Věstník (West, Tex.), Vol. 27, No. 33, Ed. 1 Wednesday, August 16, 1939 Page: 4 of 24
twenty four pages : ill. ; page 14 x 10 in.View a full description of this newspaper.
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
Strana 4
VĚSTNÍK
Ve středu, dne 16. srpna 1939.
a když je, pak se jí často nesvití, poněvadž je
o něco dražší než smrdutý petrolej. Zavedením
a rozšířením elektřiny v ČR. bude znamenat
rapidní zvýšení životního standartu. Zatím se
to studuje, ostatní je otázkou kapitálu. To je
jen malý příklad co máme na mysli v oboru
stavitelském, elektroinženýrství. U nás máme
snad dobré interní lékaře, ale potřebujeme ra-
dikální zlepšení v zubním lékařství a do jisté
míry i chirurgii. Za tím účelem chceme sem
povolat mladé české lékaře, aby se v americ-
př. o Africe (se světelnými obrazy) o Evropě,
Palestině a pod.
Doufám, že i redakce našich listů mi vy-
jdou vstříc a uveřejní mi články a co mi nej-
více leží na srdci, je abych čtenářům nestran-
ně ukázal fakta bez jakéhokoliv osobního stra-
nictví.
Při této příležitosti děkuji veřejně S. P. J.
S. T. za odhlasovanou mi půjčku.
Karel Gam.
kých klinikách poučili a nedávali zlaté korun-
ky nebo můstky do čelistí, v nichž jsou zbytky
kořenů. Výsledek je infekce, strašné útrapy.
Takových a podobných případů bych mohl u-
vésti více.
Nejen, že ti co přijdou, ale nás 15 jsoucích
již zde, budeme se všímat všech shora jmeno-
vaných věcí, ale musíme jít dál. Je již nejvyš-
ší čas, abychom odstranili ten rakušácký šo-
vinismus a byrokratismus, který stále ještě o-
travuje demokratické ovzduší. Chceme odstra-
nit rakouské šosáctví, zavést jasný duch demo-
kratický mezi lidem, v úřadech, na školách,
zkrátka všude.
V posledních letech jevilo se u nás po této
stránce značné zlepšení, ale pořád jsme ještě
daleko za tím, jak by to mělo být. Nikdo však
nemůže odsuzovat onen československý lid. Byl
tak vychován, staré generace mají příliš mno-
ho ze starého Rakouska, než aby mohli přelo-
miti tyto staré nešváry přes koleno a zahodit.
A mládež? Ví ,že se něco stát musí, že musí
dojít k zlepšení. Cítí to instinkitvně, ale neví
jak do toho, nemá dost příkladů. Dívá se na
Ameriku s růžovými skly, ví, že tam je to ji-
nak, že z té Ameriky mohou dostat poučení.
A toto poučení chceme zde získat, proto zde
studujeme, proto jsme sem byli čsl. vládou
posláni.
Poměry v Evropě se změnily, ale to neod-
strašilo a neodradilo nás v naši práci. Studo-
vat musíme, ať již jsme se studiem našich o-
borů hotovi, či ne, musíme tím splnit předpi-
sy o studentských vizech. Jak ale studovat,
kdo zaplatí školné, kdo všechny útraty? Zá-
kon říká, že student může si vypomoci na stu-
dium prací, ale jen takovou, která by mu ne-
překážela ve studiu. Vypomoci a to nezname-
ná opatřování si všeho. Zde student-cizineč
.buď může dělat práci nejnižší (zametat, sekat
dříví, trávníky a p.) a nebo nejvyšší — na u-
niversitách jako asistenti. Nic mezi tím. Ame-
rický student může vzít co chce, je občan. Jak
se však stát asistentem? Jak se jím mohou
stát ti mladí naši kolegové na college (kole-
jích)? Nezbude nic jiného než sáhnout k sho-
ra jmenovaným práčem, za které se téměř nic
neplatí a poněvadž jsou špatně placeny, musí
student věnovat víc času na práci, aby měl
dost peněz na živobytí a potřeby. Tím však
zanedbává školu, přestává být bona fide stu-
dentem, připravuje se o možnost dostati sti-
pendium na příští rok, z toho jednoduchého
důvodu, že jeho prospěch není dostačující.
