Svoboda. (La Grange, Tex.), Vol. 9, No. 44, Ed. 1 Thursday, November 15, 1894 Page: 2 of 8
This newspaper is part of the collection entitled: Fayette County Area Newspaper Collection and was provided to The Portal to Texas History by the Fayette Public Library, Museum and Archives.
- Highlighting
- Highlighting On/Off
- Color:
- Adjust Image
- Rotate Left
- Rotate Right
- Brightness, Contrast, etc. (Experimental)
- Cropping Tool
- Download Sizes
- Preview all sizes/dimensions or...
- Download Thumbnail
- Download Small
- Download Medium
- Download Large
- High Resolution Files
- IIIF Image JSON
- IIIF Image URL
- Accessibility
- View Extracted Text
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
------
te o
vil rozhořčen:
mžik, než na otázku tuto záporně od
bude pro vás snadným, však ne také vala.
11 musi
lěli, nežli vydali se v chatrnén Nejela s Helenou do Austrálie,pro edebrat se tedy do kompoira War
itiiinii ns rozhnnřná minřo VvniM toža iakn hodn deora nachtla In - r
člunu na rozbouřené moře. Vy hle tože jako hodná dcera nechtěla ne
Bit. Vypovězenec míže být třebas
Helena však neuposlechla rozkazu svátým, já bych však dít raději po
»! I -r,, . T, 1 ” l • l «• •,« • . . . r
otcova a klesla před Robertem Psu
hrbil, než je s usvědčeným
trestní-
‘Mučeník! šeptala chvějícím se
byste byl otcem, jednal byste jinak.
"h"" -FJ "-5-5 "
hlasem a znova líbala ruku uešťasl- Což zbývá tudíž jiného, nežli dané
na
můžete přítele z hanby a bídy!
te, Roberte!’
ně s obraženým trávníkem, kde
mo
8 Josefem Vyliem sešla se v
radostí tam pujdu,’ odvětil Vylie
e, ‘ale musíte mu napsali něko
vystrojováním párníku ‘Hájka* k vy
rit mou opravdově a ne sobecky. Na
vntka jaa pravila jen ‘na zkoušku*, hledávání s»ečny Heleny Rollestono
miluji vás, Roberte Penfolde, mj činech vašich ode dneška nelpí nej
‘Přisahám při památce matký své, až uvidí, hude-li se dobr chovali a
že jedná se o život a smrt.
čej jeho slzami, líbala jej vroucně
mu,’ pravil k služebníko
vi, že se postavím na schody a budu
ne sténal Penfold
‛) y chcete, pane, boť nyní jsem přesýčučen, že jste po
Vil.
oběma
1 vi z prsou.
ž vás, stůj při vás v odmě vás, do
•Proto jsem tedy jedno moře pře brý, šlechetný muži!
Vy-
ti dcery, vrhl se v jednom keutě je
ně za pomoc v bědě a zármutku. Po
‘Zde jest toliko jediný prostiedeK.
jinak po- Vy odplujete s dcerou svou, a já zde
příkré slovo proti němu,
dám mu ruku svou a my budeme ží
ti a zemřeme spolu zde na tomto osa ,
Arthur Warllaw zdráhal se
tomto osamělém, neznámém ostrově, |
‘Rozlučte se s dítětem mým.
je
vím.
ná
Nrthi
ich lá rent Warllavem o :1i
ní prostého zločinu .
:' ly za smilovaní
čeho, co by mne v očích •s
mne jen
Dů
i skoro smvsl.
'■ । vej ptmiouval se stále za nešťastné
Byli rozloučení!
Vlil.
ci li ji urariti.
o
děje
1.1
klert
ho, k rj» vné obraně přinuceného mu
ctívaji, pokračoval general.
"bontsvuo pohlaví »u pov zhubla a ja
johosienaiybiechy uuevu, opovizei
tma
byl
okolnost,že jsem se policejním stráž
nikám protivil. Podivný to důvod
na
ne
výmluvným slovům přílišné víry při
kládal; vy však jste dokázal skutky,
ber, a kdybych tolik peněz měla, s
radostí bych ho koupila, neboť za
to stojí. Ale kde má žena jako já
čtivá. .
sti. \
často
děcka.
mne chcete oloupili o život? Ubohý
I otec přiveze do Anglie chladnou mo
| ji mrtvolu, jestli budu od vás odlou
šen a nedotknut, stul j
Úlkem, jenž dotroi
skyně vstoupil, povstala Helena
vrávor 'fe l< němu klesla mu do
te, pane, svou povinnost!’
