Čechoslovák and Westske Noviny (West, Tex.), Vol. 32, No. 48, Ed. 1 Friday, November 26, 1943 Page: 4 of 8
eight pages : ill. ; page 20 x 13 in. Digitized from 35 mm. microfilm.View a full description of this newspaper.
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
AgCHOflLOVAr
V pátek, dne 26. listopadu 1943.
f
ČECHOSLOVÁK
AND WESTSKÉ NOVINY
Publlshed every Friday by
Čechoslovák publishino co.
WEST, TEXAS.
officers:
Aug. J. Morris, President
joe. f. Holásek, Bec'y-Trea .
DIRECTORS:
Aug. J. Morris, Jos. F. Holásek,
p. J. Čoček, J. A. Urbanovský
jos. Pavliček
gytafctor—Aug. J. Mocris — Editor
předplatné $2.00 Subscrfrtlon
ÉADNÉ osobni útoky * dopisy u-
rtilivého obsahu ae neuveřejní.
Advertislng rates on application
Oeny oznámek sdělí se na poiádáni
PRAVÉ ODPUŠTĚNÍ.
naďanú. — To jde jen o whisku, ale' dělníkům textlnim a že rolník za tu
co by vyšlo na jevo, kdyby byly dú-' bavlnu v tom nedostal ani 20 cen-
kladné vyšetřeny všecky korpora- tů. Tak je to se vším, co oni kupuji,
ce? A kdo asi drži zásoby vina a ale vzdor tomu dělnické časopisy
zvyšuje jeho ceny?
píší, že "farmeři a bigmen chtějí
pokračovat ve sklizeni zlatých žni
, . . I z této války". A rolníky v tom na-
Meii americkým národemjť^ psali napřed před těmi big men'.
ný hmyz, obtížný, i ne , ' Proč se tedy ti dělníci a jejich re-
k tomu živlu patři mnoho Japon-|daktoři nehrnou
na íarmy? Neměl
ců. Ne jen, tajně . takový redaktor být donucen
různé zbraně i bomby, a e 0 zkusit alespoň rok toho "keťaseni
cuji také jinak.A jeive m a hrabáni zlatých žni z války" na
Američanu, kten he i na farmě? Je to organisace Interna-
s politováním a pnv v , • tlonal Brotherhood o f Teamsters
valý vyslanec v Ja^Mku Crew a i chaufers WarehQuse Mpn and
jini dostatečně vylíčili Hťlpers, od A.F.L. Je jich šest set
národ. Jiní Američane se pokouši;
NeJcennější v našem žiti,
jemuž rovno v světě není,
opravdové, jest ze srdce,
nepříteli odpuštěni.
Do dne.s dobře pamatuji,
mého, otce tato slova:
"Sama sebe otravuje,
kdo nenávist v srdci chová."
Lidské, prý, jest odpustltl
božské však zapomenoutl
a spáchaného bezpráví,
nikdy víc nevzpomenoutl.
Odpuštění duši čisti,
a člověka povyšuje,
zvlášť, když vinnik v poctivostí,
poklesku svého lituje.
Neodpustils bratru svému,
vzpomináš-11 jeho vlnu,
odpuštění nejsou slova,
to se musí jevit v činu.
Dr. P.
