Obzor (Hallettsville, Tex.), Vol. 23, No. 48, Ed. 1 Thursday, July 9, 1914 Page: 4 of 8
eight pages : ill. ; page 24 x 18 in. Digitized from 35 mm. microfilm.View a full description of this newspaper.
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
OBZOR"
■■> Ái / i -1 ' ' ú . •
VéiH
<>5^ - - V *
Vychází každý čtvrtek.
Předplatné ročně $2.00.
F. li. Fabian ml., majitel.
Adre ai"OBZOR", Ualltltsville, Texas.
Published Every Thursday
by F. G. Fabian.
Hallettsville, Texas.
i Subscription,S>2.00 per ycar. Advertisinn
rates on application.
THURSDAY, JULY 9, 1914.
Albánský skandál.
pravdu samostatných národů, ho- Nebývalá úroda.
tovo i dále há|itis vou samostatnost Vládní zpráva o stavu polní ú-
a tvořiti svůj osud. Není pochyb rody na počátku července jest cel-
nosti, že velká zásluha na tom pa- kem řečeno slibem o nebývalé nad
tři králi Petrovi, že vítězství obou ! míru hojné sklům Ozimní pše-
válek zůstanou vždy spjata s jeho nice se již sklízí a 655,00^ 000 bu
jménem aSrbsko vždy na jeho vlá-' šlu asi rovná se nor;:.ální úrod'* ve
Idu bude vzpomínati jako na éru , škeré pšenice. Jarní pšenice í>Hř'
národní obnovy. í se dle stávajících .-.námek sklizní
Dva revolucionáři dělí se o tento 275 000.000 buMú, takže celková
| velký úspřeh. První je Petr sám ! sklizeň pšenice činila by vích jak
j neboť byl, což není na Balkáně j 900,000.000 bušlů oproii předchá-'
pravidlem mnohem dřív Srbem než j zející rovněž za velkou považova l
li srbským králem a hostec, který né sklizni 763,28.1.000 buŠlů. Stav
ho nyní nutí opustit trůn, utržil s> kukuřice jest na 1 průměrem úrody
za herc< gov *kého povstání, kde ; za posledních deseti rokůaačko-1
svého života šetřil stejuě málo ja liv úroda jest dosud mladou a ona 1
ko za války prusko francouzské, i z loňského roku spálena byla tro
které se zúčastnil. A revoluční i chu horkými vétry, nestává prípa
100,000 írankťi. Ukradl již 6 1,000
1 kus ti dobvfka a na své zpětné ce
' Stě k liliu jisté ukradne jtště to, co |,ninulost «,á ' Pruni srbský státník. | du na rekordu, že by byla kukufi
' /bylo. druhdy Kakuninův žák, minister ; čná úroda sklamala dva roky za
[ ský předseda Paš.č. Také on má I sebou. "Oves a ostatní podřízené}
za sebou léia bouřlivá, na prvním i ši obilí rovněž slibují větší úrodu
místě účast na zaječarském spiknu- j než minulého roku a zároveň větší
Politika Spojených Států v mezi
'národní politice zaujímá ubohé sta- '^ak soudí o poměrech v Albánii
rovisko. J' k bylo předpověděno v j časopis německý, jenž zaujímá
c í ř i v ť* j s 1 zprávách, nyní ještě pre-1 velmi důležité místo v německém
sidtnt VVilson pokynul již sekr tá tisku. A přes to všecko administra-
ci státního departmentu Bryanovi,, ce presidenta Wilsona uvažuje o
zaslání adresy politování, vyhání
pravdomluvného vyslance svého,
jenž chtěl poctivě zastupovat zájmy
americké v těchto zemích a chtěl
uká/at na zlořády tam panující.
Ovšem dnes teprve poznává se, že
pravda v diplomacii se mluvit ne-
má, že lež je nejlepším prostřed-
kem, když se chce někdo udržet v
diplomatické službě.
