Věstník (West, Tex.), Vol. 52, No. 12, Ed. 1 Wednesday, March 18, 1964 Page: 6 of 32
thirty two pages : ill. ; page 11 x 9 in.View a full description of this newspaper.
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
0
nestačí. Vzniká podhradí. Stařešina
kmene se jmenuje Plzan. Místo dostá-
vá jméno po něm Plzeň a příslušníci
kmene si říkají Plzané nebo také PIzá-
ci. Se vzrůstajícím počtem lidí rostou
i starosti o kmen a spraviv majetku.
Stařešina se stává panovníkem — kní-
žetem —, kmene. Musí ale již mít i
soplupracovníky, a k tomu původní
dvorec nestáčí. Hledá jiné vhodnější
místo a to nachází nahoře na Hůrce.
Zde zakládá hrad. S růstem kmene ro-
ste i potřeba. Místem probíhá důležitá
obchodní stezka a řada kupců i Ře-
meslníků se tu zastavuje i se svým
zbožím a výrobky. Na druhé straně ře-
ky vzniká tržiště. Podél cesty se sta-
ví krámce, chaty a domky, je rok 976.
V sousedním Německu se sváří o trůn
Otta XI. s bavorským vévodou Jindři-
chem Svárlivým. Otta II. pronásleduje
Jindřicha až do Čech, kde tento hledá
ochranu. Otta, vědom si velké přesily,
utáboří se bezstarostně pod hradem
Plzni. Boleslav II. však náhle udeří se
svým malým vojskem a překvapení
Němci se dávají na zmatený útěk.
V dalších letech se Plzeň stává nej-
větším a nej důležitějším místem po
Praze. Za knížete Jaromíra (1004 — 12)
byla tu zařízena i první česká mincov-
na, která, razila vzácné stříbrné de-
náry.
A již máme rok 1292. Prudký růst
Plzně i její obraniai jsou ztěžovány okol-
ními výšinami. Král Václav II. proto
nařizuje svým lokátorům nalézti jiné
vhodnější místo. To nacházejí nedaleko
stoku čtyř řek a zde roku 1295 zaklá-
dají Novou Plzeň. Stará Plzeň však stá
Ie neztrácí na významu. Stále ještě tu
vedou důležité obchodní cesty, k je-
jichž obraně buduje Karel IV. strážní
hrad v polovině 14. století. Hrad sta-
ví Vít Hedvábný a je pojmenován Karl
skron nebo také Karlshut. Pojmenová-
ní se ale v lidu neujímá, a stále je
nazýván podle kopce Radyně. Tehdy
měla Stará Plzeň 8 kostelů, po Praze
největší počet. Stály tu ještě koncem
17. století, některé dokonce ještě v 18.
století.
Se vzpomínkami se vracíme do Nové
Plzně, která prudkému růstu již nesta-
čí. Možná, že za nějakých sto let po-
hltí i Starou Plzeň ..
* ♦
Občané obce Masarytown nia: Floridě
se rozhodli postavit Masarykovu: kni-
hovnu, ve které chtějí soustředit veške-
rerá Masarykova díla, a knihy o Masa-
rykovi, jakož i památky jeho pobytu v
Americe, zejména % doby jeho spolu-
práce s americkými Čechy a Slováky za
'prvního odboje.
VĚSTNÍK
Raphael Kubelík v Los Angeles
Letos v dubnu tomu bude 140 let ode
dne, kdy se v Lytomyšli narodil a v
květnu 80 let ode dne v němž zemřel,
zakladatel moderní české hudbyy, Be-
dřich Smetana. Byl to lidsky i umělec-
ký zjev nevšedně ušlechtilý, tvůrčí ge-
nius prodhcnutý hlubokou láskou k
národní a svátým vědomím povinnosti,
jež mu umožnily v tuhém zápase s pro-
tivenstvími všeho druhu skvěle a slav-
ně naplnit životní svůj úkol. Umění
Smetanovo je nejenom trvale prame-
nem estetického požitku, ale má jedi-
nečnou kolektivní sílu, jak jsme toho
byli Svědky během obou posledních vá-
lečných let, jež se přehnaly nad naší
domovinou. Češství jeho děl není však
opřeno o vnější prostředky, nýbrž se
prýští z celé jeho osobnosti. Bylo prá-
vem řečeno, že náš národ se osvobo-
dil 40 let před tím, než diošlo k jeho
osvobození politickému.
Oslavili jsme obě tato výročí v Los
Angeles v Kalifornii zvlášť okázale,
protože Los Angeles Philharmonie
Orchestra Filharmonický Orchestr
Andělského Města, zařadil do svého
programu v 45 sezóně svého působení
provedení šesti symfonických básní —
skladeb Bedřicha Smetany, které zná-
me pod názvem “Má vlast” a fc řízení
pozeval našeho slavného rodáka, di-
rigenta a hudebního skladatele Ra-
faela Kubelíka.
