Obzor (Hallettsville, Tex.), Vol. 23, No. 35, Ed. 1 Thursday, April 2, 1914 Page: 5 of 8
eight pages : ill. ; page 24 x 18 in. Digitized from 35 mm. microfilm.View a full description of this newspaper.
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
Odstav mláďat
Odstavováni mladých zvířat mu-
sí se díti poznenáhla, poněvadž
^roura střevní a v první řadě žalu-
dek, musí se přizpůsobit! docela
jiné potravě, než jakou se mladé
zvíře do té doby živilo. Přizpůso-
bení se roury střevní jiné potravě
lze obvzláště dobře pozorovali na
žaludku přežvýkavců: kdežto u ce
,í icavého přežvýkavce tvoří slez ne|
"větší část žaludku a poměrně malý
bachor |est téměř nečinným, jest u
dospělého přežvýkavce bachor m j
více vyvinutý a zau|imá největši
část žaludku. Přeměna těchto čás
ti žaludku nestane se snad za oka-
mžik, nýbrž trvá delší dobu, a ne
tná-li delší dobu vývin mladých zví
tat bráti újmu muaí se roura stře-
vní mladých zvířat poznenáhla při
způsobovali nové potravě.
'<• Prcto záhodno jest, aby mladýtn
zvířatům zvláště v posledním týdnu
cecáni předkládána byla taková
potrava, jakou mají býti prostředni
po odstaveni živena a zaráželi ne-
smí, slouží-li zvířatům mladým v
oejútlejšim stáří pevná potrava spí-
že ku hraní, než aby )i požívala.
Tak hříbata již čtyři neděle sta-
rá počínají sbirati a žráti částečky
sena a ovsa a tříueděloí telata po-
mlsávaií si na potravě matčině.
Poměrně jest tomu u jehSat,která
již ve čtrnácti dnech počínají žráti
pevnou potravu. Takovýmto způso
bem na pevnou potravu navyklá
zvířata nepozbudou po odstaveoi
na váze buď nic neb jen nepatrné
oproti značnému úbytku zvířat od
stavených bez předchozího pozvol
ného přizpůsobení se roury střevní
i změněné potravě. Řádně odstave-
^ná mladá zvířata nezastesknou si
valoě po matkách, jak tomu jest u
zvířat špatným způsobem odstave-
ných, kdy obapolným ozýváním
se zvířata navzájem rozrušují, ob-
zvláště jsou-li k tomu ještě v.jedné
stáji umístněna.
Velice blahodárně na odstavená
zvířata působí, jsou-li v jednom
společném oddělení s více zvířaty
přibližného stáří. Ničím více se ne-
můžeme zavděčiti a prospěli odsta-
venému zvířeti, jako umožníme-H
mu volný pohyb na zdravém, čer-
stvém vzduchu na pastvě anebo
aspoň na rejdišti, kde by mohlo
dostatečně skotačili a plíce k větší
činnosti příměti. Různým změnám
počasí na pastvě vysazená zvířata
stávají se otužilejšími a vzdorují
snadněji chorobám, než zvířata v
stáji stále chovaná. Avšak i v do-
bách nepříznivých ve stáji chovaná
- zvířata mladá musí dýchati co mo-
žno zdravý, čerstvý vzduch a zá-
hodno jest, aby teplota vzduchu
ve stáji byla as o 20 st. F. vyšší
než nížší teplota vzduchu ve stáji
zvířat dospělých, neboť malá zví-
řata mají povrch těla větší v pomě-
^ru k rouře střevní a vyžaduj! tudíž
více tepla než zvířata dospělá.
U mladých zvířat nemá se však
zapomínati na ošetřování povrchu
jejich, to jest kůže a srsti, které
mají být náležitě čištěny, čímž lépe
čelí se proti různým cizopasnikům
kožním, a netřeba pak vyhledávali
různých prostředků,čelících k uhla
zeni jich, z nichž některé zvířatům
za působeni nepříznivých podmí-
nek více škodí než prospívají.
