Svoboda. (La Grange, Tex.), Vol. 26, No. 10, Ed. 1 Friday, February 3, 1911 Page: 3 of 8
eight pages: ill. ; page 22 x 15 in. Digitized from 35 mm. microfilm.View a full description of this newspaper.
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
4EEEEEEEEEEEEEEEEEEEEREEE
a ----------------------—ar—---------—~ -—
3 ‘U nás najdete dobrý výběr zboží železného, sekery, pily, nože.
—YOROPA—
. vějši než dnes. Podivejte sena skřin
pro moji knihovnu. Tu měl již děl
w flinty, droliče na kukuřici, prací stroje, drát pletený i pichlavý, a“
ins též barvy, oleje a sklo. !
il Hotové oblaky pro velké j malé, střevíce, boty, klobouky, ěeni-
w ce a košile, kufry tašky a šicí stroje
i Též máme úplnou zásobu čerstvé grocerie, pak zboží porculáno-f.
Wl vé, skleněné, plechové, emajlované. %
Kašmíry, hedvábí a mnohé jiné druhy, které ku zhotovení":
" šatů potřebovat budete, též kabáty, pláště a klobouky pro dámy
Wh a dívky. Vlněné i bavlněné zimní spodní prádlo, různé míry a
# ceny. 5
My se snažime, abychom měli ten nejlépe zásobený sklad zboží i
výše jmenovaného druhu v tomto okolí, % zveme vás, abyste se ini
$ • nás zastavili, a vaši jakost ny pujeme ini ne prace z arivejseh dob.
a všechny domácí plodiny za nejvyšší tržní ceny. i
The von Rosenberg Company, m
LaGrange, Texas.
w
i
^^«33*3*«S*««2«-ž«5^
Mám na skladě
150 rozličných druhů ‘postrojů
na jedno i dvoje spřežení. Ruč-
ně zhotovené postroje za $9.00
až $15.00, zaručené na dva roky.
Ohromnou zásobu kožených,
gumových a plátěných postrojů
do vozů, 450 rozličných cho-
moutů, těch nejlepších podkla-
dů, “cowboy” sedel toho nej-
lepšího vkusu, kartáče, hřebelce, kůže na podešve, rozličné nýtky, pro-
vazy za 10c. libra, ty nejlepší oleje na postroje i kočáry. Přijďte a
přesvědčte se. Ujištuji vás, když budete se mnou obchodovat, ušetří-
te až 20 procent neb mám ten největší český sedlářský závod v Texasu.
Neotálejte a pište si o cennik. Zboží se zašle vyplacené až na vaší sta-
nici. Peníze se nežádají až po obdržení zboží. Adresa:
(11-y)
F. A. BEZECNY, Schulenburg, Texas.
F. Zima & Company.
Galveston, Texas.
jediní zástapd firmy F. MISSLER, BŘEMEN.
Prodej lodních lístků do Evropy a z Evropy
pro všechny paroplavební linie a přes veškeré přístavy. Lodní lístky
do New Yorku na “Mallory Line,”přeplavy do Jižní a Střední Ameri-
ky. Obstarování volných lístků (Freikaret)pro přátele ve staré vlasti.
Zasíláni peněz do staré vlasti rychle,jistě a lacino, laciněji a rychleji,
než pošta. Vyřzování veškerých právních záležitostí v celé říši
Rakousko-Uherské. 5 2
it Vymakáni dědictví jest naši specialitou, r niveti,
Chcete-li býti obslouženi co nejsvědomitěji,obratte se s důvěrou na nás.
Naše firma jest pod sárukou.
Rozjímání‘o drahotě.
