Svoboda. (La Grange, Tex.), Vol. 9, No. 26, Ed. 1 Thursday, July 12, 1894 Page: 4 of 8
This newspaper is part of the collection entitled: Fayette County Area Newspaper Collection and was provided to The Portal to Texas History by the Fayette Public Library, Museum and Archives.
- Highlighting
- Highlighting On/Off
- Color:
- Adjust Image
- Rotate Left
- Rotate Right
- Brightness, Contrast, etc. (Experimental)
- Cropping Tool
- Download Sizes
- Preview all sizes/dimensions or...
- Download Thumbnail
- Download Small
- Download Medium
- Download Large
- High Resolution Files
- IIIF Image JSON
- IIIF Image URL
- Accessibility
- View Extracted Text
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
SVOBODA
Vybízí ktííf Mh La Grw Tex.
Couxw
ADMESSA:
Bvoboda," La Grange Texas.
Za
af.thel. Union and |n BOHEMIA. MO.
- BAVU and SILESIA, Europe. Its cir
ky, by jev
nu
Za dUt.
La Grange, Texas 12. července
Velestrajk želez, zřízenců.
Za
Cuclone,Zewnrh8 K ’ Mu PouU “
í "žeSealy v čísle 83. ročník IX.
ového zde není nic. Úrody ato
ce rovna. Byl původně strajkem
ské zákonodárně.
Svobodní občané
rovní obsahuje pravdu, která stávala
milionář docela bez příčiny snížil
volnosti a v jejichž rukou svoboda o miionákdoeelabe PMoiny,:DEi hned jaklide, počali ná světě žfd,
hroknje-cetor-perM9te Adskoazrndu e eelteh propentKdyĚt pravda « je ta^c jednoduchá, IXí
~ SA pFesytila.histe stnavateli stávkou ni -> dobýti, by- d! lověk poohopiti, ale pře
F /v..a. , ce trvalo to tisíce let. než byla tato
okr.
DOPISY.
lo mu dáno na vědomí, že železniční
zřízenci chicagští nevypraví na tam
jediného
Cyril Fojtášek.
róbo Vincka.
ichází m o
okruniho
olcre»níAo
pozdravem
Anton Ryza.
‘a veřejneho
ryzé demokratické, lidovládní, což ré články ze zásad populistiokych se
-dostatečný kustusnému živo no.užiti zas násill, nikdo.vak ne-
* -- RX- L A A ti A 1 ■ -- -a ---AXIAN A L- A A
může počítali se za vzdělanoe, kdo
okruniha
■umní lidé dovedou vykonati více do
a pak při volbě jednal dle svého nej
tel neodepřou
Jestli vál i
valí krávě uškodil,
ví.
,n
Ewseiz
ť
••
. rod a nadělila sice doet majetku, ne
vlak rozumu. Náhled ten se nám
dosti líbí, neboť je jisto, že dva ro-
ichází se o
[tví a IMi ’
násilí na jiném sám napřed páchá.
Nynější slav věcí zejména v Chi
oagu je smutným obrazem společen-
ské mizerie, v níž se občanstvo této
semě ku konci 19. víku nalézá. Vy-
pasený vyssavač dělnictva bez rozpa
ků urval chléb nuzákům od úst dob-
ře věda, že v pádu oboření se toho-
uchází se o úřa
Fayette a žádá
uchází se o
a doufá v p
dému snadně k pochopení, ale aby
byly podrženy účinlivými vyžadují
stálou bdělost každého občana. Vý
rok, že v přírodě jsou si všichni lidé
po dva dny vane sde západní vitr,
který přicházeje s plání Lano Esta-
ichází se o
« a žadi n
Jak jsme se běžně už zmínili, je
ve Spoj. Státech přítomně v běhu
uchází se o úřa
a uctivě žádá n
dělníků pracujících na stavbě tak
zvaných Piillmanových spa:fch vo-
zů, kterým nesvědomitý továrník a
uchází se o
žádánabin
uchází M O I
10. distriktu,
bude nevrže
uchází se o d
okrasu našem
póru.
uchází se o sne
běrčího daní (t
lince o jich po
ustanoven za jeho opatrovníka od
probátního soudu.