‘Co mám říci, co mám činili
to nebude dlouno trvali, neboť han
ba usmreuje rychle.’
foldem na kolena a líbajíc ruku je
ho smáče‛a ji slzami.
krále, nechtěli mne však k němu pu
stiti.’
ihehat Penfold napsal svému mla
dému pánovi dtklivú psaníčko, v
němž mu oznámil, že starý pau War
dlaw nyní sice velmi zaměstnán jAt
v pazourech soudu?
Pak jej vedla za dům, kle mu
kázala velkou k domu náležející
hradu.
‘Nyní jsem váni ukázala dům
vyšetřováci ku konci chýlilo a
hur nepřicházel, sznal jsem, že
zradil.
\ yzval jsem svého obhájce,
ka -zněn
nevinno
va promlu řiti, jakmile má
Soudce mi odňal slovo, jak
ctec ,ed civ ili 'l.i. n
ním, jež srdce moje ve svých pr>
nosí!’
Vrhin s• pren oleem na kolena
Art-
mne
HO M .4 8
eada Přeloží I Jos. šesták.
že u" ze same soustrasti N mvm osu
dem roznemohl. Krásná to soustrast’,
jež mu zabraňovala říci několik
de:a. ‘Nemáte li soucitu s sobou sa
mým, mějte jej alespo se mno. Což
Arthur pak doložil:
Pokračování.
nu mene:
Gencrálse obrátil k mladému mul
ži a jal se mluvili s vážnou zdvořilo I
vyie byt pavne odhodlán, ze stí
bené dva tisiee ibersterlinkt, -sttj-
co stůj, od Arthura Wardlawadosta
dí ponořen na dno mořské!’
‘To nemohu říci!’ namítal Vylie,
‘neboť jsm již několika osobám řekl,
že jsem lodní knihu dobře uschoval.’
‘Proč jste jim to řekl, blázne?’
, ‘Co jest tedy činili? Helena musí
Pu té odešel hrdě z je- danému slovu buď doslali neb je zru
onemocněl a otec jeho prohlásil, že |
po čas jeho nemoci řízení obchodu !
sám převezme.
Bedny,v nichž bylo zlato uloženo,
ale, jak vime, měď udáváno bylo,by |
ly již do sklepního skladiště v domě |
Výkřik nevole přerušil
njší okamžik, jakéhož byl
Békeme vás za slovy, iiCTtydatý povědět,
chlape! Pojď, Heleno, v tu chvíli "n i-
hvějíeím se hlasem, prozrazujícím
Helena tak pošetilou, že vám vyzná
la svou lásku. Přiznávám se vám
přímo, setrváte li i po tomto vyzná
n' na svém, abych vás vzal na loď,
uhifm t d:, káže mi t > 10,kost, il
kem zasnoubil. Nesmíte mi, pane,
tato příkrá slova vyčítali, neb kdy-
vém pokoji s okny zastřenými,
na smrt bledý a velmi hubený.
‘Pane Wardlawe,' oslovil ho
ve Arthura Wardlava za manžela vách velkých okolků, a Vylie poča
pojmouti, dokud nebude oneu lživý se ihned Anně Růžové kořiti, dochá
I byla by dokazaia, co vy. Am li lna
-nebyla by se odvážila v chatrné lodi
-ieu|ci bez stožáru a bez plachet na širé
ndY/mořeaprototakéna vás požaduji.
nu, že jsem tvou dcerou. Zde smíš
dlawů. Pod záminkou, že chae ně
které podrobnosti, týkající se ztráty
'Proserpiny' objasniti, chtěl vlastně
vyzvídali, co se v domě děje, a dle
toho se řfditi. Od Penfolda dověděl
se, že starý Wardlaw vypravuje par
nik,určený k daleké zámořské cestě;
dále potvrdil, že bylo čtyřicet be-
den ze 'Shannonu' do sklepů pod ní
mi uloženo, a že mladý Wardlaw těž
ce onemocněl a dopísárny nepřichá
zí' Starý Penfold netajil,že bodlou
bá nepřítomnost mladého Wardlawa
velmi znepokojuje a naléhal na kor
midelníka, aby šel k němu a promlu
vil s ním o ‛Proserpině‛.
‘Řekněte mu’, dodal, ‘že jsme
všichni v největších nesnázích, a že
nevíme, na čem jsme.’
