Svoboda. (La Grange, Tex.), Vol. 9, No. 18, Ed. 1 Thursday, May 17, 1894 Page: 3 of 8
eight pages: ill. ; page 22 x 15 in. Digitized from 35 mm microfilm.View a full description of this newspaper.
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
ět pozne
Po půlnoci
adil se.
Román oit Vdclat^ VčRa.
'Snad
ne, to nelze
čen.
jsounejstarší-a nejlepší
Tivého proudu
déle ale ne
promlu
»
nek
8
láska.’
Zit 23c.
2 velezrády:
lován
jen
I’
se-
za 25c.
aý tento dar, bude tni stálou upo
‘Odpusťte, že skoro v patách ctvu dělají čest.'
□ vil takto
že
samomlu
mohli osvědčit. Vrchnosti- arci 'tvrdošíjnost českých sedlákův se
Kup^U Severovy liky!
TEXAS.
LáGnaxGE,
Wm HERNES ‛mJad.,
to i jiným spůsobem, aby lei tu ce
mázheobdvšehodruhulék, taktéž
i veškeré psací potřeby. Lékárna m
východní straně náměstí; 18
cuudath voaiLui
F
k
lékárník v La Grrange, 7
nemilu-
Henri
la k etar”
se jej nz
nezbý
balíček
vstrčil,
oběma
mínkou, jak jsou vděční mojí pod
daní a budu se jim chlubit každé
mu, moha říci, že mám na ském
panství muže poctivé, horlivé, roz
šafné, kteří našemu českému rolni
upkišedk
be se oblí
pamatova
děje.
přehlídku,’ dostal v odpověď.
‘A vy jste tak chladnal'
‛Kci siovem, co se stalo?
Džodžo obrkakuje hraběnku
f
v
a
dnes Prahn opustím.’
‘Tak na kvap?’
‘Bude íí jisté i vám známo,
se v okolí Prahy bitva chystá?’
‘Věru, tak se podobá.'
‘Nebyl, osvicenosti.'
‘Jak přijde, uveď ho sem.’
‘A venkované?’
‘Ať vejdou.’
Sluha odešel.
Po chvíli se vrátil veda tři
vaší jasnosti byli odmrštěni.'
4Velice jste mne překvapili,
stala příslovím, o jejich zarputilo
sti a surovosti umí každý obyčej
ně kroniky povídat!’
Krásná braběnčina tvář zářila ve
levlídným úsměvem.
‘Mnohý povídálek a mnohé pří
šloví,’ pravila, ‘lže v hrdlo — to
hot máme tuto důkaz nevyvratný.
A nači mil krajané postarají se >
hluboko stažené.
‘On vás zradil, on vás
jel’ šepce táhna hraběnku
mu téměř v pátách.
‘Džodžo, ty nevíš co je
nej veselejší tváří prohodil několik
slov — kočár brčel od domu a on
vrátil se ke knížeti.
tik své
de slabo-
že sklesl
Hghte-92Mlad
ěř namá
trčil klíč
iršela, až
। stolku,
ětlol zvo
nem své
I to přece,
nost! On
u zlosyn,
i ho vi-
h peně"
od stol
podívati
tomu nec
'Na pont do zaslíbené země lá
sky? vskočil mu do řeči Džodžo s
takovým pathosem ve hlase i v tvá
ři, že se Lucie nemohla sdržeti ú
směvu.
Kníže se zarděl nad slovy trpa
slíkovými či úsměvem hraběnči-
ným. ,
‛DSd*! zvolal hněvivě.
‘Jasnosti?’ dí trpaslík bázlivě,
krče se oo nejblíže k Lucii,
obchodník potravinami ve vel
kém i malém.
lému světu dokázali!’
Pokračováni.
rJápal oři, bolavě, slzící, červená a za-
"I n‛cene oři zhojí brzy
Severova Zlat i Mas f nu oči
itolku, a
rei, že
iataly ne-'
ČESKÝ LÉKÁRNÍK,
_______ Cedar Rapids, lo
jdeme za vámi. Když jste, nejmi i
lostivější pane, s šlechetnou hra
běnkou z panství odjížděl, sešli se
lidé odevšad vám děkovat "a vás
vyprovodit. Jen z naší obce ne
ta nohy,
a na zem
a musila
y ho udr
VII.