Panu Ed. Sobot ikoci v Bretlau:
Jestli jste jist, že norky (krutý),kte-
ré si vál soused přivlastuje, jsou
vale, nemusíte mu je dávali, třeba
uchází se o
riktu,ale 1’
žen od dem
uchszíseoúh
okres Fayette
jich podporu.
co trvalo to tisíce let, než byla tato
pravda veřejně prohlášena. Thomas
uchází sp o zn
níhc pokladní
kem zavázán,
trvalo dotud, až jim sousedící náro
dové je dohnali k zařízení vlády sil-
né. Sledujeme-li dějiny naších před
ků, seznáme, že tito by li protáhnou
ti duchem toužícím po vzdělání. Če
hož je nejlepším důkazem, že hned
začátkem čtrnáctého století byla sa
ložena universita v Praze,/kterou na
vitěvovalo přes patnáct et . studen
tů. Mnozí z těchto byli Francouzi,
Angličané i Němci. Tam čerpali my
llénky o lidovládnfm zřízení neboť
uchází se o úřa
křesu Fayette (
instructions) a
fení v Austinu a proto ani schopní
lidé o úřad ten se nehlásí ponechává
' jíoe tvoření zákonů lidem, jimž pří
chází se o zn
ra v prvním
í v podporu 1
povídá, že jsou jeho. Co se týče
“bullka", kterého od vás váš soused
Panu Ant. Stecker v Cameron:
Ženatý bratr vašeho služebníka ne-
má práva tomuto co rozkazovali ani
vám co zakazovali, abyste mu mzdu
neplatil nebo éatů nekupoval. Jestli
chce práva toho nabýti, musí býti
se o úřa
unty attorni
ru při listopi
bez pomocí tlumoče. Doba není da
leká co nás zde nebude, naše děti
však zde zůstanou, ony budou nuce
ny řídíti veřejné záležilosti, což bez
angličíny nedovedou tak dobře jako
s touto.._________________________ ______
uchází se o
a- doutá,
podpory
uchází se o úř
listopadové
budou joj p
pravda, inu, namluvil se dá všelie 8,"
poněvadž on hraje o sebe a advoká-
ti se v tom dobře vyznají.
Daleptše, že ve Wallis ukradli to
a to, dost možná, ale museli to ne-
být velcí zloději, když kradli pouze
makovníky, fazole i 5 centů. Z její-
ho dopisu vidím, že politice tolik
rozumí, jako ten populista štípat to
dříví. Paní Ježová lépe učiní, když
nechá populisty sa pokojem a nefou
ká do ohně, který jť nepálí, a hledě-
la si raději kuebyně a domácnosti a
politiku nech ať přenechá mulům
na přetřes; není to ve státu Kansas.
Toto jí radí jeden populista. — 8
opravou cesty z Rttersville do War
rentonu pokračují s velkou pílí. 8
Paní Ježová píše; drazí krajané,
k těm populistům se nepřidávejte,
to co oni slibují, nikdy splniti nemo
bon. No to je v pořádku, ale o> se
nám demokrati naslibovali a co udě
lati ve prospěch háj? Zhola nic.
Ona píše, že demokraté .nemohou
přemoci republikány, ale vždyť má-
me nyní vládu veměs demokratic-
kou. Dle mého náhledu ani strana
lidu by nemohla všecko splniti, ale
něco přec, neboť za nynějších času
demokrati s republikány táhnou sa
jeden provaz. A co Lané řekl o po
konuým, zapomíná neprávo i své —
stává ae zuřivcem.... A následky
toho? Skoro vzdy stejné: místo ros
umu rozhodují bodáky životní otáz-
ku statisíců lidí a v stínu jich uplitá
kapitalismus pevnější ještě provaz
na hrdlo pracovnfkovo.
