed
města vypfaá ve výši 50 metrů, a byl
sražen s jejího vrcholu a tím bylo
učiněno spravedlnosti zadost. Tu a
tam byli s vrženi s věže též důsto-
jníci a ministři. Tímto rázným, ale
na nejvýše nepříjemným spůsobem
bylo rozřešeno v Buchaře již několik
řičet dělníků bylo zaměstnáno při
strojích a 20,686 sbíráním vykopa-
ného uhlí.
Cena předmětů vystavených na
tové výstavě v Chicagu byla za-
ručena sb *14,500,000.
t Největší kus zlaté rudy byl na-
lezen v Mexiku ve státu Sonora, na
jaře 1892. Týž vážil 144 libry. >
spůsobená dloubou chorobou, neboť
v rodině panovala svornost, četní
přátelé zesnulého nechť přijmou naši
klubskou soutrast.—8. A.
‘“T‘LaCrosse, Wis., 18. pros. —
věří. Škorpion týraný a pronásledo-
vaný vbod si osten svého ocasu do
vlastního těla a otravuje se vlastním
" Před 17 lety přibyl do Ameriky
a přímo do Cedar Rapide s Močen
kraj chrudimský v Čechách statný
muž s rodinou a chopil ee tu práce a
prospíval vychovav pěknou rodinu
dvou syn a dceru, jimž poskytnul
všemožné vzdělání čeho důkazem
jest postavení,jaké syn jeho zaujímá,
jeť prvním účetvedoucím v Mer-
chánts bance zde. Muž tento byl Jan
Burianek. Po léta byl zaměstnán v
zabijárni. Přčinlivostí si pomohl k
pěknému obydlí č. 439 jižní S. ulice
níže pod-sabijárnou. Před několika
roky, když počal stárnout počal též
churavět a minnlé dva roky učinila
jej choroba jeho a věk práce neschop-
ným. Bylť nyní 63 let stár. Stýskal
velmi často na bolesti v prsou, a pa-
trně značně trpěl. Před polednem
včera 18. pros, stýskal se ženě: “Bo
že, kdy najdu již moji smrť. Hlavo
íná šedivá, proč se již nerozskočíš,"
a podobně. Před 1 hodinou polední
šla žena jeho pro maso. V tu dobu
viděli lidé p. Burianka chodit ve
dvorkn za svým obydlím jako by byl
něco hledal. Manželka jeho, v jakési
předtuše spěchala domů a přijdoue,
nenalezla muže. Hledala jej ve sta-
vení, ale nenalezla, pak šla do malé-
ho dřevníku v zadu, a tu se zrakům
jejím objevilo divadlo, které ji k ze-
mi přimrazilo, že se hne i vzpamato
váti nemohla. Stařičký soudruh ži-
vota jejího visel před ní na tenkém,
sotva čtvrt palce silném provaze, je-
hož jeden konec byl na trámě upev-
něn a nohy mu na zem dosahovaly.
Byl nehybný a patrně vzal si život
úmyslně, neboť kdyby byl chtěl mo-
hl si snadno pomoci. Zardousil se,
ak docílení toho musil skrčiti nohy.
Ubohá žena, když se vzpamatovala,
vyběhla ven a volala o pomoc. Pan
Šebetka a jeden Irčan přikvapili a
zkoušeli je-li živ. Byl ještě teplý,
ale života v. něm nebylo. . Policist
Kvapil šel právě kolem a přikvapil
ku pomoci a zpravil koronera a členy
rodiny o neštěstí. Koroner přijel
hned a po zjištění smrti dopravili
mrtvolu, na žádost manželky, do oby-
dlí, odkud bude zítra o 2. hodiuě od-
poledne odbývati ee pohřeb. Příčina
proč stařeček na život si sáhnul, ne-
ní zajisté žádná než omrzelost života,
dníkovy, bytem na 16. a Laflin ul.
To bylo pro dobré srdce Marinčino
přeci jen moc, šla a zažalovala Jos.