Hrabě August F**ský byl od
poledne téhož úterka právě psa
ním zaměstnán, když mu sluha při
šel ohlásit, Že tři venkované prosí
o slyšení.
/Jap tu dosud, nebyl?' vece pán.
Hanko. •.
musím se
mé šaty*
i dej klí”
c jsou mé v
poduškou i
na tom obyčejně málo záleží, zda
poddaní ji milují čili nic....jen
když se ji strachují. Avšak vaší
milosti.... o, dovolte, ať to vyšlo
vím ■.. .vaší milosti není to Iho*
stejno, zda se za vás poddaný lid
modlí a nebo vás. proklíná. O
tom jame my hluboce přesvědčeni,
milostivy pane. Než li vy jste k
nám přišli,’ mluvil staroch dále
hlasem chvějícím a brzy mu i sou
drahám jeho stály slze v očích,
‘Snad tajně za dveřmi?’
‘Jen nepozorovaně • • •
za $1.00 a 5Oc.
Znamenitý sílitel v stá a po nemoci.
vrab a rzné kožní vyrážky i Hřeje
hojí rychto
Sc^trova Masť proti tvrabu a vy-
rit tóninám za 50o.
ale jenom na okamžik. Nebo sot
va by napočítal tři, už držel ruku
hraběnčino a políbiv ji, rozkoší a
vroucností se téměř rozplýval. *
‘O, krásná.... božské pekva-
pěnil’ volal. ‘Dovolte, má anděl
ská Lucie*
‘O, prosím, jasnosti,’ vmísil se
do řeči Džodžo, ‘její oayícenost
hraběnka Lucie ďOrfraie slíbila
mi, Eene.zvlátnfkamněmilosti
ni
til, otče."
stoji,’ dí
i. n tam
bou syna
astavající
le nic ne*
jakýs člo
i do mé
i k mémn
tradl mi
sem si za
il, ano o*
mých dě
lí2 milá
i.... ať
Majetníky dobytka
činín pozorný ne tyto léky s
Severv Jistí hojící Hnfmeat
za 50c., znamenité to mazání pro koná,
Seyerv Léčivý prážek za 50 a 25c.
a Severovu Karbolovou Mast pro
dobytek na rány a boláky za 50c.
Léky tyto jsou na prodej ve všech ob-
chodech s léky. Kde takových obchodů
není, tam posílám je piímo po expresu.
Kdo pošle $5.00, muže si vybrali léků za
$6.00. Expresné nikdy nevy-
plácím. Obchodníkům dám služné řfr
hody. — Heverv Vlastenecký Kalendář
rozdáván jest každý rok zdarma. Peníze
na objednávky musí být zaslány napřed.
Na každém obalu a na každé láhví Jest
Jméno
Devmatismus kdekoli v gěle usazený,
1 bolesti v sádech, strnulosť úd, stu-
nlosť a otekliny, vyléčí
fteorriir lík proti rwmaliomu
za $1.00. Stnkí 1déby měl léku tekote
krkavky i Jiné cizopísníky, Ulísty.
roupy I tasomniei z tla vypudí
Streriio <\rvoktia ga iidc.
Je to také výtečný lék proti střevnímu a
žaludečnímu kataru.
‛ředy, boláky na nahou, nežity, vyráž-
ky. svrab, křtíce a vSechny nemnoce
kožní a krevní odstraní
Screrdo Krwčintitel sa $1.00.
Jste 11 stále unaveni, malomyalnf, ocha-
bií a ospalí, užívejte tohoto léku.
ITřeče, revmatismus, sochá lámání, ote
N klíny,, boule, tstřele, píchání a bo-
lešti nu prsou, v zádech, kloubech a ko-
stích odstraní
iSeverňo sr. (iottharda
za 60c. Je to nejlepší domácí mazínf.
Ižezavkii, písek a kámen močový aled--
fli vlnový, obtížné a krvavé močeni,
zánšt a Jiné nemoci ledvin vyléčí Jisté
Sever Ur HÍlitel ledvin a jater
zaŠ 1.25. Lepěího léku proti nemooím
těm nelze připravit.