Vůdcové dělnického hnulí měli
by dříve dobře uvážiti všechny okol
nosti, než vyšlou massy lidu do bo-
je sa své trvání. Zodpovědnost sa
všechno bezpráví padá i na ně, mají
11 skutečně organisaci, která se dle
jejich návodů řídí. Na příklad stáv
ka nynější, přidá li se k železničním
zřízencům i jednota Rytířů Práce,,
bude pravidelnou revolucí, která ne-
pochybně skončí velkým převratem
společenským. President Cleveland
po úřadě se svými ministry prohlásil
stav obležení nejen v městě Chicago
nýbrž i v devíti západních státech,
poněvadž místní úřady nejsou v sta-
vu denně opakující se výtržnosti po-
tlačit. V Chicagu prolito nž mno-
ho krve a spáchány ohromné škody
na majetku. Na brzké ukončení té
to stávky stává málo naděje.
Pan B. H. Fordtran hned od 14.
června zdržuje se na svém pozemku,
který leží v okresích DeWitt a Vioto
ria, protože každý den tam přijde
Velký počet lidí, kteří vyhledávají
domovy, tedy on jim pozemky uka-
zuje s prodává. Zůstane tam ještě
celý tento měsíc, aby pozemky uká
zal a prodal těm, kdož se přihlásí.
Pozemky ty s horou nebo i bez ho
ry prodává po $8.00 akr na nejle-
vnější splátky. Všichni, kdož mají
nebo budou míti dost peněz, opatřili
si dřevo na stavení a drát na ohra
du, mohou kus pozemku toho koupi
ti, protože jej obdrží i kdyby nemo
hli na něj letos nic zaplatili. Ti,
kdož máji hotové aneb budou míti
jen část hotových, obdrží zvláštní vý
body. Mnoho našinců tam koupilo
a mnoho odešlo do svých domovů,by
si své záležitosti tak pořídili, aby
mohli koupiti později. Od prvního
srpna 1894 cena těchto pozemků bu
de zvýšena na $8.60 až 89.00 akr, te
dy kdo chce obdrželi pozemek ten
ještě za $8.00 akr, nechť se přihlásí
co nejdříve. Jestli tam nebude p.
Fordtran sám, tož pozemek i hráni
ce ukáže p. Frank Niker každému a
písemní smlouva bude zaslána těm,
kdož nemohou čekati.
Ctíni rodáci! Dnešní slavnost
jest nezvrátným důkazem, že duch
slovanský i v této naší nové vlasti
žije. Nejedině vy občané okresu
Bůrleson, ale všichni občané našeho
státu mohou býti hrdi nad dnešní
slavnosti. Dnes slavíme pamatku
prohlášeni neodvislosti Americkými
občany od vlády Anglické. Jest to
mu 118 let, co poslanci ze třinácti
obcí byli shromážděni ve Philadel-
phii a celému světu prohlásili, že
jsou svobodní občané, že v přírodě
jsou si všichni lide rovni. Do té do
by, oni občané byli poddanými An-
glické vládě, ale vláda ta je utlačo
vala, že to nemohli déle snášeli, te*
dy od vlády té odpadli a zařídili si
vládu dle svého přání a tato až po
dnes sde stává a blahodárně působí.
Tehdy chránila asi tři miliony duší,
kdežto dnes poskytuje ochranu asi
66 milionům duší. Jaký to pokrok
za 118 let.
Zásady, na nichž tato naše vláda
byla založena, jsou dnes tak ryzé ja
ko byly tehdy ale bohužel naše ny
nější vládní řízení neni to samé ja
ko bylo tehdy a po mnoho let potom.
Zásady našího zřízení vládního byly
vykoupeny krvi naších předků, pro
to zůstanou ryzími věčně. .Tyto zá
vlaku, k němuž připnut bude vůz
nesoucí jméno Pullman. Nadutý
milionář ani toho se nezalekl, byl te
dy předsedou unie železničních zří
ženců amerických, která čítá přes
100.000 mužů, prohlášen proti němu
bojkot na všech drahách, jež mají s
Pullmanem jakékoliv spojení. Po
několik dnů šla stávka hladce ku
předu, ale koncem minulého týdne
dostala nátěr dive r-vtluce, jejíž dal
ší trvání kropeno hanie krví lidskou,
živeno ničením uajetku a jejíž za-
končení nebude výhodným pro žád-
nou se sporných stran.
