Věstník (West, Tex.), Vol. 29, No. 20, Ed. 1 Wednesday, May 14, 1941 Page: 1 of 24
twenty four pages : ill. ; page 14 x 10 in.View a full description of this newspaper.
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
« CVOU, *»*.........WEST, TEXAS, ve středu
Enfcered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August. 24th, 1922.
=8= 1 1 .............................................—............................................................................................
(Wednesday)
) 14. květ
na (May) 1941.
-ČÍSLO 20.
VLNY
KOMUNISTIČTÍ muži, kteří hanobí,
■ mne nebolí. Zaznamenávám jejich úto-
* .ky, ale nedbám jich. Nebojím se jich.
Tu a tam strhnou slabou duši. Tu a tam od-
radí jedince. Ale celek národní větve jde svý-
mi vlastními cestami. Komunistické útočeni
nemá na něj vlivu.
Kdo zná dějiny naší větve v Americe, zná i
ty radikály. Vždycky tu bylý a vždycky si po-
čínali ztřeštěně.. A vždycky'jejich tisk brzy
zašel. Jako jepice se narodí večer a umírá rá-
no. Takový byl ten radikalistický tisk. Kdo po-
řád volá na poplach, kdo pořád jen hanobí,
unaví a zprotiví se.
Umřeli by, kdyby je někdo uměle neživil.
Kdyby se měli živit sami, kdyby nerozdávali
ty své noviny zdarma po Americe, už dávno
by po nich bylo.
Jsme proto tak klidní při všech těch ne-
rozumnostech, které tropí.
Ale co nás bolí, jsou ty vlny. Vlny národ-
ního nadšení a zase hluboké národní skleslo-
sti, která zachvacuje naše řady v časech bou-
ře. Tak jako teploměr vystupuje za horkého
dne a slunce, klesá za bouře a studené noci,
tak padá a zase se zdvihá nálada našich lidí,
našich mnohých bratří a sester v tomto boji
za svobodu.
To je smutná stránka našeho života.
Když přišla norská, polská, francouzská či
finská noc, upadla nálada a nadšení našeho
lidu mnohde pod bod mrau.
“Není to všechno nic plátno, Němec vyhra-
je!” řekl soused a od té doby jsem ho nevi-
děl Čtyři neděle v odbočce Národního Sdruže-
ní. Jiný nepřišel celých šest týdnů. A takových
klesajících byla sta. Bylo to patrno po celé
Americe. Nejen dnes, už v prvním boji za svo-
bodu. Prohry na bojištích lámaly víru v ko-
nečné vítězství. Naši utíkali z boje. Odsuzova-
li tehdy Rusy, odsuzovali Angličany, že nevítě-
zí, že ustupují a prohrávají. Ale tito lidé, kteří
nejvíce odsuzovali, byli sami nejméně stateč-
ní: utíkali po každé ráně z fronty, opouštěli
své kamarády, kteří neztratili hlavu a vytr-
vali na svém místě.
“Není to všechno nic plátno!" Takový vý-
křik a máchnutí rukou. A potom kdesi u baru
hořká slova proti tem, kdož bojovali a nezví-
tězili. Takoví jsme byli — a ještě jsme!
Takové to bylo po celý loňský rok. Když Ně-
mec vyhrál Mnichov, šlo nás 70,000 ulicemi
Chicaga. Protestovali jsme. Ale loni, když jed-
no německé vítězství za druhým skličovalo
svět, počali mnozí naši utíkat z řady, opouštět
národní frontu, opouštět svůj národ, své ka-
marády.
Ale po novém roce 1941 se vyjasnilo. Ve vý-
chodní Africe byli Talijáni biti a generál
Wawel hnal Grazianiho pouštěmi Lybie k zá-
padu. Vlna nadšení stoupla, oči zazářily ra-
dostí ,a naši se vraceli na národní frontu.
