Obzor. (Hallettsville, Tex.), Vol. 18, No. 30, Ed. 1 Thursday, April 8, 1909 Page: 1 of 4
four pages : ill. ; page 13 x 10 in. Digitized from 35 mm. microfilm.View a full description of this newspaper.
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
38
VOL. XVIII.
HAl.LETTSVIT,LE, TEXAS THIIRSIUY, APRÍL H, IV09.
SO. 80.
ROČNÍK XVIII.
MALLETSVILLE, TEXAS. VE ČTVRTEK 8. DUBNA 1909.
ČÍS1.0 30.
Hiitervil a socond-clasf* mattrr Nuvmber 19.1908, nt thf post offlco at Hallettsvillť, Texiu, undcr thu act oř March 8, 1879.
Výsledek rychlého výkrmu.
Kdo bedlivě sleduje požadavky
trhu a ceny, jaké přítomně za do-
bytek se platí, přichází k poznáni,
že poměrné nejlepši cenu stále u-
držnjí si lehčf tučni volci, kteH na
rozdíl žirných volků dvou a tříle-
tých, nazýváni jsou "baby beeves"
— hovězí nemluvňata. — Jsou to
volci roční, kteří do roka nebo nej-
déle do 14 měsíců váží i,ooo li-
ber. Ročci tací těší se v trhu ne
jen velké oblibě, cena jich jest vel-
mi slušná, oni i v každém ohledu
výnosnějšími jsou volků starších a
co nejlepšího při tom, chov jich
vyplácí se nejlépe na menších far-
mách, totiž na těch, kde hospodář
nejen svůj dobytek vypěstovali si
může ale i potřebné k tomu krmi-
vo. Velcí dobytkáři, kteří nuceni
jsou dobytek k žíru jakož i krmivo
pro něj kupovati, nemohou s takým
úspěchem do roka tele vykrmiti,
aby požadavkům jaké trh do "ba-
by beeť" klade, vyhovovalo.
Kočci tito nemusí nezbytně býti
pravého masařského plemene. Ma-
tka jich může býti smíšencem, jen
když jest alespoň poněkud dobrou
dojnicí, za to však otec měl by být
na krátkých nohách, zavalitý a
svalnatý. Telata po býku tako-
vém při řádném opatrování a kr-
mení rychle přibírají na váze a ta-
ké rychle rostou, takže z pradidla
ve 12 nebo na jiejdéle ve 14 měsí-
cích dobrou cenu jako "baby beeť'
píinášejí.
Z pokusů konaných na kansas-
ské pokusné stanici vysvitá, že do
i a odchovaná a krmená telata
předčila telata odjinud zakoupená
a s nimi stejně krmená. Z renči
zakoupená telata, krmená senem
vojtěškovým a kukuřicí přijímala
na se průměrem 396 liber, telata
pak domácí, kteráž s matkami svý-
mi ua pastvině pobývala, přibírala
průměrem 436 liber, za to však
nejlépe svědčilo telatům, vychová
ným na mléku sbíraném. Těm prů-
měrem přibývalo 440 liber.
Jak výše jsme již pravili, k vý-
krmu takovýchto roěku hodí se i
niííenci a záleží to jen na hospo-
dáři, aby stále pamětliv byl toho,
že na starosti má děti a jako s ta-
kovými jednal. Hospodář, který
s telaty se láská a nikdy nezapo-
mene se, aby v ohradě jich zby.
léčně nehřmotil, anebo telata týral
a kopal, pakli náhodou v cestu se
mu připletou, dodělá se nejlepšilio
úspěchu.
Hlavním krmivem telat těch má
býti dobié seno vojtěškové a ku
kuřice, ač i jíhak zdravé seno ji
né, jetelové, bojtnkové, po případě
1 prérijní k výkrmu tomu se hodí
'Pokud kukuřice se dotýče, svědčí
jim uejlépc rozšrotovaná nebo 1
mouka kukuřičná. Píce lato má
vždy býti čerstvá při každém kr-
mení. Toto nutno zařídili tak, by
telata navykala si sežrati vše a ta-
ké 1 ztráviti, co se jím předloží.
Ku žlabům mají přijíti s dobrou
chutí a o hladu. Krmiti se musí
pravideluě v určitý čas. Voda
čerstvá a zdravá nesmí jím schá-
zeli. Lépe jest předkládán jim
dvakráte týdně sůl čestvou, drob-
nou, než-li v kusech, kamennou.
Sůl tvrdá a hrudovitá telatům k
duhu nejde.