Dnes čím dál tím zřetelněji vystu
puje do popředí ona palčivá otázka
nerovnosti společenské, dnes jasno
jest, že spor mezi kapitálem a prácí
neodvratným krokem blíží se svému
rozřešení. Je však možno spor
ten rozřešit způsobem uličnickým,
hubením životů a majetku, pohrdá-
nfm zákony a chladnokrevným zašla
páváním práv každého jednotlivce i
celé společnosti/ Pakli jest to ta
jediná cesta, pak není ještě lidstvo
na té výši civilisace, na jaké se býti
domnívá. Ovšem, proti násilí nut-
PkEDPLATNÉ:
na celý rok. .................
as půl roku.................
Do Evropy ročně...........
ství v Texasu dooflme pouze tehdy,
když legislatoři dostanou za svou
práci slušnější mzdu a počet jejich
bnde zmeušen. Dona vád ní poplatek
Guvernér Hogg jmenoval na uprá
zdněné místo předsedy vrchního stát
nfho soudu dosavadního r řsedícfho
soudce R. R. Gainese. Na místo
Gainesovo nebude prý nominovat ni
koho, nýbrž nechá záležitost tu pří-
ští demokratické konvenci.
Následkem toho, že' už přes mě-
síc byl jsem málo doma, několik do
pisů zůstalo neuveřejněných, které
by byly uveřejněny kdybych byl do-
ma.
bra než 10 anebo více lidí mělkých
náhledů.
mi doeti líbí, ale některé ae mi zdají
příliš proti svobodě. Jako článek
19tý ohledně železnic. Myslím, že
nejlépe by hylo, kdyby jsme si září
lili politický vzdělávací spolek. Na
učili bychom se lépe znátl zákony a
mnoho jiného. To by nám k naše
mu hlasování prospělo nejlépe.
Proto vybízím krajany, by nesa
pomínali dostavili se k našim sobů
zim; při takové příležitosti mžem
si o něčem takovém promluvit a ros
bodnout; Z malého zrnka často xy
Jefferson byl prvním, jenž tuto prav
du veřejně prohlásil. Na této prav
dě se zakládá každé skutečné lido-
vládní zřízení. Ještě před naroze-
ním Krista staří Řekové a Římané
měli lidovládní zřízení, ale u těchto
národů nebyla uznávána ona pravda
—v přírodě jsou si všichni lidi rovní,
protože mezi nimi stávaly dvě třídy,
boháči a chudoba, proto jich zřízení
zaniklo a na troskách republik těch
to národů byly založeny monarchie,
které po dnes na východní polokuli
světové převládají. Tam po dnes je
utlačován zákon přírodní, zákon to,
jenž byl zaveden naším Tvůrcem “v
přírodě jsou si všichni rovní”. Dě
jepis nás učí, že asi pět set let před
narozením Krysta v severní části
Evropy bydlil národ po ahý mírné,
milující svobody, velmi pohostinný
a zabývající se rolnictvím. Dějepis
neudává co to za národ byl, aspo
není to udáno s určitostí. Avšak
má se vůbec sa to, že národ ten byl
Slovanský, neboť haši předkové od
tamtud přišli do Čech a na Moravu
ke konci pátého století. Tam se u-
sadili zakládajíce osady i města.
Vládní zřízení naších předků bylo
též klasy na kukuřici. Nebyl bych
ani tto psal, ale mue pohnul dopis
W“ The “Svoboda” a Bohemian
weekly, published eyery, Thursday, at
LaGrange, Fayette Co., Texas,
Itisevoteď to-
PoMITiČS (demoeratie),
EDUCITION.
ACIRICULTUKE,
IHMIMKATIOX and
Francouzská republika může se ho
nositi ženou, jaká sotva byla by k
nalezení v celých Spojených Státech.
Je to vdova po presidentu Carnotovi,
která odepřela bráti od vlády nabfze
nou ji pensi. V Americe jsou také
lidé rozmanití, ale aby který nechtěl
vžiti pensi,— to ještě nikdo nesly-
í'
nich d žabách ani
Tunis, 2. července.
