Svoboda. (La Grange, Tex.), Vol. 25, No. 66, Ed. 1 Friday, August 19, 1910 Page: 3 of 8
eight pages: ill. ; page 22 x 15 in. Digitized from 35 mm. microfilm.View a full description of this newspaper.
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
OBODA
3
Pioneer Barley Farmers
of the great northwest fought many a atubborn battle
with the red man in defense of their farm lands.
ny jasné, barvy okrovitě červené a
jiné skvrnv tmavé, železně šedé: pr-
vé skvrny jsou značně rozsáhlé a po
kládány bývají za pevniny, druhé
pokládají hvězdáři za moře, avšak
hvězdáři Lickovy hvězdárny jsou mi- |
nění opáčného a také Lowell tvrdí,
že tyto skvrny tmavé nelze žádným !
způsobem miti za oceány, o čemž se
ještě později zmíníme.
Nejnápadnější jsou vsak dvě jasně
bílé, okrouhlé skvrny, jež mění bě-
hem Mariova roku sice svoji podobu
ale nikoli polohu, určuji tudíž polo-
hu polů a směr osy Marsovy a ode
dávna byly označovány jako skvrny
polární. Skvrny tyto mizejí během
léta Marsova a tvoři se znova v zimě
leží tudíž na snadě domněnka, že
jde tu o útvary ledové a sněhové, jež
Existence sněhu na Marsu je do- hadné utvary tyto za dilo intelligent
kladem přítomnosti vody na povrchu
planety; ostatně byla vodní pára v
ovzduší Marsa zjištěna i cestou spek-
troskopickou. • Nelze tudíž pochybo-
vali, že v atmosféře Maršově obsa-
žen je také kyslík, dusík a kysličník
uhličatý právě tak. jako v ovzduší
nich obyvatelů planety.
1 když nelze ve všem všudy při-
svědčiti geniálnímu badateli, i když
nelze odvážné domněnky jeho poklá-
dali za dokázané, přece nelze popříti
že Mars je stale ještě jevištěm veli-
kolepých převratu ať klimatologie-
našem. Kdežto věhlasní badatelé kých nebo geologických. Není však
jako Seechi, Janssen, Hugginsa jim třeba domnívali se, že kanály nena-
soudili na základě svých spektorsko-dále zjevivši se vznikly nahle, půso-
pických pozorovaní na ovzduší, bo- benim snad nějakých errupci, nao-
haté vodními parami, tvrdili hvězda- pak spíše je pravděpodobno, a pří-
ři Lickovy hvězdárny, zejména Camp pouští sám Lowell. že tyto příkopy
bell již r. 1894 opak. A také Lowel-zavodňovací jsou dílem celých stale-
loví zdá se. že vody není na bratrské tí. Nejsou-li však naplněny vodou.
planetě právě nadbytek, a že jediným
pramenem tohoto ku žiti nezbytneho
živlu jsou polární sněhy, jež však v
pravdě jsou jen jíním nebo slabým
vlivem tepla taji a mrazem znova se popraškem sněhovým
tvoři; okolnosti tyto zjistil již W. léta všechen roztaje.
. jenž během
Proto hledí
nevidíme jich, teprve když naplní se
vodou, přivedenou od polů umělými
stokami, prozradí se oku pozorovate-
lů, a sice vegetací, jež působením
vláhy na jejich žíznivých bocích poč-
ne bujeli. Dvě fakta zdají se pode-
Today this fertile region furnishes mankind the finest
barley ever grown. The cream of these crops for many
years has formed the basis of
Budweiser
The King of All Bottled Beers
Its supremacy"comes" from the best malting barley
grown in the New World and the finest hops grown in
the Old World and it is brewed in the most perfect
brewery in the WHOLE WORLD:
Bottled only at the
Anheuser-Busch Brewery
Šr; LOUIS, U. S., A.
La Grange Ice & C. S. Co.