A to mne, bratři a sestry, bolí. Ne, že se na-
ši na frontu vrací, ale to. že z ní vůbec utíka-
li. Nesvědčí to o naší velké síle, o naší mrav-
ní odhodlanosti stát a bojovat za pravdu.
Kudy po Americe chodím, kdekoli otví-
rám síně naších spolkových budov, není snad
jediné, kde by mne nevítal obraz Mistra Jana
Husa. Je někde hodně uprášeň, ale je všude,
a všude k němu hledí v úctě a obdivu sta, tisí-
ce československých očí. Řekněte ošklivé slo-
vo proti kostnickému Janovi, kde kdo se na
vás oboří, zakřikne vás. Český člověk miluje
Mistra Jana Husa a nedá na něj dopustit.
gliIlitlltll(litllíllIlinilllll!!i:il!lt!!l!li!llltllll!II!il!ll!li:i.ltl!!l!lll!ll!liíílill!ll!ll!llill!]l!l!!ll!ll!llimill!l!lllllíll!lllllill!illiltllllHaili!g
I Následující bratři a sestra byli dodá- j
| tečně schváleni řediteli jako zvolení jed- |
1 natelé pro své řády: |
i i
| Číslo 1. R. C. Sládek j
| Číslo 13. J. L. Kocurek |
| Číslo 16. Chas. Melnar a Adolf Dušek j
| Číslo 30. J. F. Fiala §
| Číslo 52. Václav Bařina |
| Číslo 67. Frances Bezecný |
| Číslo 84. Robert Duroň 1
| Číslo 112. Martin Kovář |
| Číslo 136. Frank Kalenda 1
| Číslo 148. Jos. Zemánek, Frank Illožek |
| Číslo 152. John Hranický |
| Číslo 154. Anna Milan |
| S bratrským pozdravem, j
| Frank B. Steiner. |
piltl!í!l!ll!IUI!ill!llill!llinillillllllilillilll!i!llllill)ll)tl!tl!!lllllHllllNlillll!ll)tÍJII)ll1l!llíliítll)II((lllllllllllllilHIIIIilíHHj||iUlil|||i||il5
Proč? Což pak Hus vyhrál svou při? Nikoli.
Hus ztratil pro ni život a šel vědomě na smrt
— pro svou pravdu. Pravda byla jeho cílem,
nikoli výhra. Pro ni, pro tu pravdu Husa ob-
divujeme, milujeme. Pro ni byl velký.
Následujeme ho také v boji za pravdu?
Ano. Jsou mezi námi stateční muži a zna-
menité ženy, kteří Husa následují. Jsou mezi
námi mnozí takoví, které nežene do práce ra-
dost z vítězství. Ovšem to jsou ti, které ne-
zlomí a nezklátí sebe bolestnější zprávy z bo-
jišť, že Angličané ustupují, že Jugoslávie padá
do strašného zmatku.
Oni žiji svou pravdou a vědomím povinnosti,
že pravý muž a pravá česká žena v boji za
pravdu vytrvá tak, jak vytrval Hus, Masa-
ryk.
Milujeme Masaryka. Milovali bychom ho
také, kdyby nebyl Masaryk zvítězil? Byl by
menší a hoden méně obdivu i lásky, kdyby-
chom byli světovou válku prohráli? A máme
my sami být proto menší, proto slaboši, že na
bojištích věc pravdy zatím hůře stojí?
Budeme hanobit Finy proto, že ztratili svůj
boj? Budeme se točit jako korouhvička po vět-
ru, který fouká z bojišť, či zůstaneme jako mu-
ži a ženy sví a věrni své pravdě a svému boji?
Ano, to bolí, že nejsme sví, že nejsme věrni
své pravdě, ale utíkáme od ní, když zbraně
našich spojenců opouští štěstí. T. G. Masaryk
už za světové války věděl o této slabosti a ne-
stálosti našich lidí. Proto nám vzkazoval z
Londýna: Vytrváme až do konce.