, Redakce „Svobody”! Ač nečetl
jsem ještě můj dřívější dopis ve
tvých sloupcích uveřejněný, již zase
odhodlal jsem se psáti dopis druhý
ohledně té polityky a žádám o po
přání místa. Jest mi dobře známo,
že při politických záležitostech člo
věku rádi občas klepou po nosu.
Nicméně když jsem se již do toho
dal, tož píši buď jak buď. Byť bych
i někdy po nosu dostal, to nic neško
df. Myslím že mám dost velký a že
něco snese. Obyčejně při tom nej
více člověk se naučí?'
V posledním čísle Svobody přišly
zásady strany lidu, což je mi víta-
né a též jsem z toho povděčen. Kdy
by nám přišly též otištěny zásady
demokratické a republikánské. To
to bych si uschoval k dalšímu pozo-
rování a možná že to satré by učini
li i druzí a takto by ae nám označily
rozdíly mezi stranami. Lid by je
lépe pozoroval a kterou za nejlepšf
uzná, jí se přidržel. Možná dost že
roadily mezi stranami by nám pan
Haidnšek dokonale objasnil. Jest
mnoho ještě takových voličů,kteří to
ho nevyhnotelně potřebují. Někte
P o z. r e d. Pedlék oneu, který
várno Haiduňkovi, tak mluvil, mu-
aí být člověk, který by se rád zapro
dal, avšak pro špinavost jeho nikdo
mu nic nenabídne a také žánný o
služby jeho nestojí.
Waller, 6. července.
Milá Svubodo! Úroda je u nás
dosud v dotne iu stavu a nepřijde-li
uějaká pohroma mŮžem se těšit na
dobrou sklize. Mátne tu nž trochu
sucho. Nového tu není mnoho. Na
4. července jsme tu měli ponejprv v
naší nové škole taneční zábavu, pou
se pro našince, která skončila • do
brém pořádku. Podobné zábavy s
takovým pořádkem nebyly by kn
škodě. — Našinci z okolních okresů
nás tu dosti často navštěvují a pozem
ky zaknpují, ačkoliv cena jich znač
ně stoupla. Vzdor tomu však do
státi, že by ae účastníci nemohli na-
vrátit domů a pak toho zdravého lu-
ftu okolo Chicaga teď mnoho není;
za to však kurážná clevelandaká Vol
nost vyzývá piknykáře, ať ae jen ner
bojí a jedou, že atrajkáři nebudou
proti jich odjezdu nic namítat. Což
pak, kdyby si jo nechali v karanté-
ně pár dní?
Minulý týden spolkový senát při-
jal předlohu opravující ochranné clo
o níž rokováno v kongresu hned od
začátku tohoto zasedání. Dafi z při
jmů ja v předloze zahrnutá. Jakmi
le předloha byla v senátu přijatá, by
la hned odeslána spět do sněmovny
poslanců, protože senát k ní navrhl
několik dodatků, o nichž bnde roko-
váno ve sněmovně, zdali budou při-
jaty. Na to byl ustanoven výbor,
jenž skládá se z jistého počtu po-
slanců a jistého počtu senátorů, a
tento výbor se dohodne o navrže-
ných dodatcích. Zmíněná předloha
jisto stane se zákonem, což zachrání
stranu demokratickon.
aeseseora •
0.
ichází m o zne
isníka daní)
Iporu.
Výtah řeči,
kterou přednesl A. Haidnšek v
Caldwell na 4. července.