řekl dosti srozumitelně. Když po
minulé válce kapitalisti přimo mr-
háním peněz na volby za účelem
zvoleni republikánské vlády dosáh-
li svého cíle, sekretářem pokladu
byl sám jeden z nich — mnohoná-
sobný milionář Andew Mellon. A ten
pak vracel Fordovi, bohatým jedin-
cům a velkým korporacím veliké
milionové obnosy prý na "přepla
cených daních", ale žádnému men
Šímu daněplatci. Byl z toho roz-
ruch. a někteří si dali s tím práci,
aby vynašli proč se tak dělo a tak
vyšlo na jevo, že ty veliké obnosy
na téch "přeplacených daních" do
stali právě ti, kteří ha tu republi-
kánskou kampaň dali nejvíce pe-
něz — ale bylo jim vráceno mno-
hem více, takže na tom měli velký
výdělek. Tedy před tím Helvering
varoval, ale tehdy šlo jen o miliony
kdežto dnes, jak Helvering psal se-
kretáři Morgenthauovi, jde o 20 až
30 bilionů dolarů. To už stoji za to,
aby se věnovalo několik milionů na
zuřivou kampaň proti znovuzvole-
ni Roosevelta, na získáni "správ-
ných" senátorů a kongresníků, zí-
skáni redaktorů, právníků a kaza-
telů, (jako v posledních dvou vol-
. bách presidentských), ku štvaní
pinami. Jsou tu loyálni Japonci, bo- !nrnti "New r>pii •* nhv hvi nn™
iuii také v Itálii v americké armá- Peníze na volby vykonají někdy j p ' .1 u aby byl pora-
JUJ1 iah.e v nám v americac urm , .. . • i ;en a nahrazen zase tím starým
Hal
^ , . trnfjunij hvii l Usic- a i80" Protl CJ.O., a v jejich
o to .aby Japonci z místních časopisech stále zdůraz
roztroušeni po středním západu, za
účelem "změkčení" Američanů, tak
aby křičeli po dohodovém míru s
Japonskem až tito budou na pokra-
ji porážky. Jako malý přiklad toho,
ňuji, že jsou proti stávkám po do-
bu války. Ale v té samé době stáv-
kovalo 10.000 těch rozvážečů, proto-
že byla zavedena rychlost 35 mil za
hodinu, za kterou dostávali 2^ a
co.se dJ.e' Jedna že si vydělali méně průměrem
byla nedávno zaměstnana velkým j m týdné mIsto dřivéjsich ^ žá_
departmentnim Rhodem v India-. ^ 2výšení ,atu za s, za_
nopolis. Firma dětala dříve s Ja- ^ ^ $4g a]p q hodné
ponskem velke obchody s vysokými m-né jezdí Dosta]i to ^
profity. Ta Japonka brzo začala ko- kdyby takQvé žádalj rolni.
nat přednášky o "Japonské kultu- cj, _
ře," před církevními a jinými sku-
O'Danlei. který byl v Texasu zvo-
len do U. S. senátu jako demokrat,
ale hlasuje tam vždy s republikány
proti presidentovi, chtěl by zase ná-
rodní prohlbicl. Začal s tim, aby by-
li zavedena všude kolem vojen-
ských kampů a tvrdil, že má mno-
ho petic, prohlbicl takovou požadu-
jících. Může být, ie dostal žádosti
od prohlblčnich prýčerů a podob-
ných pánů. 1 velkých bývalých ra-
ketýrů, kteři v bůtlegařstvi vydě-
lávali ohromně sumy peněz. O Da-
niel prohlásil, ie na jedné takové
petici, i Raymondvllle, Texas, je
deset tisíc podpisů. Census Spoj.
Států s roku 1940 ukazuje, ie ve
zmíněném Raymondvllle je čtyři ti-
síce a padesát obyvatel, v čermž
jsou zahrnuti všichni ti, kteři ne-
jsou plnoletí. Snad se řídil tim, co
Hitler napsal v jeho knize Mein
Kampf — ie čím větší lež, tim spi-
še ji bude uvěřeno. Část výnosu da-
ně s alkoholických nápojů proda-
ných v Texasu jde na pense sestár-
lým občanům a mnoho takový ch se-
ctárlých občanů ve volbách dávali
•voje hlasy a tak pomohli ku jeho
zvoleni za guvernéra a pak do U J5
senátu.
Vyšetřováni nedostatku likérů
přimělo také Pearsona k napsáni, ie
"kdyby senátní vyšetřuj ki výbor
kopal trochu hlouběji nei na povr-
chu. našel by jednu z největších 11-
kérnich kombinaci v historii, nyní
kontrolující likerni obchod ve Spoj.