Šlajse pro znásilnění, útok a zbití u
soudce Dooleye. Práv. Halík ji za-
stupoval. Jelikož nemohla Marinka
měsíčka pobnouti k tomu, aby do-
svědčil, co viděl v Douglas prrku na
lavičce v letě, totižto znásilnění, ne-
mohouc to jinak dosvědčit, rozhodla
se a vzala žalobu pro znásilnění zpět
i žádala za soud pro útok a zbití.
Šlajs přiznal se, že uhodil Marii Ši-
můnkovou a soudce Dooley, jako
pravý Amerikán, vytkl Šlajsovi, že
surově jednal a odsoudil ho k pokutě
8100. Jest ještě k podotknutí, že se
Šlajs 7. tohoto měsíce oženil s jinou.
Šlajs odvolal ee k vyššímu soudu z
rozsudku, což mu ale pomůže Jen k
dalším výlohám, rozsudek změněn
asi nebude. Tak se chovají mladíci
v Chicago vůči nedospělým dívkám.
To je ta chicagská ušlechtilost.
jedné ze slečen a tu vyprávěla, že
ona jedině má nároky na ruku i srdce
Šlajse, že nedovolí, aby si on vzal
jinou. Před třemi nedělemi přišel
Šlajs večer ke Kooandum a šel do
kuchyně, kdež prudkými slovy vytý-
kal SimŮnkové, proč ho pomlouvá.
Šimůnková se nelekla a řekla, coko-
liv o něm mluví, že je pravda, že
neřekla nic jiného, než že má právo
považovati hr za milence, šlajs se
rozlobil a dal jí dvě facky a kopnul
<io saloonu Kocandova. Tam se do- .
slechla, že šlajs uchází se o ruku iedem, O tom sdělují se v “Revue
t Při evropském námořnictvu je
zaměstnáno přes 800.000 osob.
J První parník v Irsku byl posta
ven r. 1820. ,
t 2 Liverpoolu vyváží se více zbo
if než a Londýna.
• + Německý císař Vilem dostává
denně 600 psaní.
j Havajská abeceda pozůstává
pouze se 19 písmen.
I V Londýně je zabito nebo poj-
de každý rok 1.000 koní.,
1 Tatarská abeceda pozůstává se
* History of Bohemia.
(Dějiny iuké v řeči anglické) y
op R. H. VICKERSE,
vydány budou z ponuknuti Národ
ního Výboru vydavatelskou firmou
Chas. Sergell & Co. v Chicagu
během nejbližších dnů.
Dílo toto čítati bude kolem 750
stránek, 20 vyobrazení, mapu ze-
tni koruny Čech, Moravy a Slez-
ska, s vkusnou vazbou a cena jeho
po vydání obuášeti bude $3.50.
Dějiny tyto podrobeny byly
před vydáním důkladné revisi sil
+ VojenštTznalei praví, že modré
oči jsou pro střelbu nejjistější.
t V Paraguay takřka všechnu rol
nickou práci vykonávají ženské.
1 Když ruský car cestuje,bere se-
bon vždy na 300 kufrů.
t Nejvíce bramborů se sní v Ně-
mecku a Belgii.
I Sebere to tisíc let než vybráno
bude uhlí, jež až doposud bylo obje
véno.
| Pod přístavem v Glasgově bude >
co nejdříve sedm tunelů pro dopra
vu zboží a osob.
1 Od roku 1867 do roku 1886 bylo
ve Spojených Státech povoleno 200.
000 rozvodů.
t Dle víry Siamct duše lidská po-
třebuje sedm dní na cestu odtud do
nebe.
t Nedaleko Cordele ve státu Geor
gis chytil onechdy černoch želvu vá
žící 136 liber.