------Porady o drahotě jsme‘pořádali již
dávno, když jsme ještě v peřinkách
trčeli. Nerozuměli Jame sice ještě,
co se povídá, ale tak nějak se mi zdá
že kuchařka naše pravivala k bábě
Rozumce, která spás děti hlídala,
když matka pomáhala otci v obcho-
dě: "Je to hrozné, jak se všecko
zdražuje. Povážejí, paní Rozumo-
vá, dnes chtěli v trhu za sele už až
zlatku stříbra.” Ano, už prababič-
* ky našich prababiček bědovaly na
neustálé zdražování denních potřeb,
^ když ještě pří odpoledním kafíčku
se scházely, nebo když s nákupním
košíkem na ruce setkaly se někde na
nároží a poklepaly si. Ba, myslím,
kdyby staří Řekové nebo Římané vy-
dali knížečku "Rozhovoryipočestných
žen", že jistě bychom se tu dočetli,
že již v dávném středověku Ancilla,
služka, k Patronů, paní, bez dechu
přicházela a pravívala: “Milostpaní,
Patrona ornatissima, brassicolus už
zase zdražil
Je to přírodním zákonem. Stejnou
progressi, jak člověk roste, jak se
zvířena vyvíjí, jak z vajec stávají se
slepice, tak také se vyvíjejí a stou-
paií ceny. I když lidský důmysl vy-
-==- =====
dobně i ocelová péra, ale neni Žádné
pochybnosti, že moderní člověk vydá
za jehly a za péra mnohem více, než
jeho předkové ve starých časech, kdy
byla jehla ještě nástrojem drahým a
ocelové péro ještě vůbec neexistova-
lo. Husí brk vytrhl se bezplatně
některé nejbližší huse, třeba i byla
cizou bývala. Napoleon, který dik-
toval současně pěti sekretářům a do
celého skorem světa dopisoval, nebo
Fuggerové, kteří obchodovali s ce- vaxovani ivyrimován? .e to vyfado-
lým světem, jistě nevydávali tolik za ZIIIIIS ™ ^ "2
všecka svá péra, jako dnes některý
malý obchodník, který si koupí psací
stroj za sto dolarů* Před nemnoha 1
staletími ještě vznešený měštěnín
mohl si dát udělati za málo zlatáků 1
ručně tkaný oblek, jaký dnes někte- *
rý přední pan Marchand tailleur s
tváří velmi vážnou vychvaluje jako
“homespun”. Hledte prosím, “real
homespun”, tkaný irskými nebo,
školskými sedláky! A z této toiletni
delikatessy zhotovují se elegantni
sportovní obleky ne pod sedmdesát
pět nebo sto zlatých drahé.A při
tom homespun voní tak (infamně po
venkovsku jako před třemi sty nebo
před třemi tisíci lety. Ale tehdáž,
kdy celý oblek ještě stál pět zlatých,
sobuje, že všecko, zvyšování platů,
všechen větší výdělek mění se v klam
v omyl, který se sám do sebe zhrou-
tí. Národní hospodářství připomíná
na ta žertovná zrcadla která obecen-
stvo na výstavě v ‘‘Pekle” tblik ob-
| veselovala, V jednom z nich vypa-
—- - - * - j dal člověk tlustý jako Bachus, v dru-
nosili ho plných deset let, ba majitel hem jak iako chmelová tyč
syn
A kdykolio tom ndé vyprávěj,
dodávají-se vzdechem: / "Ach ano.
deček a co stála by dnes, a z jakého ným — snad proto. Že se špatného
dříví je zrobená. Tak se už dnes ne- zlata, pomíseného s mnoho mědí— v
pracuje. A což teprve ty solidn
zdi našeho starého domu — o tako-
vé práci neni dnes ani potuchy!” Do-
bří ti obdivovatelé starých zlatých
... časů ani si nepřipomenou, že z teh-
0 dejších dob zbylo na naše doby jen
to, co bylo neobyčejně silné, trvanli-
vé a solidní. Domaci nádobí a náči-
ní, jež nebylo silné, a toho bylo pa-
trně většina, bylo během času zniče-
no a proto nemůžeme naň poukazo-
vat! jako na odstrašující vzorky špat
Kdo pak neslyšel již jako dítě od
starÝch lidi, že na tuhu bylo možno
koupili za pět krejcarů kuře, sele za
groš atd. A když pak zběžně ještě
napřed počítáme,‘shledáváme se bliz-
ko doby, kdy mutola býti drůbež ú-
plně zdarma, a pak ještě nazpět, te-
hdáž snad ještě člověku dopláceti,
když se obětoval a pochutnal si na
štýrské poulardě.----------------------
Největší útěcha při každé drahotě
vězí v tom, že jest jen pomíjející, ko, ani maso, ani šatstvo — vůbec
Již následujícího dne vystřídá ji no-
vá drahota. A kdo je vinen tím ne-
slýchaným zdražováním, najtom sou-
stu, které nedostaneme do úst, aniž
by se po něm bylo dříve na sta ote-
vřených rukou sápalo - kdo je vi-
nen tím, nač celý svět[žaluje.