Sány a boláky čerstvé i zastaralé, opa-
ry a spáleniny, odřeniny, vředy
sové bofáky. hojí
. Severova Masč na rdny a bolet ti
Nalarli, zastaralou zácpu a bolesti
M hlavy, zlatou žlln. žloutenku,žluté
SVrny v dbllčejř,' tindYmanf závratí w
mdloby, 1 nemoci žen lečí výtečný-
Severův Životni Baleam za 75a.
Každá žena by míla zkusit! tohoto léku.. ’
N echuť k Jídlu, bolesti žaludku, ne-
lil záživnost, slabost’, vrhnuti odstra:
nuje „ ।
Severova Žaludeční Hóřkd'.
jednou •
nalon svi
i ležola.
lea držel
TTašel, ehrapot, chřipku, waatuzenf,
N počátky souchotin, rádiích a katar
prdušek, zdškrt a nemoci plic rychle s
Jistě vyléčí znamenitý
Severdu baham pro pHcni neduhy
za 60 a 25c. (Dět rády ho užívají pro la
hodnou chuť Jeho a rych! . ddfiick.
Wolesti hlavy v každém připadě, lakot
11 i nervově bdlesti každého draku
vždycky utiší a úplné odstraní výtečné
Severovy pr. bolcftem hlavy
a nenralgii za 35r.
rZáepu, žloutenku, nezaživnost a bole,
L sti hlavy, ztvrdnutí Jatec, vyléčí
Sevtrory Pihtlky pro játru
za 25c. Jsou velmi malé, ale účinek je-
jich jest jistý a příjemný.
emoci ženské, pocházející z neprari-
V delnosti měsfčuí, pak pli zmčně ?1-
vota a při jiných případech rodinných,
odstraní záhy
Scverův llci/nMor tenekých n -moci,
za $1 00 Knížku o ženských nemo-
cích dostane každá žena zdarma.
tnu vyhýbati bylo by nečestno. Ta
ková povinnost mne v Prase zdrže
la.
‘Ctím váš úmysl, kníže a dou-
fám, že o vašich skutcích uslyším i
na venkově.’
" ‘Cesta jest nebezpečná, osvíce
nosti,1 vece trpaslík.
‘Musím bytí Amazonkou; zde
bude nebezpečí brzy ještě větší.
Tomu doufám, že se vyhnete, milý
kníže?’
Kéž by jeb vás provázeli stáž
ní duchové.’
Nudná tato rozmluva skončila
davem poklon.
‘Vy jste vedla útok velmi mdlý,’
šeptal Džodžo hraběnce provázeje
ji ku kočáru.
‘Nebyl to útok, nýbrž pouhá
Qtrženinu kříže, bolesti v jedpm ntí
3 uf S. křef a revmatismus i zápal sya
lu, bolesti v prsou a v zádech odstraní
Severova hojivd ndplasf, ČiH flattr
za 25 centů.
Dozpraskané pysky a ruce, drsnou
11 tvář, opruzení a vyrážku po holení
hojí
Severova RťUovd Mott za 25c.
Kuří oka rychle a jisté odstraní Sove:
rftv Ničitel kuřích ok za 25
cent.
skvostný stříbrný pohár. 7h
‘Neračteprosím, dárkem tímtory
pohrdnouti, my báli byhomds do-M
své.obce navrátitia kdybychom od
dal rozkaz.’
Opět jednozvuké hučení......
pak několik prudkých kroků po
pokoji.
'Tedy nejsem doma dosavad.’
‘Pry č,’ zašeptala Lucie obracejíc
se ku dvéčím. 8 tváří její zmizel
růměnec. w
‘O, nikoliv, vy musíte vědět
víc.’
8 těmi slovy přizrazil prudce
dvéře, kterými vešli se vším mož
ným hlukem, aby se zdálo, že ji-
miteprvé někdo přišel a přibopko
vav ku druhým, za nimižto pán se
sluhou hovořili, se vší síly na ně
zarachotil.
‘Nemoha sám otevřít,’ * pravil
vesele. ‘Její osvícenost nemá se-
bon lokaje.’
