Obzor. (Hallettsville, Tex.), Vol. 16, No. 18, Ed. 1 Monday, April 15, 1907 Page: 1 of 8
eight pages : ill. ; page 13 x 10 in. Digitized from 35 mm. microfilm.View a full description of this newspaper.
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
%/
ROČNÍK XVI.
11A1XETSV11.1.E, TEXAS, 15. DUBNA IQ07.
ČÍSLO 18.
Popel co hiftjjlvo.
,1'činek jeho miztimiky, řípu a >ino.
Popele užívá se zhusta na pole a
louka. Platnost jeho je však velmi
nestejná. Záležiť na látkách, které
v sobě obsahuje. A látky ty jsou
velmi rozdílné dle tohp, jak roz-
dílné byly i věci, z kterých popel
svůj puvod vzal.
Nejméně platný jest popel z ka-
menného uhlí, zvláště z černého.
V tom jest velnu málo, čeho by
rostliny užiti mohly, ač přes to ho-
dí se přec dobře — ale jen na pudy
těžké, ku zkypření jich, na lehkých
jest vsak ke škodě.
Lepši nežli z černého je popel z
ulili hnědého. Ten už vpise nějaké
potravy v sobě drží, obyčejně něco
málo drásla i kosťovky, však přes
to více vápna, sádry nebo zelené
skalice. Proto s dobrým prospě-
chem potřebuje se též popele toho
ua jetel namísto sádry. Jinak slou-
ží ku zkypření pole rovně jako po-
pel z ulili černého.
Užitečnější nežli z kameuného li-
hli i hnědého je popel z raŠeliuy.
Ten držívá v sobě o něco více dra-
sla a kosťovky. Hospodáři proto
používají ho rádi 11a pole.
Nade všecko nejlepší je však po-
pel z dříví neb vůbec z rostlin. Co
z rostlin, slouží zase rostlinám.
Dřevěný popel obsahuje v sobě
všech zemných látech, jichž rostli-
ny potřebují; / těch ovšem nejdu-
ležitější jsou ty, na nichž v zemi
nejspíše sxházívá. A to jest kosťov-
ka a dráslo. K těm tedy hlavně
svůj zřetel obracíme.
Že látky ty v rozdílném popeli
nalézají se v míře rozdílné, snadno
uznáme, lvosťanu 11a př. nalézá se
v popeli z dubového dříví 4—5%,
v popeli ze smrkového a jedlového
9—15%, z topolového 16% a z bu-
kového ažna20r/ . Vzhledem na
kosťovku jest tedy popel z bukové-
ho dříví mnohem užitečnější nežli
z dubového.
Podobně jako s kosťovkou jest
také s draslein. Drasla bývá v ně-
kterém pope4i az 20% i přes to,
t. j. v popeli ze dříví, neboť jinak
popel z řípy, zemáků, kukuřičné-
slámy, makoviny drží ho mnohem
více než jiných. V jinémvŠak bý-
vá také dost málo drasla, třeba so-
tva 5%, tak na př. v popeli z dříví
smrkového, v kterémž za to je více
vápna.
Čím více v kterém popeli drasla,
tím milejší je mydlářovi anebo dra-
slařovi, neboť z toho nabude silněj-
šího louhu nebo více drásla. Však
ale byť z popele draslo vyloužil,
všecko přece nevylouží, čásť ho
vždy v štelovině zůstane, možná
polovička snad i přes to, což kdy
by též vytáhnouti chtěl, potřeboval
by k tomu mnoho vody i dlouhého
času a pak mnoho paliva, čehož
flusárník neb mydlář vynaložit! ne
chce i nemůže. Z tohoť patrno, že
i mydlářský výhaz či štelovina jest
výborné mrvidlo na pole, neboť
drží v sobě nejen hodnou čásť dra-
sla, ale všechnu kosťovku i ostatní
co z prvku v popeli vězelo. UČi
nek výhazu můžeme tím samým
postavili skoro na roven popeli sa-
mému. Výtečná to tedy mrva. Bo-
hužel ale, že je pořád vzácnější.
Lesů napořád ubývá a dřevěného
popele je čím dál tím méně. Potře-
bíť proto pomýšleti, čím by dřevě-
ný popel se nahradil, to zvláště
vzhledem na draslo; neboť na ko-
sťovku máme kosti.
