Svoboda. (La Grange, Tex.), Vol. 26, No. 17, Ed. 1 Tuesday, February 28, 1911 Page: 3 of 8
eight pages: ill. ; page 22 x 15 in. Digitized from 35 mm. microfilm.View a full description of this newspaper.
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
Tem, Kteri Trpí
na chronické a zastaralé choroby a jsou buď omylem nebo
nevědomostí léčeni na docela jiné nemoce, než jakými
jsou postiženi, nechť toto slouží k poučení.
Mnohokráte se stává, Že se churaví
lidé obracejí na obyčejné lékaře, nebo
píší na léčebné ústavy, které zaměstná-
vají lékaře laciné a neschopné, aponěvač
zdravínenabývají, ztrácejí naději, jako
by jim už nikdo na tomto světě nemohl
pomoci. Na přiklad, mnohá žena se dom-
nívá, že má churavý žaludek, nebo že má
nějákou nemoc jaterní, ledvinovou nebo
čivní, a dle toho jest léčena, ale ona za-
tím trpí ženskou nemocí pohlavní. Mar-
* ně kupuje pilulky a hotové léky, neboť
ty jí nepomohou a ona bude trpěti dále.
Jest mnoho lidí, kteři po dlouhá.léta trpí zbytečně. Když
jim nepomohli neschopní a nesvědomití lékaři, tu se snad obrá-
tili na různé ústavy, jimž draze platili za špatné léky, které jich
neuzdravily; a pak vzdali se již naděje na uzdravení vůbec a
trpěli rok od roku a trpí snad až podnes. -Podobné nepravé lé-
čení vyžaduje si oběti na penězích, na životech a zdraví lidském
Tisíce a tisíce žijících lidí může dosvědčili, že proslulý
specialista, Dr. Ferdinand Hartmann již po třicet roků uzdra-
vuje s nejlepším zdarem všecky obtížné, tajné a zastaralé cho-
roby, jimž jiní lékaři nerozuměli a které nebyli s to vyléčili.
Všichni nemocní lidé, mužové i ženy, kteří nemohli nalézti po-
moci jinde nebo kteří se chtějí vyhnouti falešnému, chybnému
léčení, nechť jen navštíví nebo ať dopíší tomuto učenci. Nechť
nikdo neztrácí naděje neboť Dr. Hartmann mu navrátí ztracené
zdraví i sílu.
Nová lékařská kniha zdarma.
Aby ctěné krajany poučil a od chybného léčení zachránil,
vydal Dr. Hartmann novou lékařskou knihu “NOVÁ METHODA"
zvanou. Tuto knihu obdřzí každý zdarma, kdo pošle několik
poštovních známek na dopravu poštou. :
Kniha tato jest nejlepší ze všech kněh svého druhu, pro-
tože všecko potřebné ponaučení v ni jest podáno jadrně a sro-
zumitelné a vše, co by lid nepochopil, jest v ní vynecháno.
Pište a zašlete několik poštovních známek co nejdříve, jestliže
chcete, aby vám tato poučná a užitečná kniha byla zaslána.
Všecky dopisy týkající se nemoci nebo lékařské knihy
adresujte takto:
Dr. FERDINAND HARTMANN
231 East 14th St.
New York. N. Y.
in its ninth year of
undivaled popular-
ity with an annual
sales of millions
of pounds
.known
J to-day the
country over as the
“ONE COFFEE"o
exceptional quality
and moderate price
THE Reily TAYLOR Co. w
NEWORLEANS USA 1 MSI
“Svoboda” neručí za tuto událost.
