Věstník (West, Tex.), Vol. 40, No. 16, Ed. 1 Wednesday, April 16, 1952 Page: 3 of 32
thirty two pages : ill. ; page 11 x 9 in.View a full description of this newspaper.
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
Ve středu, dne 16. dubna 1952.
pravidelně anglické romány v týdeníku
Saturday Evening Post. Beletrie, totiž
krásná próza, povídky, romány a novely,
jsou požadavkem myslícího člověka. Kni-
hy a hudba jsou dva předměty, kterým
VĚSTNÍK— WEST, TEXAS
tečných starostí a nesnází. Nebo někdy
dědic zemře dříve nežli člen, certifikát
se neopraví a až po smrti člena úředníci
musí hledati dalšího dědice a jsou s tím
zbytečné starosti. Obchodní společnosti
se nevyhýbá žádný člověk, který si o- chrání sebe proti podobným nesnázím
sobu je místo v popředí. Starý Masaryk
čítával dva romány týdně. President Wil-
son, kdykoliv chtěl si dopřáti duševního
odpočinku, sáhnul po nějaké detektivce.
Největší učitelé drobného lidu byli vždy
spisovatelé, kteří dovedli podati své ná-
hledy, své učení, svou morálku ve for-
mě lehké a poutavé, v kreslení povah
lidí zábavným vypravováním, v rámci
llbvídek á románů. Nynější redaktor
Věstníku zastává stanovisko, že lehká
románová četba má své místo též ve
spolkovém orgánu, a že romány a povídky
jsou jedním z výchovných prostředků.
Nemůžeme proto zazlívati těm, .kdo se
zlobili, že na místo Washingtona Závory
byly v orgánu úřední zprávy. Všem se
nikdo nezachová, ani redaktor.
Při zmínce o zprávách našich úřední-
ků chceme upozorniti, že jedna z nich,
zpráva bratra Augusta Kacíře, našeho
právníka — upozorňuje členy, co bychom
neměli zapomínati v budoucnosti: pod-
porování našich studentů na vyšších ško-
lách. Vždy jsme to podporovali, ale bylo
to, jako bychom dávali odbytné levou
rukou a přitom hleděli někam jinam,
aby nám žádný neviděl do očí. Máme
mezi sebou dosti nadané mládeže, která
potřebuje trochu povzbuzení. Obyčejně
vyskytne se v osadě nějaký mladík ne-
bo děvče, kteří dávají příklad jiným.
Takovou byla kdysi rodina, z níž vyrostl
dr. Josef Kopecký a jeho devět souro-
zenců, kteří všichni dostali kolejní vzdě-
lání. Taková byla rodina Skřivánkových,
kteří mají mezi sebou půl tuctu lékařů,
učitelů a profesorů. Taková je rodina
Musilova ze Stamford, od nichž každého
roku je někdo na státní universitě v Au-
stinu. Taková je rodina Lešikarova z
Taylor, a takových máme celé tucty ro-
din. Jenže dosud jsme pro naše české
studenty vykonali velice málo. Upozor-
nění bratra Kacíře, abychom v budouc-
nosti podporovali naše nadané studenty
v dalších studiích, k dosažení vyšších
akademických hodností, stupňů mistrov-
ských a doktorátů filosofických, je ve-
lice časové a nemělo by býti ponecháno
nepovšimnuto. Přečtěte si zprávu bratra
Kacíře ještě jednou a uvažujte o ni.
Při prohlížení zpráv našich hlavních
také v té možnosti, kdy muž a žena přij
dou o život v neštěstí, aby byli usta-
noveni tak zvaní “čontingent” benefi-
cianti, eventuální (připadni, když toho
bude třeba) dědicové.
Mnohý člen ani netuší, že redaktor je
také důvěrníkem členů, kterému se často
pošle dopis soukromého a důvěrného ob-
sahu. Taková důvěra samozřejmě těší
a redaktor snaží se, aby podobných sou-
Strana 3
kde' užijeme více přátelství. Žádný ne-.,
vynechá schůzi, když nemusí, leč by mu
do plánu- přišlo něco nepředvídaného.
A ještě i v takovém případu se každý
hledí omluviti.” Bylo příjemné vyslech-
nouti tyto poznámky bratra Laže z
Kingsville, jehož řád má kolem šedesáti
členů, a mohl by býti vzorem mnohému
daleko většímu řádu.
Při sestavování článku o orgaiíisačním
odboru, který je na přední stránce dneš-
ního čísla, vzpomněl si redaktor na malý
pokus, jaký byl před dvěma roky učiněn
u řádu Pokrok Houstonu číslo 88. Při-
šel -nápad, že by řád mohl pořádati kurs
pro organisátory. Oznámeno bylo, že kdo-
kromých sdělepí a zpráv nikdy nezlehčil í koliv by měl zájem o tento kurs, může
a nezneužil. Jsou však jistá soukromá-přijití a vyslechnou ti, o čem bůde jedná-
sdělení, nebo snad je to více šeptaným
hlavních úředníků napadlo mne, že žá-
dný z nich neupozornil, že je to důležité,
aby každý člen měl dědice ve svém cer-
tifikátu správně stanovené. Nebylo těch
případů mnoho v minulosti, ale může
jich býti hodně více v budoucnosti, kdy
muž ustanoví za dědice svoji ženu, za
“povídá se”, která nejsou zrovna příjem
ná, zvláště nyní v době před sjezdem.