Slyšeli jsme “Mou vlast” mnohokrát
v minulosti a byli jsme v Los Angeles
n‘ai obou koncertech, jež se konaly před
vyprodaným Philharmonie Auditoriem
30. a 31. ledna 1964. Je samozřejmé, že
zdejší symfonický orchestr se nevy-
rovná Pražské filharmonii a že tedy
oba koncerty se svým způsobem lišily
od provedení “Mé vlasti” jak jsme ji
slyšeli v Smetanově Síni Obecního do-
mu v Praze nebo v Zemském divadle
nebo na Sokolském Stadionu v Brně,
ale byla to slavná chvíle když první
tóny Vyšehradu zazněly před: zcela vy-
prodaným hledištěm, v němž ovšem by
ly stovky našich krajanů.
Zdejší americké listy se vyslovily s
plným uznáním jak o skladbě sarné a
jejím provedení, tak o skvělém výkonu
Rafaela Kubelíka, poznamenavše, že
když tento český dirigent hrál českou
skladbu před tak početným českým po-
sluchačstvem, že o úspěchu koncertu
nemohlo být pochybností. Mluvili
jsme s Rafaelem Kubelíkem i jeho
manželkou, australskou sopranistkou,
Elsie Moríson a vzpomínali jsme na
domov, jejž jsme před lety opustili, na
provedení jeho “Veroniky” v Brně, na
níž byl tehdy president dr. Edvard Re-
Ve středu dne 18. března 1964.
neš se svým průvodem a tehdejšími
představiteli kulturního i politického
života v Brně a na Moravě vůbec.
Také Rafael Kubelík letos slíaiví své
životní výročí, protože oslaví 50 let
svého prací vyplněného života. Syn
slavného houslového virtuosa, Jana
Kubelíka, zahájil svoji uměleckou drá-
hu brzy, housle studoval pochopitelně
pod vedením svého otce, klavír, sklad-
bu a dirigenství na pražské hudební
konservatoři. Po dvě létla! 1935-1936 do-
provázel na pianě svého otce' Jana na
turné Evropou a ve Spojených státech.
V letech 1936 stal se dirigentem Čes-
ké Filharmonie v Praze a v letech
1939-1941 byl dirigentem Opery Zem-
ského divadla v Brně.
V roce 1948 opustil Československo
po komunistickém převratu a stal se
dirigentem České Filharmonie v Praze
ia!v letech 1939-1941 byl dirigentem.
Opery Zemského divadla v Brně.
V roce 1948 opustil Československo
po komunistickém převratu a stal se
dirigentem Symfonického orchestru v
Chicagu, od roku 1955 do roku 1958
řídil Královskou Operui Covent Garden
v Londýně. Jako host řídil většinu zá~
pado-evropských velkých hudebních
orchestrů v Berlíně, ve Vidin i, v Am-
sterodamu, Paříži, a Londýně a v Isra-
eli a od roku 1961 je ředitelem Bavor-
ského rozhlasového orchestru v Mni-
chově, který pod jeho taktovkou: hrál
skoro ve všech hlavních městech zá-
padní Evropy. Složil několik operních
děl, z nichž známe jen provedení
“Veroniky”, vedle řady hudebních skla
d'eb. V roce 1962 dirigoval svou sklad-
bu “ReQuiem” na Hudebním festivalu
v Lucernu, věnovanou památce své
zemřelé choti.
Vedle “Mé vlasti” dirigoval v Los
Angeles ve dnech 6. a 7 února 1964 ve
Filharmonictóém Auditoriu Honeggero-
vu Symfonii 5 a skladbu Prokofiéva.
Concerto No.2 v G minor pro klavír a
orchestr s pianistou Raifem Votápkem
a Brahmsovu Symfonii číslo 2, I na
těchto koncertech měli své české obe-
censtvo. Přejeme Rafaelu Kubelíkovi
všeho zdaru k dosažené padesátce a
hojnost úspěchů v dalších desítiletích.
A děkujeme za 4 krásné večery v Los
Angeles.
Bohumil Smutník
% §
Nejlepší knihy roku: Předvánoční
příloha listu “New York Times”, věno-
vanná knihám, otiskla seznam 250 nej-
lepších roku, 1963 na americkém trhu.
V seznamu byly knihy dvou českých
autorů: “Concepts of Criticism” od
profesora Yaleovy university René
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Morris, Nick. Věstník (West, Tex.), Vol. 52, No. 12, Ed. 1 Wednesday, March 18, 1964, newspaper, March 18, 1964; West, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth626203/m1/6/: accessed July 18, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu.; crediting Slovanska Podporujici Jednota Statu Texas.