Čechoslovák and Westske Noviny (West, Tex.), Vol. 28, No. 44, Ed. 1 Friday, November 3, 1939 Page: 4 of 10
This newspaper is part of the collection entitled: Texas Digital Newspaper Program and was provided to The Portal to Texas History by the UT San Antonio Libraries Special Collections.
- Highlighting
- Highlighting On/Off
- Color:
- Adjust Image
- Rotate Left
- Rotate Right
- Brightness, Contrast, etc. (Experimental)
- Cropping Tool
- Download Sizes
- Preview all sizes/dimensions or...
- Download Thumbnail
- Download Small
- Download Medium
- Download Large
- High Resolution Files
- IIIF Image JSON
- IIIF Image URL
- Accessibility
- View Extracted Text
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
/VrunnT nví If
V pátek dne 1. listopadu 1939.
Před dělením Ru
munska?
Karel Gam.
Spojencko-turecký pakt nadělal
mnoho boleni hlavy Hitlerovi a vy-
volal jásot v demokratických ze-
mích a zemích jim nakloněným.
Tímto faktem otevírají se Dardanely
.spojeneckému loďstvu cestou do
Černého moi'3 a tím do Rumunska.
Ma to nejen význam obchodní, ale
s tímto po boku jde zásobování ar-:
mády. nýbrž i čisté vojenský. Hitler |
zde byl zastaven, ale jiná otázka je,
byl-li zastaven Stalin. Polsko nás1
poučio, že západní mocnosti při-
mhouřiv oko nad ruským -zabráním
východního Poska. Ač tato anexe je
výhodná pro spojence a znamená
poraženi politiky Hitlerovy, přece
příčí se zárukám daným Polsku,
Anglii a Francii. Nyní je otázka, co
učiní tyto státy, zabere-li Rus Bess-
arabii? Je málo pravděpodobné, že
Rumunsko postaví se V cestu Sta-
linovi, kdyby tento žádal Besarabii.
A i když se postaví, dopadne to ja-
ko s Polskem.
Kdo byl v Rumunsku a studoval
tam poméry, shledal' jak ohromná
propast sociální zeje mezi třídou
"horních 10.000" a obyvatelstvem.
Neutěšené poměry finanční a ve
státní správě, úřednictvo nepravi-
delně placené. A když si vzpomenu
na rumunské vojáky na venkov-
ských posádkách, musím se usmát
těm zaplátovaným hrdinům. Ač to
není mojím tematerrt, uvedu něko-
lik případů z Rumunska z r. 1935.
Přijel jsem do Constance, přístav-
ního města na Černém moři, ru-
munskou lodi z Egypta. Cestou z
iuis pasažérů ždímali zpropitné a
Každý musel platit chtěj nechtěj, ač
po celou přeplavbu obsluha byla ví-
ce než mizerná. V přistává slušné
oděný (protože tam přicházejí ci-
y.inci) vojín prosil o "bašiš" — '/pro-
pitné. V městě Cluj v Sedmihoři byl
jsem svědkem, jak dozorce na tržišti
určoval si od krámku ke krámku co
má dostat. Tam slepici, tu máslo,
.jinde maso a pod. Již dva měsíce ne-
dostal plat a žit se chce.
Ve vesnici Selcina u Cluje zasta-
vil mě strážník (četník, policista)
a žádal, abych se proukázal cestov-
ním pasem. Prohlížel jej a chtěl si
opsát některá data. Šlo to mizerně
a na konec mi podal tužku, abych
mu to napsal. ' •
Jedu dále na československé hra-
nice do Haliney. Celní úředník tvrdí,
že můj pas není v pořádku, že mi
chybí razítka od policie, že jsem se
na mých cestách nehlásil na policej-
ních úřadech. Jako turista pohybu-
jící se s místa na místo, nemusel
jsem se hlásit. Bylo marné úřední-
ka přesvědčit. Buď zaplatím poku-
tu 600 Lei a nebo vystoupnu a půjdu
k soudu. "Půjdu k soudu", řekl jsem
a vystoupil jsem z nočního rychlo-
vlaku. Český strážník na hranicích
přimlouval se za mne, že mám vše v
pořádku a naopak česjeá policie pu-
stila přes hranice Rumuny, kteří v
pořádku pas neměli. Marně, musel
jsem zůstat. Tajně odevzdal jsem
svoje peníze čsl. četníku, který nii
radil, abych tak učinil a tvrdil, že
peníze nemám. Čekal jsem tedy na
celnici. Byla sobota, vlastně v noci
ze soboty ňa neděli. Tu si páni ru-
munští celnici vzpomněli, že v ne-
děli na soudě nikdo není a budu mu-
set čekat do pondělka. Pohrozil jsem
jim, že věc povedu do krajnosti, že
•zde hlad trpět nebudu. Tak mluvil
jsem s třemi úředníky, z nichž každý
tvrdil, že je velitelem stanice. Ko-
nečně třetí "hledal" v předpisech
informace ohledně mého případu a
našel, že mám pas v pořádku, že ja-
ko turista, který se nikde déle ne-
zdrží, nemusím se na policii hlásit.
