Svoboda. (La Grange, Tex.), Vol. 9, No. 11, Ed. 1 Thursday, March 29, 1894 Page: 4 of 7
This newspaper is part of the collection entitled: Fayette County Area Newspaper Collection and was provided to The Portal to Texas History by the Fayette Public Library, Museum and Archives.
- Highlighting
- Highlighting On/Off
- Color:
- Adjust Image
- Rotate Left
- Rotate Right
- Brightness, Contrast, etc. (Experimental)
- Cropping Tool
- Download Sizes
- Preview all sizes/dimensions or...
- Download Thumbnail
- Download Small
- Download Medium
- Download Large
- High Resolution Files
- IIIF Image JSON
- IIIF Image URL
- Accessibility
- View Extracted Text
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
a nic‘iž bylo zvy
PFekážky tyt*
gros Spoj. Států
mem
dy nezaméstoaných nebi
elavnostem- Prvhí kfeaťané po
viti se nedá a pki nyi
Zdá,se, že celá, paše bo
nemůže.
1886.
Armáda nezaměstnanců.
Na velikonoční nedli
zemřel
Louis Košut mrtev.
4 roky do vězeei-prov
S úctou
A. Haidušek.
Jak povstaly Velikonoce?
ni 5a l
zsl
Košut.
pije a hospody chce mít i sám; pak
přijde Penoyer ze státu Oregon,
ka; třetím bude guvernér Tilliuan
z J itoí Karoliny, protože prý moc.
cena nebo olavována. Od udává,
že tato alavnost byla zavedena me-
vlády turecké odmítnu
přesthovani do Koub
aii, kdež byli véznéni a
1861. . Košut opustil I
září, a zastaviv se ve 8
králko, jel dáie do
Francii, kdež mu však
nic nedbá i
kfl dlnictv
ve Washingtoné po delíí nemoci
spolkový senátor Oolquitt ze státu
Georgia. Dosáhl 70 let svého vě
ku. Lhůta jeho úřadování byla
by vypršela roku 1895. Zemřelý
byl vřelým demokrateth, ale de-
mokraté jeho smrtí neutrpí žádné
škody, neboť guvernér téhoi státu
zase demokrata ustanoví.
ku všemu prací svou dopomohio,
ale on přistupuje k práci.ktetáko
ronuje lakotu jeho. Oo chce mít
výrobky evé chráněoy, aby nikdo
g Nt
ravedlivých poiadav-
jel mu bylo takřka
Jak se zpráv denních vidno, tá
hne ni vyzvání blázna Coxeyho
množství lidí nezaměstnaných že
všech částí země k Washingtonu,
kdež společně na 1. května hodlají
před kapitolem Spoj. Státě démon
strovat a žádat o zlepšení-svého
postavení a vydání nezúročitelných
úpisů, by lid měl více peněz. Že
jen v hlavě blázna jak jedna tak
druhá myšlenka mohla povstati,
tož věcí jistou, avšak nedá se také
upříti, že- od několika už roků po
stavení jak rolníka tak dělníks-je
povážlivě otřeseno, že pracujících
sil čím dále tím více nadbývá. Ně
oo v tom musí vězet, něgo není v
pořádkn: Politikáři té či oné stra
ny bází jeden druhému podobné
věci na hlavu s podotknutím, že
ten nebo onen špatné časy zavinil.
Je v tom sice kousíček pravdy —
aspo_někdy, avšak základ nyněj
šíno postavení chudší třídy nutno
To samé je b dělníkem, který mr
tvým strojem vytisknut jě z práce.
Příval dělnietva zámořského n»
byl by škodlivým co do počtu, je
však nebezpečným pro lacinou
svou práci. Dělník na cizozemeké
hubené mzdě vy mořený milerád
uvolí se pracovat za menší mzdo
uot zdejší domácí dělník, protože
mzda tato daleko je větší neš oba
v jeho vlasti. On to nedělá proto,
aby někomu uškodil, nýbrž aby se
udržel při šivetě.