V tom se již dvéře rozlítly.
“Ještě jednu prosbu máme, nej
milostivější pane,’ dí po chvíli o*
pět starý sedlák.
‘Jen ji směle vyslovte.’
‘Rádi bychom, možnoli, i osví
cené hraběnce složili své díky.’
August zazvoniv . poslal sluhu
pro Evelinu. A když přišla, odev
zdali jí venkované ozdobný korá*
lový košíček.
‘Blahosklonná vrchnosti,’ pra’
ril starý z hloubi pohnuté duše,
‘my nemůžeme nijak vyslovit!, jak
vás všichni milajem. ‘My máme
na svém panství druhou Marii Te
režii,’ říkají naši rodáci, ‘která je
nám tak milostivou matkou, jako
císařovna celému mocnářství.’
‘Hle, sestro milá,’ řekl August,
nost Henrimu alužué neztroináso-
bí. Přesvědčila se, že mi rozka-
ay vaší jaanoati věrně vykonávat.’
‘Nebesa!1 zvolal knfie jako omrá
le, vzpa"
ii neznásP
anka
luvil i
očala
1 se také
. ■. zda,
m otevře
ním stál
něm,- .’
sholila ho
ládný lou
est zde o
proto, abyste se přesvědčila, že mé
pedezřívání je lež.’
Po malé přestávce usmála se
hraběnka.
‘Pojď, Džodžo, se mnou ku kní
žeti,’ pravila rozmarně.’
‘Prkno musí oněmět při prosbě
mé, aby ani na píď dále příchod
váš neprozradilo.’
Vstoupili do dveří, které se sot-
va za Henrim zavřely aniž by jích,
tento pozoroval.
‘Nechcete li poslouchat, vězte,
že přišel právě......
‘Tiše!’ zastavila se hraběnka.
‘Nejser doma!’ ozval se zřetel-
ně nevrlý hlas knížete.
Po té hučel něco sloužící.
‘Parbleu......k čemu jsem ti
‘Nemyslím, že by bylo vhodno
se jí dočkat!. Já tedy nejdéle zí-
tra odjedu.’
‘Zítra už? O, sličná Lucie, toť
kruté slovo.... O, že to musí být!’
*Ja měla za to, že mne provodí
tel’
mohl jít nikdo, neboť ve městečku
na sousedním panství vypukl prá
vě to ráno požár tak záhubný, že
kdo byl starší, tam spěchal ku po-
moci. Go my jsme hasili, ráčili
vy jste kraj náš opustit. A tak
přicházíme nyní, milostivý pane
za vími. Naší rodáci poslali
nás*....
‘Na cestu velmi nebezpečnou,’
přejal pán vlídně slovo. ,
‘My všichni přáli bychom si,
milostivý pane, opravdu, abychom
vám lásku a oddanost svou zřejmě
Trpaslík při těchto slovech upřel
taký pohled na hraběnku, že okam
žitě stanula.
‘Já nejdu dálo ani krok!’ zvola
la s tváří náhlerzachmukenou. *
‘Na kolenou vás prosíu, rozšláp
něte mne......jen vykročte ještě
z této komnaty a......poslech
něte.’
Kamžiku.’ pravila tátu a va hlase
jejím vystoupila náhle hrdost, jako
obrněný rytíř na kolbiště. ‘Brním
snad věděti, kníže, co vás tu náhle
zdrelo?’
‘Hlas císařovny, hrabětko,’ ve-
ce pán. ‘Jeť císařovna se všech
stran tísněna, bezpráví a zpupnost
věru volá až do nebe a mezi' pod
danými jejími by nemělo býti člo-
věka, který by hlasu práva nesly
šel. Já vzdaloval se až dosud bouř
ani vyšlo viti! Ten hlupák mi tu
cosi vykládal, jsem-li přece pro ně
koho doma, snad nezapíral mne i
yám!
'Byl jste tuším příliš zaměstnán,
milý kníže?’ prohodila hraběnka.
‘Ba věru ......nutnou záležito
stí. A to právě dnes! I spěchal
jsem, abych co nejdříve mohl vy-
hovět! přání vašemu, dostavit! se
osobně k vaším rozkazům: tu pře-
kvapila jste mnu vy tak rajskou
rozkoší......a ten ničema snad
se opovážil '■.....jdi mi s očí,
tupče!