To když se všecko posoudí, musí
se dojít k tomu přesvědčení, že o
pravdu politika americká zaujímá
v mezinárodní politice stanovisko
mimořádně ubohé, tak ubohé, jako
snad již za dávných dob nezaují
mala. Demokratická strana doká-
zala nynřjší svou administrací, že v
politice mezinárodní je strašlivě
slabá. Ukazuje to již vlastně pří-
pad s Huertou a s celým Mexikem,
aby zasidl evropským velmocím po
litováni nad tím, že americký vy-
slanec si odvážil kritisovat poměry
v Albánii a uaznačil je jako skan
dální. Americký vyslanec v Athé
nách Williams vyslovil se, že po-
měry v Aibanii jsou nesnesitelné.
Jsou tam prováděny všecky možné
hanebnosti, vražda za vraždou a
nikdo se nestará, aby zavoláni byli
pachatelé k zodpovědnosti. Vysla-
nec Williams sám snažil se některé
pohnat k zodpovědnosti, ale mno-
ho to nepomohlo. Když konečně
viděl, že poměry jsou opravdu
hnusné, že jsou křiklavým skandá-
lem, rozhodl se, že bude mluvit.
Měl ovšem asi na mysii, ze zřízení
Albame samotné bylo skandálním
skutkem Německa a Rakouska
Celá věc je ne.en tragická, nýbrž 1
hodně komická. Věděl však, že
vláda jeho nebude spokojena a
proto předem oznámil, že v diplo-
matické službě nezůstane. Ntmohl
jinak a musel říci pravdu. A také
ji řekl. jak očekával, vláda Spo-
jených Států zaujala zase své ubo-
hé stanovisko v mezinárodní poli
tice, vyálaňci Williamso\i bylo na
značeno, aby resignoval, co
nejdříve a odešel z diplomatické
služby. Vyslanec Williams zašla'
již svou resignaci a opustí diplo
matickou službu raději, než aby se
na skandální poměry v Albánii
musel dí\at.
Evropské velmoci nežádaly vů-
bec americkou vládu za nějakou o-
mluvu, za projev politování, ale
jakož stalo se při smlouvě sColom-
bií, které byl dán dar $25.000,000
a k tomu ještě zdvořilá omluva a
žádost za prominutí, že pásn.o pa-
'namské bylo zabráno za účelem
prokopání průplavu panamského,
tak nyní sám president Wilson s
Bryanem budou se plazit po břiše,
aby evropské velmoci nttněly vy
slanci americkému za zlé, že něco
tak ostrého proti Albánii, jejím po
měrňm a nepřímo proti zřízeni této
aové země promluvil.
Proti poklonkování Colombii vy-
slovil se plukovník Roosevelt vel-
mi rozhořčeně Pravil, že zabrání
pásma panamského stalo se oprá
vněně, že republika colombijská
přistoupila na to v zájmu všeobec
ného dobra, poněvadž bylo třeba
průplav prokopat a bude mít uži-
tek stejný jako Spojené Státy a jiné
země a nebylo tudíž třeba platit
ještě nějaký obnos a dokonce není
správno,aby zasílána byla omluva
Nyní opakuje se věc s Albánií a
jejími skandálními poměry. Nej
komičtější při všem tom je, že ber
Jinskv časopis Morgenpost sám
zmiňuje se o albánských poměrech
jako o skandálních a píše o nich:
Albánský skandál, jak dlouho bude"
ještě trvat?—Albánské (jasko patr.
ně půjde svou cestou dál bež kon
ce. Ten to nový stát, znamenité
dílo velmocí, je krásná země. E
vropa den ze dne je častována
skandály, které stávají se víc gro-
tesknějšími a bídnějšími. To po.
slední z mezinárodní tragické ko-
medie je to, že Němci bojují tam s
rakouskými dobrovolníky u popře-
dnictví. Němci domnívají se býti
strážci Mpretovými. Jižní Albánci
jsou nyní již unaveni krádežemi
páchanými na jejich dobytku(Mpre-
tovým vojskem. Dnes okrádání
jsou tímto, zítra povstaleckým voj-
skem. Zatítn Prenk Bib Do ia chce
víc peněz a hrozí, že svou armádu
připravována a Srbsko vstoupilo
stáhne zpět,leč když dostane týdně pevným krokem do společnosti o
ti za války s Bulharskem, pro ktt
kterou roku 1885 byl odsouzen k
smrti. Jeho úsilím zavládl v srb-
ském statním hospodářství pořá-
dek a vítězně překonána jak antie-
kční krise a celní koufikt s Rakou
skem, tak obě balkánské války.
