Obzor (Hallettsville, Tex.), Vol. 23, No. 35, Ed. 1 Thursday, April 2, 1914 Page: 3 of 8
eight pages : ill. ; page 24 x 18 in. Digitized from 35 mm. microfilm.View a full description of this newspaper.
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
Garbade Lumber Ca
Největší dŤevosklad
v Shiner, Texas
STAVEBNÍ DftíVf, NÁTĚRY
OLEJE, CEMENT, ŽELEZNÝ
MATERIÁL PRO STAVBY
Jednatelé pro "Sherwln Williams"
nátěr.
Wm. Christian
Kopec bavlny a komUsionár,
HOUSTON, TEXAS
Poskytuje zápůjčky na zaslanou
bavlna a obstará prodej za nej
lepSÍ cenu. Nabízí osvědčená se-
mena "Mebane's Early Triuraph
Big Bolí" a "Kings Latest Improv
ed Extra Early" přímo od pěsti-
telů. Dotazy ochotně zodpoví.
Pálení slivovice-
Chci vám, ctěni čtenářové, po-
věděli, jak se vyrábí slivovice. —
Mnohý zde neví, co vlastně to jest
slivovice. Slivovice jest lihovina,
která se vyrábí ze švestek (čili
karlátek). Vyrábí se takto: Nejpr-
ve se nasbírá se švestek, které se
dají do suda a tam se nechají po
dva měsíce a za tu dobu vykysaji.
Pan se vsypou do měděného kot-
íte, pod nimž se topí. Na vrchu
'kotle jest otvor, kterým jde roura
a ta se vede závinovitě do velké
nádržky s vodou, a odtamtud zase
(ven. Následkem zahřívání švestek
I počne se vyvinovat) pára, která
jde zmíněnou rourou a jakmile se
pára dostane do roury, která jest
ve vodě, schladí se a změní se v
kapalinu, která vytéká do sudů.
Tato kapalina se ještě jednou
tak přepálí a jest slivovice hotova
Měli jsme doma také pálenici.—
Lidé z vesnice vozili švestky a pá
lil slivovici. Pálení slivovice pod
léhá velké dani, Za jednu hodinu
platilo se i koiuna a 50 halířů, to
jest 30 centů. Pálilo se ve dne i v
noci. jakmile jeden přestal, druhý
již jačai pálit a tak to šlo dva mě-
síce bez přestávek.
K pálení jsme měli'dva páleníky
kteří se střídali po dvanáct hodin.
Mně bylo tehdy 9 let. Chodil jsem
do školy. Jedinou mou radosti byla
pálenice, kam jsem po škole vždy
chodíval.
Jednou také došel jsem do pále-
nice a netrvalo to dlouho, když na
to~ došel kominík ze sousedního
Nejnovější odznaky pro sestry a města- /tal se Pálenlka. zdah bv
bratry jednoty S P J.ST. |mu neprodal litr slivovice. Ten mu
1 vyhověl. Kominík si pak přisedl k
mám na skladě v tom rolniliům a zapoíal s nimj fet. T,
+++**++4
OperaHouseSaloon
Jobn Bass, Pro;.
Jeden z nejlepších 'a nejčistších
závodů s lihovinami v Hallettsville.
Navštivte nás.
Jídelna se zákusky ve spojení. Ry-
by a uštřice každého úterý a pátek.
HWI obsia mim
Spolkové odznaky.
nejlepším provedení.
Na požádání vyryje
se jméno dotyčné se-
stry neb bratra na
vrchní štítek. Ve-
škeré odznaky pro
členy S.P.J.S.T. mám
stále na skladě, jak
zlaté tak pozlacené.
Ceny veškerých od-
znaků ať zlatých neb $ÚEĚ9J
pozlacených, ktere
mám na skladě jsou ty nejnižší
C. K. SCHVAB,
Shiner, Texas.
O
BRODSKY
389 2nd Ave. j^EW; YOKK, N. Y.
Zal. roku 1667
Nejetárfit čechoBlovanský přeplavní,
peněžní, zásilkový, notářský a kni h
kupecký obchod v Americe.
o
Ed. MILLER
kovář a kolář,
Hallettsville, Tex.
