Věstník (West, Tex.), Vol. 27, No. 34, Ed. 1 Wednesday, August 23, 1939 Page: 11 of 24
twenty four pages : ill. ; page 14 x 10 in.View a full description of this newspaper.
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
Ve středu, dne 23. srpna 1939.
VĚSTNÍK
Strana 11.
tří hodin ráno až do poledne trvá vý-
stup po příkrých skalních stěnách a přes
zrádné ledovce, vedoucí k zasněženému vrcho-
lu hory Adams v jižní částí státu Washington.
Několikrát se už chcete vzdát namáhavého po-
kusu, když už lapáte po vzduchu a svaly do-
......... - -
Dolování v ledovci
«
il
zřízence a dělníky, obchody a restaurace, ja-
kož i rekreační podniky hluboko uvnitř hory,
kde lidem nebude vadit drsné zimní podnebí.
C. D. Rock.
am
najdete bouří potrhanou vlajku a nic jiného.
K vašemu překvapení však hučeni větru za
posledním hrbem vám přináší vstříc ržání ko-
II
ní a vrčení benzinového motoru. Ja se to zdá
nemožné, tak je to pravda: na vrcholu druhé
nej vyšší hory na tichomořském severozápadě
Ameriky najdete dějiště rušné průmyslové
práce.
Příčinou tohoto nezvyklého ruchu na vrcho-
lu hory jest bohaté naleziště síry, ukryté pod
ledem v jícnu sopky, jimž hora vrcholí. Osle-
pující vánice, strašlivé trhliny v ledovci a
všechna nebezpečí velehor, jež jsou studené
jako arktické kraje, to všechno je těžko od-
stranitelnou překážkou. Avšak průbojný a od-
hodlaný majitel, Wade H. Dean, těchto ne-
bezpečí a překážek nedbá. Před osmi lety pro-
hlásil odhodlaně, že hory jednou dobude, i
kdyby mu to mělo trvat patnáct let, a nyní se
opravdu zdá, že se přiblíží! na dosah k svému
cíli.
Jeho spolupracovníky na tomto neobvyk-
lém a odvážně průkopnickém podniku jsou
prospektoři, odění v košišinách, kteří si zbu-
dovali dočasný domov na, pustém a bouřemi
neustále šlehaném vrcholku hory. Po letech
námahy se jim podařilo zjistit polohu nesmír-
ného ložiska padesátiprocentní sirné rudy, dá-
stotisícituROvého ložiska 33.3 procentního sí-
ranu hlinitého, jakož i rozlehlá ložiska sádry.
V poslední době se uvažuje o vybudování la-
novky v délce devíti mil, s jejíž pomocí by se
ruda vyvážela ve vzduchu z vnitra hory.
Podnik na zužitkování síry z kráteru na vr-
-
že stát dobrým trhem pro síru, a to jednak ja-
ko hnojivo pro potřebu zemědělců, jednak jí
ko surovinu pro chemický průmysl, zvláště
průmysl celulosní a papírnický. Sádra se dá
zužitkovat jednak jako hnojivo, jednak jako
íU
surovina pro plastické účely. Kamence se pou-
žívá k čistění vody pro průmyslové účely.
Když vystoupíte na vrchol hory, octnete se
uprostřed prudkého studeného větru a vašim
zrakům se naskytne neobyčejně zajímavý po-
hled. Skály na vrcholku hory spadají kolmými
svahy do propastných hloubek, v dáli v moři
mraků trčí zasněžené vrcholy nejkrásnějších
hor amerického severozápadu, Mount Saint
Helens a Mount Rainer. Na vrcholu hory
Mount Adams je chata, zbudovaná v r. 1921
jako vyhlídková stanice pro zřízence státní
11
i
li®
*ll
H
lesní služby. Později však chata zůstala opu-
štěna, neboť bydlení v ní bylo uznáno za ne-
praktické. Je připevněna k zemi těžkými oce-
lovými lany, aby ji vichřice nesvrhla do tři-
stametrové propasti, nad jejímž okrem stojí.
Důlní podniky na vrcholu hory mají zpra-
vidla málo návštěvníků. Když některý přijde,
majitel dolu, Mr. Dean, mu ukáže svůj neob-
vyklý podnik. Nechá ho, uvázaného na jednom
konci provazu, sestoupit! po příkrém ledovém
svahu k plochému povrchu dna kráteru. “Pl-
ný ledu”, křičí na svého hosta průvodce, sna-
že se přehlušit! hučení větru, “většina síry je
pod ledovcem.”
Fak průvodce ukáže hostu tři tmavé útesy
sírových skal, z nichž každý jest asi 400 stop
dlouhý a od jednoho sta do čtyř set stop širo-
ký.