Z obon těchto přívalů, jež ochro
moji dělnictvo, povstává veliký
mocný tok — nesvědomitost kápi
talismu. Ten maje po ruce stroje
a k hnaní jích laciné dělníky cizí.
i a uprchlíci
v Malé A-
do 22. srpna
itáhii na 1.
zzii jen na
Earseilles ve
následkem toho, že p<
movna uherská 141 pi
nu povoleni sestovati skrz řiši fran
couzskou. Zastavil se v Gibraltaru
předpisoxati presidentu Clevelando
vi, co má dělat; pátým bude náš
Hogg, který tropí našemu států
jednu ostudu za druhou.
svéhoJa
M. vi
liké noci, aviž apoštolově co o tom
psali.
Velikonoční slavnost odvozuje
se z hebrejského "paesnh", co u
židů bylo velikou slavností na pa
nátku jich vysvobození a poddáno
sti egyptské. Dějepisec nábožon
štvi Sokrates udává, že ani Kri
stus aul jeho apoštolově nephkazo
redaktorem peštského časopisu
“Hirlap”.
Vliv jeho na soarod4ky rostl tou
měrou, že již v březnu v r. 1848 při'
šel do Vídně v čele deputace uher
eké, která se hlásila o svá práva a u-
znání jich. Kšut vrátil se do Pre
ipurku co ministr financí. Všechny
vnitřní opravy, jež chtěl zavěsti, ta
ké provedl, tak že poslední zbytky
Útisků od ústřední vídefiaké vlády
byly odstraněny. Na základě toho
Zemská rada uherská byla rozpušě
na a volby pro nevou radu zemskou
vypsány na 2. červenc téhož roku
1848. Hned po sejití se této byl
Košut provolán za guvernéra od
avýeh sourodák, kterouž hodnost
držel až do konce občanské války
1848—49.
Po porážce uherského národního
vojska, kterou hlavně zavinily voje
ruské, které byly k pomoci rakou
ské vládě povolány,byl Košut nucen
utéci do Turecka. Přistál v šumte
se soudruhy Bernem, Dembinským,
Perzelem, Goyonem a 6000 muži.
Za bydliště zvolil bí Widdin. Ra-
kousko i Rusko žádalo po Turecku
vydání uprchlíků, avšak zakročením
Anglie a Francie byla žádost ta od
o půlclruhého roku
icstněn a roku 1841
V Turíně v Itálii zemřel minulého.
úterka před půlnocí veliký viastenen
uherský Louis Košut v nárnčí svého
eyna a v přítomnosti uherského po
slánce Karolyiho. Zemřelý byl na-
rozen v Monaku ve stolici zemplin.
ské v Uhřích, dne Al.dubns r. 1809.
Dsti sáhy věnoval se advokátství,
takže roku 1828 obdržel už právnic-
ký diplom. Roku 1880 stal se správ
cem u hraběnky Szapary a oo tako-
vý zasedal v krajinských shromáždě
niob. Hned po tom zasedal co posla
sec v národní zemské radě co zástup
ce velkostatku. Ze schůzí této ra
dy nechal tisknouti výkazy její jed
vání, které byly později vládou zaba
vény a Košut v r. 1830 odsouzen na
jiný nemohl diktovat i tnu ceuy vý
robku ani mzdy dělnictva. Obce
býti neobmezevýn ve srých prá
věch, avšak práva jiných chee nd
•. Každe roční stávky jsou pal
stavte ho před sond, nedovolte mu
. obhaiyáuí své nevány‘ra odsoďte
“Bďte-však finti, že jednánfm
takovým udělali jste z něj nepřite
na 22. března a ne pozděj ne’na
25 dubna. Tento spůsob pošitání
byl zaveden r. 525 a od té duby
je všeobecně uznáván za rravý od
římsko katolické církve: .
Za dob pohanských, asi ré samré
doby, bývaly odbývány velké svát
ky jarní, tedy někteří hitrikové
udávají, že od těchto wlavn mi ve
likon oční vzala původ. '
Darování vajec na velikou noc
je Odvozováno z dob pohanskjch
a představnje vzkříšeni k novému
životů. Tento zvyk ie dosud u
křesťanů zachován a iná ten samý
týtoam eo ti pohanů, jen že kře
eťané začali vejce barvili na červe
no, nož představuje krev, kterou
za lid náš Spasitel vylil. Durová
ní šmigruatinků pochází od starých
Sazonů, rovněž i nabírání vody z
tekoucích potoků právě v půl noci
velikonoční je zvykem Němců a
u některých dosud je v platnosti.
Oni mají za to, že v dobu tn dobří
duchové v tekuté vodě' se nalézají,
což prý činí vod tn velmi užiteč
nou.
