Obzor (Hallettsville, Tex.), Vol. 23, No. 36, Ed. 1 Thursday, April 9, 1914 Page: 4 of 8
eight pages : ill. ; page 24 x 18 in. Digitized from 35 mm. microfilm.View a full description of this newspaper.
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
Vychází každý čtvrtek.
Předplatné ročně $2.00.
F. G Fabian ml., majitel. I
Adre«ij"OBZOH". Hallett Tllle,TeXM. j
Published Every Thursday
by F. G. Fabian,
Hallettsville, Texas.
Snbscript ion,$2.00 per year. Advcrtising
rates on application.
THURSDAY, APRÍL 9,1914.
Kdo má pravdu?
V těchto dnech vyřizovali bude
kongres jednu z nejdůležitěfších
otázek, jaké mu kdy byly k rozře-
šení předloženy, otázka, která bude
míti velký význam nejen pro dobu
nynější, ale ještě větSí pro všechny
řasy budoucí. Je to záležitost po-
platků, které mají býti placeny lo-
děmi, jeŽ budou používali průpla-
vu panamského. Kdežto za minulé
administrace bylo usneseno kon-
gresem, aby americké pobřežní lo-
dě neplatily při plavbě průplavem !
žádného poplajku, nynější presi-
dent Wilson všemožně se namáhá
aby ustanovení to bylo odvoláno a
aby veškeré lodě bez rozdílu, pod
jakou vlajkou plují, musily platit
předepsaný poplatek za použití
průplavu.
Za to se některými časopisy,
koogresníky a senátory průdce na
presidenta útočí- Tak čteme v
provolání ku protestní schůzi, kte-
rá v Chicagu bude konána, násle-
dující důvody, proč by schůze měla
se setkati s největšim zdarem;
"Američané, kteří věří, že jejich
vlastní země je přednější než Vel
ká Britanie, měli by jiti do této
schůze a svým vlivem protestovati
proti neamerickému a nevlastenec-
kému plánu, aby odvolán byl mou-
drý a spravedlivý zákon, kterým se
zaručuje amerckým lodim prospěch
z průplavu, Američany postavené-
ho a vlastněného. Nikoliv však
jen američtí loďaři, ale i američtí
továrnici, američtí producenti
koosumenti mají v tom životní zá-
jem, aby odražena byla tato nová
rána, yedená Wilsonovou admini-
strací na americký blahobyt. Jest
jistým, že továrníci na našem atlau-
lickém pobřeží musí pochopili tak
tum, že, když americké lodě budou
musit platit za používání průplavu
anglické a německé lodě, jichž
stavba stojí méně a jež jsou opero-
vány ohromně laciněji, budou moci
dováželi výrobky cizích továren na
tichomořské pobřeží laciněji, než
naše vlastní. Lodě evropské mo-
hou sem dopravili výrobky svých
zemi jen jako přítěž, neboť se jim
plavba vypiští z nákladu oleje, o
voce obilí, stavebního dříví a pod.,
který vezmou ^nazpět do Evropy.
Když by americké pobřežní lodě
obdržely právo bez poplatků pon
živati průplavu, byly aspoň přibliž
ně postaveny na ste|né podmínky
soutěže s britickými loděmi. Jest
povinností všech vlasteneckých
Američanů, dáti kongresu na vě
domi, že americký duch není ještě
mrtvý a že občané této země dneš-
ního dne nepodrobí se rozkazu
kritickému o nic spíše, než to učí
uili roku 1776. Pamatujte, že an-
glický protest proti americkému
výkladu smlouvy o průplavu pa
namském, není nijak novým. Byl
učiněn hned předloni. Tehdy ni-
koho ani nenapadlo, aby ho dbal.
