Svoboda. (La Grange, Tex.), Vol. 11, No. 51, Ed. 1 Thursday, December 31, 1896 Page: 4 of 6
This newspaper is part of the collection entitled: Fayette County Area Newspaper Collection and was provided to The Portal to Texas History by the Fayette Public Library, Museum and Archives.
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
....... .
SVOBODA
dskočnost’ Rosického.
V Chjcagu aalézá se prý 70.000
žebrákt.
e
; Vvcházl kažit Otvtek V La Grame Tex
V Dallas odbývána schze ku pro
Jediné, pravé náboženství jest to,
jež šatí nahé a krmí hladové; jež
o
š
patné a zlé jsou. Dovede li matka
však odvážného muže takovým,
př-
§ 6
* LaGrange, Texas, 31. prosince.
Američtí vlastenci právem
bou se o budoucnost jích vlasti
rý neustále svou pěstní sílu
staví, nýbrž takového, jenž
bává konat svou povinnost
dých okolností a který jest
provo'
vážen
všeho
na
se
za
tak
Pěstování cukrovky a sorghum na
bývá v Texase čím dále tím větších
rozměrů. V roce 1894 pěstována cu
krovka na 17,730 akrech, a čehož vy
robeno 91,456 sudu cukru v ceně
$1,094,402 a 4,158 sudu melasy v ce-
ně ♦ 59,585. To vše vypěstováno by
lo ve východním a středním Texase.
Před dvou ma roky oseto 127,110 a-
krů sorghum, z čehož vyrobeno
38,425 sudů syrobu. Sorghum jest
pěstován ve všech částech státu.
vým masem, jest nutno 22 akrů
seníků, kdežto ten samý rozměr
novaný pěstování pšenice vyživí
lidí; oves na 22 akrech vyživí 88
dí; brambory, kukuřice a rýže
mo-
chvě
Že v polovici čtrnáctého století ne
panoval zrovna vzorný pořádek u sto
lů naších předků, vysvítá z nařízení
dle kteréhož bylo zapovězeno během
ídla cínové talíře oškrabovati neb
do nich díry vrtati, nože vedle se-
dlcích krásti aneb své sousedy za
vlasy tahati. Pití bylo dovoleno ale
ne tak aby to vedlo ku pranici, na-
dávkám, ubližování jeden druhému
neb používání zbraní.
Mary Crabtree 91 r. stará žije v
okresu Kent, státu Kentucky. Prá-
vě dostává již po třetí nové zuby a
před 18 měsíci počaly její šedivé via
sy měnili barvu, takže nyní jsou ja*
ko uhel černé.
Bankovní úspory leckdy osprave-
dlní člověka před porotou, nikdy
však před Bohem.
Spoj. Státy jsou zemí, jenž zalid-
něna přistěhovalci, stala se pomocí
těnhto tím, čím nyní jest. Její po
srok a vývin spočívá dotud z větší
části na přistěhovalectvu, neboť jak
-. výroční zprávy sekretáře vnitra vy
svítá, jsou Spoj. Státy dosud velmi
řídce obydleny. Za tou příčinou
mělo by být učiněno to nejmožnější
ku získání přistěhovalect va a sice ta
kového, jenž sem přijde s úmyslem
věnovati se rolnictví, jenž by hodla-
lo ony nedozírné prerie v kvetoucí
zahrady proměniti, neb to jest jediné
oo neobydlenou, nezúplna vyvinutou
zem učiní bohatou, neodvislou a
mocnou.
Nejlepší pojem o láci čínské práce
lze si učinit z toho, že v zemi té mož
no si zakoupit soudního svědka pro
tu neb onu stranu za půl šilingu. Za
celý šiling bude takový svědek svěd-
čit pro obě strany.
Jsou li nehty u rukou suché a křeh
ké jest vyhlídka na pěkné počasí.