V nedalekém městečku bydlila
vdova dosti zámožná, jež měla hez-
kou dceru, které byle asi dvacet ro-
ků. Několik mladíků se ucházelo o
mohla býti šťastnou. Matka jí vy-
světlovala, že přivykne kterémukoli
z nich, když je má stejně ráda, že
potom ho bude milovati a konečně,
že s ním bude šťastnou. Ale jak se
provdá, že musí mysliti pouze na
svého muže a na jiné mladíky že do-
cela musí zapomenouti; ona že též
měla několik milovníků, které stejně
milovala, že si konečně jednoho z
nich vybrala, byla s ním sesdána,
brzy mu přivykla, pak ho milovala
a na jiné docela zapomněla, že si na
ně ani nepomyslila. Dcera pravila
matce, že bude o tom přemýšleli a
zároveň, že bude bedlivě pozorovati
povahy mladíků, jižto se ucházeli o
její ruku, aby je lépe seznala a pak,
že si jednoho z nich vyvolí. Pravila
své matce, že ona-by si vzala za mu-
že mladíka, který je 'pracovitý, kte-
rý je odvážný, žel mluví zřejmě vše-
cko, co myslí ana mysli má to, co
mluví. Nikoho nepomlouvá; má-li
co proti někomu, dojde k němu a
poví mu to do očí. Nepovaluje se
po hostincích,nepije lihovin, nehraje
ani kulečník ani v karty; který ctí a
miluje své rodiče; pomáhá jiným, o
pomoc když ho požádají, v ničem se
neopičí po jiných. Trvalo to něja-
kou dobu, co naše dcerka pozorovala
své milovníky, a tím doapěía k ná-
hledu, že jsou mezi nimi tři, z nichž
jednoho by pojala za muže. Žádný
z nich neměl všechny vlastnosti, jež
si přála. Zdálo se jí, že nejsou dost
odhodlaní, ale zároveň doznala, že
ruku dcery, ale ona se nemohla roz-
hodnouti, kterého by si vyvolila, s
nímž by snášela slasti a strasti svého
Života. Její matka ji napomínala,
aby se provdala, ž by ji to velíce tě-
šilo, kdyby ji viděla provdanou, než
odejde na večnost. Deera se vymlou-
mladíkem, k nomurby cítila nějakou
zvláštní náklonnost, še má stejně rá- čila
da všechny, kteří ji navštěvují, ale
neměli přiležitosti, aby osvědčili svo-
coby mohla učiniti, aby se přesvěd-
1 o jejich chrabrosti. ' Jeden z o-
něch mladíků byl kovářem, měl do- |
ua vsecnny, sten ji navštěvuji, me — —-----,.----,---něch světnicích bývali- duchové, z =, = ----------------------------------------=========
že nemyrif.žs by a kterým z aish bře zařízenou kovárnu a tolik práce, nichž prý htavním byi duch otoe nažil když ji splní, že bude jeho. On ji nebyl zabránil. •
— SVOBODA
že zaměstnával tři po močiltky: Měl
starou matku, o níž bedlivě pečoval
a ji veškerým pohodlím obsypával.
To se velice líbilo naši dcerce, ale co
ji od něho odráželo, zdálo se jí, še je
zbabělec. Jednou při taneční zába-
vě ho jeden mladík urazil, a on ho
za to nepotrestal. Pouze se vyslo-
vil, že jenom sketa jiné uráží na ve-
řejném místě, a že jen zbabělec se
snaží potrestat veřejně každou uráž-
ku. aby dal příležitost veřejnému
mínění o sobě říci, že je chrabrý.Na-
še dcerka byla přítomna této událo-
sti, všecko viděla i slyšela a od zlosti
až plakala, že její milenec, kovář,ta-
kovým způsobem odbyl ve tvář mu
vrženou urážku. Prayila si, že by
ho nechtěla, kdyby byl posledním
mužským na světě. Celou událost;
sdělila své matce, taktéž i své opovr-
ženi proti kpváři. Její matka jí to
vymlouvala, dodávajíc, že kovář jest
nejen chrabrým mužským, ale též
skálopevného charakteru, což doká-
zal nezvratně svým jednáním, když
se zdržel od potrestání na veřejném
místě toho, jenž jej urazil. Po dal-
ším přemýšlení a zmíněné události
dcerka se počala chýlili k náhledu
své matky o kováři, ale, aby se
přesvědčila o tom, umyslila si, že ho
podrobí zkoušce, kterou hodlala při-
praviti všem svým milencům. *
Druhý z její milovníků byl syn
farmera dosti zámožného. Ten se
jí zamlouval skoro nejlépe. Byl pro-
stořeký a při tom se zdál velice sta* to bude ten, který dokáže nejlépe
tečný, že jiní mladíci se k němu cho-
vali až uctivě hlavně z toho ohledu.