Státech. Našli by, ie 80 ai 90 pro-
cent veškeré whisky ve Spoj. Stá-
tech Je v rukách čtyř velkých spo-
lečnosti, a našil by také, ie ti Big 4
vykoupily menši operátory ne jen
aby dostaly to jejich destilačni za-
řízeni, ale aby dostaly jejich neuii-
té zásoby. Ui před šesti
ftetřováni monopolů, bylo
ie tl Big 4 — Schenley. Seagrams,
Hiram Walker a National DistlBers
— produkovali 64 procent veškeré
whisky, a také drželi 78 procent
všech čtyři roky starých lihovin. Od
té doby vykupovali vice a vice spo-
lečnosti. Seagrams nedávno koupili
Frankfort Distilieries, čími získali
Pour Roses a Paul Jones. Praví se,
ie National nyní vyjednává o kou-
pi Century. Jini, kteři mohou pad-
nout pod tim náporem jsou Brown
Ftorman. Beau DisUllíng a Park &
Til ford TO mělo za následek, ie fe-
derální obchodní komise to potichu
vyšetřovala na základě Claytonova
zákona, který zakazuje kterékoliv
společnosti ziskatl akcie jiné společ-
nosti. za účelem zabráněni konku-
renci. Jak mnoho kooperace Je me-
zi těmi Big 4, není známo. Ale je
to významné, ie jedna banka.
Bankers Trust oí New York. drti o-
ba. Schenleye i Seagramv, skrze
půjčky. Schenley si vydluill $27.-
000.000. a Seagrams $28.000000. o-
ba v tom samém čase. Hiram Walker
je financován kanadským kapitá-
lem. a Seagrams je většinou vydr-
žován rodinou Bronfmanů. také Ka-
dě. AI? jaká je ta japonska kultu- dlouhou cestu, a jdou z míst «£ ££ ZSSLS *
ra dosvědčuji američtí vojíni, kte- lených od místa volby, a to ma byt j Wa]J gtreetu Ved)e tQho ..
ří ji z blízka poznali a mnozí hroz- demokratická volba, vláda lidu. Čím ..demokratičtj.. wheelerové v se
ně vvtr ěli Ale tl Američani kte- důležitější volba, tim vice peněz. ' . eelerove v se
j senátor Guífey z Pensylvánie o tom
tA™* I 3S.S. -kte f z STSSn TSZ o-
bavu, že v příštím volebním roce
republikáni zvítězí na celé čáře, —
ale trhají Roosevelta dále.
ponsko nebylo úplně poraženo a a- posledních volbách v 'jUní Dakotě
by zůstalo dosti silné — aby s nim zvítězili různi republikánští kandi-
zase co nejdříve mohli výnosné dáti a také republikánský kandidát
kšeftovat. Jsou horši ti Japonci, ne- do U. S. senátu Bushfield. Dokázal
bo takovíto Američani? : také Hvelké průmyslové zájmy po-
! sílají peníze na volby v rolnických
. , LiJ, , ... ,.ío ! oblastech na západě, severozápadě
Jini jsou nabádáni, aby si ušet- a n& jihu Qufříy pravl] ^ r^pu.
ři11 něco pro pova ecn°" 0 blikánský výbor v Tennessee poslal
rolmcl Jsou nabadan 1 aby si hledě- dQ Jlfai Dakoty 1Q ^ & ty
11 zaplatit lu y, a o m uviipeníze že tam odeslal Maxey Jar-
za sebe Často, už po . l - ' J man, president General Shoe Com-
v denním ttaku zprávy J altovém pany Du Pontové z De]aware tak_ ucuuti _iaYauji> , „_u _
přijmu r° n i ^ poslali peníze do jižní Dakoty; La- smi. byli by postříleni. V Anglii je
n u n P ^rin . . . j mont du Pont poslal $4000, Irene! už po tři roky zákon proti stávkám
> vypěs ova . " , . . jdu Pont poslala $2.500, Alfred P.■ ve válečném průmyslu, a ač je tam
o p anované a z y Sloan, president General Motors a mnoho dělníků z různých příčin
n'' v > ■ - wrt ivnii /ririw n cel- sP°leínilc du Pontů poslal $2.500 nespokojených, a při mnohém niž-
i,an \ °oip rniiiici nrv <* Donals°n Brown, finanční místo-, ších platech a dražším živobytí než
„°Lyf J.J cmi'. « nii, n wiokP president General Motors a spoje-! v Americe, stávky jsou tam velikou
Odborové unie sdružené v Ame-
rické federaci práce složily slib, že
nebudou stávkovat, aby netrpěla
válečná produkce. Docházi-li přece
ku stávkám jsou to skoro vždy čle-
nové Congress of Industrial Orga-
nisation, zkráceně C. I. O. V Rusku
dělnici nestávkuji, v Německu ne
méně dluží. Stále se pišs o vysoké
ceně živobytí, ale také tak. Jako by
to bylo vlnou rolníků. Zvýšili rol-
nici ceny kamen, koberců, nábytku,
automobilů, ráfů, nájemného z by-
tů, kořalky, piva v lahvích, vína a
jiných mnohých podobných věci?
