Věstník (West, Tex.), Vol. 49, No. 28, Ed. 1 Wednesday, July 12, 1961 Page: 6 of 32
This newspaper is part of the collection entitled: Texas Digital Newspaper Program and was provided to The Portal to Texas History by the Slovanska Podporujici Jednota Statu Texas.
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
Strana 6
JAKÁ MÁ BÍT PITNÁ VODA
Pitná voda je pro člověka nepostra-
datelnou živinou. Déle vydržíme hlado-
vět než žíznit. Živá hmota obsahuje 60
až 80 i více procent vody bez níž není
život možný. Zatím co jiní živočichové
se mohou spokojit i s vodou povrchovou,
člověk potřebuje pro svůj život pitnou
vodu, která nesmí obsahovat chorobo-
plodné zárodky, nemá obsahovat ani
organické čili ústroj né látky. Také ně-
které neústrojné látky, jako dusičnany
jsou v pitné vodě nežádoucí, poněvadž
jsou známkou jejího znečištění, které
může být pro malé kojence i životu ne-
bezpečné.. . j
Naproti tomu má pitná voda obsaho-
vat množství solí vápníku, které dodá-
vají tvrdost. Pitná voda je vodou tvrdou.:
Solí nemá být ani moc ani málo, máli
pitná voda odpovídat zdravotním poža-
davkům. Jistě víte, že tvrdá voda po vy-
vaření zanechává v nádobě “kamenný”
povlak, který odstraníme rozpuštěním
kyselinou solnou. Je známo, že pitné vo-
dy nelze užívat v průmyslu, zvláště ne v
parních kotlích, neboť by -se tvořilo
mnoho vodního kamene, jehož odstra-
ňování z kotlů je nákladné. Tvrdá voda
pro účely průmyslové by se musela změk-
čovat.
Nejlepší pitnou vodou je voda pod-
zemní, která se prosakováním do vrstev
půdy obohacuje o určité soli pro tělo dů-
ležité. Mimo jiné potřebujeme, aby mě-
la dobrá pitná voda i určité množství
jodu, potřebného pro činnost štítné žlá-
zy, a fluor, jehož nedostatek nebo nad-
bytek je škodlivý na vývoj zubů, zvláště
u dětí. Vyvař z kostí je na fluor boha-
tý. Podzemní vodu získáme ze studny,
jejíž hloubka má být alespoň šest metrů.
Se stoupající životní úrovní stoupá po-
třeba vody, takže dnes považujeme jako
nej nižší normu na osobu a den kulturní-
ho člověka, bydlícího ve městě v vodo-
vodem, asi 150 litrů. Je jasné, že taková
množství podzemní vody nikde na celém
světě nejsou, proto se musíme uchylovat
čím dále tím více k upravování vody
povrchově.
Vodárenská úprava povrchové vody
je zložítý postup. Voda prosakuje o-
brovskými filtry, jejichž složení a sklad-
ba jsou obdobou přirozených podmínek,
za nichž vzniká přírodní pitná voda. Po
všech upravených pochodech dostáváme
pitnou vodu zdravotně vyhovující, jíž
dáváme mnohdy přednost před vodou
studniční, na níž je dosud převážně od-
kázán venkov. Stává se totiž velmi často,
že studna je závadná.
Někdy není dostatečně hluboká, takže
lidé z ní čerpají jen nedokonale změně-
nou povrchovou vodu. Jindy třeba hloub-
ka vyhovuje, ale studniční voda se zne-
fĚBTIÍE - WEST, TEXAS
čistí povrchu. Při čerpání zatéká zpět
přelitá voda do studny. K zatékání do-
chází také při dešti. Do studny se prá-
ší, není-li dostatečně zajištěna. Každý
majitel studny by měl dbát, aby byla
na jejím povrchu betonová deska;, která
by odstranila zmíněná nebezpečí. Obru-
ba studně má být aspoň 30 cm vysoká,
má být zajištěn odtok od studny, Deset
až patnáct m od ní nemá být hnojiště,
záchod nebo jiné zařízení, které by mo-
hlo při prosakování dešťové vody 0;-
hrožit spodní vodu ve studni.'
Každý majitel studny by se měl čas od
času přesvědčit o kvalitě její vody. Vzor-
ky vody se odebírají předepsaným způ-
sobem. Zjístí-li se studna jako závadná,
je potřeba ji buď vydesinfikovat nebo
vyčistit a příslušným způsobem zabezpe-
čit.
Nouzově na přechodnou dobu můžeme
použít k požívání i vodu ze sněhu nebo
deště po předchozím převaření. Nepřeva-
řená dešťová voda je závadná, poněvadž
obsahuje prach ze vzduchu iai chorobo-
plodné zárodky některých nemocí. Vo-
dou se přenáší na příklad dětská obrna,
inf. žloutenka, břišní tyfus, úplavice a
jiné.