I Za minulý rok končící listopa-
dem byle na amerických drahách za
bito 2318 lidí a poraněno 2000 ji
ných.-
t V Čině Je'bézpočlu malých spor
ků ženských, které se zavazují,že se
nebudou se vdávat.
t V britiokém museu nachází se
sekera s roku 1370 před Kristem,
nejstarší to známý nástroj ze železa.
t V Californii ee potloukají í že-
ny co trampové.
t Doutníkáři byli od roku 1891
142krát na stávce.
t Sara Bernhardtova byla švadle
nou v prvních svých letech.
t Eletrické trati v Americe se po-
užívá 7600 mil.,
I Patnáct proč, obyvatelů Sp. Stá
tů je rozeno v cizině.
t V době míru nalézá se v ruské
armádě 170.000 koní.
j Stopa nově napadlého sněhu dě
lá jeden palec vody když roztaje.
'I Dle zápisků města Sen Diego •
Kalifornii pouze jednou tam padal -
ani ha sice v lednu 1882.
+ Španělská armáda stojí ročně
142,000.000 peset. Pětadvacet peset
dělá 85.
t Buckingham palác mimo nábyt-
ku stál 80 mil. dolarů.
t V městě New York používá kaž
dodenně 600.000 lidí elevatorů.
I Anarchisté mají 160 časopisů, z
nichž většina vychází ve Španělsku.
+ V Arizoně je redaktorkou jisté
ho listu žena, která má kníry, žvý
ká tabák, je graduovaná a váží 200
libar.
I V NewYorku vyroste 5 milionů
tun sena ročně a vypěstuje se 30 mi-
lionů buělů braibor. Vnitřní ob-
chod New Yorku u 2000
milionů dol. ročně.
I Minulý týden byl památným pro
paní Welsome z Greenfield, Mase.
Ve čtvrtek zemřel její manžel a V
sobotu provdala se znovu.
j V jižní Americe byla objevena
květina, která je viditelná pouze při
větru. Původně patří k rodině kak-
tusů a dosahuje výšky asi tří stop.
j Člověk seznámený s dráhou
pennsylvánskou praví, že dráha ta
mezi New Jersey a Pittsburgem
spotřebuje denně 12,000 tun uhlí.
t Nejdelší železniční most bude
otevřen příští týden v Německu.
Most ten jd<> přes řeku Vislu a měří
celkem 4860 stop délky. ,
t Angličtí vrabci osvědčili sa
škodnými v krajinách kde pěstuje Se
bavlna. Jakmile ee bavlna otevře,
vrabci ji odnášejí a farmáři si čítají
na několik set liber škody každý.
t Minulého roku bylo v Ohio vy-
těženo 14,609,908 tun uhlí, což jest
o 1,649,724 tun uhlí víc než předešlý
podoby nijak uspokojující, jako hadi,
měly mesi lidmi vždy špatnou po-
věst. Ale škorpion může činit ná-
rok na první místo ve příčině množ-
ství a ohavnosti zločinů jemu připi-
sovaných; divokost neakrocená,kani-
balisn, vraždění dětí, sebevražda.
Je jisto, že jsou pomluveni. Na je-
jich obranu mohu uvésti, že jsem
nikdy neviděl štíra užiti své zhoubné
zbraně, leda k zabití kořisti sloužící
mu sa potravu, což jest čin zcela
oprávněný, anebo <k vlastní sebeo-
braně. Je přirozeno, že nemají rádi,
hrajemeli si s nimi příliš; ale ne-
ciáme-li je lézti po své ruce, nepo-
koušejí se bodnousi, nýbrž snaží se
prostě dostati se na přirozenější
místa, než jest lidská kůže. Ovšem
nelze je tak snadno omyti z kani-
balismu; bylo o nich dokázáno, že
se v zajetí navzájem zabíjejí a poží-
rají. Za to vraždění dětí přičítá ee
jim neprávem; opatrujou své děti,
jak se patří, nosíce je na zádech,
dokud se nemohu samy světem pro-
tlouci.
Otázka, zdali se Bkorpion, trýzněný
ohněm neb jiným způsobem, sám za-
bíjí vbodnutím jedovatého ostnu do
vlastních zad, byla mnoho probírána.