A věru jesťiť u nás dosti polí,
kterýmž drasla se nedostává. Ne-
chceme s jistotou tvrditi, ale podo
bá se velmi pravdě, že v nedosta-
tku toiti záleží pouěkud příčina
choroby, kterou zemáky jsou stíže-
ny. Co bylo před tím zemáků sá-
stenol Na jednotlivých polích skoro
pořád jen zemáky a zemáky. Jaký
div, že tudy pole z drasla velmi se
vyžila. Ovšem Že hledělo se pomá-
hati, ale Čím? Dobytčím hnojeni.
Ten ale potřebě nedostačoval, zvlá-
ště byl-li to hnůj, z něhož hnojnice
nechala se do strouhy utéci. Ná-
sledek toho byl, nedostatečná, ne-
přiměřená výživa rostliny. A k to-
mu připočteme huilobu hnijícího v
zemi hnoje, neboť k zemákům ten-
krát hojně se huojilo: což divu,
jestliže zemák stal se chorobě pří-
stupnějším, t. j. přístupnější zhou-
bné oné plísni* v jejímž řádění prá-
vě celá nemoc záleží.
Podobně jako zemák vyžívá pů-
du z drasla také řípa, ano vyžívá ji
v míře spíše ještě větší. Kdo z akru
pele vzal trojí prostřední úrodu
zemáků, vzal z něho zemných látek
za čtyry pšeničné úrody a přes to
ještě 60 1b. drasla. Avšak kdo z
akru pole sklidil třikrát řípu, vzal
mu taktéž látek za čtyry pšeničné
úrody, k tomu ale 100 1b. drasla.
Však toho leckdes v okolí cukro-
varů mají už také zkušenost dosti
nemilou, ftípa se jim nechce víc
tak dobře dařiti, je méně cukeruatá
a snadno se kazí. Menší Čukerna-
tost .záleží hlavně v nedostatku
drasla. Kde drasla po skrovnu,
plodí se po skrovnu i cukru. A co
o cukru, platí též o# škrobu; i ten
řídí se podle hojnosti drasla. PO
dřevěném popeli nebo po-straslnil-
ské draslovmě jsou zemáky mouč-
natější a obilí je uámelnější.
Ač co se cukrovaru dotýče, při
těch by. věru nebylo zapotřebí,
aby 11a nedostatek drasla došlo.
Cukrem se Žádného drasla neod-
prodá, anebo tuze málo, aniž jiné
zemné*látfey. Cukr je slouřeuina
pouhého uhlíku s vodíkem a kyslí-
kem, a ty jsou z povětří. Co ze ze-
mě zemných látek do řípy se do-
stalo, mohlo by se zemi zase vše-
cko navrátfti; ač z jakés části také
se navrací lupením a výtlačkami,
kteréž dobytku se krmí, z čehož
pak hnůj, jakož i linut při vaření
odpadající, na pole přichází. Muo-
ho-li však talio vrací se zemi? Má-
lo nebo nic.
Kdyby mimo to, co z řípy bez-
toho poli se navrací, spolu všech-
na melasa v domácnosti se zkrmi-
la, což arci je těžké, anebo 11a ko-
řalku se přepálila a výpalky pak
hnojem na pole se daly, mělo by
pole pořád dostatek drasla, aspoň
ve svrchní vrstvě, kaniž hnojem se
zadělává.
Než musíme se dotknouti ještě
jiné choroby, o níž panuje též do-
mněnka, že z nedostatku drasla
pochází. V jižních zemích podlé
hají chorobě té velmi silně vinné
hrozny.
Když hrozen má dozráli, popnou
ée zrna jeho jistou plísní a jsou
zkažena. Na miliony škody utrpěli
každého roku vinaři. A nemoc tu
předejiti nechtělo se nikterak zda-
řiti. Konečně napadlo jednomu
zkusiti dřevěného popele. Zakopal
ho trochu k jednotlivým keřům ve
své vinici, kterou právě neduhem
tím po kolik let silně stíněnou mil.
A hle, kde popel zakopal, tam dru-
hého roku měl zdravých, krásných
hroznů i mnoho, kdežto na dru-
hých byla úroda zkažena jako kdy
před tím.
Účinek toho není těžko si vylo-
žiti. Vinná réva náleží mezi rostli-
ny, jež jsme jmenovali kdysi "dra-
selnaté". Vinnou révou tedy půda
z drasla silně se vyžívá. K tomu
jsou to z velké části půdy, které z
drasja snadno se vyžijí, neboť jsou
na něj za časté nebohaté; víno sází
se skoro vesměs jenom v půdách
lehkých.