Závažným činitelem při výchovu
mladých zvířat jest výcvik, neboť
jím položen jest základ pro budou-
cí upotřebení zvířete k určitému
výkonu. Při žádném způsobu od
chovu k nějakému výkonu nelze
výsledky výcviku tak sledovati, ja
ko při výchovu zvířat mladých ku
práci svalové. To týká se zejména
hříbat a telat. S výcvikem jejich
má se počiti, když jejich kosti na-
Sibyly jíž dostatečné "pevnosti, což
stává se u hříbat koncem druhého
roku stáří, u skotu pak ve třetím
roce. Zmíněná zvířata pouze při
vazují se z počátku ku vyhlédnu-
tým zvířatům starším, svým to uči-
telům, honosicí^se mírnou, klidnou
povahou. Někteří z těchto učitelů
bývají ve výkonu svém přímo cévy
stižítelnými a zůstávají klidnými, i
když v pozdější době zapřažený
mladý blázínek provádí vedle nich
nejdivější kousky. Podobně odcho-
vávají se i koně jízdečtí, ktraéž se
nejprve navykají nésti na hřbetě
svém pouze sedlo. Připomínáme
výslovně, že odchovem mladých
zvířat, určených zvláště ku práci,
ať již k tahu neb k jízd", mají býti
pověřeni mužové starší, rozvážněj-
Pro kuchyni našich hospodyněk.
O drůbeží domácí a divoké.
NADÍVANÉ KUSE.
Kuře připrav ku pečeni & vysol uvnitř i po vrchu. 2
lžíce másla utři až se zpění, přidej k němu 2 vejce, nialé
cibule usmažené do žlutá, Ve koflíčku mléka, sůl, pepř a
štipec květu a přimíchej tolik strouhaného bílého chleba,
aby z toho bylo těsto jako na knedlíky, kterým kuře tiadij,
zašij, dej na pekáč, poklaď máslem, podlej vodou a dej
péci. Při pečení se častěji polévé vypečenou šťávou.
KROCAN.
Pečený mladinký krocan asi 2 měsíce neb jen o málo
starší řadí se pro svou výbornou chuť mezi nejvzácnějši pe-
čeně. Takový peče se i s křidlauia a protáhne se slaninou
na prsou i stehnách a potom opatrně peče, aby se nepřepekl,
sice ztratí velmi 11a chuti.
KROCAN S NÁDIVKOU.
Krocan připraví se k pečení a nadije následující ná-
divkou: Vezmi 3 koflíčky strouhaného chleba bílého, dej
na misku, rozbij do toho 2 vejce, osol a opepři, přidej kus
másla a mléka tolik, aby byla nádivka tak hustá, jako oby-
čejné těsto na knedlíky. Zamíchej do nádivky hrstku roz-
drcené a prosáté šalvěje, uaplň tou nádivkou krocana, za-
šij a upec. t
DUŠENÁ HUSA.
Hiisa pokrájí se hned za syrová buď na menší nebo
větši díly, přidá kní též žaludek a srdce, načež se dá 11a ka-
strol a k ní % koflíka octa, trochu soli, 1 cibule prostrka-
ná, 2 hřebíčky, stroužek česneku, kus mrkve, přileje tolik
vody, co by se jen zatopila. Když to přišlo do varu. dá se
to jeti na niíruý oheň a nechá tam zvoluinka asi li/á hodiny
dusit.
Zatím rozpálí se máslo a nechá pak v něm 1 pokrájená
cibule jen přižloutnout tak, aby máslo při tom nezměnilo
barvu. Potom se dá k tomu tolik mouky, co 1>y stačilo 11a
zahuštění omáčky na husu a upraví pak jen do světložluta.
—Nyní se husa vyndá, se šťávy tuk sebere a jíškou zahusti.
Když opět přišla do varu, proeedi se, a nechá teprv do pra-
vé houštky svařit, při čemž se pěna i tuk pilně sbírá. Pak
se dá husa na mísu a tou omáčkou poleje.
PEČENA HUSA.
Dobře očištěná husa se osolí uvnitř a dobře vykmínuje,
vloži na pekáč, podleje trocheni vody a dá do trouby zvol-
na péci, při čemž se začasté polévá vypečenou šťávou!
ZADĚLÁVANÉ HUSÍ DROBEČKY,
Osol a vař husí drobečky se zeleninou jako hovězí ma-
so do měkká. Utři velkou lžíci másla, vraz do něho 3 vejce,
přidej kousek na drobno rozsekané citronové kůry, rozseka-
ná husí játra, trochu to osol a dobře rozmíchej, pak přidej
ještě několik lžic dobré smetany a tolik roztrouhaného
chleba, aby se z toho mohly dělat knedlíčky a postav stra-
nou.