‘Trestáte ho nevinně, kníže. • •’
‘Vaše andělská laskavost ....
kde ta by nechtěla rozsévati přebo
halou hojnost blaha. Já nařídil
tomuto blupci, aby raně nedal vy-
trhovat — on jest s to a připraví
mne o několik okamžiků vaší pří-
tomnosti. ...’ —------------------------------------
‘Která vás, kníže, z pilné práce
vytrhla.
‘Která jest korunou veškerých
mých přání.’ . .
‘Ale mně očistcovou mukou,’
zašeptal trpaslík před sebe se směš
nou zádumčivostí.
‘Džodžo!’
‘Ach, jasnosti, pro tuto rozkoš,
jakou šíří kolem sebe bývalá i bu-
doucí valitelka mé nepatrné osůb
ky, račtež milostivě na to zapome
nouti, žc jste mně u její osvíceno
sti ráčil slíbit žalobu.’
‘Tys nebyl hodný, Džodžo?’ dí
s vynuceným úsměvem Lucie.
‘Jeho jasnost pravila, že jsem
byl hodnější než Bella,’ dí trpaslík
smutně hlavou kývaje. ‘Bella do
stala výprask a já mám být gbža
‘Osvicenosti* já nikdy za nikobo
ani hanět nechci, ani lichotit. Ha
na každý honem setřese; lichoceni
vnikne ještě uchem dál ! ... • a
působí buď libost či nelibost. U
vaší osvicenosti působilo z úst
mých jenom nelibost. Bude-li
však jasný můj kníže lichotiti
sám......’
‘Jaká škoda, že není doma!’
‘Že není doma?’ divil se Džo-
džo.
‘Teď jsem to slyšela.’ . •
‘Pro nikoho? Tys to vyřizoval,
Henri? Jdi!’ vece zhurta trpaslík,
‘jdi a podívej se přece, není li pře
ce pro někoho doma a zapiš sobě
za ucho, že ten někdo je hraběnku
Lucie ďOrfraie.’
Henri odešel s poklonou.
‘Hraběnko!” přiskočil Džodžo
rychle k dámě.
‘Tys mi právě napsal lístek, a
bych přišla sama......’
‘Kdybych měl deset životů, vše
cky bych zato dal, že jetu mně po
slechla. Pojďte, pojďte!’
‘Dej mi slovo k vysvětlení.’
‘O, pojďte, pojďte, příležitost
je vzácná!’
Trpaslíkův obličej je celý změ
něný. Líce se mu zimničně rdí,
oko se nepokojně koulí, obočí má
Vxpadáváníý vlasů po nemoci, lupy
V vyražehiny zamezí tam, kde pomoc
jest možné. .
Sever o v ellitel vlw’ za$1.00.
lokl August přijímaje pohár, ne Kdo Chce mít vlasy hebké u Jemué, tu
.1.22 r. lala x:- ti i J mu se odporučuje krásné vonící
2dránám se od vás přijmout! skvost ( SeV)iroua p'umíída na vlasy za g5c.
Bolesti zubů rychle a Jisté odstraní
Severovy Kapky proti bolení zubů
za 10c. Kdo chce míti zuby čisté a bílé,
a pevné dásně i libou váni z úst, ať si
koupí
SeverHe Prdlek na zuby za ^5c.
dláky. Dva byli muži v nejlep-
ších létech, třetí měl již hlavu šedi
von.
‘B^ďte mi vítání,’ promluvil k
nim August. ‘A|,. mojí krajané,
nepíli pravda... , " j 1 ; •
'Vábí nej věrnější poddaní, osví
cený pane,’ promluvil nejstarší z
nich.
‘Co vás přivedlo do Prahy? Dou
fám, že žádná nehoda.’ ’
‘Bohu chvála, žádná nehoda.
My přišli k vám nejmilostivější
pane--‛ m ■ '
‘Schválné!’
'přestáli jsme kruté doby, milosti
vý pane. Já ovšem pamatull časy
dobré hraběnky, vaší žehnané mat
ky, která byla tak vlídná jako vy.