Veliká noc u tecko katolíků při
padá obyčejně o dva týdny později
“Svoboda” upozorňuje laskavé
čtenářstvo na oznámku týkající se
‘Encyclopaedie Britanica’ k naleze
ní na jiným místě. Znám dobře
to dílo a mám za to, že kdo chce
úplné dílo, které zahruuje veškeré
ponaučení, měl by si toto díl opa
třiti: Já dílo to též mám, proto
je odporučuji jiným. Toto dílo
asi před třemi lety stálo stopadesat
do.arů, kdežto přítomně je a do
stání za méně než poloviční cenu,
ten samý udělek, ta samá vazba.
Dílo to podobá se naučnému slov
niku, ale s tím rozdílem, že je roz
sáhlejší a důkladnější. Každý otec
jě povinen poskytnouti svým dě
tem dobré vzdělání. Když jim.
dá začátek, pak opatři je tímto dr
lem, ony se ostatek samy doučí.
- Dělnictvo americké trpí třemi
přívaly: soustavou strojovou, pří
valem dělnictva zámořského a ne
svědomitostí upíra kapitalistického.
Všechny tyto tři proudy pojí se v
jeden, pud nímž ubohé dělnictvo
sténá a'neustále pracující rolník je
okrádán o malou jen odměnu za
svou práci.
Pohledneme-li zpět o několik
jen roků, zdá se nám', že byly ten
krátě časy lepší. Rolník ki př.
zde na jihn dostal více za bavlnu,
kdežto dělník na severu měl zase
jistější'práci. Bývalo tomu tak,
avšak doba páry a elektřiny vyrva
la z rukou dělníkových prostředek
k opatření sobě a svým každodeu
níhq chleba, nadělala z tisíců pra
cujících, řádných lidí, žebráků a
zločinců, kterých teď slušný počet
místo při práci nalepí se v kázni
cích a mnoho rozvěšeno po šibeni
cích. Oo dohnalo je v ta místa!
Nespravedlivé odejmutí jich pro
středků k Avotu, jež zrodilo nená
vist a pomstychtivost, kteréž pak
přinesly ovoce zločinů nejhnuanj
šícb. Obžalujte ktiV člověka, po
v Angii na 28. října. Tam zaslal
až do 21. listopadu, kdy odjel do
Spoj. Států amerických, kdež cesto
val a pracoval ve prospěch národní
věoi uherské. *
Brzy na to vrátil ne do Anglie a
zdržel se tam několik roků, zabývaje
se dopisováním do časopisů a pořá-
dáním řečí proti rodu Habsburské
mu. Roku 1861 <i veřejní! v italekěm
časopisu "Perseveranaa" ostrý lb
nek o postaveni Uhrů a štval Italy,
by prohlásili Rakousku válka, by to
to seslábeno jsouc nemohlo tak vy*
datuě lidu uherskému vzdorovati.
Na 8. července 1866 qdal k Uhrům
ylastenecký manifest a po válce ro
ku toho vyzýval Uhry, by nepřijímá
li žádných ústupků Činěných jim oi-
“Svoboda” nevzala si za účel 1
kopati do všeho, co se jí v cesiu
namane, nemůže však mlčením po
mitouti věcí, které sem tam obje-
ví se v časopisech našich, věcí to,
ješ ve zřejmém jsou odporu sezá-
sadou a účelem toho kterého listu.
Minima tím na přiklad katolický
denník “Národ”, kterýž vydáván
jsa kněžmi řeholuíky v Chicago
přináší v sloupcích svých události
úplně odporující všem mravům.
Zde je důkaz. Ve Washing-
tonu projednáván jest ny-
ní pikantní případ kongresníka ।
Brtckinridge z Kentucky, který
vzdor svém n stáři a věhlasu docela
po pacholsku eváděl jistou dívku
po více let nod záminkou, že si ji
vezmu, jakmile cliuravá žena jeho
rozloučí se s tímto světem. .Výpo
vědi žalobkyně a svědků jsou tak
hnusné, že do síně soudní wimo
ošetřovatelek svedené dívky ' není
připnštěua žádná jiná žena. A
katolický kněžský list “Národ” do
cela beze studu podává jednáni
znemravnělého tohoto případu u
podrobném překladu. Nemohli
by otcové Benediktini upotřebit
slonpců listu svého k něčemu lep
šímuť Užitečným není podobné
líčení pro žádného a jeet nám div
no, že někdo z řádných jich odbě
ratelů nedal pp. tiditeltm doposud
pořádnou lekci.
hatá země jest těsně sevřena ve
spírech lakotného kapitalismu, kře
rý vyssává soustavně všechny tří
dy lidstva Kdo sleduje denní
události, ten vi, že jako nedbá za
městnavatel žádosti dělníka svého, *
tak "povrhováno je v kongresu 8p.