Ale nebohatosti té musíme pra
vým smyslem rozůměti. Z většího
dílu je v *emi veliká hojnost dra*
sla, při všem že ho rostoucí zde
sazba třeba s dostatek nenalézá.
Pověstná jest na př. svou úrodno-
stí v Rusích řečená Černá země,
kdež obilí výborné se rodí i bez
hnoje. Avšak nasázíš-li na ni tli,
čtyry roky po sobě řípy, už se ti
potom nebude chtít dařiti z nedo-
Katalpa pravá.
Jest to velkou chybou, žcpověsť
stromů katalpových značnou měrou
poškozena byla vysazováním katal-
| py zakrslé a její kříženců namístě
katalpy pravé, otužilé. Katalpa
1 pravá, vědeckým jmenem Catalpa
statku drasla. A přece loučebným j speciosa liší se od katalpy zakrslé
zkoumáním se seznalo, že od po | (Catalpa bignon-oides) svým mo-
vrcliu až 11a 20 palců hloubky vězí'hutným přímým vzrůstem, neboť
v ní drasla, že ty na 700 až 1000 j dosahuje mnohdy výše až 60 stop
úplných úrod dostačili mohlo. To- a v průměru svém měří 3 až 4 sto-
lík drasla! A přece může oň rostli-1 py. Dřevo její jest velice trvanlivé,
nám nouze býtíl Ale coplatna hla-j Tak 11a světové výstavě v St. Louis
dovému plná spizírua, když je pev : vystaven byl katalpový telegrafní
ně na zámek zavřena. A zámek ten ; sloup 50 stop dlouhý, jenž již po
olevříti posud se nepodařilo. Což j 40 roků byl používán a dosud byl
je suad k dobrému; neboť možná, úplně zachovaly. Podobně též vy-
že by se zásobou 4oblc se uehospo-! staveny tam byly katalpové štěpiny
Ze zásoby,té uštědřuje pří-; plotové 40 roku staré, železniční
dařilo.
roda jen po malých trochách, kte-
réž, jak se jich buď málo nebo
mnoho ubírá, jednak se nashroma-
žďují, jednak ztqnčují. Kde se
ztenčují, tam třeba,dosazovati.
Na dosazování je dřevěný popel.
Mimo ten schvaluje se v novějším
Čase draselnatá sul, kteráž u Stas-
iurtu v Sasku se dobývá a též
\11ierice hojně jest yrodávána,
Ostatně též třeba iiezapomínati i
na vlastní, v poli zamčené zásoby.
Nedá li příroda klíč k nim z rukou,
totiž hlavní klíč, tož třeba alespoň
vyhledávati klíčků postranních,
malých, kterýmiž by se jí přece i rušené. Takovouto trvanlivostí
pražce z hlavní tratě dráhy použí-
vané též asi 30 roků a obé vzdor
dlouhému tomu používání bylo
zdravé a dobře zachovalé. Pozo-
ruhodný příklad velké trvanlivosti
katalpového dřeva oznámen byl
před několika lety z Missouri. Ko-
ku 1811 následkem zemětřesení ne-
daleko New Madrid ve státu tom
snížila se půda dosti značné části
tamních lesíků katalpových, voda
propadlinu tu zaplavila, čímž stro-
my odumřely. Roku 1888, tedy za
77 let, nalezeny byly suché tyto
kmeny stromů katalpových nepo-
může se zajisté jen velmi málo dře-
va vykázali.
Katalpa piavá nasazuje nasazuje
velmi málo semene a toto, poně-
vadž strom jest z pravidla vysoký,
též obtížně se sklízí. Jinak ale to-
mu je st u katalpy zakrslé a její růz-
ných bezceuých odrůd, jež hojně
na nízkých a rozložitých 11 země
větví semene nasazují a poněvadž
jněro víc vyrvalo nefc je volna sa-
! moděk dáli. A postranní ty klíčky
jjsou mimo jiné: pilné vzdělávání
I a vápnění půdy.
MMo bez bií-íi
i jest Moskva. Mezi painátnostmi
I Moskvy, které cestovateli 11a prvui
j pohled do oči padnou a zajisté 1
její nejchvályhodnější zvláštnosti
| jest,že v celém městě neuvidí biče.