‘Mohu li se vám tím zavděčili, s
brané uvósti,— trpěli, usi má jest vy
čerpána urážkami, příkořími a ulr
nent .1., ,n ,> ... ......‘iv<-, tak .
nebyla možnou. Podepřel hlavu
běma rukama a přemýšlel.
‘Kdybych věděl, že zármutkem
cestě se roznemžete a zemřete,
lie be: velkých okolků, ‘nemyslete,
že mám s vámi soucit, ale pustili
jsme se příliš daleko a návrat není
lě míli? Především a nade všecko
i ditete dražším jest mi
. i ,ri , v
Když se vrátil,vzal generál rentov také k tom, ain
v.k licí, ui i: přivil k Penf I
hr.lin a mnčenfku! (1ím vás! Zbo
želv! Miluji vás pro vše to, co mezi musím vás dodat! soudu jako trest
námi se přihodilo. Jakou cenu m nika, jenž před ukončením trestu z
že vůbec nějaký jiný muž pro mnu vězení uprekl . Však nyní k věci;
neb nějaká jiná žuna pro vás ve svě- jste poctivým mužem a milujete dce
slabší rozumu nezkušeného
Nechci ničeho již k své o
se starou zkušeností.
Byl jsem výrokem porotců jako
při šedinách otce svého, že dříve ne
zemru, pokud lidský život jest mož-
ný, a že dříve Arthura Wardlawa za |
chotě nepojmu, dokud nebude zru-
Xej,r. 2avua a nařiďte, aby
phineeli Jáhev vasi staré, výborné ko
mu bull veimi poule aueiu veliku-
myslné jednali, neboť střední cesta
du, jenž horši je smrti. Myslím
však, že jeho nemoc byla právě tak
lží. jako on sám lhářem! Poněvač
se nedostavil, aby dosvědčil,že jsem
byl tudíž od porotců uznán za vinné
ho.
j že jedná se
u" | ‘Řekněte
... ---
se zachvěla a div neskles ! uznán vinným sprostého zločinu?
• viýgen • i . " ' p- Pert é;i1 .. n}a I
matoval, žádni jsem sou.lev. za do
ne, tato mladá dáma zasnoubila se
dobrovolně s mužem, jenž požívá
všeobecné vážnosti a jejž posud ni
kdo z nepočestného skutku nevinil.
V důvěře dané slovo rot dcery vy
v tomto rajském zátiší. I) tatínku!
Oa mne zachránil několikráte život,
jenž tak vysoko ceníš a já zachrání
la je!. M3 trpuost i svým ne
' ve cti ztráveného, doufám však, že
zkázu uvrhl muže, jejž ctím a mi-
luji.’
‘A já slibuji a svou cti se zaruču-
ji, že jí ve všem nápomocen budu!’
zvolal nyní také generál vřele, ‘ne-
bude-li s ním spokojena. Když
však počal Vylie o svatbě mluviti,
namítala brzy to brzy ono a koneč
ně mu ukázala na velký dům,v němž I
•yaa LC.ca v-ccha UMM vylucvus
a jehož zevnějšek byl sešlý:
"o: ndl !, je: 2 dráhu mého života zelkufaplatilyžudecjcjího i
zkazil a mne v hanbu a bídu uvrhl, lovnfka. Anna Růžová proti tomu
Sbalil Hele [ musela tad p li potlach hledali ce jsme ztraceni
váděla, nabývala denně novách zá-
zrušena odvolán! Vložte ruku na ničeho nenamítala, neboť se jí Vy lie
hlavu otce svého a slibte mi to!’ líbil.
Helena učinila, jak žádal a praví Anna přijala Josefa za svého milo
la slavně:
mělkého úsudku, bylo vyzváno, aby
pronikli duši člověka a seznali, co
se v ní ukrývá. \ oni se radili -i
těmto mladým lidem v celém jejich
dosavádním žití dopřáno. Generál
zůstanu.’
