Obzor. (Hallettsville, Tex.), Vol. 18, No. 32, Ed. 1 Thursday, April 22, 1909 Page: 1 of 8
This newspaper is part of the collection entitled: Texas Digital Newspaper Program and was provided to The Portal to Texas History by the UT San Antonio Libraries Special Collections.
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
VOL. XVIII.
lULLETTSVILLE, TtXAS, TiHBSDAV, APRÍL 22,1D0 .
>0. 82.
■5-
* '
ROČNÍK XVIII.
OBZOR.
HALLET8VILLE, TEXAS, VE ČTVRTEK 22. DUBNA 1909.
ČÍSLO 32.
Entered au wecond-clnm* inatler Novmber 19.1908, a the jw «t offie* it HaltcttsvHle, Texu, nnder the actoř March 3, 1879.
O rolnictví jako počátku
veškeré vzdělanosti.
Všechno má svůj původ a počá-
tek. Kamkoli popatříme, všude
vidíme, jak pravidelně se všechno
vyvinuje a postupné ke své výši
spěje. Člověk přichází na svět
beze zbraně, nejsa chráněn jako
jiné živočišstvo rohy a drápy a pře-
ce za krátký čas bud! svým rovným
chodem a přímou postavou úctu a
vážnost u podřízeného tvorstva.
Podobně vyvinuje se vzdělanost
každého národa; neb ačkoli každý
člověk obdařen jest rozumem a sí
mě vzdělanosti nosí, — přece ne-
*zvzniklo by toto svaté zrnko, kdy-
by nebylo pěstováno rukou pečli-
vou. Jako pšeničné zrno bez vlá-
hy a tepla ueklíčí, tak i rozum lid-
ský by nerozšířil vzdělanost, kdy-
by nebyl zavlažován a i zahříván, a
tato vláha a toto slunce, jež vysí-
lalo mocný žár svých paprsků v le-
dové srdce národů, jest zajisté rol-
nictví.
V rolnictví sluší hledati první
známky vzdělanosti; neb . dokud
člověk v prvotním stadiu upro-
střed přírody žil, byly vlastní jeho
potřeby velmi jednoduchý; poží-
val, co mu svět vůbec sám posky
toval. Lesní houští podávalo mu
ochranu před slunečním vedrem,
potok vody ukojil jeho žízeň a o-
chladil a očistil tělo jeho. Jeskyně
používal ku svému pohodlí anebo
vyhrabal si lože v zemi. Oděvem
byly mu listí a vlákna rostlin, peří
ptactva a kůže zvířecí. Jeho vlast
ním zaměstnáním byl lov zvěře a
rybářství. Když již nebylo dosta-
tek zvě.e, chytal některá zvířata,
krotil je a požíval mléka jejich. Se
stádem svým zdržoval sé na jed
noin místě, dokud tam nacházel
pastvy, a když byly široké lučiny a
mírné pahrbky vypaseny odebral se
na jiná místa. To byl život toula-
vý, kočovnický, jenž nikterak ne-
byl s to vědomi rozumové pozdvih
nouti, neřku-li zostřiti. Syn přiu-
čil se životu tomu od otce a tak se
nezměnil tento prvotní stav, ježto
se jeho potřeby uikferak nemnožily
a nejen rostlinstvo, ale i živočišstvo
mu poskytovalo žádoucí potravy a
nápoje. Člověk těkaje sainoten,
nestaral se o jiné, a proto také ne-
mohl se vyvinouti život pospolitý.
