Věstník (West, Tex.), Vol. 24, No. 5, Ed. 1 Wednesday, December 11, 1935 Page: 7 of 16
This newspaper is part of the collection entitled: Texas Digital Newspaper Program and was provided to The Portal to Texas History by the Slovanska Podporujici Jednota Statu Texas.
- Highlighting
- Highlighting On/Off
- Color:
- Adjust Image
- Rotate Left
- Rotate Right
- Brightness, Contrast, etc. (Experimental)
- Cropping Tool
- Download Sizes
- Preview all sizes/dimensions or...
- Download Thumbnail
- Download Small
- Download Medium
- Download Large
- High Resolution Files
- IIIF Image JSON
- IIIF Image URL
- Accessibility
- View Extracted Text
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
Ve středu, dne 11. prosince 1935.
•t rELKÁ Britanie, také zvaná Anglie, je zemí
V průmyslu a obchodu. Pod vlajkou státu
Anglie nachází se několik set milionů lidí,
různých národností a také různých vyznání.
Vedle veleříše Rusů, Anglie dnes drží nejvíce
země. Veškeré její državy kromě Evropy, ne-
mají toho samého významu pro dělníka. V
evropské Anglii je proletář dělník, zde jest je-
ho domov, jeho rodina, jeho škola a také i je-
ho místo práce. Jiné državy vlády anglické
slouží jen jako pro odbyt výrobků, jež dělník
v Anglii vyrobil. Tyto državy slouží také k to-
mu účelu, by Anglie z nich brala suroviny, o-
bilí, zkrátka řečeno všechno, co v evropské
Anglii k vedení života je zapotřebí.
Od polovice minulého století královský rod
Anglie a také i moudří státníci angličtí plá-
novali pro svého dělníka možnou budoucnost.
Na území Anglie v Evropě žije mnoho milionů
lidí. Na jejich území nedají se všude pěstovali
farmářské produkty. Tyto musí ve velikém
množství býti dováženy z jiných dílů světa.
Proto prozíraví státníci Anglie již záhy po-
střehli potřebu rozsáhlých kolonií. Země an-
glická počít# své dělnictvo do milionů. Jsou
jen odkázáni na práci rukou svých v továr-
nách, které slouží průmyslu, a veliké množ-
ství dělníků zaměstnáváno je také vykládá-
ním a nakládáním lodí.
Anglie snad má dnes největší počet ob-
chodních lodí. Ona je také má zapotřebí. Bez
průmyslu doma, a bez obchodu dnešní Anglie
by nemohla existovati, a její dělník by musel
hledati výživy mimo hranice země anglické.
Proto je uznáno samýrn dělnictvem Anglie,
že tak jak se věci dnes mají v Anglii, to je ta-
ké pro jejího dělníka nej lepší.
Dělník Anglie nazírá na život jinak nežli
dělník Německa, aneb dnešní dělník ruské ze-
mě. Anglický dělník pracoval účelně pro zve-
lebení a udržení světového obchodu. Také za-
městnán v muničních továrnách v dosti hoj-
ném počtu. Tyto továrny slouží ponejvíce de-
fensivním účelům Anglie, a anglická munice
byla také použita pro národní práva někte-
rého z malých národů. Dříve to byla ku př.
Belgie a dnes přišla na řadu Ethiopie. Samo
sebou se ale rozumí, že dělník anglický slouží
také zájmům kapitálu, jako v burské válce,
dělník ale také ví, že kapitál se stará i o jeho
chléb. Oni sí slouží podle možností a příležito-
stí navzájem. ,
Dělník německý má skorém dosti německé
půdy ke své výživě, a kdyby byl Luther více
toho ducha Krista vzkřísil v Němcích před
čtyřmi sty léty, německý dělník v 19. století
nemusel žádné kanóny formovat!.