Kde to možno vyplatí se, seno
pořezali na řezanku a do ní pak
přimísiti zvlhčené zrní, aby telata
nucena byla dobře zrní rozžvýkati,
Že musí býti v zimě před nepo>
hodon chráněná, jakož i že čistota
ohrady nebo stáje jest nezbytnou
nutností, rozumí se samo sebou.
Způsobem tímto může jedenkaž-
dý hospodář vytěžiti více; než li
kdyby tele" prodal ihned pod kra-
v«ui *n«b choval j«j dva tři ruky,
Jisto jest, že na mnoha menších
farmách, kde nelze ať již z té či 0-
né příčiny potřebnou péči po dva
tři roky volkům včnovati, volci ta-
koví se prokrmí, kdežto kdyby kr.
mili se tak, aby do roka váby,i>ooo
liber získali, přinesli by značný u-
žitek, již tím, že ušetří se jak píce
tak i práce.
Klisna a hřibe. ti té největší čistoty a nikdy, v ú-
—-— i inyslu přírodě pomoci, nepokoušej -
Příchod hříběte ve stáji jest uda- me se usýchající šňůru pupeční od-
lostí, na uíž každý hospodář má trhnouti, ta odpadne sama, jakmile
býti pro každý případ dobře při-j dozraje.
praven. Doba březivosti kobyl se ; Jakmile kobyla po ohřebení si
udává na 48 týdnů, leč mnohdy u odpučiuť, probudí se v ní pud ma-
kobyl mladších doba ta jest kratší, teřský a to začasté tak mocně, že
u starších zase opakem se o něko-1 nikoho k sobě ani ku hříběti ne-
Otnk Temen*.
Před 14 dny začalo sleté kobyle,
otékati vemeno na levé straně a
otok Se rozšířil 11a břicho až ku
předním nohám. Jelikož kobyla
není hřebná,' mazal jsem ho a on
se pak provalil na pěti místech a
ze břicha skorém fiplně- se ztratil.
Teď začíná otékat pravá strana
vemena a kobyla při dobrém kr-
mení, ač dobře žere, stále více hub-
ne. Sdělte, jak ji léčit.
Oilp.— Dávejte na noc hojně či-
stého stláni a otok mažte 2kr.lt
denuě mastí: Camphor y2 oz., ho-
říc acid 2 drams, lanolíne 2 oz.,
wfíite vaseline 3 oz., aleohol as
much as needed for solution of
camphor. Je to výborná niasť ne-
jen na otoky vemena u klisen, ale i
u krav. Během léčby ponechte
kobylu na velkém stání, aby se
mohla volně pohybovat a dávejte
|í též otrub nebo mrkev a pro či-
stění krve jí dejte každý druhý den
80 gránů jodkalia (potasium iodide)
s vodou k pití, po tři týdny.
lik duí prodlouží.
Zhřebná kobyla, jejíž březivost
dochází, umístili se má v pohodl-
ném prostoru(;in stání, možno-li to
odděleně od koni ostatních. Zvy-
kati se má ua obsluhu, jakou polře-
bovati bude, a tu jest radno občas
vemeuo ji rukou iříti a struky innou-
ti i povytahovati, by krev ve žlá-
zách mléčných se nezastavila, jak
se často děje. Zastavení to způ-
sobuje kobyle citelnou bolest, ně-
které, zvláště mladé kobyly, neclui
pustí. Neni-I; toho nutná potřeba,
je vždy lépe matku s mládětem na
čas nechat o samotě, dokud se ne-
poznají a hříbě k vemeni se nedo-
stane, což z pravidla ono 11a dlou
ho neodkládá. Pouze tehdy, kdy
hříbě jest slaboučké, potřebuje po-
moci naši, bychom jej na nohy po-
stavili a chvíli podrželi, než samo
může státi.
Po prvém ssání musíme dobře
pozorovali, jak střeva hříběte pra-
cují a zdaž smůla v žaludku a vnitř
hříbě proto k sobě připustit., any nostech je)10 pfed
narozením do
struky v otoku mizí a hříbě mocí bře vychází či nic. Pakli se tak
je povytahuje. Častějším mnutím i neděje, což hříbě jeví nucením,
vemene a povytahováním ítruků se vztýčeným ocasem, napínáním
kobyle jen poslouží. občasnými bolestmi kolíkovými, je
Asi na 24 hodin před ohřehením r4dno použiti klystýru 2 teplé vo-
olijeví se v ústí struků mlezivo, i (]0 něco dřevěného oleje
vosku podobné výmětky, ač tyto jsrat, pfídali. — Mimo to naolejo-
nejsou vždy najJVosto jistou znám- vaným prstem, pokud dosáhnouti
koti brzkého porodu. můžeme, odstraníme z konečníku
sražené ly výmětky. Z pravidla
však není toho třeba, neboť prvé
mléko mateřské obsahuje dosti mle
živa, jež působí projímavě samo
sebou.