Na to denní tisk nepoukazuje, ale
ceny rolnických produktů Jsou stá-
le stavěny před oči čtenářů. Různá
masa a potraviny jsou odměřová-
ny na pointy a dojme tomu, ie to je
nutno jako válečné opatřeni. Kdo
ale má dost peněz, dostane v resta-
urantech vše co sl přeje, a to bez
pointů. Bohatí lidé ve velkých mě-
stech mohou se ve velkých resta-
urantech přecpat nej lepšími steaky
— v New Yorku 4 osoby zaplatily
za společný oběd přes sto dolarů.
ný s du Ponty, dal $2.000. Kromě vzácností. Proč, o tom psal presi-
dlouhé listiny jiných přispívatelů! dent Unie amerických řidičů truc-
ků, rozvážečů a skladištních dělní-
ků. Byl v Anglii, mluvil s Churchil-
lem a vysokými osobnostmi, s pře-
dáky dělníků i s dělníky a pozoro-
val tamní poměry. Psal o případu,
kýerý se udál v Coventry v Anglii,
kde vyšlo na stávku 93 dělníků za-
městnaných při výrobě ocelových
plátů, čímž zdrželi jiné dělníky. By-
li odsouzeni k pokutě 25 liber kaž-
dý (asi 101 dolarů) a mohli být od-
souzeni 1 do vězení, ale poněvadž
soudci slíbili, že už to neučiní, soud.
c^ jim trest vězeni prominul, ač tu
pokutu museli zaplatit. Ti dělnici
dostávali týdně jen 10 liber (asi 40
dolarů) a proto ta pokuta byla ve-
zvolený rep. senátor Bushfield do
znal. že dostal také $2.000 od rodiny
Josefa L. Pew-a z Pennsylvanie. Se-
nátor Guffey dále poukázal na to.
že v národních volbách roku 1940
Du Pontova rodina věnovala na
kampaň (rep.) $186.780. Rodina
Pitcairů přidala $29.114. Ira C. Co-
pely a jeho skupina dala $30.900.
Mr. a Mrs. Alfred P. Sloan dali ú-
hrnem $36.000. Edward Queency z
Mousanto company a společnici da-
li $42.375. Některé ještě vyšší pří-
spěvky jsou pečlivě tajeny, aby se
to nedostalo do veřejnosti. Jak ta-
kový senátor, pomoci takových pe-
^ něz zvolený může zastupovat lid?
M "š!u*k"whiskv* Dia ti" od"5o"ďo75' Jak to pak doPadá v rolnických líce citelná. A jak Tobin píše, skoro
reptáni Jeden český vo- státech> když v nich při volbách' všichni předáci dělnictva s tim roz-
jin jel na dovolenou z Kentucky do' "boduji peníze z takových vzdá- sudkem souhlasili, a odsuzovali ty
Texasu a v půlnoci ve vlaku měl už l™ycth mist,? ^ál bychom vM«i.1 stavkare.
hlad. a za obyčejný hamburger mu- j financuje ty guvernerské a se- * v
sel dát celý dolar. Na zpáteční ce- nato e ampané v Texasu, ale známý bývalý rumunský král Ca-
stu matka mu dala dost jídla, aby ac t0 senator Guffey neřekl, přece! roj s jeh0 -madame Lupescu", s kte-
nemusel nic kupovat. Zaviňuji ta- t0 srozumitelně naznačiL rou ^ 0ženo, je už přes tři roky v
kovou drahotu rolnici? I ten ko- ▼ v Mexiku, nebyl připuštěn do Spoj.
