Věstník (West, Tex.), Vol. 34, No. 10, Ed. 1 Wednesday, March 6, 1946 Page: 4 of 16
sixteen pages : ill. ; page 14 x 10 in.View a full description of this newspaper.
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
Strana 4
Oddíl Dopisovatelský
Sugarland, Texas,
Ctění bratři a sestry!
Jelikož bylo členstvo naší Jednoty vybídnu-
to Hlavní úřadovnou k podání náhledů ohled-
ně stavění činžáku pro úřadovny hlavního řá-
du, a stěhování úřadovny do té budovy, tak
tady podávám svůj. Byla by to pěkná věc, ten
činžák, kdyby nebyla tak nebezpečná. Dokud
nemáte “Lease Agreements” na ty úřadovny
od různých jednotlivců či společností pode-
psané v šuplíku, nemůžete s tím příjmem po-
čítat.
Vzpomínám si na nej pěknější budovu v Hou-
stonu, známou říiels Esperson. Ta je stavěna
moderně, výhradně pro úřadovny, má tuším
26 poschodí. Houston je prý obchodní a prů-
myslové město, a ta budova byla dohotovena,
zdá se mi v roku 1026. Když jsem byl v roku
1935 se švagrem v rolnické tržnici (Farmers
Markét) na noc, tu jsem spatřil, že sotva po-
lovina oné budovy byla osvětlena. Na mou o-
tázku proč je to, mi policajt odpověděl, že ta
tmavá část budovy není ještě pronajmuta. Je
to nejisté počítat zajíce, pokud nejsou v pyt-
li.
Ohledně místa, kde by měla Hlavní úřadov-
na své stálé sídlo, bylo by nejslušnější, aby to
bylo město, kde byla S. P. J. S. T. založena.
To jubileum 50 letého trvání Jednoty by
bylo nejpamátněji oslaveno, kdyby tem ně-
kolika staříčkúm a stařenkám, kteří tuto Jed-
notu zakládali, byly jejich úmrtní poplatky po
dobu jejich života ještě, úplně odpuštěny. Ten
článek 55. našich stanov jest nejasný. Znám
'členy, kteří jsou už 40 let členy (dle jejich u-
dání), a přece prý musí platit plný měsíční
poplatek úmrtní. Není to zařízeno tak, aby se
vlk nažral, a koza zůstala celá?
V tom roku by se též měla udělat náprava
v placení úroků z půjček na certifikáty. Člen,
třeba dlouholetý, potřebuje peníze a když je
dostane vypůjčit, musí platit vyšší úrok, než
společnost, okres, neb město, kterých bondy
Jednota koupila, a ti zmínění o Jednotě nevě-
děli, pokud peníze její nepotřebovali. Když
člen nemůže aspoň úrok platit, jednoduše se
mu certifikát zruší, a je po komedii. Ale když
ti, co tisícové bondy Jednotě vrazili, nechtějí,
nebo nemohou platit, tenkrát teprve ta ad-
vokátská komedie začne Dostat 50 centů za
dolar námahy, je špatný obchod, a u půjček
na certifikáty takové nebezpečí nestává. Proč
by na osrtifikátové půjčky nemohl být počí-
tán 4 procentní úrok? Bylo by to bratrštější.
S tím stavěním té velké budovy, pozor! Až
bude krk v nepohodlném chomoutu, bude po-
zdě bycha honit. Tak na to hledí,
Štěpán B. Valčík.
-) o * «■ (-
Temple, Texas.
Bratři a sestry!
Ve Věstníku ze dne 20. února nížepsaní ú-
ředníci a ředitelé Hlavní úřadovny S.P.J.S.T.
si přejí náhledy od členů ohledně stěhování
H. Ú. a stavení budovy pro S.P.J.S.T. z důvodu
toho, jest-li bychom chtěli slavit zlaté jubi-
leum ve vlastním domově. Protož podávám
také svoje náhledy.
. Vždy jsem pro stěhování H. TJ. do města
Temple, poněvadž město Temple uznávám za
nej výhodnější a nej prospěšnější pro ústřednu
S.P.J.S.T. Ale za dnešních poměrů nejsem pro
stavení budovy.
Jak já Se pamatuji, již na třech sjezdech se
jednalo ohledně stěhování H. Ů. do výhodněj-
šího města jako je Fayetteville. Ale ve Věst-
níku ze dne 20. února nížepsaní úředníci a ře-
ditelé to cítí teprve teď, že město Fayetteville
je nepostačitelné.
Když to necítili na sjezdě, tak jsem toho
náhledu, že jsou více nepostačitelní pro S. P.
J. S. T. jako město Fayetteville.
Myslím si, nebyly-li ty okrskové kursy řá-
dových organisátorů výhodnou léčkou pro a-
gitaci stěhování úřadovny a staveni budovy.
