Svoboda. (La Grange, Tex.), Vol. 22, No. 75, Ed. 1 Tuesday, September 24, 1907 Page: 2 of 8
eight pages: ill. ; page 22 x 15 in. Digitized from 35 mm. microfilm.View a full description of this newspaper.
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
*===========--==============
2
SVOBODA.
-
IŠMAEL,
—: ANEB -
VLASTNÍM PRICINENÍM
Román ve dvou aflech od paní
E. D.E.[N. Sonthworthové.
— DÍL H.-
Pokračování.
Příchod předmětu rozmluvy u-
činil ji konec.
Když pak Išmael pomohl star-
ci na lůžko, zmíněný žid obrátil
se k němu a oslovil jej vlídně:
********* “Zin ta loď se klátí, so? Zdá.
se mi, že dostaneme hodnou bou-
ři!"
"Zdá se mi tak též," odpověděl
zdvořile Išmael.
"Well! potopí-li se tato loď,
bude o jednoho pravého ‘šetl-
mana’ na světě méně, totiž o
vás."
‘‘A také o jednoho německého
žida méně, totiž o mne."
"Oh, doufám, že nám tak hro-
zné neštěstí nehrozí. Dobrou
noc!" pravil Išmael usmívaje se
na svého obdivovatele a odcháze
je z kabin.
Po té večeřel Išmael se starým
kapitánem, který dostavil se do
jídelny v čistém obleku jako by
se nebylo nic přihodilo.
Pití čaje při tomto hrozném ko
líbání se lodi nebylo věcí tak sna
dnou; dostalo se jim ho tolik na
rukávy a vesty, jako do úst.
Po večeři přinesl kapitán šacho
ynici a oba páni strávili večer
hrou v šach.
"Zdá se, že bouře ustává. Po-
hyb lodi není prudkým jako dří-
ve,’’ podotknul Išmael vstávaje
od stolu.
"Pravda, neboť bychom neby-
li mohli hráti šach," zněla odpo
věd.
"Doufám, že nyní dostaneme
krásné počasí! Co vy o tom sou
díte, kapitáne?"
"Pravím, co jsem řekl dříve!
Jsem cestujicím a nestarám se o
povětrnost. Ale myslíte-li, že do
staneme krásné počasí, když se
vítr utišil — tož se mýlíte!"
"Nedostaneme, co tedy?"
"Dostaneme obrat, a nepřekva
pí mne, zasáhne-li nás chumeleni
ce a plískanice! Dobrou noc, pa-
ne!’, S tímto málo potěšitelným
proroctvím stařec odešel.
Išmael odešel do své kabiny, u-
lehl a spal až do rána.
Předpověděná sněhová bouře
dostavila se o půl noci.
Když nazejtří Išmael vstal shle
dal, že jest nemožno dostat sena
palubu. Vítr zuřil dosud v eelé
své prudkosti; moře bylo snad ví
ce rozbouřené neš kdy dříve; lod
klátila se jako dříve a k tomu vše
mu padal hustě vlhký sníh, kte-
rý ihned měnil se na palubě a v
lanoví v led.
Kdo ví, jak obtížno choditi po
náledí na pevnině, představí si,
oč obtížnější byl výkon ten na lo-
di v této prudké bouři.
Išmaelovi podařilo se-konečně
přece vyškrábati se na palubu.
Byla opuštěna, pouze muž u ko-
la a důstojník na stráži byli na
svých místech. Ani ten starý
mořský lev, kapitán Mountz, ne-
byl nikde k spatření.
Málo bylo k vidění. Stál na
zmítající se lodi pokryté náledím
v rozbouřeném moři a strašné vi-
chřici, neviděl na stopu před se-
be.
Promluvil tedy jen několik slov
s důstojníkem na stráži a vrátil
se opět dolů.
Soudce Merlin a pan Brudenell,
jakož i ostatní cestující byli do-
sud tak nemocni, že nemohli sné-
sti jinou lidskou bytost na blízku
sebe.