Ale po ní.. i. . .to bylo hořkých
deset let' Mysleli, že nejsme lidé
a duší a nebo z nás chtěli duší vy
pndit. Honili nás, dřeli nás, po*
strkovali námi, apflali nám....
Každý šufář měl ve své holi právo
nad životam a smrtí, každý škrabá
lek nás považoval za onuci, okte
rou mohl dle libosti blátě své obu
vy otírat). Byli jsme trýzněni,
že jsme div nezoufali. Když jste
ale převzali vládu vy, o nejmilosti
vější pane......my nevěřili sobě
eamým a nedůvěřovali sobě aamým
a nedůvěřovali vám, že byste mo
hli býti tak laskavi. Milostivý pa
ne, vy sám nejlépe víte, jakých
dobrodiní jste nám prokázali. A
my to také víme, milostivý pane
... .i naše vnoučata budou to vě
dět, aby se za vás modlili jako
my!’
‘Děkuji vám, krajané,’ odpově-
děl Angust, 'netajím toho, kternt
mně těší vděčnost vaše, neboť vi
dím, že snahy moje o váš blahobyt
uznáváte a že jste volni pomáhati
ku zdaru. Buďte ubezpečeni, že
seč jsem, vždy dbáti budu o váš
prospěch, především ale, že vám
nedám proti právu nikomu ublíží
ti.’
‘O, milosrdný pane, kéž byste
věděl, jak hluboce cítíme vaší la*
skavost, my nejsme s to, abychom
vám spůsobili radost nějakou
'Že nejste s to? Ne tak pláte’
lé, den co den máte k tornu příleži
tost,‛ dí vřele pán. ‘Jen ať mezi
vámi vždy najdu svorný mír, pořá
dek, poctivost, pracovitost a pak
budu nejblaženějším pánem, neboť
buďu pánem blažených.’
-- My se vám nikdy neodmění"
me,‛ přejal opět slovo stařec. ‘Na
znamení vděčnosti naší ale uložili
nám rodáci naši, abychom vám,
aejmilostivější pane, odevzali tuto
maličkost.’
Z mladších rolníků přistoupil
jeden ku hraběti podávaje mt
Pokračováni
Máš zakátáno mluvit? Nu mlč,
já nepotřebuji tvých slov, jako ty
nepotřebuješ písmo, abys odříkal
otčenáš, když na tě přijde pobožná
chvilka nebo strach. A zásluhy
si velké nedělej, ‘do kostela k zva
témn Vojtěchu pána dovést dovedl
by větší ťulpas; nežli .... nežli
jsem já.”
“Čertův červotoči!” řekl hajduk
polo žertem polopravdou. “Chceš
se mne rozum vrtat a víš napřed
všecko sám. ‘A přece,’ hučel více
pro sebe, ‘přece hrozil mi pán, že
runě zastřelí jak psa, cuknu li kde
slovem.” ~
“Však ti povídám, abysi mlčel
a mně se zdá, že se ti vyráží v po
tůčkách na čele báze, kterak své
tajemství uneseš. Zatni zuby, kmo
chů ze Silákova, ta bolest nebude
tak dlouho trvat. Pán se snad již
dnes přesytil — pojedeme na ve
‘Koho pak jsi zradil?’
‘Vaší osvícenost, milostivá hra
běnko. Já viděl včera na ulici
velmi smutnou ženskou tvář ....
jeho jasnost, můj kníže a pán, tak
též ji ráčil vidět. Mně se ta žen
ská nad míru zalíbila a jeho jasno
sti knížeti a mému pánu.....se ne
líbilo mi přisvědčit, že by smptná
tvář slušela i vaší urozenosti. A
proto chtěla jeho jasnost vaší uro"
zenosti np mne žal ováti a byla by
proto i bez pozvání zajisté bez od
kladu navštívila, kdyby nebylo ji
ných smutných prací.’
‘Žvastale!’ usmála se opět hra
běnka, hladíc vlasy Džodžovi, kte
rý se k ní s prosebnou lichotivostí
vinul a ku knížeti dokládala: 'Snad
ještě vyřízení nějaké před cestou
aneb přípravy?’
