Obzor (Hallettsville, Tex.), Vol. 23, No. 35, Ed. 1 Thursday, April 2, 1914 Page: 7 of 8
eight pages : ill. ; page 24 x 18 in. Digitized from 35 mm. microfilm.View a full description of this newspaper.
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
Rosenberg Bros.,
v Hallettsvllle, Texas,
prodávají všecko.
VÁŽÍ si vaši přízně. Maji správné ceny. Platí hotovými a nej-
vyšší tržní ceny za bavlnu a veškeré farmářské výrobky. Lepši
zboží za méně peněz u
Rosenberg Bros.
OC
Pro naše dítky.
pořádá
"STRÝČEK NOVÁK."
DO VÍNKU.
Obrázek od AI- Dostála.
Už vedl téměř samostatně celý
závod. Kupeh sestaral a ochura.
věl. Na Jikavce se mohl spolé-
hali. Jenom přibral do krámu
mladou kasirku. Bylo to hodné
děvče, poctivé, které správně co [ léčně vycházeli, se bavili a
den odvádělo stržené peníze. Zdej života si sdíleli.
bylo na prvém mistě a dosti se! Kupec nevěděl o tom poměru,
obávalo možných ztrát, že se ně-1 snad by ani netrpěl při své opatr
dmilu miluje. Také mu, byla na
kloněna matka seznavši Jikavc?-
vu povahu, přála té známosti.
Ovšem posud Václav o Ludmilu
neříkal, jenom tak všichni tři spo-
osudy
Ovocnařka Brienská
—
Ve škole Brieuské mladý poru-
čík Bonaparte rád jídával ovoce,a
ovocnátka, obvyklá ve škole té
prodávali, vyměňovala často své
zboží za drobné peníze nastávající-
ho hrdiny. NeinSl-li tento časem
peněz, dobrá žeua ta dávala mu
John Mikulenka.
— vlastní —
český hostinec a restaurant,
HALLETTSVILLE, TEXAS.
HOSTÉ obdrží a mně vždy nejlepší lihoviny, doutníky, víno,čerstvé pivo
soudkové a vůbec vše, co v hostinci první třídy Ire nalézti. Obsloužíme
každého řádné, a douíám, že dosavádní přízeň bude mné i nadále zachována.
O laskavou přízeň žádaje, znamenám se ve vší úctě
JOHN MIKULENKA.
f,, •!««{■ ■§ ■H"H ❖ýýý
#| Vzdělané i nevzdělané pozemky
i v okresu Robertson na prodej.
Prodáme Vám jakoukoli; půdu, jakou sl přejete.
Ceny od $20.00 výše za akr. Půdu, možno koupit!
dle libosti a přáni od SO až do 500 akrů. Též
máme vzdělaně pozemky v jakémkoliv rozměru na
prodej. Pište na
komu předá, že nevyhoví.
Ale Ludmila se vpravila do
všeho celý den sedala u dveří, při-
jímala deoně sta korun a zapicho-
vala účty na ostré bodce. Ve vol- j nedála.
ple-
(Dokončeni.)
Poslední měl koruna, když se
mu poštěstilo dostati místo. Četl
v novinách, že jistý kupec potře-
buje přiručiho. Rovncu k němu né chvíli také háčkovala nebo
běžel a byl přijat. Dostal byt a , ^ kdyi byl ma|j n4val.
stravu v domě. Hned nastoupil I Nilído se nestatai u koho bydi(|
a za několik dnů žádal o záiohu ; m£.ij rodiče, jak je živa se skro
šesti korun. j mng mzdy, jenom když v čas se
Kupec se ptal, nač potřebuje p.) j jostavila a u večer správně vše-
jednou peněz, když má šat a je | chno 0dvedla.
zaopatřen. Domníval se, že má
asi před sebou jinocha, který rád
utrácí.
"Zastavil jsem los, který mně
nosti, aby prvni. přiruči "miloTal oa 4vir )*>>
kasirku, s niž měl mnoho co jedna
ti, ale mohl býti bezpečen, nic se
neztrácelo a žádná škoda se mu
Přiruči po ni pokukovali, někdy
s ni rozhovory zaváděli, také zá-
kazníci se zastavili s kasirkou.