Vzdor protestu Anglie byl zákon o
panamském průplavu, kterýmiame-
rický domácí obchod byl osvobezen
od poplatků, přijat kongresem o-
bromnou většinou hlasů. Po-
slanecká sněmovna byla tehdy de-
mokratickou, senát byl republikán-
ským. President Wilson žádal
nyní kongres, aby tento krok od-
volal, aby se podrobil Velké Bri.
tanii, tak aby naše práva na pa
namský průplav byla jí držena jako
rukojmí při vyjednávání p. Wilsona
s cizími vládami o jiných záleží
tostech. Avšak, když se vzdáme
vrchnopSnských práv na panam
ský průplav nyní, vzdáme se jich
na vždycky. Práva našeho národa
na průplav nemohou býti nikdy v
budoucnosti získána zpět, když
kongres nyní dovolí, aby zašantro
cena byla presidentem a státním
tajemníkem, kteří jsou hrozně sla
bými ve své zahraniční politice.
Tak a podobně plácají ti, kteří
jsou proti odvoláni výhody, zabez-
pečené americkým lodím v průplavu
panamském dřívější administrací,
a na první pohled by jim každý dal
za pravdu, neboť se zdá zcela
sarr.ozřejným, že Američané, když
průplav panamský s ohromným
nákladem povstavili, mají také za
to sklízeli prospěch, že mají míti
výhody před ostatními národy. Ale
ti, kteří sleduji administraci presi-
denta Wilsona, kteří vidí, že ú-
silovně pracuje pro lid americký,
ač při tom potírá zvláštní zájmy,
nemohou uvěřili, že by v této, tak
důležité záležitosti chtěla obchod a
průmysl americký poškodili.
\ž dojde k hlasování, pominou
hranice itran. Proti presidentovi
a jeho politice v otázce "průplav-
niho mýta" postaví se četní demo-
kraté a s nim půjdou mnozí repub-
likáni a progresivisté. Budou se-
skupeni při hlasování dle toho, jak
na záležitost tu se dívají a přede-
vším dle toho, které části Spoj.
Států zastupují. Jižní demokraté
ku příkladu budou hlasovati proti
presidentovi, kdežto republikáni
ze slředozápadnich států půjdou s
Pooieni ze Švihový aféry
Není třeba rozepisovat se o hro-
zné, každým poctivým člověkem
otřásající události; soudce, posla-
nec, vůdce veliké strany, byl prao-
byčejným policejním špiciem. To
ví dnes každý. Ne každý však u-
važoval, jak mohl Švihá od pro-
stého vojáka národně sociálního
postoupit až na "feldmaršála" stra
ny a odtud na — policejního špt-
houna. A právě o tom nutno uva-
žovat. Ni.boť nám především o to
musí běžet, aby mezi námi nenašlo
| se víc Švihů. Jednotlivý případ
moru zaráží, ale není důkazem, že
je zmořeo celý národ. Několik
takových případů — a člověk by
se styděl, že j* Čechem. A niko
mu by nevěřil. Nadarmo by mlu
vili i psali nejideálnější lidé. Ka-
ždý by si pomyslil: studovat pří-
znaky, uvědomit si příčinu. Švihá
jistě byl by pro policii bezcenným
materiálem, kdyby si by! ve straně
nedobyl vůdčího postavení; v do-
bě, kdy jej policie najala, byl ui
poslancem a byl jedním z nejčilej-
ších zástupců strany. 1 na Mora-
vu zasahoval, jezdil na schůze,
"dělal" moravskou nár. soc. politi-
ku a mluvilo se, že se na Moravu
trvale odstěhuje. V té době však
byl zvolen vůdcem klubu nár. soc.
poslanců.
Jak se Švihá vyšinul? Národně
sociální strana je stranou spodních
tříd národa — méně vzdělaných.