ŽÁDÁ našince, by zadali mu své
správky hospodářského nářadí a stro-
jů. Podkovářství věnuje se zvláštní
pozornost. Nejlepší práce a správné
ceny se zaručují. Dílna přes cestu
od ledárny.
GieseckeBros
&Company
klempířská dílna
BRENHAM, TEXAS.
Odporučuje cisterny, větrní
mlýny osvědčené soustavy.
Klempiřské práce vykoná
rychle a dobře.
[Gerdeséc Turk,j
řeznici a uzenářl,
Hallettsville, Tex.
— !
Mají vždy čerstvé maso a uzeniny;
! na skladě. Platí tržní ceny za
mu donesli slivovice, by se jen do
vůle napil. Kominík byl na to vel-
mi ohumný a proto si silně přihnul
Dlouho střízlivým nezůstal. Bylo
tam též pár výrostků rolnických,
kteří mu chtěli vyvésti nějakou
švandu. Kominík měl sebou žebřík
a štětku. Ti mu žebřík vzali a po-
věsili jej na vysoký strom, stojící
právě před vápenici. Za nějakou
dobu se kominík vzpamatotval, a
chtěl jiti domů. Vyšel ven a hledal
žebřík, ale kde ten byli Popadl ští-
tku a běžel na ulici, kde se dal
do útěku. Koho měl potkati, tomu
zdaleka hrozil štětkou a chtěl mu
nabiti. Na náměstí stáli dva učite
lé, kteří si četli noviny. Kominík
běžel přímo k nim. Tito však nevi-
dělijjej, neb byli obráceni opačnou
stranou od něj. Jakmile se k nim
přiblížil, počal je mlátit štětkou.
Tito museli se rozprchnout a zro-
vnajdomů, neb byli pomalováni ja-
ko praví komináři. Kominík za ni-
mi křičel, by mu dali žebřík co se
mu ztratil. Co vytrpěli oni páni
učitelé hanby a smíchu, může sobě
čtenář pomyslit. — Kominik však
neměl na tom ještě dosti, běžel k
nedaleké studni, jež byla kryta
střechou a mysle, že je to komín,
počal ji vymetati. Odtud se schytl
a běhal po vesnici a kdekoli uviděl
otevřené okno, tam počal štětkou
vymetati. Posléze jej musel poli-
cajt odvésti. Tento přišel právě ve
chvíli, kdy mu hoši namalovali čer-
venou barvou čerta na záda, an ne-
se žebřík na rameně. Měl s ním
dosti velké obtíže, než jej dostal
do chládku. Na druhý den počal
potichu pátrati po svém žebříku.
Přišel do pálenice ve stavu tako-
vém, že všichni jsme se museli vá-
let smíchy. Než odešel od nás, měl
ještě tu čest si vylézti na strom a
žebřík sdělati dolů. Po té odebral
se domů a zařekl se, že nikdy se
nechce zadarmo napít. Z. Fr.
i
Pěstění a bíleni celeru.
Sváteční americký oběd nebyl
by úplným, kdyby na stole v pěk-
né, vysoké nádobce skleněné nestá
la hrsť žlutobílých stonků celeru
naťového, které již pouhým vzhle-
dem svým laskominy budí a jsou-li
křehoučké, zrovna na jazyku se roz
plývají, aby podporovaly rychlé
trávení a léčivými vlastnostmi svý-
mi ku zdraví našemu přispívaly.
Vždyť celer jest jednou z nej-
zdravějších zelenin, používá se
hojně ku přípravě různých léčebnin
výtažků, jež vysoce v kruzích lé-
I kůže. Vlastní dva závody, totiž;
i jeden vedle obchodu p.
■ * ■ ycaiuvau jej na6uuiuiuc ua Ku^ue
S druhý voflip hnatince p. Munstera. J farmg j v městské zahrádce, vzdor
řnmii. yp. v mřt;tťrrh dnsti lf vn£ co
! kařských se cení a proto dobře je
atu y i' j pjstovati jej každoročně na každé
%■■■■■■■■■■■■■■■■■■■■■■■■■■■■■■■■•■■■■■
Celer daří*'"sé ne|lépe v půdě
chladné, velmi bohatá a stále vlhké
tomu, že v městech dosti levné se
prodává.