Na jiné zábavě, při níž byl mladík
z jiné osady, vyslovil se o něm, že v
něm není ani jediné žilky chrabré, že
je zbabělec a neurvalec. Někdo to
pověděl mladému rolníkovi, právě
když byl se svou milenkou, tak že to
všecko slyšela. Ihned vyhledal ono-
ho mladíka a byl by ho možná uškr-
til, kdyby několik starších sousedů
ho nebylo bránilo. Toto se velice
líbilo naší dcerce, že všecko povědě-
la své matce. Matka řekla: “Onen
mladík děl pravdu, když řekl, že
mladý rolník, tvůj milovník je neur-
valec. On napadl onoho mladíka, a-
by ukázal tobě, že nesnese žádného
urážlivého výroku o sobě, a aby po-
vzbudil jiné lidi, aby o něm mluvili,
jak potrestal toho, jenž o něm vy-
slovil své mínění. Mám za to, že to
mínění je správné. Mladík, který
napadne jiného za takovou malič-
kost, nehodí se pro tebe za muže.
Kdybys mu y něčem odporovala až
budete svoji, ujišťuji tě, že bys ho
tím pohoršila do té míry, že byste se
povadili, nebot ty jsi také neústup-
nou. Tvá povaha by byl dobrý ká-
men na jeho kosu. Nemyslíš?” Dce-
ra se zamyslila a přemýšlela o tom,
co jí její matka řekla, počala pochy-
bovati o své náklonnosti k‘mladému
rolníkovi.
Třetím milovníkem, na něhož na-
še dcerka pomýšlela, byl obchodní-
kem. Měl rozsáhlý obchod, který
sdělil po svých rodičích. Byl menší
postavy než kovář nebo mladý rol-
ník, ale byl hezký a samá uhlazenost
a poklona, že jiná děvčata,se za ním
skoro až bláznila. Přijsvéuhlazeno-
sti byl dobrým tanečníkem a zábav-
ným společníkem. Byl dobrým zpě-
vákem. taktéž i hudebníkem na hou-
sle a obzvláště uměl baviti děvčata.
Nebylo tedy divu, že se děvčata za
ním bláznila Matka naší dcerky by
byla nejraději, aby si ho vzala, ale
dcerka, ač ho měla ráda, měla jaký-
si odpor proti jeho uhlazenosti a po-
klonám. Zdálo se jí, že jsou to holé
přetvářky. Po naznačených událo-
stech dcerka přemýšlela, jaké zkou-
šce by měla podrobili ony mladíky,
aby se přesvědčila o 'jejích srdnato-
sti. Konečně přišla inalmyšlenku,
jak to provede. Domek, v němž se
svou matkou přebývala, byl na po-
schodi, ale ony i se svými služebníky
přebývaly v přízemi Žádný z nich
Tou wrtnldi y.1
světnic, protože v nich strašilo. Sko-
ro každou noc při půl noci,'že v o-
dcerky. Že v domě tom "se objevují
duchové bylo povědomolvšem osad-
níkům osady, v níž se nalézal zmíně-
ný dům, jenž stál při samé cestě.
Otec dcerky byl prý trochu podi-
vínem. Že několik roků, před svou
smrtí dal si zhotovili rakev, již měl
uzamčenu v jedné světnici na hoře
ve svém domě a že občas se t položil
do této rakve, v níž‘se nějakou‘dobu
zdržel, aby prý přivykl ležeti v rak-
vi, až do ni bude po své smrti ulo-
žen. Že prý nařídil, aby ho pohřbi-
li v této rakvi, což prý se, nestalo z
té příčiny, že byla udělána z jedno-
duchých prken. Pohřbili ho,v nád-
herné rakvi, ale jeho zanechali u-
zamčenu ve světnici. Jeho duch prý
tam přicházíval skoro každou noc a
se prý nějakou dobu v rakvi prole-
Žel, a pak zmizel. Taková pověst
kolovala o strašení v onom domě po
celé osadě, ale ve skutečnosti nedělo
se nic takového v onom domě ani
tam nestrašilo, o čemžídcerka dobře
věděla, pouze alužební v domě měli
za to, že tam straší, a též to po osa-
dě roztrušovali. Ptal-li se kdo dcer-
ky na to, ona o tom docela mlčela,
což tazatele upevňovalo ,v doměnce,
že je to pravda. Mnozí, lidé maj
zvyk považovali za pravdu všecko,
na co se tážou, a neobdrží na to od-
povědi.