Států vůlí lidu. Kdy nastane
obrat, to těžko říci. 6....
března a též ien čtyrykréte na 25.
dubna. Posledníkrát To bylo r. hospodaření vláda samap
kem oslavovali "passah", tedy je
docela přirozeno, ěe tuto slavnost
přenesli na Kristovo z mrtvých
vstáni. Je to v lidské přírodě,
oslavovati každou důležitou ndá
lost. Ačkoliv křesťané hned od
prvních dob velikou noc oslavova-
li, přece začátkem druhého století
povstaly spory mezi křesťany vůči
slavení tohoto svátku. Křesťané
původu židovského podrželi výro-
ční hody “passah” na 14. den mě
sice Nisan zvaného a spojovali s
nimi památku ua poslední večeři
Páně*; druhý den byl věnován pa
mátec smrti Kristově a třetí den
jeho z mrtvých vstání, aniž brali
ohled na to, na který den v týdnu
to připadne. Naproti tomu křasťa
né původu pohanského.slavili Kri
stovo z mrtvých vstání vždy v ne
dělí a předcházející půtek, co den
jeho ukřižování, tedy pátek ten
byl uznáván za den pokíní a po
stu, jako na přípravu k irastávající
údu. Abí
bromi-
hlavním "
'Svoboda’ má za to, že nejeden
z našich Čtenářů neví jak poutala
veliká noc, co značí a proč nepři
padá kašdý rok v stejnou dobu.
Každému je známo, že veliká noc
jo velký svátek křesťanský, v němí
se slaví památka Kristova a mr
tvých vstání. Jest to den veselo
sti u všech křesťanů po celém
světě, ačkoliv nový zákon abi elo-
slavnosti.
Tí, kdož řídili se dle křesťanů
původu židovského, byli považová
ni od jiných za kacíře, ale to na
celé věd málo změnilo, spory me
zi oběma etranama čím dále tí
více se vzmáhaly. Aby stalo se
narovnání těchto sporů, duchovní
otec Polyearp, biskup Smyrny, r.
159, odebral se do Říma, ale nic
nepořídil. Tedy tyto rozepk tr
vály až do r. 325, když na sněmu
Nicejském bylo usnešeno, že vzkř
šení Páně má se i ve východních
církvích slaviti v neděli a akřtžová
ní Krista předcházející pátek. Ttn
tc sněm uložil učencům Alexand
rinským, aby čas velikonoce na
každý rok vypočítali. Oni to též
udělali dle následujícího pravidla:
Veliká noc slaví se tedy od té do-
by první nedělí pó jarním úplňku
měeíce. Jestli úplněk připadne
na neděli, tedy veliká noc je první
nesledující neděli po tomto úplň
ku. Jarní úplněk mesíce jest ten,
který připadne buď na'21. března
anebo v nejbližší dni po 21 břez
nu. K ustanovení veliké uóci ue
bere se úplněk astronomický, ale
Úplněk, jenš je epaktami vypočí
taný, který klade se na 14. den
po novoluni, počítaje do tuho i
den novoluni samého. Dle toho
to vypočtení |sou bránice jarního
úplňku tnezi 21 březnem a 18
dubnem, dle čehož veliká noc ne
------------
století připadla na ten samý den a
pouze jedenkráte připadne na ten
bledati jinde než v- pařeniět poli
(jekém. • —-- -
sakem Fr. Josefem. Na L. srpu
1887 byl zvolen za poslance do
mu uherského, avšak nepřijal
nost ta. Od roka 1876 lil Kol
Turíně v Itálií v tom největším
kromí zabývaje se vědeckými ví
V listopadu r. 1879 ztratil Kou
té doby co je veliká noc zavedena,
připadla puze čtyrykráte na 22. žádného účinku. FI
nul u uás, protože oui neuzuavají puti
zde, polaný výpučst za pravý. tr9
VOBODA
mw EireKvlaGrange Tex
==== Že všecko je v něm snanok naleze-
LaGrangepTexas, 20. břez. ‘94
••Svoboda" zná téměř všechny dí-
la poučná, ale ani jedno z nich nepo
ní. Každá otázka, ať týká se čeho