Přední Pašičovu zásluhou však jest
že se po vítězných válkách rozhod-
ně opřel plánům důstojníků, opo-
jených úspěchy armády a uhájil
proti nim občanský ráz srbského
státu v duchu lidové samosprávy,
kterou stroradikální strana vždy-
cky zastávala. Jeho nepopíratel
ným státnickým uměním vyvedeno
tak Srbsko z řady krisí, které mu
hypertrofie stranictví způsobila
Stoupenci mladoradikální, nacio
na!istické a pokrokové strany pod
porovali totiž důstojnický sbor v
jeho boji proti civilní moci 1 když
vláda po různých potyčkách pro
hlásila, že v nfvě zabraných kra-
svědčí o tom případ panamský aj (ch má civí|QÍ správa fed v0|en
celá řada jiných. Albánie zpečetilfi
všecko a :asadila politice americké
ránu vtlikou. Kdy konečně pro-
bereme se k rozhodnějšímu vystu
pování, to je ještě v neurčité bu
doucnosti. • &.
Vládařství v Srbsku.
skou přednost, způsobili ve sně
movně prudké scény u na konec ji
opustili Pašič konečné podal de-
misi, byl však znovu pověřen vlá
don, prosadil ještě předlohu o vo
jenských úvěrech a potom rozpu-
stil sněmovnu, jistý v pevné důvě
ře, že se do ní jeho strana vrátí
aspoň tak silná jako dosud, což ji
proti nesjednocené oposici dává
rozhodnou převahu.
Osoba Pašičova je na počátku
nastávajícího vladařství jistou zá-
rukou, že šestadvacetiletý via
dař, korunní princ Alexander,udrží
Srbsko na dráze klidného vývoje a
nepovede je do politiky dobrodruž-
né jak by to nepokojné vujenske
živly chtěly. Dosavadní mechoda
vlády přinesla Srbsku po leteel
strádání a ponížení víc, než s>
mohlo nadíti. Cesta vnitřního se
sílení a jmenovitě povznesení nove
nabytých krajů, které může udržeti
jenom tím, že je získá i morálně
slibuje mu i po válce budoucnost
hodnou veškeré krve, které za m
srbský národ prolil.
Král Petr nevz al se sice tri" nu,
jak to původně oznamovala Reute
rova kancelář, ale je vážně churav
musí se léčit a svěřil proto za své
nepřítemnosti v hlavním městě vlá
du svému synu Alexandru, což je-
ště neučinil nikdy, pokud prodlé-
val ve své zemi. Je tedy opravdu
otázka, zda se ještě vrátí a zda mu
zbytek jeho zdraví kdy dovolí, aby
se ujal opět svých vládařských po
vinností, které nynější parlament
ni a také zahraniční krise tak štíži
'a, že nemohl je více vykonávali.
Snad je jeho dovolená a svnovo
vládařství skutečně jenom píecho-
dem, po němž zasedne na srbském
trůně už Petr, nýbrž Alexander,
nynější korunní princ a vladař.
Petr vládl jenom něco přes jede-
uáct let, od června 1903, kdy na
stál náhlý a krutý konec Obrenovič
ské dynastie. Je pro něho výho-
Jou, že éra jeho bude přirozeně
srovnávána s érou Obrenovičů, ale
on toho výhodného srovnání nepo-
třebuje, jeho význam pro Srbsko i
Balkán sám o sobě je historický
Obrenoviči přivedli Srbsko do Sliv
nice. rozvrátili jeho veřejný život
a učinili je nástrojem v rukou cizi-
ny. Petr je konsolidoval, jvedl do
dvou vítězných válek, které Jrozho
dly o jeho postaveni na 1 Balkáně,
pokryl je slávou u Kumanova a na
Bregalnici, vrátil mu slávu, prestiž
i kraje ovládané dosud cizinci, a
dobyl mu i země cizí, která nemů-
že mu sice býti trvalým požehná
ním, ale jistě neobyčejně 'pozdvi-
hla jeho sebevědomí i váhu*ve svě-
t^. Cizina viděla pořád jen krva-
vé skvrny v bělehradském koňaku i dolech zaměstnaných £a rok
které musil překročit, aby se dostal j 19ti samotný 3.602 dělníků ztrati-
k vládě, krčila rameny nad jeho | lo životy své a 63 300 jich bylo po-
raněno v dolech a kamenných lo
mech. Počet úrazů železničuích
zřízenců byl snížen od zavedení
automatických spojek roku 1893.