Byl jsem propuštěn s omluvami, ale
stálo mě to 24 hodin'zpoždění. Čeští
celnici mi řekli, že takových přípa-
dů. jak byl můj, je dost, Rumuni zas
nedostali výplatu — gáži.
To budiž jako ilustrace poměrů.
Chudičký venkov a na druhé straně
"Rumunská Paříž" — Bukurest se
vši eleganci a třpytu uniforem.
Nemám zde mista, abych se pu-
stil do analyse hospodářské sily Ru-
munska, ale já nevěřím v jeho sílu a
proto nevěřím, že by se Rumunsko
postavilo v cestu Stalinovi. A učini-
li tak, odpor bude slabý. Král Carol
musí se smířit s možnosti, že Spo-
iiRDci mu nebudou moci pomoci a
rovněž ne Turecko. Toto je sice vá
záno v přátelské smlouvě se Spo-
jenci, ale zároveň má závazek, že
nebude bojovat proti Rusku. Pou-
žije-li Rusko "bleskového" útoku na
Rumunsko, Spojenci nepřijdou včas
i kdyby chtěli pomoci.
Maďaři nevzdali se snu revise
svých hranic a chtěli by rumunské
Sedmihoří (Transylvánii). Neni po-
chyby. že v případě ruského útoku,
zaútočí i Maďarsko a snad dokon-
ce i Bulharsko na poloostrov Do-
brudža. Tak by bylo rozděleno Ru-
munsko mezi 3 státy a z Rumunska
by zůstal jen malý státeček kolem
Bukareště. (
Přesto, že takový vývin události
je možný, přece je zde naděje, že se
tak nestane. A tu přijde na jeviště
světových události Itálie a Jugoslá-
vie, které obě se boji komunismu.
Je-li dnešni osa Berlín-Řim pováž-
livě nalomena, zabrání Bessarabie
Ruskem osu zlomi úplné. Chlubil-
li se Hitlerův zahraniční ministr
Joachim von Ribbentrop, že Němec-
ko, Rusko, Itálie a Japonsko jsou
partneři, je to jen prázdné chlube-
ni. Dnes v poměru Itálie a Němec-
ka zeje čerstvá jizva nedůvěry, ne-
nesouhlasu a nedorozumění a mezij
poměrem Německa a Ruska leži o-
hromný otazník. Otazník však jen
pro Hitlera, který nemůže příliš dů-
věřovat Stalinovi — leda, že by se
stal sám Stalinem Německa. A on
se jím stává. Jeho státní systém je
den ode dne radikálnější a celý ho-
spodářský systém Německa spěje k
logickému konci — ke komunismu.
)o(
ZE ZÁJEZDU DO CORPUS CHRISTI
V neděli 22. t. m. byl konán v Cor-|
pus Christl bazár, na nějž jsem byl
pozván jako řečník. Nebudu popiso-
vat program a průběh bazáru, to
dočtou se čtenáři na jiném místě, j
Nemohu však nepřipomenout ocho-j
tu a laskavost, které se mi zde do-
stalo. Přijel jsem na den a dnes již
tomu bude týden, co jsem mezi do-
brosrdečnými českými farmáři a zvi. i
u mého hostitele pana Joe Krušin-j
ského, skvělého českého, obětavého
vlastence. Ale nejen on a jeho děti
Jsou oddáni z celého srdce myšlence
národní, ale všichni naši krajané v
Corpus Christl. Číslice mluví více než
slova. A byl to Corpus Christi, který
se stal tímto bazarem zářivým pří-
kladem všem českým osadám v Te-
xasu. Kéž by tomuto přikladu ná-
sledovaly!