Distributora
La Grange, Texas
pírati toto tvrzení: především vystu
Herschel r. 1784. Změny tyto byly prý obyvatelé Marsa využitkovati
pozorovány se Stejným výsledkem I tání sněhů polárních a důmyslnou puji kanály vědy v době, kdy polar-
sněhy polár-soustavou kanálů odvésti tu trochu nich skvrn ubývá, za druhé v dale-
řadu let, a zjištěno, že-. ..--.-...
ni, jež zaujímaji značnou plochu, vody, kterou jim slunce poskytne, do
každého léta téměř úplně zmizeji, a- vyprahlých krajin, aby je zúrodnili,
by v zimě znova se utvořily; zdá se i Die Lowella nelze upírali kanáldm
tedy že i při značné rozsáhlosti je- | objektivní existence a účelnosti, jak
jich množství není veliké. Táni jich ' někteří čím. n netřeba také pochybo-
provázeno je zajímavým úkazem;' vati o obydlitelnosti této planety,
kolem skvrny polární počne se tvoři- | vždyť onen podivuhodný zavodnova-
ti modravý pás, jenž tou měrou, kte ci systém mohl by se stati jednou ne-
rou skvrny ubývá, k polu se šíři, což j zbytným i zemi, kdyby ji během vě-
nasvědčuje změně skupenst v, tuhého | ků vodstva ubylo,
v plynné, kteréhožto bezprostřední- Že povrch Marsa podlehá dosud
ho přechodu schopna je voda. | neobyčejným proměnám, dokázala
Jak výše řečeno, rozeznáváme na znova Lowellova pozorováni z 30. za-
povrchu Marsa skvrny dvojího zbar- ři minulého roku. Učenec tento zji-
kohledu jeví se zbarveny zeleně mo
dř, t. j. právě tak. jak se jeví pozo-
rovateli vegetace pozemská z veliké
vzdálenosti.
Průměrná teplota na Marsu jest
nižší než na zemi, obnáší asi 8° na
zemi 15°; v některých dobách stoup-
ne ovšem značně, jinak by nebylo lze
vysvětlili, proč taní sněhu děje se v
šířce 87° i vice, tedy u porovnáni s
našimi poměry velmi značné, ale cel-
kem je podnebí na Marsu velmi stu-
Mars a jeho obyvatelé.
. Ladislav Fahoun.
V době, kdy kometou
VoU
obrácen byl značný zájem k astrono-
mii, nebude od místa, upneme-li po-
zornost čtenářů k světu, jenž je naši
zeměkouli v lečems podoben, a čtyři-
cet let zavdává podnět k nejrůzněj-
ším, byť i někdy fantastickým do-
mněnkám. Světem tím je planeta
Mars, jenž se minulého léta těšil ob-
zvláštní pozornosti hvězdářů z důvo-
dů, jež níže uvedeme.
Mars je z planet vnějších, t. j. o-
něch, jichž drahy (elliptické) naši
zemi obkličuji, nám nejbližší. Vzdá-
lenost jeho od slunce obnáší průměr-
ně 227 milionů kilometrů, vzdále-
nost naši země od slunce asi 150 mil.
km. Naznačí-li si čtenář dvě sou-
středné kružnice, jednu poloměru
asi 23 mm., druhou 15 mm., obdrží
tak v malém měřítku obraz přibliž-
ných drah obou techto oběžnic, při
čemž střed kružnic bude znázorňo-
vati slunce. Nezapomeňme ovšem,
že ve skutečnosti jsou tyto dráhy el-
liptické a to Marsova dráha dosti
výstředná, a že slunce není ve stře-
du těchto ellips, nýbrž v jednom o-
je zvláště důležité, přisluni dráhy
Marsovy (t. j. ellipsy vnější) budiž
poblíží' odsluni dráhy zemské (ellip-
sy vnitřní). Tu poučí nás jednodu-
chý tento obrázek, že nastanc-li op-
posice . době, kdy je Mars v přislu-
ni. jsme mu mnohem bliže, než pad-
ne-li opposice do doby, kdv je Mars
v odsluní; rozdíl v těchto vzdáleno-
stech obnáší skoro 50 mil. km. Ze-
mě jest v odsluni v létě, přisluni
Marsovo padá do srpna (p7.); nasta-
ne-li tedy v době této opposice je ze-
mě od Marsa pouze 55 mil. km.
vzdálena; padne-li však opposice do
února nebo března, kdv Mars je blíz-
ko odsluní obnáší vzdálenost jeho od
země 100 mil. km.