Ujištění toho jest staré a má mnoho
přívrženců. Než pokusy vykonané
od p. Bouřné na několika druzích z
Madrasu ukázaly, že jed škorpiona
js jemu samému i jiným téhož druhu
neškodný, a že živočichové ti snadno
umírají při teplotě 66 st. Mimo to,
je li štír týrán vysokou teplotou, má
způsob mávati ocasem ve vzduchu a
ho nepřítele. Vrhne li ee skem sebra-
né sluneční světlo na záda škorpiona
byl tento prostě usmrcen vysokou
teplotou, které byl vystaven, kdežto
pozorovatel domníval se, že mávání
a mrskání ocasem mělo za účel po
raniti se a učiniti konec utrpení.
Pan Pocock připojuje se na zá-
kladě vlastních pozorování k tomuto
výkladu. Sebral-li sklem pappaky
slunečné na záda škorpiona, ihned
tento ocasem odstraoval dráždidlo
s patrnou péčí, aby se nepích). Může
být, že se v nězterých případech z
neopatrnost: poranil, mrskaje ocasem
nad svou hlavou k zahnání neviditel
néhó nepřítele. Jest všák velmi pra-
vdě nepodobno, že by škorpion měl
úmysl se zabiti. Může býti též, že
škorpion utrýaný zvlášt5 vysokou
teplotou až k smrti, necítí více
vlastního těla, tak že píchá do něho,
jako do cizího. Proto, přihodilo-li ।
by se skutečně, že by se škorpion
sám zabil, bylo by učiniti rozsudek
na samovraždu náhodou neb z po-
matení mysli.
K témuž úsudku přidává se též p.
Icoramopoulos, jenž pozoroval štíry ।
egypiské. Chytil škorpiona za tím
účelem, aby viděl, nespáchá-li štír ,
samovraždu. Držel jej týden ve tmě
jeho přirozeném elementu, a osvětlil ,
jej potom náhle světlem magnesio- .
vým. Říká >-e totiž, že silné světlo
přivádí též škorpiona k sebevraždě.
Tento však si z něho nedělal nia. Se- !
bral čočkou paprsky sluneční na
skorpionova záda; škorpion snažil se
utéci jevil znační xuššenf, ale na
sebevraždu nepomýšlel. Ani teplá
vzdušná lhze n viiměla jej k po-
slednímu skutku. Na to nechal skor-
piona hladovět v očekávání, zdali
jej to nepřivede k zouf ilství. To Se
nestalo; naopak škorpiona přibývalo
na těle, tloustnul tak, že se stal zá- 1
hadou celému okolí; každý chtěl vl-
dti tohoto báječného štíra,/vedle
něhož Tanner i Succi nejsou uic. Po
10 měsících zajetí a hladověni obje-
vily se najednou na zádech skor-
piona bělavé skvrny; bylo to 28
mláďat. Večer zbylo jich jen 17,
ostatních 6 zmizelo: Odděliv od
nich matku, nechal jich 6 pohro*
madě; druhý den byly jen 4. Patrně
se požírala mezi zebou. Vzezření
matky změnilo se docela; byla “kost ,
akže," živořila nějaký časakoneč. ;
ně sešla přirozenou smrtí. Ani tyto j
hroznů události, hlad a kanibaliam ।
ve vlastni rodině, nepřivedly skor-
piona k sebevraždě.—D. N’
po výletu do parku pustili Zítkovy
saloon a Marinka bydlela nějaký čas
u Zítků, na 20té ulici v A 478, kdež
sesJosefem, kterhožpoltala za
milence, sešli. Potom se Marinka
vystěhovala a vstoupila do služby
11.00
.50
Zrnka k strávení.
- BY -
A. HAIDUŠEK, Editor A Prop'r.
LaGrange, Texas, 28. pros. '93
•SVOBODA.-
Vycnázi Uttt ctvrtek T U Grange Tex.
ADRESSA :
„Svoboda,“ La Granpo. Texas.
