Věstník (West, Tex.), Vol. 30, No. 33, Ed. 1 Wednesday, August 19, 1942 Page: 5 of 24
This newspaper is part of the collection entitled: Texas Digital Newspaper Program and was provided to The Portal to Texas History by the Slovanska Podporujici Jednota Statu Texas.
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
Ve středu, dne 19. srpna 1942.
Dopisy, jež by obsahovaly nevécné, neb zá-
vadné polemiky, pořadatel předkládá ve smy-
*lu stanov Tiskovému Výboru k vlastnímu
rozhodnutí.
KDYŽ JSME OPUSTILI PRAHU.
Když jsme opustili Prahu
slunce svítilo.
Když jsme opustili Prahu
piva dost bylo.
Když jsme popíjeli
veselí jsme byli,
muzikanti hráli,
holky tancovaly.
Když jsme opustili Prahu
slunce svítilo.
Když jsme opustili Prahu
jídla bylo dost.
Když jsme opustili Prahu
byla veselost.
Když jsme pojídali
a pivo popíjeli
dobře jsme se měli,
nazdar kamarádi.
Když jsme opustili Prahu
slunce svítilo.
Když jsme opustili Prahu
jsme se loučili.,.
Když jsme opustili Prahu
a to ve slzy,
naše, naše Praho
krásná jako zlato
vzpomínat tě budem
až pojedem světem.
Když jsme opustili Prahu
slunce svítilo.
Rudy Zátopek, Houston, Tex.
-V-
Houston, Texas.
Byli jsme se starou, synem Amosem a dcerou
Včelkou navštívit syna Žendu, který byl na Flo-
ridě, nyní však vandruje zase dále co toto píši.
Přejeli jsme světů, viděli různé a též podle to-
ho porovnávali. Nutí mne proto, bych se o tom
zmínil, neb až do té doby jsem si pořád myslel,
že jak múžem válku vyhrát, když tam kde jsem
zaměstnán tak nečinně na přítomnou dobu po-
hlíží a to jsou takoví slavní milionáři méně ne-
bo více, kteří mají paláce, letní i zimní a mno-
zí z nich jen co musí, tak vládu podporují.
Zvláště tolik, že jsou proti Rusku. Jeden děl-
ník, co pro mne pracuje a který hodně čte po-
vídá, že katolicismus a kapitalismus si podávají
ruce, když vidí jak Rusko se těžce bije. Tak má-
lo lidskosti, ten chladný mamon. Než co chci
tímto dopisem docílit jest, že tak jak jsem ce-
stou vše uviděl a neobávám se vyjádřit, že my
válku prohrát nemůžem. Viděl jsem ku příkla-
du v Jacksonville mariňáky, řekl bych, že byli
to hoši vysokoškolští, krásní, pěkně urosteni a
přirozeně disciplinovaní, pak ty různé tábory
různých složek, rozdílně cvičeni, a tolik toho co
pouze viděl a teď kolik toho co jsem neviděl?!
Kdyby tak ti, co se na věc tak dívají jako já
před tou naši cestou mohli to též uvidět, tak by
posílili u vědomí, že musíme vyhrát a že Uncle
Sam nežertuje. Já viděl, že tam všechen národ
jest soustavně uveden v pohyb a jen to co jsem
viděl na soukromých pracích na kterých pracu-
jem, že lid dělá pouze to, co musí a že musí a že
té pravé lásky k národu jest tak málo a ta lás-
ka tak laciná oproti jak my byli vychováváni k
národu. Lid zpívá a mluví “My country”, ale že
to není od srdce, ale že ten mamon je první.
Hanba!
Pak, že když to sebere našeho tak ať to sebe-
re i vašeho a pak si budem rozumět a mít se
rádi. Všechno to co je těžší sebere udělat národ,
aby svorně pracoval a nevypínal se, jak jsem
doslechl jak se u nás k Sokolu chladně zacho-
vávají, neb kdyby u podobných bylo srdce, pra-
vím srdce, že by se přiblížili a ukázali, že se též
radují s námi. Válku nevyhraje ten náš a až za-
se ten devátý, pravím náš, váš a ten sousedův, a
nevyhýbali různým jiným způsobem a řekli si,
že když by nás to zachvátilo, že tedy není jiné-
VÉSTNÍK
ho východiska. Vím, že máme každý ty své rádi,
jako dovedu vycítit přátele Aneincovi, jakou
žalost napřed a nyní radost, když jim vláda o-
známila, že jejich syn nezahynul. Jste kámen,
anebo cítíte s nimi? Proto ať jest každý jeden
Ančinec a pak si nebudem vyčítat, nenávidět,
nýbrž budem se jeden z druhého radovat a v
těžkostech jeden druhého těšit. Snad přichází
ta doba, že tato válka bude tuhá a že dojde na
každého, že ty hřebínky pak sklapnou. My jako
sokoli, kteří jsme se snažili jít dle sokolských
zásad, nemáme si co vyčítat, neb všude tam,
kde Sokol působí či působil jsou doklady, jaký
poměr u sokolských lidí zavládal a co dobra zů-
stavil. Ty momenty, divadlo o župním sletu na
Seaton v přírodě a ta Šebestíkeva hudba slože-
ná z těch nej lepších hudebníků, aneb v Dallas
o župním, Stránští tak pohostinní, lid chodil
tam jak domů a Franta Rendl, aby humor ne-
usnul, s tou láhví v papíře pod paží, a různých
jiných šťastných chvil, a proto oroduji. Vy-
cházejme jeden druhému vstříc a snažme se, by
ten druhý byl přednější. Na zdar!
