Věstník (West, Tex.), Vol. 36, No. 43, Ed. 1 Wednesday, October 20, 1948 Page: 3 of 24
twenty four pages : ill. ; page 11 x 9 in.View a full description of this newspaper.
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
e středu, dne 20. října 1948.
Energie také ze žuly. Uran, který se stal
ak populární výrobou atomové bomby,
ení na zeměkouli tak vzácný, jak by se
alo soudit podle sháňky vé všech kou-
ech zeměkoule. Dánský geolog Asger
.undbak píše ve “Verdens Gang”, že “po-
honná látka” pro výrobu atomové bom-
y se vyskytuje právě tak často jako na
říklad vín, stokrát častěji než zlato a
římilionkrát častěji než radium. Zřídka
e nalezhe ovšem uran koncentrovaný,
však největší počet kamenů, především
ula, má velké procento uranu i thoria,
ehož se v poslední době rovněž užívá ve
ýrobě atomové bomby. Jak známo, jsou
lva druhy uranu: Uran číslo 235, jehož se
aůže použít tak, jak se v přírodě vyskytu-
e, a uran 238, který se teprve musí velmi
ložitým způsobem zpracovávat na pluto-
ium, aby se ho dalo použít. A tato výro-
a je dnes nesmírně drahá. Podaří-li se
ršak jednou ji zlevnit, pak bude možno
— podle mínění dánského vědce — vyro-
)it z uranu, získaného z jedné tuny žuly,
nergií o 100 tisíci kilovattech. Pro Dán-
ko bý to znamenalo, že by mohlo krýt ce-
m spotřebu pohonných látek po dobu
ednoho tisíce let žulou, jež obsahuje
nan, z ostrova Bornholmu. Kromě toho
se uran objevuje v mnohých druzích bři-
ilice, a to v takovém množství, že je tu
>bsah uranu dvacetkrát až třicetkrát bo-
íatší, než v žule. Norsko i Švédsko má
Dro těžbu uranu nejlepší předpoklady;
Švédsko má v tomto směru zvlášť velké
rspěchy. Vbrzku bude moci z břidlice ka-
nenného uhlí vytěžit devět tun uranu
:očně. ' ;
Sloni pomáhají lidem při těžbě dříví.
Sej cennějším pokladem Burmy jsou ne-
konečné pralesy se vzácným teakovým
iřevem. Obrovité teakové stromy s kůrou
;vrdou a vrásčitou jako hřbet krokodila,
lávají tak tvrdé dřevo, že je nezničí ani
^šekazi. Dřevo se používá k stavbě lod-
lích trupů. Tři roky trvá, než vyhasne
uvot v teakovém stromě. Proto je třeba
naříznout, teakový strom tři roky před
poražením, aby se stromu podvázal přítok
nízy. Teakové dřevo je tak tvrdé, že by se
pez naříznutí kmene nemohlo ani plavit
po řece. Britské společnosti používají k
:ěžbě teakového dřeva vedle zkušených
lomorodců také slonů. Některé firmy jich
vměstnávají v pralesích dva až tři tisí-
ce. Vycvičený slon stojí dva tisíce dolarů
a pracuje průměrně padesát let denně
čtyři až pět hodin. Jeho pracovní týden
ná čtyři dny. Těžkou práci v pralese mů-
se vykonávat slon bez újmy na zdraví od
svých pětadvaceti let. Těchto opatření je
břeba, aby se slon dožil vysokého věku při
plné síle.
Tuny peněz na výplata. Čínské bankov-
cy jsou jediné peníze na světě, u nichž
•emusíte mít strach, že dostanete ban-
VĚSTNÍK — WEST, TEXAS
kovku padělanou. Penězokazi by proděla-
li už při nákupu papíru., Inflace v Číně
dosud nedosáhla tak propastní hloubky,
jako po první světové válce v Německu,
kde byla vedena vědecky, na zničení re-
paračních závazků; zato však se k ní čín-
ská cedulová banka také nepostavilo tak
pružně, jako Říská banka za Schachtova
vedení. Číselná hodnota bankovek se ne-
přizpůsobila cenovému vývoji a důsled-
kem toho je, že střední podnik si musí
pro peníze na výplatu poslat třítunové
auto a houf kuliů, aby balíky peněz na-
ložili a složili. Na každý nákup je potře-
ba několik milionů, a to v desetitisíco-
vých — ale také menších — bankovkách
vyžaduje hezkou chvíli odpočítávání. Ob-
chody musily vzít k pokladnám pomocné
síly, protože pokladník sám by nemohl
tento úkol zvládnout. Čankajškova vláda
omezuje pro nedostatek papíru rozsah
novin. Rotačky velkých tiskáren jsou přes
to plně zaměstnány —• nestačí chrlit ban-
kovky. Ceny v Číně stouply od začátku
války s Japonskem u mostu Marka Póla
na okraji Pejpinu v červenci 1936 — sto-
padesáttisíckrát. Americký dolar stál v
půli července 1948 sedm až půl osma mi-
lionu čínských dolarů, ač měl kdysi kurs
jen o málo vyšší, než čínský dolar, krytý
stříbrem. Ceny v obchodech se mění dva-
krát i třikrát týdně. Nikdy nemůžete spo-
léhat, že byste dostali odpoledne něja-
kou věc ještě zač byla ráno. Pro lidi, pra-
cující námezdně, je to katastrofa. Talíř
něčeho, co se podobá makaronům, stojí z
kotlíku na tržišti na příklad v pondělí
25,000 dolarů a ve středu už 35,000. Rýže,
kdysi běžné jídlo chudých, se stala pře-
pychem; stojí 35 do 40 milionů čínských
dolarů za 200 liber. Starší lidé jsou nej-
hůře postiženi. Co si snad našetřili na
stará léta, rozplynulo se v inflaci jako
sníh na slunci. Proto jsou ulice doslavně
lemovány žebráky, kteří drží v prstech své
jměníčko — jednu nebo dvě tisícidolarové
bankovky, aby takto připomněli těm, kdo
ještě mohou dát almužnu, že něco men-
šího než tisícovka opravdu už není ani na
almužnu.