Ovšem, že možno jej pěstovali
i na polohách vyšších, než tam
pěstováni jeho vyžaduje více práce
zaléváni a výsledek není vždy jistý
Semeno celerové vždy vysévá se
na zvláštní záhonek a tam se je-
dnou nebo dvakráte přesazuje, neb
jen i jednotí, protrhává, tak aby
byla jedna sazenička od druhé asi
na 2 až 3 palce od sebe vzdálená.
Tím docílíme silných rozložitých
sazenic, kteréž jakmile příliš do
výšky ženou, zastřihujeme. Jakmi-
le nadejde čas ku přesazováni ma-
jí býti sazenice jen 4—5 palců vy-
soké, silné, rozložité a hodně tma-
vě zelené. Sazeničky vysazují se
na připravené záhonky do řádků
na vzdálenost 8—10 palců. Šířka
řádků závisí na tom, jakým způso-
bem chceme celer vybíliti.
Bílení celeru pomocí prken jest
nejlevnějším a proto také až dosud
nejčastěji používaným spůsobem u
ranných a letních druhů celeru,kte-
ré vysazuj! se do řádků 2 až 3 sto-
py od sebe vzdálených. K bílení jich
používá se palcových prken stopu
širokých, dvanáct až čtrnáct stop
dloi-hých. Prkna tato nakloni hra-
nou podél řádku celeru z obou
stran tak, ady jen dva až tři palce
lístků nad prkna vyčnívaly. Aby
prkna ve stejné poloze setrvala,
přibij! se spojky, kousky latěk.
Jakmile celer výše roste a nad prk-
na přečnívá, staví se prkna k němu
blíže a kolměji. Dvojí nebo na nej.
výš trojí přesazení prken úplně sta
čí. Za teplé a vlhé pohody vybili
se celer v desíti až dvaceti dnech.
Rozumí se ovšem samo sebou, že
než prkny se ohradí, musí se čistě
obdělávali.
Druhý spůsob bílení celeru děje
se přihrnováním země ku listům.
Spůsob tento vyžaduje více práce
a nelze jej vždy u letních druhů
použiti, poněvadž tyto začasto u-
vnitř zahnívaji. Chceme-li tímto
spůsobem celer bíliti, musíme vy-
sazovat sazeničky do řádků 3^ až
4 stopy od sebe vzdálených. Jakmi
le jednotlivé rostlinky rozloží list)
své na 12 až 18 palců, třeba již ze
mi k listům přihrnovati. Listy je-
dnou rukou se sevřou a druhou při-
hrnuje se k nim země tak, aby ze
dvou třetin výšky zahrnuty byly.
Po 10 neboi4 dnech se přihrnován
opakuje. Při tomto spůsobu musí
se dáti pozor, aby se země nedosta
la do vnitř ku listkům srdečným,
neboť jinak počal by celer uvnitl
hniti.
Zimní druhy celeru zahrnuji se
zemí ve sklepu, ač i v tomto přípa
dě lépe jest, alespoň jednou zahr-
nouti je venku na záhonu, než se
do sklepa uloží.