Není to řečeno na její úkor, naše
školství je zanedbáno, pokračovací
školství je vůbec nedostatečné,stej
ně není u nás dbáno o sebevzdělá-
Hra s dětmi
Z DĚJIN KNIHY "ČTYŘ KRÁLŮ"
ČILI KARET
Méně vzdělaný člověk má vždy
jakousi dědičnou úctu k vzdělaněj
Šímu. Je velmi poctěn, stiskne-li
mu vzdělanější ruku,- řeltne-li mu
"Bratře". Kdysi jsme stejně hle
ním. Tak progresivní republikán j děli na šlechtice; poklepal-li něko
Thomson z Chicaga prohlásil, že; mu nějaký baron, třeba docela
osvobození amerických lodí od j hloupý člověk, na rameno, obšťa
placení poplatků v průplavu bylo! stněný se tím léta cli'ubil, každou
by porušením důležitých smluv s důležitou řeč začínaloním baronem
Anglií, především smlouvy Hay-; a blahovolným poklepáním, Náho-
PaunceforteSvy, a že by to bylo! dným stykem s baronem rostl ve
podporováním loďařského trustu j vlastnính očích. Demckratjsm ko
zdejšího. Trust tento jíž dávno se \ nečně po právu vymýtil tento hlou-
namábal, aby se mu dostalo peněž- i pý názor. Lidé už nevolí barony,
ní podpory od spolkové vlády, ale j už nekývají ku každému divokému
když viděl, že je to marným, po- i kousku nějakého hraběte Šternber-
.staral se aby to v pašováno bylo do! ka, jenž býval poslancem z vňle
zákona o panamském průplavu,
kde to může býti přikryto doktrí-
nou Monroe-ovou, slavnou vlajkou
americkou a jinými věcmi, které
obyčejně zaslepí lid,že nevidí vlast
ni, čertovo kopýtno.
Kongresník Madden, republikán
z Chicaga, také jde nadšeně s pre-
českého lidu. A to je dobrý krok
vpřed. Je třeba učinit druhý —
povznést kulturní úroveň, lidu, aby
dovedl hledět kriticky i na různé
pseudointelligenty, kteří sice osvo-
jili si poctivost vzdělance.
Takový Švihá ve straně musel
růst jako hříbek po dešti — byl
sidentem VVilsonem, a odůvodnil to I přece soudcem, vzdělaným pánem,
v dlouhém prohlášeni, v němž pra-! uměl mluvit, uměl oslňovat malé,
vil kromě jiného: "Zrušení poplat-
ků pro americké lodě bylo by po-
škozováním zájmů jiných národů.
Do hry s dětmi se nám, dospě-
lým, obyčejně nechce. Čeká nás
vždy hojně práce a ča3, ztrávený
ve hře s dětmi se považuje po vět
šině za ztracený. Názor tento jest
jen škodou dětř."
^jenáležím sice k lidem, kteří
jsou toho názoru, že na děti je tře-
ba ustavičně dozírat a snimi se
stále zabývali. Naopak. Popřá-
vám svým dětem náležité volnosti
při hrách venku s druhy, s druž-
kami. Myslím však, že občasné
zasáhnuti rodičů do hry dětí doma
může působiti velmi blahodárně,
výchovně.
Za hry projevuje se povaha dětí
nejzřetelněji, právě tak jako se
projevuji za hry nejsnáze různé
chyby, návyky a špatné i dobré
vlastnosti jejich. A za hry lze
nejlépe působiti na dítě. Jako
společníci a účasm íci hry jsme dí-
třtf bližší, zejména, když si umime
hráli a nepovažujeme za nejdůleži.
tější zachovali prestiž i v malicher
nostech. Od druha ve hře se vše-
licos snese a tak výtka, mnohdy i
dosti pádná a ostrá, není za hry
tak pokořující a lépe Se ztráví.
Mnohé vlastnosti dětí lze nejlépe
korrigovati za hry. Tak hned
beckost, panovačnost, závistivost,
chtivost chamtivost, lenivost, úsko
čnost,věrolomnost a podobně. Zá-
rodky všelikých těchto chyb pro-
jev ijí se zřetelně za hry. Kdo si
častěji s dětmi hrává, má příleži-
tost.akcetovati poctivost, čestnost,
velkomyslnost, družnost, stání v
slovu podobné známky charakteru.
Také lze za hry uvádéti na pra-
vou míru ctižádost, která u někte-
rého dítěte se rozrůstá mnohdy cho
robně. L:e tu odučovati přeceňo-
vání úspěchu a dodávali naděje
slabším, nesmělým.
