Svoboda. (La Grange, Tex.), Vol. 22, No. 59, Ed. 1 Tuesday, July 23, 1907 Page: 2 of 8
eight pages: ill. ; page 22 x 15 in. Digitized from 35 mm. microfilm.View a full description of this newspaper.
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
F4
IŠMAEL,
—: ANEB:—
VLASTNÍM PŘIČINĚNÍM
Román ve dvou diluch od paní
E. D. E. N. Southworthové.
- DÍL II. —
Pokračování.
Ohledněte se kolem sebe a užívej-
te štěstí života a světa. Kdyby-
ste byl svoboden, řekl bych, ‘o-
žeňte se zase'; ale že jste ženat
ač odloučen od ženy,pravím vám,
smiřte ss ní zase. Jeste oba v nej
lepších letech.”
"Jak! dává mi Nořin syn tako-
vou radu?” tázal se Brudenell
slabým nediverlivým hlasem:
“Ano, dává; tak též by radila
Nořa sama, kdyby mohla mluvi-
li,” pravil Išmael vážně.
Brudenell zakroutil zvolna a
smutné hlavou.
“Hraběnka z Hurstmonceux ne
—úže mni nikdy více něčím býti,"
pravil.
“Otče! nechováte žádnoulaska
vou vzpomínku na onu mladou
dámu, která vám ve vašem mla-
dém věku, věnovala svou lásku;
odehnala] od sebe všechny boha-
té a titulované nápadníky a vě-
novala vám sebe i svéjmění?"
Zvolna a trpce zakroutil Her-
man Brudenell hlavou. Išmael
stále pohlížel do jeho obličeje a
pokračoval:
"Která opustila svou otčinu,
své přátele, přeplula moře, aby
sdílela s vámi domov, který jí
byl pravou pustinou a jeho služe
bnictvo pravými divochy; která
vynaložila své jmění na okrasu
vašeho příbytku a na vzdělání va
šich pozemků a otroku; která
ztrávila nejlepší leta své mlado-
sti v neznámém sousedství činíc
dobře a očekávajíc dlouhá leta
návrat váš?"
Opět trpké, trpké zapírání od
Hermana.
"Otče," pravil Išmael a upřel
své krásné oči na Brudenellův o-
bličej, "zdá se mi, kdyby mne ně-
která mladá dáma milovala tak
vroucně a vytrvale, že bychjimu
sel též milovali. Nemohl bych je
dnat jinak."
"Ona mnčublížila mnoho, I-
maeli!"
“I kdyby mne byla urazila —
hluboce a spravedlivě urazila —
musel bych jí odpustit a při
vinouti na,svá prsa."
"Bylo to něco horšího než to,
“Ne, otče! ne! svůj život sázím
na její poctivost a dobrotu; Děti
jsou dobrými posuzovately ka-
rakteru! Já byl pouze osm roků
stár .tuhii času, u němž mluvím.
Nesl jsem koš nástrojů professo-
ra, jehož učněm jsem byl, a on
nesl též jiný koš, pod nímž se o-
hýbal. Když jsme přišli k návrší
spatřili jsme tam tuto krásnon
mladou dámu zírající do dálky.
Když nás spozorovala, zavolala
mne, položila svou malou ruku
na tnou hlavu, podívala se mivlí
dnědo očí a pak obrátila se k pro
fesoru řkouc: Toto dítě jest vel
mi mladé na takové břímě. Pak
vytáhla svou peněženku a byla
by mildala děsili dollar, jen že
mne tetinka MTanna učila, abych
nebral žádných peněz, které jsem
si nezasloužil,"
"Krutá Hanna! Jest věru vel-
ký div, že té svými vrtochy neu-
mořila hladem! Ale co více přiho
dilo se mezi tebou a hraběnkou?”
—"Ne mnoho! ale pak litovala
ona mne, litoval jsem já též ji.”
"Stávala tedy mezi vámi vzáje
mná sympatie, které jsi nerozu-
měl tehdy!”
