Věstník (West, Tex.), Vol. 40, No. 3, Ed. 1 Wednesday, January 16, 1952 Page: 3 of 32
thirty two pages : ill. ; page 11 x 9 in.View a full description of this newspaper.
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
Ve středu, dne 16. ledna 1952.
cích užitku a nepoužitých ani z polovi-
ny?” Tak maně si vzpomínám těch snad
a přání našeho drobného, pracujícího,
neškoleného lidu, aby náš český lid do-
stal uznání, zatím co mnohý z našich
přednějších buď se stranil české společ-
nosti nebo šel do ní jen k vůlí svému vla-
stnímu prospěchu a obchodu. I v naší SP
JST je málo z těch mladších, kteří by Šli
mezi nás k vůli tomu upřímnému a ne-
falšovanému cítění. Odečtěte u někte-
rých mladších možnost osobního zisku a
je u nich po vlastenectví i bratrství. Pro-
to poznámka dra, Žižky o spočítání na-
šich talentů je velice přiléhavá.
Mluvíme-Ii o slovu talent, snad za
zmínku stojí upozorniti na článek v dneš-
ním čísle, kde je vysvětleno, jak jsme k
tomu slovu přišli. Není to článek těžký ku
čtení, ač nese název hodně zastrašující a
učeně znějící, “Jak se počítalo ve staro-
věku”. Stojí za přečtení, abyste věděli, co
to znamená, když mluvíme o “hřivně” a
“talentu”. Za starých dob talent zname-
nalo míti “hřivnu” nebo 3,600 šekelů.
Upozorňujeme na distriktní schůzi v
Taylor, která se koná tuto neděli, 20. led-
na, v síni řádu Praha číslo 29, do níž jsou
pozvány všechny řády ze středního Te-
xasu, všichni členové Hlavní úřadovny,
redaktor, členové Tiskového výboru, a
každý člen Jednoty, který se zajímá o
spolkovou práci.
Bratr Miloš Podlipný z Rosenberg ode-
vzdal redaktoru pěkný příspěvek pro an-
glickou část Věstníku. Stalo se to u příle-
žitosti přednášky dra. Žižky v síni řádu
Pokrok Houstonu, kam přijeli manželé
Podlipných i s jejich dceruškou Joyce,
nyní studentkou sociologie na universitě
v Boulder, Colorado. Poněvaž příspěvek
je v knize, kterou nemohu poslati do ti-
skárny, aby ji sazeč umazal tiskařskou
černí, bude nutno příspěvek z knihy vy-
psati. Moje sekretářka se mi ještě někde
po světě toulá, tak práce čeká na mne sa-
motného. Bratru Podlipnému se tímto o-
mlouvám, aby se nedomýšlel, že si jeho
pozornosti nevážím, nebo že jsem na pří-
spěvek zapomněl. Srdečný dík.
Náš Věstník má v každém čísle průměr-
ně 5,820 řádek, které sazeči musejí vysá-
zet. Těchto 5,820 řádek musí redaktor po1
vysázení přečisti, aby opravil jakékoliv)
chyby, které se při strojovém sázení vy-!
.skytnou. Dle domluvy s vydavatelstvem!
prohlíží redaktor veškeru sazeči vysázc-!
nou látku, která je hotova v sobotu odpo- I
ledne. Co je sázeno až v pondělí, to se do
rukou redaktora k prohlídce nedostane.;
Teď si představte, že některá z těch šesti
tisíc řádek je chybná. Redaktor chybu
najde, poznačí, co a jak se to má opra-;
viti, a sazeč vysází novou řádku. Dejme
tomu, že takových nových řádek je pouze ■
padesát nebo sto. Při opravování se tako-
vá řádka snadno přehodí. Zvláštností při-
VĚSTNÍK — WEST, TEXAS
tom je, že řádky a písmo v tiskárně je
všechno jako v zrcadle, opačně, .nebo
“vzhůru nohama”, a teprve otisk písmen
je srozumitelný. Jestli se někdy nová řád-
ka umístí při opravování na nepravém
místě, říkáme, že jsou řádky přeházené,
že jsou to chyby typografické, za které
pisatel nemůže.
Bratr Němý z Crosby má v dnešním čí-
sle dopis, kde upozorňuje na jiný spolko-
vý časopis. Měl jsem mu vlastně celý od-
stavec vyhodili dle pokynů od hlavních
úředníků, abych se nikdy nezmiňoval o
jiných jednotách, co a jaké zařízení ma-
jí, abych si jen všímal toho, co máme my.
Jak ale znám bratra Němého, že by ne-
zůstal němým po takové censuře, tedy
ponechal jsem jeipu svobodu slova dle ú-
stavy země. Na jednu věc chtěl bych u-
pozornoti a bude to spíše vysvětlení než
oprava. Naše Jednota neplatí tolik za
týdeník, co jiné jednoty musejí platili za
měsíčník. Máme lacinší papír, máme la-
cinší redaktorskou sílu, a máme lacinší
tisk. o tom budu s kterýmkoliv Členem
debatovati, i kdybych se měl postaviti na
hlavu před hotelem Rice v Houstonu, kde
se příští sjezd bude konati. Jestli budeme
chtíti měsíčník, měsíčníku odpovídající
četbu, a lepší papír, který by rybičkám
tolik nechutnal, pak se připravme na
vyšší výdaje. Nad tímto mojím výrokem
bude mnohý kroutili hlavou, ba pronese
poznámku, že hájím svůj krajíc, ale fakt
zůstane faktem. Odepřel jsem učiti na
,Houstonské universitě, kde byl ten krajíc
i s máslem, tedy o sousto mi nejde.