Číslice vykazují sklon s 2.>j procent
na 1000 zaměstnanců na t proc.
ročně a počet poraněných se 76 na
16. Ale přes to Číslice tyto jsou
strašně vysoké. Roku 19083.405
železničních zaměstnanců bylo u-
smrceno a 82 427 poraněno. A čí
slice tyto nejsou úplné, neboť jest
faktem, že četná neštěstí nejsou
ani hlášena.
ISojiátě práce.
Nestává jednotných statistických
dat o úrazech a neštěstích ve Spo
jených Státech. Informace získá-
vány jsou o tomto předmětu pro
hlídkou oznámení, jež vydávají rů-
zné státy a pojišťující společuosti
Dle těchto zpráv bylo vypočteno
že udá se ročně asi 25 000 osud-
ných a 1,042000 méně nebezpe
čných, jel nemusí se státi nutné 0-
sudnými, nehod a neštěstí. W
skutečoosti číslice tato jest ještě
větší. Bylo dokázáno, že 9 pro
cent všech úmrtí zaviněno bylo uá
hodou nebo násilím. Dvě procenta
smrti mladých mužů ve věku pod
25 roky jsou následkem neštěstí
při práci. Při dolování samotném
29.293 pracovníků ztratilo životy
své v letech mezí 1859 až 1908; to
jest 3 82 procenta všech dělníků v
Jf^lnik
špatně spravovanou a ozbrojenou
zemí a svěřovala styky se srbskem
z velké části spolupracovníkům
svých humoristických listů. Ale
srbsko se za nové vlády ohrožova-
lo pracovalo v tichu a připravovalo
se na dílo, které na Balkáně čeka
lo. A když udeřila velká hodina,
zjevila se překvapenému světu na
jednou velká energie a kázeň sta
tečneho národa, projevená neje
nom válkou nýbrž i tím, jak byla
než jak průměr vykazuje. Sen*
jest hojnost a brambory nai pni
měrem. Celá zemědělská zpráva
jest historií neobyčejné hojnosti a
zatím co pšeničná úroda v cizině
hlášená jest nedostatečnou, stáva-
jí vyhlídky na velký obchod zahra
niční a vývoz v značném rozsahu
Obchod vytvořiti může psycholo-
gické poměry, jež se mu hodí do
krámu a jež určeny jsou za ukáz
ky všeobecné stísněnosti a trují
zničiti administraci, když obchod
sám nemůže konkurovati. L?č ob-
chod nemůže kohtrolovati materi-
ální poměry, aby sloužily temže
zámyslům jeho. To jsou fakta.
Zajímavo právě jako charakte-
ristické jest stanovisko peněžního
trhu, ovšem zdejšího, jaké vůči
těmto výborným zprávám vládním
a slibované úrodě zaujímá. Wall
Street jest totiž obviňována ze
spiknutí na utvoření skličujících
poměrů, jelikož exekutiva wash-
ingtonská a kongres vůbec nechce
'ančiti jak si ona přeje. Peněžní
trh zdejší, je iž ovládá trhy osta
tni, jednoduše ignoruje tohoto u-
xazovatele vracející se pr sperity.