"Ano. Vida ji v černém šatě,
pravil jsem; ‘Ztratila jste také
matku, drahá paní, a nosíte za
ní smutek?’ Ona odpověděla: No
sím smutek za ztrátu svého ště-
stí, dítě!”
“Zít ztrátu cti měla říci!”
"Otčel nepřítomní jsou jako
mrtví; nemohou se hájiti," pra-
vil Išmael.
"To jest pravda! Příště nechť
myslím cokoli, nebudu mluv it špa
tně o hraběnce z Hurstmonceux."
"Ještě dále jděte, drahý pane!
požádejte ji o vysvětlení a mé slo
vo na to, že bude s to vyvrátili
veškeré pomluvy o ní roztrušova
né a očistili se z každého nařknu-
tí."
“Išmaeli, o tom předmětu ne-
troufal jsem si nikdy shraběnkou
mluvili!”
"Proč, otče? Chcete ji mi vždy
zatracovali bez výslechu? Tak ne
zacházíme ani s nejhoršími zlosy-
ny."
“Ušetři mne toho, synu, neboť
i já ušetřil ji!”
"Míníte-li šetřením, že jste ji o-
pustil, lépe byste byljednal, kdy-
byste ji nebyl šetřil; spíše jste se
měl ucházet o rozvedení; tím by
jí byla poskytnuta příležitost o-
spravedlniti se.”
"Nechtěl jsem své domácí svá-
ry vléci před soud, Išmaeli!”
znáš, že ti to velice prospěje. Věř
mne, neboť co M. Dr. vím, co ti
radím!”
“Děkuji, doktore Middletone,
až seznám, že slábnu, budu se ří-
dit dle tvé rady,” smál se Išmael
vstávaje a svazuje své listiny.
"To jest mi tedy pokynem, že
jsem propuštěn, myslím. Zase
do radnice?” vyzvídal Walter.
"Ano; mám tam řízení,” odvě-
til Išmael. Po té rozešli se přáte
lé.
Pozdě odpoledne, když se mla-
dý právník vrátil domu a zabý-
val se skládáním knčh, vstoupil
soudce Merlin do písárny, sedl
do lenošky a pozoroval chvíli Iš-
maclovokonání!" . . ;.
"Co to nyní děláš, Išmaeli?Oh,
vidím, spravuješ porouchanou
knihu!”
"Nerad vidím zhynouti knihu,
která nám dříve sloužila, když,
malou prací může zachována bý-
ti," pravil Išmael přilepuje na
hřbet knihy pruh papíru.
"Ale proto sem nepřicházím.
Nalezl jsi již nějaký byt a písár-
nu?”
"Anó; tři světnice v prvním po
sehodí na Louisiana avenue. Pře
dní světnice bude mi sloužili za
veřejnou kancelář, prostřední za
soukromnou a zadní za ložnici;
budu tam bydleli a stravovali
rodinou,” odvětil Išmael.
"To jest pěkné zařízení. Ale, Iš
maeli, poslechni mne a vezmi si
hned písaře; budeš jej co nejdříve
potřebovat — zanech jej ve tvé pí
sárně a sám si dopřej odpočinku.
Poj se mnou asi na měsíc do Tan
glewoodu. Potřebuješ změny a
venkov ti dobře prospěje. Sou-
dím tak dle se be a nemýlím se.
Išmael se usmál, poděkoval sr-
dečně svému příteli a pak velmi
zdvořile pozvání odmítl uváděje
ty samé příčiny, které uvedl pa-
nu Brudenellovi a Waltrovi Mid-
dletonovi.
"Well, Išmaeli, nebudu se s te-
bou příti, neboť vím z dřívějších
zkušeností, že by mi to nic nt pro
spělo. Ale proč se sám namáháš
touto těžkou prací? Proč neporu
číš Powersovi, aby složil a zabe-
dnil tyto knihy?"