Jinak ale působilo rolnictví na ži-
vot vnitřní i zevnitřní. Neb po-
kud jen zvěrolov a rybolov jedinou
bývá národům výživou, ano, po-
kud tito jen po způsobu kočovníků
chovem dobytka se zanášejí, po-
tud stal se při nich sotva první
krok vzdělanosti. Orba teprve,
když vyžaduje píle a pořádku, vlá-
dy a zákona, pevného zřízení spo-
lečnosti, jež zase rozmanitými vy-
nálezy a vědomostmi se podmiňuje,
povznáší národy pozvolna k osvě-
tě a povyšuje je znenáhla průmy-
slem a tržbou, jakož i případnými
formami vlády a správy na národy
kulturní. Kdekoli se usadili ná-
rodové polním hospodářstvím se
zabývající, ihned zakládali rozsáhlé
osady. Obyčejně nejstarší, nebo
kdo rozuníem nejvíce převládal,
byl hlavou osady. On rozhodo-
val rozepře, odstraňoval rozmíšky
a neposlušné lidy trestal. Tím po-
vstala kázeň a zákony. Aby pak
jednotlivé dědiny pojištěny byly
proti nájezdům barbarských náro-
dů, spojilo se více dědin dohroma-
dy, jež spravovány byly těmiž zá-
kony od společného vládce. Ten-
to utvořil s novými zkušenostmi
nové zákony a uzavíral smlouvy s
národy cizími. Tak asi utvořila
se státní a občanská práva a zákp-
ny přišly s rolnictvím na jevo,
nýbrž zároveň objevilo se snaživé
inu duchu lidskému pole rozmani-
tých činností. Duch lidský ujiti
«•) silni úlohy m R nyní
jak viděti, provedl již velkou část
své úlohy. Národové orby milov-
at rozměřovali nejprve půdu na
jednotlivé kusy. Proto také pot
káváme se u mnohých národů, ja-
ko ku příkladu u Egypťanů s geo-
metrií a arithiiK tikou, kdežto ostat-
ní vědy buď docela neb jen neúpl-
ně pěstovány byly. Není tedy di-
vu, že tam povstal slavný Ptolse-
meus se svou soustavou a s ním
celá řada hvězdářů a mathemati-
ků, neboť národ takměř s láskou k
polnímu hospodářství ssál spolu i
lásku k vědám mathematickým. S
orbou spojovaly se též umělé vo-
dovody půdu daleko široko zavod-
ňující. Zde potřeboval rolník mo-
tyky, rýče a všelikých přístrojů,
jež mu bylo vynalézti, aby rychle-
ji a snadně|i pracovati mohl. Sil-
ný býk pomáhal mu nejprve pole
zorávali. Ale když chápavý duch
lidský spozoroval, že ještě jiná po-
lodivá zvířata by vykonávala práci
rychleji, krotil je a užíval k práci
polní. Byly to především různé
odrůdy čeledi koňské. Na hřbetě
rychlonohého koně konával cesty
daleké, rozvážel bohatsví svých
vlastí, vyměňuje jiné výrobky, jichž
ve své domovině neměl. Avšak i
sil přírodních používal všemožně
ku svým potřebám, jmenovitě vo
dy a vzduchu. Připomeňme sobě
jenom Egypta, kde Nil každoroč
ně bohatý náplav na pole snesl.
Celá zelně podobala se jedinému
moři. Však obyvatelstvo dobře již
znalo užitečné vystoupení Nilu z
řečiště svého a proto byly veliké
slavnosti zřízeny v čas, kdy Nil vy-
stoupil. Vzduchu zase používal ku
mlýnům jovětrným. Rovněžzáhy
již doznával vydatné účinky sil
hýbacích. Stávěl-li dům, lámal ka-
mení ve skalách a na nakloněné
hmotný se lepšil. Po vílkách hun-
ských lze zase pozvolný úpadek
znamenati. Lid nabyv bohatství,
zanechal rolnictví, národní vědomí
kleslo a očitý úpadek nesl všechno
zkáze vstříc. Na mÍ6to někdejší
pracovitosti nastoupila hýřivost,
již mnozí básníci jako Horácius a
Martial později vtipně ve svých
epigramech kárali. Avšak lid ne-
dbal strážných hlasův a u samé ve-
selosti a bujných radovánkách ko-
pal si hrob, až kles) v něj nadobro.
Podobně byli i staří Germáni na za-
čátku národ nevzdělaný; jen ve
s krýšich, doupatech jako lesní zvěř
bydlíce neznali, dokud jen z místa
na místo těkali, žádného obydlí;
šat jejich byl velice jednoduchý;
kůže zvířecí chr&nila tělo proti zi-
mě. Jakmile však přišli ve styk se
sousedními národy, počali půdu
vzdělávali a tím povstal u nich ži-
vot nový, život pospolitý, založe-
ný na právech státních.
Slované ovšem zabývali se hned
zprvu rolnictvím a že rovněž tak
daleko ve vědách nepokročili neb
aspoň leckde objevují se mezery a
nedostatky, které bohdá vyplněny
budou, sluší hledati jen v historic-
kém rozvoji národů slovanských.
Nátlak, fenž se všech stran činěn,
hrozil již bezmála vyhynutím kme-
nův, ale jako kouzlem dotknut, po-
vstal některý z těch kmenů z du-
ševní mrákoty a procitnuv silou no-
vou a svěží pracuje na poli vědec-
kém. Nejtěžší zkoušky překonati
bylo kmeni česko-slovanskému, jen
že Čechové vstouplili v řadu náro
dů vzdělaných.