Dej na pánev kousek čerstvého másla a udělej bledou
jíšku, rozmíchej ji s polovici přecezené polévky z drobečků,
druhou polovici polévky sceď též do hrnku, nech ji vařit,
ze smišeniny udělej kulaté knedliěky a zavař do té vařící
polévky. Když jsot knedlíčky dost vařeny, přidej k ním
uvařené droebkčy, nalej na to zapraženou polévku, okořeň
trochu květem a nech ještě elivíli povařit a vlej na mísu.
DUŠENÁ KACHNA.
Dá se ua pánev kousek másla, cibul, mrkev, trochu ci-
tronové kůry, několik zrn pepře, 2 hřebičky, trochu mar-
jánky, ua to se dá pokrájená kachna, přidá sklenice bílého
vína a dusí až je měkká a barvou světlá do hnědá. Do šťá-
vy se pak přidá trochu polévky, nechá přejít var a na roz-
krájenou kachnu na mísa procedí.
PEČENÁ KACHNA
Upravuje se týmž způsobem jako husa.
DIVOKÁ KACHNA.
VAfiENÁ BYBA.
Každá velká ryba, která má tuhé maso, může se vařiti.
Rybu dobře očist' a uakrájej, nalij ua ni Vařící osolenou va-
du a vař mírně půl hodiny. Podej s rybí omáčkou.
VASENÁ BYBA 8 OMÁČKOU
Rvbu dobře očist a zavaž do Čistého šatu; dej do hruce
a nalij na ni vařící vodu, osol lžící soli a vař Víi hodiny.
V ezmi pak 6 vajec vařených na tvrdo, drobně rozsekaných,
2 lžíce másla, lžičku pepře, lžičku soli, půl lžičky hořčice a
troi;h\i mléka. Svaž tuto smíšeninu a polej ní rybu, když
je vařená.
KAPR NA MODBO.
Očištěný kapr poleje so (asi koflík) vařeným octem,
aby zmodral.— Zatim vaří se 2 kvarty vody, pokrájená ci-
| bule, trochu pepře, hřebíčku, 1 bobkový list (vše u celosti)
Dobře očištěnou a nasolenou divokou kachnu dej ua | a"pak osolí. Může se přidati kousek celeru,; tArkve a citrono-
rendlik, pod ni kousek slauiuv, rozkrájenou cibuli, kousek vé kúry a dymiánu. Když je voda v uejleusím varu, vpustí
celeru, kousek dymiánu. bobkový list, (i zrnek pepř** a též Se tam'pozvolna ryba i se vším octeiíi, jimi byla,polita. 1'atr-
tolik noveno koření a liiVbíčku a kousek másla. Nech kachnu i se nádoba přikryje a když to opet ^přichází do varu, uiusí
dusit až do červena, obracejíc ji při tom. aby se nepřipá- i se hned odkryti, sice by kůže na ryb? popukala, nečež se pak
lila. I rilej pak něco pres pint polévky a koflík vinného j Qeehá dovařit. Když je ryba dost, opatrně se vybere, ne-
octa a vař v tom kachnu až změkne. Pak ji vyndej, udělej lehá chvilku osáknout, pak urovná ua mísu a poleje rozpu-
na mašle ceryenoii jíšku, rozmíchej ji přelezenou šťávou, átěným máslem. Taktéž lze připraviti i jiné ryby.
MARINOVANÝ KAPE.
Kapr se pokrájí, osolí a nechá chvíli ležet. Pak ua m&-
přidej drobně uakrájenou citronovou kůru a kaprlata, u
praž kousek cukru s kouskem másla, rozmíchej ho spěšně s
trochem polévky a přidej ho též do omáčky, přidej ještě
trochu cukru a nech vařit půl hodiny na hladkou omáčku.
K posledu povař v tom trochu kachnu, rozkrájej ji a u-
roznej ua mísu a polej tou omáčkou.