Zaneehav je péči stewarda, Iš-
mael [odebral se ku svému staré-
mu příteli.
Profesor byl ustrojen a poměr-
ně zdráv.
"Vidíte, Mr. Išmael, že se mi
daří za stávajících okolností do-
sti dobře. Když jsem se ráno
probudil, činil jsem si výčítky, že
jsem šel s vámi, abych posluho-
val vám a ne vy mně — toť obrá
cený[svět."
"Také tak myslím," skočil do
řeči německý žid, jehož jméno by
lo Isaaks.
"A proto jsem vstal, abych ko
nal svou povinnost, a prospělo
mi to."
"Těší mne, že jste zdráv. Mor-
risi, ale k vůli mne nemusel jste
si dělat nijakých výčitek," pravil
Vstali, aby pozdravili svého
mladého přítele.
“Jak se máš, Išmaeli?". počal
soudce Merlin srdečně potřásaje
mu rukou "Myslím, že očeká-
váš ode mne omluvení, vlastně
měl by jsi se ty sám omluviti. Což
nevíš, že nemáš chodit na blízko
člověka mořskou nemocí stížené-
ho, že takový nemocný není o
mnoho lepší než pominutý pes a
že má býti nechán na pokoji?"
"Prosím za odpuštění, pane;
nevěděl jsem to, ale kdyžjste mi
to nyní vysvětlil, budu si to pa-
matovat pro budoucnost "smál
se Išmael.
Pozdrav páně Brudenellův byl
tižší a vřelejší než soudcův.
K snídani dostavili se dnes sko
ro všichni cestující, kteří zde ne-
byli od prvního dne.
Mezi nimi byl téžjistý Dr. Kerr,
učenec a profesor na universitě v
Glasgowě, který se vracel. Byl
to štíhlý, starý pán v dlouhém
černém sametovém oblekuatako
vé čepici. V mísil se ihned do ho
voru s ostatními, který jednal o
poslední bouři. U snídaně neby-
lo žádných dám.
Když se probudil házela a zmí-
tala sebou lod více než dříve na-
plňujíc každého cestujícího smr-
telnou úzkostí.
Vyskočil z lože, vlezl do svých
šatů a po čtyrech vylezl na palu-
bu.
Jaká ta noc!
Obloha černá jako noc; moře
pokryto jak dalece bylo viděti bí
lou pěnou; vlny dmuly se do vý-
še nejvyšších hor od jihu k seve-
ru; vítr dul v plné síle od výcho-
du k západu; lod‘ v tomto křižo-
vém živlu kroutila se sem a tam
a praskala, jako by každouchvil
ku rozmačkáním ohrožena byla.
"Myslím, že se stalo, jak jste
předpověděl," pravil Išmael ku
starému kapitánu, který již byl
nahoře.
"Ano! zrovna jak jsem pravil!
Vidíte, vichřice foukala od jihu
celých osmačtyřicet hodin a zve-
dia pohyb moře k severu. A ny-
ní, dříve než se mohlo moře stiši-
ti, otočil se vítr a fouká od vý-
chodu. Loď potácí se z jedné
strany na druhou poháněna vlna
mi a větrem. Nalezá se tedy v
křížovém zápase a ten jest velmi
zlý, vskutku nejhorší, co může
loď potkati. Ale to nejhorší do-
sud nepřišlo! Východní vítr při-
nese nám jistě sněhovou bouři!"
Išmael pozoroval na lodním ka
pitánovi jakousi bázeň a rozkazy
své uděloval krátce ale rozhodně.
Předpověděná sněhová bouře
nedostavila se onoho krátkého
zimního dne. Za to však křížo-
vý rozbouřený živel kroutil lodí
tak, že ji rozkroutil skoro ve dví
a vykroutil skoro žaludky z těl
nešťastných cestovatelů.
I starý "slaneček" kapitán
Mountz necítil se volně. Išmael
jen s velkým sebezapíráním potla
čoval v něm probouzející se ne-
moc.. ..