bus-t.60
laných posemků k dostání. Kdo by
si přál nějakou bližší zprávu ohledně
posemků, nechť mi dopíše a já mu
vše vysvětlím. — Co se týká politi
ky, to ponechám rozumnějším k ros
hodnuti. Nejlíp udělal by každý,
kdyby četl politické zprávy a úsudky
svobodné republiky trpkými zkuše-
notmi přišli k poznání, že žijí na
světě i lidé, kleřf nejsou hodni úplné
n. w uchází se o úl
KR: rodáci budou
INTERN‘L IMPROYEMENT
subscribers
ones are continually
g: The principál number of
ribers reside ín Central and
est Texas, and nearly sil are
Besides the Svebeda has a
ulation in several other States
100
.00
1,50
lepšího dobrozdéní A neposlouchal koupil, nejste nucen vefu jej
nikoho. Strana lidu by nebyla zla, Nian v „annn
kdyby vydobyla to, co žádá, aleje g ’ Mikdoiv komuedmot ‘
to dosud ješt v ořechu a kdo ví, ja Jestli váš soneed vaší krávě uškodil,
ké jádro v sobě má, ačkoliv vypadá on jest zodpověden ta škoda spůso-
AN2 vouu 2AHHAA, AMU* VP"• A____
culatjbn in Europe bas induced a great
rof immigrants to come to Texas
jí si dosti pěkně, avšak trochu dobré
ho deště by se nám sešlo. O politice
bych psal, té mnoho nerozumím. V
našem okolí populisté stoupají na
praly a myslí, že zvítězí. Já zas
myslím, že se tak nestane." Onehdy
přijel k nám pedlák a povídal, že
pan Haidušek dělá pro toho, kdo mu
platí. Na příklad když pan Lané
dá Haiduškovi 300 dolarů a populis-
tu 160, že pro toho posledního praco
vat nebude. Pedlák ten pochází z
Brenham. Já měl sto chutí státi se
populistou, ale budu demokratem,
Večer obyčejuě lehnu jako populis-
ta, ale do rána jsem zase demokrat.
Pozdravují ct. čtenáře obzvláště sta-
Nynější vclcstávka rozhodne, kdo
má býti pro příště samozvaným krá
lem, Pullman anebo Debs, Sově
reign či jiný. Stávku naříditi dove
de leckdo, ale postavili tak všechny
muže, jak byli odvoláni, zpět do
práce, to není tak snadným. Kdo
pak odnese ty nářky sirotků, jichž
živitelé podlehnou v boji s kapitá
lem?
President Cleveland prohlásil Chic
ago ve stav obležení, poněvadž míst
। ní úřady nejsou v stavu zabránili kra
válům a zlomyslnému poškozování
majetku, jež páchá na účet staykujr
čího dělnictva rozmanitá pouliční lu
Největším neštěstím při všech
stávkách zpravidla bývá to, že roz
manit! zahaleči používají náhody té
n lehkomyslnému jednání, které
PHěí se zákonům a pravidlům lidské
společnosti, okrádajíce tak poctivé
dělnictvo o česť a snižujíce jej před
E veřejností.
—....... ' m । — ■ ■" *
Kandidát guvernerství Lanham je
toho náhledu, še lepšího zákonodár
pozdě, ale mohlo by nám to prospět
pH drahé.
Nickel, lexat.
Ctěná redakce Svobobody! Áčko
li jest to můj první dopis, přec dou
fám, že nepřijde do koše, nebo Svo
boduvelice ráda čtu a obzvláště do
pisy, ale v minulém čísle Svobody
bylo toho na ty ženušky naškrábané
ho až trochu mnoho. U nás to ne
ní tak zlé jak p. pisatel z Halletsvil-
In píše. Již jsem zde 18 let, ale jo
ětě jsem žádné ženské, aby sní byla
ožrala, neviděla. Já nevím jestli
by to bylo tak v Hallettvillu,aby tln
pa negrů mezi bílými pila v knajpě,
a ženušky aby měly před zebou na
plněné sklenice. Ten p. pisatel je
nom všecko skládá na ty ženušky a
malíčky nic nepřikládá, ale dej
me tomu,když jedem do města něco
nakoapiti, sejdou se tam tři neb čtyři
známí, a zahrajem ei domino Jed nou
prohraje jeden, podruhé drahý a tak
dálo, aš přijde večer. Ženská má
na rukách dítě anebo ho nechá doma
taky ei nafi pořád myslí, tak ona má
stát na venku a čekat, a on ai na jetí
k domovu ani nepomyslí. Tak je ta
ženská nucená tam pro něho jiti, a
když on jí tam tu sklenici toho piva
podá, já myslím, že se z ní ožrala ne
stane. Ale neminím všeckych urá
let, nejsou všeci takoví, ale dosť je
těch, co se nechají z knajpy prosit.