Nuže, poslední opposice Marsova
padla do srpna minulého roku, a pro-
to obracela planeta tato k sobě po-
zornost hvězdářů, dychtivě čekajících
příležitosti, aby alespoň některé ze
záhad jeho se týkajících objasnili.
Mars otáčí se kolem své osv za 24
hodin 37 minut 22:65 vteřin, tedy
den jeho je asi o 40 minut delší než
náš, povrch jeho je však mnohem
menši (asi o 0:3 povrchu zemského),
hmota jeho také značně menší, obná-
ší asi 1 9 hmoty zemské, zrychlení
tíže na Marsu je 0:33 zrychleni na-
děné. Vzduch, obkličující Marsa.
je značně řidší než vzduch náš, ne-
venř jasné okrovitě červené a tem- slil, že v krajině, ležící východně od bot hustota jeho obnáší asi 1 7 hu-
né železně šedé: tyto skvrny jsou jmenované již zátoky ŽVelké Syrty, stoty vzduchu na naši zemi, % čehož
pokryty siti jemných. Přímých čar. I vznikly dva veliké kanály, které tam lze soudili. Že obyvatelé, Marsa
jichž poloha je pevná, takže nelze pře I tim nebyly dosud nikdy pozoro-jsou-li jaci nemohou nám biti pes
tvrdili, že by tvlo skvrny představo- vany, ač tvořily nápadný detail v té-dobni, nebot vvvoj tvorstva dal
. . Ttvary ti mění bě to končině. Jeden z nich zdál se vy-tu patrně za podmínek zcela jinych
hami MaXa roku 2057 tvářnost, v chazet. W......ze mna velké Srny' než matnai amt tel minia %
ze temny tni Schiaparelli, jenž se hem východním, oba kanály končily objemnějšího než zemišsťané. ana
věnoval studiu povrchu Marsova. • pak na jihu v jakési nove oase. K | hmota jich tel musil niti ventimém
bruplavy Ika- těmto hlavním dvěma kanálúm dru-poměru s hm tou jejich nety.
tancnipmitelacimnenct toulania - * - kanila.........j. Jsou-li - na Marsu lstosti do
Ejiiavou ok.lib.su. % knžds kanal se sbihals v wasich dosud nikely ne- konalejši nežmwy. porodnechledi dore:
, . nebo oři-'pozorovaných. Podrobnosti tyto by zuměti se s námi nějakým způsobem:
mi konči v Hněmu' kanil u cti ly častým pozorováním w dobu po- K této otázce odpovídá Lowell. Snad
k kinemponi hisl do more- ' ^ 1 fotigerafii | před dvema, , trvImi Nty léty pokusili
n-dexkovitě tvoře jakousi zátoku; potvrzeny, takže nelze prichybovati se naši sousedé vejitis námi ve spo-
nejznamsjal a nejvsznačnějii jel z-skutečna „jejich existenci. Namit- jení doba dvou: tři” let
. 0 nikoli
doba dvou, tří set let
značí
hnisku. Mars, jsa od slunce vzdále-
nější, pohybuje se v dráze své poma-
leji než země; kdežto země oběhne
toka Syrtis major rovrea VeE
rou tvoří kanál pojmenovaný,
syrtis. Šířka zátoky té jest
kilometrů.
Někteří astronomové soudí.
nový, jen krátkou periodu v životě plane-
Nilo- nikoli vzniklý téměř před očima po .