Tito dva byli jedinými cestuji-
eími, kteří byli onoho dne vzhů-
ru a byli velmi rádi, když nasta-
la noc a mohli ulehnouti.
Išmael s úsměvem.
"Znám vaši laskavost, pane, a
ta mne tím více nabádá kukoná-
ní mých povinností. Byl jsem ve
vaší kabině, ale naleznuvjiprázd
nou, kde vše tančilo vzhůru do-
lů a když jsem se ani na palubu
nemohl dostati, vrátil jsem se
sem."
Tento den byl hrůzyplný každé
mu živému tvoru na lodi, která
učinila velmi malý pokrok. Opět
nastala hrozná noc a každý byl
rád, když mohl zůstati na svém
lůžku a spáti.
XXVII.
VRAK.
K velikému svému překvapení
shledal Išmael, když se druhého
dne ráno probudil, že pohyb lo-
dě velmi se zmírnil. A když vy-
šel na palubu k nemalému potěše
ní shledal, že vítr ustál a moře se
tišilo.
Pouze jedné obtíže dosud stáva
lo — husté mlhy; ale ta byla oby
čejnou u[břehů Novo Foundlan-
ských.
Starý kapitán Mountz přechá-
zel vzhůru a dolů po palubi pe-
vným krokem jako by chodil po
pevnině------------------------------
"Dobré jitro, kapitáne! Krásná
změna!" zněl Išmaelův pozdrav.
"Ano, ano, tak dlouho, pokud
potrvá," odpovědělkapitán.
• "Snad nemyslíte, že se vítr o-
pět zvedne?"
"Proč ne? Vězte, že než minou
dvě hodiny, dostaneme prudký
jihozápadní vítr, který se přičiní
co nejlépe, aby nás vehnal na ne-
daleké mělčiny novofoundland-
ské," zněla málo potěšitelná od-
pověď.
Nyní naučil se Išmael rozuměti
starému námořníku a věděl, že
mluví obyčejně obráceně; neboť
dříve přirovnával prudkou bouři
k čepici větru a nyní prohlásil
krásné počasí za předchůdce bou-
ře.
Následovně neznepokojoval se
velice Išmael a šel dolů do jídel-
ny k snídani.
Zde jej očekávalo jiné příjemné
překvapení. Soudce Merlin a pan
Brudenell zotavili se ze své nemo
ci a oba byli u snídaně; a vzdor
starosti a tělesné vysílenosti oba
byli v dobré náladě.
Celá společnost odebrala se br-
zy na palubu a vzdor panující ml
ze procházeli se a bavili se jak nej
lépe mohli.
K obědu dostavily se i dámy,
mezi kterými byla též žena a dee-
ry skotského profesora; jak oby-
čejně bývá seznámili se brzy vši-
ckni cestujíčí první kajuty.
Paní doktorka Kerra slyšela
již v Americe o panu Worthovi,
co nadaném mladém právníku a
naleznouc jej nyní ve společnosti
vrchního soudce Merlina a vě-
douc že jest svobodný, ale nevě-
douc, že ruka i srdce jeho jsou za
dány, vyhlídla si jej za vhodného
spe lečníka projednu ze svých čtyr
dcer a věnovala mu nápadnou ú-
ctu, kterou Išmael při své pocti-
vosti a dobrotě srdce velmi zdvo-
řile opětoval.
Paní doktorka stěžujíc si na
zdlouhavou a obtížnou cestu po-
zvala Išmaela a jeho společnost
do dámské kajuty, aby tam strá
vili večer hrou whistu.
Pánové naší společnosti přijali
pozvání a zažili velmi příjemný
večer.
Mlha trvala tři dni, vítr bylob
stojný a moře tiché. Večer třetí-
ho mlhavého zavládl mezi cestu-
jícími jakýsi nevysvětlitelný nepo
koj. Ti, jež byli obeznámeni spo
lohou, věděli, že lod nalezá se ne
daleko břehů Nového Foundlan-
du.