Jsou li měkké a ohebné a lze-li je
snadno řezati, aniž by se lámaly,
možno během několika dni očekává
ti déšť.
máte peněz dočkám Vám až do
štího kropu.
Kdyby dobrá rada byla s to potla
čiti hlad, nezemřel by nikdo na svě-
tě vyhladověním.
více "humbugu" vymýšleli a
zovati, jest oslavován, ctěn a
více než člověk přímý, prostý
přetváření a falše.
lidí. My jsme však toho náhledn,
že do té doby než bude svět přelid-
něn, vynaleznou lučebníci nějakou
chemickou potravu ku vyživení těch
přebytečných davů.
Po-
vě-
42
li
176
kle
odiv
neo-
kaž-
vy
Nikdy neposuzuj člověka dle jeho
příbuzných, nýbrž dle jeho přátel.
Člověk není zodpovědným za své pří
buzné. Nechť jsou zlí neb dobří,
oni vždy budou se k němu hlásiti.
Avšak přátelé volí si člověk sám, a
jakými onino jsou, takým jest i on
sám.
Během minulého týdně několik od
běratelů mně nařídilo, abych jim
“Svobody” dále neposýlal,ale nevyro
vnali se vzdor tomu, že jsou za "Svo
bodu” dlužni. Jeden až za dva roky.
“Svobodu” zastavím, ale zároveň
chci, abyste se vyrovnali. Jestli ne-
Entered at the Postofice at LaGrange
Texas, as second class matter.
dítky své takovýmto směrem věsti,
může se nadíti těch nejskvělejších
výsledků svého vychování. Která
matka však, zaslepena láskou ku
svým maličkým, nechá se tak daleko
svésti, že různá jejich provinění, ma-
lá i velká, přehlédne, tu svádí je, si-
ce nevědomky, na cestu k špatno-
stem vedoucí adočká se někdy trud-
ných, smutných toho následků; když
takto vychovávané děti dorostou a
nabydou rozumu, tu samy doznají,
že v nich matka vypěstovala vlastno-
sti a zvyky, které je činí naprosto
neschopnými k podniknuti nastáva-
jícího jim zápasu životního. Ony
budqu, byť i jen' potají, své matce
činiti výčitky, že jim poskytla špat
ného vychování, a že jsou to nyní
ony, jenž za následky takové výcho
vy pykati musí. Kde zůstává, v ta
kovém případě, láska, již dítky vůči
své roditelce pociťovali mají? Láska
dítěte k matce ‘má trvati až za ten
chladný, úzký hrob. Zkazila-li ale
matka, pochybeným vychováním,
dítky své, tu pak když tyto přijdou
k rozumu, vymírá v nich veškerá
láska k matce jejich. K předejiti
tohoto hrozného zla, měla by každá
matka sebe a své činy co nejpřísněji
posuzovali. A byť se jí to často u-
krutným zdálo, dítky své trestali, tu
kaž iý dítěti udělený trest jest mo
item k udržení si lásky svého miláč
ka, a po čem více touží každé věrné
srdce mateřské? a
jiné vynášela, a svého manžela při
tom zenedbávala. V rodině, kde ta-
kové poměry panují, nezavládne ni-
kdy pravé, rodinné štěstí a shoda.
Rodinná vzájemnost pomine a dílky
utrpí při tom nejvíce. Otec a matka
při vychovávání svých dítek, měli
by ruku v ruce kráčeti. Otec co
rádce, matka co vykonavatelka jeho
rady a návrhů. Bohužel, musíme
také doznali, že mateřká láska zvrh-
ne se mnohdy v tak zvanou opičí.
Matka pohlíží na dítky své oo na ně
jaké vyšší bytosti, jimž musí být i
to nejnepatrnější přání ihned vypl-
něno. To jsou ale špatné, nepravé
vychovávacf zásady. Dítky musí
hned od nejútlejšího mládí tak vy
chovávány býti, aby samy poznávaly,
které jejich činy dobré, které pak
Jeden filosof tvrdí, že až bude
svět přelidněn, stanou se všichni li-
dé vegetariány. Jest vypočtěno, že
ku zásobení jednoho člověka čerst-
-----
PABĚRKY.