NA MÁSLE DUSENĚ K6EPELKY.
sle ua pánvi se do žlutohnědá upeťw h nechá vystydnout.—
Nyní uvaří se vinný ocet a citronovou kůrou, cibulí, celým
kořením, květem, trochem soli a bobkovým listem. Pak S«
srovná vystydlý kapr do skleněné neř porcelánové nádoby
a tim vysyďlým octem i s kořením poleje, dá do studena,
Očištěné a vykuchané křepelky osol, oblož je ua lístky | kde/, za*několik dní se rozleží a je chutná pak znamenitě.
nakrájenou slaninou a obvaž nití. Vymaž pánev máslem,
narovnej do něho křepelky, přidej k nim l menší na koláčky
nakrájenou cibuli, mrkev. I bobkový list, 2 hřebíčky, ně-
kolik zrnek pepře, trochu šťávy z pečené a malou sklenku
bílého vína; dobře to přiklop a nech čtvrt hodiny 11a mír-
ném oiini zvolna dusit: pak křepelky vyndej, omáčku sí-
tkem protlač ua křepelky. Na teuto způsob upravuji se
všechny druhy drobných ptáčků.
Při rybách hic
velikost, ?
Podobně upravují so i jiné ryby.
PEČENÝ KAPR.
Rozsekaný kapr se posype pepřem a soli a nechá tak
chvíli ležet. Zatím vymaže se pekáč máslem, dají pak na
něj 2 bobkové listy, na ně vloží ryba, zacedí citronem, po-
leje dobrou kyselou smetanou, posype strouhaným bílým
chlebem, poleje rozpuštěným máslem a ua to v troubě pě-
R vhv kně upeče, aby dostal úhlednou barvu ale nevyschl, Upe-
* ' ' ěený dá se ua mísu a šťáva dobře rozmíchaná na něj proce-
í se na čtveru věc: 11a zevuějček, ua dí. Na teti samý způsob lze i jiné ryby upraviti.
r., ..v, ! KAPR V ROSOLU.
Dle zevnějšku rozeznavaji se ryby šupinaté, kterežto
maji maso lístkované, ale přece jemné a snadno stravitelné
a potom ryby s kůží hladkou, jež mají masu tužší, hou-
ževnatější; mladé ryby takové při vaření se rozpadnou,
Smíchají se 2 koflíky octa, 2 koflíky bílého vtua a to-
lik vody, aby to bylo příjemně kyselé. Směs tato se přiměře-
ně osolí a do ní vloží se jedna velká na koláčky nakrájená
což u šupinatých i sebe menších není. Ryby s kůží hladkou (,ibule 20 zrnek pepře, 20 zrnek uového kořeuí, kousek zá-
rutUnrItravuTnéa ^ ^ ^ zvor '6 1'řebíěků, 1U proutku dymiánu, U/2 bobkového li-
Maso ryb mořských má býti výživnější než říčních,
ale pro svou tučnost nehodí se pro každý žaludek. Po po-
žití některých mořských ryb bývá, zvláště kdo není na ně
stu, kousek citronové kůry, trochu želatýny (gelatine) a
potřebná sůl. Nyní se to nechá přiklopené zvolna Y2 hodiny
vařit, pak se do toho vloží nakrájená ryba (asi 4 libry) a
navyklý, těžko v žaludku a i závrať. Tu radí se jako pro-j nechá 15 — 20 minut povařit. Nyní se ryba vybéře a na-
středek proti tomu: piti hojně vlažné vody s pojišťující soli, | rovná do hluboké mísy. Do omáčky rozkloktají se 2 celá
nebo vody s cukrem. — Též je dobře při vaření ryb moř-; wj(!e ge sUoMpkou neehá trochu povařit a procedí skrze
ských, zvláště když prestálv další dopravu, přistavit! je1, ' , , , , „ , . . , ...
, v , , ... í... , . hustv plátěný sáček do cistě nádoby. I ak se tento rosol vu-
na ohen s vodou studenou, a když pnsla do varu, rybu i 1 - '
zčerstva vyndati a do jiné vařící vložiti a pak teprve dova- j i'1 na r.v'm a nechá ve studenu stydnout. lakto upravuji so
řiti, čímž se docílí čistší chuti. ] i ostatní druhy ryb. t
ší, nikoliv hoši, neboť zvláště v do-
bě té může si mladé zvíře neopatr-
ným počínáním člověka přisvojiti
mnohé zlozvyky a necnosti, kterým
pak těžko odvyká.