Některým bylo též známo, že
kapitán neopustil zadní palubu
po celých osmačtyřicet hodin —
že po ten čas nejedl ani nespal. Je
nom občas donesl mu steward
silnou černou kávu.
čí zachovaly chladnou rozvahu.
Proto, milé dámy, prosím vás,
abyste se nerozčilovaly."
"Nestává věru žádné příčiny k
tomu, pane,” pravil Išmael vese
le, aby povzbudil dámy, které
byly nanejvýše zděšeny.
“Ne ne, zajisté ne. Nerozčilujte
se, ale - ale — ale nesvlékejte se
a nechod‘te do postele! Odpočiň-
te si mimo postelí jak jste; neboť
pamatujte, že snad se budeme mu
set všichni uchýlit do záchran-
ných lodic na okamžité vyzvání,"
pravil doktor jehož obličej byl ble
dí jako mrt yola. a 02226
Polopotlačený výkřik ozval se
z úst všech přítomných dám.
"Myslím, pane, že vaše obavy
jsou bezpodstatné," pravil Išma
el a hleděl několika vlídnými slo-
vy dámy utišiti.
Starý doktor stáhl si opět čepi-
čku přes uši a odešel z kabiny.
Bylo po hře. Každý byl pole-
kán. Išmael chtěl jíti na palubu,
aby sé sám přesvědčil, ale nepu-
stili jej.
Zatím byla lod hnána prudce
větrem a vlnami — kam? Žádná
z polekaných žen nevěděla.
Dvanáct úderů na zvon ozna-
movalo dvanáctou hodinu — půl
noc; Išmael opět je nutil, aby se
odebraly na odpočinek, ale mar-
ně; žádná nemyslila na odpoči-
nek těla, když byla mysl tak po-
pouze Išmael skočil v tomto kri-
tickém okamžení za pravou stra-
nu lodi, kde dosud dva zbývající
visely a uchopiv těžkou železnou
tyč, postavil se před nahoru se
deroucí cestující z mezipalubí a
hrozným hlasem zahřměl:—"Kdo
se opováží dále pokročit, jest sy-
nem smrtil Zpátky!" — Dav u-
stoupil před tímto mladým rekem
jako před ohněm. Pak pokračo-
val: "Jste muží? Pak-li ano, nech
te dříve zachránit ženy, děti, star
ce a pak teprve sebe. Nežádám
od vás více, než co sám chci uči-
nit. Já budu posledním, který
tuto lod opustf. Postarám se o
zachránění každého, než budu hle
dět sám sebe zachránit!" — Úči-
nek řeči jeho byl tak rozhodný,
že každý ustoupil zpět a někteří
mu provolávali slávu. Nyní při-
C. A. TUREK.
MHE “
Prvni česky závod pomnikovy
v Texasu.
Zhotovuje náhrobky, krte, hrobky a
všechny hřbitovní práce zmramoru, gra-
nitu a syenitu. Sochy z Italského mra-
moru a masy stearinové y cenách lev-
ných. Potřebujete-li něco v tom oboru,
dopište si o vzorky a ceny aneb já Vás o-
sobně navštívím. Moje ceny jsou ise zá-
silkou levnější než můžete koupit u Vaše-
ho domácího vyrabitele. Zasílám práci
po celých Spojených Státech. Práce za-
ručena neb peníze vrátím. Neplaťte agen-
tům o čtvrtinu více, ale kupte přímo •
vyrabitele. Se vší uctou Váš krajan
"A tak cestující na "Oceanii"
nevěděli dne dvacáeého prosince,
jaké neštěstí jim hrozí, ač jak již
praveno nevysvětlitelný nepokoj
skličoval srdce jejich.
V deset hodin toho večera byla
mlha hustá, počasí velmi stude-
né, moře rozbouřené a vítr prud-
ký.