Odpovídala, usmála se, ale
John i
F D No. 5 , Box 74
Fabian,
FRANKUN, TEXAS.
ti
Mouka a slupky z bavlněného
semena pro koně a muly!
sázela bankovky a zlatníky. Oby-
los vyplatil. 1 aké j £ejaě se vSe shodovalo na krejcar,
mu jej ochotně vy- i Nékdy j^avec nežádal drob-
MOUKA z bavlněného semena, jež dosud upotřebena byla ku
Í krmení hovězího, vepřového a skopového dobytka, jest dosti
mezi rolníky oblíbena, takže nepotřebuje odporučení, ale není
+ dosud známa jako výtečné a výživné krmivo pro koně a muly.
T Dr. Tait Butler z Jižní Karoliny, na pokusné stanici zamést-
í naný, vyslovil se, že při krmení tažného dobytka, by vždy
Ý raději měl dvě libry bavlněné moučky, než 4 libry ovsa.
T Kukuřice jest dobrým krmivem pro konč. ale stálým krmením
T jí zbytečně rozházíme za S2.C00.000 ročně v Jižní Karolíně.
+ Hon. H. C. Hammond z Augusta, Ga, vynikající pěstitel krá-
4* sných koní, vyslovil se, že bavlnová mouka má mnohonásob-
il nou výživnost své ceny jakožto krmivo pro konč. Na požá-
* dání zašleme vám zdarma návod o upotřebení mouky a slupek
f bavlněných.
í LAVACA OIL MIL.L
X HALLETTSVILLE, TEXAS.
f
,>++.$•+++•1** +++•{• •H"fr++++++++,3,,M"K<,K,,!*+++,i*,í*++,I"í**,i*,i*,í"i*+++++*5"í«
:Do Caldwell:
X a okresu Burleson!
>4 j
Zásobili jsme se největším výběrem podzimního a ▲
zimního zboží, jež můžete nalézti nejen v okresu Bur-
leson ale v této celé části státu. Ve všech odděleních
naleznete české prodavače. A. M. Barta jest ředite-
lem obchodu a zvláště českého oddělení. Jsme Vaši
pro zaručené zboží, správné jednání a přiměřené ceny.
J. F. Cobb Comp'y. ♦
♦♦♦♦♦♦♦ ♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦ ♦♦♦♦♦♦♦♦
Nejsnadněji k
řízeni zevSecb
oboravačft
dosud
zhotoveuýcli Je
W iggletail
Nabfiíme WIGGLETAIL jtko Btroj pro rolnickou práci NEJDČMYSL
NfcJI SESTAVENÝ, dosud v trhu k dostání. Jcut zhotoven na základě úplné
nových výzkumů a OSVĚDČIL SE NÁLEŽITĚ při váoch zkouškách v
rukou zkušených rolníků, ie každý mái2 jej upotřebili Při oborávání nejroz-
nmnitéji vyoraných řádků.
OBKROČENl ŘÁDKÍ) dá e řídíti přemřnou kolíků v při zadní části voje
a běh lze pohanéři jakkoliv říditi při eborávání křivých řádků a tyto dokonale
1'ončvad/. oboravač tento je jednoduíe sestrojen, múíedélnlk pohyb cul-
tivatorů a rostlinek „nadno pozoroval a POHYB JEHO MĚNITr. Každé bylině
dostane se náležitého obdělání. V kaž dém ohledu je WIGGLETAIL nadohyčej-
ným zlepšením, neboť jiné ku tivatory sou sestaveny tak. že rostliny v řádcích
jo cbtiino pozorovali dříve ne.- radlicemi té.ně se jim přihlížíme tak že dělníku
nezbývá času, aby selnáležité vjhnul.
KOLA jsou silná, mají zákolníky a sou opatřena kotouíi proti vydření n
ucpání pískem. Obloukovite spojení oa je zvláilé -«ilné zh >to*.-no.
I 'The WlGGLETAII/mé opa-
tření pro všechny užitíťné
změny a je prodáván pod ,,'nc« ™
obmrzenou zárukou.
Při koupi žádejte své-
ho obchodníka o pravý
"P & O" Wiggletail.
Netná-li ho na ,ruce, my
jsme připravení poslatí «
ho každému zodpově-
dnému íarmáři. PiŠt si
pro oběžník, abyste jistě
dostali pravý Wiggletail.