1900 zorovatelů, nýbrž že jde snad o zjev
staršího dala, jenž dosud unikal po-
zornosti astronomů, odmítá Lowell,
že ka-
nály tyto slouží k tomu, aby v době
táni polárních sněhů rozváděly vodu
po povrchu oběžnice; vskutku bylo
pozorováno, že v době táni severní
polární skvrny se kanály vice ztem-
sily a rozšířily, pevnina pak objevila
se rozdělena v samé ostrovy a tepr-
ve. když táni ustalo, vrátilo se pů-
vodní vzezření povrchu Marsova. Pro
tuto domněnku mluví i tento zají-
mavý, až dosud nevysvětlený úkaz,
jejž pozoroval poprvé Schiaparelli v
roce 1882. Bezprostředně před po-
vodni nebo po ni nastává z nezná-
šeho. t. j. 6:7 m. za vteřinu. Pu-
stíme-li kámen s výše na zemi, pro-
běhne v 1 vteřině dráhu asi 5 m., na
Marsu však necelé 2 m; 10 kg. váži
kolem slunce asi za 365 dnů. potře-na Marsu 4 kg. Rovník Marsův je
buje Mars k oběhu sémuadobxistén naklonen k draze jeho o 240 52,
měř dvojnásobné, totiž fidanas sh rovník náš ie odkloněn od dráhy
dnů. Čtenář snadno, nahledncbde zemské 0 2340: sklon tenro. jak zná-
při tomto pohybu, dějícim se u.obon mo,je jednou ze základních příčin
planet v témše směru, planety se ne-Emény ročnich počasí, patrno tedy,
kdy sejdu, takže jsou y nJ ' m van e na Marsu panuji podobné změny
jemné blízkosti; země ovšem St.oull
mezi sluncem a Marsem; poloze teto
říkáme opposice. Pak zase země bě-
ži dále. Mars pomaleji za ní. až se
dostane země do takové polohy, že
stoji na opačné straně slunce než
Mars; poloze léto říkáme konjunkce
_ Tuto stále se opakující "hra na ho-
ročních počasí jako na zemi, ovšem
každá doba roční trvá déle než u
nás: jaro na polokouli jižní (t. j-
něnou
” vede ovšem k tomu, že oppo
sice a konjunkce mohou nastali v
kterýchkoli bodech dráhy obou pla-
net. Připusťme teď místo drah kru-
hových dráhy elliptické, v jichž spo-
tečném ohniska stoji slunce, ale, což
ukazuje k důkladné znalosti krajiny
tv avšak n 'obdrževše odpovědi,
ustali od marných pokusů a nabyli
přesvědčeni, že země je neobydlena.
Kdyby dnes opakovali svoje pokusy,
jistě by byly tyto experimenty koru-
Ovšem, my
ktéré se zjev tento týká, krajiny, jež novány zdarem větším.
r.se sotva asi dočkáme vyplnění toho-
byla již Hughensem studována a
1659 vykreslena, která je i menším
dalekohledům přístupna a kterou
znal podrobně již Schiaparelli v r.
1877. Vyloučeno je tudíž, že by ná-
padný tento zjev byl zůstal po vice
než dvě století nepozorován, a nelze
připustili, že by tyto veliké kanály,
probíhající krajinou tolikrát zevrub-
ně prozkoumanou, byly ušly pozoro-
vatelům, studujícím jen změny po-
vrchu Marsova. A přece nenalézá-
me ani na největších výkresech z do-
to krásného snu budoucnosti!
* Zajímavým je srovnáni vynalé-
zavosti na základě přihlášených pa-
tentů a poměr těchto přihlášek ke
kulturním, průmyslovým a sociálním
i poměrům té které říše. A. du Bois
Reymond ve svém díle "Vynálezy a
mých dosud příčin, zdvojeni kanálů, .
t. j. ke kanálům, o nichž jsme řekli, by staré i nejnovější stopy Do těchto
že maií na povrchu Maršově polohu útvarech, ano dokonce nebyly tyto
vynálezci" uvádí, že nejbohatší zemi
na vynálezy ie Anglie, kde r. 1900
připadlo na 100.000 obyvatel 37 za-
dání 'i patent; pak přichází hned
Belgie s 31 žadateli, Spojené Státy s
30, Německo se 26, Francie a Švéd-
skos 18 a Italie s 3 vynálezci na
zmíněnou již jednotku obyvatelstva.