Mšice a gramofonové desky. Ve Spoj.
státech začínají se vyrábět z umělé pry-
skyřice gramofonové desky, které se ani
nelámou, ani nepoškrábou. V Indii to
způsobilo poplach, protože tím byla ohro-
žena existence tří milionů Indů, kteří
přírodní šelak sbírají, a 30,000 lidí, kteří
jej čistí. Šelak je produktem tak zvané
šelakové mšice, která je z počátku svého
života dlouhá jen šedesátinu palce a vy-
roste nejvýš na osminu palce. Tato mšice
na určitých druzích stromů vylučuje
hmotu, podobnou laku. Ročně se jí sebe-
re asi 70,000 tun a čistěním se získá asi
40 tisíc tun šelaku, z něhož se 10,000 tun
spotřebuje na výrobu gramofonových de-
1 P Strana 3 í
sek a zbytek se používá v státní průmy-
slové výrobě.
Poschoďový vlak pro cestující. K zvý-
šení přitažlivosti jízdy vlakem předvádě-
jí právě po Soustátí přepychový vlak.
Stanoviště řidiče v lokomotivě je zvukově
isolováno, takže se může domluvit se
stroj nikom normálním hlasem. Vozy vla-
ku jsou dlouhé 75 stop a v prvním salon-
ním voze je 24 míst ve vyhlídkovém ku-
polovitém prostoru a dalších 20 míst v
prostoru pod ním. Vlak je vlastně po-
schoďový. Nej vyšší přípustná rychlost
jízdy vlaku je 90 mil za hodinu a z vlaku
možno telefonovat na kterékoli místo a-
merické pevniny.
Továrna na déšť. Od té doby, co se fy-
sikovi Schaeferovi podařilo vyrobit umě-
lý déšť a sníh pomoci drobných částeček
suchého ledu, sypaného z letadel na mra-
ky, začaly se ve Spoj. státech zakládat
podniky na výrobu deště. Část podniků
pracuje s ruskou methodou, která s po-
mocí kalcium chloridu přivodí větší nebo
menší déšť z mraků, které by jinak od-
pluly bez spršky. Spolková vláda pomýšlí
na založení svazové dešťové komise, která
bude řídit výrobu ledu po Spoj. státech.
Umělý robot. Nedávno v Novém Yorku
byl předváděn model umělého mechani-
ckého člověka robota. Na ústní rozkaz
provedl před dvacet různých úkonů. Cho-
dil, kouřil, počítal na prstech a mluvil.
Jeho slovník obsahoval 70 slov, z nichž
skládal jednoduché věty. Robot byl 6 stře-
víc vysoký a vážil 236 liber. V jeho složi-
tém vnitřním mechanismu bylo více než
24 mil různých drátů a pér. O robota se
zajímají obchodní domy. Bude jim slou-
žit jako reklama — k ničemu jinému ne-
ní.
Něco o cestování. Letecká společnost
Pan-American Airwais má už připravené
plány pro let kolem světa za šedesát ho-
din. Bude to stát $1,400. Poletí se ve stra-
tosféře a turista bude ze světa vidět asi
tolik, jako by těch šedesát hodin prospal
v tunelu. — Železniční společnosti zača-
ly letos prodávat prázdninové jízdenky na
splátky. Můžete ji zaplatit ve splátkách
předem nebo až po návratu z dovolené. —
V roce 1950 utratí Američané na cestách
do ciziny podle odhadu sto šedesát milio-
nů dolarů. To bude o 32 milionů více, než
utráceli v nej lepších letech minulého
století. — Největší cestovní kancelář svě-
ta Cook vznikla při sjezdu abstinentů.
Protože jízda drahou z Leicesteru do
Lcughhooroughu byla roku 1841 pro tam-
ní abstinenty příliš drahá, požádal pan
Cook o zvláštní vlak za snížené jízdné.
Dosáhl toho a jeho společnost jela na
sjezd abstinentů za snížené ceny. Pak si z
toho Cook udělal živnost. — Angličan
John Kilburn objevil před sto lety způ-
sob, jak cestovat rychle, poměrně poho-
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Moučka, Franta. Věstník (West, Tex.), Vol. 36, No. 43, Ed. 1 Wednesday, October 20, 1948, newspaper, October 20, 1948; West, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth625805/m1/3/: accessed July 16, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu.; crediting Slovanska Podporujici Jednota Statu Texas.