Hamusek.
:_v_
Dallas, Texas.
Bratři sestry!
Šicí Kroužky žen, ze Sokolovny a řádu Po-
kro činí uctivé pozvání československému li-
du ku návštěvě bazáru, pořádanému českými
spolky ve prospěch Sdružení Čechoslováků v
Texasu, v budově Pokrok na Floyd ulici, dne
30. srpna.
Budova bude otevřena o 10. hod dopoledne.
O 12 hod. jest společný oběd, dobré české jíd-
lo, kuřata, guláš, různé pečeně, příkrmy, zá-
kusek, káva, celý chod jídla za pouhých 35c.
Po obědě, hra bingo, různé stolové zábavy, pro-
dej ružní práce a jiných darů. Po celý den na
prodej jídla a studené nápoje. Též tam má
býti S. O. S. pošta, budou-li to zprávy výstraž-
né, neb zamilované, nevím, ale každého prý to
bude státi “nykl” a hodně legrace.
Řádová budova jest nová, pěkný velký sál,
nálevna, kuchyně, vše čisté, chladné, dosti
místa.
My ženy, zastoupené ve všech českých spol-
cích, snažíme se už po několik týdnů o zdar
bazáru. Přátelé, nezklamte nás! Přijďte a vez-
měte sebou vaše rodiny, přátele i jinonárodov-
ce na oběd pozvěte. Darujte nám věci, které
vám pole dalo, zahrada, kuchyně, ze vše bu-
deme vděčny. Kdo nemůžeš přijít, ale chceš dá-
ti dar, ať hmotný neb peněžitý, zavolej na
Mrs. Anna Marek, čís. 6233 Palo Pinto. Phone
T 33590, neb na Mrs. Božena Valčík, čís. 4015
Metropolitan, Phone; LI 6526. Ony si pro to
přijdou neb pošlou.
Přátelé, nezatvrzujte se, neříkejte: nedám,
nepůjdu. Dnes padá každá přehrada, každý
hněv, dnes jen člověk necitelný stojí stranou,
dnes nás všech je povinností přispěti, doba je
velmi vážná, naši hoši bojují na všech stra-
nách světa. Americké armády s našimi česko-
slovenskými hochy po boku Angli anů, na
Rusi, v Austrálii. Dnes nesmíme říci, kdo ví,
kdo to dostane. Může to býti váš syn, bratr,
přítel, se kterým se rozdělí o cigaretu voják
československý. Dnes to může býti českoslo-
venská ošetřovatelka, která setře krev s těla
naším synům a vyřídí nám jejich poslední po-
zdrav.
Přátelé, nezapomeňte na den 30. srpna, po-
mozte nám ku zdaru bazáru.
Sestry z Kroužku a řádu Pokrok, očekáváme
od vás, že budete zase . hodné jako vždy jste
byly a darujete věci do výhry, na rozprodej
a přinesete jídla do kuchyně. Usmažená ku-
řata saláty, různé jiné příkrmy a pečivo. “Ká-
va, cukr, mléko, chleba, maso jest už slíbeno”.
Budeme též potřebovat sestry ku výpomoci do
kuchyně a ku stolům za prodavačky. Vím. že
vždy vypomůžete a tak i tentokráte na vás
spoléháme. Vy, které jste nebyly ve společné
schůzi v Sokolovně, kam jsme byly pozvané
sestrami ze šicího kroužku v Sokolovně, sdě-
luji vám, že jsme měly velmi pěknou schůzi,
probraly jsme všechny body bazáru se týkají-
cí, práce mezi sebou rozdělily a za vás nepří-
tomné slíbily, že též vypomůžete. Po schůzi
jsme byly pohoštěny sestrami z Kroužku ze So-
Sfcrana 5
kolovny dobrou svačinou, zmrzlina, dorty, ka-
fí čko a různé jiné pečivo. Děkujeme za poho-
štění a příležitostně oplatíme.