PĚEDPLATNÉ:
na celý rok..................
na půl roku.................
Do Evropy ročně. ,
Práce kvapná, mílo platná.
Čas jest takový jaký si jej udě
láme. ...
Nebuď jen dobrák, ale buď též
kněčemu.—:-----------------------------—-
SVOBODA,
PUBLISHED
Every Thursday at La Grange, Texas
Poslední biskupské jubileum
Lva XIII. přineslo hotových tři
milionů franků. Kněžské jeho jn-
bileum před pěti lety přineslo do
vatikanske pokladny <12,000,000
franků. Během poslední doby za-
vedl papež způsob šetření v jistých
odborech, • poněvadž se vzrůstají-
cím pokrokem stává obavy, že
svatopetrský halíř bude čím dále
tím menší.
Příjmy a vydání papeže.
Nedělej vše najednou, nebo nic
nedoděláš.
i Od doby, kdy papežrká poklad-
na asi před rokem byla v nepořád-
ku, bylo jí daleko více pozornosti
věnováno. Je známo—praví pa
říšský jeden list — že žije v Římě
několik prelátů a kardinálů, jichž
jedinou povinností jest držeti v po
řádku peněžní záležitosti Vatiká-
nu. Sumy, které do papežské po-
kladny přicházejí, jdou ze dvou
pramenů: výtěžek z majetku pa
pežova a svatopetrský halíř. Va-
tikánský majetek pozůstává větši-
nou z hotových peněz a úpisů, jež
vesměs nalézají se ve Francii a
Anglii pod dozorem pařížského
domu Rotechildů. Petrský halíř
přináší každoročně větší sumu pe
něz než se vůhec za to má. Když
jsou aspoň poměrně úrodné roky,
sejde se do ‘ vatikánské pokladny
na 18,000,000 franků každý rok.
Někdy ovšem sejde se méně, 6 ha
jenom pět milionů franků, jako
třebas v minulých pěti letech.
Ztráta tato jest většinou zaviněna
neshodou mezi francouzskými re-
publikány a přívrženci císařství.
Jak známo, Lev XIII. nedávno
vyslovil se pochvalně .o republi
kánské vládě ve Francii, čímž po
pudil pro*i sobě přívržence monar
chie, kteří mu nyní svatopetrský
halíF" odpírají. A Francie sama
platívá tři čtvrtiny celé té sumy.
Ještě nedávno biskup z Nante za
slal papeži najednou 100,000 fr.
co petrský halíř.
Itálie přispívá pouze malou část
kou do ohromné té sumy — něko-
lik set tisíc franků za rok. Římané
vůbec jsou y ohledu tom pozadu
za jinými Italy. Poslední dobou
přicházejí také znašné sumy z kra
jin obydlených plemenem anglo-
saským, totiž z Anglie, Austrálie
Spojených Států. Jestli kato
ví se bude v těchto zemích roz-
mahati jako doposud, je jisto, že
pěkné peníze odtamtud vplynou
do papežské pokladny.
Mimo toho panovnické katoli
cké domy, jako na př. rakouský,
posílají každoročně papeži značný
peněžitý dar. To samé platí o
starých vévodských rodinách ital
ských. František II., bývalý král
neapolský a Marie Teresie, vévod
kyně toskánská, neopomenou žád-
ný rok poslati papeži několik tisíc
franků darem.
Vydání V atikánu každoročně
dostoupí sumy $7,000,000 fran
ků. Suma ta je rozdělena asi
takto: vlastní spotřeba papeže jest
500,000 franků. Kardinálové
shrábnou 700,000; chudé diecése
400,000, správa Vatikánu 1,800.-
000, tajemník papeže vydá ročně
1,000,000,Gzaměstnanci a vyslan-
ci 1,500,000 a na podporu škol a
chudých 1,200,000.
Římští kardinálové žijí na výlo
hy papeže. Jejich příjem každo-
ročně obnáší více jak 22,000 fr.