Na palubě byli kapitán, první
důstojník a několik otužilejších
cestujících. V saloně sedělo ko-
lem stolu několik hráčů, jimž ne-
zdálo se na ničem jiném záležeti
než na výhře neb prohře. V dám
ské kajutě hrály skotské dámy a
naši páni whist.
Bavili se jak nejlépe za stávají-
cích okolností mohli, dokud ne-
přišel starý doktor z palubí dolů
se zasmušilým obličejem.
Hráči whistu byli však velmi
ve hru zabráni, že si jej nepovši-
mli, až k nim přistoupil a sustra
šující vážností pravil:
"Neděste se!"
Každá dáma pustila karty a
zděšením zbledla jako smrt.
Každý pán pohledl tázavě na
mluvícího.
"Čeho bychom se děsili?" tá-
zal se chladně Išmael.
“Znáte naše postavení. — Ale
dámy, upokojte se. Vaše pohla-
ví jest proslulé hrdinstvím upro-
střed nebezpečí —”
“Tyto dámy netušejí žádné ne-
bezpečí, pane, a myslím, že jest
nemístné děsiti je," pravil Išma-
cl vážně.
“Mladý příteli, nechci jich desí-
ti; přicházím proto dolů, abych
je napomenul, by v pádu nebezpe
bouřena.
Zvon oznamoval jednu hodinu,
a dosud zde seděly; jen málo slov
bylo pronešeno. Dvě hodiny —
hrobové ticho panovalo v dám-
ské kajutě. Každý výjma Išma-
ele spal.
Náhle bylo ticho přerušeno ve-
selým výkřikem! Pocházel od mu
že ve vyhlídce, který křičel:
"Země, ahoj!"
"Kde?" volal jiný hlas.
"Směrem proti větru!"
"Co to znamená?"
"Světlárnu na předhoří "Jisto-
ty."
Na palubí ozval se výkřik rado
stí a všem cestujícím se ulehčilo.
Išmael, který byl též na palu-
bi mezi cestujícími, pospíšil dolů
a zvěstoval tuto radostnou zprá-
vu dámám budě jednu po druhé.
Zprvu byly trochu zděšeny, až
přišel starý doktor dolů a vysvě-
tlil jim to úplně řka: "Nyní semů
žete směle svleknouti a ulehnouti
do postele, neboť není třeba obá-
vati se více, že budeme vyvrženi
na mělčinu. Pojd’, Jenny!" pra-
vil ku své staré manželce a odešli
spolu.
Išmael byl sám rád, že mohl u-
lehnouti a šel do svékabiny, kdež
vlezl do svého lože.
Úplně unaven na těleina duchu
sotva že se dotkl polštáře, usnul
a spánek jeho nebyl přerušen po
několik hodin. Spal až byl pro-
buzen prudkým nárazem! — ná-
razem, který jej vyvrhl z lůžka
na podlahu kajuty. — Ubohá lod
třásla se na celém těle, jako živý
tvor v smrtelné úzkosti. — Muži,
kteří byli ze svých loží vyhozeni,
sebrali se a spěchali nahoru. Ro
zkazy důstojníků zněly krátce a
rychle za sebou. — "Lod vrazila
na skálu!" "Jsme ztraceni!" bylo
voláno. — Išmael oblekl se rychle
a pospíšil na palubu. Zde pano-
valo zděšení a zmatek k nepopsá-
ní. — Mlha se rozptýlila; rozední
valo se a bylo již tak světlo, že
každý mohl vidět v jakém bezna-
dějném postavení se nalézají. —
Lod vrazila na skálu tak prudce,
že se již v prostředku půlila; její
předek byl již pod vodou a vlny
šlehaly prudce přes ní! — Jak se
mohlo neštěstí toto přihodit ne-
daleko světlárny? Byla to skute-
čně světlárna aneb falešné před-
hoří? Nikdo nevěděl aniž měl ča-
su k tázání. — Každý spěchal na
zadek lodi, který byl dosud nad
vodou. Dva záchranné čluny by
ly narázem utržený a vlnami od-
neseny. Jen dva zbyly a bylo pa
trno, že nepostačí k zachránění
šli i jiní Išmaelovi ku pomoci me-
zi nimi i kapitán lodi, který pra-
vil k Išmaelovi: — "Mladý pane,
zachránil jste nám všem životy:"
Išmael sklonil zvolna hlavu. —
Plavci spustili čluny a vysadilido
nich zděšené ženy, děti a starce,
mezi nimiž byl soudce Merlin, Dr.