Početně přihlásily se o patent státy
tyto v pořadí následujícím: Spojené
že mají na povrchu Maršově polohu : utvarecn. ano 0 • .
neměnitelnou, přidruží se během ně- kanály pozorovány ani v srpnu minu-
kolika dni (často během 24 hodin) lého roku, vznikly! teprve v zari a
soustava kanálů rovnoběžných, jež byly zcela dobře viditelný po dobu
konči um kde končily kanály pů-lpůldruhého měsíce. Dva největší %
vodní Zdá se, že vznik techto no-ir :
wa-h kanálů ie podmíněn změnami ku asi 1600 km. a končily V jakési
ročních počasí na Marsu; nezdvojí se oase ve vnitrozemí. Jich náhlé ob-Isie 1,380, Italie 1,030 a Švédsko 500.
sice kanály všechny a také nemají jeveni se. jich poloha a tvar oprav-% počtu tohoto je zřejmo. že znacny
zdvojené kanály po každé stejnou ňují k domněnce, že běží zle o za-vliv na produkci vynálezů ma jak
Šiřku ale jisto je Ze nejvice se jích vodněni a zúrodněni pusté krajiny vzděláni, tak i hustota obyvatel,
strku, ale J15T0.3 ‘ - .odumírající. | směrodatnými jsou tu dopravní pro-
zdvojí po jarní a pred podzimní ro- i . J - im mnozí pokláda- středky, sociální poměry a způsob
vnodennosti, jakož i že zdvojeni za- Temné skvrny, jež mnozí
nika v době slunovratu jižního úplně ji za moře a jezera, jsou dle Lowene myslu a ve vědách jak technických,
v době slunovratu severního aspoň pustinami, neboťna Marsu není ani tak i přírodních. Zajímavým je, že
X * n počtem vynálezů v poměru k počtu
nich měly šířku kolem 30 km a del- Státy 22,600 patentů, Anglie 12,300,
Německo 14,800, Francie 7,020, Bel-
zaměstnáni, pak pokročilost v prů-
- ■ . Kasto Sebiaparelli při- oceánů, ani jezer, ani řek. svět ten-počtem vynálezů v poměru k počtu
částečně. Kdežto Schiapredo slova "žizn,' ono skroví obyvatelstva stojí Belgů před Spoje-
pouští čistě geologicky vznik těchto to ados i. Horahla po. nými Státy a že je desetkráte silněj-
kanálů tvrdí Flammarion, Green a ne množství vody, j - . 1 ■ si než italie. V Německu samém
výsledky prů da žízeň svou hasí, dodávají Jen DO,
že slouží ku lární sněhy. Domněnku,, že ona sit
vzduší Marsovo má jistou podobnost zavodněni povrchu planety; sluší prý kanálů, kterou spatřujeme mohutni
sn^.alrjr řidší. nich spatřovali dákaz obydlitelno-mi dalekohledy, slouží k zavodněni
Pouhému oku jovi. Mars ^ il. - o bytostmi neobyčejné in:
hosveelm, pozorujeme- jej všnk v se Lowell a podpirá s voje tvrzenivé- troaemyi adsamle. sak pil receno, ku
demr. Uzrime na povrchu jeho skvr-mi příznivé opposice minulého léta. Flammarionovia j. pokládaje - sek.
podzim na severní) asi 156 dni. léto
(zima) 160 dní. podzim (jaro) 200 Proctor, že kanály jsou v
dni. zima (léto) 182 dní. Také o-lee obyvatelů Marsa a L.
těchto pustin, podporuje skutečnost
připadlo v období třiceti let (od r.
1877, do 1907,) z přihlášených 194,-
525 pat. 128,250 na vynálezce ně-
mecké. Berlín sám vykazuje v té
době 22,756, rýnské provincie 17,-
710 a král, saské 15,721 přihlášek.
Průmyslně nevyvinuté východní a
zapadni Prusko a Poznaňsko nedocí-
lily v tomto období ani 2000 přihlá-
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Svoboda. (La Grange, Tex.), Vol. 25, No. 66, Ed. 1 Friday, August 19, 1910, newspaper, August 19, 1910; La Grange, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth1617773/m1/3/: accessed July 7, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu.; crediting Fayette Public Library, Museum and Archives.