VĚSTNÍK /
V politickém městě Austin slyšel jsem od
mnoha prominentních lidí, že v městě Austin
budou vybudovány kanceláře pro státní po-
třebu, což by mohlo mífci za následek, že kan-
celáře SPJST. by třebas zůstaly prázdné. Ů-
ředníci H. Ů. by měli oznámit počet členů o-
kresu do něhož patří město Austin a také o-
kresu, do něhož patří město Temple. A zá-
roveň ve Věstníku vysvětlit, jak moc město
Austin se ucházelo o Hl. Ů. oproti městu Tem-
ple. Členi SPJST mají radši jasno, jak černé
mraky.
Když se jedná o vynaloženi na budovu pro
S.P.J.S.T, asi $500.000 (půl milionu dolarů), o
té záležitosti by měli členi domácích řádů roz-
hodovat v řádových schůzích, a delegát aneb
delegáti aby volili dle rozhodnutí většiny. A
ve Věstníku aby byl uveřejněn výsledek vol-
by každého delegáta.
Když se nebude zlaté jubileum slavit ve vla-
stním domově S.P.J.S.T., Jednotě to docela nic
neuškodí.
Doufám, že členi se pamatují na ten pokus
přeměnit S.P.J.S.T. na pojišťující společnost.
Při dnešních poměrech vynaložit asi $500.000
(půl milionu dolarů, abychom mohli zlaté ju-
bileum ve vlastním domově S.P.J.S.T. slavit,
následek by mohl přijití členů hodně draho.
S bratrským pozdravem,
Theodore Daňa.
---) ♦ * ♦ (-
Houston, Texas.
Rsv. Jan Leidorf, Lomnice na Lužnicí, Če-
chy, píše mi tuto zprávu, která jistě bude čte-
náře t. 1. zajímat!.
Něco o nositelích německé kultury: Je to-
mu právě rok, kdy 28. ledna 1945 za mrazivého
vetru dojel na seřaďovací nádraží v Českých
Budějovicích transport politických vězňů růz-
né národnosti v 39 otevřených vozech. Tento
transport byl na cestě z Osvěčimi již 7 dní. Po
celou tu dobu nedostali vězňové ani pokrmu
ani nápoje. Po celé trati, kudy tento transport
projížděl, umíralo nesčetné množství vězňů a
mrtvoly byly vyhazovány z vlaku na trať. V
každém voze bylo namačkáno asi 50 osob, mu-
ži, ženy i děti, oblečených pouze v tenký tre-
stanecký šat, bez obuvi. Pohled na tyto živé
mrtvoly byl hrozný. Z příkazu velitele trans-
portu byl dán vězňům rozkaz, aby veškeré ve
voze se nalézající mrtvoly byly vyhozeny z
vozu na zmrzlou zem. Za několik vteřin leželo
po celé délce 72 mrtvých. Zdánlivě mrtví, kte-
ří se ještě pochybovali, byli postříleni. Někte-
ří vězňové prosili, aby jim bylo podáno trochu
vody, nebo aspoň sněhu, nebylo to však do-
voleno. A ti, kteří si chtěli se země nabrat a-
spoň trochu sněhu, byli za to na místě zastře-
leni. Muži pracující na dráze byli by jim rádi
podali vody neb chleba, ale nesměli. Hrozilo
se jim zastřelením, proto plačíce obraceli se
na stranu.
Docela jinak jedná naše vláda s Němci. Při-
kládám výstřižek z novin, jak se u nás prová-
dí odsun Němců, “Právo lidu” ze dne 29. led-
na 1946 přináší o tom následující zprávu:
EVROPA SE DÍVÁ NA ODSUN.
'■ Ladislav Horniš
Mariánské Lázně 25. ledna 1946. — Tak jsme
se konečně dočkali. Naši Němci se vracejí do
vytoužené vlasti — do Německa. Byl to histo-
rický den, ten pátek v Mariánských Lázních.
I cizina vyslala své reportéry, aby kontrolova-
li, za jakých podmínek jsme zahájili transfer.
Naše regionální úřady v Mariánských Lázních
splnily do písmene příkaz presidenta a vlády.
Odsun byl proveden sice vážně, ale důstojně a
lidsky.
Po odsunu jsem se tázal zástupců zahranič-
ního tisku na dojmy, jaké tento akt vyvolal.
A nebál jsem se rozhovořit i o případných zá-
vadách a nedostatcích. Zde několik inter-
viewů:
“Viděl jsem v roce 1938 transporty, vypravo-
vané Němci!”
zahájil rozmluvu Mr. Sefton Delmer, represen-
tant “Daily Expressu”. “A dnes jsem přihlížel
tomu vašemu. Přirovnávám. Mám se zabývat!
podrobnostmi? Stačí, když prohlásím, že jsem
dokonale spokojen.” ,
Ve středu, dne 6, března 1946.