Ruku na srdce a odpovězme si po-
ctivě:
Celý svět!
Musím se usmáti' tomu, jak nikdo
nechce viděti, co jasně a’zřejmě jest
na biledni, že den co den, již asi po
10 let všecko se stále více šanuje,
chrání, zbohacuje, a jak celý, svět
přičiňuje se, aby celému světu výdě-
lek ztěžoval a ztrpčoval. Celý svět
šroubuje ceny do výšky. Rozumí se
samo sebou, že ne pro sebe, nýbrž
jen pro jiné. Každý chce, aby se lé-
pe žilo. Ale zase to chce jen pro se-
be, a ne pro jiné, Snaží se svůj stan-
dard of life stále a stále zlepšovali.
Samozřejmě a právem. Přišli dělní-
ci a dožadovali se, úplně právem,
přiměřenějšího způsobu života, mé-
ně potu a zoufalství, více mzdy. Pak
přišli živnostníci, ktšří chtěli poně-
kud bezstarostněji žíti, lépe bydleli,
a pro ženu a dítě dostatečné zpříjem-
nění života. Tu zase povstali páni
úřednici a dokládali, že jich plat ne-
stačí pro representativní život./ Vše-
ci přišli a stale ještě přicházejí všeci
vztahují ruce a všeci byli šťastnými,
když něco obdrželi, a byli také pře-
svědčeni, že jich strádání bude míti
konce a že nastanou doby rajské. A-
le žádný si nepřipomenul, že sám
přispěl ke zdražování. A že tím,
když sám zdražoval, učinil zisk svůj
bezcenným. Ceny tovaru musely
stoupali, jakž jinak by se mohlo děl-
níkům přilepšovali. Ruce díla ru-
kou, suroviny, z nichž se vyráběla
tato díla — vše to stoupalo v ceně,
kde pak mělo řemeslo vzíti pozlátko
pro to své “zlaté dno”? Ba i úřa-
dování stalo se dražším. Jich draho-
cenný čas, jich akta, jich zápisy, u-
valo napínání sil poplatných. A ten
"vše udržující” všemi stát také má
stále větší potřeby, alt
Drahota je právě jediným lékem
proti chudobě. Jen že se ji nesmí
dáti užívati tolik, aby z nf pacient
musel umřítl.’
A to právě jest, proč celý svět bě-
duje, když to celý svět sám zavinil.
Toto nesmírné užívání té trpké me-
diciny, již jmenujeme drahotou, způ-
cNlkolv, tm dokonce pravý o-
Entroome
tento pleonasmus, který se zdál kdy-
si tak ohromně drahým a úctyhod-
zlata, pomíseného s mnoho mědí— v
tom ohledu vlády i panovníci vyko-
návali své vrchnostenské právo raže-
ní peněž, svorně co možná nejfortel-
něji — zlatý peníz je dnes majetkem
každého dělníka i posledního náden-
níka. Nebot každý dolar je pení-
zem zlaté měny a za pět dolarů mů-
žeš si vyměniti zlatý peníz. A bez
doplácení! Ale za ten zlatý peníz ne-
dostanej více než za ty stříbrňáky.
Ach ano, peníze [ukrutně zevněly.
Před málo stoletími dostal mnohý
tovaryš takovou měsíční mzdu, co
dostává za dnešních dnů| za jediný
den. A přece tehdáž byl živ tiše a nou. A kde toho není, horují aspoň
spokojeněji než dnes, kdy má jen pro koupací vanu. Nejbystřejší hla-
právo na korporativní nespokojenost vy Anglie snaží se pro něho vynaléz-
a smí si postěžovati do, neustáleného ti nejlepší splachovací systém. Sotva
urážení jeho lidské důstojnosti.