Hledíce si však takto hříběte,
nesmíme zanedbati matky jeho.
Čistidlo má vyjiti samo během še.
sti až osmi hodin po ohřebení, ale
Ohřebení vlastní — pakli vše je
v pořádku — jest výkonem velmi
krátkým. Kobyla jednu chvíli mů-
že spokojeně ještě žráti a za deset,
patnáct minut máme již ve stáji pří-
růstek. Přirozená poloha hříběte
jest položení hlavy na přednože-
nýčh předních nohou. Jiné nepři-
rozené polohy, zrůdnosti atd., u
hříbat mnohem řidčeji se vyskytují nestane li se tak, nechť zavolán je
nežli u telat. Na to však nelze su zvěrolékař a to proto, aby jiředeš-
spoléhati. I ta nejmeuší odchylka lo se hrozící otravě krve, jež pov-
zavinili může osudnou nehodu neb ?<*" / r°iklaJ" výmétkú.
, , v , , , Odstraněni cistiilla v případu tako-
uraz, neboť zdá se, že kobyly po- j yém mus! se ditj mo£j a proto Jen
strádají úplné ono vrozené poqho- zkušený zvěrolékař výkou ten pro-
ten zvláštní účinek na ledviny, že . peiií9 co se s nimi děje, jaké na je- vésti může, dbaje při toni všech
zpftsobí zánět a krvácení a za třetí VQ j^vají krávy, které při telení o ochranných desinfekčních pravidel,
to může hýl od malarické otravy, i fao klidnéjši'nij a trpělivějšími Usláleuým jaksi zvykem j, st při
, , / , , ,, pouštěti kobylu ku lifibci devátý
. .. . , , jsou.-Jakmile nějaká odchylka ^ pQ ohřebe„i, " Začasté však
kru a kde je mnoho komárů. Lé- ge zjevj| kol)y|a 7 pravj(ua klesne nt.nj třeba čekali pluý tento čas,
čem se ovšem ridi dle příčiny-po j. zem|y napíná se několikráte a tu, zvláště pakli kobyla utiřebila se v
vstání nemoci. V prvém případě klj |ňžková votla Se objeví, má pokročilém již jaru. V případech
se dobytku divá odvaděči nějaký t .it,pomoc p0 ruce. Ruka i těch kobyla zhusta přijme hřebce
prostředek, jako ku př. dává se jim rálné[oho kJo pomod má musj.! Již paty den po hříběti.
každý býti čisté a hlavni věcí při tom:]
chladnokrevnost. Malé odchylky,! '«'tugal kýzpů^ubpištěnírlimlc
jako vzepřená noha, hlava na stra-i, V Orionu několik pokročilých
' ' . : tarmerů přesvědčilo se o vyhodno-
nu otočená atd., dají se z pravidla . , . ,
, ,. stí portugalského způsobů pěsto-
naprawti v pravou polohu a po té
Hrnut' niořriit.
Krvavé moření může přijíti od
trojí hlavní příčiny: předně může
to býti následkem nezdravé trávy,
rostoucí na mokrých, močálovitých
místech, kde stojí hnijící voda; za
druhé to může býti od požití něja-
ké jedovaté trávy, která může míti
po libře Glanberovy soli,
den, neb každý druhý den, aby se
střeva dobře od jedovatých látek
vyčistila a k tomu se dává posilují-
cí lék doleji udaný. V druhém
případu se používá místo soli lně-
ného nevařeného oleje v dávkách
jednoho pintu a k tomu, pak-li je
zácpa, se může použiti ještě jedm>
unce barbadenského aloe v prášku,
jenž se míchá do teplého mléka.
Pakli maji silné nucení k močení,
přidá se k tomu na každou dávku
2 dr kafru. Tfž semůžedávati
60 kapek kyseliny sirové (sulphur-
ic acid) v nápoji dvakráte za den.