Za jarních plískanic a bláta zdržu
jí se děti z nutosti více doma, než
kdykoliv jindy v roce. Bývají to
pro mnohou matku mrzuté dny,
jakož i neděle k přečkání. To
proto, že vyžaduje po dětech, aby
se chovaly pokud možná tiše a ne-
rušily jí v práci, ani neničily a ne
špinily byt a nábytek. A při tou:
ani nevidívá rozumná matka rá-
da, když děti leží stále v knihách.
Východiště je tu však pouze jedí
ué: OJložiti raději práci na večer
a věnovat se trochu dětem. Již
radost děti z účasti matčiny
hře jest dostatečnou odměnou.
Připomínám však, Se lze velmi
těžko spokojili jakoukoliv práci se
hrou. I sebe jednodušší ruční prá-
ce překáži a výsledek její se rovná
v pravdě nule. Proto lépe se do
ni nepouštěli. Jest také třeba
Napsal Čeaik Zibrt.
jimž jsme se zavázali, že budeme s
nimi jednali na stejných podmiň.
kách, a čest Spoj. Států nedovo- j slova, raženého skutečným rozhoř
luje, abychom závazku tomu nedo-
stáli."
Když my bychom se postavili
proti Anglii na jižním pobřeží,
Anglie, či vlastně Kanada by nám
to oplatila na kanadských kanálech
které jsou pro náš obchod a prů
mysl již nyní důležitější, než pa-
namský průplav za dloubou dobu
může býti. Odpuštění mýta v prů-
plně se věnovali všemu co se má
prosté bdi. zdařiti a tak je to i se hrou. Rů-
U nás ještě mnoho hledí Se na to, zný drobný tf|ocvjk „ brách neu_
ho, kdo mluvi; je nutno dávat po- ; škodi ,akí nlatt.e_ naopak A
zor na toho, kdo mluvi , na to, co j „ paaenek nebQ n a panenk ho_
mluví. Je nutno rozeznat frázi od | |ovenj f gurek> divadelaích kulis ,
podobné ani nesnáší vedlejší něja-
ké práce. Vždyť i povídání pohá
A tu nejlíp rozeznavme, hled.me-1., dt k hodi se nanejvýše p,eteB-
zkoumáme li, proto je nejigpe hráti si s celou
čenim, pravda od pytleidemagogie.
na osobu kriticky,
zdali to, co mluví, je v souladu se
způsobem její žívoto správy. To
je ten rozdíl. U nás nesmí být
pravdou něco jen proto, že to po-
vídá studovaný člověk, ak pravda
duši, boz nervosního vzpomínání
11a odloženou práci, hráli si vesele
u vědomi, že konáme záslužnější
práci, než je třeba ona odložená
práce. Vždyť nelze konati nic vět-
musi být pravdou, protože ,e pra- nei vychovávat budouc? lidi
vdou — srozumitelněji řečeno, že
plavu panamskén. bylo by ranou i všecky poznané karakteristické
středozápadnim státům, ležícím při | vlastnosti pravdy. Mně nestačí,
velkých jezerech a v údol! řek n*na< *a pravdu, co na př. řekl
Mississippi a Ohio, a prospělo by
se pouze obchodu pobřežnímu a
trustu loďařskému.
Takovými a podobnými důvody
bojují obě strany, a široké vrstvy
lidové sotva si mohou učiniti úsu-
pa£ farář, protože je farář studova
ný člověk; musím zkoumat, zda je
pravdou, co řekl. A k tomu je
ovšem třeba vzdělání nejširších
vrstev. Švihův případ nad jiné
zřejmě učí, že nepotřebujeme jen
a nic krásnějšího, než býti dárcem
pěkných chvil.
dek, která vlastně má pravdu. Ale j řady intelligentů, ale i zintelligent
my věříme schopnostem, neporu-
šenosti, státnickému umění a dobré
vůli presidenta Wilsona, a jsme
přesvědčeni, když nedostane se
americkým lodím výhod, jaké jim
byly minulou administrací poskyt-
nuty, tím nijak nebudou poškoze-
ny zájmy většiny amerického lidu,
že kiok takový je nutný a že vět-
šina kongresu by jej měla schváliti.
uění širokých vrstev.