" Powers jest pra vou perlou ve.
ké Šelestění listův a před ním sta
nula Bee řkouc:
"Papa, kdybych vám řekla, že
padá rosa silně tráva jest mokrá
a že není zdrávo pro vás ani li-
maele zde dlíti, neposlechl byste
mne. Ale když pravím, že strý-
ček odešel b generálem Tourney-
sec do politické schůze, a ma-
ma a já jsme zcela osaměly a že
bychom se rády vyrazily hrou
whistu, snad si dáte říci a bude-
te našimi společníky.”
"Ano, Bee; neboť potřebuje li
vůbec někdo zábavy po práci, jsi
to ty, Bee," odpověděl pan Mid-
dleton.
,‘V právo toč! Vpřed! Pochod!”
velela Bee a vedla zajatce do do-
mu.
Nazejtří byl překvapen pátým
pozváním na venek od Reubena
Graye.
Víme, že Išmael, než se odebral
do Washingtonu, naučil Reube-
na psáti a tento učinil již zna-
čných pokroku, a anglický pra-
vopis, který žákum tolik nama-
bání působí, nezpůsobil Reubeno
vi hlavybolení — psal jak mluvil
nedbeje pravidel pravopisných a
šlo to též. Ve svém psaní zval Iš
maele do Woodside a vypsal vše,
co se tam od jeho odchodu přiho
dilo, co změnili, co jej očekává a
dě jest velmi příjemno při slunce
západu!"
“Děkuji, nejdražší Bee. Ah,ko
likráte za den mám příležitost k
pronášení těchto slov!”. —
"Přála bych si, abyste jich do-
cela nezmiňoval. Vím, že mi
vždy více děkujete než já zasluhu-
ji.”
“Nikdy, jak bych mohl? ‘Děku-
ji vám!’jak by tato dvě slova mo
hla vám vše zaplatili, Bee? Nej-
dražší, dnes večer dozvíte se, jak
velice vám děkuji. Až dotud s bo
hem." To řka stiskl její ruku a
opustil ji.
Išmael byl velmi bystrozraký,
aby mu bylo ušlo, že Bee věnova
la svou čistou panenskou lásku
jemu a že její volba byla i její ro-
dičům milá, kteří jej milovali ja-
ko syna. Kdežto Išmaelovy ru-
ce byly zaměstnány bedněním
knih, myšlénky jeho zaměstnáva
ly se s Bee a jejíláskou. Miloval
dříve Klaudii velmi náruživě. 0-
na však jej zamítla, provdala se
Ta tak zasadila smrtelnou ránu je
ho lásce. Avšak tato láska umí-
rala velmi těžce a ve svém smrtel
ném zápase málem byla by s se-
hnu strhla jeho srdce.
Láska Beatricina byla živá, či-
"Texaské pivo
pro Texany.”
’I NE: STAR’
L
1
N
1
[ ku
I u 1
i své
i zal
1 jizl
Išmael? Nebyla to žádná sprostá
urážka. Ona mne podvedla. O
na byla ke mne falešná!"
"Tomu nemohu věřiti!" zvolal
Išmael opravdově.
"Proč tak mluvíš? Co tyotom
víš?"
"Poněvadž tak snadno nepochy
buji o ženě. Míij život byl aždo
sud křátký a má zkušenost ohme
zena, to vím; ale dle mého pozo-
rování soudím, že jsou lepšími
než my; ony tak snadno nepodle
hnou zlu; jejich úmysl bývá vždy
dobrý."w pravil Išmael vřele.
"Mladíku, ty víš velmi mnoho
o knihách a mnoho o právu a zá
konech, ale málo o mužíchaješte
méně o ženách. Muž světa smál
by se, kdy by tě takto slyšel mlu
vit, Išmaeli.”
"Mýlim-li se, tož jest to věc spí
Še k pláči než smíchu!" pravil Iš-
mael vážně a skoro přísně.
“Pravda."