Po uvážení těchto faktů vznikla myšlenka
akce podpořit české studenty, myšlenka, kte-
rá se zdárně šíří z Minneapolis po celé Ame-
rice. ■'
Přijel jsem do Texasu a jsem zde jediný če-
ský- (z ČSR.) graduate student a v nesnázích
obrátil jsem se na S. P. J. S. T., který v posled-
ní schůzi zaručil mi půjčku, z níž bych mohl
zaplatiti školné a jiná vydání. Je to půjčka.
Mám zaručeno studium, ale starost se spláce-
ním. Doufám vydělati si nějaký cent přednáš-
kami a v programu mám promluviti o ČSR.
Československo byl krásný stát, měli jsme tam
mnoho dobrého, ale byla zde také bolavá mí-
sta, zděděná po starém Rakousku. Chci pro-
mluvit jak si představujeme práci do budouc-
na, pomoci tomu dobrému lidu, který přes
všechny chybičky a chyby je přece jen dobrý,
přičinlivý a zasluhuje si lepšího osudu, zaslu-
huje si, aby jeho životní standard se zvýšil a
tak tím více mohl pracovat v jeho exponova-
ném místě v srdci Evropy k povznešení bul-
tury lidstva.
Mimo tyto programové přednášky hodlám
v našich českých spolcích pronésti i jiné: na
Řád
PŘEHLED NOVÝCH CLENU ZA MĚSÍC
ČERVENEC 1839.
Třída
29
29
29
30
33
35
1
Stáří Obnos
lllllplll
B C
D I
iiililllilil
Igfifll!
1
1
1 ®§ i til
19
1,000
1
1
41
1,000
15
1
IgfiltSI
33
500
15
1
27
1,000
15
1
iSiillll
38
1,000
15
1
27
500
15
1
flilllit
41
; 500
15
1
SiSIBii#
16
500
17
1
iilllllf
16
1,000
18
1
i§!®I®i
16
1,000
19
1
M&SĚBSSSSi
17
1,000
19
1
19
500
19
1
39
500
19
1
49
500
19
1
WMíšĚSM
16
1,000
20
ĚSSIMSMmS
1
25
1,000
24
i
24
1,000
24
i
17
1.000
24
i
24
1,000
25
liNliill
l
32
1,000
27
1
35
'500
28
1
,'y
28
1,000
28
1
16
1,000
28
1
30
1,000
29
1
26
500
Průměrné stáří, 28 let a měsíce, méně.
Průměrná pojistka, $803.00, méně.
Připojištěný:
4 * 1 23 1,000
DĚTSKÝ ODBOR.
Řád Do 16 let. 20-letá doživot.
1 3
4 1
17 * 1
28 2
29 - 2
55 2
63 2 1
81 2
87 1
88 1
146 1
Pojištěno do stáří 16 let, 7 členů.
Pojištěno v 20-leté doživot. 12 členů.
Odčítá se: —
Úmrtím, 7 členů, pojištěno na $5,250.00.
Vyloučení, odstoupení atd., 24 členů pojiště-
no na $20,000.00.
Zahrnuto zde přestoupení z dětského odboru
do členského odboru.
S bratrským pozdravem,
Edward L. Marek.
Dne 29. července 1939.
■
i"'."-
lilii!
47
16
1,000
1,000
34 1,000
30
20
16
500
1,000
1,000
35
1
IWiiSíÉ
29
1,000
36
1
40
2,000
47
1
iiiaii»8
21
1,000
55
1
33
1,000
55
1
35
1,000
55
1
Siiilfiili
24
1,000
55
1
35
500
57
1
24
500
63
lilii
1
39
1,000
63
1
iiiiiilB®
41
1.000
63
1
illSHIi!
25
500
63
lilii
1
24
500
68
1
36
500
81
1
40
500
81
1
26
1,000
82
i
20
1,000
87
1
iiiisaiit ai
20
1,000
91
1
28
1,000
97
i
16
1,000
107
1
išSIlWlSlš
16
500
112
1
26
1,000
114
1
22
1,000
114
1
43
500
1
26
500
135
1
44
500
140
1
25
500
140
1
23
500
141
1
17
1 OCO
141
1
18
1,000
142
1
26
500
146
1
16
500
148
1
31
1,000
154
1
50
1,000
159
1
liililiílll
23
500
159
1
49
1,000
159
1
49
500
161
1
19
500
162
1
WĚMmM
26
500
162
1
pBSwWMí&SS-
41
500
162
1
31
500
Praobyvatelé Moravy a jeskynní medvědi.