lumnlsta. který občas štve proti far- Můžeme skoro denně čisti, co růz- Států. Nedávno znovu žádal státni
mářskému bloku a rolníkům, na- ni redaktoři, kolumnisti. senátoři a department o připuštění, a ve ve-
psal. ie z konsumentova dolaru za- kongresnici 1 demokratičtí mají co řejeném prohlášení se udělal veli-
placeného za potraviny, je 30 ai 90 říci o čtvrté lhůtě presidenta. Tito kým demokratem — dnes — a že
se ucházejí vidy znovu o znovuzvo- °n byl první, který se postavil pro-
lení, ale všichni dohromady jako ti fasismu a nazismu. a že chce pra-
by měli veliký strach z toho, že lid covat ještě vice pro jejich povaleni
znovu cvoli Roosevelta. Magazín a pro demokracii. Kdysi se podě-
Fortune. patrici bohatému člověku, koval, k vůli té 'madame,' ve pro-
jehož žena byla v loni zvolena do spěch svého malého syna, a odejel
kongresu na republikánském lístku,' d° Paříže. Pak se navrátile a ujal
uspořádal dotazník, ze kterého vy- 58 znova vlády. Patrně počítá s o-
šlo na jevo, ie přes 70 procent děl- svobozenim Rumunska a na jeho
niků je pro znovuzvoleni Roosevel- návrat na trůn — demokrat. Ota
ta. Ale jeden časopis ve Washing- Hahsburg také vydal prohlášeni, ta.
stanou mnohém větší pl8ty. Horní-, tonu. Times-Herald, mu nedávno ie *elky demokrat.
ci sl stěžuji na to. ie jejich synové, přimo zakázal, aby se znovu uchá-! T *
dcery a v některých případech i l ael! Dosud žádný president, ani Finský zástupce v Americe už se
jejich ženy vydělávají ve válečném | Lincoln, nevytrpél tolik útoků a na- několikrát pokoušel o získáni a-
průmyslu mnohem vice nei oni. — j ráiek jako Roosevelt. Kde jaký fa- merického sprostředkování, aby se
To je prapodivná stížnost. kdyby i sis ta. tajný proněmec a Quisling ho Finsko dostalo ven z války, ale byl
rolnici poukazovali na to. ie horní-, na radiu může kritisovat a urážet, vždy odmítnut. Ať se obrátí sami na
ci dostávají mnohem větší plat než i je trhán v kapitalistickém denním Rusko. Amerika jim k té ničemno-
onl nemluvě o ještě vyšších platech) tisku, je kaceřován když promluví sti neradila. Němci bombovali s fin-
byli by prohlašováni za zrádce a, a je kaceřován i když delší čas mlči. ského území nejen Rusy. ale také
sabotážmky válečného úsilí. Neví- Kdo je za tim všim? Toto následu- americké lodi se zásobami pro Ruš-
me, kolik uhlí musi horník nakopat jici nemá snad s tim ani co dělat, ^o a při tom byl zabit značný pó-
za ten plat. dolar nebo vice za ho- ale je to pozoruhodné ui vzhledem čet Američanů. Finové jsou původ-
dinu. ale proč štve protl rolníkům, k tomu. ie Je to velmi podobno to- blízcí příbuzní Maďarů, a velmi
jejichž hrubý, ne čistý příjem u mu, co se dělo po minulé válce. Jen- si pospíšili se schválením okupace
většiny je asi 15 centů za hodinu, že tentokráte má to být v nesmírně Československa Německem. Z těch
jak je zřejmo ze statistiky ekono- zvýšené miře. V příslušném kon- příčin Československo, Rusko a Sp.
mického odboru při departmentu gresnim výboru jednalo se nedáv- Státy mají proti Finsku účet. kte-
zemědělstvi? Ták je to. jiní jsou na- no o navráceni daní korporacím, po *7 se nikdy nedá vyrovnat potřese-
bádáni, aby si ušetřili něco pro po- této válce. Posledním činem komi- ním ruky.