Ti naši čeští hoši stále odchází k vojsku. Ze
Sokolovny již jich odešla hezká řada, z řádu
poslední dobou dva, Frank Slovák a Leo Ko-
pecký. Na rozloučenou pro ně jejich přátelé
vždy připraví večírek, kterého se zúčastní mno-
ho známých. Jest při tom veselí, jídlo, pití,
hudba, tanec, ale přece jen ta nálada jest
smutná,' postačí pohled na ty matky, které
mají pláč na samém krajíčku a srdce zabolí,
v duši letí otázka, jest to svatba,, pohřeb neb
naděje v časný návrat. V tu chvíli se stává-
me jinými lidmi, cítíme ten zármutek vás ma-
tek s vámi a naším přáním jest, by se ty děti
zase vrátily mezi nás zdravé a šťastné. Zdar
jejich zbraním, ať ubijí bestie krvelačné.
Za Kroužky českých žen v Dallas,
Antonie Ondrůšková,
Rosebud, Texas.
Milí bratři, sestry a všici čtoucí!
Několik vás mne požádalo, bych prý častěji
a delší dopisy psala do Věstníku. Tedy začnu
tam, kde jsem posledně přestala. Delší dopis
jsem měla před vánočními svátky, a pak, hned
po Novém roku jsem si dosti těžce poranila
pravou ruku v zápěstí. Je to již 7. měsíc a ruka
stále pobolívá, ale já ovšem konám všechnu
práci; je nás málo a práce mnoho, a tak není
času stonat. Byla jsem oprávněna na ne-
mocenskou podporu, ale nebrala jsem ji. Je to
můj present 25 dolarů pro druhé trpící. Je nás
tu několik, co jsme byli oprávněni na nemo-
censkou podporu, ale nehlásili jsme se pro ni;
tak my podporujeme Nemocenskou podporu.
Je vám zajisté známo, že náš redaktor je
vázaný jistými pravidly a nesmí uveřejnit nic
co by spolkovou hladinu nějak rozvlnilo, mám
ale zato, že by neškodilo nějakou věcnou de-
batu o té nemocenské podpoře. Je v životě je-
den rok, zkoušku prý obstála a tož jak dále?
Bude žít, nebo zemře?
Tedy zkrátka! Jeden tisíc darovala hlavní
úřadovna, 2,000 členů po 50c, je zas $1,000.
Těch 50c za člena darovaly většinou řády ze
svojích řádových peněz a pak ještě něco čle-
nové tak sebrali. Ty peníze jsou všecky pryč.
Nezdá se vám, že těch podpor bylo mnoho?
Stanovy praví, že člen má být zdraví, ale
k lékařské prohlídce jít nemusí. Já znám pří-
pad, že člen byl prohlížen dvěma doktory, byl
do spolku přijat s těžkou chorobou a též brzy
zemřel.
Několk členů poděkovalo za peníze, ale bratr
Toupal se toho jaksi sám dovolával. Tak se
mi zdá, že ta podpora není jaksi nijak oeněr-
na, Členi si na ni vzpomenou až sestárnou a
neb se špatně cítí, dají tam 50c a za krátký
čas jdou pro $25.00. Kdyby jim úředník řekl,
že je přijat nemůže, tak je těžce urazí. Br.
Ťoupal mínil, že tím celá Jednota získá, ale
nevypadá to. Vybízím naše členstvo, by se o
té podpoře rozepsali.
Se sesterským pozdravem,
Anežka Skupinová,
Bratru Louis Dresslerovi s rodinou.
Milý spolubratře a spolusestro i s dítkami!
Přijměte od nás upřímně cítěnou soustrast
nad ztrátou vaši milované dcerky Anny George.
Za řád Rozkvět Západu, čís. 107., S.P.J.S.T,
Jan Svoboda, Edward Zídek, Frank Bolf, re-
soluční výbor.
Za Těl. Jed. Sokol Floresville: Jan Svoboda,
V. F. Bayer, Jos. V. Bayer.
Zavedení služby pro námořníky.
Úřad “War Shipping Administration” ohlásil
založení organisaee "United Seameďs Service”,
jež poskytne americkým námořníkům klubov-
ny a rekreační prostředky v hlavních přísta-
vech Spojených Států a v některých přístavech
v cizině.. “Potřeba takového organisaee byla
vyslovena námořníky samými”, řekl admirál
Emory S. Land, administrátor válečné námořní
dopravy. Loďařský průmysl, společnosti a . od-
borové organisaee, spolu s “War Shipping Ad-
ministration”, uznaly tuto potřebu a zahájili
program co nej rychlejšího postavení klubů U.
S. S. v přístavech po celém světě, kde se pohy-
bují američtí lodníci.
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Moučka, Franta. Věstník (West, Tex.), Vol. 30, No. 33, Ed. 1 Wednesday, August 19, 1942, newspaper, August 19, 1942; West, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth626170/m1/5/?q=%22%22~1: accessed July 18, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu.; crediting Slovanska Podporujici Jednota Statu Texas.