Ve starší době kamenné žili obyvatelé na
našem území ve společnosti velkých šelem a
kopytníků, kteří jim jako lovcům skýtali po-
travu, oděv a jejich kosti nástroje. Boj s tako-
vými šelmami, které dosahovaly i pětinásob-
né váhy člověka, býval jistě při zbraních teh-
dejšího člověka hrozný, a objevené doklady
svědčí o nesmírné neohroženosti a síle tehdej-
ších lidí. — Známý moravský badatel Wankel
našel v sloupské jaskyni moravského Krasu
lebku jeskynního medvěda s těžkým, ale vy-
hojeným zraněním na temeni, které bylo be-
zesporně způsobeno kamennou zbraní paleoli-
tického člověka. V jeho blízkosti byl nalezen
i hrot této zbraně. Pračlověk, útočící na medvě-
da silným oštěpem, vrazil mu z bezprostřední
blízkosti zbraň do lebky, a to takovou silou,
že její hrot se zlomil a zůstal hluboko trčet v
rozbité kosti. Medvěd přežil toto těžké pora-
nění a roztříštěná kost se úplně vyhojila. Ten-
to ulomený jaspisový hrot nosil však jeskynní
medvěd po celý zbytek života v lebeční kosti
jako památku na dobrodružství s pračlově-
kem. Teprve po jeho smrti při rozpadu měk-
kých částí těla vypadl jaspisový úlomek z vy-
hojené rány a nalezen byl Wanklem při lebce,
a svými rozměry přesně zapadl do zahojené
štěrbiny v lebečních kostech. Horší však vzpo-
mínku na setkání s pračlověkem měl jeskyn-
ní medvěd z jeskyně u Drachenhoehle u Mix-
nitz. Tomu roztříštil pračlověk lebeční kost
nad levým okem, takže vznikla, šesticenti-
metrová rána. Medvěd sice nezahynul, rána
se však nezhojila a zvíře bloudilo několik let
s hnisající ránou, až teprve zahynulo pravdě-
podobně infekcí v koutě jeskyně u Mixnitz.
Zvířata totiž mají ve zvyku, že cítí-li blížící se
konec, uchýlí se do nějakého úkrytu. Proto
také najdeme i dnes málokteré zvíře mrtvé na
otevřeném místě. Opačně pak mnohokráte zra-
něni byli i pravěcí lidé rozmanitými zvířaty,
a na kostech pravěkých lidi nalézáme často
hrozné zhojené zlomeniny nebo proraženiny,
které by těžko dnešní člověk snášel. O těchto
zajímavých věcech píše dr. Augusta ve své kni-
ze o pravěkých zvířatech.
Pojištěno v třídě B — 24 členů
Pojištěno v třídě C — 43 členů
Pojištěno v třídě D — 2 členi
Pojištěno v třídě 1—2 členi
Na návrší u Domanína, nedaleko Bzence,
provádí firma Baťa výzkumný vrt, který je
již 180 metrů hluboký. Právě nyní se čerpá
pomocí rumpálu z vrtu bahno. Ve středu^ od-
poledne se při práci chytil dělník Jan Čech
mimoděk rukama lana, vytahujícího džber s
bahnem a navíjejícího se na buben rumpálu.
Lano přitisklo dělníkovi ruce k bubnu a^ do-
slova mu je rozdrtilo. U pravé ruky má Čech
utrženy všechny prsty. Levá dlaň je tak rozdr-
cena, že jí bude nutno asi amputovati také.
Zraněný je v nemocnici v Uherském Hradí-
i' .
Ššfeidšš : Mžil «yi:881Si
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Moučka, Franta. Věstník (West, Tex.), Vol. 27, No. 33, Ed. 1 Wednesday, August 16, 1939, newspaper, August 16, 1939; West, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth624882/m1/4/: accessed July 6, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu.; crediting Slovanska Podporujici Jednota Statu Texas.