‘Dostal jsem zprávy ode dvora,’
dí kavalír hlasem velmi pevným,
‘a to jediné mně zdrželo, že jsem
k vašim nohoum hi.ed neletěl.’
‘Přejte mi toho vědomí, že jsem
vám cesty uspořila. Dala jsem
vás k sobě proeiti, myslíc, že ještě
Musí tato osvěšdčil se vždyeky,
každý Ji chvilí.
Drůjem, letní ('holeni, koliku, žalude- 1
I ční křeče, bolesti v stkovích a zínět
střev odstraní rychle a úplné
Seuer íiv lék proti c/utleřea prdjmu
za 50 a 25c. Odstraňuje bolesti prl mě-
síčném toku.
"Jen se nepřepočítej, ty mudrci
o třech pídích. Kdybys viděl ty
divý divoucí, jak se pán do té žen
Afiny zrakem zrovna zapásl, jak se
k ní potom přitočil, jak zdvořile,
úslužně, ba poníženě s ní mluvil
.... náš kníže s dámou, která cho-
dí jenom pěšky-”
‘Zázraky .... zázraky a jaký
jest tú vzalo konec? Svatba ještě
nebyla, při které bys by dostal
kas horké kaše, jako v pohádkách?’
Hajduk máchnul nevrle rukou.
‘Já nemehlo! Dlouho dovedl
jsem hubu držet. A ty bzučivá
vngo, přišel jsi snad z pánova ná
vodu, abysmu donesl, jak jsem já
mleahkýw? 1’ ,
‘Což se tak rozkkikuješ, Jánoši?’
‘Najdi, alejto si pamatuj, nežli
mne pán zastřelí, rozmáčknu ti
lebku jako nezralý ořech.”
‘Nn, medvěde, jen trnč ještě
šeredněji a také zatanči. Avšak
.... počkejte, živé dudy......
odtamtud’ zní líbeznější zpěv.’
Džodžo ukazoval na dvéře před
nějšího pokojeddkud hovor dvou
hlasů se ozýval/
‛Osyícenosti,‛ mtuvil Henri, ‘je
ho jasnost není doma.’
-a ‘Pro nikoho?’ ptal se ženský
hlas.
‘Lucinka, Lucinka!’ poskočil
Džodžo. ‘Když není doma pán,
musín já jí aspo vzdáti čest.’
‘Džodžo,’ zastoupil mu Jánoš
au chtěl odkvapit, ‘ať jsem
Čertův, neaškrtímli tě, prozralíš li
mně jen slovem.1
‘Na, medvídku,’ řekl trpaslík,
jako by mu provaz hodil. ‘Nech-
ce se tni tebe vodit. Na tebe je
řeba lana a mně dostačí nitka na
vzácnější zvířata.’
8 tím vběhnuv do přednější
komnaty, hlubcce se klonil před
dámou, již zde našel.
Je t» dívka na nejvýš devatená
ctiletá, něžné, průhledné pleti, s
tu neobyčejné živosti ve
všech tazích obličeje. Pohnou li
se svěží rty k sebe slabšíma úsmě-
, k sebe kratšíma slova: tvář
jitřenkou nadchnuta, oko hlu
blankytem zářící, obočí tak
até a přece tak jemné provází
es tak čarovným souzvakem, ja
sličné jitro májové nám kon
zlí půvaby sivota._______________
"Neklon se tak nízko, Džodžo,’
promluvila k trpaslíku blahosklon
pě, hlasem tak ryze aristokratic
kým, jak ryze bylo zlato jejích na
‘Neklo se tak nízko, sice
tě konečně ani neuvidím.’
‘Jen když mně bude tolik veli-
(kosti dopřáno, abych nebem svým
všecku harmonii vašeho hlasu a
okem svým všecku krásu vaší mohl
obsáhnou ti.’ "
‘Aj, ty lichotíš dnes nejen za
ušnic.
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Haidusek, A. Svoboda. (La Grange, Tex.), Vol. 9, No. 18, Ed. 1 Thursday, May 17, 1894, newspaper, May 17, 1894; La Grange, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth1458210/m1/3/: accessed July 10, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu.; crediting Fayette Public Library, Museum and Archives.