koliv, je v díle tom rozebrána a
správné zodpovídána. v
Jde to s demokratickou ústřední
vláden e kopce opravdu. Čelné
demokratické listy chtějí sázet dvě
proti jedné, že Oleveland nepodpí
Že Blandovu předloho a zrovna tak,
še po 4. března 1895 bode míti
republikánský kóngres k ruce, aby
měl co vetovat. Republikáni ho
zásobí stravou, ph níž se bude mo
ci nkuckat. ,
je "Encyclopaedia Britanica". Sešla
vení téhož díla je velmi jednoduché,
Když je člověk až moc umíně-
ným, bývá také nespravedlivým. Ú
zemí Arizona a New Mexiko dávno
už žádají kongres o přijmutí do
svazku států a žádost ta je oprávně-
na pončvač jsou v stave vyhověti
všem podmínkám, jež novému státu
jsou kladeny, avšak žádost jejich
nezdá se né-ti jakého ovoce. Presi
dent Cleveland je prý p/oti přijmutí
území těchto proto, že čtyři senato
ři z nových států budou bezpochyby
přivrženci svobodné ražby stříbra, a
čímž on nesouhlasí a proto stranu
protivnou nechce síliti. Republiká
káni jsou mu v tom k ruce.
Celý příjem cla dle zpracované ny
hf předlohy v senátu, bude,pbnášeti
881 milionů dolar, kterážto suma
je o 13 neb 14 milionů dolarů nižší
než bylo v předloze té, když byla se
nátnímu výboru poslana. Hlavní
srážka celních příjmů stala se na vý-
robě domácích cigár a cigaret, kde
zmenšena da ta o celých deset míli
onů dolarů. Clo na plech taktéž má
býti pouze 1 cent mfsto 1 centu a pě
liny z libry. Dále provedena hodná
směna poplstku s dováženého ovo-
ce. Dovoz bananů má býti svobod-
ným, poněva ve Spoj. Státech baňa
ny až na nějakou maličkost nejsou
pěstovány. i
K' • tADREBSA: sl.
„Svoboda,“ La Grang, Texas.
| Populisté ve státu našem jsou
nějak ohromeni nad právě udavším
se.spojením demokratů. Nepočí
táli nan, nebct věřili, Že když dva
se rvon, mé z toho užitek. A
* 'populieté byli by jisto jietéishrábli
z výsledku rozháraných poměrů
lví podíl.
Různost ve vyznání politickém
také nese někdy ovoce. Vezmě'
me si na příklad naše krajany v
Chicagu. Ti, še věří v každou
bláznivon strann, mají své kandi
dá ty téměř na všech lístkách. Jest-
li budou na místě jích zvoleni Aj.
. nyši, tu hned bude za to. zodpověd
na “svornost” Či nesvorností Na
ty to vždy svedou.
Ve státu Tennessee musí býti
lidé nevděční. Temnější spolkový
senátor Isham G. Harris, který za
stává veřejné úřady už od roku
1847 a ve spolkovém senátu sedí
od r. 1877, dostane prý letos de
mokratického soupeře, jímž má
býti bývalý guvernér James D.
Porter. Harris neschvaluje prý
výkonný nynější demokratické vlá
dy, protc Tennessané chtí mu dáti
"obšít", jelikož oni v Olevelanda
věří jako v Pica Boha.
The "Svoboda" the only truc demo
cratic weekly in Texas, published at La
Grange, Fajette Co., Texas, hasin the
atate 2,800 uctual paying subseribors,
most of whom residě in central and
south weat Texas. Besides, the Svoboda
has a fair circulation In soveral other
States of the Union and in Bohemia,
Moraria »nd Silesia Europe. Its circul-
ation-, in Europe, has caused a great,
■amber of immigrants to came to Texas.
These facts make the "Svoboda" the
betl adveruining medium for those who
desire to reach the Bohemian popnlation
• in this country.— A. HALDUSKK,
publlsher
SVOBODA,
PUBLISHID
Étery Thursday at La Grante, Texas
-dx- t
Á.HA.IDUSEK, Editor A Prop'r.