V pondělí odejel jsem s p. Joe
Krušinským mladším do Rio Gran-
de Valley. Země bohaté a zároveň
tak chudé. Země smáčené jen po-
tem farmářů a zavlažované státní
irigací. Zde pod těmito snivými pal- j
mami a bohatými oranžovníký člo-
věk by netušil kolik se tají námahy,
kolik mozolu na rukou, vrásek na
čele od nemilosrdně pálícího slun-j
ce a nepřátelského nebe, které ne-
dává blahodárný déšť. Tu v tomj
zdánlivém ráji lopotí se v potu tvá-1
ři i farmáři čeští. Dojat sešel jsem|
se s jedním z nich, s farmářem
Knadlem. Pyšně ukázal nám sad
oranžovniků a citronovníků. Byl |
krásný, ale zač byla vykoupena ta
krása? Byla vykoupena mozolnou
rukou, šedinami a ustaranou tváří.
Téměř čtvrt století práce, boje s pří-
rodou, s úmornými daněmi ve Valley
(údolí) a výsledek je takřka chudo-
ba.
A tak i ostatní. Viděl jsem praco-
vat na plantáži osmáhlého muže,
jak se pracně lopotí se zavlažová-
ním. Myslel jsem, že je to Mexičan a
tu ten "Mexičan" mluví česky, je to
český farmář. Je těžko o tom psát,
co člověk myslí a cítí, ale upřímný
stisk této upracované ruky mluví
víc než slovy dá se vyjádřit. A tito
lidé nezapomínají, že jsou Češi a
takřka z toho ničeho vykouzli hřiv-
nu, kterou rádi a s oddaností kla-
dou na oltář nešťastné vlasti, dají
svoje poslední k osvobozovací akci
pro Československo.
Byl a je to chudý lid. který má
srdce na pravém místě. Náš lid jej
zlatý, je zlatý u nás v Evropě, jej
zlatý i zde. Tím bolestnější je, kdyžj
se setkám s mnohými čechy, kteří
jsouce dobře situovaní, zapomínajíj
z jaké matky se narodili, zapomína-
jí, že maji v jejich žilách českou
krev a za nás se stydí. A na druhé;
straně jsou zase taci, kteří pracuji j
pro naši věc jen proto, aby měli slá-
vu a hlavně osobni prospěch. Jsou
takoví, sešel jsem se s nimi v růz-
ných místech U. S. A., maji lásku k
vlasti jen v stech, ale ne v srdci.
Ten český farmář s těžkou, upraco-
vanou rukou nedovede snad na-
psat krásné ódy, nedovede řečnit,
ale má lásku v srdci, v tom zlatém,
českém, prostinkém srdci. A když je
nejhůř, pomůže zas jen on a on.
Chtěj nechtěj vzpomínám si na
jednoho "předáka" českého (z jiné-
ho státu), který zahrnut funkcemi
dal ve sbírce pro vlast 25 centů. U-
vádim to proto, abych tím více po-
vznesl práci a obětavost prostého
lidu. Tim nechci řici, že nemáme
dobré vůdce, máme je a skvělé
schopné, obětfcvé a nezištné, ale jsou
mezi nimi tu a tam tací Jidáši, jak j
jsem se shora zmínil.
Český farmář z Corpus Christi;
dokázal, že stoji na svém místě a;
vlast mu toho nikdy nezapomene.,
A nezapomenutelný zůstane pro
mne zájezd do Corpus Christi a když
jsem tak poslouchal jeho výpravo->
vání o vlasteneckých bojích ve sta-
ré vlasti za Rakouska, o odboji zai
světové války, viděl jeho práci nyní,'
to jeho nadšeni a odvahu se bit pro
Nové ČSR.. řekl jseni sam sobě:
"A co já jsem udělal?"
Louěim se s Corpus Christi. loučím
se s p. Krušinským. abych odjel do
Los Angeles. ale těším se. že se zas
navrátím a pobudu v přátelském
hovoru mezi českými farmáři v Cor-
pus Christi.