Celý vrchol hory zapáchá sírou, v některých
místech se dokonce vypařuje jedovatý sirovo-
díkový plyn. Dělnici, pracující blízko míst, z
nichž plyny vycházejí shledávají, ze stříbrné
mince v jejich kapsách černají již po několi-
kahodinovém pobytu na vrcholu hory. Na jed-
nom konci sirnaté skály, jež se jmenuje “Již-
ní ostrov”, vycházejí z trhliny plyny a páry
při teplotě 65 stupňů Celsia.
Lidé pracují v kruté zimě a ve stálé vánici
v sirném kráteru na vrcholu hory, jsou odění
v kožišinách. Jako ochranu před zimou a prud-
kým zářením slunce natírají si části kůže vy-
stavené vlivu povětrnosti krémovou směsí, jež
se skládá z polovice olivového oleje a octa, k
nimž bylo přidáno několik kapek jodu, Oči
jsou chráněny barevnými skly s ochrannými
štítky po stranách, a to nejen proti oslňují-
cím paprskům slunce, ale i proti větru a drob-
ným kouskům ledu, jež poletují nad ledovcem.
Někteří dělníci pronikají do vnitra ledovce
krompáčem a motykou. Kopají zkušební šach-
ty, z nichž se pak berou vzorky sirných rud
pro laboratorní zkoušky. Jiní zase pracují s
benzinovou vrtačkou. V jednom místě byla
vyvrtána zkušební díra do hloubky dvaceti tří
metrů a pak se v práci přestalo, když se ne-
přišlo na skalnatou půdu. Šachty se kopou tak,
aby měly čtyři stopy v průměru, což je právě
dost, aby člověk, pracující v šachtě, měl místo
ke kopání, zatím co jeho pomocník na okraji
šachty nahoře vytahuje kbelíky s vykopaným
ledem. Uprostřed kráteru se vrtalo do hloub-
ky přesahující sto metrů .stále v ledu, aniž se
přišlo na sirnatou skálu.
Na okraji kráteru pracují dělníci v trhlinách,
hlubokých 70 až 100 metrů, aby dostali vzor-
ky sirných usazenin. Na povrchu ledovce se
pak každou chvíli tvoří chuchvalce mlhy, z
nichž se pak tvoří mrakové čepice, jež zůstá-
vají jako zavěšeny ve vzduchu nedaleko vr-
cholku.
Chata na sírové hoře je postavena na čtver-
cové základně, jejíž hrany měří čtyři metry, s
malým přístavkem na jedné straně. Jest v ní
umístěn radiový přijímač, jenž hraje taneční
hudbu za doprovodu skučícího větru. Všichni
prospektoři jedí společně u čtvercového stolu.
Jejich káva však nikdy není opravdu horká,
neboť v této výšce voda vře při poměrně níz-
ké teplotě.
Jeden z účastníku první výpravy na vrchol
hory, z níž každý člen nesl sedmnáctikilový ná-
klad na zádech celých deset mil po neschůd-
né stezce, vypravuje o svých zkušenostech:
“Když jsme převzali ‘tuto chatu, byla celá
vyložena ztuhlým ledem. Tři roky starý led
na tomto ledovci ztvrdne jako kámen, a zde
byl sníh starý osm let. Byla to hrozná práce,,
nežli jsme si vysekali místo pro spací pytle.”
Zdejší horalé jsou již zvyklí vánicím. Při
normálním počasí se obyčejně vyskytují tři až
čtyři důkladné bouře, jež trvají od dvou do
čtyř dnů. Vítr vane zpravidla rychlostí od 75
do 100 mil za hodinu.
Občas se na vrcholu hory vyskytují elektric-
ké bouře. Jednoho dne celá posádka seděla
právě u oběda, když se oslnivě zablesklo a ji-
skry poskakovaly obědvajícím před očima.
Blesk vnikl stěnou do místnosti a vyletěl na
druhé straně oknem.
Obyvatelé horského vrcholu se však bojí nej-
více ze všeho sirných plynů, jež mohou pře-
kvapit dělníky při práci ve vykopaných dě-
rách, nebo v ledovcových trhlinách.
Po pěti letech pokusné práce na vrcholu ho-
ry velitel posádky a podnikatel Mr. Dean je
přesvědčen, že minerální bohatství na vrcholu
hory se dá dobře zužitkovati přes všechny pře-
kážky. Vypracoval plány na postavení devíti-
railové lanovky od vrcholu hory až k jejímu
úpatí, po níž by se mholy dopravovat vozíky s
půltunovým nákladem, umístěným 100 — 130
metrů jeden za druhým.
Váha svážené rudy bude v každém případě
daleko větší nežli váha cestujících a zařízení
jedoucího nahoru. Na horním konci lanové
dráhy bude stanice dráhy spojena s tunelem
dlouhým pět set metrů, jenž povede přímo do
nitra hory k cenným nalezištím.