I sama dobročinnost vyžaduje, a
by každý rozumný člověk uložil si
nějakou čáslku stranou pro “deštivé
dny.”
Rozdávání semen stojí vládu kaž
doročně dva miliony dolarů. Pení-
ze tyto nazvfce vyházené, byly by
lépe upotřebeny k opevňování na
ších přístavů.
Spor vedený ve “Svobodě” dopiso
vateli o náboženství a nevěru trvá
užněkolik měaíců,aleneprospěl ani
jedné ani druhé straně, tedy byl do-
cela bezúčelný. Máme za to, že
všichni čtenáři "Svobody,” kteří vě-
řili v náboženství před tímto sporem
sešt 1 nyní v náboženství věř a ti
kdo byli nevěrci jsou ještě nevěřící-
mi. Že onen spor několik rozbrojů
mezi našinci způsobil o tam jsme
přesvědčeni, neboť jsme o tom slyše
li, že by někoho byl obrátil, není
nám povědomo. Nač tedy prodiužo
váli spor, který nikomu neprospěje,
ale spíše uškodí, tedy jej prohlašuje
me za ukončený a žádáme naše dopi
sovatelé, aby více nedopisovali o ná
boženských nebo nevěreckých otáz-
kách. Každý takový dopis půjde
do koše. Uznejme že jak věřící tak
též i nevěrci jsou docela oprávněni
ke svým náhledům a že nemáme prá
va jedni druhým se posmívali, že o
ni věří anebo nevěří v náboženství.
Dále, co se týče našeho soukromné-
ho života, zanechme. každého za po-
kojem, ať každý dělá to, co chce, ať
třeba vzhůru nohama chodí, jen
když nám tím neškodí, tož jej nech-
rne za pokojem, aVšak co se týče na-
šeho života ba vlastně působení ve-
řejného, tož všude kde nám to mož-
no, spojme se v jeden pevný a nero-
zdělující celek a všichni svorně pra-
cujme k lomu účelu, aby naše národ
nosí se domohla údy které zásluhu
je. Nyní jsme rozštěpení a to vzdor
tomu, že dobře vidíme, že rozštěpe
nosť ta naší národností škodí. Nač
tedy dělati něco o čem víme, že nám
škodí? Takové jednání jest neroz
umné, ano jest hloupé a my přece
nejsme hloupí. Máme dost rozu-
mu, jen že ho nehledíme upotřebili
v náš prospěch, aspoň ne vždycky.
Ve Spoj. Státech bylo v roce 1896
postaveno 1802 mil železničních tra-
ti, zrovna o jednu míli méně než v
roce 1895. Letos tedy položeno
méně trati než za kterýkoliv rok od
PŘEDPLATNÉ:
nacelýrok,
na půl roku..................
Do Evropy ročně ...........
Chudoba není tím největším zlem,
jež může člověka postfhnouti. Chu-
ďas ustavičně kochá se nadějí na
lepší časy a ač tyto se třeba nikdy
nedostaví, ono očekávání působí mu
nemalou rozkoš. On také požívá té
výhody že pohlíží na svět s jiného
stanoviska a ví určitě kdo jsou jeho
přátely za jakých koliv okolností.
Jemu nikdo nezávidí, a jen málo
kdo jej lituje. A konečně veškeré
ty pravé požitky životní přináleží
jemu tak dobře jak těm bohatým.
On těší se z krásné přírody; on cítí
nevyčerpatelný zdroj lásky v srdci
svém; on čerpá spokojenost z nevy-
stižitelných pokladů naděje a parně
ti. Mimo toho stává ještě jiné —
nyní ovšem trochu staromódní —
pohnůtky, již by měl vzít v úvahu
každý mladík který lká po bohatství
a mamonu, totiž, “že jest lépe snaži-
li se dosáhnouti dobrého jména, než
bohatství.”