Nejnovější však spůsob bílení ce-
leru odporučuje T. Greiner, jenž vy
sazuje sazenice celeru naťového do
řádků deset palců od sebe vzdále-
ných a jednotlivé sazenice sází na
vzdálenost pěti palců. Půda pro
celer takový musí býti velice boha
tá, a rozdělená na užší záhonky lak
aby jen osm řádků na záhon se
vešlo. Po vysázení udržuje se půda
stále kyprou a prostou veškerého
plevele. Pokud toho třeba není, te-
dy se celer nezalévá. Jakmile celer
vzmůže se tak, že listy zemi zakrý
vají, není třeba žádného obdělává-
ní, poněvadž listy samy si plevel u-
dusí. Lépe však jest za dva nedo
tři týdny po vysázeni navrstviti na
několik palců mezi řádky kompost
tak, aby plevel přece vzniknouti
nemohl. Jakmile listy půdu přikrý-
vají, ohradí se záhonek ze všech
stran prkny 8 až 12 palců vysoký-
mi, k nímž zatlučou se kolíky, tak
aby prkna rovně stála. Na to na-
stane zaléváni, či správněji snad
řečeno zavodňován! celeru. Celer v
bohaté půdě rychle mohutní a po-
něvadž jeden keř jest velmi blízko
druhého, listy se na sebe tlačí, tak
že nimi světlo pronikali ani nemůže
a tím se samy vybělojí. Listy na
krajích záhonů pak chráněny jsou
před světlem prkny kolem postave
nými. Pak-li nedostaví se silné de.
ště, třeba celer každých pět neho
deset dnů ?avodňovati. Slabé deště
nebo přeháňky nejsou nic platný.
Nejlépe jest vodu vlévat přímo me-
zi řádky, poněvadž kropení listů
je zbytečným. Mydliny po prádle
a podobné tekutiny valně ku silné
mu vzrůstu celerových listů napo-
máhají. Na záhon 10x12 stopách
nutno použiti ku jednomu zavodilo
vání 12 až 15 džberů vody. Spůso-
bem tímto získáme silné, křehké,
plné a, velmi chutné bilé natě a
proto lze tenio spůsob co nejlep :
odporučiti. |
Co všechno se v Čechách píše o
americkém farmařeni-
V jistém časopise, vycházejícím,
v Tiebeniclch v Čechách, čteme
článek pod ohlavenim: "Z rolnic- j
kých zvláštnosti amerických. Ze j
života českých farmářů. — Napsal!
prof. Dr. Strites."
Věru, že tak upřímně a od srdce
jsme se již dávno nezasmáli, jako
po přečeení tohoto článku učeného
pana profesora a doktora Stritese
jenž byl-li vůbec v Americe, ame-
tickou farmu, na tož pak českou
farmu, ani neviděl a kukuřici zná
jen nepochybně tak letmo z obráz-
ků. Pro vyraženi našich čtenářů
článek ten v plném znění zde oti-
skujeme jak následuje:
"Poněvadž jedná se také u nás o
pěstování kukuřice ve velkém, ne-
bude nemístné seznati, jak tuto rost
linu američtí farmáři i při velkém
nedostatku dělníků pěstují. Znač-
nou vadou kukuřice jest, že nepo-
skytuje odpadků jako krmiva, ne-
chá-li sejplně dozráti. Sklízí-li se
ale ve stavu nedozrálém a tak, že
mohou klasy na hromadě dozrát,
získáme přece ve stoncích dosti do
bré krmivo. Tak počínají si v Ame
rice. Vhodná doba ku sklizni na-
stala, když nejspodnější dva až tři
listy zaschly a obal klasů počíná
žloutoouti. Ale ostatní listy jsou
ještě plně zelené. Když v tomto
stavu se kukuřice poseká a klasy
se daji na hromady, počíná v lis-
tech pochod kvasný. Po 3—4 nedě-
lích nabyly listy krásné zelené bar-
vy a příjemně voní. V hromadách
nechají se klasy po celou zimu a
postupně po tu dobu se kukuřice
vylupuje. Stonky po posečení a vy-
lámání klasů se krmí a mohou po-
řezané býti také naloženy.
V jižních státech Sev. Ameriky
seje se kukuřice v dubnu, ve střed-
nich státech od 1.—10. května.
Tato doba jest i pro naše poměry
nejvýhodnějši. Kukuřice pěstuje se
v Americe 11 e státech, kde 15. zá-
ři přicházejí mrazy, kdy pozdější
kukuřice jest ve zralosti mléčné.
Taková pak jedině ve velkých hro-
madách dozraje a docílíme vedle
výborného krmiva také dobré zrni.