Dělník říše ruské, nám tak blízký ve svaz-
ku všeslovanském, má práce ve své vlasti na
několik desítek let. Vlast Rusů zabírá šestinu
zemské půdy. Třeba cest, železnic, kanálů,
mostů a vše možné jiné věci. Na toto všechno
jest třeba hodně továren a dělníků.
Dřívější carové Ruska se v příhodné době
postarali o rozšíření držav od Baltického moře
v Evropě až k břehům Pacifického moře. Car
se svými neohroženými kozáky na koních za-
brali stepy dálné Sibiře a i jiné kraje polodi-
vých národů v Asii si podrobili. Již před dvě-
ma sty léty ruský car a kozák spekulovali a
šířili území ruské, by dnešní dělník měl co dě-
lali. Dnes není cara. není ani kozáka, který
stál věrně po boku svého cara, ale dnes jest
území a na něm místo pro budování nových
farem, nových měst, nových škol, místo pro
nový lid, šlechetnost a inteligenci takovou, že
carové dřívější jen o ni v noci snili. Škoda, že
již to není teď v tom Rusku. Mnohý z carů
měl jen zdání k tomu lepšímu, dnes ale ani
toho krásného zdání není. Ani ta škola ještě
není na Rusi zbudována, by inteligence mlu-
vila po radiu. Mnoho dobrých příprav bylo ca-
rem vykonáno pro budoucí vývin a pokrok v
duchu slovanském. Dnes jest v Rusku lid, kte-
rý pilně pracuje, ale není to duch slovanský.
Dnes v ruské továrně pracuje Rus s duchem
germánským. Dnešní státníci Ruska jsou bý-
valí posluchači Germanie a její filosofie.
Proletář ruský musí dnes, kdyby i nechtěl,
připravit! se na ochranu své země. Dnešní
dělník ruský nemá nikde přítele ve světě. Ně-
VÉSTNift
m
Anglie a její dělník.
mecký, polský a japonský dělník pilně pracu-
jí na munici dnem i nocí, by snad již zítra šli
do Ruska.
Německý dělník již nemá co jisti, proto již
dnes si stahuje břicho páskem, neb kalhoty již
s něho padají. Však v Rusku kyne pro něho
hostina, tam budou pravé hody, jako to měli
v Čechách a na Moravě v r. 1866. Pamětníci
vyprávěli, jak těm Prusům u nás chutnalo a
ani nevěděli, kdy mají přestátí jisti. To jen u
Králové Hradce ládovali kanóny a jehlovky,
potom již jen ládovali svá břicha k popukání.
Šlechetné království polské, to bude zase
teď druhá Belgie, jen s tím rozdílem, že tam
nebude Liege a Namur. Armáda Hitlerova za
zvuků polské hymny od Paderewského a za
víření pruských bubnů pozastaví pouze na pol-
ské hranici, kde všude polské slavcbrány s ná-
pisy “Poníženě vítáme vás, naši pánové”. Pak
již to půjde po bratrsku, “Prus s Polákem”,
na toho dělníka v Rusku. Cara a šlechty již
tam dnes není, pouze jen dělník.
Anglie již dávno se stará o svého dělníka.
Účel krymské války byl ve prospěch anglické-
ho dělníka, ale také i ve prospěch kapitálu.
Ovšem tenkráte na účet Ruska. Bylo to r.
1853. R. 1878 Berlínský kongres vyzněl ve pro-
spěch anglického i německého dělníka, ovšem
že také ve prospěch anglického i německého
kapitálu. Opět na účet carského Ruska. Žid
Beaconsfield, jinak nazván také Disraeli, pre-
miér Anglie, tenkráte vypracoval plán ve pro-
spěch dělnictva anglického.
Dnes dělník ruský rád by navázal vzájemné
styky s dělníkem Anglie, s dělníkem Francie
a s dělníkem americkým. Dělník Anglie pracu-
je společně s vládou a nedá se tak lehce okla-
mati propagandou z Ruska. Anglie pro svého
dělníka raději přerušila diplomacii s Ruskem.