Na originélní nápad k uhájení ži-
vobytí, přišla manželka jednoho na-
toriélního ožralce v Detroit, Mioh.
Kdykoliv přijde tento domu nachm
len, obejde cna veškeré hostince, kde
se opil a nechá si vyplatit od majite
lů “bolestné”, za utržené rány. Ho-
stinští rádi zaplatí, aby předešl ne-
milým stykům se soudy. A tak ob-
chod tento kvete, jako nos jejího
manžela. ,
nlbo víru, by obstaral výživu své ro-
dině, jest nejsvětější povinností mat-
ky své dítky vychovávali. Věrná,
milující manželka však oproti této
povinnosti nikdy nezapomene, že má
také povinnosti vůči svému manželi,
jež plniti je povinna. Věrná man-
želka bude vždy rozuměli jak mraky
a vrásky, jenž zápas životní s sebou
přináší, s čela milovaného muže za
báněti. Ona jest jeho radkyní, jeho
důvěrnící, již on veškeré své starosti
a strasti svěřuje. Touto důvěrou a
sdílností naplněna duše mužova od-
vahou; obnovenou silou překoná ty
největší nesnáze životní a vyjde z
nich co vítěz. Avšak jak zcela jinak
utváří se postavení muže, jenž v
manželce své nenalézá věrného rádce
a důvěrníka. Síly jej opásli, život
se mo zprotiví a znechutí a on klesne
pod břemenem jej tlačícím.
Mateřská láska neměla by nikdy
matku zavěsti, by dítky své nad vše
ADRESSA :
•'Svoboda.“ La Grange, Texas.
Neposuzuj křesťanské náboženství
dle nedůsledných životů některých
luiMUaličkářú, nýbrž padle jeba bal-
ského zakladatele, proti němu! ani
jeho nejurputuějšf nepřátelé, nemě-
li co namítali. Dála Už nezáporní
nej že mezi pšenici bývá koukol, v
zlatě etrusky, a že žádný člověk ne-
ní bezvadným.
-----—- -—
Obyvatelstvo Spoj. Států žije v
míru po 30 roků. To jest la nejdel
ší lhůla v historii naší země. Vál-
ka jest strašným zlem. Toho děs-
ným znázorněním jest nynější zápas
na Kubě. 8 tímto obrazem krve
prolévání před očima, měli bychom
činiti své nejmožnější k odvrácení
boje a zajištění dalšího míru.
Chudý, který z nouze se na čitím
majetku prohřeší, ten krade; boha-
tý, který z pouhého zvyku, své spolu
lidí, dle těch nejnovějších pravidel
a umění šidí, ten jen “bere1'; chudé-
mu, který je dopaden při krádeži
bochníku chleba, kyne .káznice; bo-
hatí, jenž jsou při “braní” dopade-
ni, jsou oo obětí kleptomanie na svo
bodu propuštěni, a ještě jsou proše-
ni za odpuštění že byli zatčeni. A
to se nazývá “udílení stejných práv
všem, bez rozdílu.”
Nový rok jest zde! Zapomeňme
na všesko zlé, jež jsme zažili. Od
pusťme všem kdo nám ublížili a bu-
doucně žijme svorně jeden s druhým.
Nečiňme nikomu to, co nechceme
aby nám bylo činěno. Kde můžeme
tam jeden druhého podporujme. Ne
hleďme na to, že jedni jsme věřící a
jiní nevěrci,pamatujme jen, že v nás
všech proudí slovanská krev, což nás
činí dětmi jedné matky a váže, aby
ume jeden druhého ctili a ve všem
vzájemně se podporovali. Toto jest
naše přání k novému roku.
ci, již předsedal A. J. Hquston, syn
presidenta Houstona, z lob kdy Tex
as byl samostatnou republikou, a vo
jína, který přiměl velitele Santa An-
na—jenž byl právě takovým ukrutní
kem jako Weyler— že hledal útoči-
ště na stromě během bitvy u San
Jacinto, nedaleko od Houstonu. Jest
liže si A. J. Houston přivlastňuje
vlastnosti svého otce, a podaři li se
mu sehnali as 100 texaských “oow
boys” nebude při tom Wyelerovi pří
liš volno.