Polní hospodářství je tedy ve sku-
svými listy, knihy, o jejichž ceně jsi
přesvědčen. Pomysli; povstala-li
vzdělanost na základě rolnictví —
proč bych já měl býti nevzděla-
ným?
Jak zlinvlti se mbcft.
Jakým způsobem se mám zbavili
vrabců ze dvora, neb jich mám už
velké množství a jsou velni nesty-
datí. V letě každé první ovoce
jest jejich, oni ho musí nejdříve
sami okusit a teď se deřou všu-
de, kam mohou a všecko znečistí.
Odp—O vrabcích možno říci,
že jsou užitečnou neplechou. Ne-
souhlasíme s tím, aby se hubili, ne-
boť škoda u porovnání s užitkem,
jaký sbíráním hmyzu nám přináše-
jí, jest přech jen nepatrnou. Chce-
te li se vrabců ze dvora přece zba-
vili, rozházejte jim jich hnízda a
několikráte po nich drobnými pta-
čími broky vypalte. V některých
krajinách zabíjejí také jednou ra-
nou dvě mouchy a siee takto: Do
pastě na krysy nasypou kukuřičné
mouky a past postaví na místo vra-
bci hojně navštěvované. Vrabci do
pastě vlezou, ale ven dostati se ne-
mohou. Na noc dá se pasť s vrab
ci, kudy krysy probíhají a do rána
máme v pasti místo vrabců krysy,
které pak zhubíme. My jsme si
od ptactva uá třešních a slívách
pomáhali kous«y blýskavého ple-
chu a dlouhými bílými cáry. Uvá-
zali jsme na hořejší větve delšími
provázky vždy dva nebo tři kousky
bílého plechu a kus cáru. Větrem
plišky o sebe zvonily, blýskaly se a
hadřík se třepetal, tak že ptáci se
stromům těm dosti uctivě vyhýba-
tečuosti počátkem a základem veš-1
keré vzdělanosti: napřed musí se-
kyra osadníkova pralesy výmítiti,
radlice půdu zorati, nežli lze osady,
li. — A. V.
Jak rfhnliitl mysl v seně.
Sdělte laskavě nějaký prostředek
ploše válel je dolů, těžké kameny mgsta z"ai0žiti, obchod a průmysl' na vyhubenf malých myší ze sena,
skládal a hromadil, aby vespolným provozovali; polní hospodářství!
tlakem drženy jsouce tvořily pevné musi pfedeln hojnost potravy po-
zdi a posvátné klenby ku poctě bo- skytnouti, nežl' se může chrám vě
lni. Brzo poznal účin páky, váhy, dy vystaví.t; a věda svou pocho.
kola, jakož i spolupůsobení kol k deg r02ŽlU od kvetoucího hospo
vystavěni rozličných strojů hýba- dáfstv! zavis( hlavnř Waho obyva.
cích, jako na př. kladkostroje. Po- tej,tva. Kde hospodářství kvete,
vstaly znenáhla rozličné stroje ho-j mnoií se také práce> zve|ebu)e se
spodářské, aby se ušetřilo sil a ča-, průmysi a obchod, a na základě
su s tou ještě výhodou, že práce se
důkladněji provede; Daleko by
nás to vedlo, kdybychom chtěli to-
to pole všelikých výzkumů, jež s
hospodářstvím úzce jsou spojeny -
jím takřka podmíněny jsou — vy-
stihnouti.
Posud jsme pozorovali rolnictvo
jak hmotně působilo na národy, na
jejich rozvoj a současné vystupo-
vání osvěty; teď popatřme ještě na
jednu stránku, kdesi rolnictvo rov
něž nemalé zásluhy dobylo, totiž
jak mravné zásady začalo přinášeli
národům. Otá/.ka tato dásesnad-
no rozluštili; pomysleme, že práce
jen vedla a vede rolnictví a tím se
nám mnohé záhady a úkazy u ná-
rodův orby milovuých rázem vy-
světlují. — Proč byli na př. staří
Slované povahy tiché, mírné a proč
válek nevyhledávali? Naproti to-
mu staří Germani jen z místa na
místo těkajíce byli vitkaví potměši
lí a mysl jejich ustavičným zahále-
ním roztržitá vyhledávala mnohdy
meze slušnosti, práva a spravedl-
nosti. Tak posud národové, jež
nezaměstnává nějaká polní práce,
jsou na nízkém stupni mtavnosti.