Obchod poněkud se vede, ale žádná diploma-
cie. V pádu války ruský dělník nemá zastance
v Anglii.
Dělník ruský rád by našel svého bratra ve
francouzském dělníku, ale před válkou Fran-
cie půjčila Rusku 12 bilonů zlatých franků a
dnes ruský dělník praví svému bratru ve
Francii “Já ti nedám nic, ani- úroky, a to co
jsi nám půjčil také né.” Za peníze, co Rusko
si půjčilo ve Francii před válkou, Rusko sta-
vělo železnice, průmysl a zvelebilo své vojsko
a loďstvo k obraně své země.
Je pravda, že diplomatické styky mezi Fran-
cií a Ruskem stávají, ale úvěr a důvěra v pe-
níze nadobro schází. Dělník ruský nechce dluh
zaplatí ti, a dělník z Francie více nepůjčí a ne-
bude si dělati útraty.
Dělník Francie se nemusí nic učiti od ruské-
ho systému. Dělník Anglie a Francie jsou dáv-
no více vzdělaní a rozumí své dělnické věci.
Nechce propagandu ruskou.
Ve Francii je také veliký počet inteligence
z Ruska, která prchla před ruským dělníkem
a snad jen vyčkávají až Hitler a Mikádo učiní
pro ně dosti místa v říši bývalých carů.
Dělník americký neřád by měnil svou ban-
kovní knížku s ruským dělníkem. To by se po-
řádně napálil. Uvědomělý dělník Ameriky má
svou vysokou školu. On nemusel se vzdělali v
akademii Karla Marxe v Berlíně a také ne v
Moskvě. , ........ ..... ........
Dělník anglický rozumí si dnes s dělníkem
Francie a Ameriky. Právě dnes v této době
jsou tito tři sblíženi bratrsky k obraně svých
zájmů. Dělník německý, ruský a japonský, ti
pracují jen sobecky pro sebe, ale také stojí si
co nepřátelé v poli války.
Anglosaská literatura, noviny i knihy, uvě-
domila svého dělníka. K ní se přidal dnes i
Francouz. Dělník Anglie nevidí žádný úspěch
v důvěrném styku s dělníkem Ruska. Vzdělá-
ní a zkušenosti dělníka Anglie jsou jiné od
dělníka Ruska.
Laciná práce dělníka japonského, ruského
a německého se nemůže zamlouvati dělníku
anglosaskému. Vláda washingtonská a v Lon-
dýně jdou ruka v ruce s dělníkem anglo-sas-
ským. Japonský mikádo jde se svým dělníkem,
on vládu vlastně musí poslouchat!, Vláda ru-
Strana 7.
ská jest jen pro svého dělníka, neb dělník tam
vládne, a německý dělník musí posloůchati
Hitlera a Hitler za peníze sleduje magnáta
Von Tyssena.
Každý trochu myslící člověk uzná, že děl-
ník anglický vyjde snad vítězně z dnešní kří-
se.
Zpupný Mussolmi má nejlepší naději, že ko-
los britský sevře ho ve svých kleštích a zaže-
ne mu šedinu hul jodrýti aut-oi tu vlád:*
anglické a jejího lidu, proletářů. Liga národů
dnes jistě pracuje pro dělníky, které mají do-
mokratickou vládu. Běda ale dělníkovi již dnes
i v příští době, který slouží dnes kladivem a
mírou svého ducha pruskému a japonskému
militarismu.
Hrabivost japonská na úkor čínského děl-
níka snad již brzy přijde před světový soud
Ligy národů. Bude moci přispěti dělník An-
glie, Francie a Ameriky dělníku v Rusku, až
jej dělník z Německo' Polska a z Japonská na-
padne v tentýž den a hodinu, snad již bude
hodně pozdě žádati o pomoc, a až pomoc při-
jde, pak ani dělníka v Rusku již nebude, bude
to jen zpustošená ruská země bez proletariá-
tu. ■
Šťastný každý dělník a vláda, která se dnes
drží vlády a dělníka anglosaského.