Zatím co telegramy docházejí do
finančního distriktu z každého bo-
du zemědělského obvodu, zazname
návajíce enthus asmus všech tříd
obchodních nad vyhlídkou bohaté
úrody a přípravy obchodníků, to
varníků a majitelů dopravních pro
středků pro obnoveno t činnost,kts
rá jistě bude následovati dopravu
polní úrody na trhy, která, jak při-
bližně se oznamuje, bude mítt ceny
více než 10,000,000.000 doll., akci-
ový a peněžní trh zůstává tichým,
jakoby se jej zprávy ty ani dosi
málo nedotkly a do ptachmumé, ať
již oprávněně nebo uměle nálady,
Která mezi finančníky vstoupila na
počátku, nezavítal ani dost malý
paprsek jasné radostnější nálady—
•íčkoliv jindy vždy při podobných
zprávách jeviíi páni značnou čilW
Jest skutečně pravdou, že oárodo
i hospodářská siruace ve Spojených
Mátech, zvláště ve velkých prumy
; lových střediskách, jest psycholo
gickou uměle vytvořenou, )ak pr<-.
sídent Wilson se vyjádřil a jak vši-
chni vůdcové, demokratičtí 3 ním
prohlašuji ?
Všecky obavy, že by snad co ně-
jak špatné dopadlo s příjmy a vů-
bec financemi vlády Spojených
Státu [ o zavedení nového taryfr,
tiká aly se jen ápatným proroctvím
a take do jisté míry štvavou metho
lu určitých lidí. Příjmy až dosud
za tiskaini rok činily $784,434,700
a vydejů je tedy méně o celý $34,
500 ojo Původně počítalo se,že
snad dojde ještě k deficitu a s oba
vou vzhlíželo se vstřícb udoucnosti,
jak se utvoří ještě poslední příjmy,
které plynou z daně z příjmů a ji-
né jtště příjmy. A náhle příjmy
zvětšily se do té míry, že pozůstá-
vá žádný deficit, naopak přebytek,
jenž přijde jistě velmi vhod. Z pře-
bytku tohoto ovšem užije se části
hražení výdejů spojených se stav-
bou panamského průplavu a jiných
ještě důležitých podniků vládních
V tomto fiskálním roce bylo vydá-
ní o celých $45,754.000 víc a přece
jen zůstal přebytek. Lze to souditi
z toho, že jednak založeny byly
poštovní banky spořitelně, jednak
parcelová pošta, která nedovoluje
nějaký deficit v poštovní dopravě,
nýbrž zajišťuje užitek a jiná ještě
zavedení z poslední doby. Nyní
když se uváží, že by byly sestátně-
ny železniční dráhy, telegrafy a
telefony, tedy příjmy musely by
být ještě znamenitější a nebylo by
třeba nějakých stesků.
Važte sri bavlnového semena.
Prodává-li farmer bavlnové se-
meno pod $30 za tunu, okrádá sebe
a svou far nu.Kdyby vyvezl za$3o-
semeno na pole, přinese mu v pří
štích třech letech za P)o užitku; a
kdy by všichni fármeři tak nčinili
,eden rok, bude je olejárnický trust
v příštím roce prosit, aby mu seme
:io prodali za $50 tunu. Nevěříte-
1 i, zkuste to jednou a uvěříte. Pí
ny nější ceně oleje, mo .ky, ba i slu
pek může každá olejárna platit za
tunu semtne Loni platily $30 při
té samé ceně za své výrobky a vy-
plácely veliké dividenty. Proč le
tos ne? Protože věděly, že farmer
jim dá semeno, kdyby mu jen
$5 nabízely. Jsem přesvědčen, že
mnohý zváa prodal semeno za 51 ?.
nebo $15 tunu a koupil slupky za
$6 tunu, což je asi to ik, jakoby
byl v olejárně vymněnil dolary za
stejný počet čtvrťáků, nýbrž slup-
ky bavlnového semene samy o sobě
jsou jako píce naprosto bez ceny,
teprv bavlnovou mouku, již se ně
co přidává, dostane se dobytku ne
patrného procenta tuku a též pro-
teinu. Bavlnová mouka prodává
se za $1 50 sto liber.