válečnou dobu. ale rolnici jsou na- saře vnitrozemnich dani Helveringa. v v
bádáni, aby si zaplatili dluhy. Ve nei se stal federálním soudcem, byl Místopresident Wallace veřejně
velkých restaurantech je zvykem dopis, který zaslal sekretáři pokladu prohlásil, že by nemělo být dovo-
předložit hostům kostečku másla. Morgenthauovi Helvering ho v tom Ieno potlačováni nových prospěš-
bez pointů, ač prý je velký nedosta- dopisu upozornil na to. že dle ne- ných objevů a pak-li vláda nepře-
tek a je Jinak přidělováno. Někte- úředních odhadů obnos těch korpo- vezme vědecké pátrání a zkoumání,
ři hoste to máslo nesni, a tak. jak racim navrácených dani by mnhi že hrozí nebezpečí, že svobodné pod-
je tomu ku příkladu v New Yorku, dosáhnouti sumu 20 az 30 hiiwiň nikáni v době heiikopterů. televise.
jde takové máslo do odpadků, ne- dolarů! a ie by to nebylo nerozum- lehkých kovů, plastik a nových po-
bot' nesmi býti znovu předloženo, né myslet si o tom, žě takové na- travin může být "spoutáno a zadr-
Průmyslovi dělnici a jini. když da- vráceni už skolektovaných dani áen" soustředěním v máin korpora-
procent profitu nad cenou, kterou
za to dostal rolník, ale v některých
případech je to mnohém horši. By-
lo psáno, že to bude vyšetřeno, ale
doposud k tomu nedošlo. Organiso-
vani dělnici maji časopisy, a ty ta-
ky píši proti rolníkům a dávají jim
taková jména, která jsou přimo na-
dávkou. ač mají kolem sebe mnoho
dělníků, kteři byli dříve na farmách,
ale utekli i nich do měst. kde do
mohou pořídit a proto že by se to-
ho měla chopit vláda. A korporace
ho obvinily z komunismu. V Rusku
je to tak zavedeno a prospívá to
všem, nejen několika mocnýir kor-
poracím jako ve Spoj. Státech.
v
poválečné problémy zaměstná-
vají mnoho mozků. Ve Spoj. Státech
prý je asi 200 organisaci a skupin,
které se tím zabývají, některé vlád-
ni a některé soukromé. V jednom
obchodním týdenním magazínu byl
zvláštní článek pojednávající o po-
válečných problémech amerických
vývozců. I v době míru, vzdor mezi-
nlrodním zf.konům a smlpuvám,.
nebylo prý možno skolektovat vše-
cky povinné dlužné obnosy, a pro-
to se vývozci chránili proti škodám
pojištěním u různých společností a
tak dostali alespoň částečnou ná-
hradu, ale někdy nedostali nic. Ve
článku tom stálo, že vláda se roz-
hodně nemá do toho plésti, že vý-
vozní obchod má být soukromý. A-
le také v tom článku stojí, že pak-
li ty pojišťující společnosti buď ne-
budou moci nebo nebudou chtítl né-
sti to poválečné zvýšené risiko to-
ho poválečného vývozního obchodu.
?e to ooiištění má převziti vláda,
tedv na útraty daněplatců. Zapla-
ceni a profity chtějí brát "soukro-
mě", do toho se vláda "rozhodně ne-
má plésti", ale škody jim má zapla-
tit vláda — lid. Ale tl vývozd maji
veliký vliv, také v kongresu a v se-
nátu, dost lobbyistů a dost peněz.
v v
Federální soudce je ustanoven na
doživotí a je zřejmo. že by měl bvt
únlně nestranný, zvláště v případu,
kdy jde o vládni válečný kontrakt.