Odvaha neb kuráž, jest jednou z
nejnutnějších vlastností pravé muž
nosti. Velmi málo mužů jest v prav-
dě odvážných, ač odvaha jest s to za
krýti velké množství různých nedo-
statků. Jest velmi pokořující, pro
muže a škodí to jeho ctižádosti i se-
bevědomí, je-li o něm známo, že jest
zbabělcem, bázlivcem. Nemíníme
3
i
trBudoueně neuveřejním žádné o-
známky, ktěrš nebude napřed zaplacena.
Lidé si myslí, že “Svoboda” Jest veřej
nou dojkou, že může uveřejňovat! Jich
záležitosti za darmo.
A. Haidušek.
— SVOBODA,
PUBLISHKD
Every Thursday at La Grange, Texas
jsem poukázal na jeho odpověď svým
způsobem, ale nic urážlivého. Na
to mně Rosický odpověděl následov- :
ním spůsobem, v čís. ze dne prvního i
prosince:
“Neklamali jsme se, když jsme o-
čekávali, že Haidušek nemá tolik
mužnosti, aby doznal, že se mýlil
a vícekrát to nedělal, dokázavše :
mu jeho lež černé na bílém. Na
místě aby doznal, že své čtenáře
klámal, přináší asi sto lží jiných.
Když tak jednají v Texas soudco-
vé, u nichž přece by měla býti
spravedlnost' a pravdomluvnost' i
domovem, jak pak si počínají oby
čejní smrtelníci?”
Takovým spůsobem mě poctil p.
Rosický, jenž rozumí co obnáší slovo ।
lei a jemuž je dobře povědomo, že
lo není mým řemeslem někoho obe
lhávati. Ale jeho zlomyslnost, kte-
rou jest tak přeplněn, že až překypu
je, opanovala jeho rozum a tedy mi
nadal lhářů, maje za to, že mě v
očích čtenářů znevážf a takto mně
uškodí. Na jeho “vznešenou” odpo
věď, jsem odpověděl následovně:
“Onehdy jsem napsat, že republi-
káně slíbili ve své platformě, že o-
praví zákon stanovící ochranné clo
a to tak, aby clo bylo tak vysoké jak
bylo, když byl McKinleyho zákon v
platnosti. Toto mé udání lak rozčer
tilo Rosického, že jistě zapoměl, že
kdysi v Cechách hrnce fušoval, ne
boť se pustil do mě a vynadal mi hů-
ře než nějaký holomek. Ale vzdor
jeho nadávkám a popírání, že řepu-
blikáné neslibovali zvýšiti ochranné
clo, oni přece pracují k tomu cíli,
aby ochranné clo zvýšili a dělají to,
aniž by se byli napřed o tom s Rosi-
ckým poradili. Zajisté zvěděli, že
Rosický někdy hrnce fušoval, proto
jej nevolají do žádné porady, majíce
za to, že jeho porada se iehodí k ni-
čemu a v tom mají skutečnou prav
du.”
Doznávám, že tato má odpověď
jest urážlivou, ale když uvážíme, že
byla psána co odpověď na daleko u-
rážlivější obvinění, tedy náhledne
me, že urážka odpovědi mé není tak
citelná. Aspoň já na to tak hledím.
Jinak ale nato hledí Rosický, jak
nasvědčuje číslo “Pokroku” ‘ze dne
22. prosince. V tomto čísle Rosický
uveřejnil svou první odpověď na mé
první tvrzení, že republikátié slibo-
vali zvýšiti ochranné clo atd., a po
dle tohoto mého prvního tvrzení u
veřejnilmou poslední odpověď, kte-
rá jest urážlivou. Proč to udělal?