V jižních přímořských státech,
kde panuje podnebí teplé a vlhké
by kukuřice na hromadách plesni-
věla. Tu jest zvykem, že listy ku-
kuřice se uřezávají i stonek nad
poslední palici, suši se a skýtají
dobré krmivo. Pak se projíždí pole
a úplně zralé klasy hází se do vozů
Jinde opět nedělá se s kukuřic!
nic, než že se vylámou dokonale
zralé palice a pust! se do ni doby.
t k. Ještě v jiných krajinách, kde
se dobytek pastvou vykrmuje a zů
stává skoro celou zimu venku, ku-
kuřice se poseká a nechá v hroma-
dách na poli ležeti. Když na pod-
zim jest pak pastva skrovná, přivá
ží se tam z oněch hromad kukuřice
a dobytek ji tak celou žere. Poně-
vadž ale mnoho zrni přichází tak
na zmar a mnoho také neztráveno
přichází do výkalů, vyhánějí se na
pastvu prasata, která toto zrní zu-
žitkují. Ovšem napodobiti toto u
nás nelze a vysvětluje se jedině po-
třebou, v Americe co nejvíce ho-
spodářství zjednodušiti. Poněvadž
je půda v Americe levná a dělnic-
tvo drahé, hospodaří se extensině.
V jižních státech dostává čeledín
k celému zaopatření 60—80 marek
měsíčně. Ke všemu tomu žen3ké
hospodářskou prac! se nezabývají,
toliko tam, kde pěstuji se jahody
ve velkém, jsou dělnou sílou ženy
a děti. Nedivme se, že není otáz-
kou, jak nejlépe by se půda vzdělá
la, nýbrž jak nejrychleji. To vedlo
k sestrojení nářadí a strojů, kde
vykonává práci dvou lidí našich i
více jediný čeledín, ovládající až
šestispřežení. Hrubá síla dělníka
FOR YOU
Obchodní vzdělání
PRACTICAL BUSINESS COLLEtiES,
WACO, TBXA9 NEW YORK CITY
Inkorporovan/ kupltál M0.000. Puenint lkol 156 Fifth a*
Vedeni knih. bankovnictví, těsuopls. strojopis
krasoplsa akademická oddílem.
Kittioi Velmi dobré školy pro itititt
zdarma velmi dobré studenty.
V> ut-uj. nu- poštou s prospěchem.
Pokročilému litováni, novodobému praktickému knthvrdrnl.
Janesovu neb Ariatoa ttanopiau (tti úlohy na akouftn a tia -
ba kněh (6.00.) ťaani na atrtji. kraaopiin (obchodní nrb «•
méleckj.) Obchodnímu počtářatvl, anKlIftnt, obchodním*
zákonu, paanf obchodních doplaů.—Vyithnnete tuto tunám-
ku. pozuumenelte |>h*(1mť'ty o ní-#, na tajnuAtx a doplMť at o
katalog uynl.—Poznamenejte, ie jtto Četli ozuéinku v Obzoru
v Americe neni ničím, nýbrž děl-
ník musí vynikati inteligencí, aby
někdy složité stroje dovedl oviádati
Hospodářství severoamerické vy-
kazuje i jiné zvláštnosti. Hnůj vy-
váží se v zimě, v létě přímo na po-
zemky a tam se rozmetadly rozha-
zuje. Během zimy vyváží se hnůj
na pastvinu, kde se zjara hned za-
oře a oseje kukuřici, Vůbec rozho-
dujícím momentem jest úspora prá
ce ruční, byť i za cenu zvýšení vý-
nosů. Jaks hnojem se nedostatečně
zachází a půda jen spěšně obdělá-
vá a -takové jsou arciť i výnosy plo
din. Pštnice za takových hospodář-
ských poměrů skýtá poloviční vý.
The Temple Sanitariuiii
Jeat nejlépe a nejúplněji vypravené nemocnice ve Středním Texaan určená avláité
pro ošetřováni nemocných vyiaduilcíeh operace. Nemocni a nakailivými nemo-
cemi ae nepřijímají. Hlavni budova jeat aděnA. vytápéna parou, atény i podlaha
jaou neprodyiné, nepropouitějlcl zvuku. Elektrické zvonky, elektrické véjfto ■
telefon jaou čaati výpravy každého pokoje. Operační oddélenl neatává se áeatl
pokojů ae skvělým avitlem a porculánovými aténaml a podlahou. Operatni
náatroje jaou nejnovéjiiho vynálezu. Lékáfl Sanltaria jaou proalull dovednoatl
a mnoholetou zkuáenoitf. K poaluze nemocných Jeat celá řada zkoušených
ošetřovatelek. V datavu Jeat mfata pro 70 paclantA.