Popatříme-li nyní na jednotlivé
národy, buď již vymřelé, buď ještě
žijící, poznáme, že kdeko li začalo
rolnictví kvésti, tam i vzešla vzdě-
lanost, povstala liieratura a utvo-
řilo se státní zřízení. Již staří
Hellenové a Římané, nejznameni-
tější národové staré doby, zabýva-
li se roluiclvím. Zvláště u Řínm-
nú bylo pozorovali blahé působe-
ní rolnictví. Dokud *e zabývali
rolnictvím hv«tl mí* s blRttubjrí
těchto živností kvete také umění a
vědecká vzdělanost. Duševní a
mravné blaho spočívá jen na bla-
hu hmotném; neb hladový v chu-
době zakrnělý lid nemůže se du-
ševně a mravně povznésti k životu
vyššímu a ušlechtilejšímu. Polní
hospodářství jest zákládem všech
ostatních zaměstnání lidské společ
nosti. Klesá-li polní hospodářství,
klesá všechno. V novější době je
zvláště živnost ta předmětem ostro-
vtipných bádání učencův a zvele-
bováni od některých pokročilých
vlád. K tomu účelu zřizuji se stá-
le spolky hospodářské, jež všech-
ny se k tomu nesou, aby rolník ne-
vzdělával jen mechanicky své pol-
nosti t. j., aby nepracoval jako v
pohyb uvedený stroj, nýbrž aby
rozumně pěstil svou půdu, aby se
chopil také jiných prostředků k o-
bohacení vědomostí svých nebo
aspoň jen k částečnému sebevzdě-
lání. Kromě počtů nevyhnutelně
je třeba rolníku, aby uměl psáti.
Jinak ociťuje se v nemalé nesnázi.
Kolník vzdělaný zná nejdůležitěji
věci co do hospodářství a z bota-
niky, ze zoologie a některé hlavní
složeniny z chemie. Ovšem děje-
pisu a nějaké známosti občanských
práv nebudeme u něho pohřešova-
li Je nutná potřeba, aby rolnictvo
vzdělaností ozbrojeno mohlo po-
zdvihnouti hlasy své proti utisko-
vatelům a nedalo se másti pleticha-
li. Lecjaký člověk velice snadno
svedu celé okolí v částečnou záhu-
bu. Proto, rolníku, chop ue díla,
přilBl k vĚPvm posvátným, Vzdělá-
vej ítš dui InolnOitl I tflillfuj Met!
zvláště ovesného a pšeničného.
Sejeme viku aa seuo, a aby nám
uepolehla musíme přidávati buď o-
ves nebo pšenici a myši pak seno
mnoho poškozuji.
Odp.—Spolehlivým prostředkem
jsou kuličky připravené z pšeničné
mouky, medu a prášku pýchovky
(lycoperdon). Prášek tento může-
te v letě sám si připravili z pycba
vek, totiž z oněch kulatých bílých,
později nahnědlých hub všude té-
měř rostoucích. Dozrálá houba
ta má podobu měchýře a když na
ní šlápnete, pukne a do vzduchu
vyletí množství hnědého prachu.
Tento usušte a uschovejte. Při-
pravené kuličky hazí se dc myších
děr. Máme za to,"že u vá-s roste
také divizna. Semeuo její myši
rády požírají a ním se tráví. Mo
žno-li zkuste i toto. Nejlépe však
bude, opatříte-li si několik pastí a
na vnadu kápnete růžového oleje,
který koupíte pod jmenem "oil oí
jose" v líkárně. Olej ten přivábí
myši i krysy do pasti, neboť milují
vůni til. Pastě častěji vypařte
novou vnadou opatřte.
Kukuřičný žlr veprfi.
Mezi žirným krmivem vepřů za-
ujímá kukuřice přední místo a jest
známa po celém světě; velké množ-
ství lehko ztravitelných látek pod-
poruje výkrm vepřů. Vysoký žír
vepřů s velkým procentem sádla a
jadrné ''.slaniny 'možno skoro vý-
hradně kukuřicí provésti. O způ-
sobu skrmování kukuřice na vepře
rozcházejí se mínění. Někteří vy-
krmoviči předkládají vepřům pali-
ce kukuřicové nebo suché zrní a
myslí, že takto provozují nejlaci-
nější, nejsnadnější a nejrychlejši
žír, vepři nuceni jsou dávku sbíra-
ti, rozkousali a prosliniti. U sta-
rých kusů se takový žír dobře da-
řívá, ušetří se mleti, po případě
mlácnní, za to přece jen mnoho ne-
ztrávené kukuřice ve výkalech od-
chází. Na začátku žíru se vepři
dobře zpravují, za to ke konci jsou
líní dávku náležitě rozkousati a
stejné množství sežrati — zakon-
čení žíru se prodlužuje a úspora
mizí.