Dále p. pisatel přičítává, že se z nás
směje jinší národnost. To já mu
dám sa recht, nebo kdyby ho jeho
žena viděla vejít do knajpy, tak by
si to on u ní počítal savelikou han-
bu. Taky píle, ie ženušky nemají
chodit na výlety, že mají doma děti
vyučovat a vest ke štátu, ale lěm je
to dobře vyučoyat, které nejdou do
pole, ale ta ženská, kteh musí praco
vat, na jich má dost c6 polní práci a
Bohu učit a stát zůstane pozadu. Dá
le že mužští mají chodit do hroma
dy a mezi sebou rozum čerpat a my
ubohé ženušky abysme už nemohly
ani k sousedce vyjít, už máme tak
doma vždycky sedět jak ohař u hau*
zu. Mnohá žena třeba přijde ze sta
ré vlasti, neumí .vládnout nůžkami
ani jehlou, a tak když ona nikde ne
vyjde, jak ona může potom učit svo
je děti, kdýž nic nikde neuvidí. Pro
zatím již toho bude dost, snad nás
ti mužíčkové nebudou doma zavírat.
Úrody zde máme prochodící, je
nom bysme potřebovali dobrý déšť,
nebo jak nám v krátkosti nezapršf,
tak budem nuceni dobytek krmil i
napájet Srdéčný pozdrav na všec-
ky čtoucí. Rozalie Paprskář.
n view of these facte, the Svoboda
is the best advertisiny medium, in
this countryfor those wko de ire to
reach the Bohemian population.
Negstčajší.protiggarghikýzér~ obrovsk strajk železniinschzřizen
bude Zaveden tchtdnve francouz c, který nemá sobě v dějinách prá
byl hrd nad dm, že v jeho žilá3h
proudí krev Slovanská. Tehdy kal
dý Čech být ctěn a válen od jiných
národů. Protože bylo vůbec snáaao,
le co Cech lo rysí povaha, chra-
brost a statečnost při hájení osob-
ních práv. Tehdy naši předkové
nemuseli poukazovali na skutky
svých předků, by domohli se uznání
n jiných národů. Jich vlastní skut-
ky jim zabezpečovaly úctu ba i ob*
div celého vzdělaného světa. Jaký
to rozdíl mezi nynější a onou dobou!
Za doby nynější my jsme velkými
narodovei kdyl sejdeme ee do hro
mady, a jakmile ae trochu “posilní,
me” hned by*me dávali své vlastní
livoty za naši národnost. Avšak,
jsme li mezi jinými národnostmi o-
stýcháme se promluvili česky jedeni
k druhému, abychom thm neurazili
cit přítomných, jinonárodovců. 10!
vzdělání málo dbáme. Mnoho * je
nás takových, lo neposíláme dítek
do školy ani tehdy kdyl stát nám
školné platí. Držíme děti doma při
práci, která sotva stojí několik
centů deně, kdežto my joeme do što
ru kdež promrháme celý den bráním
v kostky nebo pool a utrácením ně
kolik dolarů, pak přijdeme domu
“posilnění” a vadíme se s rodinou.
Abysme debyli si patřičné úcty u
jinonárodove, obyčejně se žvástá
me, co naši předkové vykonali. Do
kud to děláme nedivme se, že naše
děti zde vyrostené často se stydí ne-
jedině za svou národnost, ba za své
vlastní rodiče. Nemyslete, že jsem
proto, abysme pěstovali výharduě na
šf národnost. Kdybychom to děla-
li, zajisté by nám to velice škodilo.
Jsme američtí občané, tedy co se tý
če našeho život* veřejného nečime
žádného rozdílu v národnostech,
nechť jsou nám všichnichni stejní.
Z* takové považujme i Němce,úhlav
ní to nepřítele naši národnosti ve
staré vlasti. My nejsme tam, žije-
me zde a zde Zůstaneme.