Pro zábavu a potěšení všem těm, kdo si
libují v šeptané propagandě, musí re-
daktor veřejně oznámiti, že nemá žádný
zálusk na úřad hlavního předsedy, ani
hlavního tajemníka, ani kteréhokoliv
jiného hlavního úředníka nebo ředitele.
A bu-de-li se dále šeptati, že redaktor
chce to nebo ono, zde je to černé na bí-
lém: váš přítomný redaktor se snaží, aby
naše Jednota měla dobré a čisté jméno,
abychom na ni byli hrdi, abychom měli
v našem vedení pokud možno ty nejlepší
lidi, měli v ně plnou důvěru, abychom
zlepšili si naše schůze, abychom nale-
zli směrnice a způsoby, jak získati naši
mládež mezi nás, a abychom přirůstali
trojnásobně než rosteme nyní. A doda-
tečně by se mohlo připojit, že redaktor
není sám se sebou spokojen. Hledí vy-
konat tolik, kolik za stávajících poměrů
lze vykonati, ale není to dosti a mělo by
toho býti daleko více. Kdyby mu Hlavní
úřadovna byla poskytla tentýž honorář,
jaký povolil sjezd zesnulému redaktoru,
mohl si nynější redaktor sjednati výpo-
moc, které by nadiktoval třikráte více
článků a úvah, aby orgán byl třikráte
lepší.- Kolem redaktora leží spousta ne-
zpracované látky, načatých a nedokon-
čených článků, cívky rekordovaných
přednášek čekající na přepsání, takže
redaktor nemůže mluviti o spokojeno-
sti. A den má pouze 24 hodin. Jsou nove
hospodyňky, kterým úklid domácnosti jde
pomaleji, a váš nynější redaktor je asi
z těch, kterému práce nejde od ru-ky,
O vzorné návštěvě schůzí vykládal mi
bratr Laža, člen řádu Kingsville číslo 118
no. Ponejprv přišlo dvanáct návštěvní-
ků, podruhé jich bylo méně. potřetí ještě
méně. Ale v kursu bylo pokračováno asi
deset týdnů při návštěvě 6-8 zájemců.
Dvakráte .byli pozváni úředníci Hlavní
úřadovny, ale pokaždé z jejich návštěvy
sešlo pro jiné jejich závazky. Kurs byl
řezdělen následovně: První večer byla
přednáška o dějinách bratrského poji-
šťování, kdy a jak povstalo, a jakým způ-
sobem se vyplácely úmrtní podpory v pr-
vních dobách. Druhý týden byla před-
náška o rozdílech mezi obchodní poji-
šťující společností a bratrským podpůr-
ným spolkem, o “otevřené” a “uzavřené”
smlouvě, o spolkové činnosti a o práci
organisační. Další přednášky byly o dů-
ležitosti organisátorů, o nutnosti život-
ního pojištění v přítomné době, pak tři
přednášky za sebou, komu možno prodá-
vati pojištění, vzorky rozhovorů při pro-
dávání, a jakým způsobem musí býti
organisátor svým vlastním pánem a o-
svojiti si určitá pravidla pro svůj vlastni
úspěch. Pak byly porovnávány různě cer-
tifikáty, vystavované naší SPJST, jak vy-
plňovat! žádosti, jak vysvětlit! různé po-
platky, a slušné chování k dodržování
státních zákonů a pravidel spolkupřipro-
deji pojišťování. Po desetitýdenním kur-
su, což bylo jednou týdně, přišly letní
prázdniny, pak přišlo vyučování češtiny
v tentýž den, a v dalším organisátor-
ském kursu nebylo již pokračováno. Před-
náškový materiál je dosud pohotově a
mohl by býti zapůjčen kterémukoliv ji-
nému řádu, když by o přednášky nebo o
podobný kurs byl zájem. Až jednou doj-
de na pořádání okrskových přednášek
v projektovaných distriktech, materiál
ten bude výbornou pomůckou těm, kdož
Jak již zvykem, začali jsme mluviti o, budou na přednáškách pracovat,
spolkové činnosti, při čemž bratr Laža | Výběr dobré četby pro malé čtenáře a
učinil následující poznámku: “Jak to | dospívající děti je vážnějším a těžším
pozoruji z dopisů ve Věstníku a zpráv úkolem než četba pro dospělé. Redaktor
odjinud, my si nemůžeme naříkati, že
bychom měli schůze málo navštěvované.
Skoro bych řekl, že naše návštěvy schů-
má neustálé potíže s výběrem pohádek
a povídek pro dětskou besídku. Co napí-
še “Strýček Míček”, nestačí a nutno
několik let se rozejdou, ale certifikát zů- zí jsou lepší než jinde. Nemáme své síně ( stránku doplniti jinou četbou. Po delším
stane nezměněný. Po smrti je na opravy; a musíme konati své schůze pokaždé jin- váhání, rozhodl se redaktor, že dá naším
pozdě a úředníkům vznikne spousta zby- de. Ale máme schůze více společenské, mladým čtenářům jednu z nej lepší cli a
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Valcik, Stephen. Věstník (West, Tex.), Vol. 40, No. 16, Ed. 1 Wednesday, April 16, 1952, newspaper, April 16, 1952; West, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth625626/m1/3/: accessed July 18, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu.; crediting Slovanska Podporujici Jednota Statu Texas.