Kerr, kapitán Mountz a jiní. —
Išmael ohlížel se kolem. Profe-
sor otálel v zadu. "Pojďte, Mor
risi! Zajisté i vy patříte mezistar
ce!" pravil strkaje profesora v
před. — "Ne, mladý Išmaeli! ne!
Nepůjdu! Člun jest už přeplněn a
nesnese více nikoho! Nezaberu
vám místa!" vzpouzel se stařec.
— "Morrisi, na žádný pád nev-
stoupím do člunu! Neníčasu k mu
drování. Ale že jste mnevždypo
slechl, poroučím vám nyní, aby-
ste vstoupil do člunu!" Člun byl
nyní tak naplněn, jak toho bezpe
čnost cestujících dovolovala a byl
zdržen jen tak dlouho, co do ně-
ho pustili bečku sucharů a sou-
dek vody, pak odrazil, aby uči-
nil místo druhému. Drubý člun
byl rychle naplněn a zbyl na vra-
ku ještě Išmael a deset cestují-
cích —"Pojďte, pojďte!" volal
kapitán parníku, který se nale-
zal ve druhém člunu. " Pojďte,
pane Worth! Jest zde místo ještě
pro jednoho!" — "Je-li tam místo
ještě projednoho, zbývajících mla
dých společníků," odpověděl Iš-
mael vážně. — "Ne, ne! když ne-
můžeme vzíti všechny, proč by-
chom brali jednoho z nich a ne
vás, pane Worth? Pojďte, poj-
tel Neotálejte a nezdržujte nás
zde, jest nebezpečné!" naléhal
kapitán. — "Zůstanu zde!" odpo
věděl Išmael pevně. — "Toť blá-
znovství! Co vám to prospěje?
Pokračování.
PRVNÍ NÁRODNÍ BANKA
ve Smithville, Texas.
Přes 400 mužů a žen má vklady
u nás. Jste jedním z těchto 400?
Vyžadujeme si Váš obchod.
(40xly)
Theo. Smith,
pokladník.
pil
bet
dz.
9
1
MADE FOR uS
BY
PETERS
SHOE CO.
ST.LOUIS
C. A. TUREK,
Wichita Falls, Texas.
1 PETERS
Y střevíce nejtr-
• vanlivější obuv,
o o bleky,
i klobouky,
prádlo,
Y polní nářadí,
• vozy,!
0 koupíte nejvýhodněji u
DRA. FORMANKA LÍKY.
Na prodej ve všech obchodech
s léky.
Dra. Formánka Regulátor žen-
okamžitě uleví a vyléěs
SWyoN nemTOTl veškeré slabosti, zmalás-
nělost, bolení hlavy, bolesti v zádech a podbři-
ší, uleví bolestem V čase čmýry, léčí běélotok,
zapáleni měchýře močového, vyléčí nervos-
nost a odstraní studené pocity nohou atd. -
Cena $1.00
Dra. Formánka Balsám pro plíce
jest spolehlivým prostředkem proti všem nef
mocem krku a plic. Okamžité uleví a vyléč-
nastuzeniny třeba zástaralé, modrý kašel, za-
šlemování krku, plvání krve, ochraptělost, za-
pálení průdušnie a zápal plic.--Cena 25 a 50 etů.
Dra. Formánka Tabletky proti
bolení hlavy a neuralgii #m**e:
středkem proti všem nervovým nemocem, bo-
leni hlavy, trudnomyslnosti, zmalátnělost/,
bezsenosti a % přepracování. - Cena 25 centů.