Podobně třeba jest pozvedávali
hříbatům nohy a poklepávati spo-
dinu jejich kopyt kladívkem, aby
si navykla později na kování.
Samečkové tvarem svým méně
se zamlouvající, bývají vyřezáváni
a to, hřebečkové v 1—i^roce, bý-
čkové v 6—9 měsících, beránkové
ve stáří 4—8 neděl a kančíci vestá
ři 4—5 neděl.
Nejtěžší způsob odchovu jest od-
chov pro dojivost, poněvadž nelze
přímo cvičili žlázu mléčnou. Někte
ří sice navrhovali, že drážděním
vyvinujícího se vemene mladých
zvířat, t.j. hmaty, napodobující do
jeni. lze přímo působiti a cvičili vý
vin žlázy mléčné. Zkušenost však
ukázala, že nedocílí se tímto kýže-
ného výsledku, ba že žláza mléčná
umělým drážděoím spiše btre uj-
mu.
K dojivosti odchovávaná zvířata
musí, a to jest podmínkou hlavní,
pocházeti z matek, velikou dojivo-
sti se honosících, v kterémž přípa-
du docílí se rychle, kýženého vý-
sledku avšak jenom tehdy, když
mladá zvířata byla i vhodně krme-
na, aby mléčná žláza se mocně vy
vinula. To docílí se nikoliv boha-
tým krmením mladých zvířat, ný-
brž skrovnější výživou.
Proto i doba ssání — připouště.
na-li jsou vůbec mladá zvířata k
svým matkám, musí býti krátká a
zvířata i po odstaveni nutno vyži-
vovati tak, aby byla vývoje pozdní
ho, nikoliv ranného, neboť pouze
zvířata vývoje pozdního mohou se
honosili tvary a od těch i odvislými
výkony, jakých u zvířat dojných
vyhledáváme.
Mladá, k dojivosti chovaná zví-
řata mají býti co možno pozdě k
prvnímu páření použita. Za úče-
lem tím nutno mladá zvířata í dle
pohlaví do jiné stá|e odděliti, kde
by pohlavně dráídéna nebyla.
Poměrně nejlehčím ?e všech způ-
sobů odchovu jest odchov mladých
zvířat k žíru. Kdežto u předešlého
způsobu odchovu zvířat mladých k
dojivosti určených, vyživována jsou
zvířata jen po krátkou dobu mlé-
kem, mají jím býti živena mladá
zvířata k žíru určená, po dlouhou
dobu a má býti jim i po odstavení
podávána potrava bohatá živinami.
Nabýváme tudíž tímto způsobem
zvířat vývoje ranného. Aby však
přílišnému ztučnění a tím i menší
plodnosti zabráněno bylo, nutno
postarali se i zde o vydatný pohyb
zvířat mladých, odchovaných k žíru
neboť tím nejlépe mežno čeliti
zhoubným následkům přílišného
přetučnění.
Spuchrelost kosti-
Tato hromadně se vyskytující ne-
moc skotu zachvacuje nejraději
krávy dojné a stelné a jalovice.
Některá léta řádi téměř hrozivě,
I zejména pochybila-li píce násled-
kem delšího sucha aneb mokra.
Dostavuje se velmi vleklá a první
počátky její snadno uniknou po-
zornosti i bedlivého hospodáře.
Chovatel povšimne si choroby te
prve, když dobytčata jev! zřejmé
příznaky chromání, zkřehlosti údů
a když špatně vstávají. Při pěk-
ném počasí se choroba zdánlivě
lepši, za nepohody, při náhlých
změnách teploty, při mokrém a
studeném, sychravém počasí se 0-
pět zhoršuje. Dobytek zdánlivě
rheumatismem postižený jde chůzí
nevolnou, jako by měl nohy sváza-
né; v kloubech slyšeti praskot a
zvláštní lupání. Stání stává se do
bytčatům taktéž obtížné, takže
střídavě přešlapují a bolestí raději
si lehnou. Leží mnoho a
nechtějí vstávati. Nutíme-li je,
aby povstala, trvá to velmi dlouho,
než vstanou. Děje se to jen vá
havě, zůstávají po delší dobu kle-
četi na předních nohách a vzchopi-
li se konečně, třesou se jim údy.