Jednoduše proto, aby čtenářstva u
kázal, že jsem já hrubec. Což kaž
dý, kdo bude čisti Rosického poznám
ku s mou odpovědi, bude si o mně
mysliti, ale mám za to, že změní svů
náhled, když přečte to, co onu od
pověď vyvolalo. Takové jednání
já nazývám podskočným, protože by
lo vykonáno, aby čtenáře podvedlo.
Kdo zúmyslně podvádí své čtenáře
takovýmto spůsobem, ta není divá,
že v Čechách hrnce fušoval. Kdy-
by Rosický byl uvedl shora citovaný
kousek, v němž mě prohlásil za lhá
ře a k torna avedl moa poslední od
pověď, takové jednání by bylo doce-
la správné, Čtenáři by byli viděl i, že
•i a Rosickým povídáme “pěkná”
jména a já bych byl vůči lomu
mlčel. Ale když Rosický sebe před
stavuje oo úplnoa nevinnost a mě co
zločince, tedy musím na to poukáza-
li a postavili Rosického do pravého
světla, ač fušoval hrnce v Čechách.
D-Přesvědčte se, zdali váš sou-
sed odbírá “SVOBODU.” Jestli ne-
odbírá, přemluvte jej, aby si “SVO
BODU” objednal. Nebude toho li-
tovat.
Některý člověk jest jen tehdy kře
< sťanem, když se obleče do svých svá
k, tečních šajjů. - - ■
obdařila matka láskou ku svým dít-
kům. Kdelto otec vrhá se do Hrot jevení soucitt s kubánskými
— BY —
A. HAIDUŠEK. Editor A Prop'r
100
.00
1.60
(Vícekráte jsem se vyslovil, že
většina čsskýob novinářů V Ar'
merice jsou podskoční chlapíci, a
čím dále sledují jich jednání tím
více nabývám přesvědčení, že jsem
se nemýlil. Rosického od “Pokro:
ku Západu” jsem považoval se jed
noho z těch nejlepštch, protože dle
jeho redakčních kousků shledal jsem
v něm velmi podskočnou osobnost.
Krátce po volbě psal jsem, že repu-
blikáné slibovali ve své .platformě,
že ochranné clo opraví, aby bylo u-
kládáno na všecky věci a v tom Sa-
mém obnosu, jak to stanovil celní zá
kon McKinleyho. Rosický na to od
pověděl a tvrdil, že to není pravda,
že republikáné to slibovali a k opod-
statnění svého tvrzení citoval onu
část’ republikánské platformy, která
se mu nejlépe hodila do jeho krámu.
Ne, aby byl citoval celý odstavec o-
né platformy, pojednávající o ochran
něm clu, jak by to byl udělal kaž iý
novinář s čtenářstvem poctivě smý-
šlející. K tomu oo citoval tvrdil,
že já nemám dost mužnosti abych
doznal, že jsem se mýlil, avšak neu
dal, v čem jsem se mýlil. Já pak
—u- m-
Láska mateřská.
Pěstování zelí podél břehů Texa-
su, nabývá stále větších rozměrů. V
končinách těch počíná zelí dozráva-
li počátkem prosince a potrvá bě-
hem ledna a února. Letos jest jej
mnohem více pěstováno než v loni,
ne ale dosud dosti ku zásobení zi-
mním zelím, veškeré značnější seve-
ro západní trhy. V krajinách těch
sejou a přesazují zelí až do vánoc a
málo kdy jest tam taková zima, že
by plodina ta zmrzla.. .......
čaly se stavbou počátkem roku, ale
pólitieká agitace a zvláštní obraty
jaké se dály před poslední president-
skou volbou, byly příčinou, Že se
stavbou nepokračováno, a Že mnohé
jiné podniky udušeny hned v zárod-
ku. Největší počet mil trati v roce
1896 postaven v Kalifornii a sice
187. V některých státech nepolože
ny žádné nové tratě.