Mrs. M. A. Parsons, Miss Wilma Carlton,
řídí nemocnici, dohlíží na ošetřovatelky.
Temple, Texas.
FERD. SOKOL,
KOLÁŘ A KOVÁŘ.
Sklad hospodářského nářadí. ;
Spolehlivá strojnická dílna.
Též má na skladě vozy druhu
Old Hickory, New Stroughton, Lintroth a Mougol.
Ušetří vám za malý peníz velkých starostí, když se vám v nejpilnéjší prá-
ci porouchá stroj, vůz neb jiné nářadí. Obdržíte vždy práci první třídy.
3BE
EJBE
OE
V osobních, soukromných, právních, amerických a
staro krajových záležitostech pište o infor- (
maci, radu a pomoc na
International Information & Mediation Bureau
ve FORT WAYNE, INDIANA,
POSLYŠTE:
Máme na skladě a dodáváme v nejlepší jakosti:
STROJEK MASAŽOVACÍ proti krevním chorobám, $6.00.
STKOJKK samočinný ua prázdnění vody zc džberů. $4.50.
KOUPELNU studenou a horkou vodu, pfenáiecf, $15.00.
UMÝVADLO SE ZRCADLEM, jako vodovod, $22.00.
OCELOVÉ BUDOVY od $120 00 výle.
Zaopatříme Vám cokoli za původní tovární ceny a
K pošleme Vám to hotové k upotřebení, až do domu." JW
ri-TfHy
,, Oakland a okolí!
Budu připouštěti své-
ho hřebce "Dan Mc"
na farmě svého otce
nedaleko Hackberry.
Jest to jeden z nejlep-
ších hřebců vychova-
ných v tomto okresu.
Skok SiO OO,
Hříbě jest zaručeno.
AUGUST HINKEL,
0 A lil,A KD
TEXAS.
tábor
tai bor paiNT co
^VoÍTlTnoi'5
* 'i' :• * ** *+* * * * •:
BARVY]
1'OSÍIÍME naše barvy po celém Soustátí
z dílny na barvy a tím uspoříme našim
příznivcům.
MÁME barvy na všecky potřeby. Pište
nám pro náš katalog, který Vám pošleme
ZDARMA
Tábor Paint Co,, [rN0c]i
Čeiký velkoobchod barvami.
Dept. i). 2324 Ridgew i \ i . (1 1111;
++++++1- „**+**+++++ H
Do Hallettsville a okolí!
Budu připouštěti svého ^
osla ke klisnám na farmě _
Joe Pohl-a, míli severně ^
od města (na Breslauské
cestě). O bližší podrob-
nosti pište neb hlaste se:
L. J. Davis,
HALLETTSVILLE, TEXAS.
nosj- jako u nás a není třeba obává j
ti se, jelikož americkému farmáři
možno ješté racionelně hospodařiti
a tím vyššicb výnosů nabývati, že
rozmQže se obyvatelstvo Sev. Ame
riky tak, že zase pro vývoz mnoho
nezbude.
Dr. C. L. Kopecký
český lékař a ranhojič,
v Shiner, Texas.
|
I
Zvláftlnf pozornost ae věnuje očním, nosníma
aAnlm neduhům. Jeit ochoten posloužili kraj
nům ve dne i v noci. Úřadovna a telefonní11*
•pojením v lékárné Shiner Drua Co.
- "
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Obzor (Hallettsville, Tex.), Vol. 23, No. 35, Ed. 1 Thursday, April 2, 1914, newspaper, April 2, 1914; Hallettsville, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth394903/m1/3/: accessed June 20, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu.; crediting UT San Antonio Libraries Special Collections.