Kongresník Crain z jižního Tex-
asu se snad obyvatelům distriktu
svého přejedl. Demokraté se bojí,
budou-li Craina nominovali, že bu-
dou od populistů poraženi a proto
chtějí postaviti do pole mule jiného,
silnějšího. Tak to bývá. Crain stou
žil distriktu svému cejou dobu ku
cti, že však stojí jakémusi úřadolov
ei v cestě, je nafi hana kydána a on
ostouzen.
PĚEDPLATNÉ:
ý rok........................W 00
roku.............................
ropy ročně.......................
Brazilský president Peixoto roz-
kurášen útěkem a zmizením admi-
rálů Mžilo a DeGama, nařídil ve
evé zpupnosti okamžité potrestaní
Mnoho jeet mezi našinci, tako
výet Hdí, kteří praví, že jim do
politických záležitostí nic není.
Jsou to většinou lidé, kteří navykli
ei na otcovskou péči vlády ve via*
sti staré, za níž museli platiti nejen
penězy, nýbrš- krví svou. Kdo
spoléhá ae na souseda, že týž spra 1
ví zafl všecku práci, co zatím on
sám se bude povalovat, ten není
aobrým a rozumným hospodářem.
Zrovna tak není dobrým a vlasti
prospěšným občanem," kdo záleši
tostem politickým se vyhýbá pou-
se s té lenivé pohnutky, še se to
i bez něj spraví.
Ochranář McKinley dostal son*
druha, ale v Evropě. Neni jím
- aikdojiný jak německý císař Vi*
lém. Má v plánu dohodnout! se
s evropskými vládami, aby v ná-
.hradu za vysoké clo ca evropské
výrobky v Americe uložené, vlády
vropské uložily vyšší clo na plo
diny americké. Nebylo by to rov
noprávnél Republikánům by to
slušelo, kdyby tak Vilímek jim
atril prst do krku.
Kandidáti už počínají se šoupat
ku předu do boje a naši farmáři
budou míťzase tu česť slyšeti, že
páni z města zajímají se o zdraví
jejich rodin. Upřimnost ta jest
líčená a z pravidla objevuje se
#,71, za dva roky. Kouká 'zní
prospěchářství a lidé neměli by se
ní nechat mámit, nýbrž měří by
hledět přesvědčit se sami, kdo je
toho neb onoho úřadu hoden. Jo
tebo potřeba zejmena při okres
nich úřednících.
.. rodnictví. ‘Svoboda’ jej považuje
za spolehlivého lékař a proto jej
odpornčuje přízni našich rodáků.
Máme ve Spojených Státech ně
kolik guvernerů, kteří na základě
svých obžviátních schopností poje
don na podzim ze svých úřadů ja*
ku na mapkách Jelním bude gu
veroér Walte ze Mátli Onlorado,
který se osvědčil býti sš tuze tordo
hlavým; drahým bude guvernér
Altged z Illinois, protože nechce
omilostnit anarchisto krájúúf “—
cizince, kdo byl jakkoliv povstal
cům v nedávných bojích proti vlá
dě vypomáhal. Usmrcení těchto
lidí nepodléhá žádnému soudoímu
■vyšetřování, má býti bezohledné.
Jestli se Peixoto zmýlí a nechá
odpravitiněkteréboamerickho neh
gického přisluéní ka, pak bude
I na fuče boj, proti němuž ko
diu DeGmovy a Mellovy byly
„ahuu nedělní zábavou.
E- n ■ 2 * A •* i. í die . ।
“Svoboda” uvozoruje laska
vé čtenářstvo na oznámku doktora
Jas. A. Bairda,jenž je usazen na
Moravii v okresu Lavaca. Lékař
-ten onehdy se vrátil z lékařské ko
leje, kdež dokončil studie svého
povolání a aejlepším úspěchem.
Zvláštní pozornost bude vnovati
****^1^*11 v
am9}
sesdakabhhkxa. .ďV
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Haidusek, A. Svoboda. (La Grange, Tex.), Vol. 9, No. 11, Ed. 1 Thursday, March 29, 1894, newspaper, March 29, 1894; La Grange, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth1458203/m1/4/?q=%22~1~1%22~1: accessed July 16, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu.; crediting Fayette Public Library, Museum and Archives.