že by dal cokoliv za jeden v
“fire craoker.” Kterýsi z p
ných mladíků ma jeden do
Kainer jej prý zapaloval na dou
ku a “fire erasker" v tom vystře
utrhl Kainerovi po kuse-dvou prs
na pravé ruce a oelý obličej mu pra
ohem začernil a šeredně popálil. V
střelem byl na zem poražen. “ "
byl hned přivolán a rány inu
Z Georgie dochází zprávy, že tam
jeden černoch zavraždil všeobecně
známého bílého mladíka, který si do
voloval jistých neslušností s téhož
manželkou. To jest zvláštní případ
měl by být však tak posuzován, jako
kdyby všichni účastníci byli běloši.
Černoch, který hájí česť své ženy,
měl by nalézti ochranu pod zákonem,
který na jihu činí bělocha nevinným,
se zbraní v ruce hájí česť svého dr
mova a rodiny. Až černoši nabydo
vznešenějšího ponětí o ženské cti
hájení téže, bude na jihu lépe ne j
pro bělochy ale i černochy.
Střílení “fire erackers," jež j
nás zvykem na vánoce nechybí
jediný krát přinésti nějakou o
ale to nepostačuje, aby tento zlozv
zamezilo. Na štědrý večer bylo
kolik dorostlých mladíků u Joh
Gerdes v LaGrange, kteřf se bavili
Střílením “fire oraekers." Když už
všechny vystříleli, Josef Kainer, ob-
Nejmenšfm dítkem na světě v po-
měru ku svému stáři jest synek J.
Cormana v okresu Jessemine, Ky.
Děcko to jest právě rok staré a váží
libru a tři čtvrtě. Jeho lůžkem jest
malý košíček na oběd. Vzdor torna
se má ale k světu; umí chodit a jest
s to vyslovit zřetelně již množství
slov.
šetřuje nemocné a těší zarmoucené
a opuštěné; jež pohádá ty, jenž po
zbývají odvahu a 'ulehčuje břímě
těm, kteří osudem* pronásledování
jsoa. Takové náboženství hlásal a
znázorňoval Onen klidný a tichý Na-
zareťan, a jen takové náboženství
jest to pravé.
....... 1 > .........
čini li rodiče vůči svým dítkům ně
jaké ústupky — po nechajt li Jim to-
tiž v různých okolnostech jejich vů
li — staví si tím vysvědčení nesmír-
né duševní chudoby. Stane li se
dftkám jednou po jich vůli, budou
se na dále snažit vždy toho dosáhnou
ti. Poslušnost, láska, úcta a váž-
nost k rodičům, budou tím na vždy
podkopány. Lenošení a potloukání
se mládeže, denně skytá nám nepo-
piratelné důkazy tohoto tvrzení.
Nyní lze již téměř s určitostí tvr-
dili, že bude letos ve Spoj. Státech
7,150,000 balíků bavlny vypěstová-
no. Že jest po ní poptávka, vysvítá
z toho, že do dneška bylo jí posláno
do trhů o 50 procent více než za tu
šatnou dobu v roce minulém. Stá-
ty, kde bavlna pěstována, budou mil
dosti peněz, což bude mft opět znač
ný vliv na obchod severní. Tato ze-
mě byla požehnána dobrou úrodou.
Dobré úrody, prochodícf mzda a to-
várny v činnosti, jest co zajišťuje
dobrý obchod.
ti, an vidí, že ve všech politických
stranách nalézají se nepoctivei, kte-
ří snažíce se stáli vůdci, tlačí se do
popředí a přiodějou se v háv ctnost-
né vzájemnosti, jen aby tajně zlou
žili ďáblu a dosáhli svých vlasních,
_____________________________________________
Spolkový nejvyšší soud, tyto dní
schválil rozsudek proti Jos. R. Dun
lap, vydavateli časopisu zvaného
“Chicago Dispatch”. Vydavatel
ten byl obviněn, že uveřejnil a roze
slal poštou oplzlé čtení, byl za to od
souzen k uvěznění na dva roky a po-
kutován dva tisíce dolarů. Chu láci,
novináři musí dávali dobrý pozor oo
dávají do novin, aby nepropadli kri-
minálnímu zlíbání.