, Hola! Ted mil vyklouzlo z péra již celá spousta vozidel, které ho za
slovo, u kterého se můžeme zastavi-
ti: Lidská důstojnost. .Tu bychom
bylí u pravé příčiny, u kyvadla v ho-
dinovém stroji společnosti. Ani mlé-
žádná věc se nezdražila, nýbrž jen
člověk. A ten po celá ta tisíciletí
neustále jenom pracuje k tomu, aby
cena jeho stoupala. Oceňuje své kr-
mené husy, svůj vykrmený dobytek,
své obili, své kancelářské hodiny,
svoji techniku, svého hocha, svoji
důstojnost stále výše, poněvadž sebe
sama výše cení. Četl jsem kdysi o
jisté německé hraběnce, která sel-
skému robotníkovi uložila, aby jí
sbíral hlemýždí domečky, na které
ona navinovala přízi. A sedlákovi
zatím na poli shnila zralá úroda, po-
něvadž ji nesměl dříve sklidili, po-
kud nebyl rozkaz pani hraběnky vy-
konán. To se mohlo státi ještě roku
1523; dnes je voličem a agrárníkem.
V Indii zahubuje hlad statisíce. Za
let velké bídy na Rusi položil se sed-
lák se svojí rodinou a čeledí zoufale
na pec, aby zimu přespal. V pře-
stávkách, kdy se probudějí, živí se
chlebem z rozemleté kůry stromu. A
ti všeci se nebouří. Ale v městě, na-
plněném životem moderním, Vytáhne
desetitisícový ba statisícový, dav na
ulici, jakmile stoupne cena masa o
maličkost, To jest právě Ovocem
kultury. Člověk se cení výše! Jde
za příkladem berního úřadu, který
syůj šroubek nechává také stále pra-
covali. Řekne si: Až dosud jste pří-
liš nizko fatoval, můj velevážený, u-
dal jste, že kousek masa denně pro
vás stačí. To neni správné — je to
na vás viděti. Vaše tvář je bledá,
nechuť ku práci, pokleslost mysle,
hubenost vaší manželky a dětí to
prozrazují.. Musíte fassi svých po-
třeb zvýšiti. Musite se snažiti docí-
lili větší příjmy, abyste lépe výchá-
zel.
Je zcela přirozeno, že za takových
okolností počínají se ozývat také li-
dé kterým hodinový stroj světového
hospodářství a světového obchodu
jde příliš rychle a oni snaží se ho na-
tahovali opáčně.. Celý svět se bou-
ří. V Londýně, v Paříži, v Berlíně,
ve Vídni atd., všude samý protest,
samé řečnění nebo i do konce ohnivé
protesty. Vše je marné. Je to sta-
rá potopa, která neustále stoupá a
proti které každé vzpírání je mar-
ným. Nebot všici, občan, obec i
stát pracují stále stejným směrem:
všecko zdražiti. Mají dokonce již i
vlastní vědu, která je učí, jak je
možno pombeí zlevňování peněz všec-
ko zdražovali. Mohlo by se mysliti,
že stát samostatný by měl v prvé řa-
dě na to pomýšleli, aby potraviny
bohatou výrobu a levnými obchodní-
mi i dopravními příležitostmi co
možná nejvíce byly zlevněny. Nebot
v potravě vězí síla, životní statečnost
lidu a vše ostatní: možnost ideí, ide-
álů, mravnosti. Ale na místě toho
spatřujeme, jak fadny stát na naM(i prokissin S xoublantwe zakonen.
IP* 5 t NEnnonti ph séftani lidu. V 25
chvili. zdražováním dopravy,/zavá- kresu nebylo načítáno ani jediného
děním potravních a jiných nepří- Čecha, ač v obcích těch bydlí 2.000
mých daní zřejmě a přímo dávali na našinců. Tomu se říká "úřední” sči-
jevo, že chce potravinám a spotřebo- tání. Doklad to, jaký smysl maji
Vým predmetum dopomoci-k oné. Němci pro zákonnost.’
vzácnosti, která je učiní širšímu da-
vu těžko přístupnými, každému ku
škodě a jen máto -lidem k užítku.