"Ale vraťme se k vaší hraběnce
otče. Nemýlím"se v obličeji tédá
my, to vím jistě. Neviděl jsem
ho od osmého roku mého včku;a
le vidím ho nyní před sekou: krá-
sný, smutný, trpělivý mladý o-
bličej plný lásky. Mezi nejstarší
mi upomínkami mého života jest
ona o mladé hraběnce z Hurstmon
ceux a pověsti o ní a o vás kolu-
jící tehdejší doby. Pravilo se, že
chodila každý den na návrší a
tam setrvala několik hodin pohlí
zejíc na silnici a očekávajíc zda-li
se nevracíte domů. Konala tole
ta a leta až se lidé počali domní-
vali, že z lásky zšílela. Bylo to
na tom samém návrší, kdež jsem
ji poprvé spatřil. Když jsem po-
hledl do jejího čistého obličeje a
vzpoměl na její přemnohá dobro-
diní — neboť ona konala mnoho
dobrodiní v okolí — cítil jsem, že
jest andělem!"
"Ano, padlým andělem, Išma-
eli!”
"Ani když to spravedlnost vy-
žadovala, otče? — Ale vyjdete o
pět do Brudenell Hallu! V jehoo-
kolí uslyšíte o ní od lidí, mezi ni-
mi’ žila tolik roků a kteří ctí pa-
mátku tohoanděla milosrdenství
— pak snad změníte svůj náhled
oni."
Herman Brudenell usmál se ne-
důvěřlivě a pak pravil:
"Dobře, abych nezapoměl na
muj pobyt v Brudenell Hallu!
Doufám, že mne tam během leta
navštívíš?”
"Otče, not To vám slibují. Za
řídím si své věci zde tak, abych
mohl asi na dva týhodneodejíti
a navštívili vás.”
"Děkuji, Išmaeli! Nemýlím-lise
zvonili před chvilkou poprvé k o-
bědu, jest tedy čas, abychom se
ustrojili."
Po té vstal Herman Brudenell,
stiskl Išmaelovi ruku a opustil
knihovnu. Také Išmael odešel
svém povolání, ale skládání a be
dnění knih nerozumí; a ostatně
nemá s nimi žádný cit.”
“Ovšem, on by nezpravil dříve
jjich rány než by je vložil do be-
dny,” pravil soudce, vzal večerní
noviny a pohroužil se dojí jich ob
sahu.
Večer toho samého dne. když
Išmael dokončil svou denní práci
a procházel se v zahradě vdechu-
je libovůni květin a naslouchaje
cvrlikání cvrčka, zaslechl za se-
bou kroky a hned na to uchopil
jej pan Middleton za ruku a krá-
čeje s ním pravil:
“Co sekou nyní počnete, Išma-
cli?“
"Dám se s chutí do práce jako
kokr!"
"Oho! to ky nebylo u vás nic
nového. Ale já jsem přicházím,
abych vás přiměl k uvážení toho
to rozhodnutí. Chci, abys s ná-
mi šel do Beacon House. Jest to
velmi výhodné místo k nabytídří
jak se na jeho návštěvu Hanna,
děti i on těší.
Potěšen tímto srdečným pozvá
ním sedl Išmael ihned a napsal
Reubenovi odpověď, v níž mu po
děkoval za jeho laskavé pozvání
a řekl to samé co ostatním, totiž
že přijde, jakmile zaměstnání je-
ho to připustí.
Nadešel poslední den pobytu ro
diny v městě. Ráno toho dne ro
zloučil se pan Brudenell se svými
přátely vynutiv z Išmaele obno-
vení jeho slibu, že navštiví Bru-
denell Hall. Toho dne dokončil
Išmael zabedňování knih a po-
slal je na loď, která je měla do-
pravili do Tanglewoodu. Pak
nechal donesti veškeré svévěcido.
svého nového bytu. Konečně hle
dal rozmluvu s Bee. To však ne-
bylo tak snadné. Bee byla velmi
zaměstnána toho dne. Ale Išma
el hledal ji tak dlouho, až ji nale-
zl v rodinnéšpižírně, zaměstná-
nu se služkami bedněním sklenic
a krabic.