1 Kočové jcdnokoňových k i bitek i | mnohem snadněji a levněji sbírali
i nádherně oblečení sluhové skvo ! se mohou, mají semenáři vždy na
I stuých kočárů, řídí své koně slo. | skladě mnohem více semene katal*
vem ue bičem. Přísný tento příkaz py zakrslé nežli semen katalpy
policejní se nejlépe zachovává a po pravé, kteréž nezřídka platí se do-
hled na lesknoucí se koně podává lar za libru, kdežto semeno katalpy
důkaz, že této němé tváři jde veli zakrslé prodává sc asi po 20 cen.
ce k duhu huniání tento předpis. tecli libra. Mimo toho také někteří
Též 11a konících těžkých povozů j semcnáíi, ať již z té Či oné příčiny,
neuvidíme žádných prouhú od to ! nečiní patřičného rozdílu mezi sc-
lioto nástroje, ani povozníci žá- menem katalpovýni a proto v po
dného biče míti nesmějí. Za mého sledních letech vinou nedbalosti té-
pobytu v Rusku zeptal jsem seiz-jto vysázeno bylo mnoho katalpy
vošČíka malé drožky: "Proč pak I zakrslé místo katalpy pravé. Stro
nemáš biče?" A 011 mi prostodušně
odpověděl: "Poněvadž jej nepo-
třebuju." Ze používání biče jest
policejním zákazem, se již napolo
zapomělo, že.jej ale vůbec třeba
není, ukázalo se samo sebou.
———•————
ťouierauíc 11 led.
V Nevada county, Kal., trochu
na sever a východ od Sacramento,
jest obyvatelstvo každé zimy svěd-
kem zvláštního zjevil přírody na
Pacifickém pobřeží. V končinách
jenom několik mil od sebe vzdále-
ných koná se totiž současně skli-
zen úrody pomerančové a seká se
led pro všeobecnou potřebu. Ne-
vado county jest jedním z nejmen-
šícli okresů kalifornských, avšak
vzdor tomu v Truckee, obci ležící
asi 6,000 stop nad hladinou moř-
skou, panovala po celý leden sani-
ce, bruslení na ledu a sekání toho-
to, zatím co 5700 stop pod tímto
místem jahody, pomeranče a růže
jsou sbírány a trhány a různící se
tato práce koná se na vzdálenost,
z níž pracovníci navzájem skorém
mohou se vidět*.
Každý rolník úrody sv.é zvětšiti
může, aniž by pozemků přidělával,
pakli drží se těchto tří hlavních
I pravidel: Věnuje-li pozornost sprá-
vnému výběru nejlepšího, pro kra-
jinu jeho vhodného semene; při-
způsobením nových lepších druhů
jeho půdě a podnebí (akklnnatiza-
cí) a posléze dokonalejším propra-
cováním vzděláváním půdy i
my ty ovšem se pěstitelům neza-
mlouvaly, sklatnaly je a tak dobrá
pověst' katalpy pravé značnou mě-
rou poškozena byla. Dohře jest
též pamatovali ua to, že katalpa
pravá kvete mnohem dříve nežli
katalpa zakrslá a semene lusky
katalpy pravé jsou též vždy větší a
delší uežli katalpy zakrslé.
Dřevo katalpy pravé pro své
znamenité vlastnosti dochází velmi
hojného používání i v průmyslu.
Tak na příklad ve velké továrně na
osobní železniční vozy v Dayton,
Ohio, používá se dřeva toho ku
vnitřní výzdobě vozů, neboť dá se
dosti lehce spracovati i vyleštiti a
skvělo st svoji dlouho zachovává.
V továrnách nábytkových používá
se dřeva katalpového ku výrobě
židlí, psacích stolu a jiného cenné-
ho nábytku. Dřevo katalpy pravé
použito na kůly plotové vydrží
dva i třikrále déle nežli dřevo du-
bové.