Ve třetím případu se musí dávali
chinin (quinine) v dávkách půl
drachmy třikráte za den a k tomu
2 lžičky tinktury železité (tincture
ot iron). Ve všech případech se
má dobytku dávali pařená píce, ja-
ko otruby, tluč aneb' lněná mouka
a v Texasu se může použiti pařené
mouky z bavlněného semene. Má
se jim dávati dobrá štěpná zelená
pice a nemají' se pouštět na pastvu,
až se zcela tízdravějí. Ve všech
případech s« pak dává následující
posilující lék:
Prášku z vraních ok (powdered
nux vomica) 1 oz., prášku z hořce
(powdered genlian) 2 oz , prášku
z piskavice (powdered fenugreek)
3 oz., síranu železitého (sulphate
of iron) 1 oz.
Toto vše rozdělí se na 20 prášků
a jeden se pak dává třikráte za deu
do nějaké pařené píce, jako jsou
otruby atd. Všecky dávky zde u
dané jsou pro dorostlý dobytek a
když jest to pro mladší, tak mu-
sí dáiati svitám méně.
vše již dopadne tak daUce dob!e,
pak-li hříbě násilím se ven netáhne.
Jinak však jest nelze li hlavu hří-
běte rukou nalézli, poloha celá jest
zvrácená, hříbě se tlačí ven noha-
ma a pod. V ptipadu tom bezod-
klad 11 zavolejte zvěrolékaře a ne-
dovolte nabízejícím se pomrh;ičfim
aby nešikovnost svoji na kobylo
zkoušeli. Nežli zvěrolékař se do-
staví, udržujte kobylu na nohou,
zvolna ji provádějte a potřeba-li
toho káže, použijte i smyčky ua
nos.
Majíce za to, že ohřebení pro
vedlo se pravidelně, jest otázkou,
zdaž má se šňůra pupeční přestřih-
nout!, či má h se tak státi cestou
přirozenou, totiž spojeným úsilím
klisny a hříbětě. O tom mínění
se rozchází, leč většina kloní se k
tomu náhledu poslednímu. Je-li
však z té či oné příčiny nutno šňů-
ru tu přestřihnout), musí se>to stá-
ti pozorně a čistě. Nejjirve pře-
vážeme šňůru úzkou tkanicí, smo-
čenou v nějakém antiseptickém
roztoku, asi dva palce od břicha a
na to přeřízneme šňůru asi na pa-
lec pod podvázáním. — Není rád
110 přeříznonti ji dále, ana tfže její
může zhusta přivoditi nemilé ná-
sledky. Kde přelržeuí událo se
cestou přirozenou, heni třeba nija-
kého podvá<ani, poněvadž nepra-
videlné okraje samy tepnu .uzavrou
a krvácení zast&VÍ. Dokud pupeU
•t dflkanala ríuKHtAhne, dluino dbá
vání cibule a používajíce způsobu
toho sklízí z jednoho akru 350 až
800 bušlů ba i více pěkné cibule.
Poněvadž Odbyt na cibuli jo stálo
dobrý — cena její kolísá od 50 cen
tu do jednoho dolaru — zřejnio je,
že takovéto pěstováni cibule se
jim dobře vypláči.
Dle portugalského způsobu pě-
stění bez zavodňování vyscá se
semeno cibulové do pařeniště. Po-
zemek, na němž během lota j'ěsto-
vala se kukuřice, brambory nebo
jiná zelenina a jenž byl ptej tini
dobře vyhnojeu, jsa ve staré síle,
hodi se ku pěstováni tomuto nejlé-
pe. V časném podzimu pozemek
se zorá hodné hluboko a nechá se
tak leželi přes celou zimu, aby dů-
kladně proschl. Na počátku led-
na vysévá se semeno cibulové do
pařeniště, kdež nevyžaduje mnoho
péče, jako semena jina. Jedná se
jen o to, aby mrazem vzešlé mladé
rostlinky poškozeny uebyly. tíé-
heni dne v hodinách poledních se
okna na nějakou chvíli otevrou, a
by se rostlinkám dostalo světla a
čerstvého vzduchu.
Ku konci března a v dubnu po
zemek pro cibuli určený se doko-
nale křižem převláčí, válcem pře-
jede, aby zem byla co možná hod-
ně sypká, načež mladé rostliu*y,z
pařeniště se přesazují do mělkých
brá/.diček, dříve před přesazová-
ním projetých. Cibule vysazuje
se v takových řádcích ve vzdále-
nosti 4 palců jedna od druhé Způ
sob tento vyžaduje sice o něco více
práce nežli obyčejné vysévání se-
mene ua široko nebo strojem do
řádku, však za to výtěžek je mno
honásobný, takže práce ona je vel-
mi dobřr laplaGnoa.