Dra. Formánka Galvano-elek-
odpomůže všem bolestem ja-
UTCI ko od rheumatismu, neuralg1t,
bolení v kříž1, zapálení pohrudnice a jinýmbo-
lestem, jimž jest tělo člověka náchylno. -- Ce-
na 50 centů.
Dr. F. Formánek Co.,
tovární lučebníci,
612 Throop St., - . Chicago, IN.
Pozemky na prodej v sev. Texasu,
V okresu Baylor, máme ma-
lé i velké farmy, renče a rovné
prerie porostlé stromovím, vody
dobré. Česká osada založena. O
podrobnosti a snížené jízdné po
Křižan & Kuták,
dráze pište:
(61y)
Jos. J. Hanuš,
Seymour, Texas.
F. C. Vickery
sklad čerstvých grocerii
ENNIS.
TEXAS.
Vyžaduji si Váš obchod na zá-
kladě dobré jakosti a levných
cen.
(63xly)
všech cestujících. Nebezpečí by-
lo hrozné, okamžik otálením mo-
hl býti každému osudným. —
“Čluny dolů!” zněl rozkaz a vši-
chni námořníci spěchali vykona-
tijej. V tom hrozilo jiné nebe-
zpečí — cestující v mezipalubí hna
li se po člunech s ohlušujícím kři-
kem: "Záchranné čluny! Záchran
né čluny! chopme se jich a za-
chraňme sebe!" — Každý zůstal
jako omráčen nevěda co činiti.
Dra. Swobody
Hořké Víno
osvědčilo se nejúčinlivějším pro-
středkem proti chudé krvi a tě-
lesní slabosti. Kdo máte chudou
krev a cítíte se slabí, užívejte
TOTO VíNO,
ono Vás sesílí nejen na těle, ale i
na duchu, a to tak rychle, že br-
zy docela ozdravíte. Ne jedině to,
ale nabudete takovou chuť na ji-
dlo, že byste skoro stále jedl. Ob-
držíte toto víno ve všech lékár-
nách i hostincích v plnych lah-
majitelé
Hotelu "Texas."
25tá a Mechanic ul.,
Galveston, - - Texas.
(Pouze jeden čtverec od nádraží)
Upozorňujeme ctěné krajany,
že máme zároveň jednatelství pro
Severo-Německou Paroplavební
Společnost (North German Lloyd
Sprostředkujeme zásilky peněz
do staré vlasti, vystavujeme pl-
nomocenství a jiné notářské listi-
ny. Obraťte se na nás s plnou
důvěrou, chcete li jeti do Evropy
aneb chcete-li vypláceti svým
přátelům cestu z Evropy do Ame
riky. Obsloužíme každého rychle
správně a poctivě. Všechny do-
pisy zodpovídáme obratem po-
šty. Neopomeňte nás navštíviti
při návštěvě Galvestonu. V úctě
službovolní,
Křižan & Kuták,
(52y)
veřejní notáři.
Bolí Vás hlava ?
Náš elektro-magnetický kartáč
na vlasy, zamezí nejen holohla-
vost, ale vypadávání vlasů,
svrab, bolení hlavy a utíší nervos-
ně rozrušený mozek. Tento kar-
táčjest úplně zaručen, a jest od-
poručován, mnohými lékaři; pro
damy, pány a dítky. Nejprudší
bolení hlavy utíší v několika mi-
nutách. Cena $1 a výše dle síly. Pište
nám o vyobrazený cenník elektrických
pasů, šněrovaček atd. J. JAROS,
(28y) 388 W. 18th St., Chicago, III.
Prali
vich kvartových.
(dz)
Předplaťte si “SVOBODU.”
bul
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Svoboda. (La Grange, Tex.), Vol. 22, No. 75, Ed. 1 Tuesday, September 24, 1907, newspaper, September 24, 1907; La Grange, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth1617456/m1/2/: accessed July 17, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu.; crediting Fayette Public Library, Museum and Archives.