Doufejme, že u každého většího řádu,
kde je zvoleno několik delegátů do pří-
štího sjezdu, sejdou se tito, aby podali
předsjezdovému stanovnímu výboru ně-
jaká' odporučení, směřující k všeobecné-
mu prospěchu Jednoty. Toto připome-
nutí neznamená, že je třeba mnoho no-
vých článků přidávati ku stávajícím
stanovám. Ba naopak, mnoho by se mo-
hlo beze škody ubrali. Již jednou jsem
l podotknul, že kdybychom svěřili upra-
vení stanov znalcům češtiny, jakými
jsou bratr Jos. R. Anton v Houstonu ne-
bo Karel Holásek v Corpus Christi, do-
stali bychom stanovy o polovinu kratší
a mající stejný smysl. Naše stanovy jsou
dnes jako všechny ty slavnostní řeči,
“Hodně jim toho napovídej, ale nic jim.
nepověz.” A dle toho jsou naše sjezdy
—příliš mnoho řečí s nepatrnými výsled-
ky.
Redaktor dostane svůj díl kritiky, což
mu naprosto neškodí, ba přispívá ku- zo- 1
stření myšlenek, asi podobně jako brou-
sek přispěje ku zostření tupého nože. To-
hoto týdne dostal redaktor upozornění,
že mnoho píše o zlepšování stanov. “Po-
rad’ raději delegátům, aby věnovali více:
času tomu, jak zlepšiti Jednotu, a sta-1
novy se nemusejí zlepšovali.” Namítnul
jsem, žc jedno bez druhého nejde. “Ale
Strana 3
nemluv a nedělej se nechápavým. Víš
dobře, že na každém sjezdu se přijde s
nějakým koníčkem. Vždyť mohli bychom
naše sjezdy dle toho pojmenovali. Na
jednom sjezdiv vezme se na mušku něco
a dělají se dle toho stanovy, jen aby se
někdo utáhnul. Na druhém sjezdu uta-
hují někoho jiného. A tak to jde sjezd
po sjezdu, a pokaždé se formují stanovy,
až je kůň pryč a maštal prázdná. Kdyby
naši delegáti mysleli více na Jednotu a
méně na stanovy, tak bychom na sjez-
du nemuseli, mařit tři dni opravováním
stanov a měli bychom více času na plá-
ny. jak zlepšit Jednotu.” Vedli jsme v
tomto směru rozhovor ještě další půlho-
dinu, až mne takřka přesvědčil, že délka
našich sjezdů se rovná délce našich sta-
nov, a že čím více je opravujeme, tím
déle nám trvají sjezdy. Onen člen tvr-
dil, že podle objemnosti stanovní knížky
možno předem odhadovat! trvání sjezdu.1
Možná, že zmíněný člen má trochu prav-
dy.
Jinou důtku dostal redaktor, že prý
propaguje, aby hlavní úřadovna měla pro
sjezd všechno předem uvařené; aby ú~
ředníci měli vypracovaný plán sjezdu.
Přece hotový oběd a přípravy a zásoby
k vaření jsou docela různé pojmy. Re-
daktor se znovu přimlouvá—a opakuje
svou původní myšlenku—aby hlavní ú-
ředníci s pomocí stanovního výboru ur-
čili délku sjezdu. Řekněme, že při rozum-
ném plánování byli bychom hotovi se
sjezdem za čtyři dny. Tu musíme míti
určitý časový rozvrh, kolik se vykoná
prvního dne, na druhý den, Zdá se mi,
že minulý sjezd vyhradil dva večery pro
práci sjezdovou. Jestli druhého dne bu-
de sjezd rozvláčný, možno použiti večera.
Kongres v takovém případu zastavuje
hodiny i kalendář. Naši delegáti nejsou
kongresníky, ale mají smysl pro pořádek,
když se jim pořádek předem oznámí. A
jestli hlavní úřadovna oznámí při zahá-
jení sjezdu, že bude míti čeky delegá-
tů ve čtvrtek v poledne hotové, sjezd
též bude ve čtvrtek odpoledne ukončený.
Delegáti sotva budou zasedat po výpla-
tě ceků. Jen plánovat a půjde to. A v
podobném plánování přináleží hlavním
úředníkům hlavní slovo.
Jak důležité je každé slovo ve stano-
yách, poznal jsem minulého týdne při.
debatě dvcu členů. Jednalo se o význam
českého slova “řádně”. Jeden z debatu-
jících tvrdil, že “řádně” znamená pravi-
delně, zákonitě, dle ustáleného zvyku,
předpisu nebo formy. Druhý z debatují-
cích vysvětloval, že “řádně” znamená
slušně, spořádaně, bez příznaků opilství.
Žádali o můj náhled. Odpověděl jsem,
že záleží na okolnostech nebo na větě,
ve které slovo “řádně” je použito. Týka-
li se to duševních hodnot, mravnosti a
způsobu života, “řádné” znamená spo-
řádaně, charakterně, mravně. Ale týká-
li se to placení, návštěvy školní (studen-.
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Valcik, Stephen. Věstník (West, Tex.), Vol. 40, No. 3, Ed. 1 Wednesday, January 16, 1952, newspaper, January 16, 1952; West, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth626020/m1/3/: accessed July 17, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu.; crediting Slovanska Podporujici Jednota Statu Texas.