Kachtia pcklnská.
Pro chov kachen na farmě ne-
známe lepší odrůdy než-li kachny
pekinské. Tato odrůda přivezena
byla do Spoj, Států poprvé z Číny
roku 1872, Nyní jsou již známy a
velice oblíbeny ve všech východ-
ních a středních státech, kdež pě-
stují se v nemalém množství pro
trh.
Chov kachen pekinských jest vel
mi snadný a výnosný již proto, že
mladá kachňata nepodléhají tak
často nemocem, jako kachňata dru-
hů jiných. Za obyčejné péče sne-
se kachna pekinská za rok od 100
dD 130 vajec. Povahou svojí jsou
sice bázlivé, než při tom dobře se
ochočuji a rády kolem svých do-
movů se zdržují, netoulajíce se
tak, jako kachny druhů jiných.
Peří kachen pekinských sněho-
bílou bělostí svou je v trhu velice
hledanýma také tak není napadáno
různým hmyzem jako peří jiné.
Odbyt jak na kachny samotné tak
i jich peři je vždy dobrý a poptáv-
ka značná. Jest sice dokázanou
pravdou, že možno kachny i bez
vody pěstovati, leč vždy jest lépe,
pak-li kachny pekinské v době sná-
šení vajec, mají volný přístup k
vodě, kde by plavati mohly, Dva
střevíce vysoký drátěný plot udrží
v obražení dospělé kusy a 12ti pal-
cové prkno při zemi postavené u-
drží tam kachňata. V horkých mě-
sících musíme se kachnám i kach-
ňatům postarati o stín. Dokud
kachny nesou, krmiti se mají smě-
sí ze stejných dílů otrub, šrotu pše
ničného, kukuřičného a ovesného.
Směs tuto jim zvlhčíme teplou vo-
dou a když vystydne, teprve ní kr-
míme. Ob den možno jim také dá. •
vati vařené brambory nebo odřez-
ky masa. Že musí míti při tom
dostatek hrubšího písku, rozmělně-
ných skořápek mušlí a vody, ro-
zumí se samo sebou.
V zimě kurník pro ně vystýláme
suchou a čistou slámou. Kachny
pekinské počínají nésti v březnu a
dubnu a obyčejně kladou vejoe rá-
no. Proto rádno jest míti je za-
vřené asi do 8 hodin ráno, tak aby-
chom pokaždé najisto všechna vej-
ce od nich ziskali, Nejlépe také je
vejce pekinských kachen nasazova-
li buď pod slepice uebo použiti k
tomu líhně, poněvadž kachny tyto
nerady sedí a mnoho vajec |>okazí.
Vylíhlá kachňata netnajf po pr-
vých 24 hodin dostávati ničeho k
žrádlu. Druhý teprve den mohou
dostali v malých jen dávkách čtyry
neb pětkráte denně něco kukuřič-
né mouky smíchané s pšeničným
šrotem a spařené teplou vodou.
Pět neb šest neděl stará~ kachňata
krmíme již třikráte denně a nene-
cháváme je pásti se na trávě, jak-
mile rosa s trávy zmizela. V do-
bč té již čiperně za mouchami a
různým hmyzem se prohání. V de-
síti týdnech jsou již téměř tak velkí
jako kachny staré, pakli dostává se
jim náležitého krmeni a vždy do-
statek čisté studené vody.
East Bernard, 6. dubna.—Den
4. května bude pro nás dnem za-
svěceným. Budeme světit naši
spolkovou budovu. Ku slavnosti
té pozvali jsme všechny sousední
řády. Doufám vzhledem k tomu,
že jest to událost t!lk řídká, že nás
svou návštěvou poctí.
Zároveň oznamuji bratrům, aby
se do příští schůze 11. dubna
všichni dostavili, neb důležité je-
dnáni to vyžaduje. Sestry od ny-
nějška do schůze nezvu, protože to
docela nic není plarné. V měsíci
lednu byly 4, v únoru 2 a v březnu
nejméně — žádná. V zimě je jim
zima a v letě horkoi
Ji Ov«suý.
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Obzor. (Hallettsville, Tex.), Vol. 18, No. 30, Ed. 1 Thursday, April 8, 1909, newspaper, April 8, 1909; Halletsville, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth394832/m1/1/: accessed July 18, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu.; crediting UT San Antonio Libraries Special Collections.