Karel Gam.
Co nového ve staré
vlasti.
(Tisková služba Čsl. N. R. >
Z domova se nám oznamuje:
Chtěli zničit naše pevnosti, ale
marně.
"Protektoři" ochraňuji, zachraňu-
ji, vyžirají a požírají. Vydrancovali,
co se dalo. Odvzeli od nás tisíce vo-
zu, naplněných všim možným, aby
na chvilku zacpali krk hladovícím
d ma. Na dlouho jim to však doma
nestačí a my jim při tom lezeme
krkem . . . Chtěli zničit naše pevno-
sti, ale nezbylo jim než nechat to-
ho: tato naše opevněni jsou důklad-
nější než jejich na Rýně a k rozbití
nemají ani dost času.
Němci se perou mezi sebou.
Z "vůdcových" slibů německému
obyvatelstvu v Čechách a na Mo-
ravě splnil se zatím jen jediný:
"Budete musit trpět s námi". Tr-
pění a trápení už se začalo: sekve-
strace d bvtka, soupis všeho, co kdo
má, dané na vše pomyslitelné, zá-
kaz přechodu hranic. A hlavni: su-
dcťáci musí na vojnu! To se jim
panečku, nechtělo a nechce. Tož
teď by rádi zpět. Najednou slyšíte,
že v Olomouci byla schůze, na kte-J
ré se Němci rvali mezi sebou, neboťj
jsou mezi nimi dvě strany: jedna,;
která táhne s vůdcem a druhá, kte-
rá by nejraději viděla, aby táhl ne-
bo byl pod zemí. Totéž se dělo v Br-
ně, v Písku, v Plzni. Němečtí vojáci
jezdi proto město od města, aby dě-
lali pořádek mezi svými. Ještě častě-;
ji jezdí ti černi a hnědi, kteří jsou
nejhorší, ale kteří jsou biti, jakmile
nejdou v houfu.
Nové vojsko Protcntokrátu.
Máme také už nové vojsko. Prý
vojsko toho "Protentokrátu" a vy-,
padá podle toho. Ne naši, ale se-1
branka sudetská, která mluví tro-j
chu česky. Ale to se ví, že na nás
ta šidba neplatí.
Prázdné vagony do Berlina.
Němci měli ve velké vážnosti če-!
skoslcvenské granáty. Dosud je shá-
nějí po Čechách a Moravě, poně-
vadž vědí, že všechny nedostali. A
začali je ovšem u nás vyrábět, leč
dožili se u prvních zásilek nemilého -
překvapení: první vagony s nově
vyrobenými našimi granáty přijely
do Berlina prázdné, ačkoli vagony
byly zaplombované! Cestou si je
někdo rozebral a schoval a připra-|
vuje se poslat je Němcům vzduchem'
až se budou loučit s Protentokrá-|
tem . . .
Také na Slovensku a v Rakousku
to vře.
Pozavírali nám dost lidí, ale duch
národa je nezlomen, ač ze začátku!
bylo mnoho malomyslných. To se už
zlepšilo a na nové projevy a hroz-^
by ochránců se hledí s opovržením.
Nedostatek stoupá. Není máslo a
mléko, nedostává se vůbec tuků.
Zdražuje se, ale mzdy zůstávají
stejné, ačkoli ze začátku hleděli si
protektoři navnadit dělnictvo sliby,
že za nového režimu se dělnici bu-
dou míti lépe než za Beneše. Párky
nelze jist a v novinách stále píší o
otravě masem.
Nazisté pokoušejí se teď oddělit!
Čechy od Moravy a vrazit mezi ně
klín jako mezi IVIoravu a Slovensko.
Ale přilévaji oleje do ohně. I na Slo-
vensku vře. Lid jde s námi a brati-
slavští páni se u vesla neudrží. Také
v Rakousku se to trhá. Kolem Vidně
jsou rozestavena děla proti vnitrní-
mu nepříteli, proti dělníkům, jichž
vzpoury se nacisté důvadně obáva-
jí.
Hitlerovi pomocnici.