Pozoruhodnou a cennou vlastno-
stí katalpy pravé také jest, že z po-
zůstalých pařezů po vykácení pů-
vodního dřeva vyrůstají odnože,
jež rostou mnohem rychleji a tím i
též dospívají dříve nežli strom pů-
vodní. Katalpa pravá libuje si veli-
ce v půdě úrodné, kdež za přízni-
vých jinak okolností roste dva- i
třikráte rychleji nežli v půdě hube-
né, špatné. Proto má-li lesík katal-
pový rychle růati, dříve ku zužit-
kován! dospěli vžtší Užitek při-
nésti, rádno jest vysázeti jej na
půdě bohaté. Než vzdor tomu mož-
no ji též vysazovali i na nejshud-
Sicli svazích a temenech pahorků,
ale tam rychlý vzrůst její nelze o-
čekávati. Přesazování katalpy z
jednoho místa na druhé jest bezpe-
čnější než u jiných stromů a to
hlavně proto, any kořeny její jsou
těžké a více dužnaté. S velmi do-
brým výsledkem přesazují se i vel-
ké stromy katalpové do strořadí
podél ulic. Ku vysazování v lesíky
nejlépe však je použiti semenáčků
jeden rok starých.
I.etui péče o krocany.
Přirozeným zvykem krocanů jest
větší část potravy své, pozůstáva-
jící z hmyzu, trávy a semen, si sa-
mostatně vyhledávali a proto chce-
me-li se zdaru v chovu krocanů do-
dělati, musíme stále tento zvyk
jich na zřeteli míti. Snaha hospo-
dyněk nese se však k tomu, aby
docílily ranných krocanů, aby co
nejvíce těchto si vypěstovaly a ta-
ké aby krocani jich dříve dospěli,
nežli za přirozených podmínek
okolnosti jest možno. Za účelem
tím musíme krocanům napomáhati
vhodnou potravou kdykolijpotřeba
toho vyžaduje a to proto, aby
vzrůst a vývin jich nebyl zaražen,
aby krocani nedostatkem přirozené
potravy nebyli nuceni podnikati
daleké vysilující cesty v letě, kdy
hmyzu, semen různých plevelů a
trávy se nedostává, jako obyčejně
za dlouhotrvajícího sucha se stává.
Pakli krocani z větší části závis-
lými jsou 11a potravě, jakou na vol-
ném prostranství, na poli, louce,
pastvině nebo v lesích si najdou,
musíme pozorně přihlížeti k tomu,
zdaž skutečně sdůstatek potravy
tam mají, aby řádně prospívali
mohli. Každý pěstitel drůbeže do-
.hře zajisté ví, že v letech mokrých
plodí se více hmyzu nežli v letech
suchých a podobně též je i více
trávy. /,a období suchého musíme
tudíž úbytek semen a hmyzu kro-
canům nahražovati dle potřeby zr-
ním a masovými odpadky, kterými
však není rádno nikdy krocany pře-
krmiti. Pioto lépe vždy jest odpad-
ky masové na drobno rozsekati a
pravidelně denně hrst jim ptedho-
diti, než jen občasně větší množ-
ství masa najednou jim dávati. Ma-
so musí býti čisté, nepokažené, ne-
boť jinak krocani onemocněli by
nám chorobami střevními, jež v zá-
pětí z pravidla smrt mají.
V roce, kdy v kukuřičných po.
lích jest hojuost kobylek, dobře
jest pfikrmovati krocany na noc
kukuřicí, kdežto v případu, kdy
kobylek jest málo a podobně i ji-
ného hmyzu, takže krocani odká-
záni jsou pouze na semena plevelů
a trávu, přikrmujme je na večer
ovsem a pšenicí. Tak kde krocani
inají volný přístup na jeteliště ne-
bo pole osetá vojtěškou, mohou se
vydatněji krmili kukuřicí, kteráž s
jetelem nebo vojtěškou dobře jde k
duhu.
Spozorujemc.li, že krocani u ve-
čer s velkou chutí na předkládanou
potravu se vrhají a tuto hltají, vzdor
ternu, že po celý den venku pobí-
hali, usuzovati můžeme na dvojí:
Buď mají venku nedostatek některé
přirozené potravy a proto hledí si
jej nahraditi při krmení večerním
anebo mají vši, které je během dne
tak sužují, že nemají času řádně
vzdor hojnosti přirozené potravy
se napásli. Začasté však také se-
známe, že k hltavému požírání po-
travy nutí je obě tyto příčiny. Kro-
cani jsou na cizopásníky velice
choulostiví a proto dokud nejsou
jich sproštěni, veškeré krmení jest
marným a zbytečným.
Americké nRdšsní penSí koučů
V
I
I
I
I
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Obzor. (Hallettsville, Tex.), Vol. 16, No. 18, Ed. 1 Monday, April 15, 1907, newspaper, April 15, 1907; Halletsville, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth394453/m1/1/: accessed June 30, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu.; crediting UT San Antonio Libraries Special Collections.