Anaconda Wire and Cable Comnanv
měla veliký kontrakt na dodávku
drátu a kabelů pro americkou ar-
mádu, pro válečné loďstvo, a pro
tend-lease do Ruska a Britanie. Do
Ruska a Britanie bylo takového ma-
teriálu posláno mnoho a přišly stíž-
nosti, že tv kabely jsou špatné. By-
lo to vyšetřováno a tak vyšlo na je-
vo. že to bylo zúmyslné, nečisté zlo-
děistvi. Zkoušky před vládním in-
spektorem bvlv úplně podvodné,
skrze zkušební stroj, který elektric-
kým proudem měl zlistiti vady. by-
ly protahovány kabely dobré, k to-
mu účelu zvláště zhotovené, ale o-
desílány byly kabely špatné. Když
při vyšetřování byly nalezeny pod
stolem se zkušebními strojem zvlá-
štní aparáty, které znemožňovaly
proudění elektřiny skrze vadné drá-
ty, experti je oddělali a zkoušeli ka-
bely sami. Účel toho elektrického
proudu při zkušebním stroji byl ten,
že elektřina objevila každou díru
či mezeru a to tím, že z těch kon-
ců u mezery vyletovaly jiskry, což
se při dobrém kabelu neděje, proud
běží neviditelně. Těmi novými zkou-
škami vyšlo na jevo, že přes deva-
desát procent těch kabelů bylo špat-
ných, a v některých bálech kabelů
bylo až tři sta mezer. Šlo o životy
vojínů v armádě a na lodích. Ob-
žalovaní se přiznali, a federální
soudce Slick (!) je odsoudil, čtyři
ku deseti tisícům dolarů pokuty do-
hromady. Při vynášení rozsudku
řekl, že nejsou "kriminální typ". By-
li obžalování z úmyslného podvodu
v obnosu pět milionů dolarů, a za
to jim dal jen tak nepatrnou poku-
tu. Jeden senátor to přednesl v se-
nátu a to mělo za následek takový
rozruch a rozhořčeni, že soudce
Slick resignoval .prý k vůli "zdra-
ví".
v v
CO S NĚMCI?
Ji za košili nebo modré kalhoty $1.50' mohlo by mit za ná*u>A fc nebex- och kontrolou nových objevů. Řekl,
nebo $2.00. nepřemýšlí o tom. ie v' pečný problém pro námrini fman-' ie veliké laboratoře stoji mnoho pe.
té ceně platí značně zvýšené mzdy čnktň. Myslíme, ie Helvering to něz a ie mali podnikatelé si je ne-
Walter Lippmann je jedním z nej-
přednějších amerických kolumni-
stů a má mezi nimi primát pokud se
to týče počtu časopisů, které pravi-
delně uveřejňují jeho články. Jiný z
těch kolmunistů Robert Quillen, pí-
še toto: "Walter Lippmann navrh-
nul něco. co by všichni Američané, v
zájmu svého vlastního budoucího
dobra, měli podržet v mysli a neu-
stále trvat na tom tak dlouho, ai to
konečně bude přijgtp. On; praví, že
náš plán na jednáni s pokaženým
Německem musí být změněn, jinak
že se uděláme ^odpovědnými za vše-
cka ta zla, ktflrá Hitler udělal nevy-
hnutelná.
Ovšem, my nemáme úředně ozná-
mený plán, ale zdá se to rozumět
samo sebou, jak úředními tak pri-
vátními občany, že musíme Něme-
cko obsadit a kontrolovat ho vojen-
skou vládou. Je předpokládáno, že
nacistické generaci, jsoucí beznaděj-
ně zhitlerisované, nelze důvěřovat.
Proto musíme vládnout; musíme
kontrolovat produkci ku zamezeni
znovuzbrojeni; a my musíme kon-
trolovat školy, veřejný tisk a radlo,
a tak převychovat mládež a zamezit
další propagandě. (Rusové budou
i mit do toho co říci o tom všem. ale
i to by nezměnilo moudrost nebo
! hloupost takového plánu.)
Dejme tomu, že obsadíme tu zem
iNěmecko> našim vojskem, a zřidi-
I me podobnou vládu té v Sicílii. Tim
i se hned sami učiníme zodpovědnými
í za všecko co se stane, a ovšem, my
! jsme zavázáni udělat dobrou práci.
My uděláme všecko možné, aby to
| pracovalo.
' Hraním si na Mikuláše a vynalo-
žením dosti peněz mohli bychom po-
Historie truchlou
zaznamená ódu,
zrozen arciďábel
z německého rodu.
Potom rostl jako
jedovatá škumpa,
a blesk nezahubil
zavčas toho 1 ... a.
Pak se štítil práce,
často trpěl bídu,
proto zneužíval
dobročinnost židů.