Naše práce leckdy uplývá na pc-
vrchu. Je třeba pluh zabořit do
hloubky, starat se, aby se vzdě-
láním současně a stejným tempem
vyvíjel se i karakter. Smysl pro
osobni zodpovědnost
za každé slovo i čin.
Německý Vilém, jenž odjíždí
na ostrov Korfu, nejdříve "upevnil"
trojspolek schůzkami s rakouským
císařem a italským králem později j ťúda černice a černý pisek.
prý poradí novopečenému albán. asi mil' od Heakhaus- Na
skému knížeti jak to má zaonačit,
aby Albánci tančili, jak on bude
hvízdat.
Na prodej dobře zařízená far
ma v rozloze 140 akrů; 80 akrů pod
pluhem. Nové obydelní stavení,
studna s dostatkem pramenité vo-
dy po celý rok, stodola a udírna.
Leží
prodej
pouze do 1. května. O další po-
drobnosti se hlaste nebo pište na
Tomeš Prášek,
Hallettsville, R. 2., Tex.
Z nlmtj příd epidemii.
Petrohrad, 1. dubna. Přes 70
000 dělníků zastavilo práci v továt
nách i obyčejných dílnách z obav
přeJ velice vižně zuřící epidemií.
Lid shluknul se na ulicích a uspo
řádal bouřlivé demonstrace, tak že
musela"policie zakročiti a zjednali
pořádek. Přes jedno sto dělníků
bylo zatčeno.
Vídeň, 2. dubna. Robert Hirsch
feld, známý skladatel a řiditel Mo-
zartea v Salcburku, dnes zemřel.
Obleky brané na miru, které se
prodávají vždy za Í20, jsou teď za
$15. Správná míra zaručena.
^ Clyde Dickey.
Do Morvale a okolí.
MAM pěkného černého, plno-
krevného HŘEBCE, klusáka, je-
hož připouštím ku kobylám za f 12
se zaručením. Má pěkná hříbata a
statné koně do buggy i do polní
práce. Wilhelm Vorsand,
Moravia, Tex.
O původu karet a hry karetní
bylo podáno mnoho dohadů, které
jsou uloženy v čelných knihách li.
teratury evropské. Do Evropy prý
byly přineseny toulavými cikány,
jejichž pravlastí jest Indie! Pro-
rokovali totiž cikáni z neznámých
malovaných lístků budoucnost.
Bourt de Gebelin a po něm Breit
kopf soudili, že cikáni roznesli kar
ty po Evropě, užívajíce jich ku pro
roctví v hádáni, ale přinesli prý je
z Egypta a odtud že se rozšířila
hra karetní do Arábie a dalšich ze-
mí východních i do Evropy. Dů-
vodem tohoto tvrzení byly čtyři ba
rvy karetní, značící prý čtyři stavy
egyptské.
Ve skupinu těchto a podobných
dohadů vloudila se domnění rozma
nitá. Dovolávali se domnělého svě
dectví sv. Cypriana, že karty vyna-
lezl bůh starořimský Merkurius, je
hož obrazem, že bývaly původně 0-
zdobeoy.
Křesřané že opovrhli kartami po
banskými a malovali na lístky krá-
le, královnu atd. Jiní citovali po
své vůli z klasiků starořeckých, že
karty vymyslil vojín Palamedes při
obléhání města Troje, nebo filosof
Chilon prý poradil hladovým vr-
stevníkům svým, aby hráli karty,
že zapomenou na hlad.
Vybereme se raději z bludiště vá
žných i malicherných odhadů o pů
vodu karet a misto libovolně vymy
šlených rozprávek, pravdu-li má
ten a onen nic, otevřeme historii a
ze zajištěných zpráv vyplynou nám
důsledky o hře karetní vůbec a v
Čerhách zvláště, samy sebou beze
všeho nátlaku od nespolehlivé obra
znosti.