Chtěl tím říci: Jsme muži a ženy? Jsme-li,
vytrváme při své pravdě, ať se děje co děje,
právě proto, že máme pravdu. A vyjádřil ví-
ru, že vytrvárne-li, ta pravda nakonec zvítězí.
Bratří, povaha a cena národa se poznává
právě podle toho, jak národ a lid dovede stát
za svou pravdou. Také cena každého jednot-
livce. Silní vytrvají do konce. Silní se nebojí.
Silní neopouštějí frontu v nejtěžším boji.
Bratři, ohlédněte se kolem sebe dokola. A
vyřiďte všem našim: že Amerika je dnes v
boji. A že také Amerika potřebuje těchto sil-
ných mužů a statečných žen. Ten, kdo se chvě-
je, kdo utíká z fronty, utíká také z fronty ame-
rické. A tomu už z důvodů naší národní i a-
merické hrdosti musíme zabrániti za každou
cenu.
A tak s Pravdou, s Tomášem Masarykem:
Vytrváme až do konce! V. B.
LIDSKÝ ŽIVOT ZA $400.
New York, (ČTK). Spolek American Friends
of Czechoslovakia, jenž se v poslední době vě-
nuje zvláště zachraňování Čechoslováků, kte-
ří uvízli ve Francii nebo v jiných částech E-
vropy, vydal právě trojdílný leták, v němž žá-
dá o podporu této své činnosti. V letáku jsou
vylíčeny osudy několika Čechoslováků, kteří
se v poslední době dostali do Spojených Států.
Je mezi nimi Bohuslav Martinů, Hugo Haas,
Egon Hostovský, farář Bohuslav Hrubý a jiní.
Několik jiných osob je uvedeno pod nepravým
jménem, protože jsou dosud v Evropě v ne-
bezpečí. O jejich zachránění nyní jde.
V letáku se praví. Jen patnáct centů denně
stojí péče o jednoho běžence v neobsazené
Francii. Jen $400 co stojí záchrana jednoho
lidského života, záchrana jednoho běžence,
drženého ve francouzském internačním'tábo-
ře. Naši američtí představitelé ve Francii a v
Portugalsku jsou dobrovolníci jejich spolupra-
covníky jsou běženci sami a všichni pracují
zdarma. Úřadovna v New Yorku a akce na o-
patřování peněz pohlcuje pouze 9.6 procenta
našich příjmů. Z každého dolaru jde devade-
sát centů do rukou nešťastných lidi, o něž se
staráme. Adresa spolku je: 8 West 40th Street,
New York City.
HITLERŮV DRUHÝ PŘÍRUČÍ ULETĚL DO
SKOTSKA
Ohromnou sensaci po celém světě způsobi-
la zpráva z Londýna sdělující, že třetí nejmoc-
nější vůdce nacistického režimu, důvěrný pří-
tel Hitlerův a iniciátor pronásledování židů —
Rudolf Hess — spustil se padákem z vojenské-
ho Messersmithu ve Skotsku v sobotu večer.
Utrpěl při dopadu zlomení nohy, byl očivid-
ným svědkem sedlákem zajat a předán úřa-
dům. Hess měl při sobě stotožňující dokumen-
ty i osobní fotografii, v aeroplanu nebyly ná-
boje do strojních pušek ni bomba, gasolinová
nadržka skoro prázdná. Berlín oznámil v so-
botu, že se Hess pohřešuje a že snad se zřítil
u neznámého místa. Londýn oznámil daleko -
sahající událost teprve v pondělí. _
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Moučka, Franta. Věstník (West, Tex.), Vol. 29, No. 20, Ed. 1 Wednesday, May 14, 1941, newspaper, May 14, 1941; West, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth625484/m1/1/: accessed July 17, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu.; crediting Slovanska Podporujici Jednota Statu Texas.