Tajemník papežův má na starosti
udržeti dobrou shodu mezi papež
•kou stolicí a zahraničními vláda-
mi. Vyslanci papežští v Paříži,
ve Vídní, v Madridě a Lisabonu
dostávají každý 60,000 franků ro
čně. _____________________
Neponechávej jiným, co sám
učinit můžeš.
Žádný ee nedostane nahoru, kdo
nezačal zdola.
Vol jen dobré přátely a budeš
mít dobrý život.
Nepromrhej času ani peněz za
věci nepotřebné.
Byl-li ti někdo podporou, nikdy
na něj nezapomeh.
Bída jest matka vynálezu, schop
nost jest otec zdaru.
Čas jsou peníze, ale jen pro to
ho, kdo jej umí užit.
Vyhledávej jen dobrou společ-
nost a budeš všude vítán.
Pečuješ li e každou minutu, ne
boj se, že ztratíš den nebo hodinu.
Čas a trpělivost změní morušo-
vý list v nejjemnější a nejdražší
hedváB.
Jen ten žije dlouho, kdo Žije
dobře; čas špatně užit není užit,
ale ztracen.
Není dost na tom činiti dobře,
nýbrž činiti to pravým způsobem
a v pravý čas.
Neodkládej na zítřek, co musí
býti nebo aspo by mohlo býti
uděláro dnes.
8 pevnou duší, 8 pevným moz-
kem a s pevným šlechetným ílem
člověk dosáhne všeho. ‛ .
■ Oddej se takpvému zaměstnání;
k jakému tě příroda orh, zač
nešli jiné, neprospěješ.
Nikdy nenaříkej a nesváděj na
své náčiní, neb když bys měl nej
lepší náčiní, neumíš li jej užit, ne
prospěješ.
Hleď si přisvojit dobré zvyky:
přesnost, střídmost, trpělivost, by-
strost, modlitbu a vážení slov; ne-
buď však otrokem zvyků, ale měj
zvyk za svého otroka, totiž naklá
dej s ním jak za moudré uznáš.
Pamatui si a konej tyto předpi-
sy a nebudeš říkati o tom kdo do-
bře žije, že ten má štěstí, nebo že
tomu jdou peníze, přátelé, zdraví,
zdar a podobné, samy, jak se říká
na vějičku nebo do kapsy. Když
se ti zdá, že nemůžeš, raděj řekni,
že nechceš. Zkušený.
LITERATURA.
Nový týdenník "Svit počal
vycházsti ve Schuyler, Neb., ná
kladem J. Příborského a F. K.
Ringemutha; oba jsou zkušení no
vináři. Úprava časopisu toho jest
dobrá a list obsahuje vybranou
látku. Stojí $1.50 ročně, do
Evropy 82.00. “Svoboda” don
fá, že během času “Svit” stane se
denním světlem svým čtenářům.
Adressa: “Svit”, Schuyler, Neb.
| Evropský počtář světové pově-
sti vypočítal, že jediný brambor při
dobré péči může přinésti v deseti
letech úrodu 10.000,000.000 kusů.
{ Počtář jeden vynašel, že naše
země neuživí více jak 6.994,000.000
lidí, bude li obyvatelstvo růsti o 8
procent každé desetilatí. Na zákla-
dě toho by roku 2072 povstal hlad a
hromadné umírání.
| Ruský umělec jeden přišel k to-
mu náhledu, že všechny lidské ne-
moce pocházejí z toho, že lidé nosí
na sobě oděv.
3,
cueuzrmnsmuuemm. -srddumdma‛twruus . ab..L d. . aohe uv
amaaMiMmidatmsaiAMTAdknddhaladadsmmMMMa6udmahaaxAmMAtihemAAAKAmMiMisLaíkL
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Haidusek, A. Svoboda. (La Grange, Tex.), Vol. 8, No. 50, Ed. 1 Thursday, December 28, 1893, newspaper, December 28, 1893; La Grange, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth1458190/m1/4/: accessed July 16, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu.; crediting Fayette Public Library, Museum and Archives.