Co ae týče našeho života soukro
mého, zůstaneme Čechy a Morava
ny. Na nic nejsem tak brd jako na
to, že jsem Moravan. Každý člověk
by měl býti v životě 'veřejným pra
vým americkým občanem, ale Ve
svém Životě soukromém by měl hor
livě pěstovali svou národnost. K to
mu nejlépe se hodí naše matky a ro-
dinný kruh. Americkými občany
musíme býti, neboť jest nám potře
ba řídit si naše záležitosti. Též usi
lujme o to všemožně, aby naše děti
byly věrnými občany americkými a
k tomu jim jest nevyhnutelně potře
ba znáti důkladně angličinu, zemský
Abych ae neuchýlil příliš od autě-
ru ostatních dopisovatelů, začnu ta-
ké o počasí. Toť se rozumí, le zde
máme horko jako v peci. Včera n-
kazoval teploměr ato dvanáct stup
to dostane se mu pomoci cestou ú
• Ubozí čeští piknykáki! V neděli stavní. Dělník bojující za práva
Chicago pro stávku piknik ljež jsou skutečně a mají každému
protože prý není teď raduo být avaá, je čím dále tím nejtrpěli- archivy naších předků tam byly ulo
t ei po železnici na zdravý vější, - -
“¥MY? “u-AH5 UK Hg —,ImH ¥Y3U
vení jako opatřen. Kukuřice naled
kem toho rychle usýchá a nedostane-
li déšť brzo, nebude žeft tak velká,
jako ae očekávala.
V sobotu ráno shořel Commercial
Hotel na rohu osmé ulicea Ave. D.
Dle všeho ohe vypukl v čas vaření
snídaně, o čtyřech hodinách ráno.
Na čtvrtého budou pořádat našin
ci v okolí Seaton a Ooker ve školo
Camp Creek velký Barbecue. Ma-
sa bude doet a piva také, proto žád-
ná starost, s
Několik našinců v blízkosti Sea-
ton usneslo se postaviti novou ško-
lu aa posemků Jos. Motia. Teď
vosí pilně dřevo a sa nedlouho bude
budova hotova. Obnos na budovu
je už skoro upsán a naši lidé zásluhu
jí chvály za takový podnik.
Nového je tu asi tolik: Minulý tý-
den jsme zdi měli velký Barbecue,
k němuž se sešlo asi tři tisíce lidí a
k pohoštěni těchto bylo zabito dva-
náct volů. Teď městská rada usta-
not ila nového rasa a pohodného aby
se z drobtů nic nézkazilo. Někteří
občané se vymlouvají, že když je ží-
zeB, ani masa se nechce a ta lemo-
náda prý byla tak nesporá! Pošta
je teď přestěhována na roh 14 ulice
a Ave., D. do nové třípatrové pudo-
vý Wilkersonovy.
Za minulý měsíc bylo zde postave
no a staví se za 81051000 cihelných
domů obchodních, mimo asi čtyřiceti
domů obydelních různé velikosti,
představující sumu asi $86.000. Dle
toho vidět, že Temple se zvedá a ne-
bude to dlouho trvat co Belton zsta
ne předměstím. Teď- jen zde třeba
elektrickou pouliční dráhu.
. Pány dopisovatelé prosím, aby
nepsali všichni na jedna kop/ta. Ná
podobování není chvalitebná věc.
Kdo teď přečte první dopis ve Svo-
bodě, může tý druhé už odříkat z pa
měti. A. C. Hradečný.
Oldenburg, června.
Ctěná redakce Svobody!
Žádám za uveřejnění tohoto dopi-
su: Počasí máme krásné, dobře nám
zapršelo, bavlna dobře roste i tak
SVOBODA,
PUHLISHED
Every Tursday at La Grange, Texas
- Bx —
A. HAIDUŠEK, Editor A Prop'r.
chází se o úřad
tres Fayette a i
Tporu.
ikvajera 1.
Uhas
ín Tex
incre
its s
Sou
fair c
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Haidusek, A. Svoboda. (La Grange, Tex.), Vol. 9, No. 26, Ed. 1 Thursday, July 12, 1894, newspaper, July 12, 1894; La Grange, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth1458218/m1/4/?q=%22%22~1: accessed July 10, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu.; crediting Fayette Public Library, Museum and Archives.