Nepodařené padělky
jsou v trhu drze nabízeny
My máme hlavní sklad
vozů, kočárů a hospodář-
kých strojů nejlepších.
druhů za tržní ceny.
jenom vzal
pokladuy.
peníze a
Dilvéřo-
byl dáa do vínku," přiznal se Vác-! kýra bližších důvěrnosti neměla,
lav. -liylo mně zle, neměl jsem j Když se zl)avi|a peaé2i Vzala
ťenčz. i kabelku a vytratila se. Nikdo ani
Kupec se ptal, jaký to byl los a j nevěděl, kde bydlí. Jenom kupci
zvěděv loterii usmál se. i udaia svoji adresu pro případ, ie
"Ten byste mohl v zastavárně j j^y někdy se nemohla dostaviti.
nechali. Ji mám mnoho losů a Nejvíce měla co jednati s Jika-
to jinších a nic nemohu vyhráti.
Ale chcete-li, vyplaťte jej a uscho-
vejte si na památku."
Kupec dal Jikavcovi zálohu a
Václav hned
zastavárně
dávali. Snad ho přijali pouze z
útrpnosti, že viděli chudého cestu-
ji. iho.
Václav ukázal los svému pánovi
uzavřel potom ve své tašce.
Znal zpaměti číslo i verii. Teď
mu bylo snadno stopovati tahy,
kupec odebíral noviny, které se
výhradně takovými věcmi zabýva-
ly. Často do meh nahlížel neje
nom k vůli svému losu, ale že se
chtěl obeznámit! s obchodními
záležitostmi. Zde měl k tomu pří
ležitost, pán ho neodpuzoval, ale
poznav jeho pěkný rukopis dával
mu psáti objednávky, sestavovali
účty a zasvěcoval snaživého jino-
cha do vedeni obchodních knih.
Tak seznával Václav ceny, fir-
my, prameny, vypočítával si pro.
centa užitku a více byl v kancelá-
íi než v krámě. Ovšem také pro-
dával s jinými, když bylo pilno,
obeznamoval se zákazníky, vážil i
balil dovedně a rychle. Byl ke
každému vlidný bez křiklavých
titulů a podlízavého lichocení.
Pomýšlel na odpočinek a litoval,
že žádného ze synů svých nevyu-
čil kupectví. Obchod šel zname-
nitě.
"Vy byste mohl všechno ^ode
mne převzíti", říkal Václavovi,
"vám bych rád závod přenechal."
Jikavec se trpce usmál.
"Kde bych mohl já na něco [po-
dobného mysliti?" odpovídal.
"Mých několik ustřádaných zla-
tek na to nestačí.1'
"Bohatě se ožeňte," radil ku-
pec.
Přiruči pokrčil rameny a podi
val se v ta místa, kde Ludmila
I přijímala peníze. Zual její peně
I žní poměry důkladně.
vcem, když mu odváděla peníze, j Kupec několikráte se o tom zmí-
Václav rychle spočítal, co měla ; nili lituje, že Jikavec nemá otco
stržili, Ludmila zatim už na stole j vského podilu sliboval, že by
přenechal závod co nejlevněji. Ale
n/ch účtů,
uzavřel do
val kasírce.
"Sám později všechno přehlé-
dnu", říkával ale nepřehlížel pro
jiné práce, neboť měl ve slečnu
úpluou důvěru.
Také kupec jí věřil.
Jednou přece počítali. Přiruči
měl čas a musil zas jednou učinili
přehlídku účtů. Jak obyčejně ry-
chle počítal. Toho dne byl v krá-
mě nával, hodně se stržilo. Lu-
dmila pokryla celý dlouhý stůl.
Měla stovky i padesátky. Musila
se hodně otáčeti aby stačila. Je-
ště nyní byla uzardělá ve tváři.
Podívala se na úhrn,nahlédla do
příruční tašky a jevila nějak roz-
paky. ( čet sa nésrovuáv l.
Také Jikaver to pozoroval a bylo
mu to velice nemilé, Scházelo ně
Kolik korun. Litoval slečnu, že
po celý ten čas namahání ještě má
takovou úzkost.