Když už jsme tak daleko, poza-
stavme se na rozdílu ceny bavlno-
vých slupek, mouky a oleje a ceny
semene. Slupky prodávají se pří-
tomně asi z $6 tuna, mouka z.a #30
v malém $17 tuna ve Velkém, suro-
vý olej od $26 50 do $27, olej pře
čistoťovaný za 55—68c galon. Jest
tedy clej nejcennější součástkou
semene, ale množství jeho po tuně
jest závislo od různých podmínek;
z udaných však číslic může si kaž-
dý přibližně vy počítat sám, iak vel
kou sumu zpracovaná tuna jeho se-
mene přinese. Uvážíme li konečná
že přečištěný oiej pro l ívá se až za
6o<: gilou a že přtčisťovánim nic 7
něj ve zmar nepřijde, ba že zbytky
|eho prodají se dráže nt-ž olejárna
dostane za olej surový, vidíme
hned, že na farmera, který semeno
dodává, připadne nepatrné pouze
procento. Lisování a přečisťová-
vání oleje je výro! a ustálená a vzdá
ní se jí na jediný jen rok znamena
lo by pro podnikatele ztrátu veli-
kou.
A nyní: S těmito takty před se-
bou sotva dovede si čtenář domysli
ti, co by následovalo, kdyby farmě
ři se usnesli sklizeň jednoho roku
vyvézt do pole. Miliony dolarů,
uložených v olejárnách, nepřinesly
by žádného užitku, ale daň, opia-
vy a různá jiná vydání, dostatečná
ku zbankrotování slabších zá- o lů
byla by stejně velká. Mimo to j
tu ztráta obchodu přečisťovacícl
závodů, jehož dosaženo bylo znač
n.miobětmi. Mjslíte, že než b\
se průmysl ten tak ohromné ztrátě
podvolil, nezaplatil by Vím raději
50 dol. za tunu vemene? Tvrdím
rozhodně, že ario, ba i více, kdyby
jste sloučeni na tom stáli.
Ze škody jeduoho mívá prý dru-
hý zisk. Je to tak zákonem příro-
dy: Když někdo ztrácí, druhý na-
bývá. Ztrácí-li farmer nízkou ce-
nou za semeno, získává o tolik li-
sovna, protože spotřebovatel oleje
platiti musí cenu rok od roku vyšší
Obraťme tedy toto pravidlo, aby
ztrácejícím či poškozeným stal se
průmyslník. Vzejde.li z toho tar
merti jaká škoda, třeba jen nepatr
ná a dochviluá? Nikoli, nýbrž na
opak; farmer získá na třech stra
nách. Vezmou li v Š i c h n i far
meři všechno své bavlnové semeno
v jednom roce sklizené, získají ná
sledující výhody:
1. Obohatí svou půdu a zvýši
své sklizně po následující 3—4 ro
ky.
2. Z nedostatku oleje budou spo
třebovatelé nuceni používat výhrad
ně sádla a loje; spotřeba jejich se
zněkolika násosbní a cena dobytka
přiměřeně vystoupí.
3. V následujícím roce nabídne
vám olejárnický průmysl sám stá-
lou cenu, jakou sami budete si di
ktovat.
Bavlněné semeno jako hnojivo
je nepřekonatelné, obsahujíc všech
ny živiny, plodinám našim potře-
bné, aby rozkladli zahnívání dalo
se rychleji, naváží se semeno ze
džin na velkou hromadu, tak upra-
venou, aby déšť po bocích stékal.
Do podzimu semeno se zapaří a za
hnije a ztratí klíčivost a tím též ni
čeho na své působivosti v půdě.
Světlou lehkou půdu kypřejší.
Kdo nemate zkušenosti, přesvědčte
se malou zkouškou a v příštím roce
řeknete, že bavlnové semeno ja-
ko hnojiVí) má vyšší cenu než *30
/.a tanu. i
AKOISKO-UHERSKO
Vídeň. 2. Července. — .Násled-
kem stálých protisrbských bouří v
Bosně a Hercegovině jež namnoze
vedly ku krveprolití. bylo včera v^ft
celé Bosně a Hera-govině prohláše
no stanné právo.
Ve Vídni došlo včera ku novým
protísrbským demonstracím se
strany německých buršáků. JTíto v
počtu několika st t táhli před budo.
vu srbského vyslanectví, kde uspo
řádali protestní schůzi. Konečně
byli však rozehnáni četnictvem, jež
střeží vyslanectví. Po té táhli stu
denti do císařského paláce, do ně A
hož chtěli vnikncuti, avšak vojsko
s nasazenými bodáky je rozehnalo.