Vůbec lze nezřídka pozorovali tře-
sení a škubání svalstva. Končeti-
ny mívají ztrnule napjaté a hřbet
zhrbacený.
K tomu přidružuji se ještě jiné
velmi nápadné zjevy. Dobytčata
ztrácí pozvolna cbuť k žrádlu, stří-
davě málo žerou a počínají hube-
něli. Zejména ztrácejí břicho, jež
stává se konečně, až vychrtlé. Za-
žívání jest porušeno, výkaly stáva-
jí se řídkými a zapáchají nakysle.
Dobytčata se ráda olizují, lížou a
požírají zem, omítku. Kůže na
těle zasychá, ztráci svůj lesk a
srst se ježí.
V pokročilém stavu choroby do.
bytčata neustále leží, sténají, nohy]
mají natažené, dýchají zkrátka a
urychleně, namáhavě. Pokusí-li
se vstáli aneb při lehání a za na-
pjaté chůze, při telení, nastanou!
snadno zlomeniny kostí, zvláště i
kostí panvičních; takové zlomeniny
vyskytuji se též na předním plece |
(lopatce;, na kosti stehenní, nártníj
na žebrech a j.
Nemoc má, jak již podotknuto,
průběh vleklý a |en lehčí případy |
jsou vyléčitelné; pokročíla-li cho-|
roba do jisté míry, nebývá naděje]
na záchranu a doporučuje se dobyt- j
če zavčas prodati řezníkovi, pokud]
úplně nezhubnělo.
Při této nemoci dobytčata nejen j
chřadnou, čímž ztrácejí značně na
ceně masité, ale i ve svalstvu a ve
spojivé tkáni hromadí se též roso-
lovité výpotky, obsahující žlutou,
vodnatou tekutinu, která vše pro-
sákne, takže na konec maso vůbec
ani k požívání se nehodí.
Pravá příčina nemoci není dopo-
sud s určitostí známa; všeobecně
obviříuje se píce špatué jakosti, ne-
obsahující dostatečné množství vá-
penatých solí. Někteří se domní-
vají, že nemoc způsobuje píce plís.
němi a choroboplodnými zárodky
zkažená.
Ku zamezení nemoci vystříhejme
se jakéhokoli nastuzení dobytčat,
jež nutno chtániti před studenými
dešti a průvanem. Chlévy mají se
udržovati v čistotě a provětrávati,
dobytčatům budiž hojně suchého
steliva podestýláno. Krmení ples-
nivé, zhnilé, namrzlé pice (skraj-
ků, řízků) je velmi škodlivé a proto
co nejrozhodněji zavržitelné. V
létech neúrody kdy pro trvalé
sucho aneb přílišné mokro píce
špatné jakosti byla sklizena, takže
v zápětí jest se obávati zpuchřelo-
sti kostí u hovězího dobytka, při-
krmujeme tak zv. picni vápno, fos-
forečSan vápenatý. Dobytčatům
přidávejme šrot z luštěnin a otruby,
Pozorujeme-li první podezřelé
příznaky při vstávání, pohybu aneb
při požírání, dávejme do nápoje
denně 5—to gramů ztedíné kyse-
liny solné na kus dobytčete, potí-
rejme klouby a svaly, na nichž zná
ti jest rbeumatické bolesti, smíše-
ninou z kafrového a terpt*litinového
líhu.
Dostaví-li se snad vážnější pří-
znaky, tu neotálejme povolati zvě-
rolékaře zavčas, aby přesným roz-
poznáním choroby dle okolnosti
buď přiměřené léčení provedl aneb
nemělo-li by snad slibné vyhlídky,
rozhodl, nebylo-li by radno dobyt-
če ihned odprodejem na maso účel-
ně zužitkovati.—F. K.
—
Kaliková piwta.
Poštovní odbor rozesilá výtisky j
nových pravidel balíkové pošty,
která vešla počátkem letošního ro-
ku v platnost a týkají se hlavně
změny cenu a váhy zasílaných ba-
líčků. O změnách těchto jsme již
dříve přinesli zprávu. Jak známo
jest doprava rozdělena dle vzdá-
lenosti na šest obvodů a dle nové-
ho zákona možno v prvním obvo-
du posílali zásilky až 50 liber těž-
ké, kdežto dříve bývalo pouze 20
liber. V ostatních obvodech mo-
žno nyní posílali až 20 liber těžké
balíky místo dřívějších ti liber.