Školy nám zavírají — kulturtraeg-
ři — a roztahují se neuvěřitelným1
způsobem. Pomáhají jim jen lidé od
fašistú a z "Vlajky". Už ani Gajda
s nimi nejde, ačkoliv se ví, že dovedl
tahat peníze z každého hlupáka.
Nacisté platí "Vlajku" a v její tisko-
vině se řeže do všeho, hlavně do to-
ho, co děláte za hranicemi, což má
arci za následek, že vědomost o tom,
že zahraničí pracuje, dostává se i
těm posledním.
V poslední době bylo zavřeno přes
čtyřicet agrárníků ze smutně po-
věstného Pozemkového úřadu a přes
to, že je zavřeli Němci, lidé jim to
přeji, neb nemohou zapomenout na
to, co dělali.
Slyšíme Ameriku.
Kde kdo vydává letáky a poslou-
chá rozhlas z různých zemi. Slyší-
me i Ameriku. Též Moskva vysilá, a-
le to je samá agitace, to nás teď
nebavi. Občas vidime americké no-
viny a jsme rádi, že se tam o nás
piše. Vyřiďte tam, aby věřili, že kaž-
dý z nás je na svém místě. Dělejte
co můžete. Hlavně nezapomínejte
i na rozhlas. Lidé stále poslouchají,
i potřebuji zpráv i povzbuzeni.
Hitler má ohled na lakýrníky.
V Praze dostali lakýrnici zakáz-
! ky na nové uliční tabulky, dvoj-
jazyčné. německé nápisy napřed.
Václavské náměstí má být přejme-
| nováno na Hitlerovo. Hitler chce dát
i kolegům lakýrníkům vydělat. Ale
] naši lidé nejsou zlí. Také oni lakýr-
| nikům přejí a připravují se, aby jim
práce přidai. Jestli u těch nových
Vojta Beneš v Okla-
homě.
Československý "Paul Revere",
jak nazvaly zdejší americké časopi-
sy našeho apoštola druhého odboje
br. Vojtu Beneše, vykonal své poslá-
ní mezi námi, jako své doby Panna
Orleánská ve Francii. Myslím, že to
co dovede pověděti Vojta Beneš na-
šincům v jazyku anglickém i če-
ském, nedovede nikdo jiný. Ne, ne-
dovede! Vojta Beneš dovede uchvá-
titi srdce každého člověka, který še-
di na fenci, neb je lhostejným ku
všemu, co je vskutku ideální a veli-
ké. To, co od něho slyšeli Američané
i Češi na Českém Dnu v Yukon, O-
kla., kde v dosti prostranné síni če-
ské tísnilo se více jak 2600 hlav, ji-
sté nikdo nezapomene. Lidé slzeli a
na tvářích přítomných bylo viděti
radost, jak naši inteligentní spolu-
občané jsou a jdou s námi v dru-
hém odboji. Ale to není nejhlavněj-
ší. Vojta Beneš probudil českou na-
ši duši i srdce. Přísahali jsme, že
zůstaneme věrni a dáme pro druhý
odboj nejen srdce, ale i kapsu, pod-
řídíme se dobrovolné nutné kázni,
zapomeneme na osobní neb strani-
cké účele a sloužiti budeme krvi na-
ši krve, kostim našich kostí, bývalé
staré vlasti, našim bratřím a se-
strám, nad kterými stojí nazistický
kat Hitler a jeho zfanatisovaná mlá-
dež 17—201etá s pověstným "Gesta-
po", kteří naše lidi za mořem muči
a zabíjejí v německých koncentrač-
ních táborech, na Špilberku a ve vě-
zeních. Vojta Beneš pronesl několik
opravdových perel, z nichž nejlepší
byla: Vy se musíte dáti do práce a
ne prát se. — Musíte býti zde ve Sp.
Státech poctivými americkými ob-
čany. ale při tom býti mluvčími k
celému světu a zvláště zde ve Spoj.
Státech, co největší větev národa,
který má zavřená ústa, nesmí se
scházeti ani na náboženských pou-
tích, ba nesmí ani šeptati !