Uvažte, co počínáte, Roberte’’
plul a druhé prohledal,’ abych dítě ‘To také učiní,jak pevně doufám!’ tolik peněz sehnali? Umínila jsem
‘Já bych měla zeiniíti dříve, než kazníku, kteří jí prádlo svěřovali a
bych jméno vaše od skvrny na něm výdělek její množil se. Za králky
lpící očistila? Nikdy ! Nabudu tak čas mrohla si najmouti již celý men
podlou!......O jak dobře mne zná ší dům g malou zahrádkon čili vlast
K liž přinesli kořalka, nalil Vylie
p11. - > vimihlenici, a přiměl mladé
ho vélkokupee, aby ji jedním douš
hem vypil, a aby si sedl ke stolu a
porovnal vyjádrení kormidelníka a
jeho námořníku na konsulství v Bue
vrátil nemoha si nijak vysvětlili, Není dobrým neb zlým býtijen
proč jeho dcera za ním nešla. Podi/polo, Musíte býti buď sobeckým
vení a zdehení jeho nelze vylíčili. bídákem a žádali, aby beze všeho
‘Co lo má znamenali?’ zvolal roz- studu zde zůstala a s vámi žila,aneb
hořěen, jsa v obličeji celý zsinalý. statečným a poctivým mužem, jenž
ai l,1 n c. rohažku s předmětr.iež/anab strachem se o něj tásti,k1‛ 1 1.2,., ,1,21., .. .. na _
vlastní rukou zhotovila a Robert | by I mvmoh. A kdybyste se za to- (m jené vaze mladého kupce, co
Penfold měl tolik zmužilosti, Že vi.-. styděl, ahste přáli., zákazníkům ' ani lá ska a ziskuchivost. Vyskočila
sám k člunu donesl. *m na o ik d 10171, svolila hy "h , zinis;p/rin nan
pnoppr PFW1 n । Helena
bvNiLA i MVAVaM.
jest na čase, abych mu projevila,
čím srdce mé překvapuje: Jakube
Seatone! Miluji vás pro vaší odvá
žlivost k té, již jste jen z dáli vídal.
stivon panenkou. Závisel li by ži-
vot můj na vašem, zůstala byste na
živiv...........
•0 zajit I Jberte!
‘Když jsem byl na úskalí bílých
vod uvržen,osvědčila jste se mužem,
své na úzdě držeti dovedl.
Jest podlou, hanebnou lží, v níž
by ani nerozumné dítě věřili nem-
něho muže jako ctrokynč, jež pánu jmu slovu dostáli? Vy opustí-
svému se koří a za odpuštění prosí, i te Helenu a neskonalá její úcta a v
Byly to první pclibky, které mu da
la, kdož by pochyboval, že byly 1:01
pět minut se vrátím, abych ji k člu jdkíoe za mo
nu odvedl. ‘Vidíte jak pevně jsem nebun • -ech
se přesvědčil, že jsle mužem pcetiaveuu a d<
v m > 1 lb"u ý lil i ok I
se mnou!'
zkyně.
a) 1 21 a strziiv naviatii se uomu, ale ne
šené sáty, pb nemuila kupovati no I , , ,, . , , ,
vé, jinak by nebyla její mzda, dvajjako pocestný úlovek. Avžak do
cet liber aterlinkA ročně stašiln. Hel hry rozmar milenoin zapudil záhy
Kdyby mně byl soudce jen minutu
dopřál, byl by musil uznali, že Jsom
nevinen. Však ne' Vždyť to bylo
‘CoŽ jscm vám neřek‛, že jem ho
menší poskvrny. Učiňte na této
můj Život, ale o něco,což dražší Když musel generál Rollestone
než ‛ivot: jelný n tn nhygte ' da Awatplin pro: 1- 1, ceM woei
mně pomohla navrátili mé poctivé neboť jí bylo se rozloučili s Hele-
jménot Provedení tohoto úkolu ne nou, jí! po maíce nade všecko milo
Wardlawů v u.i>i Feuchuiclské piej ‛1 rotože jste nebyl v pisúruč. Ne
neseny, a Josef Vylie se obával, že moha vaše přání předvídat a sám vše
budou co nejďíve prohlížený a že opatřili, doufal jsem, že na pevnině
se pak podvod objeví že bude veta vše opatříte, aby se obchod podařil,
po jeho odměně 2000 liber sterlnkú. Nemůžete něco vypátrali, aby lodní
ač nebudou-li stím ještě horší ná denník s naším osvědčením souhla
V tomto postavení a pii těchoděčnost otce jejího bude vám uábra
slovech překvapil je generál, jenž se dcu.
Pokračování.
Ze jest směnka padělaná, nebyl
žádné pochybnosti, že jsem ji osob-
né k výplatě předložil, nepopfral
jsem,“ zbývalo toliko -zjistili, zda-
li mně známo bylo, že jest směnka
padělána, když jsem ji k výplatě
prédložil. Jak to však dokázali?