Slovanská Podporujíef(Jd nota
Texasu obsahuje tři Ustanovení, kte
ré se mač velice líbí. Jedno jest,
že nebude činiti nijakých nároků na
nemovitý majetek, který koupí jed
notlivé řády této jednoty; že vlast-
nictví k takovému majetku má zůsta
ti v členech téhož řádu, který dotyč-
ný majetek koupí. Druhé má utvo
řenou záložnu, do které každý člen
musí platiti jeden dolar ročně po do
ba pět a dvaceti roků a po aplynatf
doby té jest zbaven dalších poplat
ků úmrtních, tyto poplatky budou
placeny z úroků vzrůstajících z peněz
do záložny složených dokud úroky
stačí. Třetí Jednota rozhodně zapo
vídá ve své "oharter” jakékoliv po-
jednání nebo rozebírání nábožen-
ských nebo politických otázek ve
schůzích členů této Jednoty. Tyto
tři ustanovení jsou rozumné a samy
sebou se odporučujf našemu lidu v
Texas.
CKdo potřebujete jakoukoliv
poradu odbírejte “SVOBODU,” ob-
držíte porada sa darmo.
—+----
Láska mateřská jeet to nejkrásněj-
K, MHUHMBBWflra awno bylo.
Příroda, co nejskvostnějšfm darem
U mnoha lidí láska k penězům
jest mocnější než láska k Bohu, vla-
sti a jich spolubližním, a octne-li se
kdy jejich peněženka v nebezpečí, tu
chvěje se duše jejich strachy.
Tento svět, tak jak si jej člověk
utvářil a ne jak jej Bůh stvořil, jest
plný “humbugu,” a mohlo by se té
měř ivrditi, že ten, kdo dovede nej-
cvičen, že nepozbude ducha přitom
nosti při žádném případu. I žena
má být odvážnou. Jak nešťastnou
musí se cítit taková, která se bojí
svého vlastního stínu a upadá v
mdloby při každém neobyčejném
šramotu. S nepatrným sebezapře-
ním lze takovéto strašpytelné náklon
nosti přemoci a posléze vší hrůzy a
strachu pozbýti. Buď mužem aneb
myší. Buď ženou a neboj se myši.
“Kéž by nás bohové chránili před
politikáři ze řemesla,” praví F. Car
ley. “Oni jsou pravou kletbou této
země. Sobečtí Spekulanti, oni zra-
dí cokoliv ku zajištění si postavení,
nelekajíce se při tom žádných sebe
bídnějších pomůcek Oni jsou rako
vinou na naši civilizaci. Náš národ
potřebuje veřejný klid a soukromý
odpočinek. Přírodní síly, které za
vinily nynější stísněné poměry již
dávno vyčerpaly svůj vliv a my po
tácíme se nyní pod nepřirozenými
vlivy, jenž byly vyvolány v život k
podněcení a rozohnění veřejné obra-
zotvornosti. Oni potlačují rozkvět
obchodu, a znemožňují a prodlužují
návrat veřejné důvěry. Nynější po
měry a okolnosti jsou dostačitelné
k zajištění návratu někdejšího bla-
hobytu, ale politikáři udržují lid v
stálých obavách, nedůvěře a očeká-
vání toho nej horšího.” \ I
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Haidusek, A. Svoboda. (La Grange, Tex.), Vol. 11, No. 51, Ed. 1 Thursday, December 31, 1896, newspaper, December 31, 1896; La Grange, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth1458347/m1/4/?q=%22~1~1%22~1: accessed August 15, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu.; crediting Fayette Public Library, Museum and Archives.