Mr. Delmer je typem skutečného velkorysé-
ho novináře. Procházel se mezi Němci a roz-
mlouval s nimi. Ovládá výborně němčinu. Po-
kýval hlavou, usmál ss —' to když zjistil, že
paní Němka lže, provedl na místě konfrontaci
a pokračoval v obchůzce. U vlaku se dostal do
rozhovoru s mladými Němkami. A zase s ob-
divuhodným klidem odpovídá: “Zde jedete si-
ce v krytých, nákladních vozech, dokonale vy-
bavených a vytopených, ale v Německu nebu-
dete míti ani ty . .
“Jsou lépe oblečeni než vaši v Praze!” "
Mr. Steinkopf, válečný korespondent “AP”,
prohlásil v zajímavé rozmluvě: “Celý akt byl
nesporně veden humánně. A o to šlo. Velmi
dobrý dojem na mne udělalo zvláště uspořá-
dání. Mluvil jsem s Němci, ale žádné podstat-
né závady ani stížnosti jsem u nich nezjistil.
Vaše země se poctivě. pokouší provést vše do-
bře. Ostatně, ti lidé ve vlaku byli lépe oble-
čeni než vaši v Praze!”
Jistě zajímavé zjištění.
Poslední akt válečného dění.
Tak se na odsun našich Němců dívá redaktor
“Daily Mailu”, dr. Van Der Biti. Řekl doslovně:
“Podporoval jsem vždy politiku, razící nutnost
odsunu Němců z Československé republiky. A
to — zdůrazňuji — z důvodu zajištění evrop-
ského míru, nikoliv však jako trestní sankce.
Vím, že transfer je závěrečnou části válečné-
ho dění, vím, že pak zahájíte neprodleně mí-
rové budování.
Viděl jsem osobně vše, co předcházelo od-
sunu a sledoval jeho přípravy. A jsem spoko-
jen s výsledkem. Imponuje mně především hu-
mánní provedení a jeho hygienická stránka.
Věřím proto, že úřady provedou další odsuny
stejným způsobem. Duch vašeho nezapomenu-
telného presidenta Masaryka nemohl dojiti
lepšího naplnění.”
Baculaté děti Němců
neušly pochopitelně pozornosti čiperné novi-
nářky pí. Taubové, zastupující severský tisk.
Přirovnala je k dětem českým a zvláště k dě-
tem slovenským z východní části republiky. Li-
chotilo to, ale raději bychom přece jen viděli,
aby to přirovnání vyznělo pro nás alespoň re-
mis. Věřte, že ti příští představitelé “Herren-
volku” vypadali jako buchtičky. A tváře mra-
zem jako namalované!
A nakonec skutečně to nej oficiálnější:
Pan briiický kousal Bamborough,
věrný přítel Čechů byl v dobré náladě. Asi měl
před odsunem odůvodněné obavy. Ostatně po-
slyšte, co nám tento diplomat z povolání řekl:
“Jsem úplně spokojen. V Anglii měli sice
určité obavy, jistě jen vzhledem k šestileté o-
kupaci vaší vlastí, ale já osobně Čechům dů-
věřoval. Vždyť vím, kdo to byl Masaryk. A vím,
jak ještě dnes prožíváte jeho ideály. Ani pří-
ští generace se bez jeho zásad o lidskosti a hu-
manitě neobejdou. Dnešní skutečnost mé pře-
svědčení jen potvrdila. Proto, pane redaktore,
ta má radost.”
Z představitelů naší zákonodárné moci byl
odsunu přítomen dr. Neumann, předseda osid-
lovacílio výboru PNS, se svými poslanci. Také
jeho posudek zapadl do celkového rámce do-
jmů. V úvodu interview se dr. Neumann zabý-
val ožehavou otázkou osídlení našeho západo-
českého pohraničí. Řekl:
“Konstatuji značné úsilí místních činitelů o
vyrovnání protiv mezi různými vrstvami při-
stěhovalců, zejména mezi příslušníky Svobo-
dovy armády a usedlíky z vnitrozemí. Zdá se
však, že jsou zde předpoklady pro smírné vy-
rovnání. Zvláště, když se podaří úředním kru-
hům v Praze co nej rychleji přistěhovat! i ro-
diny příslušníků naší východní armádní slož-
ky.
S právě zahájeným odsunem nelze, než bý-
ti spokojen. Imponoval především po stránce
zdravotní a vyživovací. Přesvědčil jsem se, že
výkonné orgány v Mariánských Lázních po-
stupují přesně podle směrnic vlády a v cluchu
Masarykově.”
-) ♦. & * (-
Nestárne.
Manželka: “Kdož ví, jestli se nedožiji sta let.”
Manžel: “Zůstaneš-li pořád© na čtyřicítce —
nedožiješ.”
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Moučka, Franta. Věstník (West, Tex.), Vol. 34, No. 10, Ed. 1 Wednesday, March 6, 1946, newspaper, March 6, 1946; West, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth624806/m1/4/: accessed June 25, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu.; crediting Slovanska Podporujici Jednota Statu Texas.