A právě v této důležité věci mne
jediný můj důvěrný přítel opustil.
Psal jsem totiž okamžitě, jak jsem
byl do vyšetřovací vazby vzat Art
horu Wardlaw ovi, a odeslal jsem k
něuu posla. I věříte tomu a uzná
te to za možné, co se stalo? On ne
chtěl ke mně přijití a ani na jedno
mé psaní mně neodepsal. Když se
‘Těším se, že jste zase doma, mě viděl, když ho moře"pohltilo? odvě
la jsem o vás velkou starost, a pro | til Vylie, a zachvěl se, načež si nalil
to vás srdečně vítám, Josefe. Vrá | nInon sklenici kořalky a vypil ji je-
cuel oů ja-0 puCealuý muž, zdrai jdni douškem.
dejte mého otce, Michala Penfolda, mocnou matku opustili. Pravila He
promluvte se soudním znalcerr Un- leně, že si zřídí samostatnou živnost
dereliffem, s rnýin obhájcem a' se jako pradlena. Helena jí darovala
státním zástupcem. Zkoumejte je- deset liber a odevzdala jí asi třicet
ště jednou celý průběh přelíčení a doporučních listů k známým rodj
především hleďte vypátr-ti, z jakých nám.
důvodů su Arthur Wardlaw k soudu Anna Růžová najala si v jednom z
nedostavil. Buďte pevnou a vytrvá předměstí Londýmských bytapočala
lou jako muž, chytrou a něžnou jako novou živnost jako pradlena. Pilno
žena a nemluvte o smrti, kdy živo sif, pracovitostí, spořivostí a veselo
tem a přičíněním svým vysvobodili stí jakož i čistotou prádla, které od
abych třeba léta ztrávil na tomto o
až si někdy na to vzpomenu. Nyní tivě do opravdy, spořte také
‘To znamená, že mluvil pravdu a v nebytné rozloučení svolí. Rozvaž
že budu příkladu jeho následovali,’ te vše a rozhodněte se. Nucený po
odvětila Helena důstojně. ‘On jest byt dcery mé s vámi na tomto ontro
mým mučeníkem a mou láskou, vě byl až posud nevinným. Nebyl
K lyž ostatní na něho hanu kupí ly jím však nadále, poněvač byla
kdo jiný a místo, kde stojím, jest tichý ocean propátrati a jilvyhledarqzioucuapxsnzzpumuioena,9e
moje, «ám jsem je Utvořil. Opnet‛t• ti. Můžete ji za těchto okolnost ( ja ! 1, pravil 1 , ' k ,l
mně a toto místo okamžitě! Vraťte ko ivý muz raditi, aby zde 2Astakém přemyšlení. Vy nejste dmulo
•»e do Anglie a nechte mne zde, kde
zvířata jsou iozumnjáí n:2li lidé a
—tak chápavá, že pravím uavahu mej
poznávají. Necnei se do sve viasu
nevrátili • lidmi, kteří mře tváři v
tvář sprostým ziočincem nazývají a
i" " • v lil'” ""3"* Vliviu. 1 j 1 1 L lim "mi" v řiv
‘Pojďte se mnou a umřeme spolu, tě výmluvností oklamán, než abych
nemužeme-lispolu ve cli žiti’! odvě
nejblažze tila Helena klidně.
zápa 1 V životě lidském někdy se stává,
st: i se strašného duševního boje. i že bývá podnět k zločinům vážný
‘Po lom, co dcera řekla, pane Pcn j Penfold dobře poznával,že rozhod , ano mnohdy ušlechtilý.
folde, mudm vás za poctivého muže nutí závisí pouze na něm a že jest Něco podobného událo se také v
ar.ci kormidelníka, Josefa Vylie.
Miloval vřele Annu Růžovou a i li
sky k ní dopustil se zločinu, neboť
musel míti 2000 liber sterlinků, aby
dosáhl ruky její.
Milenka jeho Anna Růžová byla
vé, že bude však brzo hotov, a že
chce příštího téhodne obelodní kni
hy prohlédnout!. Žádá tedy za roz
kazy, jak se má zachovati.