Jeden z nejstarších dokladů bry
karetní v ti. rop ', pochází ze začá-
tku století XIV. a rozlušťuje vše
cky vybájené dohady o kartách v
Evropě v ten rozum, že hra karet
ní buď na konci století XIII. nebo
na začátku století čtrnáctého byla
v Evropě známa. Doklad zmíně-
ný potvrzuje, že Španělé záhy kar
ty znali. Alfons XI., vládce ka-
stilský, založil r. 1332 řád červené
stužky a rytířům tohoto řádu zapo-
vězeno hráti v karty nebo kostky.
Za téže asi doby byly karty rozší-
na i řeny také po Itálii a odtud vzájem-
ným stykem přeneseny byly do Již
ního Německa, snad dříve, než do
Francie.
Zapovídá totiž r. 1321. biskup
VVtirzburský duchovním vedle ji-
ných her také karty. Byla to tedy
hra patrně jíž hodně rozšířená a ne
blaze proslulá. Za nejstarší do-
klad hry karetní ve Francii bývá
Vyhlašován zápis v účtech poklad-
ny krále Karrla VI. z r. 1392, dle
něhož zaplaceno 65 sous malíři,
|ménem Jacquemin Gringoneur, za
karty malované zlatem a pestrými
barvami, jimiž se chtěl churavý
král baviti.
Z počátku bývaly karty malová-
ny. Později, když byla dřevořez-
ba vymyšlena, hotovili karty buď
malované — pro bohatší, buď jen
prostě tištěné dřevěnou formou,pro
chudší. Bohatí nepřestávali na kar
tách, malovaných na papíře. Po-
řizovali si karty drahocenné, desti-
čky stříbrné s vyrytými a zlacený,
mi obrázky. Vojáci nosívali za pa-
sem na svých výpravách praktické
karty kožené.
Hra karetní vyvinovala se u jed-
notlivých národů způsobem růz-
ným. Základní rys její je asi ten-
to. Čtyři čety, druhy vojska, o-
značené svou barvou nebo známe,
ním, majíce svého krále, důstojní-
ky a prosté vojíny bojuji v rozma-
nitých kombinacích buď vzájemně,
nebo po dvou spolčeny jsouce a p.
proti sobě.
Italové se Španěly označili jednu
skupinu pohárem (cupi), druhou
penízem (denari), třetí holí (bašto
ni), čtvrtou mečem nebo dýkou
(spadi).
Místo italského meče, který prý
znamená stav urozený, zvolili si
Francouzové černé kopí (píque).
Za peníze,které prý jsou odznakem
stavu měšťanského, mají ve F'ran-
cii černý jetel (tréfle). Za pohár,
znamení stavu duchovního, vzali
si červené srdce (coeur). Za "ho.
le", jež označovaly čeleď, červené
čtverce (carreau). Za italského
jezdce (cavalloj přibrali si dvorní
Francouzové královnu (dame.)
Němci nejlépe podrželi v hře ka
retní původní ráz vojenský. Jedno
tlivé skupině veli král, jemu po bo-^
ku svršek (Otermai ), spodek, (Un
terman).
Stav urozený vyznačen rolnička-
mi, které nosívali vznešení tenkrát
na skvostných šatech, Stav mě-
šťanský dostal ve znak zelený list.
Na označenou stavu duchovoího^
podrželi s Francii červené srdce
a na označenou čeledi přijali žalu.
dy.
Záhy malovány karty s rázem
tendenčním. Malováni králové
Saul, David Šalamoud, Farao. Za
revoluce francouzské malováni mí-
sto králů Voltairí,Lafontaine, Rous
seau, Moliére; místo královen ale-
gorické obrazy ctností republikán-
ských.... Na kartách "turec-^
kých" malováni sultán, mufti a po-~
dobně.