—‘ « A *
UPRCHLÍCI 7 KUBY
Po druhé v posledních Čtyřech letech
staly se Spojené státy útočištěm zástu-
pů, hledajících asyl před útiskem v rod-
né zemi. Před čtyřmi lety otevřela Ame-
rika své brány a své srdce nějakým 38,-
000 Maďarů. V posledních dvou letech
uchýlil se sem ještě větší počet Kubán-
ců.
Je to po mnoha letech první případ,
že se Spojené státy staly prvním útoči-
štěm velkého počtu uprchlíků. Na pří-
klad Maďaři utíkali se nejdříve do sou-
sedních zemí, hlavně do Rakouska. Ku-
bánci přicházejí však přímo do Spoje-
ných států a dávají tak vzniknouti situ-
aci, z níž vyplývají různé problémy.
Více nežli 30.000 uprchlíků z Kuby usa-
dilo se pro přítomnost v Miami. Jsou to
namnoze lidé, kteří opustili své domovy
bez sebemenší předchozí přípravy. Dal-
ších skoro 10.000 žije v New Yorku a v
jiných městech Spojených států. Přijeli
někdy legálně, jindy nelegálně — leta-
dly, převozními loděmi, motorovými člu-
ny nebo vlastními loďkami. Jejich ma-
jetkem bylo často jen to, co měli na so-
bě.
Vstupní bránou pro většinu uprchlíků
stalo se miamské Mezinárodní letiště.
Tam, stejně jako na jiných místech, kde
přecházejí hranice, musí se podr obiti vý-
slechu Přistěhovalecké a naturalisační
služby. Uzná-li úřad, že jsou bona fide
uprchlíky, vezmou je pod ochranné kří-
dlo zástupci organisace “Cuban Emer-
Ve středu, dne 12. července, 1961
gency Refugee Center”, zřízené a podpo-
rované vládou Spojených států.
Nouzové ústředí pro kubánské uprchlí-
ky vyslechlo a registrovalo do poloviny
března t. r. asi 30.000 uprchlíků. Při
dnešním přílivu nějakých 300 lidí denně
dá se očekávati, že počet uprchlíků snad-
no dosáhne 32.000.
Kubánci, kteří se dali registrovati Ú
středím, mají možnost dostávati různou
pomoc od veřejných orgánů sociální pé-
če — od úřadů federálních, státních, o-
kresních i městských, jakož i .od četných
národních organisací dobročinných. Vět-
šina uprchlíků potřebuje najiti výděleč-
nou práci, potřebuje okamžitou finanční
pomoc, stravu, šatstvo, lékařské ošetře-
ní, školy pro děti, a v případě lidí vyš-
ších povolání i kursy pro technické pře-
školení. Z rodin, registrovaných do polo-
viny března, povolily americké úřady asi
3,400 rodinám finanční pomoc, která po-
zůstávala v rozdělení asi $200.000.
Nalézti zaměstnání pro uprchlíky ne-
ní snadné. Miarni není industriální stře-
disko, a pracovní příležitosti nejsou pro-
to slibné. Nej lepším řešením bylo: by ne-
pochybně přesídlení Kubánců do jiných
částí země. Federální vláda požádala již
různé organisace, aby jí v tom. pomohly,
a zavázala se piatiti za transportaci.
Problém přesídlení není však toliko o-
tázkou fonclů, které jsou. k disposici. Zá-
leží na uprchlících samých, jsou-li ocho-
tni se přestěhovati. Je snadno pocho-
pitelné, že jenom neradi se vzdalují své
rodné země, do níž se doufají vrátiti,
jakmile by se tamní poměry změnily.
Přes to však asi dva tisíce Kubánců se
již usadilo' jinde, a každého týdne nachá-
zejí se domovy pro dalších 125 uprchlíků.
President Kennecíy přislíbil federální
pomoc k urychlení jejich repatriace v
případě, že k ní jednou dojde, a tato zá-
ruka přiměla mnoho Kubánců, aby opu-
stili Floridu a usadili se jinde v zemi.
Od té doby, co Castrova vláda pře-
stala vydávati povolení k odjezdu, přijí-
ždídí sem méně uprchlíků. Jejich útěk
bude působiti hlubokým dojmem ještě po
dlouhá, dlouhá léta.
~---) ♦ * * (----
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Hošek, Ludva O. Věstník (West, Tex.), Vol. 49, No. 28, Ed. 1 Wednesday, July 12, 1961, newspaper, July 12, 1961; West, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth624763/m1/6/?q=%221961-07%22: accessed July 16, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu.; crediting Slovanska Podporujici Jednota Statu Texas.