Lístek byl odevzdán, ale Arthur
se zdrabal posla k sobě připustili,na
। čsž mu Vylie vzkázal, že s ním mu-
‘Tu vizte,' pravila, "m tento jest sí osobně o důležité věci promluvili,
1navXaXIn o tom, že ieal Anna div i všecku Jeho trudomylnost. Miloval
ou spuiivou . .C pouporuje svou Aanu jektevice uhlipied svým od. A‛redptucestla0yijut do
mh ‛ r ť ‘ •chodam do Anetralie I otírá vasti. $2*50 roén
Arthura Wardlawa k soudu predvo
lal a k svědectví přinutil. Soudní
písař odebral ve v příčině té do jeho
byt", a ně tu dvéře ieho pokoje opa
trne uzamknuty nalezl, podařilo se
ntn přece jej oklamali a obsylku mu
doručiti dříve, nežli se mohl pod po
stel skrýti.
Konečně podařilo se však přece
Arthuru Wardlavovt veškeré naše ú
silf zmařiti, neobjevil He ani tento
krate v soudní tíni, a když obhájce
můj naléhal, aby byl pro nešetření
j tak hlasitě hulákati, až to celý dům
| usiysí, jestli mne hned nepřipustí.’
místo, kde bych mohla práti a prá- Vyhržkou touto docílil konečně,
dlo bfliti a míti páay v podnájmu, že ho mladý Wardlaw k sobě zavo
Cena domu tohoto jest dva tisíce It lal. Tento sedě na pchovee v
usoudili
bůh jest mi svědkem, nemám ještě keníazlostuč: Zadrž padouchu!’
ani v tomto okamžiku světla, a již Helena však rychle přiskočila k
nemohu nikterak pochopiti. otci a kladous mu ruku na ústa pra
Mam za to, že porotee v inylnéje ... , . .
jich domněnce utvrdila hlavni- ta ‘Ani slova víee, otše, sice zapome Penfold se nyní odvrátil od otce
žňuju vás, Roberte! Vy mně zajisté stezce práva a poctivosti ještě krok,
odpouštíte, není-li pravda? Ano, vy dovolávám se u vás onoho všem li-
nezapudíte svou Helenn jno jedin I dem vrozeného citu cli a mravnosti,
L-uh‛u,j .41, 1tlu. O.j-.hath, v, wli 31-1..; .1. !;!!
pláče! <> můj miláčku, mé blaho!’ | řídí. Proste za pomoc onoho velké
A v okamžiku tomto ovinula svou | ho mistra, v jehož náboženství věří
bílou paži okolo krku a kropíc obli te a jehož posvěcení jste přijal a čiň
Mibuny BPojvay• •eBAiUUAA•MAYDAA **-r-- -----
odebral se Vylie k Anně Růžové,' ‘To by se na první pohled pozna-
avšak k jeho překvapení těšila ho lo. A jak ten Hudson škrábal! To
Anna, jež z jeho pohledu dobře poro jsou čáry, jako kachní tlapy!’
zumla, že přichází s prázdnou a do ‘Jste přesvědčen, Vylie, žejeHud
mlouvala mu, aby se nevzdává na sen-skuteěně mrtev?-------------
.. - , . . výčitky činiti toliko mně, neboť ho skyn na kolena ti prosil boha vrouc
pro ju i podezenjako y tu Y‛ miluji, a já to byla jež ho k tomu ně za pomoc v bědě a zármutku. Po
dokhzhno,tepadelatiesmueuekaje přivedla, nby mm miloval; dlouho malé chvíli povtal zvolna a pravil,,
ju pomocnfcizbabi ctjson, ji. n< bejoval a zápasil, by lásku svou po podobaje se odsouzenci, jemuž pr mžitě tohoto pokynu
mají smělost! k odperu. Zel, oněch 7ah mne třeba, chceš li, nrá 5e BeEten orte sm'rti: " Pm--
la a zrušila své čestné slovo? Zdaž,
smí snovbenci svůj slib věrnosti zru
šití pro nourřité poderření v jeho ne
přítomnosti na něho vržené?’
‘Obvinil jsem Arthura Wardlawa,
haje selte sama,’odvětil Robert Pen
Nuta 1:/.2
určitě sié-
jed ,
strově, když toliko dvě věci mně při né společnosti, kamž byla pozvana.hyt? ' '■ I-
slibné Nesmíte dříve zemříti adř Námořníci nemilují při svých námlu lik:Fdk,,ebotjsemtam'byljiždva
va Arthira VV ardlava %a man>ela ..A.. AI... i I. & . ___X... ' - -
‘Ano, znám vás, Heleno, a pokud hla prádlo bíliti a přibrala si tři po
mne «e týče, mám dosti zmužilosti, mocníce.
uu.-- A) - • -■ • titu iuumucn.
i Arthur počal vyjádření námořní.