I pod mostem spával,
vařil sobě a pral,
první válku přežil,
škoda, a byl kaprál.
Po té válce zase
nechtěl dobro dělat,
tedy v Němcích sehnal
k sobě houfec telat.
Slíbil hory doly,
svému plánu uče,
svět ho trochu poznal
z mnichovského puče.
Odbyl sobě žalář;
pak se o něm nesla
velká povést vůdce,
všeněmecká hesla.
A řval jako tygr
nadýmaje plíce,
"svět NÁŠ musí býti,
pozná naše blitze!"
To co CHTĚLI slyšet
do svých řvaní vložil,
a kde jaký Němec
jak by znovu ožil.
Zapomněli prohru
a z ní vzešlé strasti,
heil! zas budou pálit,
mučit, vraždit, krásti.
Toho co pak přišlo
zříme jenom odraz,
na to nepostačí
řeči, psaní, obraz.
Ale přišel obrat;
to je k smrti trápí,
že ten ruský medvěd
má tak hrozné drápy.
Místo panství světa
přišla spousta klamu,
a ten medvěd dosud
neotevřel tlamu!
Kopat jiným jámu
bylo věcí snadnou,
ale nevylezou
až zas do ni spadnou.
"Já jsem nechtěl válku"
budou řvátl prudce,
a co za to slízne
arciďábel vůdce?
Provaz, to je málo;
dávat mu jen mrkev,
a to po tak dlouho
než z ní bude mrtev.
A před oči dát mu
další pro něj tíhu,
jeho křivý křížek,
jeho "Mein Kampf" knihu!
Jeho kříž a knihu!?
TOMU že by čelil?
— než by na to hleděl
dříve by se střelil.
i
i i
E. B.
měry udělat pro Němce tak příjem-
né, že by sotva pociťovali porážku.
To jest, my bychom nesli jejich bře-
mena a byli vystaveni jejich stížno-
stem a nářkům. Ale náš lid by to ne-
dovolil. Všecky peníze a energii, kte-
ré máme, budeme potřebovat zde,
doma.
Proto, místo dělat jim Mikuláše,
my bychom jen vládli a zkoušeli při-
vést věci do pořádku, což by byl
moudřejší plán. Ale Německo bude
zbankrotované — finančně, duševně
a politicky, a nacistická vláda, s vál-
kou, způsobí léta vřeni, rozbrojů,
zmatků, chudoby a mizerie, což je
skoro nevyhnutelné. Když tam bu-
deme ve správě a řízeni, budeme za
všecko to obviňováni. A když koneč-
! ně odtamtud vyjdeme, jako že mu-
síme, Němci se ještě budou muset
učit sami se starat a zasloužit sl mí-
sto mezi civilisovanýml národy.
Tim moudřejším plánem bylo by
kontrolovat je zvenčí, ku zabránění
zlomyslnosti a škodě, a nechat je
škvařit se v jejich vlastním tuku.
Nechat je, ať si sami rozluští jejich
vlastni problémy. Ať snášejí ta svoje
trápeni a nářky, které sami na sebe
uvrhli. My budeme miti dost svých
problémů. Oni si připravili svoji po-
j stel bez pomoci; ať v ni leží sami.
Ať pracuji společně, nebo bojují
■ mezi sebou, nebo dělají co chtějí. Je
to jejich problém, ne náš." —
Jini píší celé články a celé knihy,
| jako tetka Thompsonová a Mother-
iWell, že se musi Němcům po válce
pomáhatl. Nejlepšim rozluštěním by
: jistě bylo dát to k odhlasováni ná-
rodu, který by to sám musel platit,
i Jak by hlasovali američtí Němci a
! pro-Němci?
V
Invasion Costs
More Money—
DpYouiPayioll
Sivlngs tod&Y
9b
: : - -
'Míjii—ijiiiii um ii.
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Morris, August J. Čechoslovák and Westske Noviny (West, Tex.), Vol. 32, No. 48, Ed. 1 Friday, November 26, 1943, newspaper, November 26, 1943; West, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth394077/m1/4/: accessed July 8, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu.; crediting UT San Antonio Libraries Special Collections.