"Povězte Američanům, že jsme kul-
turním národem a vysvětlete jim, že
náš největši hřích jest, že jsme ma-
lým národem osmimilionovým, ale
že silné a veliké Německo i se svými
strašnými zbraněmi není tak silné,
aby zlomilo ducha národa, který vě-
ří ve spravedlnost, křesťanskou lás-
ku, demokracii a svobodu nábožen-
skou, svědomí, shromažďovací i tis-
ku. Chceme zásady Ježíšovy a ne du-
cha Césarova." Není možným opa-
kovati řeč Vojty Beneše, ale tolik
učinil, že každá duše byla probuze-
na, a skorém každý přítomný dal
svou oběť pro druhý odboj.
Po něm mluvil řidiči redaktor ča-
sopisu "Daily Oklahoman" Walter
H. Harrison, který vzdal chválu sta-
ré naší vlasti, republice českoslo-
venské, jejímu lidu a vyspělosti. Šel
až tak daleko, že řekl: "Přál bych si,
aby naši Američané měli tak vlaste-
neckého ducha, jako mají češi — !"
Mluvil o historii Čechů, o sv. Václa-
vu, Karlu IV., Husovi, o pražské uni-
versitě a jako Vojta Beneš, byl od-
měňován obrovským potleskem.
Všechna čest yukonským kraja-
nům, kteří společně s krajským vý-
borem, odbočkami i českými spolky
pracovali o tak veliký mravní i fi-
nanční zdar ku druhému odboji.
Vzdáváme díky mayoru města Yu-
kon, tamější obchodní komoře, kte-
rá spolupracovala pro zdar. Ze všech
domů vlály prapory a Američané
vzdávali čest yukonským krajanům
za jejich poctivost, nadšení i obě-
tavost pomoci mateřské vlasti.
Program byl opravdově skvělý a
Američanům se zvláště líbila sokol-
ská cvičení, prostná cvičení Sokolek
z Ennis a tanec "Beseda". Díky vám
sestry a bratři z Dallas i Ennis, Tex.
Krajané byli zastoupeni nejen ze
všech českých osad ve státu, ale i z
Kansasu, Texasu, ano i z Iowy a
Missouri.
Ku konci odpoledního programu
promluvil česky ještě br. Vojta Be-
neš řeči, která šla od čistého srdce
k naším srdcím. Pravil: "My máme
v našem národě hodně mužských i
ženských, ale my patřebujeme v na-
šich řadách opravdové muže i že-
ny ukázněné, silné, obětavé a pra-
cující, kteří ví co chtí a co činí, kte-
ří konají svou povinnost co poctiví
Američané, ale jsou opravdovými
demokraty a snažiteli pro vyšší ide-
ály zde v Americe."
Obrovskou práci i nadšení yvkonal
NÁŠ Vojta i 25. října v Caldwell,
Kansas a 27. října v Prague, Okla.
Vojta Beneš je Bohem poslaný k
nám prorok, a věřte, drazí krajané
v Texasu i jinde, že jsme jím tak
nadšeni, že se to nedá vylíčit pe
rem. —
Srdečný pozdrav všem krajanům
v Texasu, kteři pracuji pro svobo-
du staré vlasti, zasílá z Českého Dne
v Yukon, Okla. Přítomný.
Postup událostí
evropské tragedie
Ve čtvrtek. — Zajetí americké lo-
di City of Flint, v pátek opět za-
bíralo čelné místo v amerických ča-
sopisech, které udávaly, že ruská
vláda ve čtvrtek propustila tento
parník na svobodu a že dobře in-
formované kruhy v Moskvě pravily,
že loď vyplula z Murmanska pod
německou vlajkou. Dříve se ozna-
movalo, že Rusové odevzdali loď
německé posádce, která byla dopra-
vila City of Flint do ruského přísta-
vu v pondělí, čímž se soudilo, že loď
byla odevzdána Němcům.
Než půjde Čechoslovák do tisku,
snad nám bude možno podati sku-
tečné zprávy, co se s touto lodi sta-
lo.
Vrchní britický ministr Neville
Chamberlain ve čtvtek učinil Rusku
přátelské gesto, když pravil, že So
včtská Unie byla oprávněna k oku-
paci Polska. Taktéž britický zahra-
niční tajemník Halifax pravil před
parlamentem, že Rusové obsadili
polské území proto, aby zamezili
rozpínavost Německa a dodal, že
Britanie studuje o možném zvětše-
ní anglo-ruského obchodu na zá-
kladě výměny zboží.