"Předala jsem se nebo mě někdo
uniknul, aniž by zaplatil. Od
Hlavně vynikal poctivostí, nešidil j pusťte, pane přiruči, peněz jsem
zákazníky ani svého pána,
lvdyž dostával mzdu, řekl mu
kupec:
'Teď byste si mohl koupili jiný
los."
Václav se usmál.
"Já splácím starý dluh —"
"Tak? Jste dlužen? Mnoho?"
"Ani nevím, kolik. Spláceti
chci totiž rodičům, co na mne vy-
naložili. Jsou staří, otec málo
vydělá, musíme ho podporovali."
Těmi slovy byl kupec dojat.
''Dobře děláte, tím nejenom pění
ze uplácíte, ale ukládáte na úrok
boží."
Václav oddělil, mnoho-li bude
potřebovati, ostatní putovalo do
Voclova. Psal mu bratr, který
učinil návštěvu u rodičů, že otec
velice choře vypadá, že už ani
nemůže do ohrady, kde dříví hlí-
dal.
"To by bylo hezké,abychom rodí
če nevyživili," odpověděl Václav.
'■Jsme čtyři. Otec nás živil sám.
Vím, že plníte povinnosti; nyní i
já k vám; přistupuji a učiním co
bude v mé moci."
Jíkavcové plnili úkoly a Václav
se snažil bratry předstihnouti.
III.
A zase minulo několik roků.
Václav Jikavec stále se držel na
svém místě ku vzájemné spokoje-
nosti. Jednou do roka navštívil ro-
diště, aby se potěšil s rodiči, na-
vštěvoval je tím spíše, neboť tu-
šil, že mu dlouho nezůstanou na
živu.
A tak se i stalo. —
Následovali po sobě na onen
přiruči si nekladl žádných^ naděj
věda, jak mnoho peněz~thTba—"
takového obchodu.
do
Jednoho dne přehlížel noviny [a
zrak jeho padl také na oznámen
tahu loterii. Stopuje číslice, po-
tom běži do pokoje, hlídá, vyndá
ze sežloulého papíru los, který do
stal do vínku a vytřeští zrak. Šňád
mýlka.. Jako7spla5>;ný"Ty
LsT-
Parlini&Orendorff Implement Co
__ DALLAS, TEXAS.
nezpro —
''Ale sleino, kdo by se mohl
hned něčeho takového domýšleti?
Co vás napadá? při takovém spě-
chu, jaký daes byl, snadno se mů-
že něco takového státi. Také jsem
míval na statosti pokladnu."
',Co mám ďélati? Nevzala jsem
si tolik peněz," řekla polekaná
kasirka. \
"Založím vás a účet doplním."
Václav rozevřev tobolku, přiho
dil nedostávající se obnos do tržby
řka:
"Teď je všechno v pořádku."
Ludmila posud neodcházela.
"Prosím vás, nezmiňujte se o
tom pánovi. Mohl by se domni-
vati, že jsem peníze pro sebe pou-
žila, propustil by mne ze služby."
''Já ničeho netajím před pánem,
ale věřte, že vám to nedopatření
nebude ve zlé vykládáno. Omlu-
vím vás. V obchodě se musí ně-
jakými ztrátami počítati," řekl
vážně Jikavec.
A tak se i stalo.
Kupec se nehněval, kasírce vý-
čitek nedělal, ale nařídil, aby byl
přítomen nějaký přiruči, kdyby
1 zákazník měl platili větší banko-
i vkou.
i Ale Ludmila byla překvapena za
I nějakou chvíli s celým personálem,
i VeSU dáma a hlásila, že
j dostala zpět na stovku o tolik prá-
J vě kolik chybělo kasírce. Tím by-
i la její poctivost dosvědčena. Ry-
chle pospíchala, aby splatila dluh.
"Nemuselo to býti tak z čerstva,"
usmál se Jikavec, který byl také
rád, že podezřeaí bylo zcela takto
vyvráceno.