"Pojďte sem, Išmaeli, neboť
mám zde něco pro vás," pravila
vlídně.
Išmael vstoupil divě se, co asi
jej očekává mezi zavařeným ovo-
do svého pokojíku, aby upravil
svou toiletu, než půjde k obědu.
IV.
BEE.
Ismael obdržel vícero pozvání.
Jednoho jitra, když seděl v písár
ně u stolu, vstoupil Walter Mid-
dleton a pravil:
"Išmaeli, přestaň čísti ty hlou-
pé listiny a poslechni mne. Jdu
do Saratogy na měsíc. Pojď se-
mnou; prospěje ti to."
“Děkuji, Waltře; ale nemohu
právě nyní opustit město," odpo
věděl Išmael.
"Nesmysl! vždyť jest nyní tak
málo práce a nejpříhodnější čask
zotavení."
"Jsem velmi zaměstnán s při-
pravováním zamotaných proce-
sů pro příští soudní období.”
"A to jest horší než nesmysl!
Nech procesy až bude opět soud
zasedati; dopřej si trochu odpo-
činku k zotavení ducha i těla a se
vejšího zdraví. Co tomuřikáte?"
Išmaelovy oči zvlhly, když u-
chopil ruku páně Middletonovou
a pravil:
“Tři pozvání toho druhu obdr-
žel jsem již — toto jest čtvrté.Mo
ji přátelé jsou velmilaskavi. Ne-
vím, jak jsem si takovou přízeň
zasloužil. Ale nemohuzužitkova
ti jejich přátelských nabídnutí.
Nemohu nyní bez velkých obětí v
mém povolání opustit Washing-
ton. Pane Middleton, přijměte
můj nejsrdečnější dík.”
"Well, Išmaeli, lituji, že pohře-
ším vaší společnost; ale jest mi ú
těchou, že i v době soudních prá-
zdnin máte mnoho práce, což jest
nejlepším důkazem vaší oblíbeno
sti. Avšak, mladý příteli pova
Sujte toto pozvání za stálé a vy-
užitkujte je při první příležito-
sti.”
“Děkuji; s radostí tak učiním,
pane Middleton."
“A až přijdete, zůstaňte u nás
tak dlouho, jak dlouho budete
moci bez poškození svých povin-
ností."
"Ano, učiním tak.”
V tom okamžení ozvalo se leh-
cem tt naloženým masem.
Bee ukázala na bednu, která
byla naplněna malými sklenička-
mi, řkouc:
"Išmaeli, zde jest zavařené ovo
ce a zeleniny, naložené maso a ry
by, staromládenecká lampa ako
tlk. To jest pro vás. Nařiďte
Jimovi, aby to dovezl do vašeho
bytu. A tento soudeček sucharů
ať vezme též s sebou."
“Nejdražší Bee, jsem vám vel-
mi vděčen; ale proč mi dáváte ty
to věci?" tázal se Išmael překva-
pen.
“Poněvadž, budete nyní osamě
lým a budete jích potřebovali. A
no, budete, Išmaeli, ač tomu ny
ní nevěříte. Začasté zdrží vás za
městnání přes čas mimo dum,
přes večeři ve vašem strávním do
mě. Pak nejlépe poznáte, jaká
to výhoda míti po ruce něco k jí-
dlu a připraviti to bez obtíže. A-
no. Ismaeli, kdykoliv Walter od-
cháí z domova na studie, vždy
pro něho upravíme takovou be-
dnu. A myslíte, že mamma neb
já činíme mezi vámi a ním nějaký
rozdíl?
“Byla jste mi vždy drahou — a
no nejdražší sestrou! a jednoho
dne, Bee—" Zamlčel se a díval se
kolem. Služky byly poněkud vzdá
leny; ale přece cítil, že domácí
špižírna není pravým místem k
hovoru o tom. co měl na srdci, a
proto pošeptal jí:
“Jak dlouho budete zaměstná*
n, drahá Bee?"-
“Asi do šesti hodin odpoledne.”