Ani jeden, ani druhý však ani
slovem nezavadil o ruské notě ve
středu, v které Rusko odepřelo uzna-
ti britickou blokádu Německa a pro-
hlásilo, že britický seznam kontra-
bandu jest porušováním mezinárod-
ního zákona.
Britanie ve čtvtek vydala včeobec-
nou výzvu o dobrovolníky k vojen-
ské službě, což se stalo poprvé od po-
čátku války.
60-letý elsaský autonomista a ne-
jmenovaný francouzský voják byli
ve čtvrtek odsouzeni k smrti pro špi-
onáž a dodávání Němcům informa-
ce ohledně pohybu francouzského
vojska v roku 1936, kdy Němci zno-
vu obsadili Porýnsko, a zároveň v
roku 1938, za československé krise.
Odsouzený byl dr. Karl Roos, starý
navrhovatel samosprávy Elsaska.
Voják, jenž byl odsouzen k smrti s
arem Roosem, nebyl jmenován.
Britická admiralita oznámila ve
čtvrtek, že trosky německé ponor-
ky byly nalezeny na břehu Good-
win Sands, na jihovýchodním bře-
hu Anglie.
* *
V pátek. — Zatím co evropská
válka dosud se nevyvinula ve sku-
tečnou válku, protože opět minul
další den s klidem na západní fron-
tě, vše jest soustředěno kolem zá-
hady americké lodi City of Flint,
která se v pátek nalézala plující v
ledových vodách Arktického moře,
pod vedením německých plavčíků.
Na protest amerických zástupců v
Moskvě, bylo jenom odpověděno, že
ruská vláda nařídila, aby německá
posádka, která loď dopravila v pon-
dělí do přístavu Murmansk, jí o-
kamžitě z ruského přístavu odstra-
nila. Kam loď pluje, jest záhadou,
ale soudí se, že německá posádka
pokusí se ji dopraviti do německého
přístavu. Také se soudí, že britické
válečné loďstvo se pokusí loď vytrh-
nouti z rukou Němců a vrátiti ji
Spoj. Státům, aby se Britové za-
vděčili americkému národu. Němci
měli prý říci, že pokus takový bude
vítán, poněvadž řada ponorek byla
prý poslána naproti City of Flint a
má ji doprovoditi do německého pří-
stavu.
Na západní frontě byl opět klid a
Francie stále očekává úder Němců,
o kterém neutrální země předpoví-
daly, že Němci učiní strašný nápor
na západní frontě zároveň s hro-
madnými nálety nazistických aero-
plánů v počtu až tisíc najednou, na
Anglii, a to desetkrát za den. Do-
sud se však nic podobného nestalo.
Z Londýna se oznamuje, že osm-
desát německých plavčíků bylo vy-
loděno ve skotském přístavu, ale
odkud přišli, se neudává.
Britické námořní úřady dnes pro-
zradily, že německé "kapesní bitev-
nice" Admirál Scheer a Deutsch-
land jsou volné na moři již měsíc a
že potopily pouze tři lodi, z nichž
jedna byla neutrální.
V sobotu. — Vzdor známkám brzké
oíensivy na západní frontě, fran-
couzská vláda oznámila, že 100,000
mužů bylo posláno domů z vojenské
služby. Nařízením tím byli propuště-
ni z vojenské služby starší muži a ti,
kteří mají čtyři neb vice dětí.
Oznámení o propuštění mužů ze
služby následovalo zprávu o poto-
pení německé ponorky asi někde v
Severním moři. Určité místo se ne-
udává.
Z Londýna se oznamuje, že ně-
mecký výzvědný aeroplán, jenž asi
se snažil zjistili podorobnosti o ve-
liké britické námořní základně v
Rosyth, stal se obětí královských
letců v pozoruhodné bitvě ve vzdu-
chu, kterou pozorovalo sta Skotů.
Výsledek bitvy byl, že německý
letoun byl sestřelen asi šest mil ji-
hovýchodně od Edinburghu. Dva
němečtí letci byli usmrceni a dva
zajati.