Jednoho dne dcera pravila své
matce, že se provdá, že pojme za
muže jednoho z oněch mladíků, že
svoji srdnatost. Pak vyložila své
matce, že jednoho z : nichguloží do
rakve, jež je nahoře ve světnici, že
druhého posadí k němu a nařídí mu,
aby střežil mrtvolu’v rakvi, a třetí-
ho pošle na na ně, aby je vystrašil a
toho že pojme za muže. |který tam
dodrží až do rána. Matka [se divila
takovému nápadu, a snažila]se pře-
mluviti dceru, aby upustila od tak
pošetilého jednání, ale dcera stála na
svém. K zamýšlené zkoušce ustanovi-
la sobotu v květnu. Dopsala oněm
mladíkům, každému zvlášť, a požá-
dala je, aby přišli, že má s nimi k
vyjednání důležitou" záležitost. Ko-
váři napsala, aby přišel, ale jistě v
devět hodin v sobotu večer. Rolní-
kovi udala, že chce, aby,přišel o de-
síti hodinách v sobotu večer a ob-
chodníkovi napsala, že ho chce vidě-
li v domě své matky o jedenácti ho-
dinách v sobotu večer. Každý z
nich byl pln radosti, když obdržel o-
no pozvání, že nemohl se ani dočkat!
ustanovené hodiny. O deváté hodi-
ně večer přišel kovář, a když dcerka
vyšla mu v ústrety, aby ho uvedla
do světnice, chtěl ji pojati do náruče
a políbili, neboť měl za to, že on jest
jejím vyvoleným, ale ona' mu toho
nedovolilaa poukázala na stolek, aby
si sedl. Pak mu pravila, že se u-
snesla pojati ho za svého muže, ale
s jistou podmínkou. Jestli ji splní, zul, aby se dostal po schodech až na-
že bude jeho. On jí odpověděl, že
je hotov učinili všecko, co ona si
přeje, že je hotov nasadili svůj ži-
vot, aby ji zachoval, pak žádal, aby
mu udala podmínku. Ona mu řekla,
že zajisté je mu povědomo, že do je-
jich domu přichází duchové, obzvlá-
ště duch jejího otce, že bývá při půl
noci v domě v horní světnici, v níž
jest jeho rakev, do které si ulehne,
pobude v ní nějakou dobu a pak o-
dejde. Kovář naslouchal celý jako
u vytržení a pak se vyslovil, že on
se nebojí ducha, který zanechal zde
tak hezkou a roztomilou dceru jako
je ona, aby mu jen udala co má dě-
lati. Ona mu pravila, že chce, aby
si ulehl do oné rakve a zůstal v ní
leželi až do rána, že jestli to udělá,
že si ho vezme za muže. Dále mu
pravila, že musí leželi v rakvi doce-
la bez světla. On bez rozmýšlení ke
všemu přisvolil.
Pak ho dovedla do. světnice, uká-
zala mu rakev a zůstala při něm až
si do ní ulehl, pak odešla a čekala
na-mladého-rolnike.—Ale-nečekala
dlouho; přišel a byl celý unešen ra-
dosti, ke on je tím štastným, který
obdrží za ženu tak spanilou holku.
Ona mu pravila, še ho pojme za mu- ... _________
že, ale jen pod jistou podmínkou, til malého ducha, kdyby mu v tem
řekl, aby vyslovila podmínku, že je
hotov ji vykonati, nechť jest jaká-
koliv. Ona mu pak povídala, že y
jejich domě bývá duch jejího otce,
že přicházívá po jedenácté hodině
každou noc, aby si ulehl do rakve,
která je ve světnici nahoře, a v níž
si občas liboval zakud byl živ; že na-
řídil, aby po smrti byl pohřben v te-
to rakvi, což se nestalo z jisté příči-
ny a nyní že je znepokojuje. Dále
mu pravila, že téhož dne před po-
lednem zemřel v jejich domě poce-
stný, docela nuzný, že jeho mrtvola
je uložena v oné rakvi nahoře, že •-
nasi přeje, aby on seděl na stráži
při této mrtvole, a kdyby se přiho-
dilo a přišel duch jejího otce, a chtěl
se uložiti do rakve, v níž je ona mr-
tvola, aby mu v tom zabránil, a pak
aby tam zůstal až do rána až ona
přijde, a jestli tam dodrží až do tá-
na, že ho pojme za svého muže.