Kníže Lichnovský. německý vyslanec pro
Anglii 2 léta před válkou, viděl budoucnost
pro národ anglosaský. On mluvil o tom a
správně předpověděl. V jeho jménu ale viděli
bývalého Slovana. Učitel Pravdy v zemi Abra-
hama řekl: “Schovej meč do pochvy”, a také
ještě: “Blahoslavení tiší, neb oni zemi vlád-
nouti budou.” Co zde vyřčeno, to Lichnovský
pozoroval. On odsoudil politiku Němců. Kdo
meč béře, ten od meče schází. Pak také i pro-
paganda jest ještě horší nežli meč.
V duchu praotce Čecha, který z Řípu vítal,
velebil a dobrořečil zemi, a Libuše vidoucí bu-
doucí slávu — né — germánské, ale slovanské
Prahy, i my pojíme ducha svého. K Čechovi
a Libuši, Václavovi věrně po boku stojí Ko-
menský, který slibuje vrácení se vlády do ru-
kou našich. Ano, vládu dnes máme, ale ten
duch praotce Čecha a Libuše, ten se zplna je-
ště nevrátil.
Našinec učinil odvážný krok ku předu. Krok
do temna, tam kde není v budoucnu života.
Naši dřívější Čechové byli dělnici míru, orby
a domácí práce. Píseň Bol. Jablonského “Pís-
ně dcery ducha mého”, toť píseň staroslovan-
ská, ten cit a touha v dávnověku.
V Čechovi a Libuši není meče a bolševismu,
neb oni byli praví Slované. Protest a bolše-
vism, toť duch Germanie. Propaganda dělní-
ka Itálie, sloužící k podrývání dělníka anglo-
saského, propaganda dělníka Japonu v Číně,
a propaganda, z Moskvy nemá zalíbení života
na zemi. Holubice míru v duchu staroslovan-
ském skláni se na svých perutích k dělníku
anglosaskému. Máme na vybranou, žijeme v
zemi svobody. Svobodně myslíme, tak se~ na-
kloňme tam, kde je naděje v budoucnosti pro
dělníka.
Wm. Kořínek, Houston, Texas.
“Klepání” výbušného mctcru. Původně se
mělo za to, že klepání jest způsobováno uklá-
dáním se uhlíku na stěnách výbušné komory
a hlavě pistu. Byl mu přikládán význam ka-
talysátoru, urychlujícího hoření výbušné smě-
si, jež přešlo v detonaci. MTA. Boyd a T. Mid-
gley Jr. dokázali po delším experimentování,
že vlastní příčina tlučení motoru leží v benzi-
nu samotném. Přimíšením malého množství
látek, jež snižují spalnou rychlost výbušných
směsí, k benzinu, podařilo se jim klepání mo-
toru značně snížili. Prvou látkou z 33,000 zkou-
maných, jež dávala uspokojivé výsledky, byl
jod. Teatraethyl olovnatý dával nejlepší vý-
sledky a zvolen na “standard”. Mimo to též al-
koholu (ethyl) a benzolu byla věnována pa-
třičná pozornost a jsou v jistých případech
též používány ve směsi s benzinem k zlepšeni
jeho “anti-knock” vlastností.
Poslušný chlapeček.
“Tak, Petříčku, nedáš-li tetičce pusu, musíš
jít hned spát!"
“Dobrou noc, maminko!”
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Moučka, Franta. Věstník (West, Tex.), Vol. 24, No. 5, Ed. 1 Wednesday, December 11, 1935, newspaper, December 11, 1935; West, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth624914/m1/7/?q=%22~1~1%22~1: accessed July 16, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu.; crediting Slovanska Podporujici Jednota Statu Texas.