Poštovné obnáší v třetím obvodu
6 centů za první a 2 centy za ka-
ždou další libru, ve čtvrtém 7 ctů.
a 4 centy za další libru, v šestém
9 c za první a 8 za každou další
libru, kdežto ostatní zůstává nez-
měněno. První obvod je pro mí-
stní dopravu a do vzdálenosti 50
mill, druhý od 50 do 150, třetí od
150 do 300, čtvrtý od 300 do 600,
pátý od 600 do 1000 mil. V nej
nižších vzdálenostech jest doprava
velice levná, an do 50 mil stojí li-
bra 5 centů a skoro stejný poplatek
jest i při zásilkách do 150 mil. Od
16. t.m. jest též možno posílati
knihy balíkovou poštou a platí se
1 cent za 2 unce, když kniha váží
méně než 8 uncí a pravidelné ce-
ny při větši váze.
Angličanka prošla pMkf Afrikou.
Cestu pěšky napříč Afrikou, vy-
konala nedávno miss G. M, Ben-
hamová. V polovici, října 1912
opustila Anglii. Ze severní Nige-
rie došla dle "Petermannových
sdělení" do Chindý při ústí řeky
Zimbezi. Její cesta, kterou vyko
nala úplně bezbranná a doprová-
zena jen černým kuchařem a sedmi
nosiči, trvala právě rok.
Londýn, 29, března. Za po-
sledních 300 let nebyla tak chou-
lostivá kritická doba, jako právě
nyni s Ulsterein, jak aspoft mnozí
zkušení státníci doznávají. Nej-
hrubši palba snad bude v obou do-
mech v parlamentě v pondělí, kdy
má se ktise ta rozřešit. Vůdcevé
stran politických nyní konferují v
Londýně a na všecky členy bylo
zasláno pozván! velmi důrazné,aby
se na zasedání parlamentu podíleli.
Kdyby snad v nových volbách mě-
la být krise odstraněna, tedy by
jistě došlo ke koalici mezi rodikál-
uím křídlem liberální strany a děl-
nickou stranou, Nyní jde se za
tím heslem: Národ proti aristokra-
cii. Nyní považuje se dokonce za
jisté, že správa armádní bude vlo-
žena do rukou dřívějšího dělnické-
ho agiťátara. Na něco podobného
nebylo dříve ani pomyšlení.
Paříž, 29. března. — Rocliettův
skandál a vražda spáchaná na re-
daktoru časopisu Figaro staly se
předmětem porady v ministerské
radě a o případě tom jednalo se ve
zvláštním vyšetřujícím výboru,jenž
byl zvláště k tomu ustanoven po-
slaneckou sněmovnou, aby skandál
onen vyšetřil. Čledové výboru ne-
mohli se shodnout, maji-li vinit
Monsie a Caillauxe. Ve vyšetřo-
váni se bude pokračovat.
Morfjové kule.
Americké listy sdělují, že new-
yorský puškař Humphtey vynalezl
"morfiové kule," které nezabíjejí,
ale omračují. Věc má praktický
význam pro chytání divoké zvěře.
Bezprostředním podnětem novinky
byla příští výstava v San Franci-
sku, při niž mezi jinými přitažli-
vostmi má býti také ohromný zvě-
řinec. Mají v něm být zastoupeny
všechny druhy zvířeny americké.
Některá zvěř je příliš plachá, než-
li aby mohla býti lapena. V tako-
vém případě "morfiová kule" vy-
vykoná své služby. Kule taková
je napojena novým narkotikem,
které prý střelené zvíře omámí, tak
že snadno bude lze po chvíli se ho
zmocniti. První výprava s morfio
vými puškami vypravena byla na
ostrov Kadiak u Aljašky, kde ma-
jí pro výitavu v San Francisku
schytáni býti zvláště obrovští me-
dvědi alajšti, kteří jsou neobyčejně
O
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Obzor (Hallettsville, Tex.), Vol. 23, No. 35, Ed. 1 Thursday, April 2, 1914, newspaper, April 2, 1914; Hallettsville, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth394903/m1/5/: accessed July 3, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu.; crediting UT San Antonio Libraries Special Collections.