Nadále spolu počítali, až Vác-
svět odkud není navrácení, dříve ' lav počal kasirku vyprovázeti do-
tesař, potom jeho dobrá žena. I mů. Zvěděl že žije s matkou, pen
Synové oběma ustlali na hřbito. j sistkou po soukromém úředníku,
vě, Václav přivezl vždycky pěkný | která posílala dceru do obchodní
věnec a rozžal svíci. Potom se o | školy. Nahídl se, že by v nedš'i;
p*t vrátil do Pizně, kde takřka j obě doprovodil na procházku. Do'
nalezl druhý domov. Líbilo se ; stal svoleni. Nezůstalo při jedné
mu zde, byl tu rád a spokojen. J té návštěvě, za čas poznal, že Lu-
jc to
běhl a pádil do bankovního^závo
du. Zde mu potvrdili, že číslice
byly správné. ^ .
Václav vraceje se domů, nej-
dříve oznámil kasírce c u dveří:
"Ludmilo, já vyhrál dvacet tisíc,"
V celém závodě nastal rozruch,
když všichni zvěděli.o štěstí,jjjaké
potkalo prvního přiručiho. N|kdo
mu nezáviděl i kupec mu blaho-
přál.
"Teď snadno převezmete závod
nebo jiný si zařídíte, Los ,křestni
vám přinesl štěstí."
Jikavec nezpyšněl, sttjuě pra-
coval a s večerem zase doprová-
zel Lubmilu.
"Já myslela, že nyní nebudete o
mne státi," řekla šeptem^dívka.
"Jak bych mohl takto^ jednati?
Teď právě tím spíše splní se tužby
naše," odpověděl Václav.
A skutečně vyjednával s^ku-
pcem o převzetí závodu aijtaké
chystal svatbu s Ludmilou.;J Že si
vezme kasirku, mnohého nepřekva
pilo, neboť tušilojse, že^mezi nimi
je bližší přátelství.
Václav vypravoval, coj slyšel od
rodičů, že kmotr ten dar. mu dal
do vínku, že však ani nebyl přijat
s valnou radosti, ale nyní tvoříazá,
klad jeho štěstí. Jak^Václav tak
i mladá choť jeho Ludmilajjvěno
vali často zbožnou vzpomínku těm,
kteří daleko odtud odpočívali Jua
venkovských"hřbitovech, jichž těla
práchnivěla, ale památka potrvá
la.
Kečia jen to, co vyuáši.
Je příliš mnoho lidí, kteří vše-
chno své počínáni řídi s jediného
hlediska: „vynese to něco?"
Avšak toto sobectví zahání člo-
věka do příliš úzkých hranic, \
nichž musi se uzpůsobiti svým spo
lublížním a jen těm, kteří^mu mo
hou prospěti, a kbyby mu jen po-
sloužiti měli za stupínek^k něčemu
vyššímu, jinak obtížně dosažitel
nému.
Než ten prospěch z takového po.
čínání je opravdu jen zdánlivý;]člo.
věk takový nemá nikdy klidu, stále
jen počítá, kalkuluje, jeho rozvahy
o sázce a výhře, vylučují "každý
klidný, nepředpojatý požitek z plo-
dů života, a běda těm, kdo takový-
mi licími jsou obklopeni, nebo do-
Konce na jejich dobrotujodkázani.
Tito vypočítaví jsou spíš obává-
ni než milováni a jejich výpočty
proto často selžou, prohraj! sázku,
□a jejíž bezpečný výnos počítali.
Jen tehdy, když odvrhneme své
sobectví, dovedeme i oběť přinést,
můžeme spoléhati, že se zdaří i to,
co vynáší, Ize-lí spoléhati na lidi
oddané, kteří vědí, že nejsou zde
jea k lomu, aby byli využitkováni
a odhozeni.
maličká sumička jej došla, pospí-
šil si hned svůj dloužnk zapraviti.
Stalo se však přece, že když mu-
sel školu náhle opustili, zůstal dlu
žen ovocnářce několik dollarů.
Také když naposledy jemu přiná-
šela talíř zralých broskví nebo Šťáv
natých hroznů, pravil: Drahá paní
odjedu odtud a nemohu vám zapla-
tili, avšak já na vás nezapomenu.
O, uechť vám to není překážkou
odjeti, odvětila dobrá žena ta. Pán
Bůh váj zachovej při stálém zdra
ví a učinii vás mužem slavným a
šťastnými
Doznejme, že, na cestě jako byla
ona, po níž mladý vojín kráčeti se
zavázal s hlavou dobře utvořenou,
mohl zapomeuouti takovou malič-
kost až k okamžiku alespoň, kdy
jeho vděčné srdce tuto jemu na
pamět opět uvedlo.