“A pak, Bee?”
"Pak budu míti čas stráviti s
vámi tento poslední večer,” pra-
vila Bee, vyjdouc směle jeho přá-
ní vstříc:
"Půjdete po čaji se mnou na
procházku do zahrady? Bude to
naše poslední procházka zde,’’
pravil poněkud smutně.
“Ano, Išmaeli, přijdu. V zahra
stá, vroucí a jemu věnována. Ne-
byl necitelným, lhostejným a
nevděčným za tuto druhou lásku
Zajisté byla mu tou nejmilejší v
útrobách svého srdce pociťoval
něhu Beatriciny povahy. Milo-
val ji vroucně co svou-mladší se
střičku. Co má nyní činiti? Na-
bídnouti Bee své krvácející srdce,
s kterým si Klaudie pohrávala,
které zničila a co bezcenné odho-
dila? Vše co byla pravdivého, šle
chetného a mužného v Išmaelově
povaze, odpovídalo:
"Bůh chraň!”
"Ale co pak by měl činiti? Do-
volili, aby jej měla za necitelné-
ho, lhostejného a nevděčného?
Má zasadili takovou smrtelnou
ránu jejímu milujícímu srdci,
jako Klaudie zasadila jeho? Vše,
co bylo v Išmaelově povaze
velkodušné, něžné, laskaév, vo-
lalo:
"Ne! andělé nebesští zabraňtež
tomu!”
Co tedy mel činiti? Šlechetnost
jeho povahy odpovídala:
"Otevři jí své srdce, aby pozna-
la vše, co jest v něm; pak polož
srdce své k její nohám, aby je buď
přijala neb zavrhla!”
K tomu se odhodlal. Toto ro-
zhodnutí nabádalo jej prosili o
rozmluvu s Bee. Ale dříve než tak
učiní, chce promluviti s panem
Middletonem. Byl jist, že pan
Middleton schválí jeho předsevze
tí; ale proto přece chtěl obdržeti
svolení otcovo dříve než učinísvé
nabídnutí jeho dceři. S tímto před
sevzetím jakmile opustil Bee, vy-
hledal pana Middletona.
Nalezl jej v zahradě na jeho od-
polední procházce. Při těchto od
poledních zahradních procház-
kách pan Middleton, který byl
Polární hvězda, která
poukazuje na čistotu piva.
Nestává lepšího piva ve Spoj. Státech
vyrobeného nad
1 kd
1 juž
I Při
to!
1 til
[ vál
■ kd
M up
1 Vč
■ Jal
■ my
vzí
■ nev
Alam o
Lepší pivo nelze vyrobit za žádnou
cenu—a cena za výrobu vydána
zůstane v Texasu, k užitku ve-
škerého obyvatelstva.
Připravováno a lahvováno
Lone Star Brewing Co.,
San Antonio, Texas.
Našim přátelům
a zákazníkům.
My Vám prodáme zboží, s 1
i nimž obchodujem, i
aes
TIL
menším, slabším a starším mu-
žem, opíral se začasté o rámě Iš-
maelovo. Dnes přistoupil k ně-
mu Išmael a‘s úsměvem nabízel
niti své rámě.
“Děkuji, děkuji, milý Išmaeli!
Právějsm pociťoval potřebu va-
šeho přátelského rámě. Mé údy
dříve umdlejí než se mé oči nasy-
tějí pohledem na krásu letního ve
čera," pravil pan Middleton be-
ra nabízené rámě.
"Pane,” pravil Išmael se sla-
bým uzarděním, “sobecká po-
hnutka přivádí mnědnesk vám."
“Sobecká pohnutka, Išmaeli!
Nevěřím, že byste jí byl schopen,”
smál se pan Middleton.
"Zajisté, pane; přisvědčíte, až
ji uslyšíte.”