Občan musí svojí existenci vyčerpati
v prácí, aby vůbec směl býti na svě-
te. Doprava masa, mlýny, práce
textilních strojů i stavebnictví, vše
se neustále stává vědečtějším, te-
chničtějším, praktičtějším a levněj-
ším a tím také bylo šťastně dosaže-
no, že jídlo šaty, bydlení a vše ostat-
ní stalo se nedostižně drahým.
Na štěstí máme protiváhu. Člověk
sestal ještě dražším. Zdražením
člověka překonalo se všecko ostatní
zdražování. Jeho požadavky na ži-
vot jsou vyšší. Pro tak zvaného člo-
věka staví se už dnes byty s koupel-
že vystoupí z domu, čeká na něho
malý peníz dovezou do všech směrů,
ráno do práce. . Jako učeň nemusí si
nechat více napráskat a jako mistr
může prodávat tovární výrobky,
když ruční práce se mu znelíbí. Čte
pravidelně své noviny. Nic se ne-
přihodí ve světě, i v nej vzdálenější
politice, o čem by za šest hodin na
to neprojevil svůj náhled. A když
neví, co by řekl, obstará to list jeho
strany a stává se Jeho gramofonem.
Je to jako s ocelí. Libra Železa
stojí 2 centy, když ho ale rafinuješ a
zušlechtíš na nejjemnější pérovou o-
cel, přijde na 1500 dolarů. Tak je
také s člověkem. Na silnici klepá
kamení za několik centů denně. Zu-
šlechtěn a rafinován, může se státi
správním dozorčím, nebo jiným ra-
dbu a pak není k zaplaceni.
A tak člověk politické i hospodář-
ské vysoké kultury překonává všec-
ky drahoty, obr nad trpaslíky, tím—
že sama sebe zdražuje. Jistý princ
se vyslovil kdysi o ceně člověka pro
stát. Mohli bychom výrok ten poně-
kud změniti a říci: “Člověk jest nej-
nákladnější věcí ve státu!” Hlasatel.
* "Konec vše napraví” mohl by
říci výbor Ústřední. Matice školské,
přehlížeje stav našeho nejdůležitější-
ho národního spolku roku minulého.
Byly doby, kdy již opravdu bylo y.
Ústřední Matici školské pochybová-
no, zdali národ nechce snad opustili
dílo matiční, a neprozrazujeme žád-
nou tajnost, oznamujeme-li, že Ú-
střední Matice Školská byla nucena
zastavili výplaty vyjma případy nej-
nutnější. I sluší vzdáli těm dodava-
telům a českým firmám, které Ú-
střední Matici školské čekaly, dík za
poshovění. V nejbližší době budou
staré nedoplatky zaplaceny. Také u-
čitelům a úřadníkům Ústřední Mati-
ce školské hrozilo nebezpečí, že jim
nebude vyplaceno celé služné, dokud
se nesejde dostatečná hotovost.
Avšak koncem prosince i začátkem
nového roku přátelé a spolupracovní-
ci Ústřední Matice školské způsobili
utěšený obrat. Ovšem žalovali jest,
že loňského roku odpadla zemská
subvence 38.000 K, která plnou mě-
rou jest vyvážena velkolepou sbírkou
Cechů amerických.
* Okresní rada v Teplicích.....proti
zřízení českých škol. Teplická o-
kresni Školní rada jednala o stížno-
stech obce Novosedlic a Cukmantlu
proti zřízeni českých škol v těchže
obcích. Bylo učiněno usnesení že se
dosavadní výsledek úředního jedná-
ni zrušuje za účelem vyšetření pod-
mínek ku zřízení těchto škol a naři-
zuje se. komisionelní řízení, poně-
vadž dosavadní šetření odporuje prý
par. 7. žák. z 19. února 1870 č. 22
zemského zák., kterým se upravuje
zřizování, vydržování a navštěvování
škol veřejných.- Usnesení toto jest
pouhou záminkou, aby se celá akce
zřízení škol protáhla. Skoly povole-
ny musejí být, jelikož jich nutnost
tání.Doklad to, jaký smysl maji
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Svoboda. (La Grange, Tex.), Vol. 26, No. 10, Ed. 1 Friday, February 3, 1911, newspaper, February 3, 1911; La Grange, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth1655304/m1/3/: accessed July 13, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu.; crediting Fayette Public Library, Museum and Archives.