Napoleon byl již korunován za
krále, kdy ovocnátka Brienská ne-
měla od něho pouze jen onen slib:
"Já na vás nezapomenu." Ale tento
slib více platil, než hotové peníze.
Skutečně, jednoho dne, když ctsař
byl očekáván v Brienu, mělo se za
to, že jest ještě daleko od místa,
když se tu již nalézal potají.
Představte si, jak on se cítil asi
dojatým, když si připomínal dobu
jíž zde byl prožil. Jako ve snu zasta
vil se u prostřed ulice, s prstem na
čele upamatovával se na lak mno-
hé události svého pobytu zde, ne-
chal si ukázati obydli ovocnářky
a ve společnosti svého průvodčího
vstoupil do malé světničky, kde
dobrá žena obklopena svými dětmi
stála u ohniště aby uvařila skrovný
oběd. Mohu zde dostati nějaké
odčerstvení? tázal se císař ovšem
nepoznán. Ano fpane, melouny
jsou zralé. Na to běžela vyhledat
jeden z nejlepších. Mezitím co si
tito dva cizinci pochutnávali na me
lounu, otázal se jeden z nich: Zná-
te císaře, kterého sem dnes očeká-
vají?
Jak pak bych ho neznala? On mi
odkoupil mnoho košů ovoce v době
když byl zde ve škole.
Jídali pak vám také vždycky řád-
ně zaplatil?
Ovšem že vždycky řádně platil.
Na to ujal se cizinec slova:
Má dobrá ženo, máte to špatnou
paměť. Prvý důkaz toho jest, že
neznáte ciáaře, neboť já sám to
jsem; druhým pak důkazem toho
|est, že jsem vám j vždycky Jřádaě
neplatil, vždyť vám dosud dluhuji
tři dollary.
V témž okamžiku druhá osoba
položila na stůl sumu tisíce franků
ve zlatě. Dobrá ta žena padla na
kolena před Napoleonem, radostí,
ostýchavostí a vděčnost! téměř bez
sebe.
Pozděsji císař nařídil, by chatrný
domeček ovocnářky byl zbořen a
na místě tom jiný pěkný dům vy-
staven.
V tom domě, pravil císař, chci
míli svůj pobyt pokaždé, když do
Brienu zavítám, a přeji si, aby
nesl iné jméno.
VÝROBA DOUTNÍKŮ.
Pan Florian Zeman píše jak ná-
sleduje; "Jak známo, ženy i mu-
ži v doutníkových továrnách při
práci své sedl a vdechuji do sebe
stále tabákový prach. Tím vět-
šinou pozbývají chuti k jídlu a na
těle seslábnou tak, že( v mnohých
případech musí i práce zanechali.
Těm všem radim Trinerovo Léči-
vé Hořké Víno, protože jsem po-
znal, jak příjemný ja působivý lék
to jest pro vyrabitele doutníků a
tabáku vůbec. Z našich lidi jme-
nuji pouze K. Antoře, Evu Zátko-
vou, Št. Grance, J. Zátka a sebe,
kteří s prospěchem léku toho uží-
váme. S úctou Florian Zeman,
128 Liberty st., Allentown, Pa."
To platí o každém zaměstnání,
při němž se musí seděti. Trinero-
vo Léčivé Iíořké Víno vyčistí zane
sené tělo a tím vyžene zárodky
choroby. Kdykoli člověk slánbe,
nemá dobré chuti k jidlu a trpí zá-
cpou, lepšího léku nenajde. V léj
kárnách. Jos. Triner, velko-vý-
robce, 1333-1339 S. Ashland ave.,
Chicago. Při jakýchkoli bo'estech
můžete s důvěrou spoléhati na
Trinerův Liniment.
' ili
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Obzor (Hallettsville, Tex.), Vol. 23, No. 35, Ed. 1 Thursday, April 2, 1914, newspaper, April 2, 1914; Hallettsville, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth394903/m1/7/: accessed July 3, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu.; crediting UT San Antonio Libraries Special Collections.