Podnikatel Dean si představuje celou hor-
nickou osadu, jak bude umístěna na svahu
pod vrcholem hory. Osada bude míti byty pro
KLAS ČESKÉ KRVE A RODU PŘETRVAL
STALETÍ.
Starší karlínský dům a v jeho přízemí ně-
kolik místností: kancelář, dílny, ateliér, zvlášt-
ní salon, tak trochu starozámecký se směsí
různých kousků uměleckého nábytku a obra-
zy, připomínající staré holandské mistry —
toť tvůrčí království, do kterého si mladý ar-
chitekt přivádí mladou nevěstu. Idyla a přece
jen odlišná od tisíce jiných podobných idyl
mladých lidí, kteří se mají bráti. Zde začíná
se nová epocha rodová posledního výhonku
rodu jedné z velkých postav českých dějin a
světové kultury, učitele národů, Jana Amose
Komenského. Jemný umělec výtvarník, archi-
tekt Ferdinand Kallik, žák prof. Janáka na
umělecko-průmyslové škole, majitel továrny
na umělecký nábytek, bere si za choť dceru
posledního mužského potomka Komenského,
Gertu Lud. Figulusovu, učitelku pražských
škol. Narodila se 22. prosince 1912 v Randgate
u Randfontainú nedaleko Johanisburku v bý-
valém Transvaalu. Sem do jižní Afriky zahnal
věčný neklid jejího otce, Jiřího Viktora Figu-
luse. Od Kapského Města až po střední Afriku
procestoval Figulus za vzrušujících dobrodruž-
ství jako lovec, obchodník, diamantokóp i zla-
tokop a strojník, účastník války burské i afric-
ké. Střídavé štěstí i neúspěchy ho hnaly stále
s místa na místo a s ním v jeho posledních
/jíli ponejvíce na, baiíiuuacxi <x z-ivy lempeia.-
ment Bertin se rozvíjel v tomto prostředí. Rok
chodila do školy holandské, dva roky do ško-
ly anglické, ovládla i němčinu.
Pak přišlo ono osudové naplnění. V den, kdy
v Praze jsme vzpomínali výročí historických
událostí, stanuli v roce 1921 na posvátné půdě
svých předků za velikého vnitřního pohnutí
starší muž s devítiletou dceruškou. Vraceli se,
aby se stali znovu příslušníky národa, ze kte-
rého vzešel jejich slavný předek. Vraceli se
aby dočinili následky staleté rodové emigra-
ce. Hlas krve i minulosti zvítězil. Tím spíše,
když vědomí rodové příslušnosti přecházelo s
generace na generaci a zůstávalo jejich chlou-
bou. Dceruška přišla zprvu do rodiny Šafáří-
kovy v Praze, pak byla dána na studie, zprvu
do Kladna, pak do Poettingea v Olomouci a
pak pokračovala ve šlépějích svého předka.
Studovala uičtelský ústav v Praze a zde se sta-
la učitelkou. Rodilá Afričanka splynula vrouc-
ně a upřímně s novou vlastí.
—
Na palubě napodobeniny historické plachet-
nice tančírná pro boháče.
ý \
Hlavní město Francie bude obohaceno le-
tos na podzim o novou zvláštnost, určenou
zejména pro zámožnější vrstvy. Je to
kopie lodi “Santa Maria’, na níž se plavil Kri-
štof Kolumbus na své cestě k objevení Ameri-
ky. Asi před osmi lety ji dal postavit kterýsi
bohatý, podivínský Argentinec v dokách Hon-
fleux při ústí řeky Seiny. Záhy po jejím do-
končení však záhadně zmizel a už se nikdy ne-
vrátil. Dlouho se ještě věřilo, že přece se za-
se objeví, ale pak z lodi udělala přístavní sprá-
va výdělečný podnik: za mírné vstupné si by-
lo lze prohlédnou napodobeninu historického
plavidla. Nyní koupil tuto loď svaz restaura-
térů a v nejbližších dnech se vydá “Santa Ma-
ria II.” na svou první plavbu proti proudu
Seiny do Paříže. Tam bude ve středu města
zakotvena a na její palubě bude nejen velká
restaurace, ale i bar s tanečním parketem. Sa-
mozřejmě, že vstup i ceny jídel budou značně
vysoké.
Manila. — Petice, nesoucí podpisy 22,000 Fili-
pincú, v níž se naléhá na bojkot Japonců a je-
jich zboží, bude podána Francisu B. Sayrovi, až
tento nově jmenovaný komisař pro Filipíny při-
jede v říjnu ze Spojených Států. Za tímto hnu-
tím stojí Přátelé Číny a mnoho jiných organi-
sací.
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Moučka, Franta. Věstník (West, Tex.), Vol. 27, No. 34, Ed. 1 Wednesday, August 23, 1939, newspaper, August 23, 1939; West, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth626773/m1/11/: accessed July 6, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu.; crediting Slovanska Podporujici Jednota Statu Texas.