Sarajevo, Bosna. 2. července. — ®
Princip, vrah arciknížecích manže-
lů, byl včera podotb n prvému vý-
slechu před vyšetřujícím soudcem.
Z výpovědi jeho vychází na jevo,
že původně zanášel se úmyslem,
že čin svůj provede v Tarsini bě-
hem manévrů. Když ale se dozvě-
děl, že na jevišti manévrů učiněna
bvla co nej přísnější vojenská opa-
tření, aby znemožněn byl přístup k
arciknížeti, změnil svůj plán. Mla-
dý útočník počínal si během vý-
slechu s nápdcou bravurou. Lí-
čil svůj čin do vš-ch podrobností a
prohlásil, že již dlouho zanášel se
úmyslem usmrtiti n kterého vyni-
kajícího Rakušana. Doznal, že
četl anarchistické spisy. *• J á neliry.
tuji svého činu," "Avšak já jsem W
neměl žádného podílu na bombo- "
vém atentátu, KJyž uslyšel jsem
výbuch, řekl jsem si: Jest ještě
víct bdí, kteří smýšlí a cítí, jako já.
A. moje rozhodnuti bylo tím jen
ještě více posíleno."
Vůči žádnému z ostatních zatče-
ných, vyjímaje Gabrinoviče, ne-
mohlo být až dosud zjištěno nic
přitěžujícího. Lidé ti byli zatčeni
pouze z té příčiny, že bylí zbámý-
mi útočníků.
Vídeň, 8. července. — Ve Lvo-
vě v Haliči došlo ku novému proti
německému projevu, jenž je jednak
odvetou za pronásledování Poláků
v Poznani se strany Prusů, jednak
i projevem rozhořčení proti trou-
falosti jinak celkem nepatrné ně-
mecké menšiny v Haliči, která,
spoléhajíc oa pomoc od vídenské
lády, počíná si v poslední době
;tále výbojněji. Polské spolky \y
daly nyní provolání, v némŽ vyzý-
ají obyvatelstvo, eby bojkotovalo
německé obchody.
Vídeň, 8. Července. — Nyní,
když poněkud utišilo se rozčilení,
•působené zavražděním následniki
Prantiška Ferdinanda a jeho man-
elky, vévodkyně z Hohenbcrgu, v
Sarajevu v Bosně, zaměstnávají se
zdejší vládni kruhy možnými poli-
tickými následky této události.
Včera konala se ministerská pora-
la pod předsednictvím společného
ministra zahraničních záležitostí
nraběte Bertholda, v niž bylo po-
Irobně jednáno o politické situaci.
Schůze ministerstva trvala plných
osm hodin. Bylo v ní jednáno
především o opatřeních ku potlače-
ní velkosrbského hnutí v Bosně.
Jak se sděluje, má být především
zrušena srbská školní autonomie a
pro žáky středních škol má být za-
vedeno nucené nošení uniforem. O
vojenských opatřeních prý se ve
schůzi té nejednalo.
Vídeň, 8. července, — Arcikní-
že Bedřich, generál pěchoty, dosa-
vádní armádní inspektor a velitel
zemské obrany, byl včera jmeno-
ván velitelem veškeré rakouské
branné moci na pevnině. Součas-
ně byl jmenován admirálem a gene
rálním inspektorem válečného loď-
stva. Tím spůsotem stane se v
hodnosti vrchního velitele nástup-
ce zesnulého následníka Františka
Ferdinanda.
Vídeň, 8. července. — Ze Sara-
jeva v Bosně se oznamuje, že pa-
cnatelové atentátu na arciknížete
následníka Františka Ferdinanda a
jeho manželku vévodkyni Žofii z
Hohenbergu, Gabrinejovič a Prin-
cip, obrátili se na chorvátské a
mohamedánské advokáty se žádo-
stí , aby převzali jejich obhajobu
při nastávajícím procesu. Advo-
káti však odepřeli vyhověti jejich
žádosti.
i
(
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Obzor (Hallettsville, Tex.), Vol. 23, No. 48, Ed. 1 Thursday, July 9, 1914, newspaper, July 9, 1914; Hallettsville, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth394619/m1/4/: accessed June 27, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu.; crediting UT San Antonio Libraries Special Collections.