Ruské zpravodajství Tass ozna-
movalo v sobotu z Murmansk, že
americký parník City of Flint prá-
vě odplul z přístavu po opravení
strojů. Tato zpráva se příčila zprá-
vě páteční, která oznamovala, že loď
odplula z Murmansk již: ve čtvrtek.
Státní odbor Spoj. Států v sobo-
tu úředně odsoudil sovětskou vládu
v záležitosti City of Flint a obvinil
ji, že odepřela spolupracovati s a-
merickou vládou.
Americký protest byl vydán v po-
době britických "bílých papírů" o-
hledně diplomatických událostí, kte-
ré jsou zaznamenány jako přípravy
k další energické akci vlády.
Z Bukurešti se časně v neděli rá-
no oznamuje zatčení 44 bývalých
členů pro-nazistické "železné gar-
dy" pro spiknutí zavražditi generála
Gabriela Marinescu, ministra veřej-
ného pořádku. Zatčení bylo prove-
deno v Polesti, srdci rumunských
olejových polí.
Marinescu byl obviňován členy
rozpuštěné železné gardy, že byl zod-
povědným za popravu sta členů této
nazistické organisace od zavraždění
premiera Armand Calinescu dne 21.
září.
Další zpráva z Bukurešti oznamu-
je, že sovětské Rusko projevilo přá-
ni, by Rumunsko "jednou se dohod-
lo s Bulharskem" ohledně Dobrud-
že, na kterou si Bulhaři činí nároky.
Toto přání bylo podáno turecké-
mu zahraničnímu ministru Sukru
Saracoghu za jeho poslední návště-
vy v Moskvě a dodáno jim rumun-
skému vyslanci v Ankara, Vasile
Stoica-ovi, jenž je přinesl do Bu-
kurešti.
Následkem šíření se stínu sovět-
ského Ruska nad hlavními městy
jihovýchodní Evropy, rumunský král
Carol sešel se v tajné konferenci se
(zahraničními ministry Turecka,
Bulharska, Řecka a Jugoslávie.
Obávaje se, že Rusko stojí za Bul-
harskými požadavky Dobrudže, při-
mělo krále Carola k poradě s bal-
kánskými ministry.
Britanie a Francie vítaly nadše-
ně zrušeni embarga v senátě Spoj.
Států a časopisy přinesly o tom ce-
lé strany, popisujíce tuto událost
jako veliké vítězství pro spojence.
V Londýně jeden časopis přinesl
zprávu o zrušení embarga na třech
stranách a až ku konci učinil zmín-
ku, že dům poslanců má ješt# #
(Pokračování na straně 5.)
/
DR. THOMAS N. DeLANEY
OČNÍ LÉKAŘ
Brýle správně připravené,
čas dle úmluvy.
Telefony:
Úřadovna 3248 — Res. 2687.
513-15 Professional Bldg.
TEMPLE. TEXAS.
Podporujte Českou
Lékárnu!
Léky všeho druhu, Lékařské
předpisy, Chladné nápoje a
cigáry, Pru tržní pomůcky.
Marek's Drug Store
Professional Bldg,,
TEMPLE,
TEXAS
BAZAR
tabulek Němci nepostaví stálou če-
stnou stráž, budou mít lakýrnici tr-
valé zaměstnáni. Němci jsou si toho
ostatně vědomi. Beztoho říkají, že
kdyby naše oči střílely, nikdo z nich
by už nebyl živ.
-)o(-
TAROKY!
Hra taroků. nejlepši jakosti, ny-
ní za $150, poštou vyplacené. Ob-
'ednávky adresujte na: Čechoslo-
t&k. West. Texai.
—A—
Taneční Zábava
V S.P.J.S.T. SÍNI V COTTONWOOD
V NEDĚLI, DNE 5. LISTOPADU
VE PROSPĚCH COTTONWOOD ŠKOLY
KOHUTŮV ORCHESTR
VSTUPNÉ: MUŽI 35c — DÁMY ZDARMA
/
\
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Morris, August J. Čechoslovák and Westske Noviny (West, Tex.), Vol. 28, No. 44, Ed. 1 Friday, November 3, 1939, newspaper, November 3, 1939; West, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth394264/m1/4/?q=%22%22~1: accessed July 17, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu.; crediting UT San Antonio Libraries Special Collections.