"Tedy ven s ní k vůli novotěvě
ci.”
Mladík váhal okamžik a pak
pravil:
“Pane Middleton — doufám,že
vám pan Brudenell vysvětlil vše
ohledně mého narození?”
Pokračování.
• Následky pijácké bujnosti.
Z Bueru. Několik dělníků uspo-
řádalo zde včera večer v soukro-
mém bytě pitku. Když byl je-
den soudek piva vyprázdněn,
chytil ho jeden z pijáků a vyhodil
na dvůr. Sud padl do zástupu
dětí a rozdrtil 9letému děvčeti
hlavu. Pachatel byl zatčen.
X za těch samých podmínek:
. a právě tak lacino
$ jako kterýkoli v obchod v Chi- 3
9 cagu St. Louisu neb kdeko- (
A liv jinde, které dělají obchod ]
T vysíláním katalogů. Vy mu- .
0 síte platit dovozné neb ex-1
A press. V mnoha případech ,
T my Vám můžem ušetřili ono :
Q dovozné; mimo toho můžete (
A vidět a prohlédnout zboží než A
I za ně zaplatíte, což nemůžete 1
• učinit, když pošlete pro zboží I
A ze státu. Nám činí potěšení A
I zboží Vám okázat a vše vy- $
• světlit. 0
4 Cranz & Kessler, i
z Schulenburg, Tex. 7 #
V(16xly) I
V tal
1 sta
by
■ Líi
sp<
■ ký
cky
j
■ ci.
Noh
F‘3i
op
tal
ani
bíš
na
J
DRA. FORMÁNKA LÍKY.
Na prodej ve všech obchodech
s léky.
Dra. Formánka Regulátor žen-
okamžité uleví a vyléčí
SKych nemoci veškeré slabosti, zmalat-
nělost, bolení hlavy, bolesti v zádech a podbři-
51, uleví bolestem v čaee cmýry, léčí bélotok,
zapálení měchýře močového, vyléčí nervos-
nost a odstraní studené pocity nohou atd —
Cena $1.00
Dra. Formánka Balsám pro plíce
jest spolehlivým prostředkem proti vsem nef
mocem krku a plic. Okamžité uleví a vyléc-
nastuzeniny treba zástaralé, modrý kašel, za-
šlemování krku, plvání krve, ochraptélost, za-
pálení průdušnie a zápal Dlíc. -Cena 35 a 50 ctfi.
Dra. Formánka Tabletky proti
bolení hlavy a neuralgii mouvstee-
středkem proti všem nervovým nemocem,bo-
lení hlavy, trudnomyslnosti, zmalátnělosti.
bezsenostia z přepracování. -- Cena 25 centů!
Dra. Formánka Galvano-elek-
rický olei odpomůže všem bolestem ja-
HUA) °IPJ ko odrheumatismu, neuralgii,
boleni v kříži, zapálení pohrudnice a jiným bo-
lestem, jimž jest tělo člověka náchylno. - Ce.
na 50 centů. '
Dr. F. Formánek Co.,
tovární lučebníci,
612 Throop St., - . Chicago, I11.
Na prodeji
Pozemky v okresu Baylor, ma-
lé i velké farmy, renče a rovné *
prerie porostlé stromovím, vody
dobré. Česká osada založena. O
podrobnosti a snížené jízdné po
dráze pište:
Jos. J. Hanuš,
Seymour, Texas.
(61y)
nů
ra
ku
pe i
ať
del
da
to
sví
J
pr
ko
Jos
na
lož
na
tni
po
vše
tn’
III
vél
jizl
■tř
pře
dn
ko
me
Pa
nic
kd
pr
v 1
un
dr
ch
do
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Svoboda. (La Grange, Tex.), Vol. 22, No. 59, Ed. 1 Tuesday, July 23, 1907, newspaper, July 23, 1907; La Grange, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth1617435/m1/2/: accessed July 6, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu.; crediting Fayette Public Library, Museum and Archives.