, kli s lodní knihou porovnávali a po
i -. i \ ' ——1 • ans , , , « i dail de, uemále, vida še vyjádření
’ smrt nemocním. Zstantetudizola (ene ai se ytáli! a s Ruueileui |UU aspofi -0C0 Iiueť sUr.ii.ků. , námořníků na konsulství s lodní kni
| na tomto ostrově, pošlu Morelanda | l‛enfoldem dovedli třesoucí se a o’j Když,Vylie pu v)hunauém zloči i hol nesouhlasí.
I na pevninu ameriikou liro duchovní I ntdlévaifií I leiunu do dunu. Teprv l nu zase šťastni- do Auglie se navru i ... , ,
I 1 . . . 1 ... ‘ I , X, , .... 7 . , , ‘Co jste to učím I, vžlyt udaní na
ho, církevní kdvž lo-l ka od břehu se odrazila.pro til, hleděl upokojiti sve svedomf ute I, , .
ipožehnání udčlil; musftemnč tolilin/citla se IIelena cesvho omráčenf a chen, že dostane nyní Anna Růžová , . . ... .
. 1 i j , MAx nesouhlasí! zvolal pak zdesen.
1 1 lit , ’ 1 eh 01,171 « > mi 7 1 ■ I fti .1 \ /1 ■ c1 •. "/thla men Kyú « výkti I dům e zahradou a nn Annu Růžo'1 " ...
। , , . , , i,, , I ka.y vasesiouporujiupncmnou to
; neboť do Anglie se nesmím n ivrati kem srdce rozrývatidm K Robertovou. I, 2 , ‘ ..... , . ,
i na otcovo rameno a uslzený její ob i i . 1 . . ., . . . . v ‘ . ,111 . > 11 . ho jest, chcete přflis mnoho najed-
I . Itl. Bude to bídné ukončení života vi .. . I A e mladý Wardlaw následkem I , ., , A ...... ,
• , . i nou dokazati. Musíte říct, ze se den
zprávy o zahynutí avé nevěsty těžce+,n marmTI 5" o
své nalezl! zvolal malátným tonem, ravil Penfold usedavým hlasem, si tedy,že tento dům musí býti mýtu,
Bolesti a zármutkem přemožen klesl ‘Vy jste jejim otcem a podal jste pak stanu se vaší ženou. Spořím
na sedátko a sklonil hlavu na prsu muč ruku, snad mi lo bude útěchou, jak mohu a míníte-li to, Josefe, poc | možným. Jedná se o obchod který
a az । vái vynese 15.000 liber sterlinků a
však již odejděte s dcerou svou, pa bude dům náš, nemusíte se již na | mně 2000 liber, anebo nás přivede
ne. Člověk jest slabý, a síly mé a moře vydávali a také, byste nesměl, । ola na ivacet let do žaláře anebo do
vytrvalost v utrpení jsou již vyčerpá! neb -ť uvážu li si již nějakého .....že । trentui osudy. Vzhůru tedy! Není
ny!’ I t> > kť.«. mu.lm l..> tuké míli stál.. o..l ; - Tefejte rychle.
Generál Rollestone uposlechl oka rac, aty mi nah ď . aby li ho te Irazn a vel......... jako muz, si
la mnoho let u generála Rollentona
jako kuchařka, ale neobmezila se
pouze na kuchyň, byla dle potřeby
kuchařkou, pradlenou, služkou a pan
skou. Nenáviděla zahálku a ženské,
které nedovedon nic iiného nežli ze
vlovati, jak říkala.
Svou mzdou podporovala starou,
nemocnou matku, dostvajíc od sleč
aaimduusb, N +in
201" ‛ 83 .
E2auuv3u qgggzne gd $' esLgettugag,en
---2
I)
P
v
8
n
rt
d
r<
si
ni
bi
al
zi
ví
žc
ní
sk
po
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Haidusek, A. Svoboda. (La Grange, Tex.), Vol. 9, No. 44, Ed. 1 Thursday, November 15, 1894, newspaper, November 15, 1894; La Grange, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth1458236/m1/2/?q=%22%22~1: accessed July 10, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu.; crediting Fayette Public Library, Museum and Archives.