Jiní vykrmovači vepřů věří tluči
kukuřičné vodou v hustou kaši u-
pravené; ku které na počátku otrub
a ječné tluče přimíchají, na to pak
jen tlučí krmí a ke konci něco zr-
ním dotahují. Odrostlí pleváci se
takto rychle krmi a snadno tuční;
je to nejrozšířenéjší způsob výkr-
mu, kterým dosahuje se snadného
úsporného vysokého žíru vepřů.
Ještě většího zužitkování kuku-
řice možno docíliti vařením zrní.
Vepři rádi žerou vařenou kukuřici,
snesou velkou dávku a bylo-li při-
dáno odstředěného mléka, vůčihle-
dě tuční; takové rychlé vyhnání se
hodí pro zmasité prokrmování pe-
čeňáčů, kde platí zásada "rychlé
prokrmení — velké zpeněžení."
Na konec uvádím poměr zužit-
kování kukuřice shora jmenovaný-
mi způsoby, žírem a prokrmová-
ním. K produkci váhy iootb je
500—55otb suchého zrní kukuřice
zajiotřebí; při tluči stačí k stejné-
mu výsledku 400—450 1ti, kdežto
vařené kukuřice 350—3801b s pří-
davkem mléka výhodně působí.
Hubení svistů (|iirrljni< li psíkil.)
Buďte tak laskaví a sdělte:
Čím a jak senechají vyhubili tak
zvaní prérijní psíci. Dělají mi vel.
kou škodu.
Odp.—Ze všech odporučovaných
prostředků na vyhubepí prérijních
psíků, svišťů, nejlépe osvědčil se
sírouhlík. Kousky hadříků svinou
se dohromady asi ve velkosti vejce
a ty namočí se do sírouhliku a vhodí
se do vchodů staveb psíků a na to
se vchody ucpou drnem. Výpary
sirouhlíku jsou těžší vzduchu a pro-
to klesají k zemi a v nich žádný
živoucí tvor nevydrží.
Při silném nastydnuti, choleře a
záškrtu drůbeže dobrým lék. m o-
svědčil se následující prostředek
Karbolové kyseliny 20 kapek (Car
bolic acid 20 drops.), Terpctynu
20 kapek (Spirits ol turpetine 20
drops.), Mentholových krystalku
dr. (Menthol crystals ^ dr.),
Petroleje 3 drachmy (Kerosine oil
3 drachm.), Oleje blahovičulkové.
ho 1 dr. (Oil eucalyptus 1 dr.),
Olivového oleje 3 drachmy (Olivě
oil 3 drachms). Vše se dobře snjí
chá a pomocí gumové stříkačky se
vždy na noc drůbeži do každé nos
ní dírky, dříve dobře vyčištěné, tři
neb čtyry kapky vstříknou.
Hrachu se ptactvo nedotkne,
když zrní před výsevem r2 — 14
hodin močíme v česnekové vodě.
Ná pajnt vody stačí a palttky čw
MMhttt
Nyní, kdy mladé slepice počnou
nésti, radno jest postarati se jim
zavčas o dostatečné množství hnízd.
Nemají li slepice v kurníku dosta-
tečný počet hnízd, zanášejí a zvyk-
nou-li si na to slepice mladé, pak s
těží je necnosti té odnaučíte.
Dobývání pářezů jest lacinější
kerosínem než dynamitem. Do pa-
řezu se vyvrtá hluboká díra a do
té naleje se petrolej, načež se ko-
líkem zatluče. Za týden se může
nalejt znovu a pak za čtrnáct dni
se pařez zapálí.
Čím hrubší písek, tím lépe jde
drůbeži k duhu. Pískem ostrým
rozemýláse v žaludku drůbeže po-
trava a proto čím ostřejš! písek,
tím snadnější a lepší zažívání.
1
Při chovu drůbeže na farmách
nejlépe se vyplácí ten druh, jemuž
největíí péče se věnujo * proto lé-
pe jest míli druh jed Hi k|e ZB to
dobrý.
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Obzor. (Hallettsville, Tex.), Vol. 18, No. 32, Ed. 1 Thursday, April 22, 1909, newspaper, April 22, 1909; Halletsville, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth394403/m1/1/?rotate=270: accessed July 18, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu.; crediting UT San Antonio Libraries Special Collections.