Zákazy hry karetní objevují se #
brzy po rozšířeni karet v Evropě,
tedy již na začátku století XIV. V
Řezně, Norimberce, Ulmu a Augs
burgu, jež byla tehdy známá středí
ska obchodu mezi Itálii a zeměmi
severními, vyskytují se přirozeně
nejstarši světské zákazy hry karet-
ní.
Zajímavým kulturním zjevem je
snaha mravokárců zaměnit hříšnou
hru karetní hrou nábožnou. Začá-
tek toho učinil Murner, chtěje hrou
karetní zcela vážně a vědecky vy.
učovati filosofii. Do své knihy, vy-
zdobeué symbolickými obrazy sne-
sl nezáživnou a perně setkanou o-
snovu nové vědy karetuí. Ještě
dále zašel Strobl, mermomocí z ka
ždé barvy a z každé figury chtěje U
se dobrati nábožného, křesťanské- •
ho poučeni.
Chceme se nyní obírali historií
hry karet v Čech ách, čili abychom
po starofesku pověděli, historii —
"knížky čtyř králů", tak totiž byly
karty nazývány.
Jde nám nejdříve o to, kdy se do
staly karty do vlasti naší. Soudi-
lo se, že není o kartách po celé
XV. století ani potuchy, že přišly
do Čuch asi ke konci tohoto stole-
tí. Tvrzení toto správné nebylo a
vzniklo z toho, že nebyly doklady
známy.
Na začátku století XIV, zakazu-
je biskup Wurzburský duchovním
hru karetní a tento zákaz duchovní
vrchnosti je starší než zákaz vrch-
nosti světské, o němž jsme se zmí-
nili, že se vyškytá nejdříve v ob-
chodních městech jihoněmeckých. ^
Podobně tomu bylo v Čechách,
kamž za tehdejších styků se sou-
sedním Německem hra v karty se
brzy dostala-a záhy tak rozmohla,
že arcibiskup Arnošt zakazuje du-
chovním přechovávali košíkáře a
hráče v karty, řádem dne i8.října (
■353- ✓
Touží-li na začátku století XV.
mravokárce Chelčický na to, že pá
ni vedle šachů a vrheábů též v kar-
ty hrají a zapisuje-li Hájek z Hodě
tína 1. 1413 do zřízení vojenského
do řady her neslušných a neřád-
ných karty, máme v tom bezpečné
svědectví, že králové karetní na za
čátku století XV. již překonali sou-
peře své — hry ostatní a vládly na
stolech, kolem nichž urození páni
hodokvasili, i mezi lidem prostým,
u vojště.
Církev brojila stále proti hříi-
ným hráčům a nepěkně vysvědčuje
o hře karetní, čteme-li v seznamu
těch, kdo nesměji přistoupitik sto-
lu Páně, také hráče v karty.
Přidáme-li k tomu, že na konci
století XV. spolek rytířstva a měst
krajů plzeňského a Prachefiského
mezi mmvními pravidly, jimiž se 1
chtí říditi,. nezapomínal zákazu
hry v kostky a zároveň také hry v
karty, j<- potvrzeno s dostatek, že
byl obecně uznáván zhoubný účin
hry karetní v Čechách ve stol. XV.
Vyrozumíme z toho, že zábava zvr-
hla se tu, jako jinde jsme viděli, v
ziskuchtivou hru, při níž leckterý
náruživec množství peněz prohrá-
val.
Na posouzenou poměrů tehdej-
ších připomínáme, že páni uznáva-
li neblahý vliv náruživé hry karet-
ní a kostečné, vidouce, že zvláště
"lid robotoý", na jehož ramena u-
valili břemeno všelijakých prací a
dani, oddává se po příkladu uroze-
ných, bohatých, marnotratné zába-
vě. Vydali tedy r. 1498 na sněmu
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Obzor (Hallettsville, Tex.), Vol. 23, No. 36, Ed. 1 Thursday, April 9, 1914, newspaper, April 9, 1914; Hallettsville, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth394598/m1/4/: accessed July 18, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu.; crediting UT San Antonio Libraries Special Collections.