Mladý rolník byl celý rozčilen na-
sloucháním dcerce, že jím až trochu
chvělo. Ale aby potlačil své roze-
chvění a ukázal se hrdinným, vyko-
ktal ze sebe, že splní její podmínku,
jestli mu dovolí m‘ti při sobě revol-
ver, aby se mohl bránili v pádu po-
třeby. Dcerka mu to rozhodně ode-
přela. Tedy upozvolil se, že bude o-
patrovati mrtvolu v rakvi docela
bez zbraně. Ona ho zavedla do svět-
nice, v níž byla rakev s kovářem a
vykázala mu místo při samých dve-
řích a nařídila mu, aby neusnul.
Chudák, když se posadil, začal roz-
mýšleli o svém postavení, tím jeho
láska k dcerce začala ochabovali a
byl by zajisté odešel, kdyby se ne-
byl obával, že bude zpozorován, ne-
boť dcerka mu pravila, že ona bude
též trochu pozorovati, aby mu po-
skytla pomoci, kdyby jí bylo zapo-
třebí. Když dochodila jedenáctá
hodina, přišel náš obchodník, přinesl
ssebou chutného ovoce a cukrovinek
a odevzdal je jak myslil, své na-
stávající ženušce, a od radosti ne-
mohl ani souvisle mluvili. Ona mu
pravila, že bude jeho, učiní-li to, co
mu nařídí. Odpověděl, aby nařídila,
že bude ihned vykonáno, že pro ni
učiní všecko, co mu nařídí. Ona mu
vyložila, že duch jejího otce přichá-
zívá do jejich domu. On odpověděl,
že je mu to povědomo, ale že to ne-
vadí. Dále mu vysvětlila, že naho-
ře ve světnici je rakev, v které leží
mrtvola pocestného, jenž v domě ze-
mřel, a tuto mrtvolu že opatruje
mužský, který se dělá velice srdna-
tý, ale jí se zdá, že je zbabělec. Aby
se přesvědčili o jeho srdnatosti, ona
že chce, aby vzal na sebe plachtu a
onoho muže postrašil, a ze světnice
ho vyhnal, a jak hovyžene, aby za-
ujal jeho místo a mrtvolu až do rá-
na opatroval. Když to udělá, že o-
na bude jeho. To se obchodníkovi
zalíbilo, že se dal ihned do strojení,
aby vypadal jako duch. Střevíce
horu docela v tichosti; to se mu po-
vealo, a když byl u dveří, při nichž
mladý rolník seděl, začal silně dý-
chati, aby rolníka na sebe upozornil.
Jakmile rolník uviděl bílou postavu
ye dveřích, vykřikl leknutím a od-
skočil na bok, že se přiblížil až k sa-
mé rakvi. Ale zdálo se mu, že se
mrtvola v rakvi pohla, což což ho ví-
ce polekalo, tedy odskočil v jinou
stranu a pomýšlel na to, jak by se
dostal ven. Bílá postava však stála-
ve dveřích, tož si umínil, že do ní
vrazí a takto ze světnice vyvázne.
Při tom docela zapomněl na svou mi-
enku. Co takto přemýšlel, bílá po-
stava se pohla a zdálo se mu, že se
k němu blíží. Tu se mu zdálo, že
to bude jeho konec, ale v tom vstou-
pila do něho zuřivost taková, že se
vrhl celou silou na předstíraného
ducha. Potom nastal zápas, který
však netrval dlouho, an rolník srazil
obchodníka k zemi, a byl by ho mo-
žná usmrtil, kdyby kovář se nebyl
posadil v rakvi a nezavolal na rolní-
ca. aby ustal v tyranii svého protiv-
níka, když ho má na zemi. To pole-
kalo oba zápasící do té míry, že ani
nevěděli, jak se dostali z domu ven.
Druhý den časně z rána dcerka vy-
šla nahoru a volala na kováře, aby—'
vstal, že je jeho. On se v rakvi o-___
vrátil a pravil ji, aby ho nechala, že
je ospaly, že nemohl spáti pro rá-
mus, jenž duchové v noci způsobili.
Že veliký duch by byl zajisté usmr-
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Svoboda. (La Grange, Tex.), Vol. 26, No. 17, Ed. 1 Tuesday, February 28, 1911, newspaper, February 28, 1911; La Grange, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth1655311/m1/3/: accessed July 16, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu.; crediting Fayette Public Library, Museum and Archives.